“Nezapomeňte, prosím, že i materialismus je metafyzická hypotéza, která se sice v oblasti přírodních věd ukázala jako velmi plodná, nicméně zůstává hypotézou. Když se na jeho hypotetickou povahu zapomene, stane se z materialismu dogma, jež může být pro pokrok přírodních věd překážkou a vést k vášnivé intoleranci jako jiná dogmata. Toto nebezpečí nastává v okamžiku, kdy se někdo snaží popírat nebo skrývat skutečnosti.“[7] => [8] => == Marburská škola == [9] => Za zakladatele [[Marburská škola|marburské novokantovské školy]] se pokládá silně matematicky a přírodovědecky zaměřený židovský filosof [[Hermann Cohen]] (1842–1918). Cohen obhajoval objektivitu matematických objektů a poznání vůbec proti [[psychologismus|psychologismu]] a vypracoval vlastní systém, který za základ lidského myšlení nepovažuje pojmy – jako Kant a Hegel – nýbrž soudy. Také [[Paul Natorp]] (1854–1924) se zabýval zejména logickými základy přírodních věd a přírodovědeckého poznání a měl značný vliv na [[Edmund Husserl|Edmunda Husserla]]. K marburské škole dále patřil historik filosofie [[Karl Vorländer]] a právní filosof [[Rudolf Stammler]]. Na marburskou školu později navázal i [[Ernst Cassirer]] (1874–1945), který Kantovo pojetí [[Kategorie (filosofie)|kategorií]] jako prostředníků mezi poznáním a skutečností rozšířil o symbolické formy ([[Jazyk (lingvistika)|jazyk]], [[náboženství]], [[umění]], [[technika]], [[dějiny]] nebo [[právo]]). Z marburské školy vyšla řada významných myslitelů, například [[Hans-Georg Gadamer]], [[Nicolai Hartmann]], [[Martin Heidegger]], [[Hans Jonas]], [[Franz Rosenzweig]] a další. [10] => [11] => == Jihoněmecká (bádenská) škola == [12] => Takzvaná [[bádenská škola]] na Kanta navazovala ve snaze vybudovat filosofii hodnot. Za její zakladatele platí [[Heidelberg|heidelberští]] profesoři [[Wilhelm Windelband]] (1848 –1915) a [[Heinrich Rickert]] (1863 – 1936). Pro Windelbanda je filosofie především naukou o obecných hodnotách, o pravdě v myšlení, o dobrotě v jednání a chtění a o kráse v citu. Windelband zavedl rozlišení na historické a přírodní vědy, kdežto Rickert zdůrazňoval rozdíl mezi kulturními a přírodními vědami a zabýval se filosofií hodnot. K bádenské škole lze počítat i teologa a religionistu [[Ernst Troeltsch|Ernsta Troeltsche]], i když později odešel z Heidelbergu do Berlína. Novokantovské myšlení silně ovlivnilo také sociologa [[Max Weber|Maxe Webera]], vitalistu [[Hans Driesch|H. Driesche]] nebo filosofa [[Max Scheler|Maxe Schelera]]. [13] => [14] => Tribunou novokantovského myšlení se stal časopis ''Kant-Studien'', založený roku [[1897]] [[Hans Vaihinger|H. Vaihingerem]], který vychází dodnes. Vzhledem k jeho mnohostranným vlivům se zájem o novokantovství v poslední době opět oživuje, zejména v USA. [15] => [16] => == Odkazy == [17] => [18] => === Reference === [19] => {{Překlad | jazyk =de | článek =Neukantianismus | revize = 44288731}} [20] => [21] => === Literatura === [22] => * [[Helmut Holzhey|H. Holzhey]] – [[Wolfgang Röd|W. Röd]], ''Filosofie 19. a 20. stol. II., Novokantovství, idealismus, realismus a fenomenologie''. Praha: Oikúmené 2006 [23] => [24] => === Související články === [25] => * [[Immanuel Kant]] [26] => === Externí odkazy === [27] => * {{de}} [28] => * [https://web.archive.org/web/20110926223044/http://www.philosophie.uni-bremen.de/uploads/media/Neukantianismus-Holzey-Renz.pdf Heslo Neukantianismus v ''Enzyklopädie Philosophie'', hrsg. von H.J. Sandkühker] [29] => * [https://web.archive.org/web/20121114200751/http://www.philosophie.uni-bremen.de/uploads/media/Neukantianismus_Sandkuehler.pdf H.J. Sandkühler, ''Der Neukantianismus oder: Zurück zu Kant und über Kant hinaus''] [30] => [31] => {{Autoritní data}} [32] => [33] => [[Kategorie:Novokantovství| ]] [34] => [[Kategorie:Filozofické směry]] [35] => [[Kategorie:Filozofie 19. století]] [36] => [[Kategorie:Filozofie 20. století]] [] => )
Novokantovství je souhrnné označení pro německé filosofické školy, které se od druhé poloviny 19. století vracely k filosofickému dědictví Immanuela Kanta.
Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.
Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .
Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.