Array ( [0] => 15483995 [id] => 15483995 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nominativ [uri] => Nominativ [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Nominativ''' (zkratka ''NOM'', z lat. ''nominativus [casus]'' od ''nominare'' = nazývat, česky též '''názevník'''[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2338 Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, volume 15 (1931), issue 6], '''jmenovatel'''[http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=1778 Názvy mluvnických pádů, Naše řeč, ročník 14 (1930), číslo 9-10] či '''jmenovník''') je [[mluvnický pád]] vyjadřující základní, slovníkový tvar ([[Lemma (lingvistika)|lemma]]) [[Skloňování|skloňovaného]] [[Jméno (mluvnice)|jména]]. [1] => [2] => V mnoha jazycích včetně [[Čeština|češtiny]] se nominativ označuje jako '''1. pád'''. [3] => [4] => == Nominativ v češtině == [5] => Nominativu přísluší [[pádová otázka]] ''kdo, co?''. [6] => [7] => V češtině se nominativem (1. pádem) vyjadřuje: [8] => * [[podmět]] (''muži'' jdou) [9] => a také větný člen, který se s podmětem shoduje, tj.: [10] => * [[jmenný přísudek]] (otec je ''horník''), [11] => * [[Doplněk (větný člen)|doplněk]] (chodí ''bos''), [12] => * [[přívlastek]] (obec ''Písek''), [13] => * [[přístavek]] (Petr Bezruč, ''básník'') a [14] => * [[příslovečné určení]] (jeho známá se jmenuje ''Jolana''). [15] => [16] => Kromě toho se nominativ používá tam, kde vyjadřuje název něčeho přívlastkem, který se neshoduje v ostatních pádech s určovaným jménem (v kraji ''Vysočina'', o knize ''Babička'', v deníku ''Právo''). Takto užitému 1. pádu říkáme [[nominativ jmenovací]]. V některých případech si může shodný sklonný přívlastek s nesklonným nominativem jmenovacím konkurovat (v ulici Rambuskově nebo v ulici Rambouskova, ve městě Roudnici nebo ve městě Roudnice), [[deflektivizace|deflektivizační]] tendence v češtině sílí pod vlivem angličtiny i pod vlivem formalizace a komputerizace vlastních jmen. V některých případech je však možná jen jedna možnost(ve čtvrti Jižní Město, nikoliv ve čtvrti Jižním Městě; vidím paní Novákovou, nikoliv vidím paní Nováková). [17] => [18] => Nominativ se vyskytuje také v jednočlenných větách jmenných (''Letadlo!''), zejména pak v nápisech (''Radnice'', ''Východ''), nadpisech (''Nominativ'') a titulech (''Psohlavci''). [19] => [20] => === Konkurence nominativu a instrumentálu === [21] => Ve vazbách [[přísudek|přísudku]] jmenného se [[spona (sloveso)|sponou]] si nominativ a [[instrumentál]] konkurují. Platí následující pravidla:[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=610 Internetová příručka] [[Ústav pro jazyk český|Ústavu pro jazyk český]] [22] => * Pokud je sponou samostatné [[přídavné jméno]], po slovese ''být'' se vždy používá nominativ: ''Matka je nemocná''. Po slovese ''stát se'' se obvykle používá instrumentál: ''Karlův most se stal světoznámým''. Nominativ je v tomto případě přípustný, ale užívá se výjimečně. [23] => * Pokud je sponou [[podstatné jméno]], užívá se po slovese ''stát se'' vždy instrumentál. [24] => * Pokud je sponou podstatné jméno, užívá se po slovese ''být'' instrumentál tehdy, pokud je daný příznak platný pouze dočasně, aktuálně – zejména pokud jde o povolání, vykonávanou činnost: ''Otec je učitelem''. Instrumentál se také často používá v odborném stylu pro zdůraznění rozdílu mezi podmětem věty a sponou: ''Vzorce jsou jen formálně jiným zápisem''. Nominativ se používá, pokud je daný příznak považován za trvalý: ''Je to lhář!'' ''Pes je přítel člověka.'' ''Otec je dobrý učitel.'' Protože pravdivost lze považovat za trvalou hodnotu, je možné často užívanou vazbu: ''Je pravdou, že...'' považovat za chybnou. [25] => * Pokud je sloveso ''být'' spojeno se slovesem [[fázové sloveso|fázovým]] nebo [[modální sloveso|modálním]], obvykle se u podstaných jmen užívá instrumentál: ''Přestal být dobrým učitelem.'' ''Chtěl bych být medvídkem.'' [26] => [27] => == Nominativ v němčině == [28] => V němčině má nominativ následující funkce: [29] => * [[podmět]] – ''Subjekt'' (''Das Wasser'' steigt immer noch.) [30] => * [[jmenný přísudek]] – ''prädikativer Nominativ'' (Hanna ist ''Journalistin''.) a [31] => * [[oslovení]] – ''Anredenominativ'' (''Denise'', du hast schon wieder gewonnen.). [32] => [33] => == Odkazy == [34] => === Externí odkazy === [35] => * {{Wikislovník|heslo=nominativ}} [36] => [37] => === Reference === [38] => [39] => [40] => === Literatura === [41] => * Havránek, Bohuslav – Jedlička, Alois. Stručná mluvnice česká. 2. vyd. Praha: Nakladatelství Fortuna, 2002, s. 56. {{ISBN|80-7168-555-0}}. [42] => * Gallmann, Peter. Duden – Die Grammatik. 7. Aufl. Mannheim, Leipzig, Wien, Zürich: Dudenverlag, 2005. s. 817–822. {{ISBN|3-411-04047-5}}. [43] => [44] => === Související články === [45] => * [[Skloňování]] [46] => * [[České skloňování]] [47] => * [[Podstatné jméno|Podstatná jména]] [48] => * [[Česká podstatná jména]] [49] => [50] => {{Mluvnické pády}} [51] => {{České skloňování}} [52] => {{Autoritní data}} [53] => [54] => [[Kategorie:Pády]] [] => )
good wiki

Nominativ

Nominativ (zkratka NOM, z lat. nominativus [casus] od nominare = nazývat, česky též názevník, jmenovatel či jmenovník) je mluvnický pád vyjadřující základní, slovníkový tvar (lemma) skloňovaného jména.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'podmět','jmenný přísudek','Skloňování','Česká podstatná jména','České skloňování','přístavek','fázové sloveso','přídavné jméno','spona (sloveso)','přísudek','deflektivizace','nominativ jmenovací'

Deflektivizace

Podmět

Přístavek

Přísudek

Skloňování