Array ( [0] => 15499684 [id] => 15499684 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nebanice [uri] => Nebanice [3] => Nebanice, old houses.jpg [img] => Nebanice, old houses.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Nebanice [2] => | status = obec [3] => | kraj = [[Karlovarský kraj|Karlovarský]] [4] => | okres = Cheb [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Cheb]] [6] => | pověřená obec = [[Cheb]] [7] => | země = [[Čechy]] [8] => | PSČ = 350 02 [9] => | počet ZSJ = 4 [10] => | počet částí obce = 2 [11] => | počet katastrálních území = 4 [12] => | adresa = Nebanice 7
350 02 Cheb 2 [13] => | web = http://www.nebanice.cz [14] => | úřední web = [15] => | e-mail = nebanice@quick.cz [16] => | starostka = Bc.Jitka Pagáčová [17] => | starosta aktuální k = 2024 [18] => | mapa = Nebanice CH CZ.png [19] => | NUTS3 = CZ041 [20] => }} [21] => Obec '''Nebanice''' (německy ''Nebanitz'') nacházející se v [[Okres Cheb|okrese Cheb]], kraji [[Karlovarský kraj|Karlovarském]], leží devět kilometrů severovýchodním směrem od města [[Cheb]] (něm. ''Eger''). Obec je v současné době známa pro chov [[Starokladrubský bělouš|kladrubských koní]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [22] => [23] => == Zeměpis == [24] => Obec Nebanice leží na levém břehu řeky [[Ohře]] ve východní části [[Chebská pánev|Chebské pánve]]. V blízkosti obce se do řeky vlévají potoky [[Plesná (řeka)|Plesná]] (něm. ''Fleißenbach'') a [[Sázek]] (něm. ''Soosbach''). [25] => [26] => == Historie == [27] => První písemná zmínka o obci, jejíž historické jádro se původně nacházelo na meandru řeky Ohře, pochází z roku 1391. Nebanice, původně náležící k říšskému lénu chebské falce, byly již před tímto datem lénem rodu Notthaftů. Později, a to až do 16. století, patřily Nebanice chebské patricijské rodině Junckerů. Vinzenz Pröckl uvádí, že již roku 1391 stál v obci kostelík a že se zde již v této době nacházelo také panské sídlo, jež bylo společně s osadou roku 1469 zničeno a vypáleno Fridrichem ze Švamberka.{{Citace monografie|příjmení = Pröckl|jméno = Vinzenz|příjmení2 = |jméno2 = |titul = Eger und das Egerland. 2. svazek|vydání = 2. vyd.|vydavatel = |místo = Falkenau a/d. Eger|rok = 1877|počet stran = 660|strany = 553–555|isbn = }} Předpokládaná poloha tvrze na ostrůvku mezi řekou a mlýnským náhonem však není prokázána. Rodina Junckerů, jež v Nebanicích vystavěla malé sídlo, prodala svůj zdejší majetek roku 1521 Christophu Werndlovi z Chebu. Ves až do 18. století mnohokrát změnila majitele. [28] => [29] => [[Soubor:Nebanice kostel svatého Osvalda červenec 2019 (1).jpg|vlevo|náhled|Kostel sv. Osvadla v Nebanicích]] [30] => [31] => Roku 1566 přestoupili obyvatelé Nebanic k [[protestantismus|protestantství]] a až v průběhu [[třicetiletá válka|třicetileté války]] se roku 1628 opět vrátili k víře [[katolictví|katolické]]. Zdejší kostel, do té doby filiální kostel farnosti v [[Kopanina (Nový Kostel)|Kopanině]] (něm. ''Frauenreuth''), byl roku 1661 podřízen přímo farnímu [[Kostel svatého Mikuláše (Cheb)|kostelu sv. Mikuláše a sv. Alžběty]] v Chebu. Duchovní správu zde v této době a až do roku 1770 vykonávali chebští jezuité. Roku 1711 byla v Nebanicích založena samostatná farnost, k níž náležely vsi [[Loužek (Cheb)|Loužek]] (něm. ''Au''), [[Potočiště]] (něm. ''Dürnbach''), [[Vokov (Třebeň)|Vokov]] (něm. ''Wogau''), [[Třídvoří]] (něm. ''Dreihöf''), [[Vrbová]] (něm. ''Förba''), [[Hněvín (Nebanice)|Hněvín]] (něm. ''Knöba''), [[Hájský Mlýn]] (něm. ''Gahmühl'') a [[Obilná]] (něm. ''Kornau''). Od roku 1722 patřil k farnosti také filiální kostel v [[Milhostov]]ě (něm. ''Mühlessen''). Se zřízením místní farnosti zde byl roku 1716 vystavěn nový barokní kostel sv. Osvalda a roku 1721 také dřevěná farní budova. Svatbou s Marií Justinou von Mühlbach získal v 18. století Nebanice Christoph Ernst von Bigatto, jenž v západní části svého zdejšího poplužního dvora nechal vystavět jednopatrový barokní zámek. V průběhu 19. století se tvář obce výrazně měnila. Roku 1840 byla stržena již nevyhovující fara a o rok později dostavěna nová prostorná zděná farní budova. Roku 1864 obec také dostala novou školu, jež nahradila původní školní budovu zřízenou jezuity roku 1725. Prodloužením [[Buštěhradská dráha|Buštěhradské dráhy]] z [[Karlovy Vary|Karlových Var]] (něm. ''Karlsbad'') do Chebu získala obec železniční spojení. Dne 19. září 1870 byla v místě společně se zahájením provozu trati otevřena železniční stanice Mostov-Nebanice (něm. ''Mostau-Nebanitz''). Když byla trať mezi Chebem a Karlovými Vary roku 1891 rozšiřována o druhou kolej, zakoupila železniční společnost od obce školní budovu stojící v těsné blízkosti nádraží a upravila ji na byty pro drážní zaměstnance. Nová školní budova byla vystavěna blíže středu obce nad železniční tratí. [32] => [33] => Až do roku 1848 stálo v Nebanicích 25 domů, z nichž bylo 24 poddáno městu Cheb a pouze jedno stavení [[Rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou|rytířskému řádu křižovníků s červenou hvězdou]]. Roku 1850, kdy byly zřizovány obecní úřady, staly se také Nebanice samostatnou obcí, k níž náležely ještě vsi Vrbová, Hněvín a [[Hartoušov]] (něm. ''Hartessenreuth''). Tento stav trval až do konce [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Ze sčítání obyvatel roku 1930 vyplývá, že obec (včetně přináležících vsí) tehdy čítala 435 obyvatel, z nichž se pouze 57 hlásilo k české národnosti. Tuto menšinu tvořili především státní zaměstnanci a jejich rodiny. Na základě [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohody]] se obec roku 1938 ocitla uvnitř [[Nacistické Německo|Německé říše]] a její zpětné připojení k [[Třetí Československá republika|Československu]] roku 1945 tak znamenalo vyhnání téměř veškerých obyvatel obce. [34] => [35] => Ve 2. polovině 20. století nabyly Nebanice s novým obyvatelstvem nového rázu. Velká část původní zástavby byla zbořena či v rámci socialistického hospodaření přetvořena k nepoznání. Roku 1977 byl stržen také zchátralý barokní zámek. Roku 1976 byly k obci přičleněny vsi [[Dobroše]] (něm. ''Dobrassen''), [[Hlínová]] (něm. ''Klingen''), [[Lipoltov]] (něm. ''Lapitzfeld''), [[Mostov]] (něm. ''Mostau''), [[Obilná]] (něm. ''Kornau''), [[Odrava]] (něm. ''Kulsam''), [[Tuřany (okres Cheb)|Tuřany]] (něm. ''Thurn''), a [[Trpeš]] (něm. ''Tipessenreuth''). Roku 1990 došlo k opětovné reorganizaci struktury místní samosprávy a vzniku samostatných obcí Odrava a Tuřany s přičleněnými sousedními osadami. [36] => [37] => == Obyvatelstvo == [38] => Při [[sčítání lidu]] v roce 1921 zde žilo 224 obyvatel, z nichž byli dva Čechoslováci a 222 obyvatel německé národnosti. K římskokatolické církvi se hlásilo 223 obyvatel, jeden k evangelické. [39] => {| class="wikitable" [40] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Nebanic (bez místních částí a osad) [41] => |- [42] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [43] => |- style="text-align: right;" [44] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [45] => |177||195||227||183||214||224||271||121||124||139||213||280||269||313 [46] => |- style="text-align: right;" [47] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [48] => |26||30||30||29||31||32||36||38||43||27||42||45||46||62 [49] => |} [50] => {| class="wikitable" [51] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů Nebanic (včetně místních částí a osad) [52] => |- [53] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [54] => |- style="text-align: right;" [55] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [56] => |390||401||412||355||377||374||435||208||207||210||263||318||311||347 [57] => |- style="text-align: right;" [58] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [59] => |53||58||57||56||57||53||60||63||43||40||52||54||57||74 [60] => |} [61] => [62] => == Pamětihodnosti == [63] => * [[Kostel svatého Osvalda (Nebanice)|Kostel sv. Osvalda]] – barokní kostel vystavěný roku 1716 na místě předchozí údajně gotické stavby; v kostele se nachází cenný barokní akantový oltář od [[Karl Stilp|Karla Stilpa]]. [64] => * [[Kyselka Anita]] (Kotigauer Sauerbrunn) – pramen, jenž byl počátkem 20. století stáčen, vyvěrá nedaleko od vsi východním směrem. [65] => * [[Hartoušovské mofety]] – mofety na březích potoka Plesná hned pod osadou Hartoušov představují poslední zbytky zdejší původní bažinaté krajiny; [66] => * Rozestavěná [[Sudetská dálnice]] – severně nad osadou Hartoušov protíná rozsáhlé plochy polí pískový násep nedokončené Sudetské dálnice, která měla nedaleko [[Vackovec|Vackovce]] (něm. ''Watzgenreuth'') překlenout údolí potoka Plesná. [67] => [68] => == Osobnosti == [69] => * [[Johann Georg Fischer]] (1742–1793), tesařský mistr a stavitel mnoha hrázděných domů egerlandského typu v regionu [70] => [71] => == Části obce == [72] => * '''Nebanice''' ([[Katastrální území|k. ú.]] ''Nebanice'' a ''[[Vrbová]]'') [73] => * [[Hartoušov]] (k. ú. ''Hartoušov'' a ''[[Hněvín (Nebanice)|Hněvín]]'') [74] => [75] => == Galerie == [76] => [77] => Nebanice, Kladruber horse.jpg| Chov starokladrubských běloušů [78] => Nebanice 2008-06-28.jpg| Z dálky viditelné silo [79] => Nebanice, restaurant.jpg| Hospoda ve stájích [80] => Nebanitz-Schule1864.jpg| Školní budova z roku 1864 [81] => [82] => [83] => == Odkazy == [84] => [85] => === Reference === [86] => [87] => {{Citace monografie [88] => | titul = Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 Okres Cheb [89] => | url = https://www.czso.cz/documents/10180/20537734/130084150411.pdf/ [90] => | vydavatel = Český statistický úřad [91] => | místo = Praha [92] => | rok = 2015 [93] => | počet stran = 20 [94] => | strany = 9 [95] => }} [96] => {{Citace monografie [97] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice Československé [98] => | svazek = I. Čechy heslo Nebanice [99] => | url = https://kramerius5.nkp.cz/view/uuid:a51ad8d0-27eb-11eb-979b-005056827e52?page=uuid:1171ff22-5f3c-487d-9229-9bc45ed483fb&fulltext=Nebanitz [100] => | vydavatel = Ministerstvo vnitra a Státní úřad statistický [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 1924 [103] => | počet stran = 634 [104] => | strany = 242 [105] => }} [106] => [107] => [108] => === Literatura === [109] => * BOHÁČ, Jaroslav, SALAMANCZUK, Roman. Zmizelé Chebsko: Zničené obce a osady okresu Cheb po roce 1945. 2. vyd. Cheb: Krajské muzeum Karlovarského kraje, p. o., 2008. [110] => * PRÖCKL, Vinzenz. Eger und das Egerland. 2. vyd. Falkenau a/d. Eger: 1877. [111] => * Řivnáčův průvodce po Království českém. Praha: F. Řivnáč, 1882. [112] => * SCHREINER, Lorenz, et al. Heimatkreis Eger: Geschichte einer deutschen Landschaft in Dokumentationen und Erinnerungen. Herfried Stingl. Amberg: Egerer Landtag e. V., 1981. [113] => [114] => === Související články === [115] => * [[Římskokatolická farnost Cheb]] [116] => * [[Železniční trať Chomutov–Cheb]] [117] => [118] => === Externí odkazy === [119] => * {{Commonscat|Nebanice}} [120] => * {{Otto|Nebanice}} [121] => * {{RÚIAN}} [122] => * {{Oficiální web}} [123] => [124] => {{Části české obce}} [125] => {{Okres Cheb}} [126] => {{Autoritní data}} [127] => [128] => [[Kategorie:Nebanice| ]] [129] => [[Kategorie:Vesnice v okrese Cheb]] [130] => [[Kategorie:Sídla na Ohři]] [131] => [[Kategorie:Obce v okrese Cheb]] [132] => [[Kategorie:Sídla v Chebské pánvi]] [133] => [[Kategorie:Sdružení obcí a firem - Chebská pánev]] [134] => [[Kategorie:Svazek obcí Kamenné vrchy]] [] => )
good wiki

Nebanice

Obec Nebanice (německy Nebanitz) nacházející se v okrese Cheb, kraji Karlovarském, leží devět kilometrů severovýchodním směrem od města Cheb (něm. Eger).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Cheb','Vrbová','Hněvín (Nebanice)','Obilná','Hartoušov','Karlovarský kraj','Železniční trať Chomutov-Cheb','Trpeš','Kategorie:Vesnice v okrese Cheb','protestantismus','Katastrální území','Okres Cheb'

Cheb

Hartoušov

Obilná

Protestantismus

The Wikipedia page "Protestantismus v Česku" (Protestantism in Czech) provides an overview of the history and development of Protestantism in the Czech Republic.

Vrbová