Array ( [0] => 15489773 [id] => 15489773 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neapol [uri] => Neapol [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Neapol [2] => | originální jméno = Napoli [3] => | obrázek = ViewofNaplesBay.jpg [4] => | popisek = Pohled na Neapolský záliv a Vesuv [5] => | znak = CoA Città di Napoli.svg [6] => | vlajka = Flag of Naples.svg [7] => | stát = Itálie [8] => | pojem vyššího celku = [[Regiony v Itálii|Region]] [9] => | název vyššího celku = [[Kampánie]] [10] => | pojem nižšího celku = [[Metropolitní města v Itálii|Metropolitní město]] [11] => | název nižšího celku = [[Metropolitní město Neapol|Neapol]] [12] => | pojem celku 3 = [13] => | název celku 3 = [14] => | pojem celku 4 = [15] => | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Neapol |position=left |width=250 |lat=40.83 |long=14.25 |float=center |caption=}} [16] => | rozloha = 117,27 [17] => | zeměpisná šířka = 40.833333 [18] => | zeměpisná délka = 14.25 [19] => | nadmořská výška = 17 [20] => | psč = 80100 [21] => | telefonní předvolba = + 81 [22] => | titul představitele = starosta [23] => | představitel = [[Gaetano Manfredi]], nestraník za [[Středolevicová koalice|CSX]] (od 2021) [24] => | název celku 4 = [25] => | pojem celku 5 = [26] => | název celku 5 = [27] => | administrativní dělení = [28] => | etnické složení = [29] => | náboženské složení = [30] => | status = [31] => | web = http://www.comune.napoli.it [32] => }} [33] => '''Neapol''' ({{Vjazyce2|it|''Napoli''}}), správní středisko metropolitního města [[Metropolitní město Neapol|Napoli]] (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu [[Kampánie]], je třetí největší město [[Itálie]]. Ve městě žije {{počet obyvatel}} obyvatel, zatímco celé Metropolitní město Neapol mělo v roce 2017 3 315 320 obyvatel. Nepřetržitě budovaná metropolitní oblast (která sahá za hranice Metropolitního města Neapol) je druhá nebo třetí největší metropolitní oblast v Itálii a jedno z nejlidnatějších měst v Evropě. [34] => [35] => „Svůdné město“, podle slov [[Vittorio De Sica|Vittoria de Sicy]] ve filmu z roku 1954 ''„Neapolský záliv (La baia di Napoli)“'', je mnohými lidmi považováno za jedno z nejkrásnějších měst [[Itálie]]. Leží v [[Neapolský záliv|Neapolském zálivu]], mezi [[Vesuv]]em a [[Sopka|vulkanickým]] územím [[Campi Flegrei]]. Historické jádro města, s obzvlášť velkým historickým a architektonickým významem, je cílem domácího i mezinárodního turismu. V roce [[1995]] bylo zapsáno do seznamu [[Světové dědictví|světového dědictví]] [[UNESCO]]. [36] => [37] => Neapolské panorama, stejně jako zdejší typické produkty, se počítají mezi nejznámější symboly [[Itálie]] v obecném povědomí. [38] => [39] => Jméno města pochází ze [[Starořečtina|staré řečtiny]], kde νέα πόλις, ''nea polis'' znamená „nové město“. [40] => [41] => == Dějiny == [42] => Historie Neapole je dlouhá a pestrá, oblast byla osídlena již od doby kamenné.[http://www.beniculturali.it/mibac/multimedia/MiBAC/documents/1321279221421_PAESTUM_2011_web.pdf Neolitické nálezy na náměstí Piazza Santa Maria degli Angeli (2011) publikovány na Beniculturali.it][http://members.virtualtourist.com/m/938ff/23f84/6/?o=3 Neapolis Station – Archaeological Yards]. Virtualtourist.com. 12. 6. 2005. Vyhledáno 7. 9. 2012. {{Wayback|url=http://members.virtualtourist.com/m/938ff/23f84/6/?o=3|date=20130520161439}} První řecké osady byly založeny v oblasti Neapole v 2. tisíciletí př. n. l.[https://books.google.com/books?id=GhB4VDYuJXsC&pg=PA99 Books.google.it] Na konci řeckého [[Temné období|temného období]] zde kolem 9.–8. století př. n. l. prosperovala větší pevninská kolonie, původně zvaná Parthenopé.{{Citace elektronického periodika |titul=Archemail.it |url=http://www.archemail.it/notizie2011.htm |datum přístupu=17-03-2018 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130329184949/http://www.archemail.it/notizie2011.htm#21/10/2011_Napoli,_Gli_scavi_della_Linea_6_portano_alla_luce_una_novit%C3%A0_clamorosa:_la_Napoli_greca_%C3%A8_stata_fondata_nell%C2%B4ottavo_secolo_a._C.,_non_nel_settimo__%28Repubblica%29 |datum archivace=29-03-2013 |nedostupné=ano }} Tato řecká kolonie byla obnovena jako ''Neapolis'' („nové město“) v 6. století př. n. l.Daniela Giampaola, Francesca Longobardo, Naples greek and roman, Electa Naples 2000 a hrála potom důležitou roli ve [[Magna Graecia|Velkém Řecku]], tj. společenství řeckých osad na Apeninském poloostrově. [43] => [44] => Řecká kultura v Neapoli byla důležitá pro pozdější římskou společnost. Když se město stalo součástí [[Římská republika|římské republiky]] v její centrální provincii, rozvinulo se jako důležité kulturní centrum.{{Citace elektronického periodika |titul=History of Naples |url=http://utenti.multimania.it/notonlynaples/NAPOLI_STORIA.HTM |datum přístupu=2018-03-17 |url archivu=https://web.archive.org/web/20101020134513/http://utenti.multimania.it/notonlynaples/NAPOLI_STORIA.HTM |datum archivace=2010-10-20 |nedostupné=ano }} Příkladem politické a kulturní svobody v Neapoli je [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]]. Neapol je mikrokosmem evropských dějin, protože viděla několik civilizací přicházet a odcházet, přičemž každá v ní zanechala stopy také v oblasti umění a architektury. Byla postupně hlavním městem vévodství, království a říše[[Aragonská koruna]] a mnohá území v držbě [[Anjouovci|Anjouovců]] a byla prvořadým kulturním centrem, zejména během [[Renesance (historická epocha)|renesance]] a [[Humanismus|humanismu]] v 17. až 19. století. Během [[Neapolská válka|neapolské války]] Neapol podporovala [[Risorgimento|sjednocení Itálie]]. [45] => [46] => === Řecké a římské období === [47] => [[Soubor:Odysseus-siren Parthenope, the mythological founder of Naples.jpg|vlevo|náhled|Odysseus a siréna Parthenopé, mytologická zakladatelka Neapole.]] [48] => [[Soubor:Neapol - panoramio (33).jpg|vlevo|náhled|Ostrov Megaride: místo, kde se řečtí osadníci pravděpodobně usadili v 7. století př. n. l.; na tomto místě je nyní [[Castel dell'Ovo]]]] [49] => První řecké osady vznikaly na území dnešní Neapole ve 2. tisíciletí př. n. l. Prvním předchůdcem dnešního města byla kolonie ''Parthenopé'', založená na kopci ''Pizzofalcone'' (dnes Monte Echia) kolem roku 700 př. n. l. obyvateli z nedalekých řeckých [[Kúmy|Kúm]]. [[Parthenopé (siréna)|Parthenopé]] bylo v [[Řecká mytologie|řecké mytologii]] jméno [[Siréna (mytologie)|sirény]].Viz např. [[Lykofrón]], ''Alexandra'', v. 712 a další. [[Mýtus]] vypráví, že ji moře mrtvou vyplavilo na břeh u skalnatého ostrůvku [[Megaride]] (dnes spojeného sypanou hrází s pevninou). Stalo se tak poté, co se do jeho vln vrhla, když se jí nepodařilo očarovat svou písní [[Odysseus|Odyssea]]. Parthenopé zde byla pohřbena a na jejím hrobě byl slaven její kult s každoročními dary a oběťmi býků.Lykofrón, ''Alexandra'', v. 717–721; Dionýsios Periegetés s. 357 a další.; [[Strabón]], ''Geografika'' 1, 23; 1, 26; 5, 246. Město se brzy se svou mateřskou metropolí Kúmami rozešlo a stalo se jejím konkurentem. Potom však Partenopé zažilo úpadek pod hegemonií [[Etruskové|Etrusků]] v [[Kampánie|Kampánii]] během 5. století př. n. l. [50] => [51] => Nedávné archeologické objevy podávají svědectví, že již v 6. století př. n. l. (ne až v roce 470 př. n. l. po bitvě u Kúm, jak se soudilo dříve) bylo město obnoveno a nová městská osada Neapolis (v [[Starořečtina|klasické řečtině]] ''Νεάπολις'') byla založena ve vnitrozemí. Ta se nakonec stala jedním z předních měst ve Velkém Řecku. Prvotní centrum Parthenopé na kopci ''Pizzofalcone'' se začalo nazývat prostě ''Palaipolis'' (latinsky: ''Palaepolis''), „staré město“. Nejpozději v době [[Druhá punská válka|2. punské války]] již byla Neapolis silně opevněna, takže [[Kartágo|kartaginský]] vojevůdce [[Hannibal]] musel od města, které v té době bylo spojencem Říma, odtáhnout.{{cite news|url=http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|publisher=Naples.Rome-in-Italy.com|title=Antic Naples|date=8. 1. 2008|deadurl=ano|archiveurl=https://web.archive.org/web/20081225013134/http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|archivedate=25. 12. 2008|df=|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-03-21|url archivu=https://web.archive.org/web/20081225013134/http://naples.rome-in-italy.com/history_naples_1.html|datum archivace=2008-12-25}} Dalšími významnými stavbami ve městě byly [[Odeon]], [[Starověké řecké divadlo|divadlo]] a chrám městských patronů [[Dioskúrové|Dioskúrů]], božských dvojčat Kastóra a [[Pollux|Polydeuka]]. Ačkoli byla Neapolis podmaněna nejprve [[Samnium|Samnity]] během 5. století př. n. l. a poté Římany,{{cite news|publisher=Touring Club of Italy|title=Touring Club of Italy, Naples: The City and Its Famous Bay, Capri, Sorrento, Ischia, and the Amalfi, Milano|url=https://books.google.com/books?id=u23MlfA8pcoC&printsec=frontcover&dq=Touring+Club+of+Italy,+Naples:+The+City+and+Its+Famous+Bay,+Capri,+Sorrento,+Ischia,+and+the+Amalfi&hl=en&ei=jD_HTaW2H6Th0gHlp7TxBw&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=1&ved=0CGgQ6AEwAA#v=snippet&q=campanian%20people&f=false|isbn=88-365-2836-8|page=11|year=2003}} zachovala si dlouho svou řeckou kulturu (významným pozůstatkem řeckého vlivu je též skutečnost, že se moderní Neapolitáni stále označují jako ''Partenopei'', „Parthenopejci“).[http://www.wordsense.eu/partenopeo/] Vyhledáno 21. 3. 2018.{{cite news|url=http://www.lapartenope.net/index.php?id=85|publisher=La Partenope|title=The Story of La Partenope|date=24. 6. 2007|accessdate=21-03-2018|archiveurl=https://web.archive.org/web/20070928014314/http://www.lapartenope.net/index.php?id=85|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=21-03-2018|url archivu=https://web.archive.org/web/20070928014314/http://www.lapartenope.net/index.php?id=85|datum archivace=28-09-2007|nedostupné=ano}}Nazývají se tak nejen fanoušci fotbalového klubu [[SSC Neapol]], ale sebe tak často označují i obyvatelé Neapole jako takoví. [52] => [53] => V roce [[326 př. n. l.]] v průběhu [[Samnitské války|samnitských válek]] Římané dobyli Neapol. V římské době bylo město prosperujícím střediskem [[Helénismus|helénistické kultury]], která přitahovala Římany, kteří chtěli zdokonalit svou znalost řecké kultury. Příjemné klima z něj činilo známé letovisko, o kterém se zmiňuje Vergilius. Město se pyšnilo četnými luxusními vilami, které lemovaly pobřeží od [[Pozzuoli]]jského zálivu až po [[Sorrento|Sorrentský]] poloostrov. Dnešní rezidenční čtvrť Posillipo na severním pobřeží Neapolského zálivu převzala své jméno od ruin ''Villy Pausílypon'', což znamená v řečtině „pauza“ nebo „odpočinek od starostí“. Římané propojili město se zbytkem Itálie svými slavnými [[Římské silnice|silnicemi]], a také vyhloubenými horizontálními průchody, které propojily Neapol s Pozzuoli, rozšířili přístav a přidali veřejné lázně a [[akvadukt]]y ke zlepšení kvality života v Neapoli. Ve městě se také konalo mnoho oslav svátků a různých společenských a sportovních akcí. V průběhu staletí hostila Neapol několik římských císařů, kteří zde trávili své volné chvíle mezi vládnutím, zmiňován bývá pobyt císařů [[Tiberius|Tiberia]] a [[Claudius|Claudia]]. Roku [[476]] n. l. byl poslední nominální [[císař]] [[Západořímská říše|západořímské říše]] [[Romulus Augustus]]) sesazen [[Germáni|germánským]] králem [[Odoaker|Odoakrem]] z kmene [[Skirové|Skirů]] a uvězněn v [[Castel dell'Ovo]]. [54] => [55] => Podle [[Křesťanství|křesťanské]] [[Legenda|legendy]] přišli [[Petr (apoštol)|svatí Petr]] a [[Pavel z Tarsu|Pavel]] do města, aby kázali. Křesťané hráli významnou roli v pozdních letech římské říše a z té doby existuje několik pozoruhodných [[Katakomby|katakomb]], zejména v severní části města. První křesťanské [[Bazilika|baziliky]] byly postaveny právě vedle vchodů do katakomb. Velmi populární patron města [[Januárius|sv. Januárius]] ([[Italština|italsky]]: ''San Gennaro'') byl sťat v roce [[305]] v nedalekém Pozzuoli{{Citace elektronického periodika [56] => | příjmení = Herbermann [57] => | jméno = Charles [58] => | titul = Naples [59] => | periodikum = Catholic Encyclopedia [60] => | vydavatel = Robert Appleton Company [61] => | url = https://en.wikisource.org/wiki/Catholic_Encyclopedia_(1913)/Naples [62] => | datum vydání = 1913 [63] => | datum přístupu = 2018-04-27 [64] => }} a od 5. století byl připomínán bazilikou ''San Gennaro extra Moenia''. Také [[Neapolský dóm|katedrála]] v Neapoli je zasvěcena tomuto světci. [65] => [66] => V průběhu 6. století Neapol značně trpěla během [[Gótské války|gótských válek]] mezi [[Ostrogóti|Ostrogóty]] a [[Byzantská říše|Byzantinci]].{{cite book|last=Wolfram|first=Herwig|title=The Roman Empire and Its Germanic Peoples|publisher=University of California Press|url=https://books.google.com/?id=F33naMdrcs8C&pg=PA238&dq=mons+lactarius+naples|isbn=978-0-520-08511-4|year=1997}} V roce [[536]] se město rozhodlo vzdorovat byzantské invazi. Nicméně vojáci vojevůdce [[Belisar]]ia město obsadili vniknutím do jeho akvaduktu.{{cite news|url=http://historymedren.about.com/od/bentries/a/11_belisarius.htm|publisher=About.com|title=Belisarius – Famous Byzantine General|date=8 January 2008|deadurl=ano|archiveurl=https://web.archive.org/web/20080830054302/http://historymedren.about.com/od/bentries/a/11_belisarius.htm|archivedate=30 August 2008|df=dmy-all|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2018-04-27|url archivu=https://web.archive.org/web/20090419124422/http://historymedren.about.com/od/bentries/a/11_belisarius.htm|datum archivace=2009-04-19}} S vrtkavým válečným štěstím ve 40. letech 6. století nejprve ostrogótský král [[Totila]] donutil město kapitulovat vyhladověním při obléhání. Po kapitulaci s ním ale zacházel shovívavě. V 50. letech 6. století další významný byzantský vojevůdce [[Narses]] znovu připojil město k byzantské říši. Když v následujících letech [[Langobardi|Langobardové]] vtrhli do Itálie a značnou část jí dobyli, Neapol zůstala věrná Byzanci. V době langobardské invaze měla Neapol přibližně 30 000 až 35 000 obyvatel. [67] => [68] => === Vévodství neapolské === [69] => Od počátku 7. století vláda nad Neapolí prošla složitým postupným vývojem od [[vévodství]] coby byzantské [[provincie]] ([[Thema|themy]]), kdy ''ducatus Neapolitanus'' byl vojenským velitelem města, přes polosamostatné vévodství na byzantské říši ''de facto'' nezávislé až po nezávislé vévodství s [[papež]]em jako svým [[Suzerenita|suzerénem]] počínaje rokem [[763]]. [70] => [71] => V roce [[615]], za krátké vlády [[Giovanni Consino|Giovanniho Consina]], který si uzurpoval vévodský titul, se Neapol poprvé vzbouřila proti [[Ravennský exarchát|exarchovi z Ravenny]], zplnomocněnému zástupci byzantského císaře v Itálii. Odpovědí na toto povstání byla první forma vévodství vytvořená ravennským exarchou [[Izák Armén|Izákem Arménem]] v roce [[638]]. Ale tento nový správní úředník pocházel ze zahraničí a zodpovídal se [[stratég]]ovi [[Sicílie|sicilskému]]. [72] => [73] => V roce [[661]] vládl v Neapoli se souhlasem císaře [[Konstans II.|Konstanta II.]] vévoda [[Basileos]], první vévoda narozený ve městě, jehož poddanost císaři se ale brzy stala pouze nominální. V roce [[763]] vévoda [[Štěpán II. (vévoda)|Štěpán II.]] vyměnil svou loajalitu vůči byzantskému císaři za poddanství papeži. V roce [[840]] vévoda [[Sergius I. (vévoda)|Sergius I.]] učinil titul vévody dědičným a od té doby byla Neapol ''de facto'' naprosto nezávislá. V této době bylo město vojenským střediskem ovládaným hlavně aristokracií válečníků a vlastníků půdy, a to přesto, že bylo nuceno vzdát se značné části svých vnitrozemských území ve prospěch sousedních Langobardů. Na rozdíl od dalších měst na pobřeží Kampánie jako [[Republika Amalfi|Amalfi]] a [[Gaetské vévodství|Gaeta]] nebyla Neapol obchodnickým městem, ale disponovala slušnou flotilou, která se zúčastnila [[Bitva u Ostie|bitvy u Ostie]] proti [[Saracén]]ům v roce [[849]]. V každém případě Neapol se neváhala spojit s nevěřícími, pokud se to ukázalo jako výhodné: kupříkladu v roce [[836]] požádala Neapol o podporu Saracény, aby odrazila obléhání langobardskými vojáky pocházejícími ze sousedního vévodství [[Benevento]]. Poté, co vzrostl význam neapolských vévodů za vlády vévody-biskupa [[Athanasius (vévoda)|Athanasia]] a jeho nástupců, mezi nimiž kupříkladu [[Řehoř IV. (vévoda)|Řehoř IV.]] a [[Jan II. Neapolský|Jan II.]] se zúčastnili [[Bitva na řece Garigliano|bitvy na řece Garigliano]] v roce [[915]], ztrácela Neapol v 10. století na důležitosti, až byla dobyta svým tradičním rivalem, [[Pandulf IV.|Pandulfem IV.]] z [[Capua|Capuy]]. [74] => [75] => V roce [[1027]] daroval vévoda [[Sergius IV. (vévoda)|Sergius IV.]] hrabství [[Aversa]] skupině [[Normané|normanských]] žoldnéřů pod vedením [[Rainulf Drengot|Rainulfa Drengota]], jehož podporu potřeboval ve válce s knížectvím Capua. Tehdy si vévoda nedokázal představit důsledky, ale toto prvotní normanské osídlení zahájilo proces, který nakonec vedl ke konci neapolské nezávislosti. Vévoda [[Sergius VII.]], poslední vládce nezávislých jihoitalských států, byl v roce [[1137]] přinucen ke kapitulaci [[Roger II. Sicilský|Rogerem II. Sicilským]]. Sedm let před tím se Roger sám prohlásil za [[Sicilské království|krále Sicílie]]. Pod novými vládci bylo město spravováno ''compalazzem'' ([[palatin]]em), s pouze malou nezávislostí ponechanou neapolskému patriciátu. V tomto období mělo město Neapol 30 000 obyvatel a bylo vydržováno svými državami ve vnitrozemí. Obchod byl převážně delegován na cizince, zejména z [[Pisánská republika|Pisy]] a [[Janovská republika|Janova]]. S výjimkou kostela ''San Giovanni a Mare'' byly normanské stavby v Neapoli většinou sekulární, zejména hrady (''Castel Capuano'' a ''Castel dell'Ovo''), hradby a opevněné brány. [76] => [77] => === Normané, Hohenštaufové a Anjouovci === [78] => [[File:Tavola Strozzi - Napoli.jpg|náhled|Neapol v 15. století]] [79] => [[File:Micco Spadaro - Largo Mercatello durante la peste a Napoli (1656).jpg|náhled|[[Mor]]ová epidemie v Neapoli roku 1657]] [80] => [[File:Departure of Charles III from Naples.jpg|náhled|Král [[Karel III. Španělský]] odplouvá z Neapole do Španělska roku 1759]] [81] => Když v roce [[1137]] dobyli Neapol [[Normané]], vévodství zrušili a město připojili ke [[Sicilské království|Království sicilskému]] s hlavním městem [[Palermo|Palermem]], takže Neapol se dostala mimo centrum politické moci. Normanská dynastie [[Hautevillové|Hauteville]] v přímé linii vymřela po meči smrtí sicilského krále [[Vilém II. Sicilský|Viléma II.]] v roce [[1189]]. Vilém II. se před svou smrtí zavázal, že pokud zemře bez dědiců, přejde následnictví na jeho tetu [[Konstancie Sicilská (1154–1198)|Konstancii Sicilskou]], manželku syna císaře [[Fridrich I. Barbarossa|Fridricha I. Barbarossy]], [[Jindřich VI. Štaufský|Jindřicha]]. Získat sicilskou korunu bylo pro Jindřicha ale složitější – jihoitalští šlechtici si vybrali za krále [[Tankred Sicilský|Tankreda]], vévodu z [[Lecce]] a vnuka sicilského krále [[Roger II. Sicilský|Rogera II.]] Pět let trvalo Jindřichovi, než zlomil odpor normanských elit, a Sicilské království a město Neapol připadlo německému císařskému rodu [[Štaufové|Štaufů]]. Císař [[Fridrich II. Štaufský]] v roce [[1224]] založil Neapolskou univerzitu jako první univerzitu, založenou panovníkem. V roce [[1266]] papež postoupil sicilské království [[Anjouovci|Anjouovcům]] (vedlejší větvi francouzského královského rodu [[Kapetovci|Kapetovců]]), kteří přenesli hlavní město z Palerma do Neapole. Tento přesun hlavního města a přílišné množství daní způsobily nespokojenost sicilského obyvatelstva, které se v roce [[1282]] vzbouřilo v povstání známém jako [[Sicilské nešpory]] (''vespri siciliani''). V roce [[1284]] [[Aragonské království|aragonský]] král [[Petr III. Aragonský|Petr III.]], jenž uzavřel spojenectví se Sicilany, připojil ostrov ke svému království. Roku [[1442]] Aragonci dobyli také [[Neapolské království|Království neapolské]]. [82] => [83] => Roku [[1501]] bylo Neapolské království dobyto Španěly. V průběhu [[Válka o španělské dědictví|válek o dědictví španělské]] ovládlo Neapol [[Rakousko]] ([[1707]]) a vlastnilo ji až do roku [[1734]], kdy se království stalo opět nezávislým. Pod vládou rodu [[Bourboni|Bourbonů]] se Neapol stala jednou z nejdůležitějších evropských metropolí. Ke konci 18. století byla Neapol dobyta oddíly revolučních [[Francie|Francouzů]], vedenými generálem (a později císařem) [[Napoleon Bonaparte|Napoleonem Bonapartem]], jenž později svěřil království (Neapol) svému bratrovi [[Josef Bonaparte|Josefovi]] a konečně svému švagrovi maršálu [[Joachim Murat|Muratovi]]. Roku [[1815]], po Muratově porážce v [[Neapolská válka|Neapolské válce]], se Neapol vrátila do rukou Bourbonů. [84] => [85] => V roce [[1860]] bylo [[Království obojí Sicílie]] dobyto ''Tisícovkou'' [[Giuseppe Garibaldi|Giuseppa Garibaldiho]] a připojeno k [[Itálie|Italskému království]]. [86] => [87] => Roku 1973 vypukla ve městě vlivem špatných hygienických podmínek epidemie [[cholera|cholery]], během níž zemřelo 30 osob. V roce 2008 Neapol smutně proslula tzv. odpadkovou krizí, když vedení města ani vyšší státní úřady nebyly dlouhodobě schopny pro nedostatek kapacit skládek a spaloven zajistit odvoz odpadků, které se tak hromadily v ulicích.http://www.euractiv.sk/zivotne-prostredie/clanok/neapol-zasypany-odpadom [88] => [89] => == Město, památky a zajímavá místa == [90] => [[Soubor:Naples panorama.jpg|náhled|Panorama]] [91] => Neapol je častým cílem turistů jako výchozí bod pro návštěvu pamětihodností v okolí, jako je např. [[Vesuv]], [[Pompeje]], Královská rezidence [[Caserta (zámek)|Caserta]], ostrovy [[Capri]], [[Ischia]] či pobřeží [[Amalfitana]]. Ale i město samotné je bohaté na rozsáhlé umělecké a architektonické dědictví a bylo v posledních letech vyhledávané i díky každoročnímu ''květnu pamětihodností'' (''[[Maggio dei Monumenti]]'') a dalším turistickým a kulturním aktivitám. [92] => [93] => === Historické paláce a muzea === [94] => [[Soubor:CastelDellOvo.jpg|náhled|Castel dell'Ovo]] [95] => [[Soubor:Print del Castel dell'Ovo, Napoli - foto di Augusto De Luca.jpg|náhled|Castel dell'Ovo – ''[[Augusto De Luca]]'']] [96] => [[Soubor:Piazza del Plebiscito - Augusto De Luca.jpg|náhled|Piazza del Plebiscito – ''[[Augusto De Luca]]'']] [97] => [[Soubor:Napoli Castel Nuovo Maschio Angioino, a seat of medieval kings of Naples and Aragon 2013.jpg|náhled|Castel Nuovo]] [98] => Neapol je proslulá svými hrady. Stojí tu [[Castel dell'Ovo]] („Hrad vejce“), jenž je součástí slavného panoramatu zálivu; dále Kapujský hrad, vystavěný [[Vilém I. Sicilský|Vilémem I. Zlým]] na východním konci bývalé hlavní starověké východo-západní komunikace (''[[cardo|decumanus]], Via Decumana'') – dnes ulice Via dei Tribunali; také [[Castel Nuovo]] („Nový hrad“), jenž vévodí Radničnímu náměstí (Piazza del Municipio) a konečně [[Castel Sant'Elmo]] („Hrad sv. Eliáše“), tyčící se nad městem na vrcholku kopce Vomero společně s [[Kartouza svatého Martina|kartouzou sv. Martina]]. [99] => [100] => '''Castel dell'Ovo''' – své jméno odvozuje od středověké pověsti, jež říká, že antický básník [[Publius Vergilius Maro|Vergilius]] byl mimo jiné i velkým kouzelníkem a vlastnil čarovné vejce. To prý ukryl do základů stavby a ve chvíli, kdy by bylo rozbito, hrad by se zřítil a městu by to přineslo zkázu. Jádro nejstaršího osídlení zde založili v 6. století př. n. l. řečtí osadníci z ostrova [[Rhodos|Rhodu]], kteří své obchodní osadě dali jméno Parthenopéodtud bylo odvozeno i jméno tzv. Parthenopské republiky, jedné ze „sesterských republik“ v Itálii zřízené Napoleonem Bonapartem v roce 1799 (viz výše). Později v 1. století n. l. zde římský [[Římský konzul|konzul]] [[Lucullus|L. L. Lucullus]] zbudoval výstavnou ''villu'' (pozdější ''Castellum Lucullanum''), kterou v 1. pol. 5. století n. l. opevnil císař [[Valentinianus III.]] Roku [[476]] sem byl vykázán na dožití sesazený poslední císař římský, [[Romulus Augustus]], jenž tu o několik let později zemřel. Po různých peripetiích byl ve 12. století [[Normané|Normany]] postaven středověký hrad, později přestavěný [[Seznam aragonských králů|aragonskými panovníky]]. V současnosti se tu konají výstavy a sympozia; vstup pro veřejnost je volný. Velmi působivá je rybářská vesnice, která vyrůstá na základech budovy. [101] => [102] => '''Kapujský hrad''' (''Castel Capuano'') byl postaven v roce [[1153]] Vilémem I. Sicilským, a i když byl zamýšlen jako královské sídlo, zažil jen velmi málo dvorního dění. Tehdejší [[Sicilské království]] mělo totiž své hlavní město v [[Palermo|Palermu]]. Římskoněmecký král a císař, [[Fridrich II. Štaufský]] se často v Neapoli zdržoval a hradu, strategicky umístěnému na hlavní přístupové cestě do města, věnoval svou péči. Po příchodu vládců z aragonské dynastie byla [[Porta Capuana|Kapujská brána]] umístěna přímo před Kapujský hrad. Ta dnešní, renesanční, byla postavena nedaleko sochy krále [[Ferdinand I. Ferrante|Ferdinanda Aragonského]], díla mistra [[Giuliano da Maiano|Giuliana da Maiano]]. Za vlády španělského místokrále [[Don Pedro z Toleda|Dona Pedra z Toleda]], byly s hradem spojeny královské soudní budovy. Na dalších 500 let se jméno Kapujského hradu stalo synonymem soudního dvora. Teprve před několika lety začalo stěhování soudu do moderních mrakodrapů Řídícího centra (''Centro direzionale''), obchodně-kancelářského okrsku, zbudovaného východně od starého centra města. [103] => [104] => '''Hrad Maschio Angioino''' (správněji ''Castel Nuovo'') byl zbudován mezi lety [[1279]]–[[1282]] [[Karel I. z Anjou|Karlem I. z Anjou]], který jej určil za hlavní palác své dynastie. Za dob jeho vnuka [[Robert I. Neapolský|Roberta Moudrého]] tam pobývali mimo jiné i básníci [[Francesco Petrarca]] a [[Giovanni Boccaccio]]. Po aragonském vpádu byl za krále [[Alfons V. Aragonský|Alfonse I.]] (Alfons V. coby král aragonský) hrad zcela přestavěn dle projektu katalánského architekta [[Guillem Sagrera|Guglielma Sagrery]] ve stylu tehdy oblíbeného kastelu.{{Citace periodika [105] => | příjmení = Sucha [106] => | jméno = Marian [107] => | titul = Neapol – město legend a historie [108] => | periodikum = Země světa [109] => | datum vydání = 4.5.2023 [110] => | ročník = 22 [111] => | číslo = 5 [112] => | strany = 8–15 [113] => | url = https://zemesveta.cz/neapol-mesto-legend-a-historie/ [114] => }} Ze staré stavby zbyla pouze kaple sv. Barbory. Mramorový vítězný oblouk mezi středovou a rohovou věží byl postaven v polovině [[15. století]] [[Francesco Laurana|Francescem Lauranou]] jako připomínka proslulého vstupu Alfonse I. do města [[26. únor]]a [[1443]]. Vodní příkop, dnes vysušený, podle jedné pověsti prý hostil [[krokodýl]]a, který žral nešťastníky zavřené v kobkách hradu, a dodnes se proto nazývá „Krokodýlí příkop“. Monumentální „Sál baronů“, kde se dnes konají schůze městské rady, býval také ústřední místností hradu. Název připomíná, že v roce [[1487]] zde byli uvězněni [[baron]]i, kteří se spikli proti Ferdinandovi Aragonskému. Dnes zde sídlí Městské muzeum. V jeho hlavním sále v prosinci [[1294]] abdikoval papež [[Celestýn V.|Celestin V.]] a tam byl také zvolen jeho nástupce [[Bonifác VIII.]], který mu však nedovolil z paláce odejít. [115] => [116] => [[Soubor:Sanmartinaples.jpg|náhled|Kartouza (klášter) sv. Martina; v pozadí je Hrad sv. Eliáše (Castel Sant'Elmo)]] [117] => '''Hrad sv. Eliáše''' (dříve zvaný ''Belforte'') na vrcholku kopce Vomero pochází z doby okolo roku 1275, kdy dal podnět k jeho stavbě Karel z Anjou. Zcela přestavěn byl v letech [[1538]]–[[1546]] [[místokrál]]em Pedrem z Toleda, jenž ale zachoval jeho hvězdicový půdorys. Hrad byl dějištěm posledního zoufalého odporu zastánců [[Parthenopská republika|Parthenopské republiky]] proti [[Bourboni|Bourbonům]] v roce [[1799]]. Dnes je, díky své prostornosti, impozantnosti a výhledu na panoráma města dějištěm různých mezinárodních akcí. [118] => [119] => '''[[Neapolský královský palác|Královský palác]]''' byl opěrným bodem neapolské moci od r. [[1600]] do r. [[1946]]. Vystavěn byl z vůle místokrále [[Fernando Ruíz de Castro|Fernanda Ruíze de Castra]], pod vedením architekta [[Domenico Fontana|Domenica Fontany]] a několikrát přebudován dalšími vládci. Sály jsou přepychově zařízené a zdobené freskami v různých stylech. Obzvláště nádherné je mramorové „Schodiště cti“. Exotická zahrada byla vysazena roku [[1841]]. Průčelí bylo na konci 19. stol. obohaceno o veliké sochy vládců Neapole: [[Roger II. Sicilský]], císař Fridrich II. Štaufský, [[Karel I. z Anjou]], Alfons V. Aragonský, císař [[Karel V.]], [[Karel III. Španělský]], [[Joachim Murat]], [[Viktor Emanuel II.|Viktor Emanuel II. Savojský]]. [120] => [121] => '''Královská rezidence [[Muzeum a galerie Capodimonte|Capodimonte]]''' byla postavena za vlády Karla III. v 18. století v již předtím existujícím loveckém revíru na stejnojmenném pahorku. Zde pobývali Ferdinand IV. a Joachim Murat; v roce [[1950]] byla budova věnována Národnímu muzeu, jak bylo původně zamýšleno. Nacházejí se zde díla od [[Michelangelo Buonarroti|Michelangela]], [[Raffael Santi|Rafaella]], [[Sandro Botticelli|Botticelliho]], [[Caravaggio|Caravaggia]] a [[Tizian]]a, stejně jako významná sbírka porcelánu. Rozsáhlý park, který dokola obklopuje palác, je považován za zelené plíce města a zároveň je oblíbeným cílem místních rodin o víkendech. [122] => [123] => '''[[Národní archeologické muzeum (Neapol)|Národní archeologické muzeum]]''' v Neapoli, původně Bourbonské královské muzeum, bylo nejdříve zamýšleno na pahorku Capodimonte jako výstavní síň pro sbírku tzv. farnesiánských mramorů (tj. římských soch – kopií řeckých bronzových originálů – sesbíraných během věků šlechtickým rodem [[Farnese]]), jež Karel III. zdědil po své matce [[Alžběta Parmská|Alžbětě]]. Při objevu měst zasypaných výbuchem [[Vesuv]]u, [[Pompeje|Pompejí]] a [[Herculaneum|Herculanea]], přimělo velké množství zachráněných nálezů a pozůstatků výbuchu panovníka k vytvoření tzv. Muzea posledního odpočinku v Largo delle Pigne, v budově ze 17. stol. (dříve sloužící jako kasárny kavalerie a poté dočasně jako sídlo [[Neapolská univerzita|Neapolské univerzity]]). Adaptační práce se protáhly až do roku 1818 a byl to tedy až [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský|Ferdinand IV. (I.)]], kdo muzeum poprvé spatřil v celé kráse. V současnosti obsahuje tři rozsáhlé kolekce předmětů: krom zmíněných farnesiánských mramorů a artefaktů vykopaných v Pompejích a Herkulaneu i jednu z nejvýznamnějších egyptských sbírek, včetně několika velmi dobře zachovalých [[mumie|mumií]]. Muzeum je považováno za vůbec nejvýznamnější archeologické muzeum v Evropě. [124] => [125] => [[Soubor:Exterior San Carlo 01.JPG|náhled|Divadlo sv. Karla (San Carlo)]] [126] => '''[[Teatro San Carlo]]''' (Divadlo sv. Karla), slavnostně otevřené 4. listopadu [[1737]] je dnes nejstarší činnou operní scénou v Evropě. Mezi umělecké šéfy divadla patřili např. skladatelé [[Gioacchino Rossini]] a [[Gaetano Donizetti]]. Svými rozměry a celkovým pojetím se stalo prototypem všech ostatních operních divadel. V roce [[1816]] muselo být v důsledku požáru restaurováno a částečně přestavěno v [[Klasicismus|klasicistním stylu]] (zejména průčelí a dvorana). Právě kolem tohoto divadla se utvořila celoevropsky proslulá [[neapolská operní škola]], jejíž členové zformovali žánr opery tak, jak ho známe dnes. [127] => [128] => === Další význačné stavby === [129] => [[Soubor:NapoliSantaChiaraDaSanMartino.jpg|náhled|Pohled na [[klášter sv. Kláry]] z vrcholu [[Vomero]] od [[Kartouza svatého Martina|kartouzy sv. Martina]]]] [130] => [[Soubor:Naples Cathedral - Duomo di Napoli, Façade (5315-Pan).jpg|náhled|Neapolský dóm]] [131] => Díváme-li se na město z výšky, první věc, které si určitě všimnete je velký počet kopulí a křížů, které svědčí o množství kostelů. Neapol 18. stol. bývala označována jako ''„la città dalle 500 cupole“'' (město pěti set věží). Nicméně i dnes je situace taková, že město má největší počet sakrálních staveb na světě. [132] => [133] => Mezi hlavní se počítá [[kostel sv. Kláry (Neapol)|klášter sv. Kláry]], v samém srdci historického centra města, postaveného v letech [[1310]] až [[1340]] z vůle Roberta z Anjou. Na původních gotických základech byla v 17. stol. provedena barokní přestavba, než byla stavba v roce [[1943]] téměř úplně zničená při masivních náletech [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenců]] a celkově restaurována ve své původní gotické podobě. Interiér, jenž hluboce zapůsobí svou prostorností a prostotou, obsahuje hrob krále Roberta za hlavním oltářem a mezi pohřbenými v kapli jsou také hroby královny [[Marie Kristýna Savojská|Marie Kristýny Savojské]] a národního hrdiny [[Salvo d'Acquisto|Salva d’Acquisto]]. [134] => Značné umělecké hodnoty je [[Majolika|majolikový]] [[ambit]] Klarisek, zahrada ohraničená arkádou nově vyzdobená barevnými majolikovými dlaždicemi z 18. stol. [135] => [136] => [[Nový kostel Páně (Neapol)|Nový kostel Páně]] (je tak nazýván, aby byl odlišen od [[Starý kostel Páně|Starého kostela Páně]]) je umístěn na stejnojmenném náměstí, v blízkosti sv. Kláry. Slavnostně vysvěcen roku [[1597]], byla požadována [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuity]] a postavena na místě, kde se již nacházel palác Sanseverino knížete ze [[Salerno|Salerna]]. V čistém [[Baroko|barokním slohu]], je bohatě zdobený interiér se zlatým štukováním, sochy a [[freska]] (většina z nich je od mistra [[Belisario Corenzio|Belisaria Corenzia]]). Je zde vzdána pocta mnohým světcům, mezi nimi např. sv. [[Ignác z Loyoly]] a [[Svatý Josef Moscati|Josef Moscati]]. Průčelí, které patřilo původnímu paláci, je vyvedeno technikou [[piperno]], s kvádry ve formě diamantu, jenž o tři desítky let předešel přibližně stejný ferrarský Diamantový palác. [137] => [138] => [[Neapolský dóm]] je stavba největší důležitosti na historické mapě. Na jeho místě dříve pravděpodobně stával chrám boha [[Apolón (božstvo)|Apolóna]], a první katedrála byla realizována za [[Konstantin]]a{{Nepřesný odkaz}} ve 4. stol. Samotný dóm byl postaven za vlády Anjouovců, ale byl postupně přetvářen během staletí a to až do bodu, kdy byl souborem mnoha rozličných slohů: novogotické průčelí zkonstruované v 19. století, portály v květnaté gotice, interiéry jsou z velké části barokní: zejména Cappella del Tesoro (kaple Pokladů) je v čistém slohu napoletánského baroka. Střed kostela, kaple, ukrývá bronzovou sochu sv. Januária a 51 stříbrných soch „spolupatronů“. Zmíněný poklad je tvořen z rozličných darů od panovníků a bohatých věřících, mezi nimiž dominuje stříbrná mitra od Mattea Tregliy posázená drahokamy. V Kapli je také přechovávána lebka světce a především nádobka obsahující jeho krev, nejznámější „zázračný“ předmět. [139] => [140] => Kostel [[Kostel svatého Dominika (Neapol)|sv. Dominika]] je též dílem vrstvení stylů: postaven v letech [[1283]]–[[1324]] za vlády [[Karel II. Neapolský|Karla II. z Anjou]], pak po několika rozvratech a zmatcích v 17. století restaurován v barokním slohu, ale v 19. stol. byla snaha vtisknout kostelu jeho původní gotickou podobu. V Cappellone del Crocifisso (Kaple ukřižování) je schována právě (ovšem) stůl ze 13. století zobrazující krucifix, který podle pověsti promluvil k [[Tomáš Akvinský|Tomáši Akvinskému]], tehdy již studentem teologie v přilehlém klášteře, v té době Universitě. [[Sakristie]] je vyzdobená freskami s motivem ''vítězství [[Řád bratří kazatelů|řádu dominikánů]]'' (jenž přebýval právě v tomto chrámu) od [[Francesco Solimena|Francesca Solimeny]] a také jsou zde pochováni panovníci a urození z aragonské dynastie. [141] => [142] => [[Soubor:Napoli piazza plebiscito.JPG|náhled|vlevo|Bazilika svatého Františka z Pauly]] [143] => [144] => [[Bazilika svatého Františka z Pauly]] (''San Francesco di Paola'') leží na náměstí Piazza del Plebiscito naproti [[Královský palác v Neapoli|Královského paláce]]. Jde o stavbu z počátku [[19. století]] (dokončen [[1816]]), která se podobá [[řím]]skému [[Pantheon]]u. [145] => [146] => [[Cappella Sansevero]] byla pravděpodobně postavena Giovanem Franceskem di Sangro vévodou z [[Torremaggiore]] roku [[1590]] a následně určena jeho vnukem Alessandrem k umístění hrobů rodiny San Severo. Mezi nepřeberným množstvím významných soch, v letech 1744 až cca 1770 od [[Raimondo di Sangro|Raimonda di Sangro]], VII. knížetem z Sansevera, se vyjímají zejména ''La Pudicizia'' (Cudnost) od [[Antonio Corradini|Antonia Corradiniho]], pro svou smyslnost, a známé dílo ''Zahalený Kristus'' (Cristo Velato) od [[Giuseppe Sanmartino|Giuseppa Sanmartina]] z r. [[1753]] v němž se ukázala schopnost uměleckého ztvárnění efektu splývajícího mramorového roucha na těle Krista: dílo lákalo Canovu při jeho neapolském pobytu, tak mocně, že se pokoušel je koupit, nicméně marně. Před několika lety, neapolská novinářka Clara Miccinelli v jistém neapolském notářském archivu vystopovala smlouvu, kterou kníže di Sansevero uzavřel se sochařem, z níž jasně vyplývá, že plátěné roucho vytvořil kníže procesem mramorování tkaniny jím vynalezeným. Sammartino, jenž vytesal Krista, měl za úkol dočistit roucho, broušením a leštěním. Viz knihu: Clara Miccinelli: ''Il tesoro del Principe di Sansevero'' – Ed. SEN 1984. [147] => [148] => == Vývoj počtu obyvatel == [149] => ''Počet obyvatel (v tis.)'' [150] => [151] => Colors= [152] => id:lightgrey value:gray(0.9) [153] => id:darkgrey value:gray(0.7) [154] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [155] => id:barra value:rgb(0.6,0.7,0.8) [156] => [157] => ImageSize = width:1000 height:373 [158] => PlotArea = left:50 bottom:50 top:30 right:30 [159] => DateFormat = x.y [160] => Period = from:0 till:1500 [161] => TimeAxis = orientation:vertical [162] => AlignBars = justify [163] => ScaleMajor = gridcolor:darkgrey increment:250 start:0 [164] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:50 start:0 [165] => BackgroundColors = canvas:sfondo [166] => [167] => BarData= [168] => bar:-400 text:-400 [169] => bar:200 text:200 [170] => bar:500 text:500 [171] => bar:1000 text:1000 [172] => bar:1278 text:1278 [173] => bar:1300 text:1300 [174] => bar:1400 text:1400 [175] => bar:1465 text:1465 [176] => bar:1500 text:1500 [177] => bar:1550 text:1550 [178] => bar:1600 text:1600 [179] => bar:1655 text:1655 [180] => bar:1680 text:1680 [181] => bar:1700 text:1700 [182] => bar:1734 text:1734 [183] => bar:1742 text:1742 [184] => bar:1760 text:1760 [185] => bar:1796 text:1796 [186] => bar:1800 text:1800 [187] => bar:1861 text:1861 [188] => bar:1871 text:1871 [189] => bar:1881 text:1881 [190] => bar:1901 text:1901 [191] => bar:1911 text:1911 [192] => bar:1921 text:1921 [193] => bar:1931 text:1931 [194] => bar:1936 text:1936 [195] => bar:1951 text:1951 [196] => bar:1961 text:1961 [197] => bar:1971 text:1971 [198] => bar:1981 text:1981 [199] => bar:1991 text:1991 [200] => bar:2001 text:2001 [201] => bar:2011 text:2011 [202] => bar:2021 text:2021 [203] => [204] => PlotData= [205] => color:barra width:20 align:left [206] => bar:-400 from:0 till:8.0 [207] => bar:200 from:0 till:30.0 [208] => bar:500 from:0 till:15.0 [209] => bar:1000 from:0 till:30.0 [210] => bar:1278 from:0 till:25.0 [211] => bar:1300 from:0 till:33.0 [212] => bar:1400 from:0 till:30.0 [213] => bar:1465 from:0 till:40.0 [214] => bar:1500 from:0 till:150.0 [215] => bar:1550 from:0 till:200.0 [216] => bar:1600 from:0 till:281.0 [217] => bar:1655 from:0 till:350.0 [218] => bar:1680 from:0 till:190.0 [219] => bar:1700 from:0 till:215.0 [220] => bar:1734 from:0 till:270.0 [221] => bar:1742 from:0 till:315.0 [222] => bar:1760 from:0 till:337.0 [223] => bar:1796 from:0 till:438.0 [224] => bar:1800 from:0 till:419.0 [225] => bar:1861 from:0 till:484.026 [226] => bar:1871 from:0 till:489.008 [227] => bar:1881 from:0 till:535.206 [228] => bar:1901 from:0 till:621.213 [229] => bar:1911 from:0 till:751.211 [230] => bar:1921 from:0 till:859.629 [231] => bar:1931 from:0 till:831.781 [232] => bar:1936 from:0 till:865.913 [233] => bar:1951 from:0 till:1010.550 [234] => bar:1961 from:0 till:1182.815 [235] => bar:1971 from:0 till:1226.594 [236] => bar:1981 from:0 till:1212.387 [237] => bar:1991 from:0 till:1067.365 [238] => bar:2001 from:0 till:1005.500 [239] => bar:2011 from:0 till:962.000 [240] => bar:2021 from:0 till:914.000 [241] => [242] => PlotData= [243] => bar:-400 at: 8.0 fontsize:S text:8 shift:(-8,5) [244] => bar:200 at: 30.0 fontsize:S text:30 shift:(-10,5) [245] => bar:500 at: 15.0 fontsize:S text:15 shift:(-10,5) [246] => bar:1000 at: 30.0 fontsize:S text:30 shift:(-10,5) [247] => bar:1278 at: 25.0 fontsize:S text:25 shift:(-10,5) [248] => bar:1300 at: 33.0 fontsize:S text:33 shift:(-10,5) [249] => bar:1400 at: 30.0 fontsize:S text:30 shift:(-10,5) [250] => bar:1465 at: 40.0 fontsize:S text:40 shift:(-10,5) [251] => bar:1500 at: 150.0 fontsize:S text:150 shift:(-10,5) [252] => bar:1550 at: 200.0 fontsize:S text:200 shift:(-10,5) [253] => bar:1600 at: 281.0 fontsize:S text:281 shift:(-10,5) [254] => bar:1655 at: 350.0 fontsize:S text:350 shift:(-10,5) [255] => bar:1680 at: 190.0 fontsize:S text:190 shift:(-10,5) [256] => bar:1700 at: 215.0 fontsize:S text:215 shift:(-10,5) [257] => bar:1734 at: 270.0 fontsize:S text:270 shift:(-10,5) [258] => bar:1742 at: 315.0 fontsize:S text:315 shift:(-10,5) [259] => bar:1760 at: 337.0 fontsize:S text:337 shift:(-10,5) [260] => bar:1796 at: 438.0 fontsize:S text:438 shift:(-10,5) [261] => bar:1800 at: 419.0 fontsize:S text:419 shift:(-10,5) [262] => bar:1861 at: 484.026 fontsize:S text:484 shift:(-10,5) [263] => bar:1871 at: 489.008 fontsize:S text:489 shift:(-10,5) [264] => bar:1881 at: 535.206 fontsize:S text:535 shift:(-10,5) [265] => bar:1901 at: 621.213 fontsize:S text:621 shift:(-10,5) [266] => bar:1911 at: 751.211 fontsize:S text:751 shift:(-10,5) [267] => bar:1921 at: 859.629 fontsize:S text:859 shift:(-10,5) [268] => bar:1931 at: 831.781 fontsize:S text:831 shift:(-10,5) [269] => bar:1936 at: 865.913 fontsize:S text:865 shift:(-10,5) [270] => bar:1951 at: 1010.550 fontsize:S text:1.010 shift:(-10,5) [271] => bar:1961 at: 1182.815 fontsize:S text:1.182 shift:(-10,5) [272] => bar:1971 at: 1226.594 fontsize:S text:1.226 shift:(-10,5) [273] => bar:1981 at: 1212.387 fontsize:S text:1.212 shift:(-10,5) [274] => bar:1991 at: 1067.365 fontsize:S text:1.067 shift:(-10,5) [275] => bar:2001 at: 1004.500 fontsize:S text:1.005 shift:(-10,5) [276] => bar:2011 at: 962.000 fontsize:S text:962 shift:(-10,5) [277] => bar:2021 at: 914.000 fontsize:S text:914 shift:(-10,5) [278] => [279] => TextData= [280] => fontsize:S pos:(20,20) [281] => text:"Zdroj: ISTAT" [282] => [283] => [284] => [285] => == Kultura v Neapoli == [286] => V Neapoli sídlí významné kulturní instituce jako [[Muzeum a národní galerie Capodimonte]] nebo [[Národní archeologické muzeum (Neapol)|Národní archeologické muzeum]]. [287] => [288] => === Fotografie v Neapoli === [289] => Fotografové zachycovali pohledy na Sorrento, Capri a archeologicky proslavené lokality jako jsou Pompeje nebo Agrigento, ale také výjevy všedního života ve městě s velkými kontrasty mezi chudobou a bohatstvím. Do konce 19. století zde působili umělci jako například [[Calvert Richard Jones]], [[Firmin Eugène Le Dien]], [[Gustave Le Gray]], [[George Wilson Bridges]], [[Giorgio Sommer]], [[Giuseppe Incorpora]] nebo [[Luigi Sacchi]].{{Citace periodika [290] => | příjmení = [291] => | jméno = [292] => | autor = [293] => | odkaz na autora = [294] => | spoluautoři = [295] => | titul = Letem světem – Neapol [296] => | periodikum = Ateliér – čtrnáctideník současného výtvarného umění [297] => | odkaz na periodikum = Ateliér (časopis) [298] => | ročník = [299] => | číslo = 23 [300] => | strany = 9 [301] => | issn = [302] => | url = [303] => | rok = 2011 [304] => | měsíc = 11 [305] => }} [306] => [307] => [308] => Soubor: Sommer, Giorgio (1834-1914) - n. 0008 - Pompei - Tempio di Giove.jpg|[[Giorgio Sommer]]: Pompeje, Tempio di Giove [309] => Soubor:Sommer, Giorgio (1834-1914) - n. 2742 - Scritturale.jpg|Giorgio Sommer: ''Pouliční písař'' nebo ''Překládej do francouzštiny'' (někdy je za autora považován [[Carlo Naya]], jindy anonym) [310] => Soubor:Vesuivio Eruzione 26.04.1872.jpg|Giorgio Sommer: Erupce Vesuvu 26. dubna 1872 [311] => [312] => [313] => [314] => == Známí rodáci == [315] => [316] => * [[Giambattista Vico]] (1668–1744), [[filosof]], historik a právník [317] => * [[Domenico Scarlatti]] (1685–1757), [[Varhany|varhaník]], [[cembalista]], [[sbormistr]], kapelník a [[hudební skladatel]] [318] => * [[Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský]] (1751–1825), Král Obojí Sicílie od roku 1816 až do své smrti [319] => * [[Viktor Emanuel III.]] (1869–1947), italský král v letech 1900–1946, císař habešský v letech 1936–1941 a poslední král [[Albánci|Albánců]] 1939–1943 [320] => * [[Giorgio Napolitano]] (* 1925), [[prezident Italské republiky]] v letech 2006–2015 [321] => * [[Bud Spencer]] (1929–2016), herec [322] => * [[Viktor Emanuel Savojský]] (1937–2024), syn posledního italského krále [[Umberto II.|Umberta II.]] [323] => * [[Riccardo Muti]] (* 1941), dirigent [324] => * [[Valeria Golinová]] (* 1966), herečka [325] => * [[Paolo Sorrentino]] (* 1970), filmový režisér, scenárista a herec [326] => * [[Fabio Cannavaro]] (* 1973), bývalý [[fotbalový obránce]], trenér, držitel [[Zlatý míč 2006|Zlatého míče]] za rok 2006 [327] => [328] => == Partnerská města == [329] => * {{flagicon|GRE}} [[Athény|Atény]], [[Řecko]] [330] => * {{flagicon|AZE}} [[Baku]], [[Ázerbájdžán]] [331] => * {{flagicon|HUN}} [[Budapešť]], [[Maďarsko]] [332] => * {{flagicon|ROM}} [[Călărași]], [[Rumunsko]] [333] => * {{flagicon|TUN}} [[Gafsa]], [[Tunisko]] [334] => * {{flagicon|TUR}} [[İzmir]], [[Turecko]] [335] => * {{flagicon|JPN}} [[Kagošima]], [[Japonsko]] [336] => * {{flagicon|IND}} [[Kalkata]], [[Indie]] [337] => * {{flagicon|Gruzie}} [[Kutaisi]], [[Gruzie]] [338] => * {{flagicon|Stát Palestina}} [[Náblus]], [[Stát Palestina]] [339] => * {{flagicon|MAD}} [[Nosy Be]], [[Madagaskar]] [340] => * {{flagicon|ESP}} [[Palma de Mallorca]], [[Španělsko]] [341] => * {{flagicon|CUB}} [[Santiago de Cuba]], [[Kuba]] [342] => * {{flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Sarajevo]], [[Bosna a Hercegovina]] [343] => * {{flagicon|ROM}} [[Sighetu Marmației]], [[Rumunsko]] [344] => * {{flagicon|LIB}} [[Tripolis (Libanon)|Tripolis]], [[Libanon]] [345] => [346] => == Poznámky == [347] => [348] => == Reference == [349] => {{Překlad|en|Naples|838355809|en|History of Naples|835849449}} [350] => [351] => == Externí odkazy == [352] => * {{Commonscat|Naples}} [353] => * {{NK ČR|věc=ano|ge128524}} [354] => * {{Wikislovník|heslo=Neapol}} [355] => * {{Wikicitáty|téma=Neapol}} [356] => * [http://www.comune.napoli.it/ Oficiální stránky] [357] => [358] => {{Metropolitní město Neapol}} [359] => {{Itálie}} [360] => {{Světové dědictví - Itálie}} [361] => {{Města v Itálii}} [362] => {{Autoritní data}} [363] => {{Portály|Itálie}} [364] => [365] => [[Kategorie:Neapol| ]] [366] => [[Kategorie:Obce v metropolitním městě Neapol]] [367] => [[Kategorie:Světové dědictví (Itálie)]] [368] => [[Kategorie:Přístavní města Středozemního moře]] [369] => [[Kategorie:Přístavní města v Itálii]] [370] => [[Kategorie:Bývalá hlavní města]] [371] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Itálii]] [372] => [[Kategorie:Města v Kampánii]] [373] => [[Kategorie:Univerzitní města v Itálii]] [] => )
good wiki

Neapol

Neapol , správní středisko metropolitního města Napoli (územně-správní celek srovnatelný s italskými provinciemi) a regionu Kampánie, je třetí největší město Itálie. Ve městě žije obyvatel, zatímco celé Metropolitní město Neapol mělo v roce 2017 3 315 320 obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Itálie','Kampánie','Vesuv','Normané','Sicilské království','Roger II. Sicilský','1816','Joachim Murat','Karel I. z Anjou','1137','Pompeje','Ferdinand I. Neapolsko-Sicilský'

1137

Článek na české Wikipedii s názvem "1137" se zabývá událostmi, které se odehrály v roce 1137.

1816

Itálie

Kampánie

Normané

Pompeje

Pompeje jsou starověké město v Itálii, které bylo zničeno erupcí sopky Vesuv v roce 79 n.

Vesuv