Array ( [0] => 15483079 [id] => 15483079 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nikaia [uri] => Nikaia [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa}} [1] => [[Soubor:Iznik 989a.jpg|náhled|vpravo|Pohled na město z římského amfiteátru]] [2] => {{Různé významy|druhý=starořeckém městě Nikaia v dnešní Francii|stránka=Nice}} [3] => '''Nikáj''', též {{Vjazyce2|el|''Νίκαια''}} '''Nikaia''' a {{Vjazyce2|la|'''Nicaea'''}}, je historické město v [[Anatolie|Anatolii]] v dávné [[Bithýnie|Bithýnii]] a v dnešním [[Turecko|Turecku]], které je známo především jako místo konání historicky [[První nikajský koncil|prvního ekumenického koncilu]] starověké křesťanské církve. Současné moderní město nese turecký název {{Cizojazyčně|tr|'''İznik'''}} a proslavilo se jako dřívější středisko [[fajáns]]ké keramiky. Ve městě žije asi 15 000 obyvatel. [4] => [5] => == Strategické umístění a poloha historické Nikáje == [6] => [[Soubor:Lefke Kapisi Iznik 932a.jpg|náhled|vlevo|Městská brána]] [7] => Město se nachází v úrodné pánvi východního konce jezera [[Askanion]], na severu a na jihu je obklopeno horami. Západní hradba města je vybudována přímo u jezera a skýtá tak městu ochranu před dobytím z tohoto směru – zároveň město mohlo v případě ohrožení z tohoto jezera čerpat pitnou vodu a ryby. Jezero je zároveň dost velké, takže jej není možné jednoduše celé obklíčit. Zároveň také bylo město dostatečně veliké, takže útok na lodě na jezeře byl velmi ztížený. [8] => [9] => Město je obklopeno ze všech stran pětikilometrovými hradbami vysokými asi 10 m, které jsou obehnány dvojím příkopem a jsou lemovány na různých místech stovkou věží. Jediný vstup do města poskytují tři brány na pevninských stranách města. [10] => [11] => Dnes jsou hradby na mnoha místech proraženy kvůli ulicím, ale dosud mnoho z monumentálního starověkého díla zůstalo zachováno a je stále cílem turistů. [12] => [13] => == Dějiny města == [14] => Město založil kolem roku [[310 př. n. l.]] [[Makedonie (region)|makedonský]] vojevůdce [[Antigonos I. Monofthalmos|Antigonos]], který se po smrti [[Alexandr Veliký|Alexandra Velikého]], jemuž sloužil jako velitel vojska, zmocnil většiny [[Malá Asie|Malé Asie]]. Původně se město jmenovalo po něm – Antigoneia. Poté, co se města zmocnili v řadě další Alexandrovi generálové, přešlo nakonec město do rukou vládce [[Thrákie]] [[Lýsimachos|Lýsimacha]] (asi [[355 př. n. l.]] – [[281 př. n. l.]]), který město přejmenoval na počest své manželky Nikaje. [15] => [16] => V Nikaji se narodil kolem roku [[194 př. n. l.]] řecký astronom [[Hipparchos]] a kolem roku [[240]] řecký matematik a astronom [[Sporos]]. [17] => [18] => Roku [[325]] svolal do tohoto města císař [[Konstantin I. Veliký|Constantinus I.]] veliké zasedání [[biskup]]ů [[církev|církve]], které vešlo později ve známost jako [[První nikajský koncil]], který měl vyřešit vyvstalou otázku [[ariánství]]. Tento [[koncil]] formuloval své [[Nicejské vyznání víry|vyznání víry]], které se stalo základem, který přijímá naprostá většina [[křesťan]]ů. Císař [[Justinián I.]] postavil v půli [[6. století]] ve městě chrám [[Hagia Sofia (İznik)|Svaté Moudrosti (Hagia Sofia)]] po vzoru slavného chrámu [[Hagia Sofia]] v Konstantinopoli. Ve městě se sešel roku [[787]] další církevní koncil, [[Druhý nikajský koncil|Druhý nikajský]], který řešil otázku [[obrazoborectví]]. [19] => [20] => Město roku [[1080]] dobyli [[Seldžukové]], ale roku [[1097]] jej křižáci při [[První křížová výprava|první křížové výpravě]] získali zpět a předali je [[Byzantská říše|byzantské říši]]. Po vyplnění [[Konstantinopol]]e roku [[1204]] [[Čtvrtá křížová výprava|čtvrtou křížovou výpravou]] odešel císař [[Theodor I. Laskaris]] do Nikaje coby exilu a založil zde [[Nikájské císařství|Nikajskou říši]], která uchovala byzantskou kontinuitu. Až roku [[1259]] císař [[Michael VIII. Palaiologos]] vyzískal nazpět trůn, když se mu podařilo dobýt Konstantinopol obsazenou „Latiny“ roku [[1261]]. Roku [[1331]] dobyla město [[Osmanská říše]] a bylo přejmenováno na İznik. Město ztratilo význam po pádu Konstantinopole roku [[1453]]. [21] => [22] => V novějších dobách město proslulo jako středisko fajánské keramiky, avšak po přesunu její výroby do [[Istanbul]]u význam města zcela upadl. [23] => [24] => == Osobnosti == [25] => * [[Cassius Dio]] (2.–3. století) – římský historik píšící řecky [26] => * [[Hipparchos]] (2. století) – řecký astronom, geograf a matematik [27] => * [[Georgios Pachyméres]] (1242 – asi 1310) – byzantský spisovatel a historik [28] => [29] => == Odkazy == [30] => === Související články === [31] => * [[První nikajský koncil]] [32] => * [[Druhý nikajský koncil]] [33] => * [[Obléhání Nikaie]] [34] => * [[Ariánství]] [35] => * [[Obrazoborectví]] [36] => [37] => === Externí odkazy === [38] => * {{Commonscat}} [39] => * {{Oficiální web}} [40] => [41] => {{Pahýl}} [42] => {{Starověká města Anatolie}} [43] => {{Autoritní data}} [44] => {{Portály|Geografie}} [45] => [46] => [[Kategorie:Nikaia| ]] [47] => [[Kategorie:Města v Turecku]] [48] => [[Kategorie:Starověká řecká sídla v Turecku]] [49] => [[Kategorie:Bursa (provincie)]] [50] => [[Kategorie:Nikájské císařství]] [] => )
good wiki

Nikaia

Pohled na město z římského amfiteátru Nikáj, též Nikaia a , je historické město v Anatolii v dávné Bithýnii a v dnešním Turecku, které je známo především jako místo konání historicky prvního ekumenického koncilu starověké křesťanské církve. Současné moderní město nese turecký název a proslavilo se jako dřívější středisko fajánské keramiky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'První nikajský koncil','Hipparchos','Druhý nikajský koncil','Obléhání Nikaie','Obrazoborectví','Antigonos I. Monofthalmos','Theodor I. Laskaris','Malá Asie','Alexandr Veliký','Thrákie','Hagia Sofia','1080'

1080

Hipparchos

Hipparchos je astronomická vesmírná mise prováděná Evropskou kosmickou agenturou (ESA).

Obrazoborectví

Thrákie