Array ( [0] => 15485317 [id] => 15485317 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Noviny [uri] => Noviny [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy}} [1] => {{Aktualizovat}} [2] => [3] => [[Soubor: Street Scene - Salta - Argentina.jpg|náhled|upright=1.0|Stánek s novinami (Argentina)]] [4] => [5] => '''Noviny''' jsou pravidelně vycházející [[publikace]] ([[periodikum]]), které denně ([[deník (noviny)|deník]], často kromě neděle) nebo nejméně týdně ([[týdeník]]) přinášejí nejnovější události ze všech možných oblastí a co nejrychleji o nich informují co nejširší veřejnost. I. Reifová a kol., ''Slovník mediální komunikace'', heslo Noviny, str. 164nn. Noviny se tisknou ve velkém formátu na novinovém papíře a místo vazby se skládají. Prodávají se na stáncích a v automatech nebo doručují předplatitelům. V poslední době nabývají na významu internetové noviny, často jako elektronická verze tištěných novin. [6] => [7] => Typické noviny mají svoji charakteristickou grafickou úpravu, jejich obsah se dělí na rubriky a často doplňuje vkládanou týdenní přílohou. Důležitou částí novin je také [[reklama]]. [8] => [9] => == Druhy novin == [10] => Noviny se rozlišují podle periodicity (deníky, nedělní noviny), podle dosahu a působnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní. Protože ve zpravodajství je důležitá rychlost a aktuálnost informací, vycházely dříve i ranní, polední a večerní noviny („večerníky“), někdy jako různá vydání téhož listu. S nástupem internetových novin, které mohou informovat okamžitě a po celý den, se tlak na aktuálnost v tištěných novinách snížil, takže vycházejí jen jednou denně. Zato velké celostátní deníky mívají své regionální verze („mutace“). Někdy se rozlišují noviny seriózní a bulvární, které se vyznačují velmi nápadnou barevnou úpravou, velikými a senzačními titulky, krátkými texty a množstvím obrázků. Kromě všeobecných zpravodajských novin, které mívají i svoji politickou orientaci, vycházejí také noviny pro určité skupiny obyvatel (profesní a zájmové skupiny, věřící určitých církví, národnostní menšiny a pod.). Při významných veřejných událostech se někdy vydávají např. festivalové, olympijské nebo veletržní noviny. V rámci volební kampaně vydávají politické strany volební noviny. [11] => [12] => Momentálně převládají nad tištěnými novinami internetové noviny. Díky internetu mají čtenáři online novinky z celého světa. Mezi důležitá média na internetu patří Idnes, Blesk, Novinky. Jde většinou o média, která vydávají tradiční tištěné noviny. [13] => [14] => == Struktura novin == [15] => [[Soubor: Czech newspapers DSCN5005.JPG|náhled|upright=1.3|České noviny na stánku]] [16] => Jednotlivé noviny se rozlišují typickou grafickou úpravou a záhlavím. Na první stránce bývají hlavní zprávy, úvodník a stručný přehled důležitých článků uvnitř. Obsah novin lze rozdělit na zpravodajství, [[publicistika|publicistiku]] (úvahy, komentáře), další rubriky a reklamu, která je z velké části financuje; některé noviny se financují pouze z reklamy a rozdávají zdarma. [17] => [18] => Tematicky se obsah novin dělí na rubriky, které se buď vyskytují v každém čísle (politika, hospodářství, počasí, kultura, sport), anebo jednou týdně, případně jako zvláštní příloha (typicky věda a technika, školství, hobby, motorismus, hodnocení výrobků a podobně). Velké noviny mívají několik složek, často tematicky odlišených, aby se v nich čtenáři snáze orientovali. V poslední době se do novin velmi často vkládají tematické přílohy, často barevné a tištěné na lepším papíře, které konkurují týdeníkům. Téměř každé větší noviny mívají týdenní přílohu s programy televize a čtením na víkend. Velmi časté je také vkládání reklam a letáků. [19] => [20] => == Výroba novin == [21] => Obsah novin vzniká v redakci, řízené šéfredaktorem, a to obvykle pod vedením redaktora čísla. Jednotlivé redakce a redaktoři píší články na základě zpráv zpravodajských agentur, vlastní četby, rozhovorů a šetření atd. Kromě toho seriozní noviny zařazují články, úvahy a komentáře čelných politiků, umělců, vědců a myslitelů, kteří nejsou zaměstnanci redakce. Také [[reportáž]]e a rozhovory dělají často externí spolupracovníci novin. Zpravodajské redakce pracují pod značným časovým tlakem, kdežto jiné rubriky si činnost mohou rozvrhovat na delší dobu dopředu. [22] => [23] => Historie novin spadá už do doby před naším letopočtem. První zprávy byly pravidelně tesány do kamene, později byly tyto zprávy psány ručně a vyvěšovány na veřejných místech. Poté se přešlo na rukopisné věstníky, které se v Pekingu objevovali už v 8. století. Obrovský průlom přinesl v 15. století knihtisk. [24] => [25] => Dokud se noviny tiskly [[knihtisk]]em, který přinesl [[Johannes Gutenberg|Johannes Guttenberg]], musely se jednotlivé články vysázet a metér je sestavil do stran. První tištěné noviny vydal v roce 1605 Johann Carolus ve [[Štrasburk]]u. [26] => [27] => Od konce 19. století se velké noviny tiskly [[rotačka|rotačním]] tiskem, pro který se sazba musela ještě upravit. Od poloviny 20. století přechází tisk novin na rotační [[ofset]] a sazba se dnes provádí na počítači. Výroba novin je vysoce automatizovaná včetně skládání i vkládání příloh a letáků. České i evropské noviny se nejčastěji tisknou ve středním formátu (''„berliner“'', 460 × 315 mm), ve světě se dosud používá i velký formát („''broadsheet“'', 600 × 380 mm), ale častěji i poloviční (''„tabloid“'', 380 × 300 mm). Tiskne se ve čtyřech až sedmi sloupcích, i když současná technologie dovoluje proměnnou šířku sloupce a pružnější úpravu tisku. [28] => [29] => == Úloha novin ve společnosti == [30] => Noviny hrají v moderní společnosti důležitou společenskou roli. Předně tím, že veřejnost informují o důležitých událostech, dále jsou místem veřejné diskuse a tvorby veřejného mínění, zejména kritické kontroly vlády a politiky. Proto se někdy mluví o „hlídacích psech demokracie“. Kromě toho jsou ovšem noviny také významná oblast podnikání. Dříve se financovaly hlavně prodejem a předplatným, dnes je zdrojem financování hlavně reklama. Výše reklamních poplatků se ale odvozuje od výše nákladu nebo čtenářů, což je tak stále hlavní ekonomický parametr pro udržitelnost či ziskovost novin. [31] => [32] => == Hlavní noviny v Česku == [33] => [34] => {| class="wikitable" [35] => |+ Označení položek [36] => ! Noviny [37] => ! Náklad
2010 [38] => ! Náklad
2015 [39] => ! Čtenářů
2010 [40] => ! Čtenářů
2015 [41] => |- [42] => | align="left" | Aha! [43] => | align="right"| 102 [44] => | align="right" | 55 [45] => | align="right" | 252 [46] => | align="right" | 245 [47] => |- [48] => | align="left" | Blesk [49] => | align="right" | 379 [50] => | align="right" | 241 [51] => | align="right" | 1 420 [52] => | align="right" | 1032 [53] => |- [54] => | align="left" | Deník (regionální) [55] => | align="right" | 222 [56] => | align="right" | 131 [57] => | align="right" | 921 [58] => | align="right" | n.a. [59] => |- [60] => | align="left" | Hospodářské noviny [61] => | align="right" | 43 [62] => | align="right" | 29 [63] => | align="right" | 195 [64] => | align="right" | 152 [65] => |- [66] => | align="left" | Lidové noviny [67] => | align="right" | 50 [68] => | align="right" | 39 [69] => | align="right" | 222 [70] => | align="right" | 199 [71] => |- [72] => | align="left" | METRO (zdarma) [73] => | align="right" | 210 [74] => | align="right" | n.a. [75] => | align="right" | 383 [76] => | align="right" | 221 [77] => |- [78] => | align="left" | Mladá fronta DNES [79] => | align="right" | 241 [80] => | align="right" | 144 [81] => | align="right" | 874 [82] => | align="right" | 636 [83] => |- [84] => | align="left" | Právo [85] => | align="right" | 130 [86] => | align="right" | 84 [87] => | align="right" | 435 [88] => | align="right" | 303 [89] => |- [90] => | align="left" | Sport [91] => | align="right" | 54 [92] => | align="right" | 33 [93] => | align="right" | 286 [94] => | align="right" | 277 [95] => |- [96] => | align="left" | Haló noviny [97] => | align="right" | 42 [98] => | align="right" | n.a. [99] => | align="right" | 180 [100] => | align="right" | n.a. [101] => |} [102] => (Údaje za srpen 2010 a za 3-4. Q 2015 podle https://web.archive.org/web/20101028055607/http://reklamavnovinach.cz/naklady_deniku, zaokrouhlené na tisíce.) [103] => [104] => == Noviny ve světě == [105] => [[Soubor:Newspapers.jpg|náhled|[[Angličtina|Anglická]] a [[hebrejština|hebrejská]] edice [[izrael]]ského deníku ''[[Ha'arec|Haaretz]]'']] [106] => Nadnárodní význam mají renomované a často citované noviny se spolehlivým zpravodajstvím a vynikajícími komentáři, i když zdaleka nedosahují nejvyšší náklady. V anglicky mluvící oblasti mezi ně patří například ''[[The New York Times]]'', ''[[The Times]]'', ''[[The Washington Post]]'', ''[[The Wall Street Journal]]'' nebo ''[[International New York Times]]''. Ve Francii je to ''[[Le Monde]]'', ''[[Le Figaro]]'' a ''[[Libération]]'', v Německu ''[[Frankfurter Allgemeine Zeitung]]'', ''[[Frankfurter Rundschau]]'' nebo ''[[Süddeutsche Zeitung]]'' a ve Švýcarsku ''[[Neue Zürcher Zeitung]]''. [107] => [108] => Podle [[World Association of Newspapers]] (WAN) vykazovala v roce 2005 největší celkový náklad novin Čína s 93,5 miliony výtisků denně, za ní následuje Indie (78,8 milionů), Japonsko (70,4 milionů), USA (48,3 milionů) a Německo (22,1 milionů) Tabulku jednotlivých titulů s největším nákladem bezpečně vedou japonské noviny: ''[[Jomiuri šimbun]]'' se 14 miliony, ''[[Asahi šimbun]]'' s 12 miliony a další tři deníky jsou největší na světě. Z německých má největší náklad ''[[Bild]]'' (3,9 milionů), z anglických ''[[The Sun]]'' (2,4 milionů) a ''[[Daily Mail]]'' (2,1 milionů), z francouzských ''[[Ouest France]]'' (780 tisíc), z amerických ''[[USA Today]]'' (2,3 milionů) a ''Wall Street Journal'' (2,1 milionů).{{Citace elektronického periodika |titul= |url=http://www.wan-press.org/article2825.html |datum přístupu=20-10-2010 |url archivu=https://web.archive.org/web/20150624113243/http://www.wan-press.org/article2825.html |datum archivace=24-06-2015 |nedostupné=ano }} Rekordní náklad 21,5 milionů výtisků měly v roce 1990 sovětské noviny ''[[Trud]]'' a týdeník ''[[Argumenty i fakty]]'', 33 milionů výtisků. [109] => [110] => Odlišné pořadí však vznikne, pokud se počítají (odhadovaní) čtenáři: tabulku vede japonský ''[[Asahi šimbun]]'' (9,3 milionů), následuje německý ''[[Bild]]'' (6,3 milionů), anglický ''[[News of the World]]'' (nedělní, 3,5 miliony) a další anglické i východoasijské tituly. V první desítce je i ''[[Moskovskij komsomolec]]'' se 2,3 miliony čtenáři.http://www.easypr.com/top_papers.php?val=top_100 [111] => [112] => == Historie == [113] => [[Soubor: Relation Aller Fuernemmen und gedenckwuerdigen Historien (1609).jpg |náhled|upright=1.0|Titulní stránka Carolových novin (Štrasburk 1605)]] [114] => [[Soubor:Merkuriusz Polski - Dzieje wszystkiego świata w sobie zamykający dla informacji pospolitej 1661 nr 1 z 3 stycznia.jpg|náhled|První polské noviny (Krakov 1661)]] [115] => [[Světová asociace novin]] (''World Association of Newspapers'', WAN) uvádí jako předchůdce novin ''[[Acta diurna]]'' („Denní události“), které dal pravidelně tesat do kamene a vyvěšovat [[Julius Caesar]] ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] v roce [[59 př. n. l.]] Rukopisný věstník událostí začal vycházet na čínském císařském dvoře v [[Peking]]u roku 713. V Evropě začaly být rozesílány rukopisné noviny od poloviny 15. století. Dostávaly je zpravidla členové královských rodin, nejbohatší šlechtici a vlivné církevní instituce. Rozšiřování novin do všech vrstev společnosti umožnil knihtisk ([[Johann Guttenberg]], kolem [[1450]]) a postupné zavádění pravidelného poštovního spojení. Od počátku [[16. století]] běžně vycházely jednotlivé listy se zprávami o bitvách, podivuhodných úkazech, přírodních katastrofách a podobně. [116] => [117] => * '''1605''' – Johann Carolus začal vydávat ve [[Štrasburk]]u (nyní ve [[Francie|Francii]], tehdy ještě ve [[Svatá říše římská|Svaté říši římské]]) první tištěné noviny ''Relation aller fürnemmen und gedenckwürdigen Historien''. [118] => * '''1605–1645''' – vycházel v [[Paříž]]i ''Mercure Francais'', věstník důležitých událostí. [119] => * '''1618''' – v [[Amsterdam|Amsterodamu]] a 1621 v [[Londýn]]ě začal vycházet týdeník ''Courante'' (''Corrant'') „týdení novinky z Itálie, Německa, Uher, Polska, Čech a Nizozemí“, a to již ve [[folio]]vém formátu. [120] => * '''1631''' – začala vycházet v Paříži ''[[La Gazette (Francie)|La Gazette]]'', později ''Gazette de France''. [121] => * '''1645''' – začaly vycházet nejstarší noviny vydávané dodnes, i když jen elektronicky – švédské ''Post-och Inrikes Tidningar''. [122] => * '''1656''' – poprvé vyšel v [[Haarlem]]u ''Opregte Haarlemsche Courant'', nejstarší tištěné noviny, které vycházejí dodnes. [123] => * '''1661''' – vycházely v [[Krakov]]ě první polské noviny ''Merkuriusz Polski Ordynarijny''. Vycházely čtrnáctidenně, ale jen půl roku. [124] => * '''1690''' – ''Publick Occurrences Both Foreign and Domestick'' v [[Bostonu]] byly první noviny publikované v [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Vyšlo pouze jedno vydání. [125] => * '''1690''' – založeny noviny ''Worcester Post-Man'', od roku [[1753]] ''Berrow’s Worcester Journal''. Jde o nejstarší dosud vydávané nezávislé noviny. [126] => * '''1702''' – [[11. březen|11. 3.]] založil [[Samuel Buckley]] první anglický deník ''Daily Courant'' (vydáván do roku [[1735]]). [127] => * '''1719''' – [[4. únor]]a začal vzdělaný pražský knihtiskař [[Karel František Rosenmüller]] vydávat ''[[Pražské poštovské noviny]]'' (do roku 1772), v letech 1782–1819 ''Schönfeldské c. k. noviny''. [128] => * '''1785''' – John Walters založil ''The Daily Universal Register'', od [[1. leden|1. ledna]] [[1788]] pod názvem ''[[The Times]]''. [129] => * '''1812''' – pro londýnské ''The Times'' postavil německý vynálezce [[Friedrich Gottlob Koenig]] a hodinář [[Andreas Friedrich Bauer]] stroj na zcela novém principu – parní rychlolis. Tím se urychlil tisk novin a varianty tohoto stroje se brzy staly nejpoužívanějším strojem ve všech tiskárnách. První číslo ''The Times'' vytištěné novým způsobem vyšlo 29. listopadu 1814. [130] => * '''1818''' – [[Edward Cowper]] popsal princip rotačního tisku. [131] => * '''1845''' – Američan [[Robert Hoe]] zkonstruoval tiskařský kotoučový stroj ([[rotačka|rotačku]]). [132] => * '''1850''' – Francouz [[Hippolyte Marinoni]] a Němec [[Jacob Worms]] postavili prototyp [[rotačka|kotoučového stroje]] ([[rotačka|rotačky]]), ale zákon nařizující kolkování každého výtisku bránil zavedení [[Rotačka|kotoučového tisku]]. [133] => * '''1853''' – ''The Times'' dostaly výjimku ze zmíněného zákona a staly se prvními novinamy tištěnými na rotačce. [134] => * '''1865''' – Američan [[William Bullock]] postavil první tiskařskou rotačku tisknoucí na nekonečný pás papíru. [135] => * '''1872''' – ''La Liberté'' vydávané od roku 1871 se stávají prvními francouzskými novinami tištěnými na rotačce. [136] => * '''1896''' – postavil [[Otto Mergenthaler]] v Baltimoru [[sázecí stroj]] ([[linotyp]]), který odléval z roztavené [[liteřina|liteřiny]] sazbu celých řádek najednou. To znamenalo velký skok ve vydávání novin, zrychlila se příprava tiskové formy – sazba. [[Rotačka|Kotoučové stroje]] vyráběné v [[19. století]] byly s to vyrobit 10 000 až 12 000 kusů osmistránkových novin za hodinu, což byl předpoklad vzniku masového tisku. [137] => * '''1904–1905''' – [[Kaspar Herrmann]] (1871–1934, též Kašpar Hermann), německý rodák z [[Kynšperk nad Ohří|Kynšperku nad Ohří]] a Američan [[Ira Washington Rubel]] (1860–1908) nezávisle na sobě sestrojili prototypy vylepšených ofsetových strojů. Herrmann ve snaze zrychlit tisk vymyslel přenosový gumový válec, který přejímal barvu tiskové formy a otiskoval ji na papír, což je základní princip [[ofset]]ového tisku. (Vynález využil v roce [[1904]] k tisku not.) [138] => * '''1907''' – v Německu byl vyroben ofsetový stroj podle Herrmannova návrhu; Herrmann zde úspěšně rozeběhl tisk na archovém ofsetovém stroji Triumph; později si nechává patentovat [[Rotačka|ofsetový kotoučový stroj]]. [139] => * '''1912''' – Kaspar Herrmann vyvinul stroj pro současný tisk obou stran papíru na rotačním stroji s nekonečným pásem papíru a německá firma VOMAG vyrobila první ofsetovou rotačku tohoto typu. [140] => * '''1962''' – při tisku novin ''[[Los Angeles Times]]'' se začaly děrné pásky pro linotypové stroje vytvářet na počítači. [141] => * '''1970''' – od tohoto roku ofsetové rotačky (kotoučové a archové stroje) vytlačují dřívější stroje knihtiskové. [142] => * '''1973''' – počátky fotosazby („studené sazby“) na film pro ofsetový tisk: na citlivou vrstvu se promítala jednotlivá písmena. [143] => * '''1985''' – počátky [[počítačová sazba|počítačové sazby]] (DTP): celá sazba se vytvoří na počítači a v osvitové jednotce přenese na kovový list pro [[ofset]]. [144] => [145] => == Útvary v novinách == [146] => V novinách se objevují nejčastěji tyto žurnalisticko-literární útvary: [147] => * [[zpráva]] [148] => ** lokálka [149] => ** denička [150] => ** jednosloupek, dvousloupek… [151] => * [[reportáž]] [152] => * [[fejeton]] [153] => * [[komentář]] [154] => * [[sloupek (žurnalistika)|sloupek]], [[glosa]] [155] => * názorová rubrika [156] => * [[Mediální analýza|analýza]] (např. ekonomická) [157] => * [[recenze]], [[literární kritika]] [158] => [159] => == Formát novin == [160] => {{Podrobně|Formáty novin}} [161] => Ve světě existují tři základní typy formátu novin: [162] => * broadsheet (největší) – největší novinový formát. Rozměry se ve světě mírně liší, přibližně 750 × 600 mm (vycházejí z formátu A2). Ve světě ho používají například noviny [[Frankfurter Allgemeine Zeitung]] nebo [[The New York Times]]. Prvními novinami tohoto formátu byly Dutch Courante uyt Italien, Duytslandt, &c. z roku 1618. [163] => * berliner (střední) – se velikostně řadí mezi formáty broadsheet a tabloid, rozměry 470 × 315 mm. V Evropě je velmi populární ([[The Guardian]], [[Le Monde]], [[Lidové noviny]]). [164] => * tabloid (nejmenší) – nejmenší novinový formát. Rozměry 430 × 280 mm (vycházejí z formátu A3). Typický formát pro bulvární noviny ([[The Sun]], [[Daily Mirror]]), dnes je využíván i serióznějšími deníky ([[El País]]). [165] => [166] => V posledních letech se klade důraz na zmenšování formátu, což podporuje trend přibližování novin a časopisů. Tabloid se velice rozšířil v Rakousku a skandinávských zemích a ovlivňuje celou Evropu, kde deníky mění formát na berliner a tabloid. Zmenšení formátu ovlivňuje i grafickou úpravu novin. [167] => [168] => == Sekundární využití == [169] => [[Soubor:Efter skybrud (5895823683).jpg|thumb|Sušení [[boty|bot]] pomocí zmuchlaných novinových listů]] [170] => Listy novin mohou najít i další upotřebení, která využívají [[savost]] [[novinový papír|novinového papíru]] a velký formát listů. Mezi různé druhy užití patří zejména:https://www.blesk.cz/clanek/bydleni-hobby/586381/nevyhazujte-stare-noviny-8-tipu-jak-je-jeste-skvele-vyuzijete.html?kapitola=1228465https://hobby.instory.cz/3764-stare-noviny-maji-doma-siroke-vyuziti-je-skoda-je-hned-vyhazovat-nebo-palit.htmlhttps://zena.aktualne.cz/bydleni/jak-vyuzit-novinovy-papir-pleteni-tapeta-i-cisteni/r~i:article:805540https://zeny.iprima.cz/rodina/10-rad-jak-v-domacnosti-chytre-vyuzit-novinovy-papir#http://www.navzduchu.cz/ostatni/archiv-clanky-media/k-cemu-vsemu-byly-dobre-papirove-noviny [171] => * sušení [[obuv]]i, noviny též dokáží nasát [[pach]]y; též jako podložka pod vlhké boty během zimního období [172] => * noviny se uplatní obecně kdekoliv, kde je třeba snižovat [[Vlhkost vzduchu|vzdušnou vlhkost]] [173] => * noviny velmi dobře hoří, proto slouží jako [[podpal]]ový materiál [174] => * [[obal]]ový materiál – buď jako [[balicí papír]] nebo při uložení křehkých věcí ze skla a keramiky [175] => * rozložené noviny mohou ochránit [[podlaha|podlahu]] a [[nábytek]] během malování pokojů [176] => * rozložené noviny se také mohou použít jako podklad pro sušení hub a ovoce, nevýhodou je zdravotní závadnost tiskařských barev [177] => * noviny mohou sloužit jako tepelná izolace (buď pod oblečení, případně i do budov, oken, škvír nebo obalením [[PET láhev|PET láhve]] jako nouzová [[termoska]]) [178] => * pomocí novin lze leštit [179] => * zmuchlané noviny se dají využít jako ucpávka škvír a rour [180] => * z novin lze vyrobit papírové čepice, papírové koule, tapety či je jinak výtvarně využít ([[koláž]]…) [181] => [182] => == Odkazy == [183] => === Reference === [184] => [185] => [186] => === Literatura === [187] => * ''Encyklopedie praktické žurnalistiky.'' Naps. kolektiv autorů pod vedením Barbory Osvaldové a Jana Halady. 1. vyd. Praha: Libri, 1999. 256 s. ISBN 80-85983-76-1. [188] => * GARCIA, Mario. ''Pure Design 79 Simple Solutions for Magazines Books Newspapers and Websites.'' St. Petersburg (Florida): Miller Media, 2002. 210 s. ISBN 9780972469609. [189] => * NAJBRT, Vladislav a POTUŽÁKOVÁ, Vladislava. ''Redaktor v tiskárně: odborná publikace pro redaktory, výtvarníky, studující, pracovníky v tisku, polygrafii a propagaci.'' 1. vyd. Praha: Novinář, 1979. 297 s., [24] s. obr. příl. [190] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Časopis. Sv. 5, s. 869 a násl. [191] => * REIFOVÁ, Irena a kol. ''Slovník mediální komunikace.'' 1. vyd. Praha: Portál, 2004. 327 s. ISBN 80-7178-926-7. [192] => * ŠIMEČEK, Zdeněk. ''Počátky novinového zpravodajství a novin v českých zemích: (do devadesátých let 18. století).'' 1. vyd. Brno: Matice moravská, 2011. 403 s. Knižnice Matice moravské, sv. 35. ISBN 978-80-86488-81-3. [193] => [194] => === Související články === [195] => * [[Časopis]] [196] => * [[Noviny a novináři Velké francouzské revoluce]] [197] => * [[Pražské poštovské noviny]] [198] => * [[Seznam českého periodického tisku]] [199] => [200] => === Externí odkazy === [201] => * {{Commonscat|Newspapers}} [202] => * {{Wikicitáty|téma=Noviny}} [203] => * {{Wikislovník|heslo=noviny}} [204] => * {{TDKIV}} [205] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Noviny}} [206] => * [https://web.archive.org/web/20101005113412/http://www.reklamavnovinach.cz/ Přehled o nákladech českých deníků] [207] => * [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=3431 O neurčitých výrazech v jazyce novin] [208] => * {{en}} [209] => * [https://web.archive.org/web/20090627010956/http://www.wan-press.org/ World Association of Newspapers] [210] => * [http://en.kiosko.net/ Titulní stránky mnoha světových novin] [211] => * [http://www.nieworld.com/cc/NewspaperADailyMiracle.pdf ''A Daily Miracle: A student guide to journalism and the newspaper business'' (2007)] {{Wayback|url=http://www.nieworld.com/cc/NewspaperADailyMiracle.pdf |date=20110515050142 }} [212] => * [https://web.archive.org/web/20100515093358/http://www.editorandpublisher.com/Resources/PublicationDeatails.aspx?PublicationID=9 ''Editor and Publisher International Year Book'', vyd. 2009] [213] => * [http://www.newspaperindex.com Newspaper Index: A list of online newspapers] [214] => * [http://www.newspaperarchive.com/ Historical newspaper database, from NewspaperARCHIVE.com ] [215] => * [http://24zpravy.cz Internetový magazín 24zpravy.cz] [216] => * [https://www.originalnitonery.cz/blog/historie-denniho-tisku--od-kamennych-tabuli-po-pocitacovou-sazbu Historie denního tisku] [217] => [218] => {{Autoritní data}} [219] => [220] => [[Kategorie:Noviny| ]] [221] => [[Kategorie:Žurnalistika]] [222] => [[Kategorie:Masmédia]] [] => )
good wiki

Noviny

Stánek s novinami (Argentina) Noviny jsou pravidelně vycházející publikace (periodikum), které denně (deník, často kromě neděle) nebo nejméně týdně (týdeník) přinášejí nejnovější události ze všech možných oblastí a co nejrychleji o nich informují co nejširší veřejnost. Noviny se tisknou ve velkém formátu na novinovém papíře a místo vazby se skládají.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rotačka','ofset','Rotačka','The Times','Pražské poštovské noviny','Bild','The New York Times','Štrasburk','Frankfurter Allgemeine Zeitung','reportáž','Le Monde','Asahi šimbun'

Bild

Ofset

Reportáž

Rotačka

Štrasburk