Array ( [0] => 15511238 [id] => 15511238 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Neurologie [uri] => Neurologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:TE-Nervous system diagram.svg|náhled|Nervový systém]] [1] => '''Neurologie''' (z řeckého νεῦρον, neuron, „nervy“ a -λογία, -logie, „-věda) je lékařský obor zabývající se studiem onemocnění a poruch [[Nervová soustava|nervové soustavy]] především na organickém podkladě. Zabývá se diagnostikou a léčbou všech problému centrální, periferní a autonomní nervové soustavy. Lékař tohoto oboru se nazývá neurolog/neuroložka. Neurologie velmi úzce souvisí s [[Psychiatrie|psychiatrií]], [[Vnitřní lékařství|interním lékařstvím]], ale i s [[Pediatrie|pediatrií]]. Dětská neurologie je, kvůli řešení specifických problémů, samostatným lékařským oborem. S neurologií úzce souvisí specializovaný obor [[neurochirurgie]], ten se však zabývá řešením onemocnění a úrazů nervového systému chirurgickou cestou. [2] => [3] => == Kvalifikace == [4] => K výkonu profese neurologa nepostačuje pouze absolvování lékařské fakulty. V České republice je podmínkou pro získání odborné způsobilosti v oboru neurologie získání atestace.{{Citace elektronického periodika |titul=Vyhlášky č. 185/2009 Sb., o oborech specializačního vzdělávání lékařů, zubních lékařů a farmaceutů a oborech certifikovaných kurzů, ve znění vyhlášky č. 361/2010 Sb. |url=http://www.mzcr.cz/Odbornik/Soubor.ashx?souborID=11141&typ=application%2Fpdf&nazev=%C3%9Apln%C3%A9%20zn%C4%9Bn%C3%AD%20vyhl%C3%A1%C5%A1ky%20%C4%8D._185_2009_Sb.pdf |datum přístupu=2011-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200710065032/http://www.mzcr.cz/Odbornik/Soubor.ashx?souborID=11141&typ=application%2Fpdf&nazev=%C3%9Apln%C3%A9+zn%C4%9Bn%C3%AD+vyhl%C3%A1%C5%A1ky+%C4%8D._185_2009_Sb.pdf |datum archivace=2020-07-10 }} Podmínky pro přihlášení k atestační zkoušce stanovuje Vyhláška č. 361/2010 Sb.: Po úspěšném absolvování prezenčního vysokoškolského studia v oboru všeobecné lékařství nebo v oboru ekvivalentním je získání atestace. Příprava k atestaci začíná absolvování základního neurologického kmene o délce 24 měsíců a vlastního specializovaného výcviku o délce 36 měsíců. Po této praxi o předepsané skladbě a po vykonání předepsaného počtu odborných výkonů se lze přihlásit k [[Atestace (lékaře)|atestační zkoušce]], jejímž absolvováním se lékař stává atestovaným neurologem.{{Citace elektronického periodika |titul=Neurologie: Věstník MZd ČR, duben 2011 |url=http://www.mzcr.cz/Odbornik/Soubor.ashx?souborID=12009&typ=application%2Fpdf&nazev=Neurologie_V%C4%9Bstn%C3%ADk%202011_%C4%8Dastka%204_Duben%202011.pdf |datum přístupu=2011-12-01 |url archivu=https://web.archive.org/web/20160306054942/http://www.mzcr.cz/Odbornik/Soubor.ashx?souborID=12009&typ=application%2Fpdf&nazev=Neurologie_V%C4%9Bstn%C3%ADk%202011_%C4%8Dastka%204_Duben%202011.pdf |datum archivace=2016-03-06 }} [5] => [6] => === Neurologický kmen === [7] => '''Neurologický kmen''' je samostatným kmenem.[[Ministerstvo zdravotnictví České republiky|MZd ČR]]: [http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/informace-v-souvislosti-s-vydanim-novely-vyhlasky-c-sb-vyhlaska-c-sb_4492_936_3.html Informace v souvislosti s vydáním novely vyhlášky č. 185/2009 Sb. (vyhláška č. 361/2010 Sb.)] {{Wayback|url=http://www.mzcr.cz/Odbornik/dokumenty/informace-v-souvislosti-s-vydanim-novely-vyhlasky-c-sb-vyhlaska-c-sb_4492_936_3.html |date=20111215010251 }} Kmen trvá minimálně 24 měsíců. Lékař musí absolvovat dvouměsíční stáže na odděleních [[chirurgie]], [[Vnitřní lékařství|vnitřního lékařství]] a [[anesteziologie a resuscitace]]. Zbývajících 18 měsíců pak absolvuje na oddělení neurologie. Kmen končí teoretickou stáží a písemným testem. Po úspěšném absolvování kmenu získá lékař zejména následující kompetence: [8] => * Provedení vyšetření a příjem pacientů, vedení zdravotnické dokumentace. [9] => * Předkládání návrhu na další diagnostický a léčebný postup. [10] => * Propouštění pacientů. [11] => * Vykonávání ústavní pohotovostní služby. [12] => * Komplexní neurologické vyšetření pacientů. [13] => * Provedení rozšířené neodkladné resuscitace. [14] => [15] => === Specializační výcvik === [16] => '''Specializační výcvik''' trvá nejméně 36 měsíců. Tři měsíce trvá stáž na [[Psychiatrie|psychiatrickém]] oddělení, zbývajících 33 měsíců již probíhá na oddělení neurologie, ovšem nejméně šest měsíců musí probíhat na pracovišti vyššího typu. Lékař v přípravě k atestaci může absolvovat měsíční stáž na neurochirurgii a měsíční stáž na oddělení rehabilitace a fyzikální medicíny. Vedle toho má lékař předepsán minimální počet dalších teoretických odborných kurzů a stáží v menším rozsahu. Kromě toho musí lékař v přípravě k atestaci zpracovat písemnou práci formálně odpovídající například odbornému článku. Po splnění všech předpokladů se může lékař přihlásit k atestační zkoušce, která se skládá ze tří částí: [17] => # Obhajoba písemné práce. [18] => # Ústní zodpovězení dvou teoretických otázek. [19] => # Praktické vyšetření a interpretace nálezů tří pacientů. [20] => [21] => Složením atestační zkoušky se lékař stává plně způsobilým neurologem. Atestovaný neurolog se může dále vzdělávat v následujících nadstavbových oborech: [22] => * Dětská neurologie [23] => * Intenzivní medicína [24] => * Paliativní medicína a léčba bolesti [25] => [26] => == Klinická práce == [27] => [[Soubor:Reflex hammer.jpg|náhled|Neurologické kladívko používané k vyšetření reflexů]] [28] => === Neurologické vyšetření === [29] => '''Neurologické vyšetření''' je modifikací obvyklého interního vyšetření se zvláštním důrazem na vyšetření funkce nervového systému. K vyšetření používá neurolog především vlastní smysly, z pomůcek je pak nejznámější [[neurologické kladívko]], dále se používá [[špátle]], jemné vatové štětičky, ladičky a k vyšetření čichu i zrnka kávy nebo mýdlo. [30] => [31] => Základem neurologického vyšetření je důkladná [[anamnéza]], ve které neurolog shrnuje všechny údaje o pacientovi. Anamnéza se obvykle získává volným rozhovorem, jemuž neurolog udává určitý směr. Po odběru anamnézy následuje vlastní vyšetření, během kterého neurolog získá popis stavu nervového systému pacienta - neurologický [[status praesens]]. [32] => [33] => Neurologické vyšetřovací metody spočívají především ve vyšetření: [34] => * držení těla, chůze, napětí svalů a schopnosti regulovat svalové napětí [35] => * vyšetření senzitivních nervů zkouškami kožní citlivosti [36] => * vyšetření senzorických nervů zkouškami smyslů [37] => * vyšetření funkce jednoduchých reflexů [38] => * neuropsychologickém vyšetření, alespoň orientačně hodnotícím psychiku pacienta [39] => [40] => === Pomocné vyšetřovací metody v neurologii === [41] => V neurologii se používá celá řada pomocných vyšetřovacích metod. Některé z nich jsou společné s jinými obory, jiné jsou pro neurologii specifické. [42] => [43] => ==== Vyšetření zobrazovacími metodami ==== [44] => [[Soubor:Functional magnetic resonance imaging.jpg|náhled|Řez mozkem pomocí tzv. funkční magnetické rezonance. Oranžová barva zobrazuje oblasti s vyšší metabolickou aktivitou, zde primární zrakovou kůru.]] [45] => Vyšetření zobrazovacími metodami slouží především k posouzení struktury. [[Skiagrafie|Klasický rentgenový snímek]] může poskytnout cenné informace o změnách na lebce a páteři. [[Počítačová tomografie|Počítačovou tomografií]] lze zobrazit i vlastní tkáň mozku, mozkové komory, krvácení a expanzivní procesy. Někdy je vhodné vyšetření [[Magnetická rezonance|nukleární magnetická rezonance]], například při vyšetřování rozsahu postižení [[Roztroušená skleróza|roztroušenou sklerózou]]. Zejména pro vyšetření tepen zásobujících mozek krví se používá [[Lékařská ultrasonografie|ultrasonografie]] a [[angiografie]]. V některých případech je třeba monitorovat funkční aktivitu jednotlivých regionů mozkové kůry; k tomu se hodí [[pozitronová emisní tomografie]]. [46] => [47] => ==== Vyšetření mozkomíšního moku ==== [48] => Vyšetření [[Mozkomíšní mok|mozkomíšního moku]] (likvoru) patří mezi metody využívané poměrně specificky v neurologii, pouze v některých případech využívají toto vyšetření lékaři v oboru [[infekční lékařství]]. Přístup k mozkomíšnímu moku je obvykle cestou [[lumbální punkce]], výjimečně pak cestou [[subokcipitální punkce]]. Diagnosticky cennou informací je tlak mozkomíšního moku, jeho barva i složení. Analýzou mozkomíšního moku lze získat informace zejména o infekcích a dalších zánětlivých procesech mozku a mozkových obalů. [49] => [50] => ==== Elektrofyziologická vyšetření ==== [51] => Elektrofyziologická vyšetření v neurologii jsou poměrně specifická pro neurologii. Patří sem zejména EEG, EMG, polysomnografie a evokované potenciály. [52] => [53] => ===== Elektroencefalografie (EEG) ===== [54] => [[Soubor:Spike-waves.png|náhled|[[Epilepsie|Epileptické]] grafoelementy (specifické tvary křivek) zaznamenané na EEG.]] [55] => {{Viz též|Elektroencefalogram}} [56] => Elektroencefalografie je metoda sloužící k měření povrchových potenciálů odpovídajícím sumační aktivitě zejména korových neuronů v poměrně velkých okrscích. EEG má diagnosticky význam především v případě diagnostiky [[Epilepsie|epilepsií]], ovšem řada dalších poruch struktury i funkce mozku může mít na záznamu z EEG svůj korelát. [57] => [58] => ===== Elektromyografie (EMG) ===== [59] => {{Viz též|Elektromyografie}} [60] => Elektromyografie je metoda sloužící k hodnocení funkce periferního nervu, nervosvalové ploténky a svalu. Používá se zejména v diagnostice [[myasthenia gravis]] a [[Lambertův Eatonův syndrom|Lambertova Eatonova syndromu]]. [61] => [62] => ===== Evokované potenciály ===== [63] => {{Viz též|Evokované potenciály}} [64] => Evokované potenciály představují metodu sloužící k vyšetření rychlosti vedení informace mozkem. Princip je jednoduchý, pacientův smysl je podrážděn definovaným podnětem a měří se EEG. Samozřejmě že na jednom záznamu není změna patrná, ovšem jestliže se toto zopakuje několikrát, lze zprůměrováním záznamů získat křivku odpovídající šíření podnětu příslušnou drahou. Nejvíce se používají [[vizuální evokované potenciály]] (VEP) a [[akustické evokované potenciály]] (AEP). Slouží jako metoda objektivně zjišťující funkci příslušného smyslu a jako metoda posuzující funkční závažnost postižení při [[Roztroušená skleróza|roztroušené skleróze]]. [65] => [66] => ===== Polysomnografie ===== [67] => {{Viz též|Polysomnografie}} [68] => Polysomnografie je metoda sloužící k vyšetření [[Spánek|spánku]] pacienta. U spícího pacienta je zaznamenáváno několik parametrů: [69] => * [[Elektroencefalogram|EEG]] [70] => * svalové pohyby brady ([[Elektromyografie|EMG]]) [71] => * oční pohyby (elektrookulogram - EOG) [72] => * dýchání - dýchací pohyby hrudníku i břicha, proud vzduchu nosem i ústy a zvuk dýchání [73] => * saturace (nasycení) krve kyslíkem [74] => * pohyby končetin ([[Elektromyografie|EMG]]) [75] => * činnost srdce ([[Elektrokardiogram|EKG]]) [76] => Výsledek polysomnografického vyšetření slouží k diferenciální diagnostice [[Insomnie|nespavostí]]. [77] => [78] => ===== Histopatologie ===== [79] => [[Soubor:Alzheimer dementia (3) presenile onset.jpg|náhled|Histopatologický snímek tzv. senilního plaku v [[Mozková kůra|mozkové kůře]] pacienta s [[Alzheimerova choroba|Alzheimerovou chorobou]]. Impregnace stříbrem.]] [80] => {{Viz též|Patologická anatomie}} [81] => Nedílnou součástí diagnostiky některých poruch je vyšetření [[Biopsie|bioptického]] vzorku tkáně, především pak [[mikroskop]]ické stavby [[Tkáň|tkáně]]. Histopatologická diagnostika slouží především k upřesnění nebo potvrzení diagnózy u následujících poruch: [82] => * [[Rakovina|nádorů]] nervového systému [83] => * svalových poruch (např. [[Duchenneova muskulární dystrofie]]) [84] => [85] => ===== Genetické vyšetření ===== [86] => {{Viz též|Genetická choroba}} [87] => U řady [[Genetická choroba|dědičných onemocnění]] může definitivní informaci o charakteru onemocnění a tedy i o prognóze a případných terapeutických možnostech přinést až vyšetření [[gen]]ů pacienta. Mnohdy má však tato informace pouze preventivní význam v [[Prenatální diagnostika|prenatální diagnostice]] budoucích sourozenců a případně dětí pacienta. Mezi obvyklejší či známější dědičné neurologické choroby patří: [88] => * [[Duchenneova muskulární dystrofie]] [89] => * [[spinální svalová atrofie]] [90] => * [[Gaucherova choroba]] [91] => * [[Fabryho choroba]] [92] => * [[Niemannova Pickova choroba]] [93] => [94] => == Hraniční obory == [95] => Neurologie se ve své klinické i vědecké práci dotýká s řadou klinických i vědeckých oborů. Jedná se zejména o následující obory: [96] => === Psychiatrie === [97] => {{Viz též|Psychiatrie}} [98] => Psychiatrie se zabývá podobně jako neurologie poruchami funkce mozku. Na rozdíl od neurologie jsou však předmětem zájmu psychiatrie spíše poruchy vyšších mozkových funkcí, u kterých často není zřejmý jasný organický substrát. Psychiatrie má na rozdíl od neurologie mnohem blíže k humanitním než k přírodním vědám. Mezi choroby patřící do společného okruhu zájmu neurologie a psychiatrie patří především [[demence]]. [99] => [100] => === Neurochirurgie === [101] => {{Viz též|Neurochirurgie}} [102] => Neurochirurgie se zabývá chirurgickou terapií onemocnění mozku a míchy. Tím se liší od neurologie, která se zabývá diagnostikou a konzervativní terapií. [103] => [104] => === Neuroradiologie === [105] => {{Viz též|Radiologie}} [106] => Neuroradiologie je podoborem radiodiagnostiky, který se specializuje na zobrazování struktur nervového systému. [107] => [108] => === Neurovědy === [109] => {{Viz též|Neurověda}} [110] => Neurovědy (neuroscience) je zastřešující pojem pro řadu oborů sahajících od oborů z okruhu [[biologie]], [[chemie]] a [[Fyzika|fyziky]] přes obory z okruhu [[Matematika|matematiky]] a [[Informatika|informatiky]] až po obory z okruhu [[psychologie]], [[Lingvistika|lingvistiky]] a [[Filosofie|filozofie]]. Společným objektem zájmu všech těchto oborů je studium některé z funkcí nervového systému. Neurologie z jejich poznatků čerpá teoretické základy pro studium chorob nervové soustavy, naopak studium poruch nervové soustavy je zdrojem poznatků pro fungování nervového systému. [111] => [112] => === Rehabilitační lékařství === [113] => {{Viz též|Rehabilitační lékařství}} [114] => Řada neurologických onemocnění vyžaduje následnou rehabilitační péči, proto jsou neurologové v poměrně úzkém kontaktu s rehabilitačními pracovníky. [115] => [116] => == Odkazy == [117] => [118] => === Reference === [119] => [120] => === Literatura === [121] => * {{Citace monografie [122] => | příjmení = Ambler [123] => | jméno = Zdeněk [124] => | titul = Základy neurologie [125] => | vydavatel = Galén [126] => | místo = Praha [127] => | rok = 2006 [128] => | isbn = 80-7262-433-4 [129] => }} [130] => * {{Citace monografie [131] => | příjmení = Jedlička [132] => | jméno = Pavel [133] => | příjmení2 = Keller [134] => | jméno2 = Otakar [135] => | spoluautoři = et al. [136] => | titul = Speciální neurologie [137] => | vydavatel = Galén-Karolinum [138] => | místo = Praha [139] => | rok = 2005 [140] => | isbn = 80-246-1079-5 [141] => }} [142] => * {{Citace monografie [143] => | příjmení = Koukolík [144] => | jméno = František [145] => | titul = Lidský mozek [146] => | vydavatel = Galén [147] => | místo = Praha [148] => | rok = 2012 [149] => | vydání = 3 [150] => | isbn = 9788072627714 [151] => }} [152] => === Související články === [153] => * [[Mezinárodní neurochemická společnost]] [154] => * [[Neurověda]] [155] => * [[Psychiatrie]] [156] => [157] => === Externí odkazy === [158] => * {{Commonscat}} [159] => * {{Wikislovník|heslo=neurologie}} [160] => [161] => ==== Informační zdroje ==== [162] => * {{cs}} portál [http://www.wikiskripta.eu/index.php/Port%C3%A1l:Neurologie Neurologie] na [[WikiSkripta|WikiSkriptech]] [163] => * {{cs}} odborný lékařský časopis [http://www.neurologiepropraxi.cz/ Neurologie pro praxi] [164] => * {{en}} odborný lékařský časopis [http://www.biomedcentral.com/bmcneurol/ BMC Neurology] [165] => [166] => ==== Odborné společnosti ==== [167] => * {{cs}} [http://www.czech-neuro.cz/ Česká neurologická společnost] při [[Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně|ČLS JEP]] [168] => * {{cs}} [http://www.detskaneurologie.cz/ Česká společnost dětské neurologie] při [[Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně|ČLS JEP]] [169] => * {{cs}} [http://www.neurofyziologie.cz/ Česká společnost pro klinickou neurofyziologii] při [[Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně|ČLS JEP]] [170] => * {{cs}} [https://web.archive.org/web/20110831191528/http://uemweb.biomed.cas.cz/cns/ Česká společnost pro neurovědy] při [[Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně|ČLS JEP]] [171] => * {{sk}} [https://web.archive.org/web/20111021035431/http://www.snes.sk/cms/ Slovenská neurologická spoločnosť] [172] => * {{de}} [http://www.oegn.at/ Österreichische Gesellschaft für Neurologie] [173] => * {{de}} [http://www.dgn.org/ Deutsche Gesellschaft für Neurologie] [174] => * {{en}} [http://www.aan.com/ American Academy of Neurology] [175] => * {{en}} [http://www.wfneurology.org/ World Federation of Neurology] [176] => {{Autoritní data}} [177] => [178] => [[Kategorie:Neurologie| ]] [179] => [[Kategorie:Lékařské obory]] [180] => [[Kategorie:Nervová soustava]] [] => )
good wiki

Neurologie

Nervový systém Neurologie (z řeckého νεῦρον, neuron, „nervy“ a -λογία, -logie, „-věda) je lékařský obor zabývající se studiem onemocnění a poruch nervové soustavy především na organickém podkladě. Zabývá se diagnostikou a léčbou všech problému centrální, periferní a autonomní nervové soustavy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Česká lékařská společnost Jana Evangelisty Purkyně','Psychiatrie','Vnitřní lékařství','Roztroušená skleróza','Duchenneova muskulární dystrofie','Elektromyografie','Soubor:Alzheimer dementia (3) presenile onset.jpg','Soubor:TE-Nervous system diagram.svg','angiografie','gen','Elektrokardiogram','Soubor:Reflex hammer.jpg'
Copyright © 2025 Dobrý spolek