Array ( [0] => 15617790 [id] => 15617790 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nerthus [uri] => Nerthus [3] => Nerthus by Emil Doepler.jpg [img] => Nerthus by Emil Doepler.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Nerthus by Emil Doepler.jpg|náhled|Jízda bohyně Nerthus na ilustraci [[Emil Doepler|Emila Doeplera]], cca 1905]] [1] => [2] => '''Nerthus''' je germánská bohyně, která byla ctěna [[Svébové|svébskými]] kmeny. Jediná zmínka o Nerthus pochází z počátku 2. století z díla [[Germania (kniha)|Germania]] římského historika [[Publius Cornelius Tacitus|Publia Cornelia Tacita]]. Ten uvádí že svébské kmeny [[Reudingi]], [[Aviones]], [[Anglové|Anglii]], [[Varini]], [[Jutové|Eudoses]], [[Suarini]] a [[Nuitones]] sídlící u [[Baltské moře|Baltu]] uctívají bohyni jménem Nerthus, kterou ztožňuje s [[Tellus|Terrou Mater]]. Píše o ní toto: [3] => [4] => {{Citát|Na jednom ostrově v oceánu je [[posvátný háj]] a v tom háji je vůz věnovaný bohyni, přikratý přehozem. Dotknout se ho je dovoleno jen knězi. Ten pozná, kdy je bohyně uvnitř, zapřáhne do vozu krávy a s velkou uctivostí provází bohyni na cestě. Tenkrát jsou dny plné radosti, slaví se svátky na místech, která bohyně poctí svým příjezdem a svým pobytem. Nezačínají se války, neberou se do ruky zbraně; je zavřeno všechno železo. Jen tak dlouho je však znám mír a pokoj, jen tak dlouho milován, dokud týž kněz neodveze bohyni zpátky do chrámu, když už má styku s lidmi dost. Pak je povoz, přehoz a božstvo samo (chceš-li, veř tomu) omýváno v tajemném jezeře. Tuto službu konají otroci a totéž jezero je pak okamžitě pohltí. Odtud tajemná hrůza a svatá nevědomost o podstatě tajemství, jež vidí jen lidé odcházející na smrt.{{Citace monografie [5] => | příjmení = Podborský [6] => | jméno = Vladimír [7] => | odkaz na autora = Vladimír Podborský (archeolog) [8] => | titul = Náboženství pravěkých Evropanů [9] => | vydavatel = Masarykova univerzita [10] => | místo = Brno [11] => | rok = 2006 [12] => | strany = 444 [13] => | isbn = 80-210-4178-1 [14] => }}}} [15] => [16] => == Hypotézy == [17] => Germánská podoba jména pravděpodobně zněla ''Nerthuz'', čemuž odpovídá jméno severského boha moře [[Njörd|Njörða]].{{Citace monografie [18] => | příjmení = West [19] => | jméno = Martin Litchfield [20] => | odkaz na autora = Martin Litchfield West [21] => | titul = Indo-European Poetry and Myth [22] => | url = https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west [23] => | vydavatel = Oxford University Press [24] => | místo = New York [25] => | rok = 2007 [26] => | strany = [https://archive.org/details/indoeuropeanpoet00west/page/n154 140] [27] => | isbn = 978-0-19-928075-9 [28] => | poznámky = [Dále jen West (2007)] [29] => }} Rozdílnost pohlaví těchto dvou postav vysvětluje [[Jaan Puhvel]] s odkazem na mýtus o námluvách Njörða a [[Skadi]]. [[Jötnar|Obryně]] Skadi si v něm podle nohou vybírá manžela jako odškodnění za zabití svého otce bohy a zároveň vystupuje jako bohyně spojená s lovem, lučištnictvím, lyžováním a horami. Skadi pak spojuje s bohem [[Ull]]em, taktéž lučištníkem a lyžařem, za jehož [[Pragermánština|pragermánské]] jméno považuje ''Wulthanaz''. Původně se tedy mohlo jednat o pár bohyně země a vody a boha zimní oblohy.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Puhvel [31] => | jméno = Jaan [32] => | odkaz na autora = Jaan Puhvel [33] => | titul = Srovnávací mytologie [34] => | vydavatel = Lidové noviny [35] => | místo = Praha [36] => | rok = 1997 [37] => | strany = 238, 241 [38] => | isbn = 80-7106-177-8 [39] => | poznámky = [Dále jen Puhvel(1997)] [40] => }} [41] => [42] => Puhvel též upozorňuje na paralelu s [[Frey]]em, který ve společnosti ženské průvodkyně také absolvoval pouť v krytém voze a jemuž byly v [[Uppsala|Uppsale]] obětováni lidem vhozením do studny.Puhvel (1997), s. 239. [43] => [44] => == Reference == [45] => [46] => [47] => == Externí odkazy == [48] => * {{Commonscat|Nerthus}} [49] => * [https://www.britannica.com/topic/Nerthus Encyclopædia Britannica - Nerthus] [50] => * [http://runarmal.cz/asatru/bytosti/nerthus-a-njord Runamal - Nerthus a Njörd] [51] => {{Autoritní data}} [52] => {{Portály|Historie|Náboženství}} [53] => [54] => [[Kategorie:Germánská božstva]] [55] => [[Kategorie:Bohyně země]] [] => )
good wiki

Nerthus

Emila Doeplera, cca 1905 Nerthus je germánská bohyně, která byla ctěna svébskými kmeny. Jediná zmínka o Nerthus pochází z počátku 2.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:Nerthus by Emil Doepler.jpg','Jutové','Kategorie:Germánská božstva','Frey','Ull','Skadi','Jaan Puhvel','Njörd','Tellus','Baltské moře','Nuitones','Suarini'

Frey

Jutové

Njörd

Skadi

Tellus

Ull