Array ( [0] => 15525524 [id] => 15525524 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nikud [uri] => Nikud [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Example of biblical Hebrew trope.svg|náhled|vpravo|300 px|Hebrejský biblický text (Gn 1,9). Nikud je vyznačen červeně, modře jsou [[Akcent (hebrejština)|akcenty]]]] [1] => '''Nikud''' ({{vjazyce2|he|'''ניקוד'''}} , '''{{Cizojazyčně|he|נִקּוּד}}'''), doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je označení pro [[Vokalizace písma|vokalizaci]] [[Hebrejské písmo|hebrejského písma]], tedy systém znamének vyznačující [[Samohláska|samohlásky]] v hebrejském textu psaném [[Souhláskové písmo|souhláskovým písmem]]. Tento systém byl vyvinut mezi [[5. století|5.]] a [[10. století]]m [[Masoreti|masorety]] a užívaný v [[Masoretský text|masoretských textech]]. Slouží zejména k didaktickým účelům, v běžných textech se nepoužívá. [2] => [3] => [[Klasická hebrejština]] podobně jako většina [[semitské jazyky|semitských jazyků]] nezaznamenávala samohlásky ale pouze souhlásky. Potřeba jednotného vokalizačního systému se objevila v době, kdy hebrejština pomalu přestávala být jazykem v běžné komunikaci a stávala se jazykem [[liturgie|liturgickým]]. Vokalizace se tedy týkala primárně biblického textu, později začala být používána pro další texty, především [[Mišna|Mišnu]] a dále ve středověku pro řadu dalších děl. Poměrně dlouhou dobu nebyly sjednoceny názvy všech samohláskových znamének (např. [[Raši]] nazývá samohlásková znaménka jinými názvy, než je obvyklé dnes) a dokonce ani jejich [[Fonologie hebrejštiny|výslovnost]]. [4] => [5] => K značkám nikud se počítají i některá další [[Diakritické znaménko|diakritická znaménka]]. [6] => [7] => == Samohlásky == [8] => {| class="wikitable" style="text-align: center" [9] => |+ Výslovnost hebrejských vokálů v moderní hebrejštině
''po najetí kurzorem na znak [[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] se objeví jeho definice, po kliknutí na ikonku reproduktoru jeho zvuková ukázka'' [10] => |- [11] => ! jméno vokálu [12] => ! znak vokálu [13] => ! colspan="2" | moderní hebrejština [14] => |- [15] => | [[šva quiescens]] || style="font-size: 150%" | ְ [16] => | ''prázdný vokál'' || [17] => |- [18] => | [[šva mobile]] || align="center" style="font-size: 150%;" | ְ [19] => | [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|e]] ''nebo'' [[Schwa|ə]] || {{audio2|Close-mid front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} ''nebo''  {{audio2|Schwa.ogg|Zvuková ukázka}} [20] => |- [21] => | chataf segol || style="font-size: 150%;" | ֱ [22] => | [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|e]] || {{audio2|Close-mid front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [23] => |- [24] => | chataf patach || style="font-size: 150%;" | ֲ [25] => | [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|a]] || {{audio2|Open front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [26] => |- [27] => | chataf kamac || style="font-size: 150%;" | ֳ [28] => | [[Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska|o]] || {{audio2|Close-mid back rounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [29] => |- [30] => | chirik (katan) || style="font-size: 150%;" | ִ [31] => | [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|i]] || {{audio2|Close front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [32] => |- [33] => | chirek male (gadol) || style="font-size: 150%;" | י ִ [34] => | [[Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska|i]] || {{audio2|Close front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [35] => |- [36] => | cere || style="font-size: 150%;" | ֵ [37] => | [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|e]] || {{audio2|Close-mid front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [38] => |- [39] => | cere male || style="font-size: 150%;" | י ֵ [40] => | [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|e]] || {{audio2|Close-mid front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [41] => |- [42] => | segol || style="font-size: 150%;" | ֶ [43] => | [[Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska|e]] || {{audio2|Close-mid front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [44] => |- [45] => | patach || style="font-size: 150%;" | ַ [46] => | [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|a]] || {{audio2|Open front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [47] => |- [48] => | kamac katan || style="font-size: 150%;" | ׇ [49] => | [[Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska|o]] || {{audio2|Close-mid back rounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [50] => |- [51] => | kamac (gadol) || style="font-size: 150%;" | ָ [52] => | [[Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska|a]] || {{audio2|Open front unrounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [53] => |- [54] => | cholam || style="font-size: 150%;" | ׂ [55] => | [[Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska|o]] || {{audio2|Close-mid back rounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [56] => |- [57] => | cholam male || style="font-size: 150%;" | וֹ [58] => | [[Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska|o]] || {{audio2|Close-mid back rounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [59] => |- [60] => | kubuc || style="font-size: 150%;" | ֻ [61] => | [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|u]] || {{audio2|Close back rounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [62] => |- [63] => | šuruk || style="font-size: 150%;" | וּ [64] => | [[Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska|u]] || {{audio2|Close back rounded vowel.ogg|Zvuková ukázka}} [65] => |} [66] => [67] => == Souhlásky == [68] => [69] => * ''[[dageš]]'' – tečka uprostřed písmene [70] => ** silné (''forte'') – označuje [[Geminace|geminaci]], zdvojování souhlásky [71] => ** slabé (''lene'') – označuje [[Plozivní souhláska|plozívy]], výslovnost [b], [k], [p] pro בּ, כּ, פּ (historicky též גּ, דּ, תּ) [72] => * [[mapik]] – tečka stejná jako dageš, označuje souhlásku v pozici, kde by jinak písmeno označovalo samohlásku, zejména s [[He (písmeno)|he]]: הּ [73] => * tečka u [[šin]] – rozlišovací tečka mezi znaky שׂ ''sin'' a שׁ ''šin'' [74] => * [[rafe]] – vodorovná čárka nad písmenem, užívalo se zejména v opačném případě než dageš [75] => [76] => == Psaní bez nikudu == [77] => Podle způsobu psaní samohlásek se rozlišuje: [78] => [79] => * '''Ktiv menukad''' (כתיב מנוקד) „Psaní s nikudem“ [80] => * '''Ktiv male''' ({{Cizojazyčně|he|כתיב מלא}}, dosl. „plné“ psaní) Samohlásky se v nevokalizovaném textu naznačují pomocí několika znaků, které jsou nazývány [[mater lectionis]]. To jsou konsonanty [[Jód (písmeno)|jód]] (י) pro [i] a [e], [[vav]] (ו) pro [u] nebo [o], [[He (písmeno)|he]] (ה) a [[alef]] (א) pro [a]. [81] => * '''Ktiv chaser''' ({{Cizojazyčně|he|כתיב חסר}}, dosl. psaní „bez“, umenšené) Prostý souhláskový text bez vyznačení samohlásek. [82] => [83] => == V jiných jazycích == [84] => {{Podrobně|Vokalizace písma}} [85] => Podobný systém vokalizačních znamének (''charakat'') používá i [[arabské písmo]]. [86] => [87] => == Související články == [88] => * [[Akcent (hebrejština)]] [89] => * [[Fonologie hebrejštiny]] [90] => * [[Hebrejština]] [91] => * [[Hebrejské písmo]] [92] => [93] => == Externí odkazy == [94] => * {{Commonscat}} [95] => * {{Wikislovník|heslo=nikud}} [96] => [97] => {{Hebrejské písmo}} [98] => {{Portály|Hebraistika}} [99] => [100] => [[Kategorie:Hebrejské písmo]] [101] => [[Kategorie:Znaky písma]] [102] => [103] => [[de:Hebräisches Alphabet#Masoretische Vokalisation]] [] => )
good wiki

Nikud

akcenty Nikud , doslova „tečkování“ nebo „punktace“, je označení pro vokalizaci hebrejského písma, tedy systém znamének vyznačující samohlásky v hebrejském textu psaném souhláskovým písmem. Tento systém byl vyvinut mezi 5.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Polozavřená přední nezaokrouhlená samohláska','Polozavřená zadní zaokrouhlená samohláska','Otevřená přední nezaokrouhlená samohláska','He (písmeno)','Zavřená zadní zaokrouhlená samohláska','Hebrejské písmo','Zavřená přední nezaokrouhlená samohláska','Fonologie hebrejštiny','rafe','mapik','liturgie','Mišna'

Liturgie

Mišna