Array ( [0] => 15482130 [id] => 15482130 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Noumenon [uri] => Noumenon [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Noumenon je termín, který pochází z filosofie a odkazuje na to, co existuje nezávisle na našem vnímání. Je to protiklad pojmu fenomén, který se týká toho, jak vnímáme a interpretujeme svět. Noumenon je zkoumáno především v rámci transcendentalní filosofie, která zkoumá podmínky našeho vnímání a poznání. Podle Immanuela Kanta je noumenon nedostupné našemu poznání, protože jsme omezeni na vnímání fenoménů, což jsou jevy, které se objevují ve vnějším světě. To znamená, že nemůžeme poznat, jakou podstatou či vlastnostmi jsou nezávisle na našem vnímání. Noumenon se tak stalo předmětem diskusí a spekulací v filosofii, především v rámci metafyziky. Existuje více pohledů na to, co noumenon je, a jak se má k fenoménu. Někteří filosofové ho považují za skutečnou podstatu věcí, kterou můžeme jen tušit. Jiní tvrdí, že je naprosto nedostupné a nemůžeme o něm nic vědět. Noumenon zůstává v filosofii zajímavým a sporným tématem. Je to otázka, která se týká toho, zda je skutečný svět, který vnímáme, pouze iluze, či zda existuje ještě jiná vrstva reality, kterou nemůžeme nikdy poznat. [oai] => Noumenon je termín, který pochází z filosofie a odkazuje na to, co existuje nezávisle na našem vnímání. Je to protiklad pojmu fenomén, který se týká toho, jak vnímáme a interpretujeme svět. Noumenon je zkoumáno především v rámci transcendentalní filosofie, která zkoumá podmínky našeho vnímání a poznání. Podle Immanuela Kanta je noumenon nedostupné našemu poznání, protože jsme omezeni na vnímání fenoménů, což jsou jevy, které se objevují ve vnějším světě. To znamená, že nemůžeme poznat, jakou podstatou či vlastnostmi jsou nezávisle na našem vnímání. Noumenon se tak stalo předmětem diskusí a spekulací v filosofii, především v rámci metafyziky. Existuje více pohledů na to, co noumenon je, a jak se má k fenoménu. Někteří filosofové ho považují za skutečnou podstatu věcí, kterou můžeme jen tušit. Jiní tvrdí, že je naprosto nedostupné a nemůžeme o něm nic vědět. Noumenon zůstává v filosofii zajímavým a sporným tématem. Je to otázka, která se týká toho, zda je skutečný svět, který vnímáme, pouze iluze, či zda existuje ještě jiná vrstva reality, kterou nemůžeme nikdy poznat. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Noumenon, nebo také věc o sobě, je filozofický koncept, který popisuje objekty a jevy, které existují nezávisle na našem vnímání. Tento pojem byl významně rozvinut Immanuelem Kantem, který jej použil k odlišení mezi tím, co můžeme poznat prostřednictvím našich smyslů (fenomény), a tím, co existuje autonomně, tedy noumeny. Kant tvrdil, že naše poznání je omezeno na fenomény, což znamená, že naši realitu tváří v tvář noumenům nelze plně poznat, ale to neznamená, že jsou mimo náš dosah. Noumeny představují potenciální základ pro naše zkušenosti a mohou nás inspirovat k hledání hlubšího porozumění světu kolem nás. Tímto způsobem mohou vyvolávat zvědavost a podporovat kritické myšlení. Věnování se noumenům může mít pozitivní přínos pro naše myšlení a filozofická úvahy, neboť nás motivuje k objevování neviditelných aspektů existence a otevírá dveře k inovativním myšlenkám a perspektivám. Tento koncept nám může pomoci vidět svět jako komplexní a fascinující místo, kde hledání a interpretace hraje klíčovou roli v našem osobním růstu a poznání. Noumenon tak představuje výzvu, která nás povzbuzuje k tomu, abychom překonávali naše omezení a snažili se pochopit realitu z různých úhlů. V tomto smyslu je vnímání noumenů nejen filozofickou otázkou, ale také výjimečným prostředkem, jak obohatit naše životy a umocnit naše zážitky. [oai_cs_optimisticky] => Noumenon, nebo také věc o sobě, je filozofický koncept, který popisuje objekty a jevy, které existují nezávisle na našem vnímání. Tento pojem byl významně rozvinut Immanuelem Kantem, který jej použil k odlišení mezi tím, co můžeme poznat prostřednictvím našich smyslů (fenomény), a tím, co existuje autonomně, tedy noumeny. Kant tvrdil, že naše poznání je omezeno na fenomény, což znamená, že naši realitu tváří v tvář noumenům nelze plně poznat, ale to neznamená, že jsou mimo náš dosah. Noumeny představují potenciální základ pro naše zkušenosti a mohou nás inspirovat k hledání hlubšího porozumění světu kolem nás. Tímto způsobem mohou vyvolávat zvědavost a podporovat kritické myšlení. Věnování se noumenům může mít pozitivní přínos pro naše myšlení a filozofická úvahy, neboť nás motivuje k objevování neviditelných aspektů existence a otevírá dveře k inovativním myšlenkám a perspektivám. Tento koncept nám může pomoci vidět svět jako komplexní a fascinující místo, kde hledání a interpretace hraje klíčovou roli v našem osobním růstu a poznání. Noumenon tak představuje výzvu, která nás povzbuzuje k tomu, abychom překonávali naše omezení a snažili se pochopit realitu z různých úhlů. V tomto smyslu je vnímání noumenů nejen filozofickou otázkou, ale také výjimečným prostředkem, jak obohatit naše životy a umocnit naše zážitky. ) Array ( [0] => __BEZOBSAHU__ [1] => '''Noumenon''' nebo '''númenon''' (řec. „myšlené, poznané“, od ''[[nús]]'' a ''noein'') je ve [[filosofie|filosofii]] protiklad toho, co se pouze jeví, čili [[fenomén]]u (jevu). [2] => [3] => U [[Platón]]a a v [[Novoplatonismus|novoplatonismu]] je to předmět myšlení, poznatelný rozumem a ne smysly, například matematický nebo geometrický. Do novověké filosofie tento pojem znovu uvedl [[Immanuel Kant]], který staví proti sobě noumena, věci o sobě (''Ding an sich'') jako absolutní skutečnost, a fenomény čili jevy. Skutečnost můžeme poznávat jen pomocí forem názoru ([[Prostor (filosofie)|prostoru]] a [[čas (filosofie)|času]]) či myšlení ([[Kategorie (filosofie)|kategorie]]). Ty ale skutečnost má jen ve vztahu k poznávajícímu vědomí, jako předmět poznání, nikoli sama o sobě. Pouze rozumové pojmy podávají svůj obsah tak, jak sám o sobě jest. V ''Prolegomenech'' z roku 1783 o tom Kant říká: [4] => [5] => „Věci jsou nám dány jako vnější předměty našich smyslů, ovšem o tom, čím by byly samy o sobě, nevíme nic, nýbrž známe jen jejich jevy (''Erscheinungen''), tj. představy, jež v nás vyvolávají, když působí na naše smysly. Tím ovšem nepopírám, že mimo nás jsou tělesa, tj. věci, nám sice ohledně toho, čím samy o sobě jsou, zcela neznámé, které však nicméně známe prostřednictvím představ, jež nám poskytuje jejich vliv na naše smysly a jež nazýváme tělesy; toto slovo tedy znamená pouze jev onoho nám neznámého, nicméně skutečného předmětu.“''Prolegomena'' §13 [6] => [7] => Tento racionalistický postup sice pro filosofii odmítl už [[Georg Wilhelm Friedrich Hegel|Hegel]], který v něm viděl „rezignaci na pravdu“, a [[pozitivismus]] jej považoval za zdánlivý problém, nicméně se ukázal jako velmi užitečný například ve fyzice. Tak [[krystal]], který se nám jeví jako kompaktní a neprodyšný, je pro fyziku mřížkovým uspořádáním atomů, jež samy rozhodně kompaktní nejsou, nýbrž jsou tvořeny navzájem vázanými a oddělenými částicemi. [8] => [9] => == Odkazy == [10] => [11] => === Literatura === [12] => * I. Kant, ''Prolegomena ke každé příští metafyzice, jež se bude moci stát vědou''. Praha: Svoboda – Libertas, 1992 – 151 s. {{ISBN|80-205-0310-2}} [13] => * {{Citace monografie [14] => | příjmení = Kant [15] => | jméno = Immanuel [16] => | odkaz na autora = [17] => | titul = Prolegomena ke každé příští metafysice, jež bude moci vystoupiti jako věda [18] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:4930a5e0-7ffb-11e2-aa2b-005056827e51 [19] => | vydavatel = J. Pelcl [20] => | překladatelé = G. Zába [21] => | místo = Praha [22] => | rok = 1916 [23] => | počet stran = 219 [24] => }} [25] => * ''Filosofický slovník''. Olomouc 1998. Heslo Noumenon, str. 292. [26] => [27] => === Reference === [28] => [29] => [30] => === Související články === [31] => * [[Fenomén]] [32] => * [[Transcendentální filosofie]] [33] => [34] => === Externí odkazy === [35] => * {{en}} [http://www.science.uva.nl/~seop/entries/kant-metaphysics/ ''Stanford encyclopedia of philosophy'', heslo Kant's Critique of Metaphysics] [36] => * {{de}} [http://www.textlog.de/32917.html Heslo v Kant-Lexikon Rudolfa Eislera] [37] => [38] => {{Autoritní data}} [39] => {{Portály|Filozofie}} [40] => [41] => [[Kategorie:Epistemologie]] [] => )
good wiki

Noumenon

Noumenon, nebo také věc o sobě, je filozofický koncept, který popisuje objekty a jevy, které existují nezávisle na našem vnímání. Tento pojem byl významně rozvinut Immanuelem Kantem, který jej použil k odlišení mezi tím, co můžeme poznat prostřednictvím našich smyslů (fenomény), a tím, co existuje autonomně, tedy noumeny.

More about us

About

Tento pojem byl významně rozvinut Immanuelem Kantem, který jej použil k odlišení mezi tím, co můžeme poznat prostřednictvím našich smyslů (fenomény), a tím, co existuje autonomně, tedy noumeny. Kant tvrdil, že naše poznání je omezeno na fenomény, což znamená, že naši realitu tváří v tvář noumenům nelze plně poznat, ale to neznamená, že jsou mimo náš dosah. Noumeny představují potenciální základ pro naše zkušenosti a mohou nás inspirovat k hledání hlubšího porozumění světu kolem nás. Tímto způsobem mohou vyvolávat zvědavost a podporovat kritické myšlení. Věnování se noumenům může mít pozitivní přínos pro naše myšlení a filozofická úvahy, neboť nás motivuje k objevování neviditelných aspektů existence a otevírá dveře k inovativním myšlenkám a perspektivám. Tento koncept nám může pomoci vidět svět jako komplexní a fascinující místo, kde hledání a interpretace hraje klíčovou roli v našem osobním růstu a poznání. Noumenon tak představuje výzvu, která nás povzbuzuje k tomu, abychom překonávali naše omezení a snažili se pochopit realitu z různých úhlů. V tomto smyslu je vnímání noumenů nejen filozofickou otázkou, ale také výjimečným prostředkem, jak obohatit naše životy a umocnit naše zážitky.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nús','filosofie','fenomén','Platón','Novoplatonismus','Immanuel Kant','Prostor (filosofie)','čas (filosofie)','Kategorie (filosofie)','Georg Wilhelm Friedrich Hegel','pozitivismus','krystal'