Array ( [0] => 14820159 [id] => 14820159 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nasavští [uri] => Nasavští [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - dynastie [1] => | jméno = Dynastie Nasavských [2] => | znak = Arms Nassau.png [3] => | popisek = Znak [[Nasavsko|Nasavska]] a Nasavských během 13. století [4] => | země = [[Nizozemsko]], [[Lucembursko]]
[[Nasavsko]], [[Belgie]] [5] => | mateřská dynastie = [6] => | tituly = [[Seznam panovníků Nizozemska|nizozemský král]]
[[Seznam lucemburských panovníků|lucemburský velkovévoda]]
[[Seznam panovníků Nizozemska|nizozemský místodržitel]]
[[Limburské vévodství|limburský vévoda]]
[[Nasavsko|nasavský vévoda]]
[[Nasavsko|nasavsko-weilburský hrabě]]
[[Nasavsko|nasavský hrabě]] [7] => | zakladatel = Dudo-Hendrik Laurenburský [8] => | mýtický zakladatel = [9] => | poslední vládce = [[Šarlota Lucemburská]] [10] => | rok založení = cca [[1060]] [11] => | konec vlády = ''stále u vlády''
[[1912]] – vymření po meči [12] => | současná hlava = [[Jindřich I. Lucemburský (velkovévoda)|Jindřich I. Lucemburský]] [13] => | větve rodu = {{nic}} [14] => * Walramská linie (†) [15] => ** [[Dynastie Nassau-Weilburg]] [16] => *** Nassau-Bourbon-Parma [17] => ** Nassau-Usingen (†) [18] => ** Nassau-Saarbrücken (†) [19] => * Ottonská linie (†) [20] => ** [[Dynastie Nassau-Siegen]] (†) [21] => ** [[Oranžsko-nasavská dynastie|Dynastie Oranje-Nassau]] [22] => *** Oranje-Nassau-Dillenburg (†) [23] => *** Oranje-Nassau-Dietz (†) [24] => }} [25] => '''Dynastie Nasavských''' ([[Němčina|německy]]: ''Haus Nassau'') nebo jen '''Nasavští''' (někdy ''Nassavští'') je [[dynastie]], která v průběhu staletí vládla v [[Nasavsko|Nasavsku]], v knížectví [[Orange (knížectví)|Orange]] v jižní [[Francie|Francii]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a [[Lucembursko|Lucembursku]]. [26] => [27] => V letech 1815–1890 byli nizozemští králové z [[Oranžsko-nasavská dynastie|oranžsko-nasavské dynastie]] i lucemburskými [[Velkovévoda|velkovévody]]; Nizozemsko a Lucembursko byly tehdy spojeny personální unií. Od roku 1890 vládne Lucembursku vedlejší linie rodu, a to konkrétně větev Nasavsko-Weilburská ([[Nassau-Weilburg]]). Tento rod je původem z německého [[Nasavsko|Nasavska]] a města [[Weilburg]], podle kterého nese druhou část jména. V Nasavsku nejprve vládli příslušníci původního rodu Nasavských jako [[hrabě|hrabata]], později jako [[Vévoda|vévodové]]. Rod se rozdělil syny nasavského hraběte [[Jindřicha II. Nasavský|Jindřicha II.]] na Walramskou a Ottonskou linii, z nichž později vznikly větve jako Nassau-Weilburg, Nassau-Dillenburg, Nassau-Siegen a další. Historicky nejvýznamnější a jedna ze dvou dosud existujících větví rodu je dnešní nizozemská [[dynastie]] [[Oranje-Nassau]], která se nazývá podle bývalého [[knížectví]] [[Orange (knížectví)|Orange]] v jižní [[Francie|Francii]]. Původní dynastie Orange-Nassau však po meči vymřela. [28] => [29] => Nejslavnější členové rodu jsou vůdce nizozemského povstání za nezávislost proti španělským Habsburkům [[Vilém I. Oranžský]], jeho pravnuk [[Vilém III. Oranžský]], který se stal na přelomu 17. a 18. století [[Anglie|anglickým]], skotským a irským králem, první nizozemský král [[Vilém I. Nizozemský]] a bývalá nizozemská královna, dnes [[Beatrix Nizozemská|princezna Beatrix]]. Po genealogické stránce je dynastie Nasavských v hlavních liniích vymřelá, ale nizozemská resp. lucemburská ústava označují rod ''Oranje-Nassau'' ([[Francouzština|francouzsky]] ''Orange-Nassau'') resp. ''de Nassau'' jako vládnoucí. [30] => [31] => == Původní linie rodu == [32] => {{Viz též|Nasavsko}} [33] => [34] => Zakladatele rodu je považován laurenburský hrabě [[Dudo-Oldřich Laurenburský]], který sídlil na hradě Laurenburg, nacházejícím se několik kilometrů od [[Nassau (Lahn)|Nassau]] na horním toku řeky [[Lahn]]. Jeho syn [[Robert I. Nasavský|Robert I.]] nechal postavit v Nassau kolem roku [[1125]] hrad a nazýval se [[hrabě]]tem z Nassau. Titul nasavského hraběte byl rodu potvrzen až roku [[1159]], tj. pět let po smrti Roberta I. V tomto roce se [[hrad Nassau]] také stal sídlem vládnoucího hraběcího rodu. Robertův syn Robert syn [[Walram I. Nasavský|Walram I.]] (1154–1198) byl první panovník, který se již poprávu nazýval „hrabětem z Nassau“. [35] => [36] => [[Soubor:Blason famille de Nassau.svg|vpravo|120px|Znak rodu [[Nasavsko|Nasavských]]]] [37] => [38] => Během [[12. století]] získal rod území Herborner Mark, Kalenberger Zent, Heimau (Löhnberg) a „Panství Westerwald“. Na konci [[12. století]] získali Nasavští rovněž území kolem dnešního města [[Wiesbaden]]. [39] => [40] => [[Soubor:Nassau1547.jpg|náhled|Mapa Nasavského hrabství (1547)]] [41] => [42] => * [[Dudo-Oldřich Laurenburský]] – ([[1060]]–[[1123]]) [43] => * [[Robert I. Nasavský|Robert I.]] – ([[1123]]–[[1154]]), nebo také ''Ruprecht'' [44] => * [[Arnold I. Laurenburský|Arnold I.]] – ([[1123]]–[[1148]]) [45] => * [[Gerhard Nasavský|Gerhard]] – ([[1148]]–[[1151]]) [46] => * [[Arnold II. Nasavský|Arnold II.]] – ([[1151]]–[[1154]]) [47] => * [[Robert II. Nasavský|Robert II.]] – ([[1154]]–[[1159]]) [48] => [49] => * [[Walram I. Nasavský|Walram I.]] – ([[1154]]–[[1198]]), syn Roberta I. [50] => * [[Jindřich I. Nasavský|Jindřich I.]] – ([[1158]]–[[1167]]), syn Arnolda I. [51] => * [[Robert III. Nasavský|Robert III.]] – ([[1160]]–[[1191]]), syn Arnolda I. [52] => * [[Jindřich II. Nasavský|Jindřich II.]] – ([[1198]]–[[1247]]), syn Walrama I. [53] => * [[Robert IV. Nasavský|Robert IV.]] – ([[1198]]–[[1230]]), syn Walrama I. [54] => * [[Ota I. Nasavský|Ota I.]] – ([[1247]]–[[1255]]), hrabě z Nassau, Dillenburgu, Hadamaru, Siegenu, Herbornu a Beilsteinu [55] => * [[Walram II. Nasavský|Walram II.]] – ([[1249]]–[[1255]]), hrabě z Nassau, Wiesbadenu, Idsteinu, a Weilburgu [56] => [57] => Hrabě [[Jindřich II. Nasavský|Jindřich II.]] získal [[Weilburg]]. Po jeho smrti v roce [[1255]] si jeho synové rozdělili území tak, že starší [[Walram II. Nasavský|Walram II.]] získal především hrabství [[Nassau-Weilburg]], zatímco mladší [[Ota I. Nasavský|Ota I.]] získal hrabství [[Nassau-Siegen]] a [[Nassau-Dillenburg]] (od 1328). Walram se stal zakladatelem starší linie a Ota naopak mladší linie. [58] => [59] => == Walramská linie == [60] => Walramská linie byla založena jako starší linie rodu hrabětem [[Walram II. Nasavský|Walramem II.]], který získal hrabství [[Nassau-Weilburg]], při dělení rodového území. Jeho syn (také nasavský hrabě) [[Adolf Nasavský|Adolf]] se stal v roce [[1292]] [[římsko-německý král|římsko-německým králem]], i když do té doby byl prakticky bezvýznamným říšským „knížetem“. Walramská linie obdržela vládu nad Merenberským hrabstvím v roce [[1328]] a Saarbrückenským hrabstvím v roce [[1353]]. [61] => [62] => '''Walramská linie zahrnuje tyto větve:''' [63] => [64] => * Nassau-Weilburg [65] => ** Nassau-Wiesbaden-Idstein [66] => ** Nassau-Saarbrücken [67] => * Nassau-Usingen [68] => [69] => === Wiesbadenská, idsteinská a weilburská hrabata (1255–1344) === [70] => [71] => * [[Walram II. Nasavský|Walram II.]] – ([[1255]]–[[1276]]) [72] => * [[Adolf Nasavský|Adolf]] – ([[1276]]–[[1298]]) – v roce se stal [[1292]] římsko-německým králem [73] => * [[Robert VI. Nasavský]] – ([[1298]]–[[1304]]) [74] => * [[Walram III. Nasavský|Walram III.]] – ([[1298]]–[[1324]]) – nassavský hrabě ve Wiesbadenu, Idsteinu a Weilnau [75] => * [[Gerlach I. Nasavsko-Wiesbadenský]] – ([[1298]]–[[1344]]) [76] => [77] => === Nasavsko-weilburská hrabata (1344–1816) === [78] => {{Viz též|Nasavsko-Weilbursko|Dynastie Nassau-Weilburg}} [79] => [[Soubor:NassauWeilburg1789.png|náhled|200px|Mapa Nasavska-Weilburska v roce [[1789]]]] [80] => [81] => === Nasavsko-weilburská hrabata (1344–1688) === [82] => [83] => '''''Větev nasavsko-weilburská (Nassau-Weilburg)''''' [84] => [85] => * [[Jan I. Nasavsko-Weilburský|Jan I.]] – ([[1344]]–[[1371]]) [86] => * [[Filip I. Nasavsko-Weilburský|Filip I.]] – ([[1371]]–[[1429]]), od roku [[1381]] saarbrückenský hrabě [87] => * [[Filip II. Nasavsko-Weilburský|Filip II.]] – ([[1429]]–[[1492]]) [88] => * [[Jan II. Nasavsko-Weilburský|Jan II.]] – ([[1429]]–[[1442]]) [89] => * [[Ludvík I. Nasavsko-Weilburský|Ludvík I.]] – ([[1492]]–[[1523]]) [90] => * [[Filip III. Nasavsko-Weilburský|Filip III.]] – ([[1523]]–[[1559]]) [91] => * [[Albrecht Nasavsko-Weilburský]] – ([[1559]]–[[1593]]) [92] => * [[Filip IV. Nasavsko-Weilburský|Filip IV.]] – ([[1559]]–[[1602]]) [93] => * [[Ludvík II. Nasavsko-Weilburský|Ludvík II.]] – ([[1593]]–[[1625]]), nasavsko-weilburský, ottweilerský, saarbrückenský, wiesbadenský, a idsteiský hrabě. [94] => * [[Vilém Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský]], [[Jan Nasavsko-Idsteinský]] a [[Arnošt Kazimír Nasavsko-Weilburský]] – ([[1625]]–[[1629]]) [95] => * [[Arnošt Kazimír Nasavsko-Weilburský|Arnošt Kazimír]] – ([[1629]]–[[1655]]) [96] => * [[Fridrich Nasavsko-Weilburský|Fridrich]] – ([[1655]]–[[1675]]) [97] => * [[Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský|Jan Arnošt]] – ([[1675]]–[[1688]]) [98] => [99] => === Nasavsko-weilburská okněžněná hrabata (1688–1816) === [100] => [101] => [[Soubor:Blason Nassau-Weilbourg.svg|vpravo|120px|Znak Nasavsko-Weilburského hrabství]] [102] => '''''Větev nasavsko-weilburská (Nassau-Weilburg)''''' [103] => [104] => * [[Jan Arnošt Nasavsko-Weilburský|Jan Arnošt]] – ([[1688]]–[[1719]]) [105] => * [[Karel August Nasavsko-Weilburský|Karel August]] – ([[1719]]–[[1753]]) [106] => * [[Karel Kristián Nasavsko-Weilburský|Karel Kristián]] – ([[1753]]–[[1788]]) [107] => * [[Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský|Fridrich Vilém]] – ([[1788]]–[[1816]]), Nasavsko-Weilbursko bylo včleněno do Nasavského vévodství. [108] => [109] => === Nasavští vévodové (1816–1866) === [110] => [111] => [[Soubor:Blason Guillaume, duc de Nassau (1816-1839).svg|vpravo|120px|Znak Nasavského vévodství]] [112] => {{Podrobně|Nasavské vévodství}} [113] => '''''Větev nasavsko-weilburská (Nassau-Weilburg)''''' [114] => [115] => V roce [[1806]] (přesněji [[17. červenec|17. července]]) se zbylá nasavská hrabství [[Nasavsko-Usingen]] a [[Nasavsko-Weilburg]] připojila k [[Rýnský spolek|Rýnskému spolku]]. Pod tlakem od [[Napoleon Bonaparte|Napoleona]] byla následně [[30. srpen|30. srpna]] [[1806]] obě hrabství sloučena do jednotného [[Nasavské vévodství|Nasavského vévodství]]. Po dohodě bývalých hrabat resp. vévody [[Fridrich August Nasavsko-Usingenský|Fridricha Augusta Nasavsko-Usingenského]] a jeho bratrance knížete [[Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský|Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského]], bylo ustanoveno že [[Fridrich August Nasavsko-Usingenský|Fridrich August]] se stane vévodou a jelikož neměl dědice tak vévodství získá právě [[Fridrich Vilém Nasavsko-Weilburský|Fridrich Vilém]]. Ten ale náhle zemřel [[9. leden|9. ledna]] [[1816]] při pádu ze schodů jen dva týdny před jeho bratrancem. Nasavské vévodství tak v roce [[1816]] zdědil jeho syn [[Vilém Nassavsko-Weilburský|Vilém]] a po dlouhé době bylo opět jednotné a podstatně rozšířené. [116] => [117] => V roce [[1815]] vstoupilo [[Nasavsko]] jako ostatní německé státy do [[Německý spolek|Německého spolku]]. [118] => [119] => * [[Vilém Nasavský|Vilém]] – ([[1816]]–[[1839]]), syn Fridricha Viléma Nasavsko-Weilburského [120] => * [[Adolf Lucemburský|Adolf]] – ([[1839]]–[[1866]]), nasavský vévoda do roku [[1866]], od roku [[1890]] lucemburský velkovévoda. [121] => [122] => V roce [[1866]] bylo [[Nasavské vévodství]] jako spojenec [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] [[anexe|anektováno]] [[Pruské království|Pruskem]], protože [[Prusko-rakouská válka|prusko-rakouskou válku]] probíhající roku [[1866]] [[Rakouské císařství|Rakousko]] prohrálo. Vévoda Adolf byl zbaven trůnu a vévodství se stalo součástí Pruska resp. Pruského království jako [[provincie Hesensko-Nasavsko]]. [[Adolf Lucemburský|Vévoda Adolf]] sice přišel o faktickou vládu v Nasavsku (titul mu ale zůstal) a v roce 1890 získal (či zdědil) Lucemburské velkovévodství. [123] => [124] => === Lucemburští velkovévodové (od 1890) === [125] => {{Podrobně|Dějiny Lucemburska}} [126] => '''''Větev nasavsko-weilburská (Nassau-Weilburg)''''' [127] => [128] => [[Lucembursko]] bylo v roce [[1815]] na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] povýšeno na [[velkovévodství]] a stalo se nezávislou zemí v personální unii s [[Spojené království Nizozemské|Nizozemským královstvím]] a členem [[Německý spolek|Německého spolku]]. Od roku 1867 bylo Lucembursko plně nezávislou a neutrální zemí v personální unii s Nizozemským královstvím. Po smrti nizozemského krále (a lucemburského velkovévody) [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III.]] v roce [[1890]], nastoupila v Nizozemsku jako [[Panovník|královna]] jeho jediná dcera [[Vilemína (Nizozemsko)|Vilemína]]. Lucemburská ústava a rodinný pakt dynastie Nasavských však nepřipouštěla vládu ženám, pokud žili další mužští členové rodu schopní vlády a to podle [[polosalické právo|polosalického práva]]. A tak se v roce [[1890]], v rámci ústavy, dynastické dohody a také přičiněním vládnoucích kruhů (s vidinou obohacení), stal lucemburským velkovévodou [[Adolf Nassavský|Adolf]], bývalý nasavský vévoda a synovec krále [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III.]] Velkovévoda [[Adolf Nassavský|Adolf]] vládl Lucembursku až do své smrti roku [[1905]]. Jeho potomci vládnou Lucembursku dodnes.Dějiny Německa – Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-188-3}} [129] => [130] => [[Soubor:Henri of Luxembourg (2009).jpg|náhled|160px|Současný [[Lucembursko|lucemburský]] [[velkovévoda]] [[Henri I. Lucemburský|Henri I. de Luxembourg]] (2009)]] [131] => [132] => Po jeho smrti se stal velkovévodou jeho syn [[Vilém IV. Lucemburský|Vilém IV.]], který vládl v letech [[1905]]–[[1912]]. Ten ale neměl syna a jediným dalším mužským dědicem v dynastii byl jeho bratranec Jiří, merenberský hrabě. Ten byl ale z [[morganatické manželství|morganatického manželství]] a tak velkovévoda Vilém v roce [[1907]] prohlásil merenberská hrabata jakožto morganatické potomky svého strýce jako nedynastické a tudíž nemohla zdědit vládu v zemi. Dědicem trůnu se tak stala Vilémova nejstarší dcera [[Marie-Adléta Lucemburská|Marie-Adéla]], které po něm v roce 1912 nastoupila na trůn. V roce 1919 byla donucena abdikovat kvůli svému příznivému postoji k Německu a na trůn nastoupila její sestra [[Šarlota Lucemburská|Šarlota]]. [133] => [134] => I když i nassavsko-weilburská větev v mužské linii vymřela (r. [[1912]]) a v současnosti vládne [[de facto]] dynastie [[Bourbon-Parma]], je stále v Lucembursku [[De iure|de jure]] vládnoucí dynastie '''''Nassau-Weilburg''''' resp. '''''Nassau'''''. [135] => [136] => * [[Adolf Lucemburský|Adolf]] – ([[1890]]–[[1905]]) [137] => * [[Vilém IV. Lucemburský|Vilém IV.]] – ([[1905]]–[[1912]]), jeho syn [138] => * [[Marie-Adéla Lucemburská|Marie-Adéla]] – ([[1912]]–[[1919]]), jeho dcera, abdikovala [139] => * [[Šarlota Lucemburská|Šarlota]] – ([[1919]]–[[1964]]), jejím manželem byl [[Felix Bourbonsko-Parmský]], ale název rodu se oficiálně nezměnil. [140] => [141] => * [[Jan Lucemburský (velkovévoda)|Jan I.]] – ([[1964]]–[[2000]]) [142] => * [[Jindřich I. Lucemburský (velkovévoda)|Jindřich I.]] – (od [[2000]]) [143] => [144] => ''Dědic:'' [145] => [146] => * princ [[Guillaume, korunní lucemburský velkovévoda]] (česky ''Vilém'') – syn velkovévody Jindřicha I. [147] => [148] => [149] => Soubor:Adolfluxembourg1817-6.jpg|Adolf I. [150] => Soubor:Guillaume IV of Luxembourg.png|Vilém IV. [151] => Soubor:Marie-Adélaïde, Grand Duchess of Luxembourg.jpg|Marie-Adéla [152] => Soubor:Charlotte, Grand Duchess of Luxembourg.jpg|Šarlota [153] => Soubor:Grand Duke Jean 29.09.2006.jpg|Jan I. [154] => {{Upravit část}} [155] => [156] => === Nasavsko-wiesbadensko-idsteinská hrabata (1344–1775) === [157] => [158] => '''''Větev nasavsko-weilbursko-wiesbadensko-idsteinská (Nassau-Wiesbaden-Idstein)''''' [159] => [160] => * 1344–1370: [[Adolf I. Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský]] [161] => * 1370–1386: [[Gerlach II. Nasavsko-Wiesbadenský|Gerlach II.]], nasavsko-wiesbadenský hrabě [162] => * 1370–1393: [[Walram IV. Nasavsko-Idsteinský|Walram IV.]], nasavsko-idsteinský hrabě [163] => * 1393–1426: [[Adolf II Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Adolf II]] [164] => * 1426–1480: [[Jan II. Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Jan II.]] [165] => * 1480–1509: [[Filip Nasavsko-Idsteinský|Filip]], nasavsko-idsteinský hrabě [166] => * 1480–1511: [[Adolf III. Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Adolf III.]] [167] => * 1511–1558: [[Filip I. Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Filip I.]] [168] => * 1558–1566: [[Filip II. Nasavsko-Wiesbadenský|Filip II.]], nasavsko-wiesbadenský hrabě [169] => * 1566–1568: [[Baltazar Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Baltazar]] [170] => * 1568–1596: [[Jan Ludvík I. Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Jan Ludvík I.]] [171] => * 1596–1599: Jan Filip [172] => * 1596–1605: [[Jan Ludvík II. Nasavsko-Wiesbadensko-Idsteinský|Jan Ludvík II.]] [173] => * 1605–1625: [[Ludvík II. Nasavsko-Weilburský|Ludvík II.]], nasavsko-weilburský hrabě [174] => * 1627–1629: [[Vilém Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský|Vilém Ludvík]], nasavsko-saarbrückenský hrabě [175] => * 1629–1677: [[Jan Nasavsko-Idsteinský|Jan]], nasavsko-idsteinský hrabě [176] => * 1677–1721: [[Jiří August Nasavsko-Idsteinský|Jiří August]], nasavsko-idsteinský hrabě [177] => * 1721–1723: [[Karel Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský|Karel Ludvík]], nasavsko-saarbrückenský hrabě [178] => * 1723–1728: [[Fridrich Ludvík Nasavsko-Ottweilerský|Fridrich Ludvík]], nasavsko-ottweilerský hrabě [179] => [180] => === Nasavsko-saarbrückenská hrabata (1429–1799) === [181] => [182] => '''''Větev nasavsko-weilbursko-saarbrückenská (Nassau-Saarbrücken)''''' [183] => [184] => * 1429–1472: [[Jan II. Nasavsko-Saarbrückenský|Jan II.]] [185] => * 1472–1545: [[Jan Ludvík I. Nasavsko-Saarbrückenský|Jan Ludvík I.]] [186] => * 1545–1554: [[Filip II. Nasavsko-Saarbrückenský|Filip II.]] [187] => * 1554–1574: [[Jan III. Nasavsko-Saarbrückenský|Jan III.]] [188] => * 1559–1602: [[Filip IV. Nasavsko-Weilburský|Filip IV.]] [189] => * 1602–1625: [[Ludvík II. Nasavsko-Weilburský|Ludvík II.]], nasavsko-saarbrückenský a ottweilerský hrabě [190] => * 1629–1640: [[Vilém Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský|Vilém Ludvík]], nasavsko-saarbrückenský a ottweilerský hrabě [191] => * 1640–1642: [[Krato Nasavsko-Saarbrückenský|Krato]] [192] => * 1640–1690: [[Jan Ludvík Nasavsko-Ottweilerský|Jan Ludvík]] [193] => * 1659–1677: [[Gustav Adolf Nasavsko-Saarbrückenský|Gustav Adolf]] [194] => * 1677–1713: [[Ludvík Krato Nasavsko-Saarbrückenský|Ludvík Krato]] [195] => * 1713–1723: [[Karel Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský|Karel Ludvík]] [196] => * 1723–1728: Fridrich Ludvík [197] => * 1728–1735: [[Karel Nasavsko-Usingenský|Karel]] [198] => * 1735–1768: [[Vilém Jindřich Nasavsko-Saarbrückenský|Vilém Jindřich]] [199] => * 1768–1794: [[Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský|Ludvík]] [200] => * 1794–1797: [[Jindřich Ludvík Nasavsko-Saarbrückenský|Jindřich Ludvík]] [201] => [202] => === Nasavsko-usingenská hrabata (1659–1816) === [203] => [204] => '''''Větev nassavsko-usingenská (Nassau-Usingen)''''' [205] => [206] => Linie vymřela roku [[1816]] hrabětem (a zároveň nasavským vévodou) [[Fridrich August Nasavsko-Usingenský|Fridrichem Augustem]]. [207] => [208] => * [[Walrad Nasavsko-Usingenský|Walrad]] – ([[1659]]–[[1702]]) [209] => * [[Vilém Jindřich Nasavsko-Usingenský|Vilém Jindřich]] – ([[1702]]–[[1718]]) [210] => * [[Karel Nasavsko-Usingenský|Karel]] – ([[1718]]–[[1775]]) [211] => * [[Karel Vilém Nasavsko-Usingenský|Karel Vilém]] – ([[1797]]–[[1803]]) [212] => * [[Fridrich August Nasavsko-Usingenský|Fridrich August]] – ([[1803]]–[[1816]]), od 1806 nasavský vévoda, bez dědiců, vymřela s ním větev [213] => [214] => == Ottonská linie == [215] => {{Viz též|Oranžsko-nasavská dynastie}} [216] => [217] => Ottonská linie byla založena jako mladší linie rodu hrabětem [[Ota I. Nasavský|Otou I.]], který získal hrabství [[Nassau-Siegen]] a [[Nassau-Dillenburg]] při dělení rodového území. [218] => [219] => '''Ottonská linie zahrnuje tyto větve:''' [220] => [221] => * Nassau-Siegen, Dillenburg, Beilstein [222] => ** Nassau-Dillenburg [223] => *** Nassau-Siegen [224] => *** Nassau-Dietz [225] => *** Orange-Nassau-Dietz [226] => ** Orange-Nassau [227] => ** Nassau-Beilstein [228] => ** Nassau-[[Hadamar]] [229] => [230] => === Nizozemští místodržitelé (1581–1795) === [231] => [232] => [[Soubor:Wapenschild Republiek der Zeven Verenigde Nederlanden.gif|vpravo|120px|Znak Spojených provincií nizozemských]] [233] => {{Viz též|Spojené provincie nizozemské|Nizozemští místodržitelé}} [234] => [235] => '''''Větev oranžsko-nasavská (Oranje-Nassau)''''' [236] => [237] => V roce [[1581]] po [[Nizozemská revoluce|Nizozemské revoluci]] vznikla nezávislá [[Republika spojených nizozemských provincií]], kdy se 7 severních nizozemských provincií spojilo a prohlásilo republikou, nezávislou na Španělsku. V jejím čele povětšinou stály místodržitelé (stathouder). Většinou právě z dynastie oranžsko-nasavské, která se stala postupně vládnoucí (funkce zpočátku nebyla dědičná). [238] => [239] => [[Soubor:Prinsenvlag.svg|vpravo|120px|Vlajka Spojených provincií nizozemských]] [240] => [[Vilém I. Oranžský]], jeden z vůdců nizozemské revoluce, se stal prvním generálním místodržitelem Republiky spojených provincií nizozemských. Pocházel z rodu nasavských hrabat resp. větve Nassau-Dilenburg, roku [[1544]] zdědil Oranžské knížectví v jižní Francii (oranžský kníže). Byl důvěrník Karla V., od roku [[1555]] člen státní rady v [[Brusel]]u. V roce [[1564]] se postavil do čela opozice nizozemských stavů proti politice španělského krále Filipa II. V roce [[1567]] přestoupil k protestantské víře a stal se vůdcem vojenského odboje nizozemských stavů proti Španělsku. Vytrvalým bojem proti Španělům si získal značnou popularitu. V 70. letech [[16. století]] ovládl postupně velkou část Nizozemí, v roce [[1572]] byl zvolen místodržícím v Hollandu a Zeelandu, v roce [[1577]] Brabantu. Roku [[1579]] se zcela rozešel se Španělskem, byl iniciátorem vytvoření [[utrechtská unie|utrechtské unie]] a od roku [[1581]] faktickým vládcem [[Spojené provincie nizozemské|Spojených provincií nizozemských]]. [241] => [242] => Nizozemský místodržitel [[Vilém III. Oranžský]] se v roce [[1689]] spolu se svou ženou [[Marie II. Stuartovna|Marií Stuartovnou]] stal anglickým, skotským a irským králem. [243] => [244] => * [[Vilém I. Oranžský]] – ([[1572]]–[[1584]]) [245] => * [[Mořic Nasavský]] – ([[1585]]–[[1625]]) [246] => * [[Frederik Hendrik Oranžský]] – ([[1625]]–[[1647]]) [247] => * [[Vilém II. Oranžský]] – ([[1647]]–[[1650]]) [248] => * [[Vilém III. Oranžský]] – ([[1672]]–[[1702]]), od roku [[1689]] také anglický, skotský a irský král [249] => [250] => '''''Větev oranžsko-nassavsko-dietzská (Oranje-Nassau-Dietz)''''' [251] => [252] => * [[Jan Vilém Friso]] – ([[1702]]–[[1711]]) – současně také nasavsko-dietzský kníže [253] => * [[Vilém IV. Oranžský]] – ([[1747]]–[[1751]]), první úředně potvrzený dědičný místodržící (všech 7 provincií). do roku [[1747]] [254] => * [[Vilém V. Oranžský]] – ([[1751]]–[[1795]]), v letech [[1795]]–[[1806]] byl místodržitelem pouze ''[[De iure|de jure]]'' [255] => * [[Vilém VI. Oranžský]] – ([[1806]]–[[1815]]), místodržitelem pouze formálně po smrti otce [256] => [257] => V roce [[1795]] bylo území obsazeno Francií a místodržitel odešel se svým synem do exilu. A právě syn posledního místodržícího, Vilém se stal roku [[1815]] dědičným nizozemským králem. [258] => [259] => [260] => Soubor:WilliamOfOrange1580.jpg|Vilém I. Oranžský [261] => Soubor:Michiel Jansz van Mierevelt - Maurits van Nassau, prins van Oranje en Stadhouder.jpg|Mořic Nasavský [262] => Soubor:Gerrit van Honthorst - Frederik Henderik van Nassau, prins van Oranje en Stadhouder.jpg|Frederik Hendrik Oranžský [263] => Soubor:Willem II Prins van Oranje.jpg|Vilém II. Oranžský [264] => Soubor:William III of England.jpg|Vilém III. Oranžský [265] => Soubor:Guillaume IV d'Orange-Nassau.jpg|Vilém IV. Oranžský [266] => Soubor:WillemV.jpg|Vilém V. Oranžský [267] => Soubor:Willem I in kroningsmantel.jpg|Vilém VI. Oranžský [268] => [269] => [270] => === Nizozemští králové a královny (od 1815) === [271] => [272] => [[Soubor:Royal Coat of Arms of the Netherlands.svg|vpravo|170px|Znak nizozemského království]] [273] => '''''Větev oranžsko-nassavsko-dietzská (Oranje-Nassau-Dietz)''''' [274] => [275] => Po [[Napoleonské války|napoleonských válkách]] bylo vytvořeno na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] v roce [[1815]] [[Spojené království nizozemské]]. Vzniklo spojením bývalého [[Rakouské Nizozemí|Rakouského Nizozemí]] (území jižního Nizozemí, dnešní Belgie) a bývalých [[Republika spojených nizozemských provincií|Spojených nizozemských provincií]] (území severního Nizozemí, dnešní Nizozemsko). Jeho králem se stal [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] z [[Oranžsko-nasavská dynastie|oranžsko-nasavské]] dynastie, syn posledního nizozemského místodržícího [[Vilém V. Oranžský|Viléma V. Oranžského]]. Nizozemské království bylo v personální unii s Lucemburským velkovévodstvím. [276] => [277] => [[Soubor:Willem-Alexander (Royal Wedding in Stockholm, 2010) cropped.jpg|náhled|Současný nizozemský král Vilém Alexandr při svatbě ve [[Stockholm]]u 2010]] [278] => [279] => V roce [[1830]] se ale odtrhly jižní provincie a vytvořily [[Belgie|Belgii]]. Personální unie Nizozemska a Lucemburska skončila v roce [[1890]], kdy zemřel král [[Vilém III. Nizozemský|Vilém III.]] a Lucembursko zdědil nasavský vévoda [[Adolf Lucemburský|Adolf]] zatímco nizozemskou královnou se stala Vilémova dcera Vilemína.Dějiny Nizozemska – Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-487-4}} [280] => [281] => Po abdikaci královny [[Vilemína (Nizozemsko)|Vilemíny]] nastoupila na trůn její jediná dcera [[Juliána (Nizozemsko)|Juliána]] z [[dynastie Meklenburských]] a po abdikaci královny Juliány nastoupila její dcera [[Beatrix Nizozemská|Beatrix]] z [[dynastie Lippe]], ale během jejich vlády se název rodu nezměnil a oficiálně vládne Nizozemsku stále dynastie oranžsko-nasavská. [282] => [283] => * [[Vilém I. Nizozemský|Vilém I.]] – ([[1815]]–[[1840]]) – zároveň lucemburský velkovévoda a limburský vévoda [284] => * [[Vilém II. Nizozemský|Vilém II.]] – ([[1840]]–[[1849]]) – zároveň lucemburský velkovévoda a limburský vévoda [285] => * [[Vilém III. Nizozemský|Vilém III.]] – ([[1849]]–[[1890]]) – zároveň lucemburský velkovévoda a limburský vévoda (do 1866) [286] => * [[Vilemína (Nizozemsko)|Vilemína]] – ([[1890]]–[[1948]]) [287] => * [[Juliána (Nizozemsko)|Juliána]] – ([[1948]]–[[1980]]) [288] => * [[Beatrix Nizozemská|Beatrix]] – ([[1980]]–[[2013]]) [289] => * [[Vilém Alexandr Nizozemský|Vilém-Alexandr]] – (od [[2013]]) [290] => [291] => ''Dědic:'' [292] => [293] => * princezna [[Catharina-Amalia Nizozemská|Catharina-Amalia]] – dcera krále Viléma-Alexandra [294] => [295] => [296] => Soubor:Willem I in kroningsmantel.jpg|Vilém I. [297] => Soubor:Willemll by Pieneman.jpg|Vilém II. [298] => Soubor:Portrait of King Willem III of the Netherlands, Nicolaas Pieneman (1856).jpg|Vilém III. [299] => Soubor:Wilhelmina1898.jpg|Vilemína [300] => Soubor:Juliana 1959.jpg|Juliána [301] => Soubor:Koningin Beatrix in Vries.jpg|Beatrix [302] => [303] => [304] => === Lucemburští velkovévodové (1815–1890) === [305] => [306] => [[Soubor:Coat of Arms of Luxembourg (nassau).png|vpravo|165px|Znak lucemburského velkovévodství resp. velkovévodů z dynastie oranžsko-nasavské]] [307] => '''''Větev oranžsko-nasavsko-dietzská (Oranje-Nassau-Dietz)''''' [308] => [309] => [[Lucembursko]] bylo v roce [[1815]] na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] povýšeno na [[velkovévodství]] a stalo se nezávislou zemí v personální unii s [[Spojené království Nizozemské|Nizozemským královstvím]]. Po smrti nizozemského krále (a lucemburského velkovévody) [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III.]] v roce [[1890]], nastoupila v Nizozemsku jako [[Panovník|královna]] jeho jediná dcera [[Vilemína (Nizozemsko)|Vilemína]]. Lucemburská ústava a rodinný pakt dynastie Nasavských však nepřipouštěla vládu ženám, pokud žili další mužství členové rodu schopní vlády a to podle [[polo-salické právo|polo-salického práva]]. A tak se v roce [[1890]], v rámci ústavy, dynastické dohody a také přičiněním vládnoucích kruhů (s vidinou obohacení), stal lucemburským vévodou [[Adolf Nassavský|Adolf]] bývalý nasavský vévoda a synovec krále [[Vilém III. Nizozemský|Viléma III.]] [310] => [311] => * [[Vilém I. Lucemburský|Vilém I.]] – ([[1815]]–[[1840]]) – zároveň nizozemský král [312] => * [[Vilém II. Lucemburský|Vilém II.]] – ([[1840]]–[[1849]]) – zároveň nizozemský král [313] => * [[Vilém III. Lucemburský|Vilém III.]] – ([[1849]]–[[1890]]) – zároveň nizozemský král [314] => [315] => == Nevládnoucí členky rodu == [316] => [317] => * [[Jindřiška Nasavsko-Weilburská]] – manželka arcivévody [[Karel Rakousko-Těšínský|Karla Rakouského]] [318] => * [[Karolína Oranžsko-Nasavská]] – dcera nizozemského [[Vilém IV. Oranžský|místodržícího Viléma IV.]] [319] => * [[Tereza Nasavsko-Weilburská]] – manželka oldenburského vévody Petra [320] => * [[Žofie Nasavská]] – manželka švédského a norského krále [[Oskar II.|Oskara II.]] [321] => [322] => == Odkazy == [323] => === Reference === [324] => {{Překlad|en|House of Nassau|314379399}} [325] => [326] => [327] => === Literatura === [328] => * Dějiny Německa – Helmut Müller, Karlem Friedrichem Kriegerem, Hannou Vollrath, redakce Meyers Lexikon; Nakladatelství Lidové noviny, 2004, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-188-3}} [329] => * Dějiny Nizozemska – Han van der Horst, překl. Jana Pellarová, Petra Schürová; Nakladatelství Libri, 2006l, edice: Dějiny států, {{ISBN|80-7106-487-4}} [330] => * Nizozemsko – stručná historie států – Sylva Sklenářová; Nakladatelství Lidové noviny, 2005, edice: Stručná historie států;, {{ISBN|80-7277-310-0}} [331] => [332] => === Související články === [333] => * [[Nasavsko-weilburská dynastie]] [334] => * [[Oranžsko-nasavská dynastie]] [335] => * [[Seznam nizozemských panovníků]] [336] => * [[Seznam lucemburských panovníků]] [337] => * [[Dějiny Nizozemska]] [338] => * [[Dějiny Lucemburska]] [339] => * [[Dějiny Belgie]] [340] => [341] => === Externí odkazy === [342] => * {{Commonscat|House of Nassau}} [343] => * [http://www.nassau-info.de/index.htm Stránky rodu Nassau] {{Wayback|url=http://www.nassau-info.de/index.htm |date=20091212045321 }} [344] => * [http://www.heraldica.org/topics/royalty/nassau.htm#1783 Rodový pak dynastie Nasavských] [345] => * [http://www.heraldica.org/topics/royalty/nassau.htm#house Stránky o rodu Nasavských] [346] => * [http://www.koninklijkhuis.nl/ Oficiální stránky nizozemské královské rodiny] [347] => * [http://almanachdegotha.org/id75.html Genealogie nizozemských králů] [348] => * [http://almanachdegotha.org/id73.html Genealogie lucemburských velkovévodů] [349] => * [http://almanachdegotha.org/id46.html Genealogie nasavských panovníků] [350] => [351] => {{P-start}} [352] => {{P-jme}} [353] => {{P-před|předchůdce=[[republika]]}} [354] => {{P-titul|titul=[[Seznam panovníků Nizozemska|nizozemská královská dynastie]]|roky=od [[1815]]}} [355] => {{P-po|nástupce=-}} [356] => {{P-před|předchůdce=[[Habsburkové]] (jako vévodové)}} [357] => {{P-titul|titul=[[Seznam lucemburských panovníků|lucemburská velkovévodská dynastie]]|roky=od [[1815]]}} [358] => {{P-po|nástupce=[[Bourbonsko-parmská dynastie|Bourbon-Parma]]}} [359] => {{P-před|předchůdce=-}} [360] => {{P-titul|titul=[[Seznam nasavských panovníků|nasavská vládnoucí dynastie]]|roky=[[1159]]–[[1866]]}} [361] => {{P-po|nástupce=[[Prusko]]}} [362] => {{Infobox konec}} [363] => [364] => [[Kategorie:Nasavští| ]] [365] => [[Kategorie:Nizozemsko]] [366] => [[Kategorie:Lucembursko]] [367] => [[Kategorie:Panovnické rody]] [368] => [[Kategorie:Nizozemská monarchie]] [369] => [[Kategorie:Seznamy panovníků podle zemí]] [] => )
good wiki

Nasavští

Dynastie Nasavských (německy: Haus Nassau) nebo jen Nasavští (někdy Nassavští) je dynastie, která v průběhu staletí vládla v Nasavsku, v knížectví Orange v jižní Francii, Nizozemsku a Lucembursku. V letech 1815-1890 byli nizozemští králové z oranžsko-nasavské dynastie i lucemburskými velkovévody; Nizozemsko a Lucembursko byly tehdy spojeny personální unií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1815','1890','Nasavsko','1816','Vilém III. Nizozemský','1866','1912','Oranžsko-nasavská dynastie','Lucembursko','1625','1702','1905'

1625

1702

Stránka 1702 na české Wikipedii obsahuje informace o událostech, které se udály v roce 1702.

1815

1816

1866

1890

Rok 1890 je rok, který ustavuje důležitou událost v české historii.

1905

1912

Lucembursko

Lucembursko je země ležící v západní Evropě.

Nasavsko