Array ( [0] => 15489149 [id] => 15489149 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Vesuv [uri] => Vesuv [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - hora [1] => | název = Vesuv [2] => | obrázek = Naplesbay01.jpg [3] => | velikost obrázku = 300px [4] => | popisek = Pohled z neapolské čtvrti Posillipo. Vlevo od kuželu Vesuvu je patrný hřeben hory Monte Somma. [5] => | alt = [6] => | vrchol = přibližně1) 1 281 [7] => | světadíl = [[Evropa]] [8] => | stát = {{Vlajka a název|Itálie}} [9] => | pohoří = Masív Vesuvu [10] => | loc-map = {{LocMap |Itálie |label=Vesuv |label_size=120 |mark=Fire.svg| |marksize=12 |position=left |width=250 |lat=40.82 |long=14.42 |float=center |caption= |relief=1}} [11] => | prvovýstup = [12] => | typ = [[stratovulkán]] [13] => | erupce = duben 1944 [14] => | hornina = [[andezit]], [[tefrit]], [[znělec]], [[latit]], [[trachyt]] [15] => | povodí = [16] => | poznámka = 1) proměnlivá,
aktivní sopka [17] => }} [18] => '''Vesuv''' ([[Italština|italsky]] ''Monte Vesuvio'', [[angličtina|anglicky]] ''Mount Vesuvius'') je aktivní [[stratovulkán]] na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] v [[Itálie|Itálii]]. Vypíná se 1 281 metrů nad [[Neapolský záliv|Neapolským zálivem]], přibližně 10 kilometrů od [[Seznam měst v Itálii|třetího nejlidnatějšího]] města [[Itálie]] – [[Neapol]]e. Patří mezi nejznámější [[sopka|sopky]] světa, neboť se proslavil výbuchem roku [[79]], kdy došlo ke zničení řady [[Římská říše|římských]] měst, mezi něž patří například [[Pompeje]]. Od té doby proběhlo 36 erupcí. Poslední skončila v dubnu roku [[1944]]. Jedná se tedy o jediný vulkán na území kontinentální [[Evropa|Evropy]], u kterého v posledních sto let došlo k [[sopečná erupce|erupci]]. Ačkoliv je od té doby nečinný (spící), jedná se stále o aktivní sopku.https://volcano.si.edu/volcano.cfm?vn=211020https://www.volcanodiscovery.com/vesuvius.html Vzhledem k hustě zalidněnému regionu a nedalekému milionovému městu je zapsán do seznamu [[Decade Volcanoes]], podobně jako dalších patnáct světových sopek.{{Citace elektronického periodika [19] => | příjmení1 = Reza [20] => | jméno1 = Zainab [21] => | titul = The 16 Dangerous Decade Volcanoes [22] => | periodikum = worldatlas.com [23] => | datum_vydání = 2019-10-15 [24] => | url = https://www.worldatlas.com/articles/the-16-dangerous-decade-volcanoes.html [25] => | datum_přístupu = 2021-10-16 [26] => | jazyk = anglicky [27] => }} [28] => [29] => == Etymologie == [30] => Jméno ''Vesuv'' používali autoři jak pozdní [[Římská republika|římské republiky]], tak i rané [[Římská říše|římské říše]]. Jeho variantami byly taktéž: ''Vesuvius'', ''Vesevius'', ''Vesaevus'', ''Vesevus'', ''Vesbius'' a ''Vesvius''.http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus:text:1999.04.0059:entry=Vesuvius&highlight=vesuvius Spisovatelé ve starověké [[starořečtina|řečtině]] používali ''Οὐεσούιον'' nebo ''Οὐεσούιος''. Slovo je pravděpodobně indoevropského původu.{{Citace elektronické monografie [31] => | titul = Escursioni al Vesuvio [32] => | url = https://www.ilgiardinodinonnoagostino.it/escursioni-al-vesuvio/ [33] => | vydavatel = ilgiardinodinonnoagostino.it [34] => | datum_přístupu = 2021-10-16 [35] => | jazyk = italsky [36] => }} [37] => [38] => Existují různé teorie o původu slova Vesuv: [39] => [40] => * [[Sopka]] byla starými [[Starověký Řím|Římany]] a [[Starověké Řecko|Řeky]] zasvěcená [[Heraklés|Heraklovi]] (Herkules), podobně jako město [[Herculaneum]], ležící na jejím úpatí. Heraklés byl synem [[Zeus|Dia]] a [[Alkména|Alkmény]]. Nejvyšší bůh je též znám jako ''Hues'' (''Ὓης''), proto byl Heraklés nazýván ''Huesu hios'' (''Ὓησου υἱός'' – Diův syn). Vlivem fonetické transkripce [[latina|latiny]] vznikla zkomolenina Vesuv. [41] => [42] => * Slovo ''fest'', což znamená kouř či dým. [43] => [44] => * Vesuv lze odvodit i z [[praindoevropský jazyk|praindoevropského slova]] ''ves'' – srdce. To platí i pro slova: ''illuminare'' – svítivý; nebo ''bruciare'' – hořet.https://web.archive.org/web/20120723190756/http://asciatopo.xoom.it//asciatopo/campania.html [45] => [46] => * Pro pojmenování vulkánu mohlo posloužit i jméno [[Pelasgové|pelasgovského]] kapitána Vesbio, který ve své době dominoval přilehlému území. [47] => [48] => * Na konci [[17. století]] se lidé domnívali, že Vesuv byl odvozen z latinského ''Vae suis'' (''Běda mu''), neboť většina známých erupcí způsobila řadu neštěstí. [49] => [50] => == Popis == [51] => [[Soubor:Monte Vesubio y Golfo de Nápoles.jpg|náhled|[[Neapolský záliv]] z vesmíru.]] [52] => [[Soubor:Fiore di aloe vera nel parco nazionale del Vesuvio in provincia di Napoli Italia.jpg|náhled|Jarní květ [[Aloe Vera]], [[Národní park Vesuv]].]] [53] => [54] => === Lokalita === [55] => Vulkán se nachází na [[Apeninský poloostrov|Apeninském poloostrově]] v [[Kampánie|Kampánii]], přímo u [[Neapolský záliv|Neapolského zálivu]] ([[Tyrhénské moře]]). Město [[Neapol]] leží asi 10 km severozápadním směrem. K 31. říjnu [[2021]] v něm žilo 917 709 obyvatel, zatímco v metropolitní oblasti bylo roku [[2017]] evidováno 3 115 320 obyvatel. Vesuv je jedinou aktivní [[sopka|sopku]] v kontinentální [[Evropa|Evropě]], která za posledních sto let vybuchla. Další dvě se v [[Itálie|Itálii]] nacházejí na ostrovech: [[Etna]] ([[Sicílie]]) a [[Stromboli]] ([[Liparské ostrovy]]).{{Citace elektronické monografie [56] => | titul = The Illustrated History of Natural Disasters [57] => | url = https://link.springer.com/chapter/10.1007/978-90-481-3325-3_3 [58] => | vydavatel = Springer [59] => | datum_vydání = 2010 [60] => | jazyk = anglicky [61] => | kapitola = Vesuvius-Somma Volcano, Bay of Naples, Italy [62] => | strany = 45–54 [63] => | isbn = 978-90-481-3325-3 [64] => | doi = 10.1007/978-90-481-3325-3_3 [65] => }} [66] => [67] => === Fauna a flóra === [68] => Vrchol sopky je holý, kdežto jeho svahy v nižších partií pokrývá typická středomořská vegetace ([[borovice|borové]] lesy a [[dub cesmínovitý]]). Vedlejší hora Monte Somma si drží více vlhkosti, proto se zde dá nalézt [[kaštan]], [[dub]], [[Olše (rod)|olše]], [[javor]], [[dub cesmínovitý]] a pro [[Středomoří]] nepříliš typická [[bříza]]. Dále se zde vyskytuje [[smil (rostlina)|smil]], [[kručinka barvířská]], [[kručinka etenská]] a 23 druhů [[orchidej]]í. Na úpatí se díky půdě, zúrodněné [[sopečný popel|sopečným popelem]] a [[tuf]]em s vysokým obsahem [[draslík]]u, velice dobře daří pěstovat [[Réva vinná|vinnou révu]]. Tato skutečnost je důvodem, proč lidé osídlují úpatí vulkánů, navzdory zjevným rizikům. [69] => [70] => Poměrně rychlá kolonizace starých [[lávový proud|lávových proudů]] [[rostliny|flórou]] je zapříčiněná přítomností [[lišejník]]u druhu Stereocaulon vesuvianum, který připravuje základní půdu pro další rostliny. Na Vesuvu bylo identifikováno celkem 906 zástupců flóry. [71] => [72] => Z [[Zvíře|fauny]] se v okolí dají nalézt [[myš domácí|myši domácí]], [[kuna skalní|kuny skalní]], [[zajíc]]i, [[králík divoký|králíci divocí]], [[liška (šelma)|lišky]] a na italské poměry i relativně vzácný [[plch zahradní|plchové zahradní]]. Hnízdí tu více než 100 druhů [[ptáci|ptáků]], například [[káně lesní]], [[poštolka obecná]], [[dudek chocholatý]], [[hrdlička východní]], [[holub hřivnáč]], [[strakapoud velký]], [[skalník zpěvný]], [[krkavec velký]], [[sýkora uhelníček]], [[krahujec obecný]], [[čížek lesní]]), zimují zde [[sluka lesní]], [[rehek domácí]], [[krutihlav obecný]], [[drozd zpěvný]] a příležitostně sem zavítají [[pěnice slavíková]], [[pěnice vousatá]], [[lejsek černohlavý]], [[rehek zahradní]], [[bělořit okrový]], [[budníček lesní]], [[žluva hajní]], [[lelek lesní]], [[včelojed lesní]]. Dále lokalitu obývají [[plazi]], což zahrnuje [[užovkovití|užovky]], [[ještěrka zelená|ješterky zelené]] či [[gekon turecký|gekony turecké]] a nesčetné množství [[hmyz]]u. [73] => https://www.vesuvioinrete.it [74] => [75] => === Podnebí === [76] => V rámci [[Köppenova klasifikace podnebí|Köppenovy klasifikace podnebí]] se přilehlé území klimaticky pohybuje mezi [[středomořské podnebí|středomořským podnebím]] (Csa) a [[vlhké subtropické podnebí|vlhkým subtropickým podnebí]] (Cfa), jelikož [[srážky|srážkové]] úhrny pouze dvou letních měsíců jsou menší než 40 mm. Podnebí zároveň vykazuje známky jak [[oceánské podnebí|oceánského]], tak [[kontinentální podnebí|kontinentálního]] charakteru, což je typické i pro celý [[Apeninský poloostrov]]. Zimy jsou zde mírné a léta teplá. Díky svému mírnému podnebí a rozmanité geografické poloze bylo okolí Neapole již v [[Starověký Řím|římských dobách]] oblíbeným letoviskem [[Římský císař|císařů]].{{Citace elektronické monografie [77] => | příjmení1 = Nagliute [78] => | jméno1 = Vitalija [79] => | titul = Islands of Naples: 10 curiosities about Ischia, Capri, Procida, Nisida and Vivara [80] => | url = https://www.visitnaples.eu/en/neapolitanity/discover-naples/islands-of-naples-10-curiosities-about-ischia-capri-procida-nisida-and-vivara [81] => | vydavatel = visitnaples.eu [82] => | datum_přístupu = 2021-10-16 [83] => | jazyk = anglicky [84] => }} Taktéž je to jedno z nejslunnějších míst v [[Itálie|Itálii]].{{Citace elektronického periodika [85] => | příjmení1 = Guha [86] => | jméno1 = Subhanil [87] => | příjmení2 = Govil [88] => | jméno2 = Himanshu [89] => | příjmení3 = Dey [90] => | jméno3 = Anindita [91] => | příjmení4 = Gill [92] => | jméno4 = Neetu [93] => | titul = Analytical study of land surface temperature with NDVI and NDBI using Landsat 8 OLI and TIRS data in Florence and Naples city, Italy [94] => | periodikum = European Journal of Remote Sensing [95] => | ročník = 51 [96] => | číslo = 1 [97] => | datum_vydání = 2018-01-01 [98] => | strany = 667–678 [99] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/22797254.2018.1474494 [100] => | jazyk = anglicky [101] => | doi = 10.1080/22797254.2018.1474494 [102] => }} [103] => [104] => {{Podnebí [105] => | místo = Vesuv [106] => | nejvyšší teplota C leden = [107] => | nejvyšší teplota C únor = [108] => | nejvyšší teplota C březen = [109] => | nejvyšší teplota C duben = [110] => | nejvyšší teplota C květen = [111] => | nejvyšší teplota C červen = [112] => | nejvyšší teplota C červenec = [113] => | nejvyšší teplota C srpen = [114] => | nejvyšší teplota C září = [115] => | nejvyšší teplota C říjen = [116] => | nejvyšší teplota C listopad = [117] => | nejvyšší teplota C prosinec = [118] => | nejvyšší teplota C rok = [119] => | průměrné denní maximum C leden = 13 [120] => | průměrné denní maximum C únor = 13,5 [121] => | průměrné denní maximum C březen = 15,7 [122] => | průměrné denní maximum C duben = 18,1 [123] => | průměrné denní maximum C květen = 23 [124] => | průměrné denní maximum C červen = 26,7 [125] => | průměrné denní maximum C červenec = 29,9 [126] => | průměrné denní maximum C srpen = 30,3 [127] => | průměrné denní maximum C září = 26,9 [128] => | průměrné denní maximum C říjen = 22,1 [129] => | průměrné denní maximum C listopad = 17,1 [130] => | průměrné denní maximum C prosinec = 14,1 [131] => | průměrné denní maximum C rok = 20,8 [132] => | průměrná teplota C leden = 8,7 [133] => | průměrná teplota C únor = 8,8 [134] => | průměrná teplota C březen = 11,1 [135] => | průměrná teplota C duben = 13,2 [136] => | průměrná teplota C květen = 17,8 [137] => | průměrná teplota C červen = 21,4 [138] => | průměrná teplota C červenec = 24,3 [139] => | průměrná teplota C srpen = 24,7 [140] => | průměrná teplota C září =21,4 [141] => | průměrná teplota C říjen = 17,1 [142] => | průměrná teplota C listopad = 12,4 [143] => | průměrná teplota C prosinec = 9,8 [144] => | průměrné denní minimum C leden = 4,4 [145] => | průměrné denní minimum C únor = 4,5 [146] => | průměrné denní minimum C březen = 6,3 [147] => | průměrné denní minimum C duben = 8,4 [148] => | průměrné denní minimum C květen = 12,6 [149] => | průměrné denní minimum C červen = 16,2 [150] => | průměrné denní minimum C červenec = 18,8 [151] => | průměrné denní minimum C srpen = 19,1 [152] => | průměrné denní minimum C září = 16 [153] => | průměrné denní minimum C říjen = 12,1 [154] => | průměrné denní minimum C listopad = 7,8 [155] => | průměrné denní minimum C prosinec = 5,6 [156] => | nejnižší teplota C leden = [157] => | nejnižší teplota C únor = [158] => | nejnižší teplota C březen = [159] => | nejnižší teplota C duben = [160] => | nejnižší teplota C květen = [161] => | nejnižší teplota C červen = [162] => | nejnižší teplota C červenec = [163] => | nejnižší teplota C srpen = [164] => | nejnižší teplota C září = [165] => | nejnižší teplota C říjen = [166] => | nejnižší teplota C listopad = [167] => | nejnižší teplota C prosinec = [168] => | průměrné srážky mm leden = 104,4 [169] => | průměrné srážky mm únor = 97,9 [170] => | průměrné srážky mm březen = 85,7 [171] => | průměrné srážky mm duben = 75,5 [172] => | průměrné srážky mm květen = 49,6 [173] => | průměrné srážky mm červen = 34,1 [174] => | průměrné srážky mm červenec = 24,3 [175] => | průměrné srážky mm srpen = 41,6 [176] => | průměrné srážky mm září =80,3 [177] => | průměrné srážky mm říjen = 129,7 [178] => | průměrné srážky mm listopad = 162,1 [179] => | průměrné srážky mm prosinec = 121,4 [180] => | průměrné srážky mm rok = 1 006,6 [181] => | maximální srážky mm leden = [182] => | maximální srážky mm únor = [183] => | maximální srážky mm březen = [184] => | maximální srážky mm duben = [185] => | maximální srážky mm květen = [186] => | maximální srážky mm červen = [187] => | maximální srážky mm červenec = [188] => | maximální srážky mm srpen = [189] => | maximální srážky mm září = [190] => | maximální srážky mm říjen = [191] => | maximální srážky mm listopad = [192] => | maximální srážky mm prosinec = [193] => | sněžení mm leden = [194] => | sněžení mm únor = [195] => | sněžení mm březen = [196] => | sněžení mm duben = [197] => | sněžení mm květen = [198] => | sněžení mm červen = [199] => | sněžení mm červenec = [200] => | sněžení mm srpen = [201] => | sněžení mm září = [202] => | sněžení mm říjen = [203] => | sněžení mm listopad = [204] => | sněžení mm prosinec = [205] => | zdroj = World Weather Information Service}} [206] => [207] => == Geologický popis == [208] => [209] => === Původ vulkanismu === [210] => [[Itálie|Italské]] [[sopka|vulkány]] leží na rozhraní dvou [[Tektonická deska|litosférických desek]]. [[africká deska|Africká]] se z jihu pohybuje severovýchodním směrem (rychlostí 21,5 mm za rok) a podsouvá se pod [[Eurasijská deska|eurasijskou]]. Druh tohoto střetu se nazývá [[subdukce]] a je příčinou zdejší [[vulkanismus|sopečné]] a [[zemětřesení|zemětřesné]] činnosti. Subdukující africká deska dále klesá a zhruba ve hloubce 65–130 km dochází vlivem vysokých teplot a tlaků k jejímu tavení, čímž se z ní uvolňují plyny a [[vodní pára]]. Vzniklé [[magma]], obohacené těmito [[sopečné plyny|plyny]] poté díky své nižší hustotě stoupá k povrchu, kde tvoří a pohání [[ostrovní oblouk|řetězce sopek]]. V důsledku přítomnosti plynné složky se [[sopečná činnost]] často projevuje explozivními, někdy i velmi mohutnými [[sopečná erupce|erupcemi]].http://geologie.vsb.cz/jelinek/tc-lit-desky.htm{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1029/2001RG000108 |datum přístupu=2022-01-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190331220134/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/pdf/10.1029/2001RG000108 |datum archivace=2019-03-31 |nedostupné=ano }} [211] => [[Soubor:Tufy zbocze Wezuwiusza.jpg|náhled|[[Lapilli|Sopečná struska]] Vesuvu.]] [212] => Vesuv je [[stratovulkán]]. To znamená, že byl zformován střídavým ukládáním [[pyroklastický sediment|pyroklastik]], [[pemza|pemzy]] a [[láva|lávy]]. Tím vzniká strmá struktura ve tvaru kuželu, typická právě pro stratovulkány. Vesuv patří do [[Kampánský vulkanický oblouk|Kampánského vulkanického oblouku]], který se táhne podél [[Apeninský poloostrov|Apeninského poloostrova]] až k hoře [[Monte Amiata]] na jihu [[Toskánsko|Toskánka]]. Součástí oblouku jsou mimo jiné taky: [[Campi Flegrei]], [[Monte Epomeo]] na ostrově [[Ischia]] či [[podmořská sopka|podmořské vulkány]] na jihu (např. [[Marsili]]). [213] => [[Vulkanismus|Sopečná činnost]] se v místě Vesuvu projevuje nejméně 400 tisíc let. [214] => [215] => === Petrologie === [216] => [[Láva|Lávy]] Vesuvu jsou rozmanitého složeních a pocházejí ze zásaditých [[magma]]t bohatých na [[oxid křemičitý]] a [[draslík]]. Vlivem přítomnosti oxidu křemičitého mají magmata vyšší [[viskozita|viskozitu]] (tj. málo tekutá), což při silném nasycení [[sopečné plyny|sopečnými plyny]] vede k velmi explozivním erupcím. Těmi je [[sopka|vulkán]] vzhledem ke své minulosti dobře znám, ať už těmi slabšími ([[strombolská erupce|strombolský typ]]) či silnými ([[pliniovská erupce|pliovský typ]]). Nicméně Vesuv byl producentem také [217] => efuzivních ([[výlevný vulkanismus|výlevnych erupcí]]), kdy [[lávový proud|proudy lávy]] zničily v mnoho vesnic pod horou. [[Extruzivní hornina|Sopečnými produkty]] nejčastěji jsou: [[andezit]], [[tefrit]], [[znělec]], [[latit]] či dokonce [[trachyt]]. [218] => [219] => === Mineralogie === [220] => V okolí se vyskytuje až 230 [[minerál]]ů,https://www.parconazionaledelvesuvio.it/en/the-volcano/geology-and-vulcanology/ těmi nejrozšířenějšími jsou: [221] => [222] => {{Sloupce-začátek}} [223] => * [[Afthitalit]] [224] => * [[Analcimit]] [225] => * [[Aragonit]] [226] => * [[Artroeit]] [227] => * [[Atacamit]] [228] => * [[Augit]] [229] => {{Sloupce-nový}} [230] => * [[Avogadrit]] [231] => * [[Hemihydrát síranu vápenatého|Bassanit]] [232] => * [[Carobbiit]] [233] => * [[Covellin]] [234] => * [[Cotunnit]] [235] => * [[Cyanochroite]] [236] => {{Sloupce-nový}} [237] => * [[Dolerofanit]] [238] => * [[Epidot]] [239] => * [[Eriochalcit]] [240] => * [[Erytrosiderit]] [241] => * [[Euchlorine]] [242] => * [[Ferucit]] [243] => {{Sloupce-nový}} [244] => * [[Granát (minerál)|Granát]] [245] => * [[Haüyn]] [246] => * [[Humit]] [247] => * [[Chalkantit]] [248] => * [[Chalkokyanit]] [249] => * [[Chloraluminit]] [250] => {{Sloupce-nový}} [251] => * [[Chlormanganokalit]] [252] => * [[Chlorokalcit]] [253] => * [[Chloromagnezit]] [254] => * [[Chlorothionit]] [255] => * [[Kremerzit]] [256] => * [[Kryptohalit]] [257] => {{Sloupce-nový}} [258] => * [[Kuprorivait]] [259] => * [[Leucit]] [260] => * [[Litidionit]] [261] => * [[Magnezioferit]] [262] => * [[Magnetit]] [263] => * [[Malladrit]] [264] => {{Sloupce-nový}} [265] => * [[Manganolangbeinit]] [266] => * [[Mascagnit]] [267] => * [[Matteuccit]] [268] => * [[Melanothallit]] [269] => * [[Meionit]] [270] => * [[Mercallit]] [271] => {{Sloupce-nový}} [272] => * [[Mitscherlichit]] [273] => * [[Molysit]] [274] => * [[Nahcolit]] [275] => * [[Olivín]] [276] => * [[Palmierit]] [277] => * [[Phillipsit]] [278] => {{Sloupce-nový}} [279] => * [[Pikromerit]] [280] => * [[Pseudokotunit]] [281] => * [[Pyroxen]] [282] => * [[Sadinin]] [283] => * [[Salmiak (minerál)|Salmiak]] [284] => * [[Seacchit]] [285] => {{Sloupce-nový}} [286] => * [[Sellait]] [287] => * [[Sodalit]] [288] => * [[Spinel]] [289] => * [[Sylvín]] [290] => * [[Tenorit]] [291] => * [[Thompsonit]] [292] => {{Sloupce-nový}} [293] => * [[Vesuvianit]] [294] => * [[Vonsenit]] [295] => * [[Wollastonit]] [296] => * [[Zirkon]] [297] => {{Sloupce-konec}} [298] => [299] => [300] => Artroeite-purple-sky-minerals.jpg|
[[Artroeit]]
[301] => Epidote-oldeuro-27c.jpg|
[[Epidot]]
[302] => Erythrosiderite.jpg|
[[Erytrosiderit]]
[303] => Ferruccite, Avogadrite - Vesuvius, Italia.jpg|
[[Ferucit]]
[304] => Haüyne.jpg|
[[Haüyn]]
[305] => Humite-155030.jpg|
[[Humit]]
[306] => Vesuvianite-284035.jpg|
[[Vesuvianit]]
[307] => WollastoniteMonteSomma2.jpg|
[[Wollastonit]]
[308] => [309] => [310] => === Geomorfologie === [311] => [[Soubor:Vesuvius from plane.jpg|náhled|Sopečný kužel.]] [312] => [[Soubor:044 vulcani vesuvio 07 07 08.jpg|náhled|Pohled do [[sopečný kráter|kráteru]].]] [313] => Vesuv je součástí vulkanického komplexu zvaného ''Somma–Vesuv''. Somma je název pro pradávný [[stratovulkán]], který se zde existoval v době mezi 39–22 tisíci lety. Na konci tohoto období mohl dosahovat nadmořské výšky 1,9 až 2 km. Zanikl při erupci Pomici di Base, kdy se většina hory zhroutila do vznikající kaldery, pojmenovanou Somma. Tuto kotlovitou propadlinu formovaly další tři pozdější kalderizace (při erupcích Mercato, Avellinské, Pompejské). Celkový tvar kaldery Sommy není symetrický, neboť umístění erupčních center těchto erupcí nebylo totožné.https://www.researchgate.net/figure/The-Vesuvius-cone-and-the-caldera-View-from-south-southwest_fig1_225377119 Současný kužel Vesuvu, zvaný ''Gran Cono'', začal vznikat po katastrofě z roku 79. Tomuto druhu [[sopka|sopky]], kdy mladší sopečný kužel vyroste v kaldeře předešlé starší sopky, se říká tzv. somma. Jediné zachovalé zbytky stratovulkánu Somma se nachází necelé 2 km severně, v podobě vysokého skalního [[Hřeben (geomorfologie)|hřebenu]] [[Monte Somma]] (1 149 m). V prostoru mezi ním a ''Gran Cono'' se rozkládá 5 km dlouhé ''Valle del Gigante'' (Údolí obrů). To se dělí na ''Atrio del Cavallo'' (Nádvoří koní) na západě a ''Valle dell'Inferno'' (Údolí pekla) na východě. V západním konci údolí se nachází [[lávový dóm]] ''Colle Umberto'', který se tu zformoval na konci [[19. století]] a dnes je zcela zarostlý stromovou vegetací. [314] => [315] => O podobě hory před erupcí v roce [[79]] se ví málo. Z dochovaných [[freska|fresek]] zničených [[Pompeje|Pompejí]] (nástěnná malba ''Bacchus a Vesuvius'' v domě ''Casa del Centenario'') a [[Herculaneum|Herculanea]] lze usuzovat, že se Vesuv skládal z jediného kuželu. [[Seznam spisovatelů starověkého Říma|Římští spisovatelé]] ho popisovali jako zelenou horu pokrytou [[zahrada]]mi a [[vinice]]mi, vyjma skalnatého vrcholu. [316] => [317] => Současný [[sopečný kráter|kráter]] má v průměru 400 m a hloubku 300 m. Obvod hory v její základně (v nadmořské výšce 50 m) činí 40 km. Obvod [[kaldera|kaldery]] Sommy má 11 km. Střed kráteru Vesuvu je vůči jejímu středu posunut o 250 m, z čehož se vyvozuje, že se v průběhu historie posunul také [[diatréma|přívod magmatu]]. Na kuželu jsou patrné známky vodní a větrné [[eroze]] a sklon svahů je různý. Ty jsou zároveň poznamenány minulými [[lávový proud|lávovými proudy]]. Na rozdíl od torza Monte Sommy se výška a tvar Vesuvu mění v závislosti na druhu [[vulkanismus|sopečné aktivity]]. Výlevnými či slabými explozivními [[sopečná erupce|erupcemi]] se ukládá nezpevněný sypký materiál nebo lávové proudy a vulkán postupně roste. Při silnějších explozivních událostech dochází k přímé destrukci vrcholu nebo zhroucení celé struktury, čímž vzniká kaldera. [318] => [319] => === Geologie === [320] => Vědecké poznatky o geologické historii Vesuvu pocházejí z jádrových vzorků odebraných z řady [[vrt]]ů hlubokých 2 km, zasahující až do [[Mezozoikum|druhohorních]] vrstev. [[Radiometrické datování]] (metody založené na rozpadu [[draselnoargonové datování|draslík–argon]] a [[argon–argon]] zjistily, že oblast Vesuvu podléhá [[vulkanismus|vulkanické činnosti]] po dobu nejméně 400 tisíc let. Základ Sommy leží asi kilometr pod úrovní moře na druhohorních a [[třetihory|třetihorních]] [[sediment]]árních vrstvách: [[trias]]ové [[dolomit]]y, [[jura|jurské]] [[pískovec|pískovce]], vrstvy [[slín]]u a [[jíl]]u, které mají tloušťku 1,5 až 1,7 km. Mezi nimi leží vrstvy [[ignimbrit]]u, vytvořené [[sopečná erupce|erupcemi]] sousedního [[sopka|vulkánu]] [[Campi Flegrei]] před 39–40 tisíci lety. Během zkoumání úlomků z předešlých erupcí se zjistilo, že triasové dolomity vykazují známky tepelné [[Metamorfovaná hornina|metamorfózy]], což odhadovou hloubku [[magmatický krb|magmatické komory]] situuje pod tyto vrstvy. Toto zjištění bylo později potvrzeno geofyzikálním průzkumem. Její objem se odhaduje na 50 km³, průměr na 6 km a podle seismických měření leží její nejsvrchnější partie 5,5 km pod povrchem. [321] => [322] => == Historická aktivita == [323] => [[Soubor:DEM and main volcanic features of SVVC Linde et al (2017) Sci Rep 7-8434 fig 1.webp|náhled|{{Zvýrazňovač|barva=navy|{{barva|#FFFFFF|Modrá linie}}}}: okraj pozůstatku stratovulkánu Somma
{{Zvýrazňovač|barva=#FF0000|{{barva|#FFFFFF|Červená linie}}}}: kaldera erupce Pomici di Base
{{Zvýrazňovač|barva=#008000|{{barva|#FFFFFF|Zelená hvězdička}}}}: erupční centrum erupce Verdoline
{{Zvýrazňovač|barva=fuchsia|{{barva|#000000|Růžová linie}}}}: kaldera erupce Mercato
{{Zvýrazňovač|barva=lime|{{barva|#000000|Zelená linie}}}}: kaldera erupce Avellino
{{Zvýrazňovač|barva=orange|{{barva|#000000|Oranžová linie}}}}: kaldera Pompejské erupce
{{Zvýrazňovač|barva=navy|{{barva|#FFFFFF|Modrá hvězdička}}}}: erupční centrum erupce Pollena
{{Zvýrazňovač|barva=#7B3F00|{{barva|#FFFFFF|Hnědá hvězdička}}}}: erupční centrum erupce 1631]] [324] => [[Vulkanismus]] se v místě současného Vesuvu projevuje nejméně 400 tisíc let. Před 39 tisíci lety započalo formování [[stratovulkán|stratovulkánu]] Somma, předchůdce dnešního Vesuvu. Evoluci komplexu Somma-Vesuvu lze shrnout do čtyř hlavních fází, z nichž každá má zvláštní charakteristiky ohledně svého eruptivního stylu a vulkano-tektonického vývoje sopečného tělesa. Erupční historie zahrnuje, jak období zvýšené aktivity, tak období klidu.https://www.ov.ingv.it/index.php/storia-vesuvio [325] => [326] => * '''1. fáze:''' představuje časový úsek před 39–22 tisíci lety. Na jeho počátku byl zahájen růst stratovulkánu Somma, který v rozpětí asi 20 tisíc let pravděpodobně dosáhl výšky 1,9–2 km, a to díky převážně [[efuzivní vulkanismus|výlevné]] a slabě explozivní vulkanické činnosti, která produkovala [[lávový proud|lávové proudy]] a [[lapilli|sopečnou strusku]], střídající se s příležitostnými vklady [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]]. Do fáze rovněž patří kontroverzní erupce Codola, jež se měla odehrát 3 tisíce let před jejím koncem. Jenže k dispozici je velmi málo geologických údajů. Pokud by se její existence potvrdila, jednalo by se o první známou explozivní erupci [[pliniovská erupce|pliniovského typu]] na Sommě. Některé výzkumy naznačují, že mohla být větší než ta, co zničila Pompeje.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.risorgimentonocerino.it/pensieri-in-liberta/6831-la-storia-delle-eruzioni-del-vesuvio-si-studia-a-codola-di-nocera-inferiore.html |datum přístupu=2022-01-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220129211115/https://www.risorgimentonocerino.it/pensieri-in-liberta/6831-la-storia-delle-eruzioni-del-vesuvio-si-studia-a-codola-di-nocera-inferiore.html |datum archivace=2022-01-29 }} [327] => * '''2. fáze:''' započala erupcí Pomici di Base zhruba před 22 tisíci roky, při níž zanikl pradávný stratovulkán Somma a zrodil se tak sopečný komplex Somma–Vesuv. Druhá fáze dále zahrnuje erupce Mercato, Avellinskou a Pompejskou, včetně subpliniovské Verdoline a dalších menších eruptivních událostí. Všechny čtyři pliniovské erupce se podílely na formování [[kaldera|kaldery]] Somma. Jejich síla na [[index vulkanické aktivity|indexu vulkanické aktivity]] se odhaduje na VEI 5 až VEI 6 (v závislosti na použitém zdroji), nicméně Pompejská měla prokazatelně VEI 5. [328] => * '''3. fáze:''' následovala bezprostředně po skončení Pompejské erupce v roce [[79]], zahrnuje dvě subpliniovské události z let [[472]] a [[1631]]. V období mezi nimi dochází k intenzivní, zato nízkoenergetické erupční aktivitě. V této fázi nastává postupný růst dnes dobře známého kuželu ''Gran Cono''. [329] => * '''4. fáze:''' je poslední a dosud probíhající. Započala roku 1631, kdy nastal zlom ve stylu erupční aktivity sopky. Zvýšená vulkanická aktivita, přerušovaná přechodnými obdobími klidu (trvající několik měsíců až sedm let), panovala až do roku [[1944]]. Pro Vesuv byla typická produkce [[lávový proud|lávových proudů]] a slabší výbušné aktivity, včetně občasných [[strombolská erupce|strombolských erupcí]] prudkého rázu. Právě v této fázi získával ''Gran Cono'' současnou podobu. [330] => [331] => === Erupce Pomici di Base === [332] => [333] => Největší a první [[pliniovská erupce]], také známa pod názvem ''Sarno'', proběhla někdy před 22–18 tisíci lety. Výška [[erupční sloupec|erupčního sloupce]] se odhaduje na 20 km a sopečný mrak pak větry unášely východním až severovýchodním směrem (rozptylová osa). Produkce světle zbarvené [[trachyt|trachytické]] [[pemza|pemzy]] až po tmavou [[latit|latitickou]] [[lapilli|strusku]] odráží stratifikaci [[magmatický krb|magmatické komory]]. Erupci lze rozdělit do tří fází: počáteční, magmatickou (pliniovská; 10 km od sopky se naakumulovala vrstva [[tefra|tefry]] silná 6,5 m) a [[freatomagmatická erupce|freatomagmatickou]] (definovaná sérií samostatných sopečných výbuchů). Během druhé fáze se vrchol pradávného vulkánu Somma, vysoký zhruba 2 km, zhroutil do částečně vyprázdněného magmatického krbu a vznikla stejnojmenná [[kaldera]] s průměrem 3 km. Ve srovnání s polohou současného kuželu ''Gran Cono'', se erupční centrum rozkládalo zhruba 1–2,5 km západním směrem.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://scholar.dickinson.edu/faculty_publications/1448/ |datum přístupu=2022-01-29 |url archivu=https://web.archive.org/web/20220129211112/https://scholar.dickinson.edu/faculty_publications/1448/ |datum archivace=2022-01-29 }}https://www.ov.ingv.it/index.php/storia-vesuvio/pomici-di-basehttps://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0377027398000250https://books.openedition.org/pcjb/2386 [334] => [335] => === Erupce Verdoline === [336] => [337] => Erupce Verdoline je jednou z hlavních subpliniových erupcí komplexu Somma-Vesuv. Datuje se do doby před 19 265 až 16 000 lety. Rekonstrukce jejího průběhu na základě [[stratigrafie|stratigrafického průzkumu]] definuje pět samostatných eruptivních fází a odhaluje složitou dynamiku celé události, při níž se v krátkém časovém intervalu střídaly různé typy erupcí.https://www.ov.ingv.it/index.php/storia-vesuvio/verdolinehttps://drive.google.com/file/d/1qnlYSRWvOY83vPPauoTnlJmq36LQCwKh/view [338] => [339] => === Erupce Mercato === [340] => [341] => Před 9–8 tisíci lety došlo k erupci Mercato (alternativně nazývána ''Ottaviano'' nebo ''Gemelle''), kterou předcházelo velmi dlouhé období klidu. Eruptující [[magma]] mělo dle geochemické analýzy [[fonolit|fonolitové]] (znělcové) složení. Podle jeho homogenity nedošlo v [[magmatický krb|magmatické komoře]] ke smíchání s jiným magmatem. První fáze erupce se skládá ze dvou různých jednotek, produkující [[sopečný popel]] a [[pemza|pemzu]]. Jejich rozptylová osa je orientovaná na východ. [[Erupční sloupec|Erupční sloupce]] atakovaly výšku 14 a 21,5 km. Druhá fáze se musela objevit později, neboť uloženiny z první vykazují známky [[eroze]]. Obsahuje čtyři jednotky, jejichž erupční sloupce nebyly nikterak vysoké a podléhaly opakovaným kolapsům, čímž se vytvořily [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]]. Později vznikl sloupec vysoký 24–25 km a zanechal po sobě nejmocnější ložisko z celé erupce. Do další fáze se vulkán uklidnil zhruba na několik dní či týdnů. Obecně je třetí fáze podobná té druhé, kdy se slabé a nestabilní erupční sloupce zhroutily, ovšem později následovaly stabilnější a více konvektivní sloupce s delší dobou trvání. Rozptylová osa sopečného mraku mířila severním směrem. Kalderizace oproti předchozí Pomici di Base proběhla o něco východněji, což mělo za následek morfologické změny [[kaldera|kaldery]] Somma a navýšení její rozlohy.https://www.ov.ingv.it/index.php/storia-vesuvio/mercatohttps://digital.csic.es/handle/10261/20215?locale=enhttps://www.researchgate.net/publication/225334997_The_Pomici_di_mercato_Plinian_eruption_of_Somma-Vesuvius_Magma_chamber_processes_and_eruption_dynamics [342] => [343] => === Erupce Avellino === [344] => [[Soubor:SheridanVesuviusFootprints.jpg|náhled|Mnoho stop v pyroklastických ložiscích svědčí o hromadném odchodu během Avellinské erupce.]] [345] => Někdy mezi roky 1909 př. n. l. až 1868 př. n. l. proběhla Avellinská erupce.{{Citace elektronického periodika [346] => | příjmení1 = Sevink [347] => | jméno1 = J. [348] => | příjmení2 = Bakels [349] => | jméno2 = C.C. [350] => | příjmení3 = van Hall [351] => | jméno3 = R.L. [352] => | příjmení4 = Dee [353] => | jméno4 = M.W. [354] => | titul = Radiocarbon dating distal tephra from the Early Bronze Age Avellino eruption (EU-5) in the coastal basins of southern Lazio (Italy): Uncertainties, results, and implications for dating distal tephra [355] => | periodikum = Quaternary Geochronology [356] => | ročník = 63 [357] => | datum_vydání = 2021-04 [358] => | strany = 101154 [359] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1871101421000054 [360] => | jazyk = anglicky [361] => | doi = 10.1016/j.quageo.2021.101154 [362] => }} Je zdrojem vrstvy [[pemza|pemzy]], nalezené na území města [[Avellino]], vzdáleném asi 32 km severozápadním směrem od kráteru. Avellinskou událost doprovázely nejmohutnější [[pyroklastický příval|pyroklastické přívaly]] za celou eruptivní historii komplexu Somma-Vesuv. Podle pyroklastických uloženin směřovaly severním směrem, prohnaly se územím budoucího města [[Neapol]] a zastavily se až za jeho hranicemi, 25 km od kráteru.{{Citace elektronického periodika [363] => | příjmení1 = Sulpizio [364] => | jméno1 = R. [365] => | příjmení2 = Bonasia [366] => | jméno2 = R. [367] => | příjmení3 = Dellino [368] => | jméno3 = P. [369] => | příjmení4 = Mele [370] => | jméno4 = D. [371] => | příjmení5 = Di Vito [372] => | jméno5 = M. A. [373] => | příjmení6 = La Volpe [374] => | jméno6 = L. [375] => | titul = The Pomici di Avellino eruption of Somma–Vesuvius (3.9 ka BP). Part II: sedimentology and physical volcanology of pyroclastic density current deposits [376] => | periodikum = Bulletin of Volcanology [377] => | ročník = 72 [378] => | číslo = 5 [379] => | datum_vydání = 2010-07 [380] => | strany = 559–577 [381] => | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00445-009-0340-4 [382] => | jazyk = anglicky [383] => | doi = 10.1007/s00445-009-0340-4 [384] => }} [[Erupční sloupec]] dosáhl výšky 30 km. Jedna vědecká studie erupci dělí na tři fáze: první a druhá generovala [[pyroklastický příval|pyroklastické přívaly]] malého dosahu, zatímco nejsilnější třetí fáze byla [[freatomagmatická erupce|freatomagmatického]] rázu a měla na svědomí právě zmíněné přívaly. Podle jiné studie se událost skládala jen ze dvou fází. [385] => [386] => Oproti pozici současného [[sopečný kráter|kráteru]] se tehdy sopečný průduch rozkládal asi o 2 km západněji. [387] => [388] => Erupce nastala v [[doba bronzová|době bronzové]] a zničila několik tehdejších sídel. Pozoruhodně zachovalé pozůstatky jednoho z nich byly objeveny italskými [[archeologie|archeology]] v květnu [[2001]], poblíž města [[Nola|Noly]]. Nález zahrnoval chaty, hrnce, těla hospodářských zvířat, stopy lidí i lidské kostry. Obyvatelé ve spěchu opustili svá obydlí a nechali je svému osudu.https://journals.openedition.org/mediterranee/3253 [389] => [390] => === Před erupcí 79 === [391] => [[Sopka]] po Avellinské erupci vstupuje do fáze častějších, zato slabších [[sopečná erupce|erupcí]]. Poslední mohla proběhnout [[217 př. n. l.]] V tomto roce došlo v [[Itálie|Itálii]] k [[zemětřesení]] a slunce bylo údajně zahaleno „šedým oparem“ a „suchou mlhou“. Vzorky z [[grónský ledovec|grónského ledovce]] z tohoto období vykazují relativně vyšší kyselost, o níž se předpokládá, že byla způsobena [[Sulfan|sirovodíkem]] v [[atmosféra Země|atmosféře]]. Sopka poté utichá na 295 let. [[Seznam spisovatelů starověkého Říma|Římští spisovatelé]] ji před erupcí roku [[79]] popisují jako horu se skalnatým vrcholem, pokrytou [[vinice]]mi a [[zahrada]]mi. Několik dochovaných děl popsaly Vesuv jako horu s vulkanickým charakterem, ačkoliv [[Plinius starší]] ji ve své knize [[Naturalis Historia]] tímto způsobem neznázornil. [392] => [393] => === Erupce roku 79 === [394] => [395] => [[Soubor:Plinian_Eruption-numbers.svg|náhled|vlevo|Schéma erupce [[pliniovská erupce|pliniovského typu]]:
'''1.''' plyno-popelový mrak
'''2.''' přívod [[magma]]tu
'''3.''' [[sopečný spad]]
'''4.''' vrstvy lávy a popela
'''5.''' podložní nevulkanické [[Vrstva (geologie)|vrstvy]] původních hornin
'''6.''' [[magmatický krb]].]] [396] => [[Soubor:Mt Vesuvius 79 AD eruption.svg|náhled|Římská města zasažená erupcí Vesuvu v roce [[79]]. Černé stínování představuje oblast [[sopečný spad|spadu]] [[sopečný popel|sopečného popela]] a [[lapilli|strusky]].]] [397] => [[Soubor:Mayon Volcano eruption at Daraga Church.jpg|náhled|Pyroklastické proudy a pyroklastické přívaly stály za většinu obětí Pompejské erupce. Na fotce z roku 2018 je zachycený pyroklastický proud ze sopky Mayon, jehož trasa činila délky 4 km.]] [398] => [399] => [[24. srpen|24. srpna]] [[79]], asi okolo jedné hodiny odpoledne,{{Citace elektronického periodika [400] => | titul = The Vesuvius for the Pompeians - Planet Pompeii [401] => | periodikum = planetpompeii.com [402] => | datum_vydání = 2018-05-16 [403] => | url = https://www.planetpompeii.com/en/blog/the-vesuvius-for-the-pompeians.html [404] => | datum_přístupu = 2021-10-16 [405] => | jazyk = anglicky [406] => }} započala silná [[sopečná erupce|erupce]] [[pliniovská erupce|pliniovského typu]] a vznikl mohutný [[erupční sloupec|sloupec]] popela, vynášený do výšky více než 30 km.{{Citace monografie [407] => | příjmení = Parfitt [408] => | jméno = Elisabeth A. [409] => | příjmení2 = Wilson [410] => | jméno2 = Lionel [411] => | titul = Fundamentals of Physical Volcanology [412] => | url = https://archive.org/details/fundamentalsphys00parf [413] => | vydavatel = Blackwell Publishing company [414] => | místo = [415] => | rok = 2009 [416] => | isbn = 978-0-63205443-5 [417] => | kapitola = Pyroclastic falls and pyroclastic density currents: Estimating the eruption rate and the eruption speed [418] => | jazyk = anglicky [419] => | strany = [https://archive.org/details/fundamentalsphys00parf/page/n135 114] [420] => }} V této výšce se výstup sopečného materiálu zastavil a začal se šířit horizontálně ve směru převládajícího větru. [[Plinius mladší]] se o probuzení Vesuvu, společně se svým strýcem [[Plinius starší|Pliniem starším]], dozvěděl až o hodinu později.{{Citace elektronického periodika [421] => | příjmení1 = Paone [422] => | jméno1 = Angelo [423] => | titul = The Somma-Vesuvius Activity with a Focus to the AD 79 Eruption: Hazard and Risk [424] => | periodikum = Forecasting Volcanic Eruptions [425] => | datum_vydání = 2020-04-22 [426] => | url = https://www.intechopen.com/chapters/70027 [427] => | jazyk = anglicky [428] => | doi = 10.5772/intechopen.89989 [429] => }} Následně obdržel zprávu od svého přítele Rectina, že ho erupce uvěznila ve [[Stabiae]]. Plinius starší se proto rozhodl zorganizovat záchrannou misi a vyplul se svými [[galéra|galérami]] směrem na druhou stranu [[Neapolský záliv|Neapolského zálivu]]. Jeho synovec účast odmítl a zůstal doma na ostrohu [[Misenum|Misenu]]. [430] => [431] => Kvůli větrům, které ten den vanuly ze severozápadu, byl hustý sopečný oblak unášen přes [[Pompeje]] a dále na jihovýchod. Oblast pod ním se uprostřed dne ponořila do úplné tmy, neboť skrz oblak nemohl proniknout žádný sluneční svit. Pompeje tak začal zasypávat [[sopečný spad]] rychlostí asi 15 cm/hod. Největší kusy bílé [[pemza|pemzy]] měly rozměr 3 cm. Sousední Herculaneum nebylo díky své poloze spadem postihnuto, díky čemuž bylo během prvních 11 hodin ušetřeno jakýmkoliv vážným účinkům erupce. Od páté hodiny odpolední se v Pompejích zřítily první střechy. V noci tam dosahovala tloušťka [[tefra|tefry]] již 2,8 m. Kolem půlnoci nastala druhá etapa erupce, o čemž svědčí vyvrhování šedé pemzy místo bílé. Do té doby stabilní [[erupční sloupec]] se pod svou vlastní vahou celkem 6× zhroutil a rozlil se po svazích do okolí v podobě extrémně nebezpečných [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]] a [[pyroklastický příval|pyroklastických přívalů]]. Tato [[lavina|lavině]] podobná žhavá (100–1 000 °C) směs hornin, popela a [[sopečné plyny|plynů]], pohybující se rychlostí několika set km/h, spálí a zničí vše, co pohltí. Příčinou nestability erupčního sloupce byla jeho příliš vysoká hmotnost a nedostatečné [[Šíření tepla prouděním|konvekční proudění]], které již nebylo schopné vynášet obrovské množství vulkanického materiálu a [[sopečné plyny|plynů]] vysoko do [[atmosféra Země|atmosféry]]. Během erupce Vesuvu vzniklo celkem sedm pyroklastických přívalů (S-1 až S-7) a šest pyroklastických proudů (F-1 až F-6), o čemž svědčí Pliniovy spisy a současný [[stratigrafie|stratigrafický]] průzkum jednotlivých vrstev. Každý příval byl brzy následován proudem, ovšem kromě posledního S-7. První dvě dvojice těchto nebezpečných jevů (S-1, F-1, S-2 a F-2), k nimž došlo zhruba v 00:00 a 01:00, zdevastovaly jen Herculaneum a ke vzdálenějším Pompejím se nedostaly. Poté nastalo dočasné zklidnění sopky a [[sopečný spad|spad]] tefry polevil. Obyvatelé Pompejí, kterým se podařilo ze včerejšího dne z města utéct, se do něj začali vracet. Rychle se však bouřlivá aktivita Vesuvu opět obnovila a v 05:30 dala do pohybu S–3 a F–3, ovšem svou energii ztratily těsně před hradbami Pompejí. Teprve až po hodině bylo antické město poprvé zasaženo. Žhavá mračna (S–4 a F–4), která město pohltila a zastavila se 0,5 km za hradbami, se pro velkou část Pompejanů stala osudnými.https://books.google.cz/books?id=3xfjyTqqR7IC&pg=PA44&lpg=PA44&dq=vesuvius+pyroclastic+surge+S-7&source=bl&ots=sO1JB0Ojua&sig=ACfU3U081zX7clcB9KsbJExpJGKsCYOYEA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwjYjMjD5oT1AhWW8LsIHQUXCLgQ6AF6BAgPEAM#v=onepage&q=vesuvius%20pyroclastic%20surge%20S-7&f=false Nicméně všechny jeho obyvatele nezabily, jelikož ve vykopávkách se našla těla, ležící nad tímto konkrétním vkladem pyroklastických depozitů. [432] => [433] => [[Zemětřesení]], jež byla pociťována celou noc, nad ránem ještě zesílila. [[Plinius mladší]] a jeho matka se rozhodli opustit dům, jenž otřesy nemusel vydržet. V průběhu úprku z města směrem do vnitrozemí pozorovali malou vlnu [[tsunami]], včetně předcházejícího ústupu moře. Vyvolal ji průnik pyroklastických proudů do vod [[Neapolský záliv|zálivu]]. Situace se v okolí Vesuvu zhoršila okolo 7. hodiny ranní, kdy vznikl největší [[pyroklastický příval]] S-6. Ten zničil veškeré osídlení v okruhu 10–15 kmhttps://www.researchgate.net/publication/257758316_The_eruption_of_Vesuvius_of_79_AD_and_its_impact_on_human_environment_in_Pompei a málem se dostal k městu [[Stabie]]. Tam ve stejnou chvíli zemřel na otravu [[sopečné plyny|toxickými plyny]] [[Plinius starší]], který byl pravděpodobně [[astma|astmatikem]]. Při vstupu na moře se šestý příval bez obtíží začal šířit přes [[Neapolský záliv|Neapolský záliv]] až se zastavil na druhé straně těsně u ostrohu [[Misenum|Misenu]]. Plinius mladší ve svých dopisech uvedl, že se ocitli v naprosté tmě. Jakmile polevila a trochu se vrátilo světlo, tak popelem pokrytá krajina v něm budila dojem, jako kdyby byla zasněžená. Téhož dne se vulkán postupně uklidnil a ruiny [[Pompeje|Pompejí]] a [[Herculaneum|Herculanea]] byly na nadcházejících 16. staletí pohřbeny pod [[extruzivní hornina|sopečnými produkty]].{{Citace elektronického periodika [434] => | příjmení1 = Luongo [435] => | jméno1 = Giuseppe [436] => | příjmení2 = Perrotta [437] => | jméno2 = Annamaria [438] => | příjmení3 = Scarpati [439] => | jméno3 = Claudio [440] => | příjmení4 = De Carolis [441] => | jméno4 = Ernesto [442] => | příjmení5 = Patricelli [443] => | jméno5 = Giovanni [444] => | příjmení6 = Ciarallo [445] => | jméno6 = Annamaria [446] => | titul = Impact of the AD 79 explosive eruption on Pompeii, II. Causes of death of the inhabitants inferred by stratigraphic analysis and areal distribution of the human casualties [447] => | periodikum = Journal of Volcanology and Geothermal Research [448] => | ročník = 126 [449] => | číslo = 3–4 [450] => | datum_vydání = 2003-08 [451] => | strany = 169–200 [452] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0377027303001471 [453] => | jazyk = anglicky [454] => | doi = 10.1016/S0377-0273(03)00147-1 [455] => }}{{Citace elektronického periodika [456] => | příjmení1 = Giacomelli [457] => | jméno1 = Lisetta [458] => | příjmení2 = Perrotta [459] => | jméno2 = Annamaria [460] => | příjmení3 = Scandone [461] => | jméno3 = Roberto [462] => | příjmení4 = Scarpati [463] => | jméno4 = Claudio [464] => | titul = The eruption of Vesuvius of 79 AD and its impact on human environment in Pompeii [465] => | periodikum = Episodes [466] => | ročník = 26 [467] => | číslo = 3 [468] => | datum_vydání = 2003-09-01 [469] => | strany = 235–238 [470] => | url = https://www.researchgate.net/publication/257758316_The_eruption_of_Vesuvius_of_79_AD_and_its_impact_on_human_environment_in_Pompei [471] => | jazyk = anglicky [472] => | doi = 10.18814/epiiugs/2003/v26i3/014 [473] => }}{{Citace elektronického periodika [474] => | příjmení1 = Sigurdsson [475] => | jméno1 = Haraldur [476] => | příjmení2 = Cashdollar [477] => | jméno2 = Stanford [478] => | příjmení3 = Sparks [479] => | jméno3 = Stephen R. J. [480] => | titul = The Eruption of Vesuvius in A. D. 79: Reconstruction from Historical and Volcanological Evidence [481] => | periodikum = American Journal of Archaeology [482] => | ročník = 86 [483] => | číslo = 1 [484] => | datum_vydání = 1982-01 [485] => | strany = 39 [486] => | url = https://www.jstor.org/stable/504292 [487] => | jazyk = anglicky [488] => | doi = 10.2307/504292 [489] => }}{{Citace elektronického periodika [490] => | příjmení1 = Bressan [491] => | jméno1 = David [492] => | titul = Geology Scene Investigation: Death by Volcanic Fire [493] => | periodikum = Scientific American Blog Network [494] => | datum_vydání = 2012-05-03 [495] => | url = https://blogs.scientificamerican.com/history-of-geology/geology-scene-investigation-death-by-volcanic-fire/ [496] => | datum_přístupu = 2021-10-16 [497] => | jazyk = anglicky [498] => }}https://books.google.cz/books?id=ychhvZGKswcC&pg=PA7&lpg=PA7&dq=s-4+pompeii+6:30+1:00+S-3+eruption+surge&source=bl&ots=Cu8rmauPlb&sig=ACfU3U2i2pSepqrY10WPrGzrJxFsR6nGrA&hl=cs&sa=X&ved=2ahUKEwi_1c3xscTxAhWRO-wKHauWB8gQ6AEwGHoECC0QAw#v=onepage&q=s-4%20pompeii%206%3A30%201%3A00%20S-3%20eruption%20surge&f=falsehttps://www.tulane.edu/~sanelson/Natural_Disasters/volccasehist.htm [499] => [500] => [[Soubor:Herculano Fornici 01.jpg|náhled|Kostry obětí v [[Herculaneum]].]] [501] => Při erupci Vesuvu si nejvíc obětí vyžádaly [[pyroklastický příval|pyroklastické přívaly]] a [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]]. V okolí [[sopečný kráter|kráteru]] se jejich teplota pohybovala okolo 850 °C, ve větší vzdálenosti byla samozřejmě nižší (ještě 10 km od zdroje to bylo asi 250 °C). Podle odhadů mohlo zemřít 3,5 tisíc osob (jiné prameny hovoří dokonce až o 16 tisících obětechhttps://historycollection.com/7-things-didnt-know-tragic-town-pompeii-volcanic-eruption-destroyed/3/), ačkoliv doposud bylo objeveno jen 1 500 těl. Přesný počet mrtvých není znám. V [[Pompeje|Pompejích]] a [[Herculaneum|Herculaneu]] mohlo žít dohromady až 30 tisíc lidí. Dalšími zničenými městy byly [[Stabie]] a [[Oplontis]]. [[Herculaneum]] zasáhla většina [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]] a [[pyroklastický příval|přívalů]] a skončilo tak pod 23 metry pyroklastických depozitů. Jeho obyvatelé zemřeli v prvních vteřinách během prvního zásahu na následky tepelného šoku, kdy teplota dosahovala 240–370 °C (jiný zdroj uvádí 500–600 °C). Tyto hodnoty dokládá na místě nalezené zuhelnatělé dřevo. Podobný osud mělo také město [[Oplontis]].{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.isita-org.com/jass/Contents/2019vol97/Petrone/31782750.pdf |datum přístupu=2021-09-28 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210709182558/http://www.isita-org.com/jass/Contents/2019vol97/Petrone/31782750.pdf |datum archivace=2021-07-09 |nedostupné=ano }}{{Citace elektronického periodika [502] => | příjmení1 = Giordano [503] => | jméno1 = Guido [504] => | příjmení2 = Caricchi [505] => | jméno2 = Chiara [506] => | příjmení3 = Vona [507] => | jméno3 = Alessandro [508] => | příjmení4 = Corrado [509] => | jméno4 = Sveva [510] => | titul = 79 AD Vesuvius PDC deposits' temperatures inferred from optical analysis on woods charred in-situ in the Villa dei Papiri at Hercolaneum (Italy) [511] => | datum_vydání = 2014-09 [512] => | url = https://www.researchgate.net/publication/263383714_79_AD_Vesuvius_PDC_deposits'_temperatures_inferred_from_optical_analysis_on_woods_charred_in-situ_in_the_Villa_dei_Papiri_at_Hercolaneum_Italy [513] => | jazyk = anglicky [514] => }} Intenzivní žár oběti silně spálil, což ve vzdálenějších [[Pompeje|Pompejí]] patrné není. Tam teplota žhavých mračen činila 140–300 °C,{{Citace elektronického periodika [515] => | příjmení1 = Dellino [516] => | jméno1 = Pierfrancesco [517] => | příjmení2 = Dioguardi [518] => | jméno2 = Fabio [519] => | příjmení3 = Isaia [520] => | jméno3 = Roberto [521] => | příjmení4 = Sulpizio [522] => | jméno4 = Roberto [523] => | příjmení5 = Mele [524] => | jméno5 = Daniela [525] => | titul = The impact of pyroclastic density currents duration on humans: the case of the AD 79 eruption of Vesuvius [526] => | periodikum = Scientific Reports [527] => | ročník = 11 [528] => | číslo = 1 [529] => | datum_vydání = 2021-12 [530] => | strany = 4959 [531] => | url = https://www.nature.com/articles/s41598-021-84456-7 [532] => | jazyk = anglicky [533] => | doi = 10.1038/s41598-021-84456-7 [534] => }} přičemž v lépe chráněných interiérech budov se zvýšila asi jen na 100 °C. Část úmrtí (38 %) v Pompejích způsobovaly také hroutící se střechy, neboť je přitěžovala těžká vrstva [[tefra|tefry]] (pro střešní konstrukce je limitní již několik desítek centimetrů). Ke konci zde dosahovala tloušťky zhruba 6 m. https://tandf.figshare.com/articles/dataset/Volcanic_evolution_of_the_Somma-Vesuvius_Complex_Italy_/11507118/2?file=21083763 Vzhledem k typu sopečné erupce neproběhla tvorba [[lávový proud|lávových proudů]] a tudíž žádné z římských měst jimi nemohlo být zalito. Vědci na základě získaných dat určili, že erupce vyvrhla 1 až 4,4 km³ [[sopečný popel|popela]] a [[pemza|pemzy]], což na [[Index vulkanické aktivity|indexu vulkanické aktivity]] odpovídá stupni VEI 5. Prvotní fáze erupce, kdy sopka produkovala bílou [[fonolit|fonolitickou]] pemzu, generovala zhruba 1,1 km³ sopečného materiálu. Šedá pemza fonoliticko-[[tefrit|tefritského]] složení, dominující v druhé fázi, měla objem zhruba 1,5 km³ a plošně pokryla větší území. Celkové množství uvolněné tepelné energie bylo 100 tisíckrát větší než při detonaci [[Little Boy|atomové pumy]] nad [[Hirošima|Hirošimou]]. Po události nebyly Pompeje a Herculaneum nikdy přestavěny, ačkoliv proběhly záchranné práce a taktéž rabování. Masivní přísun vulkanické horniny se podepsal na vzhledu místní krajiny. Například pozměnil tok řeky [[Sarno]] a zároveň rozšířil pobřeží. Pompeje dříve ležely blíže k moři a stejně na tom bylo také Herculaneum, jehož vykopávky dnes leží 500 m ve vnitrozemí. [535] => [536] => ==== Datum erupce ==== [537] => [538] => [[24. srpen]] je současnými historiky oficiálně přijímán jako začátek slavné erupce. Datum pochází z dopisů [[Plinius mladší|Plinia mladšího]]. Ačkoliv přesným vylíčením průběhu sopečné erupce položil první základy [[vulkanologie]], čímž je jeho spis pro vědce považován za důvěryhodný, tak ono datum je sporné. Během přepisování textu totiž mohl jeden ze středověkých opisovačů udělat v časovém údaji chybu. Archeologické vykopávky v [[Pompeje|Pompejích]] naznačují, že římské město bylo ve skutečnosti pohřbeno až o několik měsíců později – na konci října. Oběti mají na sobě teplejší oblečení. V obchodech se nalezly pozůstatky ovoce a zeleniny, typické pro říjen, zatímco srpnové produkty se prodávaly již v sušené či konzervované podobě. Konci října taktéž odpovídá nápis se „17. říjnem“, zapečetění sklenic kvašeného [[víno|vína]] nebo omáčka [[Garum]], u níž ryby vylovené zpravidla v létě musí projít procesem [[fermentace]], trvající alespoň dva měsíce. Nalezená mince jedné ženy byla pravděpodobně vyražena v druhé polovině září. Srpen dále zpochybňují také poznatky o místních převládajících větrech. V den erupce byl sopečný mrak unášen na jihovýchod, nicméně v oblasti [[Neapol]]e během léta dominují větry, vanoucí na západ. Naopak během podzimu se jejich směřování stáčí na jihovýchod. [539] => [540] => === 79–1631 === [541] => Po Pompejské katastrofě nastalo stoleté období klidu. O první [[sopečná erupce|erupci]] ([[Index vulkanické aktivity|VEI 3]]) roku [[172]] se zmínil [[Galén]]. Další se objevila po 31 letech ([[203]]) a její hluk se údajně nesl až ke [[Capua|Capuy]], vzdálené 40 km. Silnější výbuch subpliniovského typu nastal 6. listopadu [[472]] (Pollenská erupce) a sopečný mrak dočasně uvrhnul do tmy přilehlou oblast v okolí. Větry [[sopečný popel]] následně zanesly nad [[Evropa|Evropu]] a [[Konstantinopol]] ([[Istanbul]]). Díky záznamům od [[Cassiodorus|Cassiodora]] se ví, že další a stejně intenzivní probuzení Vesuvu proběhlo také roku [[512]]. Král [[Theodorich Veliký|Theodoric Veliký]] dokonce postihnuté obyvatelé osvobodil od placení daně. Pozdější erupce nastaly v rocích [[685]], [[787]] a [[968]]. Data [[991]], [[993]] a [[999]] jsou nejistá, neboť tehdejší společnost byla kvůli svému fatalistickému myšlení zaneprázdněna blížícím se koncem světa, k němuž mělo dojít na přelomu tisíciletí. 27. ledna [[1037]] se Vesuv předvedl šestidenní erupcí (zmínka od Lea Marsicana) a později ještě v [[1068]] a [[1078]]. V této době aktivita dočasně utichá, což ukončí silná erupce 1. června [[1139]]. Podle dobových kronik trvala 8 dní a [[sopečný popel|popel]] zasypal města [[Salerno]], [[Benevento]], [[Capua]] a [[Neapol]]. V období mezi [[1139]]–[[1631]] se ví pouze o jedné malé erupci ([[1500]]). [542] => [[Soubor:Alexandre Dunouy - Eruzione Vesuvio 1813.jpg|náhled|Obraz zachycující erupci 25. prosince [[1813]].]] [543] => [544] => === Erupce roku 1631 === [545] => Od července [[1631]] se v okolí [[Neapolský záliv|Neapolského zálivu]] objevují četná [[zemětřesení]] a jsou citelná i v samotné [[Neapol]]i. O 5 měsíců později vysychají v okolí vulkánu [[pramen|vodní zdroje]]. Několik dní před výbuchem otřesy sílí, ale obyvatelé tomu nevěnují žádnou pozornost, jelikož na záchvěvy země jsou zvyklí. K [[pliniovská erupce|pliniovské erupci]]{{Citace elektronického periodika [546] => | příjmení1 = Stoppa [547] => | jméno1 = Francesco [548] => | příjmení2 = Principe [549] => | jméno2 = Claudia [550] => | příjmení3 = Schiazza [551] => | jméno3 = Mariangela [552] => | příjmení4 = Liu [553] => | jméno4 = Yu [554] => | příjmení5 = Giosa [555] => | jméno5 = Paola [556] => | příjmení6 = Crocetti [557] => | jméno6 = Sergio [558] => | titul = Magma evolution inside the 1631 Vesuvius magma chamber and eruption triggering [559] => | periodikum = Open Geosciences [560] => | ročník = 9 [561] => | číslo = 1 [562] => | datum_vydání = 2017-03-15 [563] => | url = https://www.degruyter.com/document/doi/10.1515/geo-2017-0003/html [564] => | jazyk = anglicky [565] => | doi = 10.1515/geo-2017-0003 [566] => }} dochází v 7 hodin ráno dne 16. prosince 1631 a ukončuje se tak nečinnost, dlouhá 130 let. Vzniká vysoký erupční sloupec vysoký 16–28 km a [[sopečný spad]] se snáší na přilehlou oblast. Největší destrukci však působí [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] a [[pyroklastický příval|přívaly]], jež se začaly objevovat v 10 hodin ráno dne 17. prosince. S ohledem na absenci pyroklastických uloženin za Monte Sommou se proudy, mířící směrem k severu, nedostaly přes vysoký hřeben této hory. V noci a následující den odpoledne dorazily do oblasti bouřky, kdy přívalový déšť spouštěl rozsáhlé [[lahar]]y (sopečné bahnotoky).{{Citace elektronického periodika [567] => | příjmení1 = Rosi [568] => | jméno1 = Mauro [569] => | příjmení2 = Principe [570] => | jméno2 = Claudia [571] => | příjmení3 = Vecci [572] => | jméno3 = Raffaella [573] => | titul = The 1631 Vesuvius eruption. A reconstruction based on historical and stratigraphical data [574] => | periodikum = Journal of Volcanology and Geothermal Research [575] => | ročník = 58 [576] => | číslo = 1–4 [577] => | datum_vydání = 1993-11 [578] => | strany = 151–182 [579] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0377027393901062 [580] => | jazyk = anglicky [581] => | doi = 10.1016/0377-0273(93)90106-2 [582] => }} Dalším ničivým elementem byla [[láva]], vytékající z prasklin na svazích Vesuvu. Pobřeží Neapolského zálivu také zasáhla vlna [[tsunami]] a zničila mnoho zakotvených lodí. Dodnes se nezná příčina jejího vzniku, ačkoliv se spekuluje o pyroklastickém proudu nebo sopečném zemětřesení.{{Citace elektronického periodika [583] => | titul = This Day in History: Eruption of Mt. Vesuvius in 1631 [584] => | periodikum = nesdis.noaa.gov [585] => | datum_vydání = 2019-12-16 [586] => | url = https://www.nesdis.noaa.gov/news/day-history-eruption-of-mt-vesuvius-1631 [587] => | datum_přístupu = 2021-10-20 [588] => | jazyk = anglicky [589] => }} Přestože 40 tisíc obyvatel uteklo pryč z dosahu sopky do Neapole, umírá při katastrofě zhruba 4 tisíce lidí. Celkem bylo erupcí vypuzeno 1,1 km³ vyvrženin, což odpovídá indexu VEI 5. [[Sopečný popel]] pokryl [[Neapole|Neapol]] vrstvou o tloušťce 30 cm a registrován byl až v [[Turecko|tureckém]] [[Istanbul]]u, kam ho zavanuly větry.{{Citace elektronického periodika [590] => | příjmení1 = Kumar [591] => | jméno1 = Arun [592] => | titul = MOUNT VESUVIUS AND THE ANCIENT CITY OF POMPEII, ITALY; COMMENTS ON THEIR GEOLOGY AND HISTORY Vesuvius article [593] => | datum_vydání = 2020-05 [594] => | url = https://www.researchgate.net/publication/341569215_MOUNT_VESUVIUS_AND_THE_ANCIENT_CITY_OF_POMPEII_ITALY_COMMENTS_ON_THEIR_GEOLOGY_AND_HISTORY_Vesuvius_article [595] => | jazyk = anglicky [596] => }}{{Citace elektronického periodika [597] => | příjmení1 = Rolandi [598] => | jméno1 = G. [599] => | příjmení2 = Barrella [600] => | jméno2 = A.M. [601] => | příjmení3 = Borrelli [602] => | jméno3 = A. [603] => | titul = The 1631 eruption of Vesuvius [604] => | periodikum = Journal of Volcanology and Geothermal Research [605] => | ročník = 58 [606] => | číslo = 1–4 [607] => | datum_vydání = 1993-11 [608] => | strany = 183–201 [609] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/0377027393901073 [610] => | jazyk = anglicky [611] => | doi = 10.1016/0377-0273(93)90107-3 [612] => }} Erupce z roku [[1631]] byla nejsilnějších od roků [[472]] a [[512]]. [613] => [614] => === 1631–1944 === [615] => [[Soubor:80-G-54410.jpg|náhled|[[Sopečná erupce|Erupce]] v dubnu [[1944]].]] [616] => Od událostí [[1631]] nastává tři sta let dlouhé období s pravidelnými explozivními erupcemi v letech: [[1660]], [[1682]], [[1694]], [[1698]], [[1707]], [[1737]], [[1760]], [[1767]], [[1779]], [[1794]], [[1822]], [[1834]], [[1839]], [[1848]], [[1850]], [[1855]], [[1861]], [[1868]], [[1872]], [[1906]], [[1926]], [[1929]] a [[1944]]. [617] => [618] => K nejvýznamnějším výbuchům došlo roku 1872 a v dubnu 1906. Při prvním vznikl mohutný mrak [[sopečný popel|popela]] a [[lávový proud|lávové proudy]] poškodily města [[Massa di Somma]] a [[San Sebastiano al Vesuvio]]. Druhá, jakožto nejsilnější erupce Vesuvu ve [[20. století]], vyprodukovala nezvykle větší množství [[láva|lávy]] a vyžádala si více než 100 životů. Destruktivní lávové proudy se vyskytly také v letech [[1737]], [[1794]], [[1855]] a [[1929]]. [619] => [620] => K zatím posledním erupcím došlo mezi 18. březnem a 4. dubnem [[1944]], na konci 2. světové války, kdy Itálii [[Italské tažení|osvobozují]] [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojenci]]. Doprovázely ji [[lávový proud|lávové proudy]], [[lávová fontána]] a malé [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]]. Navzdory evakuaci 12 tisíc lidí zemřelo 26 osob. Zničena byla města [[San Sebastiano al Vesuvio]], [[Massa di Somma]], [[Ottaviano]] a části [[San Giorgio]] a [[Cremano]], včetně 88 amerických [[bombardér]]ů [[B-25]]. [621] => [622] => == Budoucnost == [623] => [624] => === Charakter erupcí === [625] => Za posledních 19 tisíc let Vesuv vyvrhnul celkem 50 km³ [[sopečný popel|popela]] a [[láva|lávy]].{{Citace elektronického periodika [626] => | příjmení1 = Di Renzo [627] => | jméno1 = V. [628] => | příjmení2 = Di Vito [629] => | jméno2 = M. A. [630] => | příjmení3 = Arienzo [631] => | jméno3 = I. [632] => | příjmení4 = Carandente [633] => | jméno4 = A. [634] => | příjmení5 = Civetta [635] => | jméno5 = L. [636] => | příjmení6 = D'antonio [637] => | jméno6 = M. [638] => | příjmení7 = Giordano [639] => | jméno7 = F. [640] => | příjmení8 = Orsi [641] => | jméno8 = G. [642] => | příjmení9 = Tonarini [643] => | jméno9 = S. [644] => | titul = Magmatic History of Somma–Vesuvius on the Basis of New Geochemical and Isotopic Data from a Deep Borehole (Camaldoli della Torre) [645] => | periodikum = Journal of Petrology [646] => | ročník = 48 [647] => | číslo = 4 [648] => | datum_vydání = 2007-04 [649] => | strany = 753–784 [650] => | url = https://academic.oup.com/petrology/article/48/4/753/1430547 [651] => | jazyk = anglicky [652] => | doi = 10.1093/petrology/egl081 [653] => }} Jeho velké [[pliniovská erupce|erupce pliniovského typu]], produkující více než 1 km³ vyvrženin, se odehrávají po dlouhém období nečinnosti každých několik tisíc let. U subpliniovských (0,1 km³), ke které došlo například v roce [[472]], je délka intervalu jen několik set let. Mezi roky [[1631]]–[[1944]], kdy vulkán byl více aktivní, se každých několik let objevilo nespočet menších erupcí, emitující přibližně 0,001–0,01 km³ [[magma]]tu. Objem vyvržené hmoty se lineárně zvyšuje o 0,001 km³ každý rok nečinnosti. To znamená, že erupce po 75 letém klidu by teoreticky měla vyvrhnout minimálně 0,075 km³ [[sopečný popel|popela]] a [[láva|lávy]]. Je-li [[magma]] po dlouhou dobu uložené v [[magmatický krb|magmatické komoře]], mají složky s vysokým bodem tavení (např. [[olivín]]) tendenci krystalizovat. Následkem je zvýšení koncentrace rozpuštěných [[sopečné plyny|plynů]] (většinou [[oxid siřičitý|oxidu siřičitého]] a [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]) ve zbytku taveniny. Zároveň může dojít ke zvýšení koncentrace [[Felsická hornina|felsických hornin]] (např. [[křemičitany]]), což magma více zviskózní. Jak plynem obohacené magma stoupá k povrchu, klesá současně okolní litostatický tlak, kterým na něj působí nadloží a dochází k uvolňování plynů. Tím objem hmoty vzroste několikanásobně. Všechny tyto procesy zapříčiňují více explozivnější [[sopečná erupce|erupce]]. Od dubna [[1944]] nedošlo na Vesuvu k žádné [[sopečná erupce|sopečné erupci]], ačkoliv únik [[sopečné plyny|plynů]] z [[fumarola|fumarol]] a drobné [[zemětřesení|otřesy]] svědčí o stále aktivní [[sopka|sopce]]. V porovnáním s činností z roků [[1631]]–[[1944]] se tato klidová fáze jeví jako atypická, neboť obnovení [[sopečná erupce|erupční]] aktivity se značně zpozdilo. [654] => [[Soubor:Phonolite pumice (24-25 August 79 A.D. eruption of Mt. Vesuvius, east of Naples, Campania, Italy).jpg|náhled|[[Fonolit|Fonolitová]] [[pemza]] z erupce roku [[79]].]] [655] => V lednu [[2022]] vyšla studie, vedená Jörnem-Frederikem Wotzlawem a Olivierem Bachmannem ze [[Spolková vysoká technická škola v Curychu|Spolková vysoké technické školy v Curychu]]. Ta s pomocí [[granát (minerál)|granátů]] ([[minerál]]) zkoumala dobu setrvání [[magma|magmatu]] v [[magmatický krb|magmatickém krbu]], než se dostalo na zemský povrch. Odborníci odebrali vzorky z obnažených ložisek, kde se vyskytovaly uloženy ze čtyř velkých [[pliniovská erupce|pliniovských]] a subpliniovských erupcí: Mercato, Avellinské, Pompejské a Pollenské. Za běžné situace, by se na určení stáří využil [[zirkon]], jenže vesuvské magma je příliš zásadité, aby tento minerál mohl krystalizovat. Proto vědci vybrali granát a k jeho dataci posloužily [[izotop|izotopy]] [[Izotopy uranu|uranu-238]] a [[Izotopy thoria|thoria-230]]. Je známo, že [[fonolit|fonolitová]] (znělcová) magmata produkují nejobjemnější a nejsilnější erupce Vesuvu. Z výsledků vyplynulo, že granáty vykrystalizovaly a setrvaly zhruba 5 tisíc let před erupcemi Mercato a Avellino, zatímco u Pompejské a Pollenské to bylo přibližně jen jeden tisíc let. U všech erupcí se doba uložení diferencovaného fonolitového magmatu v horním magmatickém krbu shoduje s obdobími klidu. V případě Vesuvu vzniká diferencované magma tak, že se tento krb v poměrně krátké době naplní primitivnějším magmatem z jednoho z hlubších krbů. V tomto relativně chladnějším prostředí se tavenina ochlazuje a krystalizuje, což vede k jejím chemickým změnám a tento proces se nazývá [[magmatická diferenciace]]. V určitém okamžiku do krbu začne z větších hloubek opět proudit primitivní mafické magma. Smíchání obou tavenin pak vede k nárůstu tlaku, který může fonolitové magma vytlačit nahoru a zahájit erupci. V současné době nelze s využitím seismického průzkumu ani nikterak jinak zjistit, jestli je horní krb naplněn fonolitovým nebo mafickým magmatem. Vzhledem k tomu, že vulkán od roku [[1631]] vyvrhoval převážně lávy s mafickým složením, tak se vědci domnívají, že je nepravděpodobné, aby se pod horou hromadil diferencovaný fonolit. Poslední sopečná erupce Vesuvu v roce [[1944]], k níž došlo takřka před 80 lety, může znamenat počátek delšího klidového období, během něhož se již může hromadit fonolitové magma. Avšak pro vygenerování ničivé erupce (podobné té z roku 79, která zničila [[Pompeje]]) by však Vesuv potřeboval dalších několik staletí klidu, aby se tyto zásoby opět doplnily. Dojde-li v nadcházejících desetiletích k erupci, při níž bude vyvrhováno převážně mafické magma, mohlo by to naznačovat, že komora není naplněna fonolitem. Nicméně je nutné dodat, že i primitivní magma může produkovat stále velmi nebezpečné erupce, jako byly ty v rocích 1944 a 1631, které se navíc mohou objevit po výrazně kratších obdobích klidu. Poslední zmíněná ze [[17. století]] zavinila smrt zhruba 4 tisíc lidí.https://www.science.org/doi/10.1126/sciadv.abk2184 [656] => [657] => === Rizikové oblasti === [658] => [[Soubor:Zona rossa Vesuvio.png|náhled|Vyznačení katastrální území všech obcí, do nichž zasahuje červená zóna. Samotná červená zóna je znázorněna (zde [https://www.regione.campania.it/assets/documents/pianta-zona-rossa.pdf])]] [659] => V okolí Vesuvu je vytyčeno několik různě rizikových oblastí:{{Citace elektronické monografie [660] => | titul = Vesuvius and the evacuation of Naples [661] => | url = https://www.arcgis.com/apps/MapJournal/index.html?appid=3e7d9ccacd2146a7b77d27990c51b940 [662] => | vydavatel = arcgis.com [663] => | datum_přístupu = 2021-10-20 [664] => | jazyk = anglicky [665] => }} [666] => [667] => * '''červená zóna''' – zahrnuje vlastní těleso [[sopka|vulkánu]] a jeho nejbližší úpatí, zhruba do 10 km od [[sopečný kráter|kráteru]]. Jedná se tedy o oblast s největším nebezpečím, jelikož v případě [[sopečná erupce|erupce]] by byla vystavena [[pyroklastický proud|pyroklastickým proudům]], [[sopečná puma|sopečným pumám]] a [[lávový proud|lávovým proudům]]. Její rozloha dosahuje přes 300 km² a žije v ní více než 600 tisíc lidí. Její území kromě tří [[neapol]]ských čtvrtí ([[Barra]], [[Ponticelli]] a [[San Giovanni a Teduccio]]) zahrnuje i 24 měst a obcí ([[Boscoreale]], [[Boscotrecase]], [[Cercola]], [[Ercolano]], [[Massa di Somma]], [[Ottaviano (Italia)|Ottaviano]], [[Pollena Trocchia]], [[Pompei]], [[Portici]], [[Sant'Anastasia (Italia)|Sant'Anastasia]], [[San Giorgio a Cremano]], [[San Sebastiano al Vesuvio]], [[San Giuseppe Vesuviano]], [[Somma Vesuviana]], [[Terzigno]], [[Torre Annunziata]], [[Torre del Greco]], [[Trecase]], [[Nola]], [[Palma Campania]], [[Poggiomarino]], [[San Gennaro Vesuviano]], [[Scafati]] a [[Pomigliano d'Arco]]). Dále se dělí na dva celky. Menší část na východě s označením „2“ a na zbylou část s označením „1“. V případě hrozící erupce musí být evakuace červené zóny dokončena ještě před jejím začátkem.https://www.regione.campania.it/assets/documents/pianta-zona-rossa.pdf [668] => * '''žlutá zóna''' – bezprostředně navazuje na červenou zónu. Na základě převládajících větrů zaujímá většinou východní část úpatí, což je 63 měst a obcí.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.protezionecivile.gov.it/en/media-communication/dossier/detail/-/asset_publisher/default/content/aggiornamento-del-piano-nazionale-di-emergenza-per-il-vesuvio |datum přístupu=2021-02-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200514055516/http://www.protezionecivile.gov.it/en/media-communication/dossier/detail/-/asset_publisher/default/content/aggiornamento-del-piano-nazionale-di-emergenza-per-il-vesuvio |datum archivace=2020-05-14 }} Hranice zóny vymezuje území, kde je alespoň 5% šance na překročení akumulace 300 kilogramů [[sopečný popel|sopečného popela]] nebo [[lapilli|strusky]] na metr čtvereční. Vrstva mocná více než 10 cm by mohla napadnou 20–50 km od sopky. Hrozí zde především kolapsy střech (pro dřevěné konstrukce je limit 100–400 kg/m² a pro vyztužené betonové 400–1400 kg/m²). Dále problémy s dopravou, ucpání kanalizací a zanesení filtrů vozidel. Poletující částice by lidem způsobovaly značné problémy jejich dýchacím cestám.{{Citace elektronické monografie [669] => | titul = Vesuvio, approvata nuova zona gialla [670] => | url = https://regione.campania.it/regione/it/tematiche/magazine-protezione-civile/vesuvio-approvata-nuova-zona-gialla?page=1 [671] => | vydavatel = regione.campania.it [672] => | datum_přístupu = 2021-10-20 [673] => | jazyk = italsky [674] => }}{{Citace elektronického periodika [675] => | příjmení1 = Oze [676] => | jméno1 = Christopher [677] => | příjmení2 = Cole [678] => | jméno2 = Jim [679] => | příjmení3 = Scott [680] => | jméno3 = Allan [681] => | příjmení4 = Wilson [682] => | jméno4 = Thomas [683] => | příjmení5 = Wilson [684] => | jméno5 = Grant [685] => | příjmení6 = Gaw [686] => | jméno6 = Sally [687] => | příjmení7 = Hampton [688] => | jméno7 = Samuel [689] => | příjmení8 = Doyle [690] => | jméno8 = Colin [691] => | příjmení9 = Li [692] => | jméno9 = Zhengwei [693] => | titul = Corrosion of metal roof materials related to volcanic ash interactions [694] => | periodikum = Natural Hazards [695] => | ročník = 71 [696] => | číslo = 1 [697] => | datum_vydání = 2014-03 [698] => | strany = 785–802 [699] => | url = https://www.researchgate.net/publication/260528123_Corrosion_of_metal_roof_materials_related_to_volcanic_ash_interactions [700] => | jazyk = anglicky [701] => | doi = 10.1007/s11069-013-0943-0 [702] => }} [703] => * '''modrá zóna''' – je vlastně severozápadní část žluté zóny. Jedná se o roviny v povodí řeky Nola, které jsou obzvlášť zranitelné vůči možným [[lahar]]ům z hory Somma a kumulaci povodňových vod.{{Citace elektronické monografie [704] => | titul = La nuova zona rossa [705] => | url = https://www.protezionecivilepomigliano.it/protezione-civile/nuova-zona-rossa-cosa-cambia-nel-nostro-comune [706] => | vydavatel = protezionecivilepomigliano.it [707] => | datum_přístupu = 2021-10-20 [708] => | jazyk = italsky [709] => }}{{Citace elektronického periodika [710] => | titul = Rischio Vesuvio: zona blu e lahar... di Malko [711] => | periodikum = rischiovesuvio.blogspot.com [712] => | datum_vydání = 2015-10-24 [713] => | url = https://rischiovesuvio.blogspot.com/2015/10/rischio-vesuvio-zona-blu-e-lahar.html [714] => | datum_přístupu = 2021-10-20 [715] => | jazyk = italsky [716] => }} [717] => [718] => === Evakuační plán === [719] => {{LocMap vícenásobně [720] => |Svět [721] => |width=360 [722] => |relief = [723] => |float=left [724] => |alt= [725] => |caption= Kvůli vysoké hustotě zalidnění je Vesuv zapsán do [[Decade Volcanoes]]. [726] => |places= [727] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Mauna Loa]] |label_size=70 |position=top |lat=19.479444 |long=-155.602778 |mark=Fire.svg}} [728] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Mount Rainier]] |label_size=70 |position=right |lat=46.852778 |long=-121.760278 |mark=Fire.svg}} [729] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Colima (sopka)|Colima]] |label_size=70 |position=top |lat=19.512727 |long=-103.617241 |mark=Fire.svg}} [730] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Santa María (sopka)|Santa María]] |label_size=70 |position=right |lat=14.755556 |long=-91.551667 |mark=Fire.svg}} [731] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Galeras]] |label_size=70 |position=down |lat=1.221111 |long=-77.359167 |mark=Fire.svg}} [732] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Pico de Teide|Teide]] |label_size=70 |position=left |lat=28.273056 |long=-16.639444 |mark=Fire.svg}} [733] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Vesuv]] |label_size=70 |position=top |lat=40.816667 |long=14.433333 |mark=Fire.svg}} [734] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Etna]] |label_size=70 |position=left |lat=37.755 |long=14.995 |mark=Fire.svg}} [735] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Santorin (sopka)|Santorini]] |label_size=70 |position=bottom |lat=36.395556 |long=25.459167 |mark=Fire.svg}} [736] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Nyiragongo]] |label_size=70 |position=left |lat=-1.516667 |long=29.25 |mark=Fire.svg}} [737] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Merapi]] |label_size=70 |position=left |lat=-7.540831 |long=110.444817 |mark=Fire.svg}} [738] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Ulawun]] |label_size=70 |position=top |lat=-5.05 |long=151.333333 |mark=Fire.svg}} [739] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Taal (sopka)|Taal]] |label_size=70 |position=left |lat=14.01 |long=120.9975 |mark=Fire.svg}} [740] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Sakuradžima]] |label_size=70 |position=left |lat=31.580556 |long=130.658056 |mark=Fire.svg}} [741] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Unzen]] |label_size=70 |position=right |lat=32.761389 |long=130.298611 |mark=Fire.svg}} [742] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Avačinská sopka|Avačinskij]] |label_size=70 |position=top |lat=53.255 |long=158.83 |mark=Fire.svg}} [743] => {{LocMap~ |Svět |label=[[Korjacká sopka]] |label_size=70 |position=left |lat=53.32 |long=158.688333|mark=Fire.svg}} [744] => }} [[Soubor:Vesuvius from SantElmo II.jpg|náhled|V hustě zalidněném okolí Vesuvu žije přes 3 miliony lidí. V samotné červené zóně dokonce 600 tisíc.]] [745] => [[Soubor:Streets of Naples (Napoli). Naples, Campania, Italy, South Europe-2.jpg|náhled|Úzká ulice v centru [[Neapol|Neapole]].]] [746] => V průběhu téměř nepřetržité [[vulkanismus|vulkanické činnosti]] v prvních desetiletích [[20. století]], se nezaznamenal v bezprostředním okolí Vesuvu žádný výrazný nárůst populace. To se změnilo se skončením poslední [[sopečná erupce]] v dubnu [[1944]]. Dlouhé období klidu, trvající více než 70 let, poskytlo příznivé podmínky pro silnou urbanizaci. Oblast kolem vulkánu je dnes velmi hustě osídlená a žijí zde 3 miliony lidí. To je také důvod proč ho Mezinárodní asociace vulkanologie a chemismu zemského nitra (IAVCEI) zapsala do seznamu [[Decade Volcanoes]]. Úřady proto vyvíjí úsilí ke snížení počtu obyvatel, demolici nelegálně postavených domů a rozšiřování [[Národní park Vesuv|vesuvského národního parku]], zamezující další výstavbu. Jen za posledních 20 let zde bylo na černo postaveno zhruba 50 tisíc staveb. Cílem těchto opatření je zkrácení doby evakuace na 2–3 dny během příštích 20–30 let. Vláda dokonce nabízí finanční odměnu (30 000 € na rodinu) těm, kteří se dobrovolně odstěhují. [747] => [748] => Na základě [[vulkanismus|sopečné činnosti]] před 60 až 200 lety je u nadcházející erupce 72% šance, že její síla bude odpovídat stupni [[Index vulkanické aktivity|VEI 3]]. Pro VEI 4 je to již 27% a pro VEI 5 jen 1%.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=https://www.unige.ch/sciences/terre/CERG-C/files/3614/7732/2217/CERG_4Nov11_Barberi.pdf |datum přístupu=2021-02-22 |url archivu=https://web.archive.org/web/20210330122513/https://www.unige.ch/sciences/terre/CERG-C/files/3614/7732/2217/CERG_4Nov11_Barberi.pdf |datum archivace=2021-03-30 }} Přesto vypracovaný nouzový plán pro evakuaci počítá s horší možností, tedy s VEI 5 erupcí podobné té z roku [[1631]], jež bude jen o něco slabší než ta, co zničila [[Pompeje]].{{Citace elektronického periodika [749] => | příjmení1 = Solana [750] => | jméno1 = M.C. [751] => | příjmení2 = Kilburn [752] => | jméno2 = C.R.J. [753] => | příjmení3 = Rolandi [754] => | jméno3 = G. [755] => | titul = Communicating eruption and hazard forecasts on Vesuvius, Southern Italy [756] => | periodikum = Journal of Volcanology and Geothermal Research [757] => | ročník = 172 [758] => | číslo = 3–4 [759] => | datum_vydání = 2008-05 [760] => | strany = 308–314 [761] => | url = https://www.ucl.ac.uk/volcanoscope/files/pdf%20files/Solana%20et%20al_Hazard%20Perception_Vesuvius_JVGR_2008.pdf [762] => | jazyk = anglicky [763] => | doi = 10.1016/j.jvolgeores.2007.12.027 [764] => }} Okruh o poloměru 7 km by tak ohrožovaly [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]] a [[pyroklastický příval|přívaly]], zatímco značná část okolí by byla vystavena [[sopečný spad|spadu]] [[tefra|tefry]]. Kvůli převládajícím větrům by pravděpodobněji postihl místa na jihu nebo východu. Úhrn 100 kilogramů tefry na 1 m² (při takovém množství začínají kolabovat střešní konstrukce) by mohl sahat až do vzdálenosti 30 km od [[sopečný kráter|kráteru]]. Na opačné straně proti větru by sopečný spad představoval nebezpečí jen na samotných svazích hory. Nicméně jaká místa budou přesně ovlivněna, závisí kromě směru větru také na charakteru erupce. [765] => [766] => Plán počítá s evakuací červené zóny do 14–20 dní od oznámení blíží se [[sopečná erupce|erupce]]. Ta by se uskutečnila během 7 dní pomocí vlaků, trajektů, autobusů a automobilů. Přesun po moři je nutné ještě vyhodnotit z hlediska bezpečnosti (bouřkové vlny, [[tsunami]] vyvolané sopečnou erupcí aj.). Lidé by byli odesláni na bezpečná místa v [[Kampánie|Kampánii]], kde by však mohli setrvat i několik měsíců. Kromě velkého množství osob je problémem celé operace také její vhodné načasování. Začne-li evakuace příliš pozdě, nemusela by se dokončit včas. Zahájí-li se brzo, mohla by se naopak jevit jako planý nebo zveličený poplach. Například roku [[1984]] bylo z oblasti vulkánu [[Campi Flegrei]], poblíž [[Neapol]]e, evakuováno 40 tisíc lidí, ale k erupci nedošlo. [767] => [768] => Vesuv je jeden z nejintenzivněji hlídaných vulkánů na světě a pečlivě jej sleduje ''Osservatorio Vesuvio''. Disponuje rozsáhlými sítěmi [[seismograf|seismických]] a gravimetrických stanic. Pohyb zemského povrchu se monitoruje pomocí geodetického pole založeném na [[GPS]], společně s radarem ze syntetické clony založeném na satelitním měření. Dále se provádí lokální průzkumy a chemické analýzy [[sopečné plyny|plynů]] z [[fumarola|fumarol]]. Případné stoupání [[magma]]tu směrem k povrchu je spojeno se [[zemětřesení|zemětřesnými]] roji, deformacemi tělesa [[sopka|sopky]], zvýšení teploty plynů z průduchů nebo změnami [[hladina podzemní vody|hladiny podzemní vody]]. [769] => [770] => == Význam == [771] => [[Soubor:Osservatorio.jpg|náhled|Budova bývalé vulkanologické observatoře.]] [772] => [773] => === Vesuvská vulkanická observatoř === [774] => Bývala vulkanická observatoř je vůbec nejstarší vulkanickou observatoří světa. Leží v nadmořské výšce 600 m a byla zřízena na rozkaz krále [[Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský|Ferdinanda II. Neapolsko-Sicilského]]. Ten věnoval zvláštní pozornost studiu [[sopka|sopky]]. Stavba započala roku [[1841]] a dokončila se o čtyři roky později. Oproti běžným stavbám té doby má kvůli [[zemětřesení]]m zesílené stěny a zvýšená nosnost střechy zajišťuje lepší ochranu vůči [[sopečný spad|spadu]] [[lapilli|sopečné strusky]] a [[sopečný popel|popela]]. Dnes Vesuv monitoruje ''Osservatorio Vesuvio'', ležící ve čtvrti [[Fuorigrotta]] v jihozápadní části [[Neapol]]e. Jedná se o pobočku [[Italský národní institut pro geofyziku a vulkanologii|Italského národního institutu pro geofyziku a vulkanologii]]. Kromě Vesuvu bedlivě sleduje také [[Campi Flegrei]] a [[Ischia]] – další vulkány v blízkosti města. Bývalé sídlo z roku [[1841]] nyní slouží jako muzeum a historická knihovna. [775] => [776] => === Geotermální energie === [777] => V roce [[1987]] provedla [[Itálie|italská]] společnost Agip [[vrt]] na jednom ze svahů, aby se pokusila přeměnit [[Geotermální energie|vnitřní teplo]] sopky na [[elektřina|elektrickou energii]]. Navzdory hloubce vrtu, který procházel přes základy hory, nebyl zachycen žádný tepelný zdroj. O 14 let později ([[2001]]) bylo [[magma]] detekováno asi 10 kilometrů pod povrchem. [778] => [779] => === Ochrana životního prostředí === [780] => [[Soubor:Coda di volpe Viala Vermorel.jpg|náhled|Odruda Coda di volpe (v překladu „ocas lišky“) se na Vesuvu pěstuje již od [[Starověký Řím|starověkého Říma]].]] [781] => [[5. červen|5. června]] [[1995]] bylo území, zahrnující jak sopečný kužel, tak i jeho bližšího úpatí, vyhlášeno [[Národní park Vesuv|národním parkem]]. Cílem je ochrana tamějších [[rostliny|rostlin]], [[živočichové|živočichů]], [[biotop]]ů, [[geologie|geologických]] a [[paleontologie|paleontologických]] útvarů. Dále podpora environmentálního vzdělávání a vědeckého výzkumu. Rozloha parku činí 72,59 km², přičemž na svých okrajích částečně zasahuje do okolních měst a obcí. Těmi jsou: [[Boscoreale]], [[Boscotrecase]], [[Ercolano]], [[Massa di Somma]], [[Ottaviano]], [[Pollena Trocchia]], [[Sant'Anastasia]], [[San Giuseppe Vesuviano]], [[San Sebastiano al Vesuvio]], [[Somma Vesuviana]], [[Terzigno]], [[Torre del Greco]] a [[Trecase]]. [782] => [783] => Oblast parku je hustě osídlena a některé domy leží v nadmořské výšce 700 metrů. Orgány parku čelí nedodržování zákonů, zakazujících nelegální stavbu budov v chráněné oblasti, což je v [[Evropa|Evropě]] poměrně vzácný problém. [784] => [785] => Jelikož se [[Kampánie]] potýká s velkou produkcí [[komunální odpad|komunálního odpadu]], rozhodlo se roku [[2008]], že na hranicích parku budou zřízeny dvě [[skládka|skládky]]. Jedna byla již vybudovaná, stavba druhé se pozastavila po četných protestech občanů dotčených obcí. [786] => [787] => === Zemědělství === [788] => [[Zemědělství]] v okolí Vesuvu je velmi rozvinuté díky [[středozemní podnebí|středozemnímu podnebí]] a úrodnosti tamější [[půda|půdy]] s vysokým obsahem [[minerál]]ů, která navíc vyniká v dobrém odvodnění. Mezi velké množství pěstovaných plodů patří [[Meruňka obecná|meruňka]] (zejména odrudy ''Pellecchiella'', ''Boccuccia liscia'', ''Boccuccia spinosa'', ''Cafona'' a ''Carpone'') a [[třešně]] (''Ciliegia Malizia'' nebo ''Ciliegia del Monte''), jejichž sady lze nalézt hlavně na úpatí hory Monte Somma. Dalšími typickými produkty jsou ''Da serbo'', což je odrůda [[rajčata|rajčat]] s mírně sladkou chutí, čemuž dopomáhá vyšší obsah cukru a minerálních solí. Mohou být sušené (''piennolo'') nebo podávané v omáčce. [789] => [790] => Od [[Starověký Řím|starověkého Říma]] je lokalita proslulá [[víno|vínem]], ať už růžovým nebo bílým: pěstují se hrozny ''Falanghina Vesuvius'', ''Coda di Volpe'' (místně nazývané ''Caprettone'') nebo ''Catalanesca'' a ''Piedirosso Vesuvius'', jež se používá k výrobě vína ''Lachryma Christi'' („Slzy Kristovy“). Dále se pěstuje [[fenykl]], [[fazol]]e, [[brokolice]], [[vlašské ořechy]] a [[lískové ořechy]]. Důležitá je také produkce [[med]]u. [791] => [792] => == Turismus == [793] => [794] => === Přístup === [795] => [[Soubor:Романтические виды окрестностей Неаполя при спуске с Везувия - panoramio.jpg|náhled|Sopka je lákavým cílem turistů.]] [796] => Vrchol Vesuvu je přístupný veřejnosti sítí pěších [[turistická stezka|stezek]], které k němu točitě šplhají po vrstevnicích. K hoře vede několik silnic a ta nejvyšší končí v nadmořské výšce 1 117 m. Posledních sto výškových metrů musí návštěvníci zdolat pěšky. [797] => [798] => Autem je nejvhodnější jet z [[Neapol]]e po [[Dálnice A3 (Itálie)|dálnici A3]] ([[Neapol]]–[[Salerno]]) a následně z ní po 7 kilometrech sjet v [[Ercolano|Ercolanu]] nebo [[Torre del Greco|Torre del Grecu]]. Pokud by návštěvník chtěl využít [[železnice|vlaková spojení]], tak k tomuto účelu slouží [[úzkorozchodná dráha]] [[Circumvesuviana]], která tvoří menší síť, obepínající Vesuv po celém jeho obvodu. Při cestě z [[Neapol]]e je ideální jet po trati Neapol–[[Sorrento]] nebo Neapol–[[Poggiomarino]] a dále pokračovat autobusovým spojem. Třetí způsob dopravy z centra města zajišťují [[taxi]]. [799] => [800] => === Sopečná turistika === [801] => [[Soubor:Dolina Giganta.jpg|náhled|Údolí Valle del Gigante a hřeben Monte Somma.]] [802] => * '''Fosso Vetrana''' – nachází podél západního svahu Vesuvu. Údolí zaplňují utuhlé [[lávový proud|lávové proudy]] z [[sopečná erupce|erupcí]] z let [[1872]], [[1895]] a [[1899]]. Přístup na [[sopka|sopku]] z města [[Ercolano]] prochází právě Fosso Vetrana. Na rozdíl od spodních partií hory je zde mnohem méně [[vegetace]]. [803] => [804] => * '''Colle Umberto''' – je 200 m vysoký kopec, nacházející se západně od Vesuvu. Vznikal mezi roky [[1895]]–[[1899]]. Jedná se vlastně o [[lávový dóm]], jehož objem dosahuje 100 tisíc m³. [805] => [806] => * '''Monte Somma''' – vysoký [[hřeben (geomorfologie)|hřeben]] vypínající se severně od kráteru a je vlastně torzo staré [[kaldera|kaldery]]. Hřeben hory je tenký a členitý. Sesuvy zde nejsou ničím neobvyklým. Nejvyšším bodem je vrchol ''Punta Nasone'' s nadmořskou výškou 1 132 metrů. Vede k němu úzká stezka, jejíž zdolání není nejjednodušší. [807] => [808] => * '''Atrio del Cavallo''' – údolí je západní částí ''Valle del Gigante'' a rozkládá se v nadmořské výšce 1 000 m mezi Monte Sommou a hlavním sopečným kuželem. Dno je zaplněno ztuhlými [[lávový proud|lávovými proudy]] a některé jsou pokryty bujnou [[vegetace|vegetací]]. Většina turistů míří na vrchol právě přes toto údolí. Název v překladu znamená ''Nádvoří koní'', což odkazuje na dřívější doby, kdy zde návštěvníci nechávali své koně, aby následně mohli ve výstupu pokračovat pěšky. [809] => [810] => * '''Valle dell'Inferno''' – jedná se o východní část ''Valle del Gigante''. Na rozdíl od ''Atrio del Cavallo'' je holejší a povrch lávových proudů je hrubší. Vzhled krajiny dal údolí název ''Údolí pekla''. [811] => [812] => === Lanovka === [813] => [[Soubor:Knackstedt & Näther Stereoskopie 1355 Italien. Drahtseilbahn auf den Vesuv. Bildseite.jpg|náhled|[[Pozemní lanová dráha|Lanovka]] Funicolare vesuviana, kolem roku [[1900]].]] [814] => Roku [[1880]] se dostavěla [[pozemní lanová dráha|pozemní lanovka]] ''Funicolare vesuviana'', vedoucí téměř až na vrchol. O 8 let později ji převzala společnost Thomas Cook and Son Company a rozšířila své podnikání o hotel a [[ozubnicová dráha|železniční ozubnicovou trať]] z [[Pugliano|Pugliana]] ke spodní stanici lanovky. Dráhu však v roce [[1906]] těžce poškodila [[sopečná erupce|erupce]] a po další výbuchu roku [[1944]] bylo rozhodnuto o vybudování silnice do nadmořské výšky 1 000 metrů. Ozubnicová železnice byla uzavřena v roce [[1955]] a rozebraná o tři roky později. Zničenou pozemní lanovku nahradila [[sedačková lanová dráha|sedačková lanovka]]. Její provoz byl ale přerušen v roce [[1984]], protože kapacita nebyla dostatečná a silný vítr často znemožňoval stálé fungování. [[Architekt]] Nicola Pagliara přišel s plánem její rekonstrukce a ten byl schválen čtyři roky po odstavení. Práce začaly v listopadu [[1991]], ale krátce nato byly zastaveny. [815] => [816] => === Počátky turismu === [817] => Již ve [[starověk]]u mnoho [[starověký Řím|římských]] učenců a umělců objevovali svahy Vesuvu a jejich záznamy vyzařovaly obdiv hory. První vědecké záznamy pocházejí od Seneca, [[Strabón]]a a obou Pliniů ([[Plinius starší]], [[Plinius mladší]]). Spisy z té doby dokládají, že [[Římané]] postavili cesty až na vrchol a výstupy na něj nebyly nic neobvyklého. Po zničení římských silnic [[Erupce Vesuvu (79)|pompejskou erupcí]] roku [[79]] a nástupu [[středověk]]u se dochovalo jen několik záznamů o zdolání. Na začátku raného [[novověk]]u (v pozdější [[renesance|renesanci]]) začal Vesuv přitahovat první turisty, včetně [[přírodovědec|přírodovědců]]. Nejstarší cestovní zpráva pochází od španělského důstojníka a přírodovědce [[Gonzalo Fernándeze de Ovieda|Gonzala Fernándeze de Ovieda]], který [[Neapol]] navštívil v roce [[1501]]. Zájem široké veřejnosti nastal až po velké erupci roku [[1631]]. První exkurze se konaly jen několik měsíců po události. Kolem roku [[1700]] byla hora součástí programu ''Grand Tour'', přičemž při návštěvě města v polovině [[18. století]] byl výstup na vrchol jeho pevnou součástí. V březnu [[1787]] ho absolvoval také [[Johann Wolfgang von Goethe|Johann Wolfgang Goethe]]. Přicestoval sem kvůli vykopávkám v [[Pompeje|Pompejích]] a [[Herculaneum|Herculaneu]]. Dokonce se dostal až nebezpečně blízko [[lávový proud|lávovému proudu]], vycházejícího z [[sopečný kráter|kráteru]]. [818] => [819] => Obvykle se turista, jenž se chtěl dostat na Vesuv, musel dopravit z Neapole na úpatí hory [[koňský povoz|koňským povozem]], od roku [[1839]] stejnou úlohu zajistila [[železnice]] do ''Resina'' (dnešního [[Ercolano|Ercolana]]). Odtud pokračoval na oslu, koni nebo pěšky. Známou celoevropskou atrakcí bylo navštívení místní [[poustevna|poustevny]] na západním svahu sopky, kde se dalo najíst či koupit suvenýry. Skutečný rozmach většího turismu nastal v [[19. století]], po odvodnění bažinatých oblastí kolem sopky a vytvoření první silniční sítě na venkově. Na svazích kuželu se vybudovaly nové cesty a silnice, což návštěvníkům výrazně usnadnilo výstup. S rostoucím počtem turistů zákonitě docházelo k nárůstu kriminality a loupežných přepadení. Lupiči se ukrývali přímo v lesích na svazích sopky. Větší frekventovanost byla při náhlých [[sopečná erupce|erupcí]] také důvodem řady tragických událostí. [820] => [821] => == V kultuře == [822] => [823] => === Prozaická díla === [824] => * ''Corinne ou l'Italie'' ([[1807]]), [[Germaine de Staël]]. [825] => * ''Poslední dny Pompejí'' ([[1834]]), [[Edward Bulwer-Lytton]] [826] => * ''Arria Marcella'' ([[1852]]), [[Théophile Gautier]] [827] => * ''The Volcano Lover'' ([[1992]]), [[Susan Sontagová]] [828] => [829] => === Poetická díla === [830] => * ''Zpěvy soumraku'' ([[1835]]), [[Victor Hugo]] [831] => * ''Žluté lásky'' ([[1873]]), [[Tristan Corbière]] [832] => [833] => === Kinematografie === [834] => * ''Poslední dny Pompejí'' ([[1935]]) [835] => * ''Poslední dny Pompejí'' ([[1950]]) [836] => * ''Poslední dny Pompejí'' ([[1959]]) [837] => * ''Poslední dny Pompejí'' ([[2003]]), dokumentární drama od [[BBC]] [838] => * ''[[Pompeje (film, 2014)|Pompeje]] (''[[2014]]), americký katastrofický film [839] => [840] => == Galerie == [841] =>
[842] => [843] => Soubor:Parco nazionale vesuvio.jpg|Pohled na Vesuv od západu, směrem k Pompejím. [844] => Soubor:Mount Vesuvius in 2020.06.jpg|Severozápadní svah kuželu. [845] => Soubor:Vesuvio - panorama dalla cima.jpg|[[Lávový dóm]] Colle Umberto (vlevo) a údolí Atrio del Cavallo (vpravo). [846] => Soubor:Vesuvius Lizard (15638879908).jpg|náhled|[[Ještěrka zelená]] na vesuvských vyvřelinách. [847] => Soubor:Mount Vesuvius, Pompei - panoramio.jpg|Vesuv z [[Pompeje|Pompejí]]. [848] => Soubor:Via del Vesuvio 1.JPG|Ulice v Pompejích. [849] => Soubor:Herculaneum - Ercolano - Campania - Italy - July 9th 2013 - 27.jpg|Vykopávky [[Herculaneum|Herculanea]]. Římské město zasáhly všechny pyroklastické proudy/přívaly, které ho zasypaly 23 metrů tlustou vrstvou [[pyroklastický sediment|pyroklastických depozitů]]. [850] => Pompeii. "Macellum", plaster casts of victims.jpg|Děsivé pózy obětí v Pompejích, které usmrtily [[pyroklastický proud|pyroklastické proudy]]/[[pyroklastický příval|přívaly]], byly způsobené křečovým stažením svalů během smrti, jakožto následek vystavení velmi vysokým teplotám. [851] => Soubor:HommePompéi.jpg|Jeden z mnoha sádrových odlitku obětí v Pompejích. [852] => Soubor:Vesuvio eruzione 1944 (13).jpg|[[Lávový proud]] při [[sopečná erupce|erupci]] roku [[1944]]. Pravděpodobně foceno v obci San Sebastiano al Vesuvio. [853] => [854] =>
[855] => [856] => == Panorama == [857] => {{Image label begin| obrázek =Vesuvius from Monte Somma (Panorama II).jpg|width=1280|float=center| popisek =}} [858] => [859] => {{Image label|scale=1|x=450|y=60|text= Gran Cono }} [860] => {{Image label|scale=1|x=400|y=170|text= Valle del Gigante }} [861] => {{Image label|scale=1|x=150|y=130|text= Valle dell'Inferno }} [862] => {{Image label|scale=1|x=790|y=185|text= Atrio del Cavallo }} [863] => {{Image label|scale=1|x=760|y=120|text= Colle Umberto }} [864] => {{Image label|scale=1|x=1100|y=85|text= Neapol }} [865] => [866] => {{Image label end| popisek = Pohled na Vesuv z vrcholu Monte Sommy.}} [867] => [868] => == Odkazy == [869] => [870] => === Reference === [871] => {{Překlad [872] => | jazyk = en [873] => | článek = Mount Vesuvius [874] => | revize = 985216413 [875] => | jazyk2 = de [876] => | článek2 = Vesuv [877] => | revize2 = 204655099 [878] => | jazyk3 = it [879] => | článek3 = Vesuvio [880] => | revize3 = 116029390 [881] => | jazyk4 = fr [882] => | článek4 = Vésuve [883] => | revize4 = 175784167 [884] => | jazyk5 = hu [885] => | článek5 = Vezúv [886] => | revize5 = 22811045 [887] => | jazyk6 = pl [888] => | článek6 = Wezuwiusz [889] => | revize6 = 60870935 [890] => | jazyk7 = en [891] => | článek7 = Eruption of Mount Vesuvius in 79 AD [892] => | revize7 = 985508583 [893] => }} [894] => [895] => [896] => === Související články === [897] => * [[Neapol]] [898] => * [[tefrit]] [899] => * [[pyroklastický proud]] [900] => * [[pyroklastický příval]] [901] => * [[Seznam velkých sopečných erupcí]] [902] => [903] => === Externí odkazy === [904] => * {{Commonscat}} [905] => * [http://cestovani.idnes.cz/pesky-na-drimajici-vesuv-z-nuly-do-1270-metru-nad-morem-za-par-hodin-ph0-/igsvet.aspx?c=A100607_121112_igsvet_tom Popis výstupu] [906] => [907] => {{Autoritní data}} [908] => {{Portály|Geografie|Itálie}} [909] => [910] => [[Kategorie:Aktivní sopky]] [911] => [[Kategorie:Stratovulkány]] [912] => [[Kategorie:Sopečné erupce]] [913] => [[Kategorie:Sopky v Itálii]] [914] => [[Kategorie:Hory a kopce v Kampánii]] [915] => [[Kategorie:Metropolitní město Neapol]] [916] => [[Kategorie:Tisícovky v Itálii]] [917] => [[Kategorie:Geologické lokality v Itálii]] [918] => [[Kategorie:Decade Volcanoes]] [] => )
good wiki

Vesuv

Vesuv (italsky Monte Vesuvio, anglicky Mount Vesuvius) je aktivní stratovulkán na Apeninském poloostrově v Itálii. Vypíná se 1 281 metrů nad Neapolským zálivem, přibližně 10 kilometrů od třetího nejlidnatějšího města Itálie - Neapole.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sopečná erupce','Neapol','lávový proud','sopka','Pompeje','1944','pyroklastický proud','pyroklastický příval','1631','sopečný popel','magma','sopečné plyny'

1631

1944

Magma

Neapol

Pompeje

Pompeje jsou starověké město v Itálii, které bylo zničeno erupcí sopky Vesuv v roce 79 n.

Sopka