Array ( [0] => 15487697 [id] => 15487697 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Niob [uri] => Niob [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - chemický prvek [1] => | značka = Nb [2] => | protonové číslo = 41 [3] => | nukleonové číslo = 93 [4] => | název = Niob [5] => | latinsky = Niobium [6] => | nad = [[Vanad|V]] [7] => | pod = [[Tantal|Ta]] [8] => | vlevo = [[Zirkonium]] [9] => | vpravo = [[Molybden]] [10] => | dolní tabulka = ano [11] => | chemická skupina = Přechodné kovy [12] => | číslo CAS = 7440-03-1 [13] => | skupina = 5 [14] => | perioda = 5 [15] => | blok = d [16] => | koncentrace v zemské kůře = 15 až 24 ppm [17] => | koncentrace v mořské vodě = 0,00001 mg/l [18] => | obrázek = Niobium_crystals_and_1cm3_cube.jpg [19] => | emisní spektrum = Niobium spectrum visible.png [20] => | vzhled = Šedý kujný kov [21] => [22] => | relativní atomová hmotnost = 92,9063 [23] => | atomový poloměr = 145 pm [24] => | kovalentní poloměr = 137 pm [25] => | Van der Waalsův poloměr = [26] => | elektronová konfigurace = [Kr] 4d4 5s1 [27] => | oxidační čísla = −I, II, III, IV, V [28] => [29] => | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]] [30] => | krystalografická soustava = Krychlová, prostorově centrovaná [31] => | hustota = 8,57 g/cm3 [32] => | tvrdost = 6,0 [33] => | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]] [34] => | teplota tání = 2 476,85 [35] => | teplota varu = 4 743,85 [36] => | molární objem = 10,83×10−6 m3/mol [37] => | skupenské teplo tání = 30 KJ/mol [38] => | skupenské teplo varu = 689,9 KJ/mol [39] => | tlak syté páry = 100 Pa při 3524K [40] => | rychlost zvuku = 3480 m/s [41] => | měrná tepelná kapacita = 24,60 [42] => | elektrická vodivost = 6,93×106 S/m [43] => | měrný elektrický odpor = 152 nΩ·m [44] => | tepelná vodivost = 53,7 W⋅m−1⋅K−1 [45] => | standardní elektrodový potenciál = −1,1 V [46] => | elektronegativita = 1,6 [47] => | spalné teplo na m3 = [48] => | spalné teplo na kg = [49] => | ionizační energie = 652,1 KJ/mol [50] => | ionizační energie2 = 1380 KJ/mol [51] => | ionizační energie3 = 2416 KJ/mol [52] => | iontový poloměr = 69 pm [53] => | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [54] => | nukleonové číslo = 91 [55] => | značka = Nb [56] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [57] => | poločas = 6,8×102 [[rok|let]] [58] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [59] => | energie = - [60] => | nukleonové číslo produktu = 91 [61] => | značka produktu = [[Zirkonium|Zr]] [62] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [63] => | nukleonové číslo = 92 [64] => | značka = Nb [65] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [66] => | poločas = 10,15 dne [67] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [68] => | energie = - [69] => | nukleonové číslo produktu = 92 [70] => | značka produktu = [[Zirkonium|Zr]] [71] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [72] => | energie2 = 0,934 [73] => | nukleonové číslo produktu2 = 92 [74] => | značka produktu2 = [[Zirkonium|Zr]] [75] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [76] => | nukleonové číslo = 92 [77] => | značka = Nb [78] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [79] => | poločas = 3,47×107 [[rok|let]] [80] => | způsob = [[Zachycení elektronu|ε]] [81] => | energie = - [82] => | nukleonové číslo produktu = 92 [83] => | značka produktu = [[Zirkonium|Zr]] [84] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [85] => | energie2 = 0,561 [86] => | nukleonové číslo produktu2 = 92 [87] => | značka produktu2 = [[Zirkonium|Zr]] [88] => }}{{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop [89] => | nukleonové číslo = 93 [90] => | značka = Nb [91] => | výskyt = 100% [92] => | počet neutronů = 52 [93] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [94] => | nukleonové číslo = 94 [95] => | značka = Nb [96] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [97] => | poločas = 2,03×104 [[rok|let]] [98] => | způsob = [[záření beta|β−]] [99] => | energie = 0,471 [100] => | nukleonové číslo produktu = 94 [101] => | značka produktu = [[Molybden|Mo]] [102] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [103] => | energie2 = 0,702 [104] => | nukleonové číslo produktu2 = 94 [105] => | značka produktu2 = [[Molybden|Mo]] [106] => }}{{Infobox - chemický prvek/Nestabilní izotop [107] => | nukleonové číslo = 95 [108] => | značka = Nb [109] => | výskyt = [[Umělý izotop|umělý]] [110] => | poločas = 34,991 dne [111] => | způsob = [[záření beta|β−]] [112] => | energie = 0,159 [113] => | nukleonové číslo produktu = 95 [114] => | značka produktu = [[Molybden|Mo]] [115] => | způsob2 = [[Gama rozpad|γ]] [116] => | energie2 = 0,765 [117] => | nukleonové číslo produktu2 = 95 [118] => | značka produktu2 = [[Molybden|Mo]] [119] => }} [120] => | R-věty = {{R|11}} [121] => | S-věty = {{S|43}} [122] => | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{Citace elektronického periodika | titul = Niobium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/23936 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}
{{Nebezpečí}} [123] => }} [124] => '''Niob''' (chemická značka '''Nb''', {{Vjazyce|la}} ''niobium'') je [[Kovy|kovovým]], [[přechodné kovy|přechodným prvkem]] [[Skupina (periodická tabulka)|5. skupiny]] [[Periodická tabulka|periodické tabulky]]. Nachází využití v elektronice a metalurgii při výrobě speciálních slitin. [125] => [126] => == Základní fyzikálně-chemické vlastnosti == [127] => [[Soubor:Niobium metal.jpg|náhled|vlevo|Kovový niob]] [128] => Niob byl objeven roku [[1801]] [[Charles Hatchett|Charlesem Hatchettem]] a byl pojmenován podle [[Niobé]], dcery bájného krále [[Tantalos|Tantala]]. Hatchett objevil niob v minerálu [[columbit]]u (psáno někdy také kolumbit) a pojmenoval ho proto '''columbium'''. Pro velmi podobné vlastnosti niobu a [[tantal]]u panoval dlouho názor, že se jedná o jeden prvek. Teprve v roce [[1844]] prokázal [[Heinrich Rose]], že columbit obsahuje dva prvky – tantal a niob. [129] => [130] => Niob je šedý, kujný, kovový prvek, poměrně značně chemicky stálý. Má netypickou elektronovou konfiguraci valenční slupky: 4d4 5s1. Jeho zbarvení se při dlouhodobém působení [[vzduch]]u mění na namodralé. Při manipulaci za vyšší teploty jej však musíme chránit v inertní atmosféře před působením vzdušného [[kyslík]]u. [[Redoxní reakce|Oxidace]] vzduchem začíná při teplotě 200 °C. [131] => [132] => Poměrně dobře se rozpouští v [[kyselina fluorovodíková|kyselině fluorovodíkové]] (HF), kyselých roztocích obsahujících fluoridové ionty a snadno se rozkládá alkalickým tavením. [133] => V chemických sloučeninách se vyskytuje v mocenství [134] => Nb+2, Nb+3 a Nb+5. [135] => [136] => == Výskyt a výroba == [137] => [[Soubor:Columbit.jpg|náhled|vlevo|Minerál kolumbit]] [138] => Niob je na [[Země|Zemi]] poměrně vzácný, jeho obsah v [[Zemská kůra|zemské kůře]] se odhaduje na 15–25 mg/kg. Koncentrace v [[Mořská voda|mořské vodě]] je velmi nízká, odhaduje se na přibližně 0,000 01 mg/l (0,01 [[ppb]]). Ve [[vesmír]]u připadá jeden atom niobu na 40 miliard atomů [[vodík]]u. [139] => [140] => Prvek se nikde nevyskytuje čistý, v [[minerál]]ech je obvykle doprovázen [[tantal]]em. Nejznámějšími minerály jsou [[kolumbit]] ((Fe,Mn)(Nb,Ta)2O6), [141] => [[coltan]] ((Fe,Mn)(Ta,Nb)2O6) a [[euxenit]] ((Y,Ca,Ce,U,Th)(Nb,Ta,Ti)2O6). [142] => [143] => Ložiska [[Ruda|rud]] s prakticky využitelným obsahem niobu se nalézají v [[Rusko|Rusku]], [[Brazílie|Brazílii]], [[Kanada|Kanadě]], [[Jižní Afrika|jižní Africe]] a v [[Nigérie|Nigérii]]. [144] => [145] => Výroba čistého kovu je značně komplikovaná, protože ve všech přírodních rudách jej doprovází [[tantal]], jehož chemické chování je velmi podobné. Obvykle se pro [[separace látek|separaci]] těchto dvou kovů používá [[krystalizace]] jejich [[Fluor#Sloučeniny fluoru|fluorokomplexů]] nebo [[frakční destilace]] pětimocných [[Chloridy|chloridů]]. Po přečištění sloučenin se elementární kovový niob vyrábí [[elektrolýza|elektrolyticky]]. [146] => [147] => == Využití == [148] => Niob má široké využití: je součástí ušlechtilé [[ocel]]i a slitin mnoha neželezných kovů. Tyto [[Slitina|slitiny]] jsou často používány při konstrukci potrubních systémů. [149] => [150] => Další využití: [151] => * Kov má malý [[účinný průřez]] pro tepelné [[neutron]]y, a proto se používá v jaderném průmyslu. [152] => * Také je využíván při [[svařování]] obloukem. [153] => * Jeho namodralé barvy se využívá ve slitinách pro [[piercing]]. [154] => * Velké množství niobu ve formě ferroniobia a niklniobia se používá v [[Superslitiny|superslitinách]] pro součásti proudových motorů a v zařízeních, kde přichází do styku s vysokou teplotou. [155] => * Jako náhrada [[tantal]]u v [[kondenzátor]]ech. [156] => * Protože je v čistém stavu fyziologicky inertní, používá se v [[klenotnictví]] a [[Lékařství|medicíně]]. [157] => [158] => Při ochlazení na velmi nízkou teplotu přechází niob do [[supravodivost|supravodivého]] stavu. Za atmosférického [[tlak]]u je [[kritická teplota]] elementárního kovu 9,25 [[Kelvin|K]]. Spolu s [[vanad]]em a [[technecium|techneciem]] patří niob mezi jediné tři prvky, které jsou [[supravodič]]i II. typu. Jeho slitiny se [[zirkonium|zirkoniem]], [[cín]]em, [[titan (prvek)|titanem]] aj. patří také mezi [[supravodič]]e II. typu a používají se např. pro výrobu supravodivých [[magnet]]ů, které jsou schopné vyrobit velmi silné [[magnetické pole]]. [159] => [160] => == Izotopy == [161] => V přírodě je niob [[monoizotopický prvek|monoizotopický]] i [[mononuklidický prvek|mononuklidický]] (93Nb). Nejstabilnější [[radionuklid|radioizotopy]] jsou 92Nb s [[poločas přeměny|poločasem přeměny]] [162] => 34,7 milionu roků, 94Nb (20 300 roků) a 91Nb (680 roků). Bylo popsáno dalších 31 izotopů tohoto prvku, jejich [[nukleonové číslo|nukleonová čísla]] jsou 81 až 115.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nndc.bnl.gov/chart |datum přístupu=2018-03-11 |url archivu=https://web.archive.org/web/20200725182342/https://www.nndc.bnl.gov/nudat2/ |datum archivace=2020-07-25 }} [163] => [164] => == Odkazy == [165] => [166] => === Reference === [167] => [168] => [169] => === Literatura === [170] => * Cotton F.A., Wilkinson J.:Anorganická chemie, souborné zpracování pro pokročilé, ACADEMIA, Praha 1973 [171] => * Holzbecher Z.: Analytická chemie, SNTL, Praha 1974 [172] => * Dr. Heinrich Remy, ''Anorganická chemie'' 1. díl, 1. vydání 1961 [173] => * N. N. Greenwood – A. Earnshaw, ''Chemie prvků'' 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}} [174] => [175] => === Externí odkazy === [176] => * {{Commonscat|Niobium}} [177] => * {{Wikislovník|heslo=niob}} [178] => [179] => {{Periodická tabulka (navbox)}} [180] => {{Autoritní data}} [181] => {{Portály|Chemie}} [182] => [183] => [[Kategorie:Niob| ]] [184] => [[Kategorie:Chemické prvky]] [185] => [[Kategorie:Kovy]] [186] => [[Kategorie:Supravodiče]] [] => )
good wiki

Niob

Niob (chemická značka Nb, niobium) je kovovým, přechodným prvkem 5. skupiny periodické tabulky.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'tantal','supravodič','ppb','neutron','Superslitiny','Jižní Afrika','krystalizace','Nigérie','Brazílie','poločas přeměny','Ruda','klenotnictví'

Brazílie

Krystalizace

Neutron

Nigérie

Nigérie, oficiálně Nigerská republika, je vnitrozemský stát v západní Africe.

Ruda

Supravodič

Tantal