Array ( [0] => 15484744 [id] => 15484744 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nemoc [uri] => Nemoc [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Michael Ancher 001.jpg|náhled|250px|''Nemocná Dívka'', malba [[Michael Ancher|Michaela Anchera]].]] [1] => '''Nemoc''' neboli '''choroba''' či '''onemocnění''' je patologický stav [[Lidské tělo|těla]] nebo [[mysl]]i, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů. Podle ''normativní definice zdraví a nemoci'' je nemocí pouze takový stav, který nemocnému jedinci způsobuje subjektivní potíže, tato definice ale z lékařského hlediska nepokrývá všechny nemoci – příkladem je [[Hypertenze|vysoký krevní tlak]] nebo některá [[Rakovina|nádorová onemocnění]]. Tato definice je tedy vhodná jen pro rozvinutá stadia nemoci. [2] => [3] => ''Funkcionalistická definice zdraví a nemoci'' definuje některé funkce organismu jako správné a jiné už jako patologické, bez ohledu na to, jestli ty patologické způsobují nějaké subjektivní potíže. Problémem tohoto přístupu je ale stanovení „normálnosti“ funkcí, protože u většiny nemocí je přesun od fyziologických hodnot k patologickým plynulý. [4] => [5] => Termín ''onemocnění'' je někdy používáno jako synonymum nemoci, jindy pro označení počátku nemoci nebo pro zdůraznění toho, že stav není konstituční, trvalou vlastností organismu.https://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/nemoc-morbus [6] => [7] => ''Infekční'' neboli ''nakažlivá nemoc'' je [[infekční onemocnění]], jehož původce je schopný přenosu z organismu na organismus (např. [[chřipka]], [[mor]]). [8] => [9] => == Obory zabývající se nemocemi == [10] => Studiem nemocí, metod a vědomostí o nemocech a jejich léčbě se zabývá [[lékařství]], nemocemi postihující zvířata pak [[veterinární lékařství]], u nemocí rostlin pak [[rostlinolékařství]]. [11] => [12] => Podobory medicíny, které se zaměřují na zkoumání nemoci: [13] => * [[Patologie]] [14] => ** [[Patologická morfologie]] [15] => ** [[Patologická fyziologie]] [16] => * [[Nozologie]] (nosologie, nauka o nemocech) spočívá především v systematické klasifikaci nemocí. [17] => * [[Etiologie]] zkoumá příčiny nemoci [18] => [19] => == Nozologická jednotka == [20] => Nozologická jednotka je termín, který zobecňuje určitou patologickou situaci v organismu jako stav, který je svou [[patogeneze|patogenezí]], etiologií, projevem a výskytem vyhraněn oproti jiným nozologickým jednotkám. V praxi se dá definovat jenom tehdy, je-li daná nemoc způsobena jedinou velkou příčinou (infekce); při multifaktoriálních nemocích jsou pouhým zjednodušením situace. [21] => [22] => == Příznaky nemoci, syndrom == [23] => [[Příznak nemoci]], tedy symptom, je klinický projev nemoci. Soubor těsně spjatých, společně se vyskytujících symptomů se pak označují jako [[syndrom]]. [24] => [25] => Toto rozlišování nicméně je historicky problematické, protože pojem nemoci existoval podstatně dříve než medicínské znalosti dnešního typu. Existuje mnoho stavů, které se stále označují jako „syndromy“. A naopak, mnoho stavů s neznámou etiologií je označováno jako „nemoci“ v mnoha kontextech. [26] => [27] => == Klinická stadia nemoci == [28] => * ''latentní'': nemoc se klinicky nijak neprojevuje [29] => * ''prodromální stadium, časná [[patogeneze]]'': objevují se první, nespecifické příznaky [30] => * ''manifestní stadium, rozvinutá patogeneze'': jsou přítomné specifické i nespecifické příznaky nemoci [31] => * ''[[rekonvalescence]]'' [32] => * ''východisko nemoci'' [33] => ** úplné uzdravení [34] => ** neúplné uzdravení [35] => ** přechod do [[Chronické onemocnění|chronicity]] [36] => ** [[smrt]] [37] => [38] => == Klasifikace nemocí a zdravotních problémů == [39] => Přesnou klasifikaci nemocí komplikuje fakt, že etiologicky různé nemoci mohou způsobovat stejné nebo téměř stejné potíže (či vůbec projevy), a naopak že tatáž nemoc (etiologická příčina) se může v konkrétních případech projevovat různými způsoby a působit různé potíže. [[Mezinárodní zdravotnická organizace]] ([[Světová zdravotnická organizace|WHO]]) se snaží tento pohled zohlednit tím, že kromě ''Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů'' (MKN, anglicky ICD, ''The International Statistical Classification of Diseases and Related Health Problems'') v roce 2001 vydala i novou klasifikaci [[ICF]] (obtížně přeložitelný název ''The International Classification of Functioning, Disability and Health'' v češtině bývá uváděn jako ''Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví'', ''Mezinárodní klasifikace funkční zdatnosti'' atd.) Ta se však zaměřuje především na tělesné problémy spadající do oblasti [[fyzioterapie]]. Psychiatrie v analýze spíše [[stagnace|stagnuje]]. Třetí, navazující klasifikace se týká léčebných a adaptačních intervencí (''International Classification of Health Interventions, ICHI'') [40] => [41] => Mezinárodní klasifikace nemocí od roku [[1900]], kdy poprvé vyšla, byla převážně pouze číselníkem kódů pro vyhodnocování příčin smrti (vznikla přijetím klasifikace, kterou zavedl Francouz [[Jacques Bertillon]]). Teprve v druhé polovině dvacátého století (6. revize, 1949), kdy si ji vzala za svou WHO, byla rozšířena tak, že je možno ji použít i jako pomůcku k určení diagnózy a k řízení provozu systému zdravotního pojištění. Kódy příčin smrti se staly jen jednou z málo známých závěrečných kapitol klasifikace. Zatím poslední revizí je ICD-10 (1992). [42] => [43] => Ve [[Spojené státy americké|Spojených státech amerických]] [[Americká psychiatrická společnost]] vydává od roku [[1952]] klasifikaci [[Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch|DSM]], (''Diagnostic and Statistical Manual of Mental Disorders'', Diagnostický a statistický manuál duševních poruch). Ten je významnou a v mnohém určující předlohou pro V. díl (diagnózy F) mezinárodní klasifikace ICD. Poslední, v pořadí již pátá revize manuálu [[Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch|DSM]] vyšla roku [[2013]]. [44] => [45] => Existují i další klasifikační systémy zaměřené na konkrétní oblast medicíny, například [[TNM klasifikace zhoubných novotvarů]] nebo [[MKN-O|Mezinárodní klasifikace nemocí pro onkologii (MKN-O-3)]]. [46] => [47] => Některé medicínské nomenklaturní systémy obsahují mimo jiné i jednotlivá onemocnění, například [[SNOMED CT]] nebo tezaurus [[Medical Subject Headings]] (MeSH). [48] => [49] => == Nemoci, poruchy a stavy == [50] => [[Mezinárodní klasifikace nemocí]] (MKN) používá pro vyjádření celé skupiny klasifikovaných stavů sousloví „poruchy, nemoci a stavy“. [51] => [52] => Nejproblematičtější z hlediska zařazení pod pojem nemoc jsou stavy, jimž se věnuje [[psychiatrie]]. MKN pro ně používá souhrnného označení „[[duševní porucha|duševní poruchy]] a [[porucha chování|poruchy chování]]“. [53] => [54] => [[MKN-10]] v úvodu V. kapitoly (diagnózy skupiny F) píše: „Porucha není přesný termín, ale užíváme ho zde pro označení existence klinicky rozpoznatelného souboru příznaků nebo chování, který je ve většině případů spojený s pocitem tísně a narušením funkce. Sociální deviace nebo samotný konflikt bez narušení osobního fungování zde nejsou zahrnuty, protože neodpovídají definici duševní poruchy.“ [55] => [56] => Problematické jsou jak klasifikace osobnostních poruch (které plynule splývají s nepatologizující psychologickou [[Typologie (psychologie)|typologií]] osobnosti), tak některých forem [[psychóza|psychóz]] (poruch vnímání a myšlení) a [[neuróza|neuróz]] (afektivních poruch), jejichž chorobné projevy jsou ve značné míře podmíněny schopností [[Kultura|kultury]] integrovat a využít různé psychické i tělesné vlastnosti a projevy ([[šamanismus]] a [[psychospirituální krize]] versus [[schizofrenie]], dále například [[masturbace]], [[leváctví]], [[homosexualita]], [[parafilie]]). [57] => [58] => Rozdíly jsou také v hodnocení, zda některé psychické stavy jsou přiměřenou, popřípadě účelnou reakcí na skutečnou situaci. Psychiatrizace a medicinalizace některých problémů může být vnímána jako odvádění pozornosti od „nemocí společnosti“ nebo jako komerční nebo mocenské zneužití medicíny ([[deprese]], poruchy [[erekce]], syndrom [[hyperaktivita|hyperaktivity]], [[kverulant]]ní [[paranoia]] atd.). [59] => [60] => == Sociologie nemoci == [61] => Označení nějakého stavu za nemoc (nebo podobným pojmem) mívalo a má ve společnosti různé příčiny i následky. Obvykle, v různém poměru, k nim patří například tyto: [62] => * povinnost nebo nutnost podrobit se omezením (například [[karanténa|izolace]]) určeným k ochraně ostatních, případně i k formálnímu snížení statusu nemocného [63] => * povinnost nemocného postojově se distancovat od stavu považovaného za nemoc (viz [[disociace]]) a buď usilovat o změnu (léčbu) nebo přijmout specifické nebo obecné snížení svého společenského [[status]]u. [64] => * povinnost podrobit se určité [[interpretace|interpretaci]] stavu, [[procedura|procedurám]] (návštěva lékaře, vystavení potvrzení, vyšetřovací a léčebné postupy atd.) v rámci k tomu určeného veřejného mocenského subsystému [65] => * právo na úlevy po dobu nemoci ([[pracovní neschopnost]], uznávaná [[omluva]]) a na [[soucit]] [66] => * v různé míře právo nemocného na [[podpora|podporu]] (zajištění nebo financování léčby, etická zásada povinnosti [[první pomoc]]i, sociální podpora v nemoci a invalidní důchod, přizpůsobení veřejného prostoru [[zdravotní postižení|handicapovaným]] atd.) [67] => [68] => Označení nějakého stavu za nemoc s sebou obvykle nese například tyto [[konotace]]: [69] => * nežádoucnost stavu (představa, že je nutno jej změnit nebo alespoň považovat za vadu, za zlo) [70] => * omezenost stavu v čase (ohraničená onemocněním a vyléčením) [71] => * [[léčitelnost]] [72] => * [[nakažlivost]] ([[nebezpečnost]]) [73] => * jednoduchá a specifická biologická příčina [74] => * lékařská věda je jako jediná nebo hlavní kompetentní k interpretaci (výkladu) původu a smyslu stavu a k zajištění [[léčba|léčebných]] nebo [[ochranné opatření|ochranných opatření]] [75] => * zdravotnické postupy jsou optimálním postupem řešení [76] => [77] => Návštěva lékaře, určení [[diagnóza|diagnózy]] a standardní postupy [[léčba|léčby]] (klid na lůžku nebo doma, podávání [[Léčivo|léků]] atd.) jsou spojovány s nemocí často bez ohledu na účelnost. Například i v případě [[neschopenka|neschopenky]] na [[Deprese|depresi]] se kontroluje, zda se nemocný řádně „léčí“ pobytem doma, ačkoliv pro vývoj stavu je „[[domácí vězení]]“ velmi nepříznivým faktorem. [78] => [79] => Považuje-li někdo některý stav za nežádoucí nebo naopak se chce domoci pro postižené zvláštního zacházení nebo ochrany, může mít tendenci účelově vyhledávat i ostatní obecné „znaky“ (ale spíše obvyklé konotace) nemoci. [80] => [81] => Ačkoliv uvedené faktory („znaky nemoci“) jsou na sobě do značné míry nezávislé, v běžných úvahách typu zda ten či onen stav ([[leváctví]], [[homosexualita]], [[pedofilie]], tendence k [[sebevražda|sebevraždě]], [[deprese]], projevy [[stáří]]) je nemocí, často splývají do jednorozměrné [[dichotomie]], do [[shluk]]u [[konotace|konotací]] ([[George Orwell]] tuto ideologicko-mocenskou deformaci jazyka nazývá [[crimestop]], [[blackwhite]], [[doublethink]]). [[Stanislav Komárek]] nazývá tuto dichotomickou tendenci západní vědy a kultury [[polární myšlení|polárním myšlením]]. Komárek zavedl i související pojem [[Medicínsko-farmaceutický komplex|medicínsko-průmyslový komplex]]. [[Sociologie]] i takzvané [[Antipsychiatrie|antipsychiatrické hnutí]] v souvislosti s „přidělením“ podobných statusů, jako je pozice nemocného, zavedly pojmy [[Teorie nálepkování|labelling]] (v odborných textech překládáno jako ''nálepkování'', zhruba odpovídá výrazu [[obecná čeština|obecné češtiny]] [[škatulkování]]) a [[stigmatizace]]. [[Psychodynamika|Psychodynamické]] teorie (např. [[Bent Rosenbaum]] a [[David Garfield]]) píší v podobné souvislosti o [[kontejnerový pojem|kontejnerových pojmech]] (containers, container concepts). U [[Sigmund Freud|Sigmunda Freuda]], jednoho z otců psychodynamického přístupu, kontejnerovým pojmem nebyla nemoc, ale [[sexualita|sex]], což se pokoušeli reflektovat a korigovat jeho následníci. Polární myšlení a užívání kontejnerových pojmů je typickým příznakem [[fanatismus|fanatismu]] i manipulativních [[ideologie|ideologií]] všeho druhu (politické i komerční) a jeho aplikace v medicíně otevírá možnost zneužití různých problémů cestou jejich [[medicinalizace]]. [82] => [83] => == Vrozená nemoc == [84] => {{prázdná sekce}} [85] => [86] => == Reference == [87] => [88] => [89] => == Literatura == [90] => * NEČAS, Emanuel, a kol. ''Obecná patologická fyziologie''. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2005, 377 s. {{ISBN|80-246-0051-X}}. [91] => * HALOUZKA, Roman, a kol. ''Obecná veterinární patologie''. VFU, Brno 2004, 188 s. {{ISBN|80-7305-496-5}}. [92] => [93] => === Sociologická literatura === [94] => * [https://web.archive.org/web/20060708042617/http://www.clas.ufl.edu/ipsa/journal/2001_rosenbaum01.shtml Containers, mental space, and psychodynamics] ([[Bent Rosenbaum]], [[David Garfield]], Psyart 2001) [95] => * [https://web.archive.org/web/20070107004827/http://www.vhled.cz/Casopis_Vhled(cislo2)/Vstupni_stranka/Jazyk_a_veda/Jazyk_vedy_a_polarni_mysleni.html Jazyk vědy a polární myšlení] ([[Stanislav Komárek]], Vhled 2/2001) [96] => * [[Karel Chromý]]: Duševní nemoc, sociologický a sociálně psychologický pohled, Praha, 1990 [97] => * [http://www.tigis.cz/PSYCHIAT/PSYCH101/07prasko.htm Stigmatizace u „psychogenních poruch“] (Ján Praško, Psychiatrie 1/2001) [98] => [99] => == Související články == [100] => * [[Diagnóza]] [101] => * [[Duševní porucha|Duševní choroba]] [102] => * [[Genetická choroba]] [103] => * [[Infekční onemocnění]] [104] => * [[Morbidita]] [105] => * [[Nemoc z nesprávné výživy]] [106] => * [[Nemoci ptáků]] [107] => * [[Psychosomatika]] [108] => * [[Remise]] [109] => [110] => == Externí odkazy == [111] => * {{Commonscat}} [112] => * {{Wikislovník|heslo=nemoc}} [113] => * {{Wikicitáty|téma=Nemoc}} [114] => * [http://www.ulekare.cz/ U lékaře – nemoci a lékařská vyšetření] [115] => {{Autoritní data}} [116] => [117] => [[Kategorie:Nemoci]] [] => )
good wiki

Nemoc

Michaela Anchera. Nemoc neboli choroba či onemocnění je patologický stav těla nebo mysli, který je projevem změny funkcí buněk a v důsledku i morfologickým poškozením těchto buněk, tkání a orgánů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'patogeneze','leváctví','homosexualita','konotace','léčba','Bent Rosenbaum','Stanislav Komárek','deprese','David Garfield','Diagnostický a statistický manuál mentálních poruch','fyzioterapie','Americká psychiatrická společnost'

Deprese

Deprese je psychiatrické onemocnění, které se vyznačuje ztrátou zájmu, radosti a energie.

Fyzioterapie

Homosexualita

Konotace

Léčba

Leváctví

Patogeneze