Array ( [0] => 14780704 [id] => 14780704 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neomarxismus [uri] => Neomarxismus [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=sociologicko-filozofických koncepcích|druhý=pejorativním označení a krajně pravicové konspirační teorii|stránka=kulturní marxismus}} [1] => [[Soubor:Herbert Marcuse in Newton, Massachusetts 1955.jpeg|náhled|Herbert Marcuse]] [2] => '''Neomarxismus''' je označení pro [[sociologie|sociologicko]]-[[filozofie|filozofické]] koncepce [[20. století]], pocházející zejména ze západoevropského a amerického prostředí a částečně vycházející z učení [[Karl Marx|Karla Marxe]] a jiných levicových myslitelů. V českém prostředí se pak tento termín také používá jako pejorativní označení v rámci [[Krajní pravice|krajně pravicové]] [[konspirační teorie]] o domnělém akademickém a intelektuálním [[Kulturní marxismus|úsilí o rozvrat západní kultury]]. [3] => [4] => Cílem neomarxistických sociologicko-filozofických koncepcí je formulace alternativních [[postkapitalismus|postkapitalistických]] projektů, vymezujících se jak proti [[komunismus|komunistické]] politice, tak vůči etablovaným [[kapitalismus|kapitalistickým]] směrům. Širší pozornost se pojmu dostalo v asociaci s [[Nová levice|novou levicí]]. Jakožto sociologická koncepce rozšiřuje neomarxismus klasickou marxistickou filozofii o učení [[Max Weber|Maxe Webera]] a jeho analýzy [[sociální nerovnost]]i ve vztahu k [[Sociální status|postavení]] a [[moc]]i. Do té doby se totiž marxismus zaměřoval primárně na [[Ekonomická nerovnost|nerovnost ekonomickou]], třídní. [5] => [6] => Neomarxismus zahrnuje velké množství historicky, tematicky a geograficky rozrůzněných směrů, škol a proudů. [[Karl Kühne]] navrhuje neomarxisty nazývat všechny marxistické autory 20. století, kteří byli oficiálním (doktrinářským) [[marxismus-leninismus|marxismem-leninismem]] považováni za odpadlíky či revizionisty.Petrusek (1994), s. 132 Za neomarxisty bývají někdy označováni také autoři jako [[Hannah Arendtová]], nebo dokonce [[George Orwell]].Petrusek (1994), s. 135 Proto není jednoduchá a souhrnná charakteristika neomarxismu jako celku prakticky možná. Mezi nejvýznamnější osobnosti s neomarxismem spojované patří [[Herbert Marcuse]], [[Theodor W. Adorno|Theodor Adorno]], [[Max Horkheimer]], [[Walter Benjamin]], [[Erich Fromm]] a [[Jürgen Habermas]]. [7] => [8] => Podle [[Ladislav Hohoš|Ladislava Hohoše]] a [[Lukáš Perný|Lukáš Perného]] existuje několik neo-marxismů a také je neo-marxismus heslo [[eklektismus|eklektické]] a proto i obtížně definovatelné.{{Citace elektronického periodika [9] => | příjmení = Perný [10] => | jméno = Lukáš [11] => | příjmení2 = Hohoš [12] => | jméno2 = Ladislav [13] => | titul = O budúcnosti planéty a vízii nekapitalistickej spoločnosti (rozhovor s filozofom a futurológom L. Hohošom) [14] => | periodikum = DAV DVA - kultúrno-politický magazín [15] => | url = https://davdva.sk/o-buducnosti-planety-vizii-nekapitalistickej-spolocnosti-rozhovor-s-futurologom-l-hohosom/ [16] => | datum vydání = 2017-07-25 [17] => | jazyk = sk-SK [18] => | datum přístupu = 2021-04-08 [19] => }}{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení = Perný [21] => | jméno = Lukáš [22] => | titul = Marxizmus, neo-marxizmus, post-marxizmus? [23] => | periodikum = !Argument [24] => | url = http://casopisargument.cz/?p=35259 [25] => | datum vydání = 2021-04-08 [26] => | jazyk = cs [27] => | datum přístupu = 2021-04-08 [28] => }} Jako synonymum se pro neomarxismus užívají četné další termíny: '''západní marxismus''' ([[Giacomo Marramao]], [[Lucien Goldmann]], [[Douglas Kellner]]), '''západoevropský marxismus''' ([[Alfred Schmidt]]), '''kritický marxismus''' ([[Furio Cerutti]]), '''pozdní marxismus''' ([[Frank Bockelmann]]), '''antiautoritářský marxismus''' nebo '''neklasický marxismus'''.{{Citace sborníku [29] => | příjmení = Petrusek [30] => | jméno = Miloslav [31] => | odkaz na autora = Miloslav Petrusek [32] => | titul = neomarxismus [33] => | příjmení sestavitele = Petrusek [34] => | jméno sestavitele = Miloslav [35] => | odkaz na sestavitele = Miloslav Petrusek [36] => | příjmení sestavitele2 = Miltová [37] => | jméno sestavitele2 = Alena [38] => | příjmení sestavitele3 = Vodáková [39] => | jméno sestavitele3 = Alena [40] => | sborník = Sociologické školy, směry, paradigmata [41] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [42] => | odkaz na vydavatele = Sociologické nakladatelství [43] => | místo = Praha [44] => | rok vydání = 1994 [45] => | isbn = 978-80-85850-04-8 [46] => | strany = 132 [47] => }} [48] => [49] => Prostředí [[kulturální studia|kulturálních studií]] pracovalo také s pojmem [[kulturní marxismus]],{{Citace sborníku [50] => | příjmení = Kellner [51] => | jméno = Douglas [52] => | odkaz na autora = Douglas Kellner [53] => | titul = Cultural Marxism and British Cultural Studies [54] => | příjmení sestavitele = Ritzer [55] => | jméno sestavitele = George [56] => | odkaz na sestavitele = George Ritzer [57] => | sborník = Encyclopedia of Social Theory [58] => | vydavatel = SAGE Publications [59] => | místo = Thousand Oaks [60] => | rok vydání = 2005 [61] => | isbn = 978-0-7619-2611-5 [62] => | strany = 171–177 [63] => }} od konce 90. let jej však začali užívat i [[paleokonzervatismus|paleokonzervativní]] komentátoři a [[konspirační teorie|konspirační teoretikové]].{{Citace sborníku [64] => | příjmení = Jamin [65] => | jméno = Jérôme [66] => | titul = Cultural Marxism and the Radical Right [67] => | příjmení sestavitele = Jackson [68] => | jméno sestavitele = Paul [69] => | příjmení sestavitele2 = Shekhovtsov [70] => | jméno sestavitele2 = Anton [71] => | sborník = The Post-War Anglo-American Far Right: A Special Relationship of Hate [72] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [73] => | místo = Basingstoke [74] => | rok vydání = 2014 [75] => | isbn = 978-1-137-39619-8 [76] => | strany = 84–103 [77] => }} Pojmy [[Kulturní marxismus|kulturní marxismus a neomarxismus]] dnes tedy označují spíše [[Krajní pravice|krajně pravicovou]] [[Antisemitismus|antisemitskou]] [[Konspirační teorie|konspirační teorii]], která prohlašuje západní marxismus za základ pokračujícího [[Akademická obec|akademického]] a [[Inteligence|intelektuálního]] úsilí o rozvrat [[Západní svět|západní]] kultury.{{cite web|last=Jay|first=Martin|author-link=Martin Jay|title=Dialectic of Counter-Enlightenment: The Frankfurt School as Scapegoat of the Lunatic Fringe|url=http://cms.skidmore.edu/salmagundi/backissues/168-169/martin-jay-frankfurt-school-as-scapegoat.cfm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20111124045123/http://cms.skidmore.edu/salmagundi/backissues/168-169/martin-jay-frankfurt-school-as-scapegoat.cfm|archive-date=November 24, 2011|website=Salmagundi Magazine|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-07-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20111124045123/http://cms.skidmore.edu/salmagundi/backissues/168-169/martin-jay-frankfurt-school-as-scapegoat.cfm|datum archivace=2011-11-24|nedostupné=ano}}{{cite book|last=Jamin|chapter=Cultural Marxism and the Radical Right|archive-date=September 22, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200922220920/https://books.google.com/books?id=VbLSBAAAQBAJ&lpg=PP1&pg=PA84|chapter-url=https://books.google.com/books?id=VbLSBAAAQBAJ&pg=PA84|editor-first2=Paul|editor-last2=Jackson|access-date=September 11, 2020|doi=10.1057/9781137396211.0009|pages=84–103|first=Jérôme|editor-link=Anton Shekhovtsov|editor-first=Anton|editor-last=Shekhovtsov|isbn=978-1-137-39619-8|year=2014|location=London, England|publisher=[[Palgrave Macmillan]]|title=The Post-War Anglo-American Far Right: A Special Relationship of Hate|url-status=live}}{{cite book|last1=Richardson|first1=John E.|title=Cultures of Post-War British Fascism|last2=Copsey|first2=Nigel|date=2015|publisher=[[Routledge]]|location=Abingdon, England|isbn=9781317539360|chapter='Cultural-Marxism' and the British National Party: a transnational discourse|access-date=September 11, 2020|chapter-url=https://books.google.com/books?id=HIwGCAAAQBAJ|archive-url=https://web.archive.org/web/20200929062019/https://books.google.com/books?id=HIwGCAAAQBAJ|archive-date=September 29, 2020|url-status=live}} Vědecká analýza konspirační teorie o neomarxismu přitom dospěla k závěru, že jí popisovaná ideologie není založena na skutečnosti a nezakládá se na žádném skutečném intelektuálním trendu.{{cite journal|last1=Busbridge|volume=26|last2=Moffitt|first2=Benjamin|last3=Thorburn|first3=Joshua|date=June 2020|title=Cultural Marxism: Far-Right Conspiracy Theory in Australia's Culture Wars|url=https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13504630.2020.1787822|journal=Social Identities|first1=Rachel|pages=722–738|issue=6|publisher=[[Taylor & Francis]]|location=London, England|doi=10.1080/13504630.2020.1787822|s2cid=225713131|issn=1350-4630|access-date=October 6, 2020|archive-date=July 30, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200730085335/https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/13504630.2020.1787822|url-status=live}}{{cite journal|last=Braune|first=Joan|date=2019|title=Who's Afraid of the Frankfurt School? 'Cultural Marxism' as an Antisemitic Conspiracy Theory|url=http://transformativestudies.org/wp-content/uploads/Joan-Braune.pdf|journal=Journal of Social Justice|volume=9|access-date=September 11, 2020|archive-date=July 16, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200716023535/http://transformativestudies.org/wp-content/uploads/Joan-Braune.pdf|url-status=live}} Místo označení skutečné sociologicko-filozofické koncepce tak pojem neomarxismus slouží častěji jako [[Pejorativum|pejorativní]] označení a nadávka pro politické oponenty.{{Citace elektronického periodika [78] => | příjmení = Hájek [79] => | jméno = Adam [80] => | titul = Českem obchází strašidlo neomarxismu, děsí Duku i Pohlreicha [81] => | periodikum = iDNES.cz [82] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [83] => | vydavatel = MAFRA [84] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [85] => | datum vydání = 2018-10-10 [86] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/neomarxismus-duka-pohlreich-klaus.A181008_112306_zahranicni_aha [87] => }}{{Citace elektronického periodika [88] => | příjmení = Fendrych [89] => | jméno = Martin [90] => | titul = Neomarxismus je nadávka, ale taky krycí jméno pro „nemoc ke svobodě“ [91] => | periodikum = Aktuálně.cz [92] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [93] => | vydavatel = Economia [94] => | odkaz na vydavatele = Economia [95] => | issn = 1213-0702 [96] => | datum vydání = 2019-11-05 [97] => | url = https://nazory.aktualne.cz/komentare/komentar-neomarxismus-je-kryci-jmeno-pro-nemoc-ke-svobode/r~f69d5f66fef211e99d020cc47ab5f122/ [98] => }} V době [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] plnil podobnou funkci pojem [[kulturní bolševismus]], prostřednictvím kterého nacisté tvrdili, že [[Židé|židovský]] kulturní vliv způsobil německou společenskou degeneraci za liberálního režimu [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] (1918–1933) a je příčinou [[Zvrhlé umění|společenské degenerace na Západě]].{{cite book|last1=Matthew|isbn=978-0-415-29018-0|archive-url=https://web.archive.org/web/20191220235345/https://books.google.com/books?id=MOH4yTFvBokC&pg=PA343&lpg=PA343&dq=Cultural+Marxism|archive-date=December 20, 2019|access-date=October 28, 2015|url=https://books.google.com/books?id=MOH4yTFvBokC&q=Cultural+Marxism&pg=PA343|edition=1. publ.|page=343|location=Abingdon, England|first1=Feldman|publisher=[[Routledge]]|date=2003|title=Fascism: Fascism and Culture|editor-last=Griffin|editor-first=Roger|author-link1=Matthew Feldman (historian)|url-status=live}}{{cite journal|first1=Maxime|last1=Dafaure|title=The 'Great Meme War:' the Alt-Right and its Multifarious Enemies|url=http://journals.openedition.org/angles/369|journal=Angles. New Perspectives on the Anglophone World|date=April 1, 2020|issn=2274-2042|issue=10|doi=10.4000/angles.369|access-date=November 4, 2020|archive-date=September 27, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927071602/https://journals.openedition.org/angles/369|url-status=live|doi-access=free}} [99] => [100] => == Charakteristika == [101] => Zatímco první dvě generace marxistických myslitelů a aktivistů se soustředily na [[ekonomie|ekonomii]], [[politika|politiku]], [[historiografie|historické doktríny]] a boj soudobých [[dělnické hnutí|dělnických hnutí]], pozdější generace, od 20. a 30. let 20. století, přenesla svou pozornost na kulturní jevy, sociální instituce a [[psychologie|psychologii]]. [[Historiografie|Historik]] [[Perry Anderson]] spojuje neomarxistický obrat od politické a ekonomické analýzy ke kulturní teorii s potlačením evropských [[revoluce|revolučních]] hnutí dvacátých let a nástupem [[fašismus|fašismu]]. [[Fenomenologie|Fenomenolog]] [[Maurice Merleau-Ponty]] se naproti tomu domnívá, že tento obrat je přirozeným důsledkem nadřazenosti zápasu o filozofii, kulturu, umění, jazyk a ideje nad materiálně sociální transformací.{{Citace sborníku [102] => | příjmení = Kellner [103] => | jméno = Douglas [104] => | odkaz na autora = Douglas Kellner [105] => | titul = Západní marxismus [106] => | příjmení sestavitele = Harrington [107] => | jméno sestavitele = August [108] => | spolusestavitelé = a kol. [109] => | sborník = Moderní sociální teorie. Základní témata a myšlenkové proudy [110] => | vydavatel = Portál [111] => | odkaz na vydavatele = Portál (nakladatelství) [112] => | místo = Praha [113] => | rok vydání = 2006 [114] => | isbn = 978-80-7367-093-1 [115] => | strany = 217–218 [116] => }} [117] => [118] => Konkrétní vymezení proti původnímu marxismu může probíhat různými způsoby. [[Dialektika|Dialekticko]]-[[humanismus|humanistické]] koncepce neomarxismu (zejména v rámci [[Frankfurtská škola|Frankfurtské školy]] a fenomenologického neomarxismu) se zaměřují na [[filozofie|filozofii]], [[estetika|estetiku]] a [[umění]] a reagují na vědeckotechnickou revoluci, přičemž vytýkají původnímu marxismu přílišný důraz na vědeckost a malý důraz na humanismus. [[Věda|Scientistický]] neomarxismus (zejména [[Louis Althusser]]) vychází naopak z předpokladu, že původní marxismus byl málo vědecký. Významnými proudy jsou také analytický a [[feminismus|feministický]] neomarxismus.Petrusek (1994), s. 133-134 [119] => [120] => Některé body jsou nicméně společné pro většinu neomarxistů. Centrální úlohu hraje otázka společenské a ekonomické moci a umělého udržování [[sociální stratifikace]]. Neomarxističtí autoři se věnují problému [[Odcizení (filozofie)|odcizení člověka]] v moderní době a ztráty individuality v důsledku [[kapitál]]em ovládaného pracovního procesu.{{Citace sborníku [121] => | příjmení = Hartz [122] => | jméno = Ronald [123] => | příjmení2 = Lang [124] => | jméno2 = Rainhart [125] => | titul = Neomarxismus und Kritische Theorie [126] => | příjmení sestavitele = Lang [127] => | jméno sestavitele = Rainhart [128] => | příjmení sestavitele2 = Weik [129] => | jméno sestavitele2 = Eike [130] => | sborník = Moderne Organisationstheorien 2: Strukturorientierte Ansätze [131] => | vydavatel = Gabler [132] => | místo = Wiesbaden [133] => | rok vydání = 2003 [134] => | isbn = 978-3-322-87011-7 [135] => | strany = 2 [136] => }} Ve své kritice sociálních mechanismů se inspirují především ranými Marxovými spisy. Rezervovaně se staví k redukcionistickým a naturalistickým prvkům pozdního Marxe, kde je podle jejich názoru zanedbán zvláště antropologický problém. Vůči [[kosmpolitismus|kosmopolitním]] a [[globalizace|globalizačním]] tendencím současného světa se neomarxismus většinou staví spíše negativně, s tím, že jde o důsledek současné fáze [[neoliberalismus|neoliberálního]] kapitalismu. Kritizuje standardizovaný masový [[konzumerismus]] (například v podobě celosvětově stejné hudby či stravování) a tvrdí, že údajná svoboda pohybu je vyhrazena pouze privilegovaným třídám (obchodníci, investoři, turisté).{{Citace sborníku [137] => | příjmení = Kurasawa [138] => | jméno = Fuyuki [139] => | titul = Critical Cosmopolitanism [140] => | příjmení sestavitele = Rovisco [141] => | jméno sestavitele = Maria [142] => | příjmení sestavitele2 = Nowicka [143] => | jméno sestavitele2 = Madgalena [144] => | sborník = The Ashgate Research Companion to Cosmopolitanism [145] => | vydavatel = Ashgate [146] => | místo = Farnham [147] => | rok vydání = 2013 [148] => | isbn = 978-1-4094-9452-2 [149] => | strany = 283 [150] => }} U určité části neomarxistických myslitelů se objevuje [[radikalismus]] či [[extremismus]], jako celek však neomarxismus těmito rysy charakterizovatelný není. [151] => [152] => Kromě samotného Marxe patří mezi další dílčí neomarxistické inspirační zdroje [[judaismus|židovská filozofie]], [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel]], [[Sigmund Freud]], [[Immanuel Kant]], [[Friedrich Nietzsche]], [[Max Weber]] a [[Georg Simmel]] (ovlivnili [[Frankfurtská škola|Frankfurtskou školu]] a [[kritická teorie|kritickou teorii]]) a [[Vladimir Iljič Lenin|Vladimír Iljič Lenin]] (ovlivnil [[Antonio Gramsci|Gramsciho]] a [[Louis Althusser|Althussera]]).Hartz, Lang (2003), s. 3{{Citace sborníku [153] => | příjmení = Ray [154] => | jméno = Larry [155] => | titul = Frankfurt School [156] => | příjmení sestavitele = Turner [157] => | jméno sestavitele = Bryan S [158] => | sborník = The Cambridge Dictionary of Sociology [159] => | vydavatel = Cambridge University Press [160] => | místo = Cambridge [161] => | rok vydání = 2006 [162] => | isbn = 978-0-521-54046-9 [163] => | strany = 214 [164] => }} [165] => [166] => Podle [[Ľuboš Blaha|Luboše Blahu]]{{Citace monografie [167] => | příjmení = BLAHA [168] => | jméno = Ľuboš [169] => | titul = Späť k Marxovi [170] => | vydání = 2 [171] => | vydavatel = VEDA [172] => | místo = Bratislava [173] => | isbn = 978-80-224-1251-3 [174] => }}BLAHA, Ľuboš: Teórie spravodlivosti v analytickom marxizme. In: Konferencia Súčasný postmarxizmus v kontexte aktuálnych myšlienkových prúdov, 2014. Online: https://www.youtube.com/watch?v=ZL1yW5M6toQ{{Citace monografie [175] => | příjmení = Perný [176] => | jméno = Lukáš [177] => | titul = Vybrané kapitoly zo súčasnej anglo-americkej sociálnej filozofie: Liberalizmus, komunitarizmus, neomarxizmus. [178] => | url = https://books.google.sk/books?id=lSp1DwAAQBAJ&printsec=copyright&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false [179] => | vydavatel = Vydavateľstvo Prešovskej univerzity v Prešove [180] => | počet stran = 160 [181] => | strany = 93–98 [182] => | isbn = 978-80-555-2045-2 [183] => | poznámka = Google-Books-ID: lSp1DwAAQBAJ [184] => | jazyk = sk [185] => }} se neomarxisté dělí na: [186] => [187] => # neortodoxních neomarxistů nebo tzv. humanistických neomarxistů mezi které patří (zejména [[Analytický marxismus|analytický marxisté]]) autoři jako [[John Roemer]], G. A. Cohen, [[John Elster]], [[Allen Buchann]], [[Rodney Peffer|Rodney G. Peffer]], [[Salma Avineri]], [[Milton Fisk]], [[Eric Olin Wright]], Ziyad I. Husami, [[Richard Ameson]] a všichni představitelé [[Frankfurtská škola|Frankfurtské školy]] (neakceptují [[Karl Marx|Marxův]] anti-moralismus, pracují s konceptem sociální spravedlnosti a lidských práv) [188] => # neomarxistů rozvíjejících [[Karl Marx|Marxův]] anti-moralismus a ortodoxní marxismus (Tucker-Woodova teze), mezi něž patří [[Allen Wood]], [[Robert C. Tucker|Robert Tucker]], [[Richard Miller]], [[Derek Allen]] a [[Louis Althusser]] [189] => [190] => Podle [[Lukáš Perný|Lukáše Perného]] se obecně interpretace [[Karl Marx|Marxe]] rozdělili na několik odlišných proudů, přičemž mezi nejdominantnější patří jednak na východě [[marxismus-leninismus]] (v Asii [[maoismus]]) a na západě neomarxismus (zahrňující [[analytický marxismus]], [[strukturalistický marxismus]], [[kulturní marxismus]], [[Frankfurtská škola]], [[Birminghamská škola]], [[nová levice]]...). Aktualizace Marxe v neomarxismu otevřelo nové témata jako nový výklad morální filozofie inspirované Marxem ([[Jürgen Habermas|Habermas]], [[Rodney Peffer|Peffer]]), rozpracování problémů kulturní nadstavby, odhalování mediálních manipulaci kulturní hegemonie ([[Antonio Gramsci|Gramsci]],{{Citace periodika [191] => | příjmení = PERNÝ [192] => | jméno = Lukáš [193] => | titul = Stále aktuálny vizionár Antonio Gramsci [194] => | periodikum = Studia Politica Slovaca [195] => | datum vydání = 2015 [196] => | ročník = VIII. [197] => | číslo = 1 [198] => | url = https://www.sav.sk/journals/uploads/05101102SPS_1_2015_L%20Perny.pdf [199] => }} [[György Lukács|Lukacs]], [[Theodor W. Adorno|Adorno]], [[Stuart Hall (sociolog)|Hall]]) a nové problémy informační sppoločnosti.{{Citace monografie [200] => | příjmení = Perný [201] => | jméno = Lukáš [202] => | titul = Hudobná kontrakultúra na prelome 60. a 70. rokov 20. storočia v kulturologickej perspektíve I.: Music counterculture at the break of 1960s and 1970s in the culturological perspective [203] => | url = https://books.google.sk/books?id=Z8EiBgAAQBAJ&printsec=frontcover&hl=sk#v=onepage&q&f=false [204] => | vydavatel = Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, Filozofická fakulta, Katedra kulturológie [205] => | počet stran = 84 [206] => | strany = 11–13 [207] => | isbn = 978-80-558-0677-8 [208] => | poznámka = Google-Books-ID: Z8EiBgAAQBAJ [209] => | jazyk = sk [210] => }}{{Citace elektronického periodika [211] => | příjmení = BLAHA [212] => | jméno = ĽUBOŠ [213] => | titul = Neomarxizmus a krčmová politológia [214] => | periodikum = noveslovo.sk [215] => | url = https://www.noveslovo.sk/c/Neomarxizmus_a_krcmova_politologia [216] => | datum vydání = 2016-05-31 [217] => | jazyk = sk [218] => | datum přístupu = 2021-02-18 [219] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200812045140/https://www.noveslovo.sk/c/Neomarxizmus_a_krcmova_politologia [220] => | datum archivace = 2020-08-12 [221] => }} I když je podle Perného poměrně rozšířené označení těchto autorů jako neomarxistů a [[Post-marxismus|post-marxistů]], případně kulturních marxistů, liberálních marxistů a analytických marxistů, je sporné, zda některých konkrétních autorů označovaných jako neomarxisté lze nazvat následovníky [[Karl Marx|Marxovy]] filozofie, jelikož i podle Vladimíra Mandu,{{Citace elektronického periodika [222] => | příjmení = MANDA [223] => | jméno = Vladimír [224] => | titul = Marxizmus vs. nová ľavica... Vzdelávanie pre dospelých 224 - Slobodný vysielač [225] => | periodikum = slobodnyvysielac.sk [226] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=ZnBEAgagAi4 [227] => | jazyk = sk-SK [228] => | datum přístupu = 2021-02-18 [229] => }} se většina z nich neshoduje s celou řadou Marxových tezí a ani neuvádí ucelenou revoluční teorii na komplexní reformu společnosti aplikovatelnou pro 21. století. Neomarxismus je také spojován s politickým hnutím [[Nová levice|nové levice]], což je častým terčem kritiky z [[Konzervatismus|konzervativních]],{{Citace elektronické monografie [230] => | titul = Neomarxizmus ako ľavicová ideológia slúži finančnej oligarchii ako nástroj nastoľovania totalitnej diktatúry {{!}} INŠTITÚT NÁRODNEJ POLITIKY [231] => | url = http://www.institut-inp.sk/369/neomarxizmus-ako-lavicova-ideologia-sluzi-financnej-oligarchii-ako-nastroj-nastolovania-totalitnej-diktatury/ [232] => | datum přístupu = 2021-02-18 [233] => | jazyk = sk-SK [234] => }}{{Citace elektronické monografie [235] => | titul = Sociálna filozofia a ideológia Frankfurtskej školy, ľudské práva ... [236] => | url = https://blog.hlavnespravy.sk/5813/socialna-filozofia-a-ideologia-frankfurtskej-skoly-ludske-prava-neomarxizmus-a-nova-liberalna-lavica-v-europskych-a-slovenskych-politikach/ [237] => | datum vydání = 1970-01-01 [238] => | datum přístupu = 2021-02-18 [239] => | jazyk = sk [240] => }} ale také z antiglobalistických [[Levice|levicových]] pozic, především pro vyzvedávání postmoderních a liberálnich témat na úkor třídních a sociálních.{{Citace elektronického periodika [241] => | titul = Luboš Blaha: Postmaterialistická priepasť - ľavica sa musí vrátiť späť k pracujúcim ľuďom! [242] => | periodikum = ParlamentníListy.cz [243] => | odkaz na periodikum = Parlamentní listy [244] => | vydavatel = OUR MEDIA [245] => | url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Lubos-Blaha-Postmaterialisticka-priepast-lavica-sa-musi-vratit-spat-k-pracujucim-ludom-443705 [246] => | datum přístupu = 2021-02-18 [247] => }}{{Citace elektronického periodika [248] => | příjmení = PERNÝ [249] => | jméno = LUKÁŠ [250] => | titul = Antiglobalizmus ako ľavicová alternatíva [251] => | periodikum = noveslovo.sk [252] => | url = https://noveslovo.sk/c/Antiglobalizmus_ako_lavicova_alternativa [253] => | datum vydání = 2018-10-17 [254] => | jazyk = sk [255] => | datum přístupu = 2021-02-18 [256] => }}{{Citace elektronické monografie [257] => | příjmení = Števkov [258] => | jméno = Peter [259] => | titul = Najväčší ľavičiari Blaha a Chmelár si skočili do vlasov [260] => | url = https://www.parlamentnelisty.sk/arena/141754/kaviarensky-povalac-zlodeji-moze-sa-este-pozriet-do-zrkadla-najvacsi-laviciari-blaha-a-chmelar-si-skocili-do-vlasov-padali-tvrde-slova/ [261] => | datum přístupu = 2021-02-18 [262] => | jazyk = sk-SK [263] => }}{{Citace elektronického periodika [264] => | příjmení = KELLER [265] => | jméno = Jan [266] => | titul = Sociológ Jan Keller: Pre pracujúcich zostáva stále menej príjmov z vyrobeného bohatstva [267] => | periodikum = DAV DVA - kultúrno-politický magazín [268] => | url = https://davdva.sk/prof-phdr-jan-keller-csc-pre-pracujucich-zostava-stale-menej-prijmov-z-vyrobeneho-bohatstva-mladi-su-obetami-ideologickej-manipulacie-rozhovor-s-profesorom-sociologie-o-problemoch-doby/ [269] => | datum vydání = 2020-11-06 [270] => | jazyk = sk-SK [271] => | datum přístupu = 2021-02-18 [272] => }} Pokud bychom se zaměřili na odlišení euroatlantického neomarxizmu od euroasijského marxismu, tak zde nacházíme podle [[Lukáš Perný|Lukáše Perného]] jeden zásadní průlomový moment: dokud evropská a euro-asijská verze marxismu ([[marxismus-leninismus]], [[maoismus]], [[trockismus]] a pod.) vychází dominantně z [[Německý idealismus|německé klasické filozofie]], francouzského [[osvícenství]] a kritiky britské ekonomie; transatlantický marxismus nebo západní neomarxismus zdůrazňuje především témata [[Liberalismus|liberální]] a zaměřuje se na otázky svobody ([[John Stuart Mill|Mill]], [[John Locke|Locke]], [[David Hume|Hume]], [[Isaiah Berlin|Berlin]], [[John Rawls|Rawls]]) se kterou se stále neví vypořádat. Podle Ľuboše Blahu vypořádání se s [[Karl Marx|Marxem]] a [[John Rawls|Rawlsem]] je především v USA poměrně častým tématem nakolik teoretici inklinují k liberálním hodnotám, ale pokoušejí se omluvit [[Karl Marx|Marxovy]] normativní představy s cílem doplnit [[John Rawls|rawlsovskú]] analýzu o marxistickou empirickou teorii a Kantovu morální filozofii.{{Citace elektronického periodika [273] => | příjmení = BLAHA [274] => | jméno = ĽUBOŠ [275] => | titul = Marxizmus, liberalizmus a otvorená myseľ [276] => | periodikum = noveslovo.sk [277] => | url = https://www.noveslovo.sk/c/Marxizmus_liberalizmus_a_otvorena_mysel [278] => | datum vydání = 2013-07-25 [279] => | jazyk = sk [280] => | datum přístupu = 2021-02-18 [281] => }}{{Citace elektronického periodika [282] => | příjmení = BLAHA [283] => | jméno = Ľuboš [284] => | titul = Analytický marxizmus a problematika spravodlivosti / SOK [285] => | periodikum = SOK - Sdružení pro levicovou teorii [286] => | url = https://sok.bz/ [287] => | jazyk = cs [288] => | datum přístupu = 2021-02-18 [289] => }} [290] => [291] => == Etapy vývoje == [292] => Vývoj neomarxismu může být rozdělen do čtyř základních etap.Petrusek (1994), s. 132-133 [293] => # Období klasického, raného neomarxismu před [[druhá světová válka|druhou světovou válkou]]. Do této první generace patří zejména [[György Lukács]] (1885–1971). Lukács byl celoživotním příznivcem komunistické ideologie, po návštěvě Sovětského svazu se však rozešel s ortodoxním [[stalinismus|stalinismem]]. Zabýval se významem [[dialektika|dialektiky]], hlediskem [[totalita|totality]] a teorií [[reifikace|zvěcnění (reifikace)]]; tvrdil, že součástí reifikace, způsobené kapitalistickou společností, byla proměna lidských bytostí ve věci ve všech sociálních dimenzích – od pracovního procesu, přes produkci kultury až po sexualitu. Dalšími výraznými mysliteli byli [[Karl Korsch]] (1886–1961), [[Antonio Gramsci]] (1891–1937) a [[Ernst Bloch]] (1885–1977). Zatímco Bloch rozvíjel spíše mesiášskou a [[utopie|utopickou]] verzi marxismu a zkoumal [[mýtus|mýty]], [[pohádka|pohádky]], literaturu a různé formy umění a náboženství, Antonio Gramsci je spojován s [[hegemonie|teorií hegemonie]] (ve smyslu nadvlády idejí a kulturních forem vedoucí k souhlasu s vládou vedoucích skupin společnosti) a s [[filozofie praxe|filozofií praxe]] (způsob myšlení, který má být protikladný k [[ideologie|ideologii]]).Kellner (2006), s. 218-222 [294] => # Období dominance [[Frankfurtská škola|Frankfurtské školy]], zejména v jejím americkém exilovém období. K tomuto období může být přiřazen [[Max Horkheimer]] (1895–1973), [[Herbert Marcuse]] (1899–1979), [[Erich Fromm]] (1900–1980), [[Theodor W. Adorno]] (1903–1969), [[Franz Leopold Neumann]] (1900–1954) a další. Spojením Frankfurtská škola se označuje především činnost členů [[Frankfurt nad Mohanem|frankfurtského]] [[Ústavu pro sociální výzkum]]. Po [[Adolf Hitler|Hitlerově]] nástupu působil ústav v americké emigraci, v letech 1931–1949 byl součástí [[Kolumbijská univerzita|Kolumbijské univerzity]], poté se jeho členové vrátili zpět do Německa. Frankfurtská škola přišla s tzv. [[kritická teorie|kritickou teorií společnosti]]; středobodem jejích výzkumů byla autorita a [[autoritářství|autoritářské režimy]], [[kulturní průmysl|teorie kulturního průmyslu]] (legitimizace kapitalistické společnosti prostřednictvím standardizovaných, masově vyráběných kulturních objektů) a [[Masmédia|masová média]] coby nástroj dominance. Pozdějším teoretikem je [[Jürgen Habermas]] (1929), který do svých úvah vnesl prvky [[sociologie jazyka|lingvistické sociologie]] a [[empirická sociologie|empirické sociologie]] a později se od marxistických východisek odklonil.Kellner (2006), s. 222-229 [295] => # Období „[[Nová levice|Nové levice]]“ v 60. a 70. letech. K ní jsou řazeni [[Noam Chomsky]] (1928) nebo [[Charles Wright Mills]] (1916–1962), ovšem také některé politicky radikální osobnosti, například [[postkolonialismus|postkoloniální]] myslitel [[Frantz Fanon]] (1925–1961) či vůdce studentských nepokojů [[Daniel Cohn-Bendit]] (1945). Za významné tvůrce tohoto období jsou považováni [[Herbert Marcuse]] (1899–1979) z Frankfurtské školy (například kniha ''[[Jednorozměrný člověk]]'', 1964, o likvidaci schopnosti kritického uvažování prostřednictvím masových médií, reklamy, průmyslového managementu a liberálního diskursu). V téže době se ve Francii a Itálii rozvinul [[existencialismus|existencialistický]] neomarxismus ([[Jean-Paul Sartre]] (1905–1980)), spojující filozofii, politiku a [[literární teorie|literární teorii]]. Ve Francii se objevil rovněž [[strukturalismus|strukturalistický]] a analytický neomarxismus ([[Louis Althusser]] (1918–1990) a jeho následovníci). Althusser silně kritizoval veškeré hegelovské a [[idealismus|idealistické]] prvky v neomarxismu a prosazoval tzv. [[teoretická praxe|teoretickou praxi]], nezávislou na ideologických státních aparátech. Ve Velké Británii a USA vznikla a vliv získala [[kulturální studia]], zkoumající především kulturní artefakty a [[populární kultura|populární kulturu]]. V 60. a 70. letech se objevily neomarxistické proudy rovněž v některých socialistických státech – v Československu neomarxismus reprezentují [[Ivan Sviták]] (1925–1994), [[Lubomír Sochor]] (1925–1986), [[Karel Kosík]] (1926–2003), [[Július Strinka]] (1928–1997) či [[Eduard Urbánek]] (1931–1998), v Polsku [[Adam Schaff]] (1913–2006), v Jugoslávii [[skupina Praxis]] a v Maďarsku takzvaná [[Budapešťská škola]].Kellner (2006), s. 229-235 [296] => # Období těsně před pádem reálného socialismu a po něm, spojené mimo jiné s diskusemi o [[postmodernismus|postmodernismu]], [[poststrukturalismus|poststrukturalismu]] a [[multikulturalismus|multikulturalismu]], [[rasa|rasách]], [[gender]]u, [[sexualita|sexualitě]] a dalších otázkách a problémech současného světa. Mezi klíčová témata patří zhroucení komunistických režimů a otázka, zda jde o důkaz chybnosti či zastaralosti Marxových myšlenek. Mnoho původně neomarxistických myslitelů se odvrátilo od marxismu k liberalismu, vznikl taktéž [[postmarxismus]] s koncepcí radikální demokracie, jež má být založena na nových sociálních hnutích. Mezi nejvýznamnější osobnosti tohoto období patří [[Ernesto Laclau]] (1935–2014), [[Nicos Poulantzas]] (1936–1979), [[André Gorz]] (1923–2007), [[Immanuel Maurice Wallerstein]] (1930), [[Ágnes Heller]] (1929), [[Ferenc Fehér]] (1933–1994) a [[Johann Pál Arnason]] (1940).Kellner (2006), s. 235-236 [297] => [298] => == Akademická kritika == [299] => Neomarxistické úvahy jsou kritizovány především [[liberalismus|liberálními]] a [[konzervativismus|konzervativními]] mysliteli; mezi ně patří ekonom a představitel [[Rakouská škola|Rakouské školy]] [[Friedrich August von Hayek]], liberální filozof, sociolog a politolog [[Raymond Aron]], sociolog [[Robert Nisbet]] nebo katolický konzervativní filozof [[Rio Preisner]]. Proti [[Herbert Marcuse|Marcusově]] populární knize ''[[Jednorozměrný člověk]]'' namítá Raymond Aron, že [[odcizení]] a [[anomie]] v období poválečné prosperity nejsou důsledkem kapitalismu, nýbrž důsledkem [[rovnostářství|egalitářských]] požadavků moderní demokracie, stále ještě vycházející z [[hierarchie|hierarchických]] struktur minulosti.{{Citace monografie [300] => | příjmení = Aron [301] => | jméno = Raymond [302] => | titul = Les désillusions du progrès. Essai sur la dialectique de la modernité [303] => | vydavatel = Gallimard [304] => | místo = Paris [305] => | rok = 1969 [306] => | počet stran = 19-90 [307] => }} Marxismus a neomarxismus pak kritizuje coby „opium intelektuálů“, s tím, že revoluční étos je pouze estetickou a [[romantismus|romantickou]] iluzí. Vymezuje se také proti představě o [[determinismus|determinovanosti]] dějin a nábožensky [[dogma]]tickému pojetí socialismu.{{Citace monografie [308] => | příjmení = Aron [309] => | jméno = Raymond [310] => | titul = Opium intelektuálů [311] => | vydavatel = Mladá fronta [312] => | místo = Praha [313] => | rok = 2001 [314] => | počet stran = 360 [315] => | isbn = 978-80-204-0842-6 [316] => }} [317] => [318] => Když Frankfurtskou školu negativně hodnotí Friedrich August von Hayek, spojuje ji s politkou založenou na [[scientismus|scientismu]], [[objektivismus|objektivismu]], [[kolektivismus|kolektivismu]] a [[historismus|historismu]]. Domnívá se, že vědomé ovlivňování sociálních procesů (které nazývá [[sociální inženýrství (společenská věda)|sociálním inženýrstvím]] a socialistickým plánováním) je neslučitelné se svobodnou společností, jež může být podle něj postavena pouze na [[individualismus|individualismu]] a [[kapitalismus|kapitalistickém hospodářství]]. Myslitelé Frankfurtské školy však pozitivismus a vědeckou politiku paradoxně spojují naopak s [[konzervativismus|konzervativismem]] a s udržováním společenského [[status quo|statu quo]].{{Citace monografie [319] => | příjmení = Bottomore [320] => | jméno = Thomas Burton [321] => | titul = The Frankfurt School and Its Critics [322] => | url = https://archive.org/details/frankfurtschooli00bott [323] => | vydavatel = Routledge [324] => | místo = London [325] => | rok = 2002 [326] => | počet stran = 93 [327] => | strany = [https://archive.org/details/frankfurtschooli00bott/page/n30 33] [328] => | isbn = 978-0-415-28538-4 [329] => }} [330] => [331] => Z opačných pozic byl neomarxismus coby „zrádný“ a „oportunistický“ kriticky napadán sovětskými marxisty (filozofové Narski a Bessonov). Bessonov v článku „Kritika ‚neomarxistických‘ falzifikací marxisticko-leninských principů studia historickofilozofického procesu“ označuje své oponenty za „[[buržoazie|buržoazní]] pseudomarxisty a [[revizionismus|revizionisty]]“, kteří se snaží přivlastnit si Marxe a marxismus a odlišit je od „aziatického“ leninismu, nevhodného pro vyspělé západní země.{{Citace periodika [332] => | příjmení = Bessonov [333] => | jméno = B [334] => | titul = Kritika ‚neomarxistických‘ falzifikací marxisticko-leninských principů studia historickofilozofického procesu [335] => | periodikum = Filozofický časopis [336] => | odkaz na periodikum = Filozofický časopis [337] => | rok = 1977 [338] => | ročník = XXV [339] => | číslo = 2 [340] => | strany = 192–193 [341] => | issn = 0015-1831 [342] => }} Podobné vyznění kritiky se objevuje také u západních stoupenců ortodoxního marxismu-leninismu, k nimž se řadí [[Robert Steigerwald]] nebo [[Lucien Séve]]. [343] => [344] => == Konspirační teorie == [345] => {{Podrobně|Kulturní marxismus}} [346] => [[paleokonzervativismus|Paleokonzervativní]] a [[křesťanský fundamentalismus|křesťansky fundamentalistická]] uskupení začala pro své ideové protivníky v 90. letech ve Spojených státech využívat pojem [[kulturní marxismus]]. Na tomto termínu vystavili konspirační teorii, která prohlašuje západní marxismus za základ pokračujícího [[Akademická obec|akademického]] a [[Inteligence|intelektuálního]] úsilí o rozvrat [[Západní svět|západní]] kultury.{{cite web|last=Jay|first=Martin|author-link=Martin Jay|title=Dialectic of Counter-Enlightenment: The Frankfurt School as Scapegoat of the Lunatic Fringe|url=http://cms.skidmore.edu/salmagundi/backissues/168-169/martin-jay-frankfurt-school-as-scapegoat.cfm|url-status=dead|archive-url=https://web.archive.org/web/20111124045123/http://cms.skidmore.edu/salmagundi/backissues/168-169/martin-jay-frankfurt-school-as-scapegoat.cfm|archive-date=November 24, 2011|website=Salmagundi Magazine|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2021-07-17|url archivu=https://web.archive.org/web/20111124045123/http://cms.skidmore.edu/salmagundi/backissues/168-169/martin-jay-frankfurt-school-as-scapegoat.cfm|datum archivace=2011-11-24|nedostupné=ano}}{{cite book|last=Jamin|chapter=Cultural Marxism and the Radical Right|archive-date=September 22, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200922220920/https://books.google.com/books?id=VbLSBAAAQBAJ&lpg=PP1&pg=PA84|chapter-url=https://books.google.com/books?id=VbLSBAAAQBAJ&pg=PA84|editor-first2=Paul|editor-last2=Jackson|access-date=September 11, 2020|doi=10.1057/9781137396211.0009|pages=84–103|first=Jérôme|editor-link=Anton Shekhovtsov|editor-first=Anton|editor-last=Shekhovtsov|isbn=978-1-137-39619-8|year=2014|location=London, England|publisher=[[Palgrave Macmillan]]|title=The Post-War Anglo-American Far Right: A Special Relationship of Hate|url-status=live}}{{cite book|last1=Richardson|first1=John E.|title=Cultures of Post-War British Fascism|last2=Copsey|first2=Nigel|date=2015|publisher=[[Routledge]]|location=Abingdon, England|isbn=9781317539360|chapter='Cultural-Marxism' and the British National Party: a transnational discourse|access-date=September 11, 2020|chapter-url=https://books.google.com/books?id=HIwGCAAAQBAJ|archive-url=https://web.archive.org/web/20200929062019/https://books.google.com/books?id=HIwGCAAAQBAJ|archive-date=September 29, 2020|url-status=live}} Zastánci konspirační teorie tvrdí, že elita marxistických teoretiků a intelektuálů [[Frankfurtská škola|Frankfurtské školy]] rozvrací západní společnost [[Kulturní válka|kulturní válkou]], která podkopává [[Křesťanství|křesťanské]] hodnoty [[Katolický tradicionalismus|tradicionalistického konzervatismu]] a prosazuje kulturně liberální hodnoty [[Kontrakultura 60. let|kontrakultury 60. let]] a [[Multikulturalismus|multikulturalismu]], [[Progresivismus|progresivní politiky]] a [[Politická korektnost|politické korektnosti]], mylně prezentované jako [[identitární politika]] vytvořená [[Kritická teorie|kritickou teorií]].{{cite book|last=Jeffries|first=Stuart|year=2016|title=Grand Hotel Abyss: The Lives of the Frankfurt School|location=London, England|publisher=Verso Books|pages=6–11|isbn=9781784785680}} Základní teze tvrdí, že marxisté již nemají [[proletariát]], který by jim mohl pomoci uspořádat revoluci, a tak se staví do role ochránců jiných skupin – žen před [[Machismus (postoj)|machistickými]] muži, cizinců před [[rasismus|rasisty]], [[homosexualita|homosexuálů]] před homofoby, [[humanismus|humanistů]] před [[křesťanství|křesťany]], mladistvých delikventů před policií a podobně. Konečným cílem má pak být diskreditace tradičních institucí (národ, vlast, tradiční hierarchie, autorita, rodina, křesťanství, tradiční morálka) ve prospěch [[multikulturalismus|multikulturního]], vykořeněného a bezduchého globálního společenství. [347] => [348] => Termín [[kulturní marxismus]] v tomto smyslu zprvu šířil zejména náboženský a politický [[aktivista]] [[Paul Weyrich]] a jeho konzervativní [[think tank]] [[Free Congress Foundation]], později pak paleokonzervativní politik a komentátor [[Pat Buchanan]]. Posléze jej přijaly mnohé radikální a [[krajní pravice|krajně pravicové]] organizace v anglosaském prostředí i mimo ně. Pojem kulturní marxismus pro označení svých protivníků použil ve svém [[manifest]]u například také [[terorismus|terorista]] [[Anders Breivik]].Jamin (2014), s. 84-103{{Citace monografie [349] => | příjmení = Shanafelt [350] => | jméno = Robert [351] => | příjmení2 = Pino [352] => | jméno2 = Nathan W [353] => | titul = Rethinking Serial Murder, Spree Killing, and Atrocities. Beyond the Usual Distinctions [354] => | vydavatel = Routledge [355] => | místo = Abingdon [356] => | rok = 2014 [357] => | počet stran = 190 [358] => | isbn = 978-1-317-56467-6 [359] => }} [360] => [361] => Roku 2004 byla do češtiny přeložena kniha [[Pat Buchanan|Pata Buchanana]] ''Smrt západu'', která hlásala konspirační teorii o kulturním marxismu.{{Citace monografie [362] => | příjmení = Buchanan [363] => | jméno = Pat [364] => | odkaz na autora = Pat Buchanan [365] => | titul = Smrt Západu: jak vymírání obyvatel a invaze přistěhovalců ohrožují naši zemi a civilizaci [366] => | vydavatel = Mladá fronta [367] => | místo = Praha [368] => | počet stran = 400 [369] => | isbn = 978-80-204-1103-7 [370] => | rok = 2004 [371] => }} Místo pojmu kulturního marxismu jakožto doslovného překladu ''cultural marxism'' se však v českém prostředí v rámci konspirační teorie ujal již dříve existující pojem neomarxismus, který předtím v literatuře souhrnně označoval řadu různých sociologicko-filozofických koncepcí. Stalo se tak vlivem neonacistického webu [[White Media]], který od roku 2009 sestavoval seznamy svých nepřátel.{{Citace elektronického periodika [372] => | titul = Konec extremistického serveru White Media. Seznamy ‚nepřátel‘ byly v rozporu s pravidly GDPR [373] => | periodikum = Lidovky.cz [374] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [375] => | vydavatel = MAFRA [376] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [377] => | issn = 1213-1385 [378] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/konec-extremistickeho-serveru-white-media-seznamy-nepratel-byly-v-rozporu-s-pravidly-gdpr.A190114_191458_ln_domov_pev [379] => | datum vydání = 2019-01-14 [380] => | jazyk = cs [381] => | datum přístupu = 2021-09-27 [382] => }}{{Citace elektronického periodika [383] => | příjmení = EuroZprávy.cz [384] => | titul = Nejste na tomto seznamu? Odpůrci multikulturalismu sepisují své nepřátele {{!}} EuroZprávy.cz [385] => | periodikum = EuroZprávy.cz [386] => | vydavatel = INCORP [387] => | url = https://eurozpravy.cz/domaci/spolecnost/124904-nejste-na-tomto-seznamu-odpurci-multikulturalismu-sepisuji-sve-nepratele/ [388] => | jazyk = cs [389] => | datum přístupu = 2021-09-27 [390] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210927210005/https://eurozpravy.cz/domaci/spolecnost/124904-nejste-na-tomto-seznamu-odpurci-multikulturalismu-sepisuji-sve-nepratele/ [391] => | datum archivace = 2021-09-27 [392] => }} Web tvrdil, že bojuje proti "neomarxismu" jako "rakovině národa", jejíž údajným cílem je "podkopávání a postupná likvidace tradičních evropských národů, jejich vnitřní jednoty, identity, hrdosti, etnické a kulturní homogenity a tradičních hodnot". Kromě neonacistického webu White Media se konspirační teorie o neomarxismu objevovaly také na [[Seznam dezinformačních a proruských webů|dezinformačních webech]] jako Protiproud [[Petr Hájek (novinář)|Petra Hájka]], [[Parlamentní listy]], Vlastenecké noviny, [[EUportál]], Krajské listy či Eurabia.{{Citace elektronického periodika [393] => | titul = Petr Bittner: Pouť bájného neomarxismu českým slovníkem [394] => | periodikum = Deník Referendum [395] => | odkaz na periodikum = Deník Referendum [396] => | vydavatel = Vydavatelství Referendum [397] => | url = https://denikreferendum.cz/clanek/27932-pout-bajneho-neomarxismu-ceskym-slovnikem [398] => | jazyk = cs [399] => | datum přístupu = 2021-09-27 [400] => }} [401] => [402] => Popularita [[Kulturní marxismus|konspirační teorie]] v českém prostředí začala rychle stoupat v roce 2015, kdy vyvrcholila [[evropská migrační krize]].{{Citace elektronického periodika [403] => | titul = Nočníčci a sluníčka se perou a blbost kvete. A slovo sluníčkář vynalezl Jiří X. Doležal! [404] => | periodikum = Reflex.cz [405] => | odkaz na periodikum = Reflex (časopis) [406] => | vydavatel = CZECH NEWS CENTER [407] => | odkaz na vydavatele = Czech News Center [408] => | issn = 1213-9017 [409] => | url = https://www.reflex.cz//clanek/komentare/67322/nocnicci-a-slunicka-se-perou-a-blbost-kvete-a-slovo-slunickar-vynalezl-jiri-x-dolezal.html [410] => | jazyk = cs [411] => | datum přístupu = 2021-09-27 [412] => }} Od té doby začali konspirační teorii hlásat také [[Pravice|pravicoví]] politici hlavního proudu jako [[Alexandra Udženija]], [[Jana Černochová]], [[Alexandr Vondra]], [[Pavel Bělobrádek]] či [[Václav Klaus mladší]].{{Citace elektronického periodika [413] => | titul = Černochová: Imigrací pácháme sebevraždu. Noví levičáci mají na rukou krev Evropanů. Kvůli Putinově propagandě nemáme bohužel americký radar. Zeman poklonkuje Rusku [414] => | periodikum = ParlamentníListy.cz [415] => | odkaz na periodikum = Parlamentní listy [416] => | vydavatel = OUR MEDIA [417] => | url = http://www.parlamentnilisty.cz/arena/rozhovory/Cernochova-Imigraci-pachame-sebevrazdu-Novi-levicaci-maji-na-rukou-krev-Evropanu-Kvuli-Putinove-propagande-nemame-bohuzel-americky-radar-Zeman-poklonkuje-Rusku-446356 [418] => | datum přístupu = 2021-09-27 [419] => }}{{Citace elektronického periodika [420] => | titul = Alexandra Udženija: Co týden dal, aneb Česká komunistická republika – ODS [421] => | periodikum = Občanská demokratická strana [422] => | url = https://www.ods.cz/clanek/15332-co-tyden-dal-aneb-ceska-komunisticka-republika [423] => | jazyk = cs-CZ [424] => | datum přístupu = 2021-09-27 [425] => }}{{Citace elektronického periodika [426] => | titul = Neomarxistická hloupost. Opozice kritizuje Maláčovou za povinnou školní docházku do 18 let - Novinky.cz [427] => | periodikum = Novinky.cz [428] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [429] => | vydavatel = Borgis [430] => | url = https://www.novinky.cz/domaci/clanek/neomarxisticka-hloupost-opozice-kritizuje-malacovou-za-povinnou-skolni-dochazku-do-18-let-40260820 [431] => | datum přístupu = 2021-09-27 [432] => }}{{Citace elektronického periodika [433] => | titul = Pavel Bělobrádek » Masaryk, vlastenci a ”vlastenci” {{!}} Názory Aktuálně.cz [434] => | periodikum = Aktuálně.cz [435] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [436] => | vydavatel = Economia [437] => | odkaz na vydavatele = Economia [438] => | issn = 1213-0702 [439] => | url = https://blog.aktualne.cz/blogy/pavel-belobradek.php?itemid=31266 [440] => | datum vydání = 2018-03-13 [441] => | datum přístupu = 2021-09-27 [442] => }} Kromě nich se však konspirační teorie chytil také sociolog a [[Evropský parlament|europoslanec]] [[Jan Keller]], který takto pojímaný neomarxismus (kvůli údajné snaze vše deregulovat) přirovnal k [[neoliberalismus|neoliberalismu]].{{Citace elektronického periodika [443] => | příjmení = Keller [444] => | jméno = Jan [445] => | odkaz na autora = Jan Keller [446] => | titul = Marx věčně nepochopený [447] => | periodikum = Novinky.cz [448] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [449] => | vydavatel = Borgis [450] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/salon/472326-jan-keller-marx-vecne-nepochopeny.html [451] => | datum vydání = 22. 5. 2018 [452] => | datum přístupu = 5. 6. 2018 [453] => }} Nejviditelnějším šiřitelem pojmu neomarxismus v českém prostředí se pak stal [[Krajní pravice|krajně pravicový]] politik [[Tomio Okamura]].{{Citace elektronického periodika [454] => | příjmení = Hájek [455] => | jméno = Adam [456] => | titul = Českem obchází strašidlo neomarxismu, děsí Duku i Pohlreicha [457] => | periodikum = iDNES.cz [458] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [459] => | vydavatel = MAFRA [460] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [461] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/neomarxismus-duka-pohlreich-klaus.A181008_112306_zahranicni_aha [462] => | datum vydání = 2018-10-10 [463] => }} Popularita konspirační teorie o neomarxismu dosáhla takové intenzity, že pojem veřejně použili taktéž prezident karlovarského festivalu [[Jiří Bartoška]] či kuchař [[Zdeněk Pohlreich]].{{Citace elektronického periodika [464] => | titul = Pohlreich o konci v televizi: Ztratil jsem chuť lidem zasahovat do života [465] => | periodikum = iDNES.cz [466] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [467] => | vydavatel = MAFRA [468] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [469] => | url = https://www.idnes.cz/revue/spolecnost/zdenek-pohlreich-televize-porad-ano-sefe-konec-unava-gastronomie.A180703_130021_lidicky_zar [470] => | datum vydání = 2018-07-04 [471] => | jazyk = cs [472] => | datum přístupu = 2021-09-27 [473] => }}{{Citace elektronického periodika [474] => | titul = Neomarxismus, pojmenoval Jiří Bartoška podstatu událostí na FAMU [475] => | periodikum = iDNES.cz [476] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [477] => | vydavatel = MAFRA [478] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [479] => | url = https://www.idnes.cz/kultura/film-televize/famu-jiri-bartoska.A180529_144613_filmvideo_spm [480] => | datum vydání = 2018-05-29 [481] => | jazyk = cs [482] => | datum přístupu = 2021-09-27 [483] => }} Roku 2020 pojem neomarxismus použil též český premiér [[Andrej Babiš]] v rámci svého projevu v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]], kterým reagoval na poslance [[Česká pirátská strana|České pirátské strany]].{{Citace elektronického periodika [484] => | titul = Babiš nazval Piráty největším ohrožením země a neokomunistickou partou. Reagoval tak v interpelacích {{!}} Domov [485] => | periodikum = Lidovky.cz [486] => | odkaz na periodikum = Lidovky.cz [487] => | vydavatel = MAFRA [488] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [489] => | issn = 1213-1385 [490] => | url = https://www.lidovky.cz/domov/premier-babis-nazval-piraty-nejvetsim-ohrozenim-zeme-extremni-levici-a-neomarxisty.A201203_165541_ln_domov_lihav [491] => | datum vydání = 2020-12-03 [492] => | jazyk = cs [493] => | datum přístupu = 2021-09-27 [494] => }} V roce 2021 pak termín použil [[Krajský hejtman|hejtman]] [[Moravskoslezský kraj|Moravskoslezského kraje]] [[Ivo Vondrák]], když sdílel vyvrácený [[hoax]] z dezinformačních webů, a [[Ministr financí|ministryně financí]] [[Alena Schillerová]].{{Citace elektronického periodika [495] => | titul = Hejtman odborník: Vondrák (ANO) sdílí nesmyslný hoax o Pirátech [496] => | periodikum = FORUM 24 [497] => | odkaz na periodikum = Forum24 [498] => | vydavatel = Forum 24 [499] => | url = https://www.forum24.cz/hejtman-odbornik-vondrak-ano-sdili-nesmyslny-hoax-o-piratech/ [500] => | jazyk = cs [501] => | datum přístupu = 2021-09-27 [502] => }}{{Citace elektronického periodika [503] => | titul = Spolupráce s Piráty je nepřijatelná, jsou to neomarxisté, říká Schillerová [504] => | periodikum = iDNES.cz [505] => | odkaz na periodikum = iDNES.cz [506] => | vydavatel = MAFRA [507] => | odkaz na vydavatele = MAFRA [508] => | url = https://www.idnes.cz/volby/rozstrel-alena-schillerova-volby-ministryne-financi-rozpocet.A210922_181727_volby_pmk [509] => | datum vydání = 2021-09-23 [510] => | jazyk = cs [511] => | datum přístupu = 2021-09-27 [512] => }} [513] => [514] => Byť tedy konspirační teorii o neomarxismu v českém prostředí rozšířili neonacističtí aktivisté, podařilo se jí během krátké doby dostat z okraje společnosti a pojem neomarxismus se stal součástí politického slovníku významných [[Ústavní činitel|ústavních činitelů]].{{Citace elektronického periodika [515] => | titul = Esej Michaela Hausera: Plíživá konzervativní revoluce a neomarxismus - Novinky.cz [516] => | periodikum = Novinky.cz [517] => | odkaz na periodikum = Novinky.cz [518] => | vydavatel = Borgis [519] => | url = https://www.novinky.cz/kultura/salon/clanek/esej-michaela-hausera-pliziva-konzervativni-revoluce-a-neomarxismus-40332576 [520] => | datum přístupu = 2021-09-27 [521] => }} [522] => [523] => V konzervativních kruzích [[katolická církev|katolické církve]] užívá označení neomarxismus ve svých kritikách [[Branislav Michalka]], spojený s kontroverzním časopisem [[Te Deum (časopis)|Te Deum]] a antiliberálním, antiekumenickým a antimodernistním [[Kněžské bratrstvo svatého Pia X.|Kněžským bratrstvem svatého Pia X.]]. Domnívá se, že neomarxismus se jako masové hnutí projevuje mimo jiné neposlušností autoritám, absencí náboženské víry, ale také [[polygamie|polygamií]], homosexualitou, společnými dětmi a ženami, [[avantgarda|uměleckou avantgardou]] nebo [[nudismus|nudismem]].{{Citace elektronického periodika [524] => | příjmení = Michalka [525] => | jméno = Branislav [526] => | odkaz na autora = Branislav Michalka [527] => | titul = Neomarxismus v teorii a praxi [528] => | periodikum = Te Deum [529] => | odkaz na periodikum = Te Deum [530] => | url = http://www.tedeum.cz/3_2010/neomarxismus_032010.htm [531] => | datum vydání = 2010 [532] => | datum přístupu = 5. 6. 2018 [533] => }} [534] => [535] => Vědecká analýza konspirační teorie o neomarxismu dospěla k závěru, že jí popisovaná ideologie není založena na skutečnosti a nezakládá se na žádném skutečném intelektuálním trendu. Neomarxismu v tomto pojetí tedy chybí jasné vazby ke skutečným filozofům a jedná se o proměnlivý a nejasný pojem. V době [[Nacistické Německo|nacistického Německa]] plnil podobnou funkci pojem [[kulturní bolševismus]], prostřednictvím kterého nacisté tvrdili, že [[Židé|židovský]] kulturní vliv způsobil německou společenskou degeneraci za liberálního režimu [[Výmarská republika|Výmarské republiky]] (1918-1933) a je příčinou [[Zvrhlé umění|společenské degenerace na Západě]].{{cite book|last1=Matthew|isbn=978-0-415-29018-0|archive-url=https://web.archive.org/web/20191220235345/https://books.google.com/books?id=MOH4yTFvBokC&pg=PA343&lpg=PA343&dq=Cultural+Marxism|archive-date=December 20, 2019|access-date=October 28, 2015|url=https://books.google.com/books?id=MOH4yTFvBokC&q=Cultural+Marxism&pg=PA343|edition=1. publ.|page=343|location=Abingdon, England|first1=Feldman|publisher=[[Routledge]]|date=2003|title=Fascism: Fascism and Culture|editor-last=Griffin|editor-first=Roger|author-link1=Matthew Feldman (historian)|url-status=live}}{{cite journal|first1=Maxime|last1=Dafaure|title=The 'Great Meme War:' the Alt-Right and its Multifarious Enemies|url=http://journals.openedition.org/angles/369|journal=Angles. New Perspectives on the Anglophone World|date=April 1, 2020|issn=2274-2042|issue=10|doi=10.4000/angles.369|access-date=November 4, 2020|archive-date=September 27, 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200927071602/https://journals.openedition.org/angles/369|url-status=live|doi-access=free}} [536] => [537] => == Reference == [538] => [539] => [540] => == Literatura == [541] => ;V češtině [542] => * {{Citace monografie [543] => | příjmení = Petrusek [544] => | jméno = Miloslav [545] => | odkaz na autora = Miloslav Petrusek [546] => | titul = Marx, marxismus a sociologie. Texty z pozůstalosti 1 [547] => | vydavatel = Sociologické nakladatelství [548] => | místo = Praha [549] => | rok = 2014 [550] => | počet stran = 116 [551] => | isbn = 978-80-7419-173-2 [552] => }} [553] => * {{Citace monografie [554] => | příjmení = Valenta [555] => | jméno = Martin [556] => | titul = Revoluce na pořadu dne [557] => | vydavatel = Ústav pro studium totalitních režimů [558] => | místo = Praha [559] => | rok = 2011 [560] => | počet stran = 320 [561] => | isbn = 978-80-87211-48-9 [562] => }} [563] => [564] => ;cizojazyčná [565] => * {{Citace monografie [566] => | příjmení = Anderson [567] => | jméno = Kevin [568] => | titul = Lenin, Hegel, and Western Marxism: A Critical Study [569] => | vydavatel = University of Illinois Press [570] => | místo = Urbana [571] => | rok = 1995 [572] => | počet stran = 311 [573] => | isbn = 978-0-252-06503-3 [574] => }} [575] => * {{Citace monografie [576] => | příjmení = Anderson [577] => | jméno = Perry [578] => | odkaz na autora = Perry Anderson [579] => | titul = Considerations on Western Marxism [580] => | vydavatel = Verso Books [581] => | místo = New York [582] => | rok = 2016 [583] => | počet stran = 140 [584] => | isbn = 978-1-78478-789-9 [585] => }} [586] => * {{Citace monografie [587] => | příjmení = Brooner [588] => | jméno = Stephen Eric [589] => | titul = Of Critical Theory and Its Theorists [590] => | vydavatel = Routledge [591] => | místo = Abingdon [592] => | rok = 2013 [593] => | počet stran = 334 [594] => | isbn = 978-1-135-32611-1 [595] => }} [596] => * {{Citace monografie [597] => | příjmení = Jacoby [598] => | jméno = Russell [599] => | titul = Dialectic of Defeat: Contours of Western Marxism [600] => | vydavatel = Cambridge University Press [601] => | místo = Cambridge [602] => | rok = 2002 [603] => | počet stran = 216 [604] => | isbn = 978-0-521-52017-1 [605] => }} [606] => * {{Citace monografie [607] => | příjmení = Kellner [608] => | jméno = Douglas [609] => | odkaz na autora = Douglas Kellner [610] => | titul = Critical Theory, Marxism, and Modernity [611] => | url = https://archive.org/details/criticaltheoryma0000kell [612] => | vydavatel = Johns Hopkins University Press [613] => | místo = Baltimore [614] => | rok = 1989 [615] => | počet stran = 270 [616] => | isbn = 978-0-8018-3914-6 [617] => }} [618] => * {{Citace monografie [619] => | příjmení = Kołakowski [620] => | jméno = Leszek [621] => | odkaz na autora = Leszek Kołakowski [622] => | titul = Main Currents of Marxism: The Founders, the Golden Age, the Breakdown [623] => | url = https://archive.org/details/maincurrentsofma0000koak [624] => | vydavatel = W.W. Norton [625] => | místo = New York [626] => | rok = 2005 [627] => | počet stran = 1284 [628] => | isbn = 978-0-393-06054-6 [629] => }} [630] => * {{Citace monografie [631] => | příjmení = Postone [632] => | jméno = Moishe [633] => | titul = Time, Labor, and Social Domination: A Reinterpretation of Marx's Critical Theory [634] => | vydavatel = Cambridge University Press [635] => | místo = Cambridge [636] => | rok = 1995 [637] => | počet stran = 273 [638] => | isbn = 978-0-521-56540-0 [639] => }} [640] => * {{Citace monografie [641] => | příjmení = Wiggershaus [642] => | jméno = Rolf [643] => | odkaz na autora = Rolf Wiggershaus [644] => | titul = The Frankfurt School: Its History, Theories, and Political Significance [645] => | url = https://archive.org/details/frankfurtschooli0000wigg [646] => | vydavatel = MIT Press [647] => | místo = Cambridge, Massachusetts [648] => | rok = 1995 [649] => | počet stran = 787 [650] => | isbn = 978-0-262-73113-3 [651] => }} [652] => [653] => == Externí odkazy == [654] => * {{Commonscat}} [655] => * Miloslav Petrusek: [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Neomarxismus heslo Neomarxismus] na encyklopedie.soc.cas.cz, [[Sociologická encyklopedie]]. Editor Zdeněk R. Nešpor; [[Sociologický ústav Akademie věd České republiky|Sociologický ústav AV ČR]], [[Veřejná výzkumná instituce|v.v.i.]] [656] => [657] => {{Ekonomické směry}} [658] => {{Autoritní data}} [659] => [660] => [[Kategorie:Marxismus]] [661] => [[Kategorie:Politické ideologie]] [662] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [663] => [[Kategorie:Filozofie 20. století]] [] => )
good wiki

Neomarxismus

Herbert Marcuse Neomarxismus je označení pro sociologicko-filozofické koncepce 20. století, pocházející zejména ze západoevropského a amerického prostředí a částečně vycházející z učení Karla Marxe a jiných levicových myslitelů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Routledge','Karl Marx','Frankfurtská škola','Louis Althusser','Herbert Marcuse','kulturní marxismus','Palgrave Macmillan','marxismus-leninismus','Antonio Gramsci','Krajní pravice','Theodor W. Adorno','John Rawls'

Marxismus-leninismus

Marxismus-leninismus je politická a sociální ideologie, která kombinuje myšlenky Karla Marxe a Vladimira Lenina.