Array ( [0] => 14679838 [id] => 14679838 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Nuklid [uri] => Nuklid [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Nuklid je atomové jádro s konkrétním počtem protonů a neutronů. Tato kombinace určuje jeho chemické vlastnosti, radioaktivitu a fyzikální chování. Nuklidy lze identifikovat jejich nukleonovým číslem, což je součet počtu protonů (atomové číslo) a počtu neutronů. Existuje mnoho různých typů nuklidů, které se liší svou hmotností, stabilitou a vlastnostmi. Nuklidy lze rozdělit do dvou kategorií - stabilní a nestabilní (radioaktivní). Stabilní nuklidy mají schopnost existovat po dlouhou dobu bez rozpadu, zatímco nestabilní nuklidy se rozpadají za určitou dobu vyzařující různé typy záření. Nuklidy jsou důležité nejen pro fyzikální výzkum, ale také pro využití v jaderné energii, lékařství a dalších oblastech. [oai] => Nuklid je atomové jádro s konkrétním počtem protonů a neutronů. Tato kombinace určuje jeho chemické vlastnosti, radioaktivitu a fyzikální chování. Nuklidy lze identifikovat jejich nukleonovým číslem, což je součet počtu protonů (atomové číslo) a počtu neutronů. Existuje mnoho různých typů nuklidů, které se liší svou hmotností, stabilitou a vlastnostmi. Nuklidy lze rozdělit do dvou kategorií - stabilní a nestabilní (radioaktivní). Stabilní nuklidy mají schopnost existovat po dlouhou dobu bez rozpadu, zatímco nestabilní nuklidy se rozpadají za určitou dobu vyzařující různé typy záření. Nuklidy jsou důležité nejen pro fyzikální výzkum, ale také pro využití v jaderné energii, lékařství a dalších oblastech. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Nuklid''' je látka složená z atomů totožného [[chemický prvek|prvku]], které mají stejná [[nukleonové číslo|nukleonová čísla]]. [1] => [2] => Prvky se v přírodě vyskytují většinou jako směs různých izotopů (různých nuklidů stejného prvku). Například [[uhlík]] se vyskytuje jako směs izotopu 12C a izotopu 13C, proto je v tabulkách uváděna [[relativní atomová hmotnost]] [[uhlík]]u jako 12,011 a nikoli přesných 12,000, jak by odpovídalo izotopu 12C podle [[definice]] [[atomová hmotnostní konstanta#(Unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, dalton|unifikované atomové hmotnostní jednotky]]. Pokud bychom tedy v přírodě odebrali vzorek „průměrného“ uhlíku, pak by jeho převážná část (98,892 % atomů) byla tvořena izotopem 12C, který sám má relativní atomovou hmotnost přesně 12 – jelikož právě atom tohoto nuklidu je používán k měření hmotnosti jiných atomů, protože [[atomová hmotnostní konstanta#(Unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, dalton|atomová hmotnostní jednotka]] je definována jako 1/12 jeho [[klidová hmotnost|klidové hmotnosti]]. Nicméně část tohoto vzorku (1,108% atomů) by byla tvořena izotopem 13C, který by měl hodnotu relativní atomové hmotnosti 13,0379. Relativní atomová hmotnost celé takové směsi bude tedy odpovídat hodnotě v tabulkách (12,011) stanovené pro uhlík s průměrným izotopickým složením, jelikož konkrétní přírodní vzorek uhlíku se může izotopickým složením více či méně od průměru odlišovat. [3] => [4] => Jiný příklad: Standardní chemicky čistá [[voda]] (pomocí jejíhož [[trojný bod|trojného bodu]] je např. definována jednotka [[kelvin]]) je tvořena nuklidy 1H, 2H, 16O a 18O; poměr těžších izotopů je přitom 0,16 [[mol (jednotka)|milimolu]] deuteria 2H na 1 mol vodíku 1H a 0,4 milimolu kyslíku 18O na 1 mol kyslíku 16O. Je to stejné izotopické složení jako u vody v oceánech, přičemž se jedná o nejvyšší zastoupení těžších izotopů, se kterým se lze u vody v přírodě na Zemi setkat. [5] => [6] => == Názvy a značení nuklidů == [7] => Atomová a jaderná fyzika a související normy pro fyzikální veličiny a značkynapř. ČSN ISO 31-9 - ''Veličiny a jednotky. Část 9: Atomová a jaderná fyzika''. Český normalizační institut, 1996, nebo předchozí, ale terminologicky podrobnější ČSN 01-1308 – ''Veličiny a jednotky v atomové a jaderné fyzice''. Vydavatelství Úřadu pro normalizaci a měření, 1986 doporučují ve slоvním vyjádření názvu nuklidu uvádět za názvem prvku mezerou oddělené [[nukleonové číslo]], např.: [8] => * uran 235 [9] => Chemické příručky a normynapř. {{Citace monografie [10] => | korporace = IUPAC [11] => | odkaz na korporaci = IUPAC [12] => | titul = Nomenclature of Inorganic Chemistry ("Red Book"). IUPAC Recommendations 2005 [13] => | editoři = Neil G. Connelly, Ture Damhus, Richard M. Hartshorn, Alan T. Hutton [14] => | url = https://iupac.org/cms/wp-content/uploads/2016/07/Red_Book_2005.pdf [15] => | vydavatel = RSC Publishing [16] => | rok = 2005 [17] => | edice = IUPAC Nomenclature Books Series ("Color Books") [18] => | kapitola = 3.3.1 [19] => | strany = 48 [20] => | isbn = 0-85404-438-8 [21] => | jazyk = anglicky [22] => }} zpravidla doporučují připojit [[nukleonové číslo]] k názvu prvku spojovníkem, např.: [23] => * uran-235 [24] => Značení nuklidů je sjednocené: značku nuklidu tvoří chemická značka prvku, ke které je jako levý horní index připojeno [[nukleonové číslo]], např.: [25] => * 235U [26] => [27] => Speciální názvy a značky nuklidů připouštějí současné normy pouze u dvou izotopů [[vodík]]u, a to: [28] => * [[deuterium]], značka D, pro 2H, [29] => * [[tritium]], značka T, pro 3H, [30] => přičemž normami preferovanou variantou je 2H, resp. 3H. [31] => [32] => == Související pojmy == [33] => * Odlišné nuklidy jednoho [[chemický prvek|prvku]] se nazývají ''[[izotop]]y'' (například 235U a 238U). Jádra jednotlivých [[izotop]]ů se obvykle liší svou stabilitou. [34] => * Nuklidy, které mají stejné [[nukleonové číslo]], ale různé [[atomové číslo]] (například 40Ar a 40K), se nazývají ''[[izobar]]y''. [35] => * Nuklidy, které se shodují v počtu [[neutron]]ů v jádře (například 15N a 16O), se nazývají ''[[izoton]]y''. [36] => * Nestabilní nuklidy podléhající [[radioaktivita|radioaktivní]] přeměně se nazývají ''[[radionuklid]]y''. [37] => [38] => == Reference == [39] => [40] => [41] => == Externí odkazy == [42] => * [http://atom.kaeri.re.kr/ Tabulka nuklidů] (anglicky) [43] => [44] => {{Pahýl}} [45] => {{Autoritní data}} [46] => [47] => [[Kategorie:Izotopy| ]] [48] => [[Kategorie:Jaderná fyzika]] [49] => [[Kategorie:Jaderná chemie]] [] => )
good wiki

Nuklid

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'nukleonové číslo','uhlík','atomová hmotnostní konstanta#(Unifikovaná) atomová hmotnostní jednotka, dalton','chemický prvek','izotop','tritium','Kategorie:Jaderná fyzika','deuterium','radionuklid','vodík','izoton','trojný bod'

Deuterium

Izoton

Izotop

Izotop je forma atomu se stejným počtem protonů v jádře, ale s různým počtem neutronů.

Radionuklid

Radionuklid je nuklid, který je radioaktivní a vyzařuje ionizující záření.

Tritium

Tritium je izotop vodíku, který se skládá z jednoho protonu a dvou neutronů.

Uhlík

Uhlík je chemický prvek s atomovým číslem 6 a chemickým symbolem C, který je základním stavebním prvkem veškerého živého materiálu na Zemi.

Vodík

Vodík je chemický prvek s chemickým symbolem H a atomovým číslem 1.