Array ( [0] => 15530796 [id] => 15530796 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Netolice [uri] => Netolice [3] => Netolice 2009.JPG [img] => Netolice 2009.JPG [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě na Prachaticku}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Netolice [3] => | status = město [4] => | NUTS3 = CZ031 [5] => | obec s rozšířenou působností = [[Prachatice]] [6] => | pověřená obec = Netolice [7] => | kraj = [[Jihočeský kraj|Jihočeský]] [8] => | okres = Prachatice [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | katastrální území = Netolice [11] => | PSČ = 384 11 [12] => | počet částí obce = 2 [13] => | počet katastrálních území = 1 [14] => | počet ZSJ = 4 [15] => | adresa = Mírové náměstí 208
384 11 Netolice [16] => | web = http://www.netolice.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = mu.podatelna@netolice.cz [19] => | starosta = Mgr. Vladimír Pešek [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => | mapa = [22] => }} [23] => '''Netolice''' ({{Vjazyce2|de|''Nettolitz, Netolitz''}}) jsou jedno z nejstarších jihočeských [[město|měst]]. Leží v severovýchodní části [[Okres Prachatice|okresu Prachatice]] asi 25 km SZ od [[České Budějovice|Českých Budějovic]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. Historické jádro města je [[městská památková zóna|městskou památkovou zónou]]. K obci náleží osada [[Petrův Dvůr]]. [24] => [25] => == Historie == [26] => [[Soubor:Netolice náměstí 4.jpg|vlevo|náhled|Jižní část Mírového náměstí s Rožmberským domem (Muzeum [[Otakar Kudrna|Otakara Kudrny]]]] [27] => [28] => Zvlněná oblast Netolicka byla osídlena již v [[Doba bronzová na území Česka|době bronzové]], význam měla i v době [[Keltové|keltského]] osídlení. Velmi brzy jsou Netolice jsou zmiňovány i v písemných pramenech, jako pomezní hrad [[Slavníkovci|Slavníkovců]] je uvádí [[Kosmova kronika|Kosmova kronika česká]] s datací k roku 981. Po [[vyvraždění Slavníkovců]] se okolí Netolic zmocnili [[Přemyslovci]], kteří zde vybudovali správní hrad, jehož součástí byl i kostel sv. Jana Křtitele zrušený v roce 1788. Existence hradu je doložena do 15. století, v podhradí vznikla trhová vesnice související s průchodem obchodní cesty z [[Horní Rakousy|Horních Rakous]] do Prahy. Vesnice byla soustředěna kolem [[Kostel svatého Václava (Netolice)|kostela svatého Václava]] postaveného počátkem 13. století. V roce 1263 přešly Netolice s okolními vesnicemi do majetku nově založeného [[Klášter Zlatá Koruna|kláštera ve Zlaté Koruně]], krátce nato byl postaven další [[Kostel Nanebevzetí Panny Marie (Netolice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]]. Za nejasných poměrů po smrti [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] změnily Netolice majitele, ale v roce 1284 potvrdil [[Václav II.]] Netolice jako vlastnictví zlatokorunského kláštera. V královské listině Václava II. je Netolicím poprvé přiznán statut městačka (''civitatis Notalicz''), téhož roku je v Netolicích doložen první [[rychtář]] dosazený [[opat]]em ze Zlaté Koruny. V roce 1338 vznikl v Netolicích první [[cech]] (pekařský) a k roku 1362 je písemně doloženo složení městské rady. [29] => [30] => [[File:Netolice_(1).jpg|thumb|left|upright|Kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [31] => [32] => Ve vyhrocené době [[Husitské války|husitských válek]] se majetku zlatokorunského kláštera zmocnil [[Oldřich II. z Rožmberka|Oldřich z Rožmberka]], který Netolice získal v roce 1420 do zástavy od císaře [[Zikmund Lucemburský|Zikmunda]]. Nevyjasněné majetkoprávní vztahy mezi [[Rožmberkové|Rožmberky]] a zlatokorunským klášterem provázely vlastnictví Netolic bezmála jedno století. Nezávisle na tom se ale samotné Netolice rozvíjely, v polovině 15. století zde začalo prosperovat [[rybníkářství]], k němuž byly v regionu příhodné geografické podmínky. Do dědičného vlastnictví Rožmberků přešly Netolice definitivně až v roce 1513 listinou [[Vladislav Jagellonský|Vladislava Jagellonského]]. Za vlády Rožmberků vzniklo v Netolicích během 16. století několik dalších cechů (sladovníci 1518, tkalci 1552, truhláři 1555, kožešníci 1560), [[Petr Vok z Rožmberka]] obnovil v roce 1596 Netolicím právo vařit pivo a dodávat je do okolních vesnic. K roku 1559 se připomínají první názvy netolických ulic, z nichž některé se dochovaly dodnes. V rámci obrovského rožmberského dominia získaly Netolice význam také díky [[Kratochvíle (zámek)|loveckému zámku Kratochvíle]], který byl postaven v těsném sousedství města a [[Vilém z Rožmberka]] zde trávil čas na honech. Vilémův bratr a dědic Petr Vok z Rožmberka zde pobýval naposledy v roce 1600 a krátce nato kvůli značnému zadlužení Netolice (spolu s [[Český Krumlov|Českým Krumlovem]]) prodal císaři [[Rudolf II.|Rudolfovi II.]] Následkem vpádu [[Jindřich Duval Dampierre|generála Dampierra]] v roce 1619 vyhořelo celé město kromě kostela a školy, které stály mimo souvislou městskou zástavbu, obyvatelstvo bylo povražděno. [33] => [34] => [[Soubor:Netolice náměstí kašna.jpg|náhled|Kašna na Mírovém náměstí z roku 1677]] [35] => [36] => V roce 1622 získal Netolice spolu s Českým Krumlovem přední císařský rádce kníže [[Jan Oldřich z Eggenbergu|Jan Oldřich z Eggenberka]]. Ten v roce 1628 potvrdil městská privilegia, téhož roku byla postavena věž u kostela sv. Václava. V roce 1648 prošli Netolicemi [[Švédsko|švédští]] vojáci a v důsledku toho se město potýkalo s [[mor]]ovou nákazou. [[Eggenbergové|Eggenberkové]] podnikli během druhé poloviny 17. století několik úprav na zámku Kratochvíle, pobývali zde ale jen zřídka. Městská rada v Netolicích mezitím v roce 1667 zakoupila na náměstí dům od eggenberského hejtmana Jana Špinky pro vybudování nové radnice. Po vymření Eggenbergů přešly Netolice do majetku [[Schwarzenbergové|Schwarzenbergů]] (1719). Za vlády Schwarzenbergů získaly Netolice další práva na pořádání [[Výroční trh|výročních trhů]] (1795, 1848). Ve druhé polovině 18. století došlo k radikální přestavbě zámku Kratochvíle, knížecí rodina zde ale pobývala jen výjimečně, protože měla k dispozici řadu jiných sídel. Netolice měly v rámci [[Schwarzenberské dominium|schwarzenberského dominia]] až do 20. století statut samostatného velkostatku a rozlohou patřily k největším samosprávným jednotkám (velkostatek Netolice spolu s připojenými [[Libějovice]]mi zahrnoval bezmála 11 000 hektarů půdy)PROCHÁZKA, Johann: ''Topographisch-statisticher Schematismus des Grossgrunbesitzes im Königreiche Böhmen''; Praha, 1891; s. 534–536 [https://archive.org/details/topographischst01procgoog/page/n548/mode/2up dostupné online]. Ředitelství velkostatku sídlilo v [[Petrův Dvůr|Petrově Dvoře]] mezi Netolicemi a Kratochvílí (Petrův Dvůr byl v letech 1852–1964 samostatnou obcí)''Ottův slovník naučný'', díl 18.; Praha, 1902 (reprint 1999), s. 227–228 ISBN 80-7185-259-7. Až do poloviny 20. století měly v Netolicích velkou tradici trhy vycházející ze starých královských privilegií, ještě před druhou světovou válkou je uváděn trh na náměstí s 3000 kusy dobytka. [37] => [38] => [[File:Netolice_(3).jpg|thumb|left|Pamětní deska na budově bývalé Občanské záložny na Mírovém náměstí]] [39] => [40] => Během 19. století si Netolice udržely význam jako sídlo [[Soudní okres|soudního okresu]] (od roku 1850), což vedlo k výstavbě monumentální [[Radnice (Netolice)|radnice]] (1869) a rozvíjela se zde bohatá spolková činnost. Od roku 1807 se v Netolicích hrálo divadlo, které nakonec našlo trvalé zázemí v přestavbě domu č.p. 238 na náměstí. Později ve městě vznikl Sbor dobrovolných hasičů (1884) a od roku 1892 zde působil i [[Sokol (spolek)|Sokol]] (budova sokolovny byla postavena v letech 1933–1934) K rozvoji města přispěl i místní rod Kudrnů, z nějž pocházeli dva dlouholetí starostové – [[Josef Kudrna (1812–1892)|Josef Kudrna]] (starosta 1850–1870) a jeho syn [[Otakar Kudrna]] (starosta 1889–1918). Během jejich funkčního období byla postavena nová škola (1863), následovaná měšťanskou (1874) a obecnou dívčí školou (1878). Nová školní budova byla postavena v letech 1910–1911 v Bavorovské ulici (dnešní Základní škola). K hospodářské prosperitě Netolic přispělo vybudování železnice (1895; jednalo se o [[Železniční trať Dívčice–Netolice|přípojku z Dívčic]] na [[Železniční trať Plzeň – České Budějovice|hlavní trati České Budějovice – Plzeň]]). Po zániku [[Rakousko-Uhersko|rakouské monarchie]] převzal správu města dočasně majitel mlýna František Kuliš, po něm zastával funkci starosty Josef Michálek (1919–1927), v letech 1927–1935 byl starostou znovu František Kuliš. Po něm zastávali úřad starosty Petr Kašpar (1936–1938) a Václav Ráb (1938–1945). Za nich během [[První republika|první republiky]] došlo například k zavedení telefonu (1922) nebo výstavbě sokolovny (1933–1934). [41] => [42] => Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byly Netolice osvobozeny americkou armádou (dopoledne 8. května 1945), [[Rudá armáda|sovětská armáda]] přibyla do města o dva dny později. Zástupci americké a sovětské armády (generálmajor Paul a generálmajor Tichonov) v domě čp. 51 na náměstí podepsali 11. května 1945 dohodu o [[Demarkační čára|demarkační linii]]; na domě je pamětní deska.{{Citace elektronického periodika [43] => | titul = Pamětní deska podpisu dohody o demarkační linii v 2. světové válce {{!}} Spolek pro vojenská pietní místa [44] => | periodikum = www.vets.cz [45] => | url = https://www.vets.cz/vpm/20431-pametni-deska-podpisu-dohody-o-demarkacni-linii-v-2-svetove-valce/#20431-pametni-deska-podpisu-dohody-o-demarkacni-linii-v-2-svetove-valce [46] => | datum přístupu = 2023-12-20 [47] => }} Rudá armáda odjela z Netolic již počátkem června, Američané zůstali ve městě až do listopadu. [48] => [49] => Okresní zastupitelstvo bylo v Netolicích zrušeno již v roce 1928, ale až do roku 1949 zde fungoval okresní soud. Jako správní jednotka spadaly Netolice střídavě k [[České Budějovice|Českým Budějovicím]], [[Vodňany|Vodňanům]] a [[Prachatice|Prachaticím]], od roku 1960 jsou součástí okresu Prachatice. Po druhé světové válce si Netolice uchovaly převážně zemědělský charakter a díky absenci větších průmyslových podniků nedošlo k mohutné bytové výstavbě jako jinde. V roce 1954 bylo v Netolicích vybudováno [[dostihové závodiště]].{{Citace elektronického periodika [50] => | titul = Jezdectví - Oficiální stránky města Netolice [51] => | periodikum = www.netolice.cz [52] => | url = https://www.netolice.cz/mesto/mikroregion/jezdectvi/ [53] => | datum přístupu = 2023-05-24 [54] => }} [55] => [56] => Půdorys města s dochovanými interiéry nejstarších domů na náměstí spolu s okolní koncepcí kulturní krajiny (zámek Kratochvíle) vedl k vyhlášení [[Městská památková zóna|městské památkové zóny]] (1990). V roce 2008 bylo v Netolicích založeno [[literátské bratrstvo]], jediné fungující v České republice (k roku 2022). [57] => [58] => == Obyvatelstvo == [59] => {{Tabulka počtu obyvatel}} [60] => [61] => == Městská správa == [62] => === Části města === [63] => * Netolice [64] => * [[Petrův Dvůr]] [65] => [66] => == Společnost == [67] => === Školství === [68] => * Základní škola a mateřská škola [69] => [70] => === Kultura === [71] => * Muzeum JUDr. Otakara Kudrny [72] => * Archeopark [73] => [74] => === Sport === [75] => * Sportovní hala [76] => * Dostihové závodiště Netolice (18 ha) [77] => * Netolický motokros [78] => * [[Letiště Strunkovice]] (u městyse [[Strunkovice nad Blanicí]]) [79] => [80] => == Pamětihodnosti == [81] => [[Soubor:Kratochvíle.de.antaŭe1.JPG|náhled|zámek Kratochvíle]] [82] => {{viz též|Seznam kulturních památek v Netolicích}} [83] => [84] => * [[Kratochvíle (zámek)|zámek Kratochvíle]] [85] => * [[kostel svatého Václava (Netolice)|kostel svatého Václava]]; na hřbitově, který přiléhá k tomuto kostelu jsou umístěny pomníky obětem světových válek{{Citace elektronického periodika [86] => | titul = kostel sv. Václava - Památkový Katalog [87] => | periodikum = www.pamatkovykatalog.cz [88] => | url = https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-sv-vaclava-679062 [89] => | datum přístupu = 2023-12-20 [90] => }}{{Citace elektronického periodika [91] => | titul = Pomník Obětem 1. světové války {{!}} Spolek pro vojenská pietní místa [92] => | periodikum = www.vets.cz [93] => | url = https://www.vets.cz/vpm/20429-pomnik-obetem-1-svetove-valky/#20429-pomnik-obetem-1-svetove-valky [94] => | datum přístupu = 2023-12-20 [95] => }} [96] => * [[kostel Nanebevzetí Panny Marie (Netolice)|kostel Nanebevzetí Panny Marie]] [97] => * [[Radnice (Netolice)|Radnice]] [98] => * Rožmberský dům – muzeum{{MonumNet|ID=143550|název=muzeum Rožmberský dům|datum=2017-11-9}} [99] => * [[Netolice (hradiště)|Archeopark Netolice]] na vrchu ''Svatý Ján'' v Netolicích je archeologickou památkou, která formou přímé rekonstrukce prezentuje výsledky archeologického výzkumu [[Raný středověk|raně středověkého]] hradiště, včetně kostela svatého Jana Křtitele (zanikl v roce 1789).{{Citace elektronického periodika [100] => | titul = hradiště sv. Jan - Památkový Katalog [101] => | periodikum = pamatkovykatalog.cz [102] => | url = https://pamatkovykatalog.cz/hradiste-sv-jan-22272024 [103] => | datum přístupu = 2024-02-28 [104] => }}{{Citace elektronického periodika [105] => | titul = Netolice [106] => | periodikum = www.archeologickyatlas.cz [107] => | url = https://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/netolice_pt_hradiste [108] => | datum přístupu = 2024-02-28 [109] => }} [110] => * V místech pod hrází rybníka Mnich stával [[Vrcholný středověk|vrcholně středověký]] [[Netolice (hrad)|netolický hrad]], který zanikl na konci patnáctého století.{{Citace monografie [111] => | příjmení = Durdík [112] => | jméno = Tomáš [113] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [114] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [115] => | vydavatel = Libri [116] => | místo = Praha [117] => | rok = 2002 [118] => | isbn = 80-7277-003-9 [119] => | počet stran = 736 [120] => | typ kapitoly = heslo [121] => | kapitola = Netolice [122] => | strany = 376 [123] => }} [124] => * [[Ziegrosserův mlýn|Vodní mlýn]] [125] => [126] => == Rodáci == [127] => * [[Josef Štěpánek Netolický|Štěpánek Netolický z Netolic]] (asi 1460–1538), český rybníkář [128] => * [[František Ondřej Holý]] (1747–1783), hudební skladatel českého původu [129] => * [[Josef Kudrna (1812–1892)|Josef Kudrna]] (1812–1892), starosta města 1850–1870 [130] => * [[František Gregora]] (1819–1887), český hudební skladatel [131] => * [[Antonín Lenz]] (1829–1901), český katolický teolog [132] => * [[Vojtěch Lešetický]] (1830–1908), český učitel a básník [133] => * [[Jan Vaníček]] (1840–1913) – český advokát a politik, poslanec Českého zemského sněmu [134] => * [[Otakar Kudrna]] (1853–1940), český advokát a politik, poslanec Českého zemského sněmu, starosta města 1889–1918 [135] => * [[Alois Sarauer]] (1901–1980), hudební skladatel, klavírní pedagog [136] => * [[Eva Dudková]] (1936–), sbormistryně, učitelka [137] => * [[Petr Příhoda]] (1939–2014), křesťanský publicista, spisovatel a pedagog [138] => * [[Miroslav Mikeš]] (1941–), režisér místního ochotnického spolku [139] => [140] => == Galerie == [141] => [142] => Netolice-pregxejo_de_Sankta_Venceslao.JPG|Kostel sv. Václava [143] => Netolice-skulptajxo_sur_la_placo.JPG|Sousoší sv. Jana Nepomuckého (1738) na náměstí [144] => Netolice01.JPG|Podloubí na náměstí [145] => Netolice, boží muka.jpg|[[Boží muka]] v Netolicích (Gregorova, při čp. 402) [146] => [147] => [148] => == Odkazy == [149] => === Literatura === [150] => * [[Karel Kuča|Kuča, Karel]]: ''Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku''; díl IV.; Praha, 2000; s. 317–326 ISBN 80-85983-16-8 [151] => * Starý, Václav: ''Netolice od A do Ž''; Netolice, 1993; 34 s. [152] => [153] => === Reference === [154] => [155] => [156] => === Související články === [157] => * [[Netolice (nádraží)]] [158] => * [[Železniční trať Dívčice–Netolice]] [159] => * [[Římskokatolická farnost Netolice]] [160] => [161] => === Externí odkazy === [162] => * {{Commonscat}} [163] => * {{Otto|heslo=Netolice}} [164] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Netolice}} [165] => * {{Oficiální web}} [166] => * {{RÚIAN}} [167] => [168] => {{Pahýl}} [169] => {{Části české obce}} [170] => {{Okres Prachatice}} [171] => {{Autoritní data}} [172] => {{Portály|Česko|Geografie}} [173] => [174] => [[Kategorie:Netolice| ]] [175] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [176] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [177] => [[Kategorie:Městské památkové zóny v Česku]] [178] => [[Kategorie:Města v okrese Prachatice]] [179] => [[Kategorie:Sídla v Šumavském podhůří]] [180] => [[Kategorie:Mikroregion Netolicko]] [181] => [[Kategorie:Místní části v Netolicích]] [182] => [[Kategorie:Obce v okrese Prachatice]] [] => )
good wiki

Netolice

Netolice jsou jedno z nejstarších jihočeských měst. Leží v severovýchodní části okresu Prachatice asi 25 km SZ od Českých Budějovic.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Petrův Dvůr','Kratochvíle (zámek)','Prachatice','Radnice (Netolice)','Josef Kudrna (1812-1892)','Železniční trať Dívčice-Netolice','Otakar Kudrna','České Budějovice','Kosmova kronika','Václav II.','Rožmberkové','Slavníkovci'

Prachatice

Rožmberkové

Slavníkovci