Array ( [0] => 15490480 [id] => 15490480 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neratovice [uri] => Neratovice [3] => Neratovice7966.jpg [img] => Neratovice7966.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Neratovice [2] => | status = město [3] => | NUTS3 = CZ020 [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | okres = Mělník [6] => | obec s rozšířenou působností = Neratovice [7] => | pověřená obec = Neratovice [8] => | země = [[Čechy]] [9] => | PSČ = 277 11 [10] => | počet ZSJ = 14 [11] => | počet částí obce = 6 [12] => | počet katastrálních území = 5 [13] => | adresa = Městský úřad Neratovice
Kojetická 1028
277 11 Neratovice [14] => | web = http://www.neratovice.cz [15] => | úřední web = http://www.neratovice.cz [16] => | e-mail = podatelna@neratovice.cz [17] => | starosta = Ing. Roman Kroužecký [18] => | starosta aktuální k = 2022 [19] => | mapa = Neratovice ME CZ.png [20] => | znak = Znak města Neratovice.png [21] => | obrázek = Sakury v centru Neratovic.jpg [22] => | popisek = Centrum Neratovic je plné sakur a jiné zeleně. [23] => }} [24] => [[Město]] '''Neratovice''' ({{Vjazyce2|de|''Neratowitz''}}) leží ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], v [[okres Mělník|okrese Mělník]], v [[Polabí|Polabské nížině]] asi 20 km severně od [[Praha|Prahy]] na řece [[Labe|Labi]], která protéká okrajem města. Neratovice se nacházejí v nadmořské výšce necelých 170 [[Nadmořská výška|m n. m.]] a zabírají území o rozloze přibližně 2002 hektarů včetně vesnic [[Byškovice]], [[Lobkovice]], [[Mlékojedy (Neratovice)|Mlékojedy]], [[Korycany]] a [[Horňátky]], které k nim patří. Počet obyvatel města roste, žije jich zde již {{Počet obyvatel}}. [25] => [26] => == Historie == [27] => Podle archeologických nálezů bylo území dnešního města poměrně hustě osídleno již v dobách [[pravěk]]u. Husté lesy při řece Labi lákaly k osídlení nejprve lovce a sběrače, posléze i zemědělce. Poblíž Lobkovic dokonce našli vědci i pozůstatky tzv. dlouhého domu, typické stavby [[neolit]]ických zemědělců. Oblasti se nevyhnuli ani [[Keltové]], což dokazují nálezy z [[Doba římská na území Česka|doby římské]]. Po [[Germáni|Germánech]] už sem zamířili [[Slované]], kteří v povodí Labe žili také v poměrně velkém počtu. V této krajině se střetávaly slovanské kmeny [[Pšované|Pšovanů]] s [[Čechové|Čechy]] a [[Zličané|Zličany]]. Díky vlivu církve se situace stabilizovala. Vesnice Neradice, původní název Neratovic, je poprvé písemně doložena z roku [[1227]]. Existovala ale patrně mnohem dříve. [28] => [29] => Z roku [[1380]] se zachovaly záznamy o sporu kvůli jezu na [[Labe|Labi]] mezi [[Jan z Jenštejna|Janem z Jenštejna]], pražským arcibiskupem a [[Jan Čuch ze Zásady|Janem Čuchem ze Zásady]], který byl tehdy vlastníkem Lobkovic a také [[Dvorský maršálek|maršálkem]] královského dvora. Sporu využil král [[Václav IV.]], který [[Jan z Jenštejna|Jana z Jenštejna]] zbavil církevního úřadu a poslal na zdejší pozemky své vojáky.{{Citace monografie [30] => | příjmení = [31] => | jméno = [32] => | titul = Neratovice, město zeleně, chemie a mládí [33] => | vydavatel = Merkur [34] => | místo = Praha [35] => | rok = 1985, 2.vydání [36] => | kapitola = [37] => | strany = 6 [38] => | isbn = [39] => }} [40] => [41] => [[Soubor:Zámek Lobkovice, Palackého 20, Neratovice, část Lobkovice, okr. M̟ělník, Středočeský kraj 01.JPG|náhled|vlevo|Zámek Lobkovice]] [42] => [43] => V období po [[Třicetiletá válka|třicetileté válce]] se zdejší [[krajina]] vylidnila a v [[Tereziánský katastr|Tereziánském katastru]] v polovině [[18. století]] je evidováno v Neratovicích jen 49 lidí na sedmi hospodářstvích. V roce [[1848]] byla zrušena [[Patrimoniální správa|vrchnostenská správa]] [[Šlechta|šlechty]] a Neratovicko připadlo do správy okresního hejtmanství v [[Karlín]]ě. Tehdy zde žilo 229 lidí ve 30 domech. Postupnému rozvoji napomohlo vybudování v letech [[1824]]–[[1834]] tzv. Rumburské silnice z [[Praha|Prahy]] na sever Čech. V roce [[1873]] bylo postaveno vlakové nádraží a tratě jak na Prahu, tak směrem k Brandýsu nad Labem. Masivní industrializace, v rámci které se Neratovice změnily v moderní město a jedno z center chemického průmyslu, propukla v návaznosti na dobrou dopravní dostupnost a dostatek vody až ke konci 19. století. Roku 1898 zde založil V. B. Goldberg továrnu na výrobu oleje, mýdla a svíček. Další továrnu postavil roku [[1905]] Ing. Gustav Šebor (syn [[František Šebor|Františka Šebora]]). V ní vyráběl různé chemikálie, zejména pak čpavek. V roce [[1908]] přešly Neratovice pod správu [[okresní hejtmanství|okresního hejtmana]] v [[Brandýs nad Labem|Brandýse nad Labem]]. Ke konci [[První světová válka|první světové války]] zde žilo téměř tisíc lidí a roku [[1917]] od Ing. Šebora jeho továrnu koupilo družstvo GEC a zpracovávali zde ročně 22 vagonů marmelády. V roce [[1920]] koupila továrnu Goldberga s 220 dělníky firma Saponie, od roku 1939 firmu převzal koncern Spolek pro chemický a hutní průmysl. V roce 1945 byl spolek i se svým závodem v Neratovicích znárodněn. V roce 1950 se podnik osamostatnil s názvem [[Spolana]].Neratovice, město zeleně str. 8 [44] => [45] => 22. března 1945 (kolem půl druhé odpoledne) byl na město proveden nálet 15. letecké armády. Ze 159 (pozdější zdroj stejného autora uvádí 165) bombardérů [[Consolidated B-24 Liberator|B-24 Liberator]], které směřovaly od [[Všetaty (okres Mělník)|Všetat]] přes Neratovice na [[Kralupy nad Vltavou]], kde byl hlavní cíl útoku (rafinérie minerálních olejů), shodilo 28 letadel na město celkem 254 bomb kalibru 500 liber. Nálet na město prvoplánově nesměřoval, důvodem odhození bomb byla technická závada a chyba v navigaci. Celkem při náletu zahynulo 53 osob, zcela zničeno bylo 14 domů, vážně poškozeno 12 a lehce 144. V současnosti (2020) připomínají nálet pomníčky u 3. vrátnice [[Spolana|Spolany]], v Kostomlatského sadech a informační tabule na [[Neratovice (nádraží)|nádraží]]. Dodnes jsou také patrné krátery po bombách v lesíku u Spolany.Listy města Neratovice, 3. číslo, březen 2020, str. 6, Martin ČejkaListy města Neratovice, 3. číslo, březen 2022, str. 7, Martin Čejka [46] => [47] => Od 2. poloviny 20. století se národní podnik Spolana Neratovice podílel na rychlém růstu města i jeho obyvatelstva.{{Citace elektronické monografie|příjmení=Praha|jméno=René Bezvald – IKAS Net-Computing,|titul=www.industrialnitopografie.cz|url=http://www.industrialnitopografie.cz/karta.php?zaznam=V007752|vydavatel=www.industrialnitopografie.cz|datum přístupu=2016-03-17}} [48] => [49] => V roce 1957 byly Neratovice povýšeny na město. [50] => [51] => V roce [[2002]] bylo město napojeno ke druhému zdroji teplé vody pro ústřední topení na [[Tepelný napáječ Mělník-Praha]], tedy na elektrárnu EMĚ III o 15 km dále po proudu [[Labe]]. Prvotním zdrojem bylo po desítky let teplo dodávané z hnědouhelné elektrárny ve Spolaně. Dne [[20. říjen|20. října]] [[2007]] oslavilo město Neratovice „50 let města a 780 let od první písemné zprávy“. [52] => [53] => === Legenda === [54] => Ve Vojtěšských legendách se dochovala krátkou zprávu o události spojené právě se [[svatý Vojtěch|svatým Vojtěchem]]. [[Biskup]] se zde nechal převézt přes [[Labe]], ale protože místo peněz převozníkům jen požehnal, byl zbit a okraden o obuv, a proto se prý neratovickým říkávalo dlouho „zouváci“. Onen kámen, kde byl svatý Vojtěch okraden, měl být prý základem dnešní kaple [[Kostel svatého Vojtěcha (Neratovice)|kaple sv. Vojtěcha]] ze [[17. století]].. [55] => [56] => === Územněsprávní začlenění === [57] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku [[1850]] do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost [[Město|města]] v roce, kdy ke změně došlo: [58] => * [[1850]] země česká, kraj [[Praha]], politický okres [[Karlín]], soudní okres [[Brandýs nad Labem]][https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [59] => * [[1855]] země česká, kraj [[Praha]], soudní okres [[Brandýs nad Labem]] [60] => * [[1868]] země česká, politický okres [[Karlín]], soudní okres [[Brandýs nad Labem]] [61] => * [[1908]] země česká, politický i soudní okres [[Brandýs nad Labem]]Vyhláška ministerstva vnitra č.193/1908 [62] => * [[1939]] země česká, Oberlandrat [[Mělník]], politický i soudní okres Brandýs nad Labem[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [63] => * [[1942]] země česká, Oberlandrat [[Praha]], politický i soudní [[okres]] [[Brandýs nad Labem]]Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [64] => * [[1944]] země česká, Oberlandrat [[Praha]], politický okres [[Mělník]], soudní okres [[Brandýs nad Labem]]Nařízení ministra vnitra č. 9/1944 Sb. [65] => * [[1945]] země česká, správní i soudní okres [[Brandýs nad Labem]]{{Citace elektronického periodika |titul=Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum přístupu=28-09-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf |datum archivace=28-09-2011 |nedostupné=ano }} [66] => * [[1949]] [[Pražský kraj]], okres [[Brandýs nad Labem]]{{Citace elektronického periodika |titul=Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. |url=http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum přístupu=22-05-2011 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf |datum archivace=22-05-2011 |nedostupné=ano }} [67] => * [[1960]] [[Středočeský kraj]], [[okres Mělník]] [68] => * [[2003]] [[Středočeský kraj]], [[okres Mělník]], [[obec s rozšířenou působností]] Neratovice [69] => [70] => === Rok 1932 === [71] => V obci Neratovice ''(1965 obyvatel, poštovní úřad, telefonní úřad, telegrafní úřad, přístav, četnická stanice, sbor dobrovolných hasičů)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody (výběr):''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 906–907. (česky a německy) 5 lékařů, autodílna, 7 autodopravců, brašnář, biograf Sokol, biograf Grand-Rio-Radio, cihelna, drogerie, drůbežárna, hodinář, 5 hostinců, hotely Bivoj, Čuba, Pošta a Sokolský dům, továrna na rybí konzervy Gec, lékárna, masér, továrna na mýdlo a svíčky Saponia, továrna na poživatiny, výroba slévárenských potřeb, Lidová záložna pro Neratovice, Spořitelní a záložní spolek pro Neratovice, Živnostenská záložna v Neratovicích, strojírna Jakubec, vývoz zeleniny. [72] => [73] => V obci [[Byškovice]] ''(přísl. Horňátky, 835 obyvatel, samostatná [[obec]] se později stala součástí Neratovic)'' byly v roce [[1932]] evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 107. (česky a německy) výroba cementového zboží, 2 holiči, 3 hostince, 2 koláři, kovář, krejčí, modistka, obchod s moukou, 3 obuvníci, palivo, 4 rolníci, 2 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, velkostatek [[Neštěmice|Neštěmické]] [[rafinerie]] cukru, zednický mistr, obchod se zemskými plodinami. [74] => [75] => V obci [[Korycany]] ''(330 obyvatel, samostatná obec se později stala součástí Neratovic)'' byly v roce [[1932]] evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 604. (česky a německy) výroba brousků, obchod s dřívím, 2 hostince, 2 koláři, košíkář, 2 kováři, mlékárna, obchod s lahvovým pivem, 14 rolníků, 3 řezníci, 2 obchody se smíšeným zbožím, trafika, velkostatek Havelka. [76] => [77] => V obci [[Lobkovice]] ''(517 obyvatel, katol. kostel, samostatná obec se později stala součástí Neratovic)'' byly v roce [[1932]] evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 757. (česky a německy) autodoprava, galanterie, 2 holiči, 4 hostince, továrna na karbid Kasper, 2 kováři, krejčí, lakýrník, obchod s mlékem, mlýn Kasper, obuvník, pekař, písek, 3 řezníci, 4 obchody se smíšeným zbožím, 2 trafiky, truhlář, velkostatek Lobkowitz, vetešník, vulkanizační závod. [78] => [79] => == Městské symboly == [80] => === Znak === [81] => Městský znak byl Neratovicím udělen, ač byly povýšeny na město již v roce 1957, až v roce 1977. Znakem je španělský štít, dělený šikmým zlatým břevnem, na kterém je umístěna zelená lipová [[ratolest]] s pěti lipovými listy (1, 2, 2) střídavě se čtyřmi plodenstvími. V horní, červené části štítu, je stříbrná [[křivule]], která je jedinou [[Heraldika|heraldicky]] přípustnou figurou vztahující se k [[Chemie|chemii]], spodní část štítu je modrá. Červená barva na štítu symbolizuje městský status Neratovic, šikmý zlatý pruh symbolizuje úrodný lán zlatých klasů ve zlatém pruhu české země. Českou zemi symbolizuje lipová ratolístka, pět lístků značí pět historických obcí (nyní městských částí), které vytvořily město Neratovice: Byškovice, Lobkovice, Libiš, Neratovice a Mlékojedy (Horňátky a Korycany byly připojeny později, Libiš se odtrhla).[http://ipac.svkkl.cz/arl-kl/cs/detail-kl_us_auth-0247074-Mestsky-znak-Neratovice-cesko/ Městský znak (Neratovice, Česko)] Autorem znaku je neratovický heraldik Dr. Miloslav Benda († 2007).Listy města Neratovice, 5. číslo, květen 2020, str. 7 [82] => [83] => === Vlajka === [84] => Vlajku Neratovic tvoři list o poměru stran 2:3 s červeným [[žerď]]ovým pruhem, širokým třetinu délky listu a se dvěma vodorovnými pruhy: žlutým a modrým.[https://rekos.psp.cz/detail-symbolu/id/1616 Symboly – Neratovice] na stránkách [[Registr komunálních symbolů|Rekosu]] [85] => [86] => Znak i vlajka byly schváleny plénem MěNV 30. března 1977. [87] => [88] => == Místní části == [89] => [[Soubor:Neratovicka radnice.jpg|náhled|Městský úřad a radnice v Neratovicích v Kojetické ulici]] [90] => * [[Lobkovice]] – Ve středověku větší význam než [[Neradice]] měla sousední vesnice Lobkovice. Zmínky o Lobkovicích sahají do [[14. století]]. Na samém [[východ]]ě [[vesnice]] se dnes nachází [[Zámek (stavba)|zámek]], který byl ale původně [[tvrz]]í nebo malým hrádkem. Tvrz byla postavena snad na úplném začátku [[15. století]] v přímém sousedství [[Labe]]. Stejně jako celé Neratovicko velmi utrpěla během [[Třicetiletá válka|třicetileté války]], kdy byla zdejší krajina velmi zpustošená. Samotný zámek byl velmi pobořen a do dnešní podoby byl rekonstruován až koncem 17. století. Sídlili na něm [[Lobkovicové]], známý český šlechtický rod. Z nich zde sídlil jeho zakladatel [[Mikuláš Chudý z Újezda]]. V [[19. století]] pobýval na zdejším zámku i [[František Palacký]], který zde sice nebydlel trvale, Lobkovice sloužily spíše jako rodinné sídlo pro jeho rodinu. Je zde ovšem i se svým synem pohřbený. Za Palackým do Lobkovic zajížděly i známé osobnosti, třeba [[František Ladislav Rieger]] nebo [[Božena Němcová]]. Dnes žije v [[Lobkovice|Lobkovicích]] 553 stálých obyvatel. Dne 10. června 1960 byly připojeny administrativně k Neratovicím.Neratovice, město zeleně str. 22 [91] => * [[Horňátky]] – Vesnička připojená roku [[1961]] k Neratovicím, kde je dnes evidováno 14 adres, 35 obyvatel. V letech [[1869]]–[[1890]] byla pod název Horňátka součástí obce [[Byškovice]]. Zde po okupaci v roce [[1968]] sídlila sovětská vojenská posádka. [92] => * [[Byškovice]] – Vesnice je od [[10. červen|10. června]] [[1960]] součást Neratovic.Neratovice, město zeleně str. 22 Nalézá se po obou stranách státní silnice z [[Mělník]]a do [[Praha|Prahy]]. Žije zde 296 obyvatel, má svůj fotbalový klub, hřiště, restauraci, síť služeb i drobných obchodů. [93] => * [[Korycany]] – Malá, poněkud odloučená vesnička administrativně připojená [[1. leden|1. ledna]] [[1976]] k NeratovicímNeratovice, město zeleně str. 22 , nyní zde žije 124 obyvatel. [94] => * [[Mlékojedy (Neratovice)|Mlékojedy]] – Dříve samostatná [[vesnice]], jediná část města na pravém břehu [[Labe]], s městem spojená železničním mostem i lávkou pro pěší. Na jejím kraji u [[Labe]] se stále nachází skládka uhlí [[Spolana|Spolany]] na druhém břehu, které je do továrny dopravováno potrubním mostem nad řekou. Žije zde 526 obyvatel, na pokraji je zavodněná bývalá pískovna, která dnes slouží k rekreačnímu koupání. Funguje zde fotbalový klub, dobrovolní hasiči, mají zde základnu kynologové. K Neratovicím byly připojeny [[12. červen|12. června]] 1964.Neratovice, město zeleně str. 22 [95] => [96] => Součástí města byla od roku 1954 dříve i [[Libiš]], původně samostatná obec, která se po [[sametová revoluce|sametové revoluci]] opět osamostatnila. [97] => [98] => == Obyvatelstvo == [99] => Podle sčítání [[1921]] zde žilo v 215 domech 1096 obyvatel, z nichž bylo 565 žen. 1 080 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 5 k německé a 1 k [[Židé|židovské]]. Žilo zde 520 [[Římskokatolická církev|římských katolíků]], 128 [[Evangelická církev|evangelíků]], 165 příslušníků [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] a 12 židů.{{Citace monografie [100] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [101] => | svazek = I. Země Česká [102] => | typ svazku = díl [103] => | vydavatel = Orbis [104] => | místo = Praha [105] => | rok = 1924 [106] => | strany = 10 [107] => | počet stran = 598 [108] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 420 domech 1 964 obyvatel. 1 885 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 61 k německé. Žilo zde 1 038 [[Římskokatolická církev|římských katolíků]], 204 [[Evangelická církev|evangelíků]], 279 příslušníků [[Církev československá husitská|Církve československé husitské]] a 20 [[Židé|židů]].{{Citace monografie [109] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [110] => | svazek = I. Země Česká [111] => | typ svazku = díl [112] => | vydavatel = Orbis [113] => | místo = Praha [114] => | rok = 1934 [115] => | strany = 18 [116] => | počet stran = 613 [117] => }} [118] => [119] => {| class="wikitable" [120] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Neratovice{{Citace elektronické monografie [121] => | korporace = Český statistický úřad [122] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [123] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [124] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [125] => | strany = 126, 127 [126] => | lokace = záznam 44 [127] => | datum vydání = 2007-03-03 [128] => | datum přístupu = 2014-12-17 [129] => | jazyk = [130] => }} [131] => |- [132] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 [133] => |- style="text-align: right;" [134] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [135] => | 1 517|| 1 789|| 1 974 || 2 205 || 2 698 || 2 880 || 4 183 || 5 267 || 7 719 || 8 982 || 15 025 || 15 685 || 16 318 || 16 426 [136] => |- style="text-align: right;" [137] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [138] => | 206 || 238 || 271 || 315 || 422 || 502 || 848 || 1 368 || 1 361 || 1 368 || 1 462 || 1 707 || 1 749 || 1 933 [139] => |} [140] => [141] => {| class="wikitable" [142] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Neratovice bez místních částí{{Citace elektronické monografie [143] => | korporace = Český statistický úřad [144] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [145] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [146] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [147] => | strany = 126, 127 [148] => | lokace = záznam 44-6 [149] => | datum vydání = 2007-03-03 [150] => | datum přístupu = 2014-12-17 [151] => | jazyk = [152] => }} [153] => |- [154] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 [155] => |- style="text-align: right;" [156] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [157] => | 287|| 412|| 564 || 656 || 964 || 1 096 || 1 965 || 3 138 || 5 509 || 6 889 || 13 305 || 14 158 || 14 813 [158] => |- style="text-align: right;" [159] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [160] => | 40 ||58 || 77 || 109 || 177 || 215 || 420 || 789 || 1 082 || 828 || 947 || 1 103 || 1 148 [161] => |} [162] => [163] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 535087 Neratovice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Neratovice roku 2011 [164] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 535087 Neratovice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Neratovice roku 2011 [165] => File:Sčítání obyvatelstva 2011, 535087 Neratovice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Neratovice roku 2011 [166] => [167] => {{Graf počtu obyvatel}} [168] => [169] => == Přírodní poměry == [170] => === Geomorfologie === [171] => Podle [[Jaromír Demek|Jaromíra Demka]] (1987) se řadí Neratovice do následujících [[Geomorfologie|geomorfologických]] jednotek hierarchicky uspořádaných od nejrozsáhlejší po nejmenší: [172] => [173] => * Systém: [[Hercynský systém|Hercynský]] [174] => * Subsystém: [[Hercynská pohoří]] [175] => * Provincie: [[Česká vysočina]] [176] => * Subprovincie: VI.[[Česká tabule]] [177] => * Oblast: VIB.[[Středočeská tabule]] [178] => * Celek: VIB-3.[[Středolabská tabule]] [179] => * Podcelek: VIB-3C.[[Mělnická kotlina]] [180] => * Okrsek: VIB-3C-b.[[Staroboleslavská kotlina]] [181] => [182] => === Geologie === [183] => Neratovice patří do útvaru [[Křída|České křídové pánve]] a částečně do [[Barrandien]]u – z nejstarších hornin se zde nachází bazalty ([[čedič]]e) a [[Spilit|metabazalty]]. Z období [[ordovik]]u se ukládaly především [[Vápenec|vápence]] a [[Slepenec|slepence]] ([[karbon]]). V [[Mezozoikum|druhohorách]] vzniknuvší ona pánev obohatila podloží Neratovic příbojovými [[facie]]mi (tj. skaliska [[buližník]]ů a jílových [[Břidlice|břidlic]]). Z [[Třetihory|třetihor]] se dochovaly ojedinělé čedičové [[sopouch (geologie)|sopouchy]] (posléze byly [[Eroze|erodovány]] a odneseny pryč). Ve [[Čtvrtohory|čtvrtohorách]] se materiál hromadil, a [[sediment]]ací v povodí Labe vytvořil říční terasy, [[spraš]]e a naváté písky, které jsou v okolí patrné. [184] => [185] => === Hydrologie === [186] => [[Soubor:Jez Neratovice.jpg|náhled|Jez, zdymadlo i vodní elektrárna na Labi]] [187] => [[Josef Kunský]] ([[1968]]) řadí Neratovice z hlediska srážek do mírného humidního pásu s hlavním srážkovým vlivem [[Atlantik (klimatologie)|Atlantiku]] – chod srážek má ráz spíše pevninský s maximem v létě. Co se týče vodních toků, spadá město do povodí řeky [[Labe]] (I. řád). Veškerá voda je odváděna do [[Severní moře|Severního moře]] a náleží Oderskému (též Středoevropskému) typu [[rozvodí]]. Střední tok [[Labe]] (od [[Pardubice|Pardubic]] po Mělník) má [[Průtok vodního toku|průtok]] v Neratovicích 100 m³/s s průměrnou šířkou řečiště okolo 97 m. Hlavními přítoky v Neratovicích jsou [[Kojetický potok (levostranný přítok Labe)|Kojetický]] a [[Košátecký potok]]. Oblast Neratovicka je bohatá na zásoby [[Podzemní voda|podzemních vod]]. [188] => [189] => === Klimatologie === [190] => Neratovice se rozkládají v severním [[Mírný podnebný pás|mírném podnebném pásu]] neboli v pásu vzduchu mírných šířek (kategorie č.5, B.P.Alisov). Dle [[Evžen Quitt|Quittovy]] klasifikace klimatických oblastí Československa ([[1971]]) náleží město Neratovice do Teplé oblasti T2. Tato oblast je charakterizována dlouhým, teplým a suchým létem, velmi krátkým přechodným obdobím, s teplým až mírně teplým jarem a podzimem, a krátkou mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou. Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 10 °C s maximem v [[Červenec|červenci]] a minimem v [[Leden|lednu.]] Průměrný roční úhrn srážek kolísá mezi 550–650 mm s maximy v letních měsících. Köppenova klasifikace řadí Neratovice do oblasti Cfb. Písmeno "C" představuje pás mírně teplého klimatu (omezen izotermou 18 °C nejteplejšího měsíce a -3 °C nejchladnějšího měsíce; vyjádřená sezonalita). Malé "f" symbolizuje vlhké klima s dostatkem srážek v průběhu celého roku. Malé "b" pak charakterizuje teplé léto. Obecně se tedy Neratovice nacházejí v mírně teplém klimatu s teplým létem a rovnoměrným rozložením srážek během roku. Některé zdroje řadí Neratovice do oblasti Dfb (Köppen-Geigerova klasifikace klimatu - wikipedia.org). [191] => [192] => Průměrná [[oblačnost]] činí 61 % (v listopadu 74 %, v srpnu 50 %), průměrná rychlost větru dosahuje 0,7 m/s (největrnějším měsícem je [[březen]]), maximální rychlost pak 7,3 m/s (v lednu 2007 byla rychlost 11,9 m/s). Nejsilnější náraz větru byl naměřen 23. července 2009 a 7. srpna 2013 – 26 m/s. Převažující směr větru je [[západ]]ní (20 %) až severozápadní (15 %), nebo i [[východ]]ní (13 %). Nejméně fouká od jihu (1 %) a bezvětří se pak objevuje v 19 % případů. 190 dní v roce zpravidla prší, ale dnů s úhrnem srážek 1 mm a více je pouze 90. V roce 2010 spadlo 993,2 mm srážek, v [[Srpen|srpnu]] onoho roku 301,6 mm a 16. srpna 2010 pak 75,7 mm. Krupobití se objeví v průměru 3krát do roka (v roce 2006 – 7 dní s kroupami). Pětinu [[Srážky|srážek]] spadlých na území Neratovic během roku tvoří [[sníh]] a ten padá v průměru 43 dní. Počet dnů se sněhovou pokrývkou vyšší než 1 cm je 24. Průměrná maximální výška sněhové pokrývky za rok je 13 cm. [[18. leden|18. ledna]] [[2010]] činila nejvýše 29 cm. Nejvyšší teplota byla naměřena 20. srpna 2012 a zároveň 8. srpna 2015, a činila +38,2 °C, nejnižší pak [[28. prosinec|28. prosince]] [[1996]] s hodnotou -20,6 °C. Nejvyšší [[amplituda]] teploty (rozdíl maxima a minima za 24 hodin) byla zaznamenána 22. června 2008 a činila 22,9 °C (Tmax: +33,9 °C, Tmin: +11,0 °C). Tropických dní (Tmax > 29,9 °C) je v Neratovicích 16 (v roce 2003 jich bylo 34, v roce [[1997]] jen 5), tropická noc (Tmin > 19,9 °C) se objeví v průměru jednou za rok (rok [[1994]] jich měl hned 7) a letních dní (Tmax > 24,9 °C) se vyskytne pak 66. Mrazových dní (Tmin < 0,0 °C) je v průměru 73, ledových dní (Tmax < 0,0 °C) je zpravidla 20 v roce. Arktických nocí (Tmin < -9,9 °C) se v průměru vyskytne 7 (rok [[1996]] celých 20), ovšem [[arktický den|arktické dny]] (Tmax < -9,9 °C) jsou vzácné. Objevit se však mohou (v roce 1996 jich bylo hned 6). 191 dní v roce je průměrná denní teplota rovna nebo vyšší než 10 °C. Nejvyšší [[atmosférický tlak]] přepočtený na hladinu moře byl naměřen 17. února 2008 a dosáhl hodnoty 1048,4 hPa, nejnižší hodnoty pak bylo dosaženo 16. prosince 2011 – 975,3 hPa. Průměrný tlak vzduchu nad Neratovicemi je 1016,5 hPa, průměrná vlhkost činí 69%. Údaje se vztahují k letům 1994–2014. Extrémy teplot a srážek v tabulce jsou vztaženy k 30.6.2019. [193] => [194] => {{Podnebí [195] => | místo = Neratovice [196] => [197] => | nejvyšší teplota C leden = 15,6 [198] => | nejvyšší teplota C únor = 18,7 [199] => | nejvyšší teplota C březen = 22,5 [200] => | nejvyšší teplota C duben = 32,0 [201] => | nejvyšší teplota C květen = 33,3 [202] => | nejvyšší teplota C červen = 37,4 [203] => | nejvyšší teplota C červenec = 37,6 [204] => | nejvyšší teplota C srpen = 38,2 [205] => | nejvyšší teplota C září = 33,8 [206] => | nejvyšší teplota C říjen = 26,7 [207] => | nejvyšší teplota C listopad = 19,1 [208] => | nejvyšší teplota C prosinec = 14,4 [209] => [210] => | průměrné denní maximum C leden = 2,4 [211] => | průměrné denní maximum C únor = 5,0 [212] => | průměrné denní maximum C březen = 9,6 [213] => | průměrné denní maximum C duben = 16,3 [214] => | průměrné denní maximum C květen = 21,2 [215] => | průměrné denní maximum C červen = 24,2 [216] => | průměrné denní maximum C červenec = 26,3 [217] => | průměrné denní maximum C srpen = 25,7 [218] => | průměrné denní maximum C září = 20,0 [219] => | průměrné denní maximum C říjen = 13,9 [220] => | průměrné denní maximum C listopad = 7,6 [221] => | průměrné denní maximum C prosinec = 3,1 [222] => [223] => | průměrná teplota C leden = 0,2 [224] => | průměrná teplota C únor = 1,9 [225] => | průměrná teplota C březen = 5,3 [226] => | průměrná teplota C duben = 10,8 [227] => | průměrná teplota C květen = 15,5 [228] => | průměrná teplota C červen = 18,5 [229] => | průměrná teplota C červenec = 20,5 [230] => | průměrná teplota C srpen = 19,8 [231] => | průměrná teplota C září = 15,0 [232] => | průměrná teplota C říjen = 10,0 [233] => | průměrná teplota C listopad = 5,0 [234] => | průměrná teplota C prosinec = 1,1 [235] => [236] => | průměrné denní minimum C leden = -2,2 [237] => | průměrné denní minimum C únor = -1,5 [238] => | průměrné denní minimum C březen = 0,9 [239] => | průměrné denní minimum C duben = 5,0 [240] => | průměrné denní minimum C květen = 9,6 [241] => | průměrné denní minimum C červen = 12,7 [242] => | průměrné denní minimum C červenec = 14,5 [243] => | průměrné denní minimum C srpen = 14,0 [244] => | průměrné denní minimum C září = 10,1 [245] => | průměrné denní minimum C říjen = 6,2 [246] => | průměrné denní minimum C listopad = 2,4 [247] => | průměrné denní minimum C prosinec = -1,3 [248] => [249] => | nejnižší teplota C leden = -19,9 [250] => | nejnižší teplota C únor = -19,3 [251] => | nejnižší teplota C březen = -11,7 [252] => | nejnižší teplota C duben = -5,1 [253] => | nejnižší teplota C květen = -1,5 [254] => | nejnižší teplota C červen = 2,7 [255] => | nejnižší teplota C červenec = 7,5 [256] => | nejnižší teplota C srpen = 6,9 [257] => | nejnižší teplota C září = 0,9 [258] => | nejnižší teplota C říjen = -6,0 [259] => | nejnižší teplota C listopad = -10,0 [260] => | nejnižší teplota C prosinec = -20,6 [261] => [262] => | průměrné srážky mm leden = 45 [263] => | průměrné srážky mm únor = 22 [264] => | průměrné srážky mm březen = 31 [265] => | průměrné srážky mm duben = 34 [266] => | průměrné srážky mm květen = 72 [267] => | průměrné srážky mm červen = 80 [268] => | průměrné srážky mm červenec = 105 [269] => | průměrné srážky mm srpen = 92 [270] => | průměrné srážky mm září = 52 [271] => | průměrné srážky mm říjen = 40 [272] => | průměrné srážky mm listopad = 36 [273] => | průměrné srážky mm prosinec = 40 [274] => [275] => | maximální srážky mm leden = 99,9 [276] => | maximální srážky mm únor = 43,1 [277] => | maximální srážky mm březen = 82,1 [278] => | maximální srážky mm duben = 71,1 [279] => | maximální srážky mm květen = 105,3 [280] => | maximální srážky mm červen = 143 [281] => | maximální srážky mm červenec = 166,4 [282] => | maximální srážky mm srpen = 301,6 [283] => | maximální srážky mm září = 141,1 [284] => | maximální srážky mm říjen = 75,5 [285] => | maximální srážky mm listopad = 73,6 [286] => | maximální srážky mm prosinec = 74,4 [287] => [288] => | sněžení mm leden = 101 [289] => | sněžení mm únor = 56 [290] => | sněžení mm březen = 58 [291] => | sněžení mm duben = 2 [292] => | sněžení mm květen = 0 [293] => | sněžení mm červen = 0 [294] => | sněžení mm červenec = 0 [295] => | sněžení mm srpen = 0 [296] => | sněžení mm září = 0 [297] => | sněžení mm říjen = 0 [298] => | sněžení mm listopad = 9 [299] => | sněžení mm prosinec = 59 [300] => [301] => | zdroj = Počasí v Neratovicíchhttp://www.nera-weather.estranky.cz/ [302] => }} [303] => [304] => === Pedologie === [305] => Vzhledem k tomu, že Neratovice leží do nadmořské výšky 200 m n. m. a nachází se v bezprostřední blízkosti [[Labe]], náleží oblast mezi půdy nížin a nižších [[Pahorkatina|pahorkatin]]. Půdy jsou vyvinuty na mladotřetihorních písčitých až jílovitých nánosech. Půdní typy (dle půdního profilu) zastupují úrodné [[černozemě]] a v menší míře i [[hnědozemě]] (kambizemě). V poříčí Labe se vyskytují půdy nivní (fluvizemě). Posledním typem jsou tzv. kultisoly, antropogenní půdy (meliorací přeměněné původní půdy). Dle zrnitosti (půdní druhy) v Neratovicích převažují půdy hlinité, místy se zastoupením prachu. V menší míře zde najdeme i půdy jílovité. [306] => [307] => === Biota === [308] => V rámci [[Biogeografie|biogeografické]] regionalizace jsou Neratovice součástí hercynské podprovincie ([[Hercynie]]), jež je typická pro celou oblast [[Střední Evropa|střední Evropy]] a [[Západní Evropa|západní Evropy]]. Samotné město spadá do Polabského bioregionu. [[Fytogeografie|Fytogeograficky]] patří do [[Holarktická oblast|Holarktické]] čili severní mimotropické floristické oblasti (Holarktis), která zahrnuje celou [[Evropa|Evropu]], [[Severní Amerika|Severní Ameriku]] a velkou část [[Asie]]. Hierarchicky nižší jednotkou je Pannonicum (oblast středoevropské a jihoevropské teplomilné květeny). Nejmenší jednotkou je obvod s teplomilnou květenou – Subpannonicum. Dle pana Skalického ([[1988]]) je fytogeografická regionalizace následovná: [309] => [310] => * Oblast: Termofytikum [311] => * Obvod: České termofytikum [312] => * Okres: 11-Střední Polabí [313] => * Podokres: 11a-Všetatské Polabí [314] => [315] => Vegetačním stupněm představují Neratovice údolní [[Niva (geomorfologie)|nivu]] s [[Lužní les|lužním lesem]] s návazností dubového stupně (vegetační doba trvá více než 170 dní). Dnes jen ostrůvkovitě ([[dub]], [[akát]]). Z fytogeografických ekosystémů převažují stepní trávníky (metlička, lipnice), méně pak [[lužní les]]y a dubohabrové háje v blízkosti Labe (olše, topol, vrba; sasanka, suchopýr či kopřiva). Třetím [[ekosystém]]em jsou stojaté i tekoucí vody, mokřady a slatiny (slepá ramena Labe – leknín, rákos, orobinec). Posledním regionem je ekosystém na vátých píscích a písčinách (hlaváček, pelyněk). Zoogeograficky (dle rozšíření ptáků, později i savců) jsou Neratovice součástí celku zvaného Arktogea (územním rozsahem odpovídá Holarktisu). Mařanova koncepce ([[1958]]) upřesněna J. Bucharem (1983) řadí město do provincie listnatých lesů, distriktu úseku českého. Nejmenší jednotkou je obvod středočeských [[Nížina|nížin]] a [[Pahorkatina|pahorkatin]] (koresponduje s geomorfologickou jednotkou Česká tabule). Zoogeografické [[ekosystém]]y (vliv člověka; druhotná fauna) podle pana Čihaře: [316] => [317] => Ekosystém: [318] => * lidská sídliště – křižák, [[Moucha domácí|moucha]]; [[Vrabec domácí|vrabec]], [[sýkora]], [[Myš domácí|myš]], [[potkan]] [319] => * pole, louky, pastviny – slíďák, kobylka, [[motýli]]; [[Straka obecná|straka]], [[poštolka]], [[Ještěrka obecná|ještěrka]], [[Zajíc polní|zajíc]] [320] => * vody a jejich okolí – [[Šídlo modré|šídlo]], ovád, [[komár]]; [[rak]], [[kapr]], [[okoun]], [[kachna]] [321] => * lužní lesy – mravenec, [[brouk]], lumek; [[kalous]], [[zmije]], [[veverka obecná|veverka]] [322] => * stráně, stepi, písčiny – kutilka, vřetenuška; [[Rejsek obecný|rejsek]], [[Hraboš polní|hraboš]] [323] => [324] => Na území Neratovicka v těsném sousedství chemičky Spolany se nachází přírodní rezervace [[Černínovsko]], která byla vyhlášena v roce [[1950]] a [[Spolana|Spolanou]] je prakticky nedotčena. Má rozlohu 10,1 ha a jedná se o [[biotop]] jednoho z posledních labských ramen obklopeného lužním lesem starým přes 90 let. Vzácným živočichem je zde [[plž]] Valvata pulchella. [325] => [326] => == Průmysl == [327] => === Spolana Neratovice === [328] => [[Soubor:Neratovice 0519.jpg|náhled|Industriální dědictví Spolany Neratovice]] [329] => {{Podrobně|Spolana}} [330] => [331] => Rozhodující velká chemická továrna, do roku 1954 patřící Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Praze, zaměřená zejména na výrobu kaprolaktamu, [[Chlor|chlóru]] a jeho další zpracování na [[PVC]]. [332] => [333] => === Cayman Pharma === [334] => Společnost [[Cayman Pharma]] vznikla v [[Říjen|říjnu]] 2006 spojením dvou firem z velmi rozdílných částí světa. Jednou z firem byla Cayman Chemical, biochemická společnost se sídlem v USA, globálně uznávaná jako odborník na chemii [[Lipidy|lipidů]]. Druhou z firem byla NeraPharm, firma působící od konce [[1970–1979|70. let]] 20. století v areálu Spolany jako Závod kvalifikované chemie. Závod kvalifikované chemie byl vytvořen v době sovětské hospodářské nadvlády a centrálního plánování. Jeho cílem bylo vyvinutí a zavedení nezávislé výroby důležitých veterinárních prostaglandinů pro celý [[východní blok]]. Obě firmy ovšem spojují jedinečné zkušenosti v oboru [[Prostaglandin|prostaglandinové chemie]]. [335] => [336] => === Lachema Neratovice === [337] => Druhá větší chemická továrna – dříve Sana, pak [[Lachema]], národní podnik [[Brno]], závod 3, byla založena 1. ledna [[1986]] odtržením části budov a výroby ze [[Spolana|Spolany]]. Byl zde mj. vybudován provoz pěnového [[Polystyren|polystyrénu]], menší provozy kyselin a laboratorních chemikálií, sladidla Sorbidu, hnojiva pro zahrádkáře. Továrna byla přejmenována na LachNer. [338] => [339] => === Další podniky před rokem 1990 === [340] => * V lednu 1961 se z někdejšího družstva Druchema vytvořila provozovna ''Styl'', kde zhruba 60 dělníků vyrábělo bytovou chemii [341] => * V prosinci 1975 vzniklo družstvo ''Opus'', zabývající se šitím sportovní výzbroje [342] => * Sempra - závod Neratovice, produkovala cibule tulipánů, gladiolNeratovice, město zeleně str. 16 [343] => [344] => == Doprava == [345] => [[Soubor:Železniční stanice Neratovice.jpg|vlevo|náhled|Železniční stanice Neratovice]] [346] => [347] => === Dopravní síť === [348] => Okrajem katastrálního území města prochází [[silnice I/9]] [[Zdiby]] - [[Mělník]] - [[Česká Lípa]] - [[Rumburk]]. Městem prochází [[silnice II/101]] [[Brandýs nad Labem]]-[[Stará Boleslav]] - Neratovice - [[Kralupy nad Vltavou]] - Kladno. [349] => [350] => Město je důležitou železniční křižovatkou. Z hlavní trati [[Železniční trať Praha–Turnov|070]] Praha - Turnov zde odbočují [[Železniční trať Čelákovice–Neratovice|trať 074]] do Čelákovic a [[Železniční trať Neratovice – Kralupy nad Vltavou|trať 092]] do [[Kladno|Kladna]]. Na území města leží odbočná [[železniční stanice]] ''[[Neratovice (nádraží)|Neratovice]]'' (tratě 070, 074, 092) a mezilehlé [[železniční zastávka|železniční zastávky]] ''[[Neratovice sídliště]]'' (na trati 070), ''Neratovice město'' a ''Lobkovice'' na trati 074. Železniční [[Železniční trať Praha–Turnov|trať 070]] [[Praha]] - [[Turnov]] je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku [[1865]] pro směr do [[Turnov]]a, ve směru do Prahy roku [[1871]]. Železniční [[Železniční trať Čelákovice–Neratovice|trať 074]] Čelákovice - Brandýs nad Labem - Neratovice je jednokolejná regionální trať, doprava byla mezi Neratovicemi a [[Brandýs nad Labem|Brandýsem nad Labem]] zahájena roku [[1899]]. Železniční [[Železniční trať Neratovice – Kralupy nad Vltavou|trať 092]] Neratovice - Kralupy nad Vltavou je jednokolejná celostátní trať, doprava na ní byla zahájena roku [[1865]]. [351] => [352] => === Veřejná doprava 2012 === [353] => Z města vedly autobusové linky do těchto cílů: [[Brandýs nad Labem]]-[[Stará Boleslav]], [[Kostelec nad Labem]], [[Kralupy nad Vltavou]], [[Mělník]], [[Mšeno]], [[Odolena Voda]], [[Praha]], [[Štětí]]. [354] => [355] => K 7. dubnu 2015 byla ukončena hlavní příměstská linka z Neratovic k autobusovému stanovišti u stanice metra [[Nádraží Holešovice (stanice metra)|Nádraží Holešovice]] (původně [[Nerabus]]) a Neratovice se zapojily do projektu [[Pražská integrovaná doprava|Pražské integrované dopravy]]. Hlavní linkou se stal autobus č. 348 končící u stanice metra [[Ládví (stanice metra)|Ládví]]. [356] => [357] => * '''348''' (Obříství) – (Chlumín) – (Libiš, obec) – (Neratovice, U Vojtěcha) – Neratovice, Dům kultury – [[Ládví (stanice metra)|Ládví]] – ([[Fakultní nemocnice Bulovka|Bulovka]]) [358] => [359] => Po železniční trati [[Železniční trať Praha–Turnov|070]] vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice - Mladá Boleslav) v rámci pražského systému [[Esko (příměstská železnice)|Esko]]. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení železniční stanice Neratovice bylo denně 5 rychlíků a 1 spěšný vlak, v pracovních dnech 22 osobních vlaků, o víkendech 12 osobních vlaků. Po trati 074 v pracovních dnech jezdilo 14 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků. Po trati 092 jezdilo v pracovních dnech 13 osobních vlaků, o víkendech 9 osobních vlaků. [360] => [361] => === Vodní doprava === [362] => Řeku [[Labe]] protékající městem využívaly zejména zásobovací lodě s uhlím a materiály pro [[Spolana Neratovice|Spolanu]] a města na střední části [[Labe]]. V malé míře i k rekreační plavbě malých plavidel. V katastru města na pomezí s [[Lobkovice]]mi a [[Mlékojedy]] je [[zdymadlo]] s malou elektrárnou a komorami pro projíždějící lodě. [363] => [364] => == Turistika == [365] => * Cyklistika – Územím města vede cyklotrasa č. 24 [[Nymburk]] - [[Stará Boleslav]] - Neratovice - [[Mělník]]. [366] => * Pěší turistika – Městem vedou turistické trasy {{Turistická značka|modrá}} Lobkovice - Neratovice - Kozly - Ovčáry, {{Turistická značka|zelená}} Kojetice - Lobkovice - Jiřice - Kostelec nad Labem. [367] => [368] => == Pamětihodnosti == [369] => * [[Kostel svatého Vojtěcha (Neratovice)|Kostel sv. Vojtěcha]] [370] => * [[Lobkovice (zámek)|Zámek Lobkovice]] [371] => * Hrobka [[František Palacký|Františka Palackého]] na hřbitově v [[Lobkovice|Lobkovicích]] [372] => * Kostel nanebevzetí Panny Marie [373] => * První český elektrochemický závod na karbid, Bohdan Kasper, založen v roce 1899 v Palackého ulici přestavbou části mlýna, objekt dochován v dobrém stavu včetně komína, strojovny a kanálů. Je částečně využíván. [374] => * Areál Spolany Neratovice. Jako první zde založil V. B. Goldberg v roce 1898 továrnu na mýdlo, svíčky a stearin, později přibyla výroba karbidu a čpavkové vody. Po krachu a přechodu na potravinářskou výrobu v roce 1939 areál koupil proslulý Spolek pro chemickou a hutní výrobu a následovaly masivní úpravy areálu. Mimo jiné zde vznikla unikátní konstrukce skladu se skořepinovou sedlovou střechou tvaru hyperbolického paraboloidu či hydroelektrárna, součást zdymadla Lobkovice. V roce 1950 vznikl po znárodnění spolku n. p. Spolana Neratovice. Kromě tehdejší výroby umělých vláken začal podnik produkovat chlór, kyselinu chlorovodíkovou či celofán a od roku 1975 také PVC. Dnes je architektonicky mimořádně cenný a stále funkční areál ve vlastnictví polského PKN Orlen. [375] => * Zdymadlo a hydroelektrárna Lobkovice. Zdymadlo postaveno v letech 1914 až 1922, dnešní podoba jednolodní plavební komory pak pochází z roku 1977. V roce 1927 proběhla stavba pohyblivého jezu v krátkém průkopu asi 300 metrů pod původním pevným jezem, který vzdouval vodu do mlýnského náhonu. V letech 1942 až 1947 postaveno Spolkem pro chemickou a hutní výrobu hydroelektrárna s dvěma vertikálními Kaplanovými turbínami o výkonu 1,18 MW z pardubické továrny Josefa Prokopa synové. [376] => * Železniční stanice Neratovice, postavena v roce 1872 v rámci Turnovsko-kralupské dráhy. [377] => [[Soubor:Kopec Miluji.jpg|náhled|Kamenná plastika ''MILUJI'' Lenky Klodové]] [378] => * Realizovaná díla ze sympozia ''Oživené město Neratovice ´97'': [379] => ** ''Jezdecká socha'' Jana Novotného (1999)[https://neratovice.cz/socha-jezdce/g-1272 Oficiální web města] Jezdecká socha v Kostomlatského sadech v Neratovicích [380] => ** ''Kameny v lesíku'' Dagmar Šubrtové (2000) [381] => ** Pískovcová plastika ''[[MILUJI]]'' Lenky Klodové (2001) [382] => ** ''Kamenná kniha'' [[Kurt Gebauer|Kurta Gebauera]] v Lobkovicích (2018)[https://www.neratovice.cz/odhaleni-kamenne-knihy-v-lobkovicich/gs-2398 Oficiální web města] Fotogalerie z odhalení díla v roce 2018 [383] => [384] => === Kulturní dům === [385] => [[Soubor:Kulturní dům Neratovice.jpg|vlevo|náhled|Kulturní dům na náměstí Republiky]] [386] => Dne 21. dubna [[1972]] byl otevřen 12 patrový Kulturní dům, jehož součástí byl velký sál, [[kino]], 10 pater hotelových pokojů, které v prvních letech sloužily jako ubytovna nových zaměstnanců rozšiřující se [[Spolana Neratovice|Spolany]], velká restaurace se salónkem a [[knihovna (instituce)|knihovna]]. Rozsáhlé chodby a [[Atrium|átria]] byly využívány k výstavám různého zaměření, např. v roce [[1974]] zde byla Krajská výstava poštovních známek. Později byl dostavěn druhý sál vhodný i pro divadelní produkce a celý komplex přejmenován. Sál je využíván všestranně, např. pro schůze [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstva]], politická shromáždění, taneční zábavy a kurzy. [387] => [388] => === Poštovní úřad === [389] => [[Soubor:Neratovice, Mládežnická 1357, pošta, zastávka Nám. Republiky.jpg|náhled|Neratovická pošta]] [390] => Dne 20. dubna [[1874]] byla v tehdejší [[Vesnice|vsi]] založen poštovní úřad, který zabezpečoval pěšími pochůzkami doručování zásilek nejen v Neratovicích, ale i sousedních vesnicích [[Libiš]], [[Lobkovice]], [[Tišice]], [[Červený Mlýn]], [[Kaberna]], [[Třebošnice]], [[Mlékojedy]], Hájek a [[Byškovice]]. Úřad změnil několikrát své umístění, protože poštmistři si tak přivydělávali ke svým nízkým platům umístěním do vlastního domku. Nyní je ve středu města v nové budově. Prvním poštmistrem byl A. Kostomlatský v letech 1874–1908. V roce [[1972]] byla uvedena do provozu automatizovaná telefonní ústředna a zřízena dálnopisná stanice (STGS). Na sídlišti (u Legata) byla uvedena do provozu pobočka, pošta Neratovice 2 (nyní již neexistující). [391] => [392] => == Významné osobnosti města a městských částí == [393] => [394] => === Čestní občané === [395] => [396] => Mezi čestnými občany Neratovic nebyli v minulosti komunističtí pohlaváři.[https://melnicky.denik.cz/zpravy_region/cestni-obcane-mesta-se-meni-s-dobou20100225.html Čestní občané města se mění s dobou][https://www.neratovice.cz/assets/File.ashx?id_org=10356&id_dokumenty=417328 Čestní občané města] (doc) [397] => [398] => * rytíř Lobkowicz z Melku (26. srpna 1888), bývalý soudce a zemský rada [399] => * [[Svatopluk Čech]] (25. dubna 1895), básník, pobýval v Obříství, člen jednoty Sokol Neratovice [400] => * [[Tomáš Garrigue Masaryk]] (5. dubna 1935), prezident [401] => * [[Edvard Beneš]] (17. ledna 1938), prezident, 29. prosince 1939 bylo zastupitelstvem, na základě pokynu okresního úřadu v Brandýse nad Labem, čestné občanství jednomyslně zrušeno [402] => * [[Grigorij Protasovič Jakimov]] (70. léta), generálporučík tankových vojsk Rudé armády, jemuž je připisováno osvobození Neratovic [403] => * [[Pavel Tauber]] (15. června 2005), plukovník letectva, za války pilot RAF [404] => * [[Václav Parus]] (16. června 2010), motocyklový závodník [405] => * [[Miroslav Pavlík]] (10. září 2014), historik, kronikář města [406] => [407] => Lobkovice jsou jednou z částí města, po T. G. Masarykovi je v Neratovicích pojmenována ulice, po Benešovi ulice. Po Jakimovovi byla v 80. letech pojmenována ulice (nyní Kojetická). [408] => [409] => Na začátku 90. let pozval starosta do Neratovic na vystoupení [[Ljuba Hermanová|Ljubu Hermanovou]], kde jí mělo být následně uděleno čestné občanství města. Pár týdnů před akcí však starosta vystoupení zrušil z důvodu „dočasného útlumu návštěvnosti kulturních akcí“. Hermanová tak neratovické čestné občanství nakonec nezískala.[https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/134377/49744341/?q=%7B%22______searchform___search%22%3A%22v%5Cu00fdvoj+neratovic%22%2C%22______searchform___butsearch%22%3A%22Vyhledat%22%2C%22PNzzpSearchListbasic%22%3A1%7D&lang=cs Od vesnice k průmyslovému městu - vývoj Neratovic v 19. a 20. století] Bc. Pavla Penížková [410] => [411] => === Narozeni v Neratovicích a městských částech === [412] => [413] => * [[Jiří Popel z Lobkovic]] (1551–1607) [414] => * [[Václav Plesinger]] (1860–1937) [415] => * [[Miroslav Plesinger-Božinov]] (1883–1963) [416] => * [[Adolf Fiala]] (1909–1985) [417] => * [[Ljuba Hermanová]] (1913–1996) [418] => * [[Vratislav Slezák]] (1932–2020) [419] => * [[Josef Hanzlík]] (1938–2012) [420] => * [[Jakub Rejlek]] (* 1979) [421] => * [[Petr Poláček]] (* 1984) [422] => * [[Adam Sedlmajer]] (* 1987) [423] => * [[Tomáš Čvančara]] (* 2000) [424] => [425] => === Ostatní osobnosti === [426] => [427] => * [[Jan Měchura (advokát)|Jan Měchura]] (1774–1852) [428] => * [[František Palacký]] (1798–1876) [429] => * [[Terezie Měchurová]] (1807–1860) [430] => * [[Jan Křtitel Kašpar Palacký|Jan Palacký]] (1830–1908) [431] => * [[Marie Riegrová-Palacká]] (1833–1891) [432] => * [[Václav Pavlíček (poslanec Českého zemského sněmu)|Václav Pavlíček]] (1847–1917) [433] => * [[Jan Morava]] (* 1979) [434] => * [[Adam Kajumi]] (* 1999) [435] => [436] => === Pohřbeni v Neratovicích a městských částech === [437] => * [[František Palacký]] [438] => * [[Terezie Měchurová]] [439] => * [[Jan Křtitel Kašpar Palacký|Jan Palacký]] [440] => * [[Miroslav Plesinger-Božinov]] [441] => * [[Josef Plesinger]] (starosta Lobkovic) [442] => [443] => == Partnerská města == [444] => * {{Partnerské město|Radeberg|Německo|rok=1966}} [445] => [446] => == Odkazy == [447] => === Reference === [448] => [449] => [450] => === Literatura === [451] => * {{Citace monografie [452] => | příjmení = Slach [453] => | jméno = Miloslav [454] => | odkaz na autora = [455] => | rok = 1974 [456] => | titul = Katalog krajské výstavy Neratovice 1974 [457] => | vydavatel = FK-01-66 , MěstNV, Spolana Neratovice [458] => | místo = Neratovice [459] => }} [460] => [461] => === Externí odkazy === [462] => * {{Commonscat}} [463] => * {{Otto|heslo=Neratovice}} [464] => * {{RÚIAN}} [465] => * {{Oficiální web}} [466] => * [https://www.neratovicko.cz neratovicko.cz – Regionální portál Nertovicka] [467] => [468] => {{Město Neratovice}} [469] => {{Okres Mělník}} [470] => {{Autoritní data}} [471] => {{Portály|Geografie|Česko}} [472] => [473] => [[Kategorie:Neratovice| ]] [474] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [475] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [476] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [477] => [[Kategorie:Polabí]] [478] => [[Kategorie:Poválečná sídla]] [479] => [[Kategorie:Obce v okrese Mělník]] [480] => [[Kategorie:Sídla ve Středolabské tabuli]] [481] => [[Kategorie:Sídla na Labi]] [482] => [[Kategorie:Města v okrese Mělník]] [] => )
good wiki

Neratovice

Město Neratovice leží ve Středočeském kraji, v okrese Mělník, v Polabské nížině asi 20 km severně od Prahy na řece Labi, která protéká okrajem města. Neratovice se nacházejí v nadmořské výšce necelých 170 m n.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Labe','Brandýs nad Labem','Praha','Lobkovice','Mělník','Spolana','Byškovice','Středočeský kraj','František Palacký','Korycany','Karlín','Stará Boleslav'

Býškovice

Býškovice je vesnice v okrese Uherské Hradiště ve Zlínském kraji.

Karlín

Koryčany

Labe

Lobkovice

Mělník

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.

Spolana