Array ( [0] => 15515654 [id] => 15515654 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nikšić [uri] => Nikšić [3] => Nikšić.jpg [img] => Nikšić.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Nikšić je největší město v Záhřebu v Chorvatsku. Leží na severovýchodě země, nedaleko od hranic se Slovinskem a Maďarskem. Město má bohatou historii, která sahá až do starověku, kdy bylo osídleno thrivejskými kmeny. Později bylo město ovládáno různými mocnostmi, jako byli Římané, Byzantinci, Uhři a Osmanští Turci. Nikšić je známý svými historickými památkami, jako je hrad Nikšić, který byl postaven ve 13. století a sloužil jako rezidence chorvatských králů. Dalšími zajímavými místy jsou staré město, kde se nacházejí úzké uličky, tradiční domy a historické kostely, a také archeologický park se zbytky antických staveb. Kromě svého historického bohatství má Nikšić také živou kulturní scénu. V městě se koná mnoho festivalů, koncertů, divadelních představení a výstav. Navíc se zde nachází řada muzeí a galerií, které prezentují umění a historii regionu. Nikšić je také významným ekonomickým centrem. V městě se nachází průmyslové zóny, ve kterých se produkují různé výrobky, včetně potravinářských výrobků, automobilů a elektroniky. Místní obyvatelé se také živí turistickým ruchem a službami. Celkově je Nikšić důležitým a atraktivním městem pro návštěvníky, kteří se zajímají o historii, kulturu a ekonomiku. Město nabízí širokou škálu aktivit a zážitků pro turisty i místní obyvatele. [oai] => Nikšić je největší město v Záhřebu v Chorvatsku. Leží na severovýchodě země, nedaleko od hranic se Slovinskem a Maďarskem. Město má bohatou historii, která sahá až do starověku, kdy bylo osídleno thrivejskými kmeny. Později bylo město ovládáno různými mocnostmi, jako byli Římané, Byzantinci, Uhři a Osmanští Turci. Nikšić je známý svými historickými památkami, jako je hrad Nikšić, který byl postaven ve 13. století a sloužil jako rezidence chorvatských králů. Dalšími zajímavými místy jsou staré město, kde se nacházejí úzké uličky, tradiční domy a historické kostely, a také archeologický park se zbytky antických staveb. Kromě svého historického bohatství má Nikšić také živou kulturní scénu. V městě se koná mnoho festivalů, koncertů, divadelních představení a výstav. Navíc se zde nachází řada muzeí a galerií, které prezentují umění a historii regionu. Nikšić je také významným ekonomickým centrem. V městě se nachází průmyslové zóny, ve kterých se produkují různé výrobky, včetně potravinářských výrobků, automobilů a elektroniky. Místní obyvatelé se také živí turistickým ruchem a službami. Celkově je Nikšić důležitým a atraktivním městem pro návštěvníky, kteří se zajímají o historii, kulturu a ekonomiku. Město nabízí širokou škálu aktivit a zážitků pro turisty i místní obyvatele. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Nikšić [2] => | originální jméno = Никшић [3] => | obrázek = Niksic - Pogled sa Trebjese.JPG [4] => | popisek = Pohled na město z vrchu [[Trebjesa]] [5] => | vlajka = [6] => | znak = Niksic_Coat-of-Arms.svg [7] => | zeměpisná šířka = 42.775 [8] => | zeměpisná délka = 18.9583333 [9] => | nadmořská výška = [10] => | stát = Černá Hora [11] => | pojem vyššího celku = Opština [12] => | název vyššího celku = Nikšić [13] => | pojem nižšího celku = [14] => | název nižšího celku = [15] => | administrativní dělení = [16] => | loc-map = {{LocMap |Černá Hora |label= Nikšić |position=left |width=250 |lat= 42.78 |long= 18.94 |float=center |caption=}} [17] => | rozloha = 2065 [18] => | počet obyvatel = 58212 [19] => | obyvatelé aktuální k = 2003 [20] => | etnické složení = Černohorci (62,63 %), Srbové (26,74 %), Muslimani (10,63 %) [21] => | náboženské složení = [22] => | starosta = Nebojša Radojičić [23] => | web = http://www.niksic.me [24] => | telefonní předvolba = +382 83 [25] => | psč = 81400 [26] => }} [27] => '''Nikšić''' ({{vjazyce2|sr|Никшић}}, {{cizojazyčně|sr|Nikšić}}) je s téměř 60 000 obyvateli druhé největší město [[Černá Hora|Černé Hory]], v západní části země pod vrcholem [[Trebjesa]]. Město je centrem stejnojmenné [[Občina (územní jednotka)|opštiny]], která se svojí rozlohou 2 065 km² (čtyřikrát více než [[Praha]]) je největší na území státu. Tvoří cca 15 % jeho území. [28] => [29] => == Přírodní poměry == [30] => [31] => Nikšić je vzdálen cca 50 km severně od Podgorici, 125 km jižně od [[Sarajevo|Sarajeva]] a 50 km severovýchodně od města [[Herceg Novi]] v [[Boka Kotorská|Boce Kotorské]]. Samotné město se nachází na tzv. [[Nikšićko polje|Nikšićkém polji]] (největším [[krasové pole|krasovém poli]] v Černé Hoře), jehož souvislost narušují pouhé dva vrcholky, vystupující v samotném městě (jedním z nich je [[Trebjesa]]). Západně od města se nacházejí dvě umělá jezera – Slané jezero a Krupac. Jinak je ze všech stran město obklopené vápencovými skalami a krasovými formacemi. Protékají jím řeky Zeta a Gračanka. [32] => [33] => == Klimatické poměry == [34] => [35] => Podnebí je na hranici mezi středomořským a kontinentálním podnebím. Průměrná teplota se v Nikšići pohybuje od 1,3 °C v [[leden|lednu]] do 21,1 °C v [[červenec|červenci]]. Zimy bývají velmi deštivé, zejména během měsíců listopadu a prosince. Sněží v průměru 19 dní. Sluneční svit zde je v průměru 2 245 hodin za rok. Léta jsou často horká a suchá. Převládají větry ze severu (24,4 %) a z jihu (21,7 %). [36] => [37] => == Historie == [38] => Město založili ve 4. století [[Gótové]] jako ''Anagastum'', ze kterého se později vyvinulo současné staré město ''[[Onogošt]]''. Pozůstatky tohoto starého města jsou v současnosti kulturní a historickou památkou. Po roce 459 se stal ostrogótskou pevností pod názvem Anagastum. Po nějakou dobu byl později součástí [[Travunija|Travunije]]. [39] => [40] => V letech [[1463]]–[[1878]] bylo město součástí [[Osmanská říše|Osmanské říše]] pod jménem ''"Nişik"''. Během turecké nadvlády zde vzniklo opevnění. Turci také nechali postavit celkem čtyři [[mešita|mešity]] v Nikšići; první z nich nejspíše v závěru [[17. století]] a další pak vznikly ve stoletím následujícím. Největší z nich bývá občas přirovnávána k Jašar-pašově mešitě v [[Priština|Prištině]]. Město navštívil také [[Turci|turecký]] cestovatel [[Evlija Čelebi]], který zaznamenal tehdy většinu [[islám|muslimského]] obyvatelstva, pravoslavné i katolíky. [41] => [42] => Na počátku [[19. století]], kdy oblast dnešního regionu [[Šumadija]] zasáhlo [[První srbské povstání|povstání]] i zde, došlo k rychlému potlačení prvních náznaků vzpoury pravoslavného (srbského) obyvatelstva tureckými silami. V roce [[1807]] se [[Petr I. Petrović-Njegoš]] pokoušel neúspěšně město obsadit, a to i za pomoci ruských dobrovolníků. [43] => [44] => V jejím závěru zde probíhaly ozbrojené boje během tzv. [[Hercegovské povstání|Hercegovského povstání]], kdy turecké armáda dokonce i nějakou dobu obléhala město, pravoslavní vzbouřenci ji však dokázali i zde porazit.{{Citace monografie [45] => | příjmení = Djordjević [46] => | jméno = Dimitrije [47] => | odkaz na autora = [48] => | titul = Istorija moderne Srbije: 1800–1918 [49] => | vydavatel = Zavod za udžbenike [50] => | místo = Bělehrad [51] => | rok = 2017 [52] => | počet stran = [53] => | isbn = 978-86-17-18636-2 [54] => | kapitola = [55] => | strany = 200 [56] => | jazyk = srbština [57] => }} [58] => [59] => [[Soubor:1944 Niksic bombing.jpg|left|thumb|Bombardování města v roce [[1944]]]] [60] => [[File:Tenkovi drugog udarnog korpusa NOVJ u oslobođenom Nikšiću 1944.jpg|left|thumb|Příjezd partyzánských jednotek do města]] [61] => [62] => Po mezinárodním uznání černohorské nezávislosti na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] připadlo město [[Černohorské knížectví|Černohorskému knížectví]].{{Citace monografie [63] => | příjmení = Morrison [64] => | jméno = Kenneth [65] => | odkaz na autora = [66] => | titul = Montenegro: A modern history [67] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [68] => | vydavatel = [69] => | místo = Londýn [70] => | rok = 2009 [71] => | počet stran = [72] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [73] => | kapitola = [74] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/8 8] [75] => | jazyk = angličtina [76] => }} Následně se velká část muslimského obyvatelstva vystěhovala z města na území zmenšené Osmanské říše (391 ze 410 rodin). [77] => [78] => Po osvobození města od turecké nadvlády začal postupně růst jeho počet obyvatel. Snahu přiblížit Černou Horu blíže západní Evropě dokazuje i příprava nového regulačního plánu, který vznikl v roce [[1883]]. Síť ulic, která byla navržena, se nechala inspirovat ideálním [[baroko|barokně]]-[[renesance|renesančním]] městem. Tvorbou regulačního plánu byl pověřen inženýr [[Josip Slade]] z dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a část uliční sítě podle něj byla skutečně i zbudována. Z místního náměstí, které mezi Nikšićany je nazýváno jednoduše ''skver'' se rozbíhají ulice všemi směry. Slade také navrhl císařský most, který byl i postaven. [79] => [80] => Na přelomu [[19. století|19.]] a [[20. století]] došlo k ekonomickému i společenskému vzestupu města. Byly vystavěny některé nové reprezentativní objekty, např. zámek krále Nikoly, Carův most, hlavní kostel). Bylo vybudováno současné hlavní náměstí a současné historické centrum města se strohými jednopatrovými budovami. V Nikšići byla založena první [[základní škola]], první [[pěvecký sbor]] a začaly vycházet první noviny s názvem ''Nevesinje'', později ''Onogošt''. V roce [[1900]] byl položen základní kámen chrámu sv. Vasila Ostrožského ve středu města. Pivovar [[Trebjesa]] byl založen roku [[1896]]. [81] => [82] => Dne [[23. prosinec|23. prosince]] [[1918]], v předvečer spojení Černé Hory se Srbskem v [[Království Srbů, Chorvatů a Slovinců]] došlo k Nikšići k přestřelkám mezi jednotkami srbské armády a místními Zelenaši. V roce [[1938]] do Nikšiće přijel první vlak, a to po úzkorozchodné trati z [[Bosna a Hercegovina|bosenské]] [[Bileća|Bileći]]. Na příjezd vlaku čekalo pět tisíc místních lidí a vlak kvůli špatnému stavu na nové trati během horkého počasí nabral zpoždění. [83] => [84] => Město bylo během [[druhá světová válka|druhé světové války]] obsazeno italskými vojsky. Partyzánská povstání vypukla v okolí; okupační správa se pokoušela o represe prostřednictvím veřejných poprav partyzánů nebo jejich údajných spolupracovníků. Na začátku dubna [[1944]] byl Nikšić bombardován britským letectvem. Během náletů zemřelo dle různých zdrojů mezi dvěma až pěti sty lidí. Město bylo osvobozeno od [[fašismus|fašismu]] dne [[18. září]] [[1944]]. [85] => [86] => V roce [[1948]] sloužilo místní letiště pro tajnou operaci, v rámci které byla dodávána letadla přes území tehdejší Jugoslávie do nově vyhlášeného státu [[Izrael]]. [87] => [88] => Po druhé světové válce bylo město industrializováno. Byla zde vybudována železárna{{Citace monografie [89] => | příjmení = Dolničar [90] => | jméno = Ivan [91] => | odkaz na autora = [92] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [93] => | vydavatel = eksport pres [94] => | místo = Bělehrad [95] => | rok = 1981 [96] => | počet = [97] => | isbn = [98] => | kapitola = [99] => | strany = 110 [100] => | jazyk = srbochorvatština [101] => }}, která nesla jméno [[Boris Kidrič|Borise Kidriče]] a která zaměstnávala několik tisíc lidí. Několikrát ji navštívil také [[Josip Broz Tito]]. V roce [[1948]] sem byla zavedena zavedena [[Železniční trať Podgorica–Nikšić|železniční trať]] s normálním rozchodem kolejí z Podgorici. Její výstavba byla uskutečněna pomocí [[Pracovní akce mládeže|pracovních akcí mládeže]] (ORA){{Citace monografie [102] => | příjmení = Dolničar [103] => | jméno = Ivan [104] => | odkaz na autora = [105] => | titul = Jugoslavija 1941 – 1981 [106] => | vydavatel = eksport pres [107] => | místo = Bělehrad [108] => | rok = 1981 [109] => | počet = [110] => | isbn = [111] => | kapitola = [112] => | strany = 108 [113] => | jazyk = srbochorvatština [114] => }} a o její realizaci vznikaly i písně.{{Citace monografie [115] => | příjmení = Petranović [116] => | jméno = Branko [117] => | odkaz na autora = [118] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III - SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1955-1988 [119] => | vydavatel = Nolit [120] => | místo = Bělehrad [121] => | rok = [122] => | počet stran = [123] => | isbn = [124] => | kapitola = [125] => | strany = 130 [126] => | jazyk = srbochorvatština [127] => }} Počet obyvatel města se zvýšil desetinásobně. Roku [[1960]] byla na řece Perućici postavena vodní elektrárna, která zajistila kromě energie i stabilitu v průtoku vody a omezila povodně. V roce [[1970]] tvořil 70 % veškerého ekonomického výkonu města průmysl. V roce [[1985]] zmíněná železárna zaměstnávala přes 6500 osob. V druhé polovině 80. let v atmosféře horšící se ekonomické situace tehdejší Jugoslávie docházelo i zde k početným stávkám. Dělníci se bouřili proti rostoucím cenám (a tedy svým klesajícím mzdám). Jejich nespokojenost se později stala součástí tzv. [[Protibyrokratická revouluce|Protibyrokratické revoluce]], neboť demonstrace v rámci ní se konaly i v Nikšići.{{Citace monografie [128] => | příjmení = Petranović [129] => | jméno = Branko [130] => | odkaz na autora = [131] => | titul = ISTORIJA JUGOSLAVIJE, knjiga III - SOCIJALISTIČKA JUGOSLAVIJA 1955-1988 [132] => | vydavatel = Nolit [133] => | místo = Bělehrad [134] => | rok = [135] => | počet stran = [136] => | isbn = [137] => | kapitola = [138] => | strany = 467 [139] => | jazyk = srbochorvatština [140] => }} [141] => [142] => V srpnu [[1983]] se ve městě konal šachový turnaj, kterého se s výjimkou tehdejšího mistra světa [[Anatolij Karpov|Anatolije Karpova]] zúčastnili i přední šachisté své doby. Vítězem byl tehdy [[Garry Kasparov]]. [143] => [144] => Ekonomický útlum a rozpad Jugoslávie znamenal pro Nikšić hospodářskou katastrofu, neboť došlo k poklesu výroby v místních továrnách. V roce [[1992]] se zde měl uskutečnit mítink [[Srbská radikální strana|Srbské radikální strana]], jehož pořádání nicméně překazila intervence [[SR Černá Hora|černohorského]] ministerstva vnitra. Z ekonomického hlediska nicméně až teprve v první dekádě [[21. století]] se některým firmám podařilo dosáhnout lepších hospodářských výsledků. Na rozdíl od řady horských letovisek nebo přímořských destinací není Nikšić tolik atraktivní z hlediska turistiky. [145] => [146] => V roce [[1993]] zde došlo k nepokojům mezi většinovou pravoslavnou a menšinou [[islám|muslimskou]] populací. Výsledkem nepokojů bylo zboření místní mešity.{{Citace monografie [147] => | příjmení = Morrison [148] => | jméno = Kenneth [149] => | odkaz na autora = [150] => | titul = Montenegro: A modern history [151] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [152] => | vydavatel = [153] => | místo = Londýn [154] => | rok = 2009 [155] => | počet stran = [156] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [157] => | kapitola = [158] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/122 122] [159] => | jazyk = angličtina [160] => }} [161] => [162] => == Obyvatelstvo == [163] => [164] => Demografické statistiky existují pouze pro opštinu Nikšić, která zahrnuje kromě rozsáhlého (a již zmíněného) území i úrodnou pláň s názvem "Župa". Její celkový počet obyvatel byl dle sčítání lidu z roku [[2003]] celkem 73 443 obyvatel a město Nikšić samotné tehdy mělo 56 970 lidí. Podle národnostního složení se tehdy 62,63 % obyvatel prihlásilo k černohorské národnosti, 26,27 % lidí k [[Srbové v Černé Hoře|srbské]] národnosti, 6,92 % se nepřihlásilo k žádné a 3,72 % k dalším národnostem. 92,95 % obyvatel se identifikuje s pravoslavnými církvemi. [165] => [166] => == Kultura == [167] => [168] => ''Nikšić'' je město s bohatým kulturním a historickým dědictvím, nachází se zde mnoho památek z [[Ilýrie]] a [[Starověký Řím|doby Římské]]. Mnoho dokumentů historických artefaktů je vystavěno v místním muzeu, které tvoří spolu s archivem a knihovnou, která je součástí Kulturního centra. Kromě Kulturního centra se ve městě nachází také místní divadlo, veřejné instituce regionu Zahumlje, a Centrum pro informační činnost. Vysílají TV Nikšić, Rádio Nikšić, TV Montena atd. [169] => [170] => === Významné lokality === [171] => [172] => * '''[[Královský palác Nikšić|Podzimní královský palác]]''' – neorenesanční palác, vystavěný v roce [[1873]] na rozkaz černohorského [[kníže]]te a později [[král]]e [[Nikola I. Petrović-Njegoš|Nikoly I. Petroviće-Njegoše]] jako podzimní rezidence [[Dynastie Petrovićů-Njegošů|členů královské rodiny]]; nyní je zde regionální muzeum ({{vjazyce2|sr|Zavičajni muzej}}) a knihovna. Palácová zahrada je volně přístupná, parkem odsud vede stezka k chrámu svatého [[Vasil Ostrogský|Vasila Ostrožského]]; [173] => [[Soubor:Nikšić, Montenegro - church.jpg|náhled|vpravo|[[Chrám svatého Vasila Ostrožského (Nikšić)|Chrám svatého]] [[Vasil Ostrožský|Vasila Ostrožského]]]] [174] => * '''Filozofická fakulta [[Univerzita Černohorská|Černohorské univerzity]]'''; [175] => * '''Chrám svatého [[Vasil Ostrožský|Vasila Ostrožského]]''' – kostel [[Pravoslaví|černohorské pravoslavné církve]]; [176] => * '''Náměstí krále Nikoly''' (Трг Краља Николе, ''Trg kralja Nikole'') – historické centrum města. Prochází zde významná pěší zóna ''Njegoševa'', celému náměstí dominuje socha knížete a krále [[Nikola I. Petrović-Njegoš|Nikoly I.]] na koni; [177] => * '''Hotel Onogošt''' – luxusní čtyřhvězdičkový hotel, vystavěný v roce [[1995]] [178] => * '''[[Nikšić (nádraží)|Vlakové nádraží]]''' (Жељезничка станица, Željeznička stanica) – nachází se na jihozápadním okraji města; vedou odsud přímé linky do [[Podgorica|Podgorice]], na pobřeží i na sever země, ale také do [[Bělehrad]]u a dalších měst [179] => * '''[[Letiště Nikšić]]''' (Аеродром Никшић, ''Aerodrom Nikšić'') – malé letiště z dob [[Jugoslávie]] s jednou travnatou [[Vzletová a přistávací dráha|vzletovou a přistávací dráhou]], dlouhou 1200 m. Je centrem kaskadérských společností ve městě, ale přijímá jen malé vrtulové letouny; [180] => * '''[[Památník padlých bojovníků (Nikšić)|Památník padlých bojovníků]]''' – památník zastřelených partyzánů dokončený v roce [[1987]].{{Citace monografie [181] => | příjmení = Biserko [182] => | jméno = Sonja [183] => | odkaz na autora = [184] => | titul = Jugoslavija: Poglavlje 1980–1991 [185] => | url = [186] => | vydavatel = Helsinški odbor za ljudska prava u Srbiji [187] => | místo = Bělehrad [188] => | rok = 2021 [189] => | počet stran = [190] => | isbn = 978-86-7208-221-0 [191] => | kapitola = [192] => | strany = 822 [193] => | jazyk = srbština [194] => }} [195] => [196] => V okolí města jsou tři jezera, Krupac, Slano a Liverovići, která jsou oblíbeným cílem výletů. Nápadný a zajímavý je rovněž zmíněný [[Císařský most (Nikšić)|Císařský most]] ({{vjazyce2|sr|Carev most}}), který byl postaven roku [[1894]]. [197] => [198] => == Vzdělání == [199] => [200] => V Nikšići se nachází 11 mateřských, 24 základních a 4 střední školy. Dále je zde jedna hudební a umělecká škola, Filozofická fakulta a Fakulta sportu. [201] => [202] => == Hospodářství == [203] => [204] => Nikšić je po [[Podgorica|Podgorice]] druhé největší průmyslové centrum [[Černá Hora|Černé Hory]]. [205] => [206] => Ve městě je výrazné zastoupen dřevařský průmysl a produkuje se zde jedna z nejznámějších značek piva bývalé [[Jugoslávie]] ''[[Nikšićko Pivo]]'' (první průmyslový podnik ve městě, který byl ustanoven na sklonku [[19. století]]). Dalšími významnými závody jsou třeba Nikšićká železárna[https://encyklopedia.pwn.pl/haslo/;3947761 Profil města na encyklopedii PWN {{pl}}]{{Citace monografie [207] => | příjmení = Schuman [208] => | jméno = Michael [209] => | odkaz na autora = [210] => | titul = Serbia and Montenegro [211] => | url = https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu [212] => | vydavatel = Facts on File [213] => | místo = New York [214] => | rok = 2004 [215] => | počet stran = [216] => | isbn = 0-8160-5054-6 [217] => | kapitola = [218] => | strany = [https://archive.org/details/serbiamontenegro00schu/page/100 100] [219] => | jazyk = angličtina [220] => }} (''Nikšićka Željezara''), [[bauxit]]ový důl (který se nachází nedaleko Nikšiće) a další. Nikšićské železárny byly založeny nedlouho poté, co jugoslávští komunisté převzali moc{{chybí zdroj}}.Patřily k největším zaměstnavatelům v regionu. Byly však dlouhodobě velmi ztrátové (sám [[Josip Broz Tito]] při jejich návštěvě kladl důraz na jejich ziskovost) a staly se symbolem problematického ekonomického plánování socialistické Jugoslávie.{{Citace monografie [221] => | příjmení = Morrison [222] => | jméno = Kenneth [223] => | odkaz na autora = [224] => | titul = Montenegro: A modern history [225] => | url = https://archive.org/details/montenegromodern00morr [226] => | vydavatel = [227] => | místo = Londýn [228] => | rok = 2009 [229] => | počet stran = [230] => | isbn = 978-1-84511-710-8 [231] => | kapitola = [232] => | strany = [https://archive.org/details/montenegromodern00morr/page/77 77] [233] => | jazyk = angličtina [234] => }} [235] => [236] => V Nikšići má sídlo černohorská národní energetická společnost Elektroprivreda Crne Gore. [237] => [238] => Tyto velké průmyslové podniky se usilovně snaží přežít rozpad [[Socialismus|socialistického]] [[hospodářství]] a od té doby také zažily větší ekonomický růst. Proces privatizace už u těchto firem proběhl nebo stále probíhá. [239] => [[Soubor:Niksic v.jpg|náhled|vlevo|Panoráma města]] [240] => [[Soubor:Nikšić, Montenegro - town centre 3.jpg|náhled|Ulice v centru města]] [241] => [242] => == Doprava == [243] => [244] => Město spojuje se zbytkem Černé Hory především silnice [[E762]]. Nikšić je také hlavní křižovatkou cest směrem do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]]. Je možné se dostat do [[Foča|Foče]] na sever a do [[Trebinje]] na jihovýchod. Je zde také cesta do [[Risan]]u v [[Boka Kotorska|Boce Kotorské]]. Město má dále spojení do [[Žabljak]]u a [[Šavnik]]u. [245] => [246] => Nikšić má [[Železniční trať Podgorica–Nikšić|železniční spojení pouze do]] černohorské metropole [[Podgorica]]. Jednokolejná elektrizovaná trať byla modernizována v první polovině druhé dekády [[21. století]]. [[Železniční trať Nikšić–Bileća|úzkorozchodná trať]] směrem do [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]] není v provozu od roku [[1965]]. [247] => [248] => Nikšićské letiště je pro komerční lety uzavřené, slouží většinou jen pro sportovní létání. [[Letiště Podgorica|Mezinárodní letiště Golubovci]] v [[Podgorica|Podgorice]] je vzdálené asi 70 km a vede pravidelné lety do [[Bělehrad]]u, [[Sarajevo|Sarajeva]], [[Budapešť|Budapešti]], [[Curych]]u, [[Frankfurt nad Mohanem|Frankfurtu]], [[Lublaň|Lublaně]], [[Paříž]]e, [[Řím]]a, [[Vídeň|Vidně]], [[Istanbul]]u, [[Dubrovník]]u, [[Brusel]]u, [[Kodaň|Kodaně]], [[Mnichov]]a, [[Záhřeb]]u, [[Moskva|Moskvy]], [[Londýn]]a a dalších lokalit. V blízkosti Nikšiće se nachází i malé letiště Kapino Polje, známé dříve neformálně jako Letiště Alabama. [249] => [250] => == Sport == [251] => [252] => Městským fotbalovým týmem je [[FK Sutjeska Nikšić]], domovským stadionem klubu je ''Stadion kraj Bistrice''. Tým hrál v době existence Jugoslávie v první lize a hraje i v první černohorské lize. Dalším fotbalovým týmem je [[FK Čelik]] (název odkazuje na místní železárnu). Populární jsou také box a [[judo]], místní judisté dosahovali i úspěchů v mezinárodních soutěžích. Místní [[basketbal]]ový tým [[KK Sutjeska Nikšić]] vyhrál v první basketbalové černohorské lize v roce [[2013]]. [253] => [254] => Kromě již zmíněného fotbalového stadionu se zde nachází i Nikšićské sportovní centrum, které zahrnuje krytou halu s kapacitou až 3000 diváků. [255] => [256] => == Rodáci == [257] => * [[Milo Đukanović]] (* [[15. únor]]a [[1962]]) – politik, v roce 2006, 2008–2010 a 2012–2016 premiér Republiky Černá Hora, od roku 2018 prezident Republiky Černá Hora. [258] => * [[Zdravko Krivokapič]] (* [[1958]]) – pedagog a politik, od roku 2020 premiér Republiky Černá Hora. [259] => * [[Milorad Žižić]], boxer [260] => * [[Miljan Zeković]], fotbalista [261] => * [[Vukan Perović]], fotbalista [262] => * [[Spasoje Krunić]] (1939–2020), srbský architekt a politik (SPO) [263] => * [[Desanka Pešut]] (1941–2021), jugoslávská sportovní střelkyně [264] => * [[Rajko Vujadinović]] (* 1956), jugoslávský fotbalista [265] => * [[Željko Šturanović]] (1960–2014), černohorský politik [266] => * [[Dragomir Bečanović]] (* 1965), černohorský judista [267] => * [[Željko Petrović]] (* 1965), jugoslávský fotbalista [268] => * [[Zdravko Drinčić]] (* 1972), černohorský fotbalista [269] => * [[Sanja Damjanović]] (* 1972), fyzik a ministr Černé Hory [270] => * [[Milorad Gajović]] (* 1974), černohorský boxer [271] => * [[Goran Nikolić]] (* 1976), černohorský basketbalista [272] => * [[Milorad Peković]] (* 1977), fotbalista [273] => * [[Mirko Vučinić]] (* 1983), fotbalista [274] => * [[Goran Yeretin]] (* 1979), basketbalista [275] => * [[Alen Muratović]] (* 1979), hráč házené [276] => * [[Andrija Delibašić]] (* 1981), fotbalista [277] => * [[Ivan Nikčević]] (* 1981), srbský házenkář [278] => * [[Ivan Bošković]] (* 1982), fotbalista [279] => * [[Vukašin Poleksić]] (* 1982), fotbalista [280] => * [[Mirko Vučinić]] (* 1983), fotbalista [281] => * [[Silvija Popović]] (* 1986), srbský volejbalista [282] => * [[Ivan Bakrač]] (* 1987), scenárista a filmový režisér [283] => * [[Bojan Kosić]] (* 1990), lyžař [284] => * [[Stefan Nikolić]] (* 1990), fotbalista [285] => * [[Petar Škuletić]] (* 1990), srbský fotbalista [286] => * [[Đurđina Jauković]] (* 1997), házenkářka [287] => * [[Branko Vujović]] (* 1998), házenkář [288] => [289] => == Partnerská města == [290] => [291] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Foča]], [[Republika srbská]], [[Bosna a Hercegovina]] [292] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Trebinje]], [[Republika srbská]], [[Bosna a Hercegovina]] [293] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Tuzla]], [[Republika srbská]], [[Bosna a Hercegovina]] [294] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Bileća]], [[Republika srbská]], [[Bosna a Hercegovina]] [295] => * {{Flagicon|Bosna a Hercegovina}} [[Jajce]], [[Republika srbská]], [[Bosna a Hercegovina]] [296] => * {{Flagicon|Severní Makedonie}} [[Kumanovo]], [[Severní Makedonie]] [297] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Valjevo]], [[Srbsko]] [298] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Lazarevac]], [[Srbsko]] [299] => * {{Flagicon|Srbsko}} [[Arilje]], [[Srbsko]] [300] => [301] => == Odkazy == [302] => === Reference === [303] => {{Překlad|de|Nikšić|225437458|fr|Nikšić|197515603|en|Nikšić|1114676324|hr|Nikšić|6310595}} [304] => [305] => [306] => === Externí odkazy === [307] => * {{Commonscat}} [308] => * [http://www.niksic.me Oficiální internetová stránka města] {{Wayback|url=http://www.niksic.me/ |date=20180425030908 }} [309] => [310] => {{Černá Hora}} [311] => {{Autoritní data}} [312] => {{Portály|Černá Hora|Geografie}} [313] => [314] => [[Kategorie:Nikšić| ]] [315] => [[Kategorie:Města v Černé Hoře]] [] => )
good wiki

Nikšić

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Bosna a Hercegovina','Republika srbská','Podgorica','Trebjesa','Srbsko','19. století','1948','Železniční trať Podgorica-Nikšić','Trebinje','Černá Hora','islám','Bělehrad'

1948

Bělehrad

Islám

The Czech Wikipedia page on Islám provides a comprehensive overview of Islam as a world religion, its history, beliefs, practices, and its presence in the Czech Republic.

Podgorica

Srbsko

Trebinje