Array ( [0] => 14836167 [id] => 14836167 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ořešák [uri] => Ořešák [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ořešák [2] => | obrázek = Καρυδιά 2838.JPG [3] => | popisek = Ořešák královský (''Juglans regia'') [4] => | velikost obrázku = 258px [5] => | říše = [[rostliny]] (''Plantae'') [6] => | podříše = [[cévnaté rostliny]] (''Tracheobionta'') [7] => | oddělení = [[krytosemenné]] (''Magnoliophyta'') [8] => | třída = [[vyšší dvouděložné]] (''Rosopsida'') [9] => | řád = [[bukotvaré]] (''Fagales'') [10] => | čeleď = [[ořešákovité]] (''Juglandaceae'') [11] => | rod = '''ořešák''' (''Juglans'') [12] => | rod popsal = [[Carl Linné|L.]], 1753 [13] => }} [14] => [[Soubor:Black walnut (SG) (32903712491).jpg|náhled|Ořešák černý]] [15] => [16] => '''Ořešák''' (''Juglans''Latinský termín Juglans pochází z Jovis glans, „Jupiterovy žaludy“: obrazně, správný ořech pro boha.) je rod rostlin z čeledi [[ořešákovité]]. Jsou to povětšině opadavé [[strom]]y s aromatickými, střídavými, lichozpeřenými [[list]]y. [[Květ]]y jsou drobné, uspořádané v jednopohlavných [[jehněda|jehnědovitých]] květenstvích a opylované větrem. Plodem je [[pseudopeckovice]] neboli [[oříšek]] v dužnatém obalu. Rod zahrnuje asi 21 druhů. Je rozšířen v [[mírný podnebný pás|mírném]] a [[subtropický podnebný pás|subtropickém]] pásu severní polokoule a v horských oblastech [[Latinská Amerika|Latinské Ameriky]]. [17] => Z opadaných listů a plodů a také z kořenů ořešáků se uvolňuje hnědě zbarvená látka zvaná [[juglon]], která potlačuje rozvoj vegetace v okolí stromu (tzv. [[alelopatie]]). [18] => [19] => Hospodářsky nejvýznamnějším druhem je [[ořešák královský]], pěstovaný v mírných oblastech celého světa pro [[vlašský ořech|vlašské ořechy]]. Vyhledávány jsou také aromatické ořechy severoamerického [[ořešák černý|ořešáku černého]] a některých dalších druhů. Ořešáky mají kvalitní, dekorativní a velmi ceněné [[dřevo]]. Některé druhy jsou zdrojem oleje nebo se používají k barvení. Význam mají i v [[lékařství|medicíně]]. [20] => [21] => == Popis == [22] => Ořešáky jsou opadavé jednodomé [[strom]]y nebo výjimečně [[keř]]e. [[Ořešák černý]] dorůstá výšky až 50 metrů. V centru větévek je (přinejmenším u ořešáků z mírného pásu) přehrádkovaná dřeň, zimní pupeny jsou kryté několika šupinami. [[List]]y jsou střídavé, zpravidla lichozpeřené, složené z 5 až 31 lístků. Jednotlivé lístky jsou téměř či zcela přisedlé, na okraji pilovité nebo řidčeji celokrajné. Jizvy po opadu listů jsou velké, trojúhelníkovité až trojlaločné. Květy jsou uspořádané v oddělených jednopohlavných květenstvích. [23] => Samčí květenství jsou postranní a vyrůstají na starších, dvouletých větévkách, zatímco samičí květenství jsou vrcholová, vyrůstající na koncích letorostů. Květy mají čtyřčetný [[kalich (botanika)|kalich]] a jsou podepřeny listenem a 2 listenci. V samičích květech je 7 až mnoho [[tyčinka (botanika)|tyčinek]]. Samičí květy obsahují spodní [[semeník]] srostlý ze 2 plodolistů. Listen i listence jsou srostlé se semeníkem. Plodem ořešáku je [[pseudopeckovice]] s tlustou, víceméně dužnatou slupkou a [[oříšek|oříškem]] uvnitř.{{Citace elektronické monografie [24] => | příjmení = Whittemore [25] => | jméno = Alan T. [26] => | příjmení2 = Stone [27] => | jméno2 = Donald E. [28] => | titul = Flora of North America: Juglans [29] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=1&taxon_id=116860 [30] => | jazyk = en [31] => }}{{Citace elektronické monografie [32] => | příjmení = Lu [33] => | jméno = Anmin [34] => | příjmení2 = Stone [35] => | jméno2 = Donald E. [36] => | příjmení3 = Grauke [37] => | jméno3 = L.J. [38] => | titul = Flora of China: Juglans [39] => | url = http://www.efloras.org/florataxon.aspx?flora_id=2&taxon_id=116860 [40] => | jazyk = en [41] => }} [42] => [43] => [44] => Walnoot laddermerg 2-jarige twijg.jpg|Přehrádkovaná dřeň ve větévce ořešáku královského [45] => Juglans cinerea male.jpg|Samčí květenství ořešáku popelavého [46] => Juglans mandshurica var. sieboldiana female.JPG|Samičí květenství ořešáku japonského [47] => Juglans neotrop3.jpg|''Juglans neotropica'' z Latinské Ameriky [48] => [49] => [50] => === Plod ořešáku === [51] => V minulosti panovaly jisté neshody nad tím, zda plody ořešáku označovat za [[oříšek]], nebo za [[peckovice|peckovici]]. Podle současné morfologie se jedná o [[pseudopeckovice|pseudopeckovici]] neboli oříšek obalený dužnatou vrstvou, která se však neformuje ze stěny semeníku (jak by tomu bylo u pravé peckovice), nýbrž zdužnatěním [[kalich (botanika)|kalicha]] a [[zákrov]]u. Oplodí je většinou nepukavé, pouze u nemnohých druhů (např. [[ořešák královský]]) za zralosti nepravidelně puká. [52] => Oříšek je dřevnatý, zpravidla se skulpturovaným povrchem, uvnitř rozdělený dvěma sekundárními a u řady druhů i dvěma terciárními přehrádkami. V průběhu klíčení semene skořápka plodu uprostřed puká a masité, olejnaté dělohy zůstávají v polovinách plodu.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Stuppy [54] => | jméno = Wolfgang [55] => | titul = Glossary of Seed and Fruit Morphological Terms [56] => | url = http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/kppcont_029192.pdf [57] => | vydavatel = Royal Botanical Gardens [58] => | místo = Kew [59] => | rok = 2004 [60] => | jazyk = en [61] => | datum přístupu = 2018-10-22 [62] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20140308062344/http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/kppcont_029192.pdf [63] => | datum archivace = 2014-03-08 [64] => | nedostupné = ano [65] => }} {{Wayback|url=http://www.kew.org/ucm/groups/public/documents/document/kppcont_029192.pdf |date=20140308062344 }}{{Citace periodika [66] => | příjmení = Standley [67] => | jméno = Paul C. [68] => | příjmení2 = Steyermark [69] => | jméno2 = Julian A. [70] => | titul = Flora of Guatemala. Part III. [71] => | url = https://archive.org/details/floraofguatemala3fistan [72] => | periodikum = Fieldiana [73] => | rok = 1952 [74] => | číslo = 24 [75] => }} [76] => [77] => [78] => Juglans regia Echte Walnußfrucht 1.JPG|Plody ořešáku královského [79] => Black Walnuts ready to eat (8203361622) (2).jpg|Rozpůlený plod ořešáku černého [80] => Juglans californica nut.JPG|Tlustostěnný plod ''Juglans californica'' [81] => Descriptive catalog - fall 1922 and spring 1923 (1922) (20852697526).jpg|Plody ořešáku japonského [82] => [83] => [84] => [85] => == Rozšíření == [86] => Rod zahrnuje 21 až 23 druhů. Je přirozeně rozšířen v [[Amerika|Americe]], jihovýchodní [[Evropa|Evropě]] a [[Asie|Asii]].{{Citace elektronické monografie [87] => | titul = Plants of the world online [88] => | url = http://powo.science.kew.org/ [89] => | datum vydání = [90] => | vydavatel = Royal Botanic Gardens, Kew [91] => | jazyk = en [92] => }} Největší počet druhů roste v Americe. [93] => Jediným původním evropským druhem je [[ořešák královský]]. Jeho současný areál sahá od jihovýchodní Evropy přes [[jihozápadní Asie|jihozápadní Asii]] a země okolo [[Kaspické moře|Kaspického moře]] po [[Sin-ťiang]] na severozápadě Číny a přes svahy [[Himálaj]]e po hory severního [[Myanmar]]u a jižní oblasti Číny. Podle výsledků paleobotanických výzkumů tento druh zmizel z jihovýchodní Evropy a jihozápadního Turecka s nástupem poslední [[doba ledová|doby ledové]] a opět se zde objevil ve druhém tisíciletí před naším letopočtem, pravděpodobně přičiněním lidí. Pylové záznamy ukazují, že v [[doba železná|době železné]] kolem roku 1000 př. n. l. již byl ořešák královský v Evropě velmi hojně pěstován jako užitková rostlina. [94] => Z Asie je mimo již zmíněného ořešáku královského udáváno ještě 5 druhů. Jejich areál zahrnuje [[Čína|Čínu]], [[Japonsko]], [[Korea|Koreu]], [[Ruský Dálný východ]] na sever po [[Chabarovský kraj]] a [[Sachalin]] ([[ořešák mandžuský]]). [95] => [96] => V [[Spojené státy americké|USA]] se přirozeně vyskytuje 6 druhů ořešáků. Nejrozsáhlejší areál mají druhy [[ořešák černý]] a [[ořešák popelavý]], jejichž rozšíření zabírá celou východní část severoamerického kontinentu. Zbývající druhy jsou výskytem omezeny na jih nebo jihozápad USA. [[Latinská Amerika]] hostí celkem 12 druhů. V [[Mexiko|Mexiku]] roste 5 druhů. V [[Jižní Amerika|Jižní Americe]] se ořešáky vyskytují pouze v západních hornatých oblastech, rod není zastoupen v [[Brazílie|Brazílii]], [[Paraguay]]i, [[Uruguay]]i a nezasahuje ani do [[Chile]]. Nejdále na jihu (v severozápadní [[Argentina|Argentině]] a [[Bolívie|Bolívii]]) se vyskytuje ''[[Juglans australis]]''.{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = Hassler [98] => | jméno = M. [99] => | titul = Catalogue of life. Synonymic Checklists of the Vascular Plants of the World [100] => | url = http://www.catalogueoflife.org/ [101] => | datum vydání = 2017 [102] => | vydavatel = Naturalis Biodiversity Center [103] => | jazyk = en [104] => }} [105] => [106] => == Ekologické interakce == [107] => [[Soubor:Walnut Selected (8691307127).jpg|náhled|Veverka s vlašským ořechem]] [108] => Květy ořešáků jsou opylovány větrem. Plody poskytují potravu různým zvířatům, jako jsou hlodavci a někteří ptáci, zejména vrány. Tato zvířata také rozšiřují semena. Zejména veverky plody odnášejí i na větší vzdálenost od stromu a zahrabávají je do země jako zásobu potravy.{{Citace periodika [109] => | příjmení = Wang [110] => | jméno = Jing et al. [111] => | titul = Rodent-mediated seed dispersal of Juglans mandshurica regulated by gap size [112] => and within-gap position in larch plantations: Implication for converting pure [113] => larch plantations into larch-walnut mixed forests [114] => | periodikum = Forest Ecology and Management [115] => | rok = 2017 [116] => | číslo = 404 [117] => | url = [118] => }} [119] => Semena [[Ořešák černý|ořešáku černého]] rozšiřuje v Severní Americe především [[veverka liščí]] (''Sciurus niger''). U ořešáku ''[[Juglans major]]'' bylo v Arizoně zjištěno, že rozšiřování stromu na nová místa je výrazně zpomaleno, pokud se na něm veverky nepodílejí.{{Citace periodika [120] => | příjmení = Vittoz [121] => | jméno = Pascal [122] => | příjmení2 = Engler [123] => | jméno2 = Robin [124] => | titul = Seed dispersal distances: a typology based on dispersal modes and plant traits. [125] => | periodikum = Botanica Helvetica [126] => | rok = 2007 [127] => | měsíc = Dec. [128] => | číslo = 117(2) [129] => | url = https://serval.unil.ch/resource/serval:BIB_ABDB608A7111.P001/REF [130] => }}{{Citace elektronické monografie [131] => | příjmení = [132] => | jméno = [133] => | příjmení2 = [134] => | jméno2 = [135] => | titul = Fire Effects Information System (FEIS): Juglans major [136] => | url = https://www.fs.fed.us/database/feis/plants/tree/jugmaj/all.html [137] => | vydavatel = USDA [138] => | jazyk = en [139] => }} [140] => [141] => == Obsahové látky a jedovatost == [142] => Význačnými obsahovými látkami ořešáků jsou zejména fenolické sloučeniny, [[juglon]] a [[syringaldehyd]]. [143] => Juglon patří mezi polycyklické chinony, což jsou velmi reaktivní a vesměs také toxické látky. [144] => Je to hnědožlutě zbarvená látka, která je v živé tkáni ořešáku glykosidicky vázána v netoxické a bezbarvé podobě jako glykosid [[nucin]] (někdy nazývaný regianin). Ten při porušení tkáně nejprve hydrolyzuje na hydrojuglon (1,4,5-trihydroxynaftalen), který následně oxiduje kyslíkem či oxidačními činidly na toxický [[juglon]] (5-hydroxy-1,4-naftochinon). Tato látka způsobuje intenzivní hnědé zbarvení porušených listů, plodů i kůry ořešáků, ořechovců a dalších zástupců čeledi [[ořešákovité]]. Juglon je částečně rozpustný v horké vodě, dobře se rozpouští v alkoholu, chloroformu a dalších organických rozpouštědlech. [145] => Nejvyšší obsah juglonu je v [[ořešák černý|ořešáku černém]]. V suchých slupkách plodů dosahuje jeho obsah 6 až 17 mg na gram a vrcholí před dozráním plodů. V listech činí jen 1 až 2 mg a je nejvyšší na začátku sezóny.{{Citace monografie [146] => | příjmení = Lee [147] => | jméno = Kuo-Chuan [148] => | titul = Nature and occurence of juglone in Juglans nigra L. Master's thesis. [149] => | vydavatel = Kansas State University [150] => | rok = 1967 [151] => | isbn = [152] => | url = http://krex.k-state.edu/dspace/bitstream/handle/2097/26274/LD2668T41967L382.pdf?sequence=1 [153] => | jazyk = en [154] => }} Tenká hnědá slupka pokrývající jádra ořechů je bohatá na fenolické sloučeniny s antioxidačními účinky, které chrání olejnaté jádro před oxidací. [155] => [156] => Koně mohou onemocnět akutním [[zánět kopyt|zánětem kopyt]], pokud se jako podestýlka používají hobliny a piliny ořešáku černého nebo pokud jsou ustájeni v blízkosti stromu. Pyl může způsobit u koní i u lidí alergické reakce. Slupky z ořechů mohou u zvířat přivodit otravu vlivem mykotoxinu [[Penitrem A]], vytvářeného plísní rodu ''[[Štětičkovec|Penicillium]]''. Z tohoto důvodu by se neměly konzumovat žádné ořechy, jejichž slupky nesou známky hniloby. U psů jsou známy i smrtelné otravy. [157] => [158] => [159] => 5-hydroxynaphthalene-1,4-dione 200.svg|Strukturní vzorec juglonu [160] => Syringaldehyde.svg|Syringaldehyd [161] => Penitrem A.svg|Mykotoxin penitrem A [162] => [163] => [164] => == Alelopatie == [165] => Negativní vliv ořešáku na okolní vegetaci je znám již dlouho a zmiňoval jej již [[Plinius starší]] v 1. století př. n. l.{{Citace periodika [166] => | příjmení = Rietveld [167] => | jméno = J.W. [168] => | titul = Allelopathic effects of juglone on germination and growth of several herbaceous and woody species. [169] => | periodikum = Journal of Chemical Ecology [170] => | rok = 1983 [171] => | číslo = 9(2) [172] => | url = https://www.nrs.fs.fed.us/pubs/jrnl/1983/nc_1983_rietveld_001.pdf [173] => }} {{Wayback|url=https://www.nrs.fs.fed.us/pubs/jrnl/1983/nc_1983_rietveld_001.pdf |date=20181023034823 }} Je to jeden z nejznámějších případů [[alelopatie]], tedy vztahu dvou organismů, při němž jeden potlačuje růst toho druhého vylučováním toxických metabolitů. [174] => Hlavní látkou podílející se v případě ořešáků na tomto jevu je [[juglon]], zřejmě však spolupůsobí i další příbuzné látky a produkty štěpení. Jeho obsah je vysoký zejména v severoamerickém [[ořešák černý|ořešáku černém]]. [175] => [176] => Juglon se uvolňuje do půdy zejména z opadaných listů a dalšího organického opadu a je rovněž vymýván ze živých listů dešťovou vodou. Jeho uvolňování z kořenů ořešáku způsobují také některé oxidující látky uvolňované z kořenů jiných rostlin. U citlivých druhů rostlin působí juglon jako inhibitor buněčného dýchání. V postižené rostlině pak neprobíhá správně výměna kyslíku a oxidu uhličitého, která je nutná pro řádný průběh procesů [[Fotosyntéza|fotosyntézy]] a vytváření energie. U některých rostlin, jako jsou např. [[rajče jedlé|rajčata]], způsobuje také ucpání cév [[xylém]]u [[Zával|kalusovým]] pletivem a následně poruchu příjmu vody od kořenů. Otrava se u rostlin může projevit zpomaleným růstem, částečným nebo celkovým uvadnutím nebo až odumřením rostliny. Toxická reakce je někdy velmi náhlá a rychlá a rostlina odumírá bez předchozích příznaků v průběhu jednoho nebo dvou dní. Juglon, uvolňovaný z rozkládajících se kořenů, zůstává v půdě i více než rok po odstranění stromu. Přitom dosah kořenů bývá značný, u ořešáku černého mohou přesahovat průměr koruny až o 25 metrů.{{Citace elektronické monografie [177] => | příjmení = Leuty [178] => | jméno = Todd [179] => | titul = Walnut Toxicity [180] => | url = http://www.omafra.gov.on.ca/english/crops/facts/info_walnut_toxicity.htm [181] => | datum vydání = 2016 [182] => | vydavatel = Ministry of agriculture, food and rural affairs [183] => | místo = Ontario [184] => | jazyk = en [185] => }} [186] => [187] => Bylo zjištěno, že na toxickou reakci má velký vliv vlhkost půdy, respektive její provzdušnění. Juglon se hromadí zejména v podmáčených půdách, v nichž převládají anaerobní procesy a nedochází k jeho přirozené dekompozici. Naopak v dobře provzdušněných, propustných půdách je poměrně rychle metabolizován bakterií ''[[Pseudomonas putida]]'', která jej využívá jako zdroj energie a uhlíku a štěpí jej na semialdehyd 2-hydroxymukonátu a [[pyruvát]]. V takových půdách se proto nemusí toxický účinek ani u citlivějších druhů projevit.{{Citace periodika [188] => | příjmení = Schmidt [189] => | jméno = S.K. [190] => | titul = Degradation of juglone by soil bacteria [191] => | periodikum = Journal of Chemical Ecology [192] => | rok = 1988 [193] => | číslo = 14(7) [194] => | url = http://dbmuseblade.colorado.edu/recom/AMO/schmidt1988.pdf [195] => | datum přístupu = 2018-10-22 [196] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170809001209/http://dbmuseblade.colorado.edu/recom/AMO/schmidt1988.pdf [197] => | datum archivace = 2017-08-09 [198] => | nedostupné = ano [199] => }} {{Wayback|url=http://dbmuseblade.colorado.edu/recom/AMO/schmidt1988.pdf |date=20170809001209 }} [200] => [201] => Ze zahradních plodin jsou vůči juglonu odolné např. [[mrkev obecná|mrkev]], [[fazol]], [[kukuřice]], [[Réva vinná|vinná réva]], [[Cibule kuchyňská|cibule]] a [[pšenice]]. U některých dusík fixujících bobovitých rostlin bylo dokonce zjištěno, že významně posilují růst i kondici ořešáku. Mezi citlivé kulturní rostliny náleží [[jabloň|jabloně]], [[paprika setá]], [[Rajče jedlé|rajčata]] a [[tabák virginský]], z okrasných dřevin většina jehličnanů s výjimkou [[jalovec|jalovce]], [[pěnišník]]y, [[mochnovec křovitý]], [[lípa (rod)|lípy]], [[Skalník (Cotoneaster)|skalníky]] a [[pivoňka|pivoňky]]. Ořešákové listí a ostatní opad je nutno alespoň 1 rok kompostovat, než je možno je použít jako mulč nebo kompost k citlivým rostlinám. V [[ořešák královský|ořešáku královském]] je obsah juglonu menší a toxické reakce rostlin proto nejsou tak časté. Přesto bylo zaznamenáno, že některé plodiny pod tímto stromem špatně rostou, mezi jinými rajčata, brambory a [[tolice vojtěška]]. [202] => [203] => == Taxonomie == [204] => Nejblíže příbuzným rodem je dle výsledků molekulárních studií rod ''[[lapina|Pterocarya]]'' (lapina).{{Citace periodika [205] => | příjmení = Manos [206] => | jméno = Paul S. [207] => | příjmení2 = Stone [208] => | jméno2 = Donald E. [209] => | titul = Evolution, phylogeny, and systematics of the Juglandaceae [210] => | url = https://archive.org/details/cbarchive_132095_evolutionphylogenyandsystemati2001 [211] => | periodikum = Annals of the Missouri Botanical Garden [212] => | rok = 2001 [213] => | číslo = 88(2) [214] => }} [215] => Rod ''Juglans'' je zejména na základě morfologie plodů, anatomie dřeva a uspořádání listů členěn do 4 sekcí.{{Citace periodika [216] => | příjmení = Aradhya [217] => | jméno = Mallikarjuna K. et al. [218] => | titul = Molecular phylogeny of Juglans (Juglandaceae): a biogeographic perspective [219] => | periodikum = Tree Genetics & Genomes [220] => | rok = 2007 [221] => | číslo = 3 [222] => }} [223] => [224] => == Zástupci == [225] => * [[ořešák černý]] (''Juglans nigra'') [226] => * [[ořešák drobnoplodý]] (''Juglans microcarpa''), syn. ořešák skalní (''J. rupestris'') [227] => * [[ořešák japonský]] (''Juglans ailantifolia''), syn. ořešák Sieboldův (''J. sieboldiana'') [228] => * [[ořešák královský]] (''Juglans regia''), syn. ořešák vlašský [229] => * [[ořešák mandžuský]] (''Juglans mandshurica'') [230] => * [[ořešák popelavý]] (''Juglans cinerea'').{{Citace monografie [231] => | příjmení = Hieke [232] => | jméno = Karel [233] => | titul = Praktická dendrologie 2 [234] => | vydavatel = SZN [235] => | místo = Praha [236] => | rok = 1978 [237] => | id = 07-105-78 [238] => }}{{Citace monografie [239] => | příjmení = Koblížek [240] => | jméno = J. [241] => | titul = Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků [242] => | vydání = 2 [243] => | vydavatel = Sursum [244] => | místo = Tišnov [245] => | rok = 2006 [246] => | isbn = 80-7323-117-4 [247] => }} [248] => [249] => == Význam == [250] => [251] => === Potravinářství === [252] => Řada druhů ořešáků poskytuje jedlé plody. Nejvýznamnější je [[ořešák královský]], který je jednou z nejstarších pěstovaných ořechovin v historii lidstva a je pěstován ve většině zemí mírného pásu. V některých oblastech [[Balkán]]u, [[Střední Asie]] a [[Indický subkontinent|Indického subkontinentu]] dosud roste divoce.{{Citace periodika [253] => | příjmení = Thakur [254] => | jméno = Ajay [255] => | titul = Juglone: A therapeutic phytochemical from Juglans regia L. [256] => | periodikum = Journal of Medicinal Plants Research [257] => | rok = 2011 [258] => | měsíc = Oct. [259] => | číslo = 5(22) [260] => | url = https://academicjournals.org/journal/JMPR/article-full-text-pdf/DE4787D16166 [261] => }} Z [262] => cizokrajných druhů je nejdůležitější ''[[Juglans neotropica]]'' (syn. ''J. honorei''), rozšířený na severozápadě [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], a rovněž některé severoamerické druhy, zejména [[ořešák černý]] z východních oblastí a druhy ''[[Juglans major]]'', ''[[Juglans californica]]'' a ''[[Juglans hindsii]]'' z východu a jihovýchodu USA.{{Citace monografie [263] => | příjmení = Valíček [264] => | jméno = Pavel a kol. [265] => | titul = Užitkové rostliny tropů a subtropů [266] => | vydavatel = Academia [267] => | místo = Praha [268] => | rok = 2002 [269] => | isbn = 80-200-0939-6 [270] => }}{{Citace periodika [271] => | příjmení = Willis [272] => | jméno = J.R. [273] => | titul = Juglans spp., juglone and allelopathy. [274] => | periodikum = Allelopathy Journal [275] => | rok = 2000 [276] => | číslo = 7(1) [277] => | url = http://www.allelopathyjournal.org/Journal_Articles/AJ%207%20(1)%20January,%202000%20(1-55).pdf [278] => | datum přístupu = 2018-10-22 [279] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181022232624/http://www.allelopathyjournal.org/Journal_Articles/AJ%207%20(1)%20January,%202000%20(1-55).pdf [280] => | datum archivace = 2018-10-22 [281] => | nedostupné = ano [282] => }} [283] => Druh ''[[Juglans sigillata]]'' je v jihočínském [[Jün-nan]]u již po dlouhý čas pěstován jako zdroj jedlého oleje.{{Citace monografie [284] => | příjmení = Motley [285] => | jméno = Timothy J. [286] => | příjmení2 = Zerega [287] => | jméno2 = Nyree [288] => | příjmení3 = Cross [289] => | jméno3 = Hugh (eds.) [290] => | titul = Darwin's Harvest: New Approaches to the Origins, Evolution, and Conservation of Crops. [291] => | vydavatel = Columbia University Press [292] => | rok = 2006 [293] => | isbn = 9780231508094 [294] => | jazyk = en [295] => }} Ořechy také slouží k výrobě různých likérů (v ČR např. známá [[Ořechovka (nápoj)|ořechovka]]). [296] => [297] => [298] => Kern der Walnuss.jpg|Jádra vlašských ořechů [299] => Luxembourg Vianden Nut-fair 09.jpg|Ořechový likér z Lucemburska [300] => Juglans regia - nut oil.jpg|Olej z vlašských ořechů [301] => [302] => [303] => === Dřevo === [304] => Ořešáky poskytují kvalitní, dekorativní a ceněné [[dřevo]]. Žádané je zejména dřevo [[ořešák královský|ořešáku královského]]. Jádrové dřevo může být vlivem stanoviště světle až tmavě hnědé nebo i šedé, často je tmavě žilkované a obsahuje našedlé, nafialovělé nebo načervenalé vložky. Zvláště dekorativní bývá kořenicová struktura, stromy se proto za účelem výroby dýh vykopávají i s pařezovou částí. V současné době se tento materiál velmi obtížně shání a bývá proto nahrazován jinými, vesměs exotickými dřevy. Podobné dřevo má i jihoamerický druh ''[[Juglans neotropica]]''. Bývá obchodováno pod názvem ''nogal''. V Severní Americe je těžen zejména [[ořešák černý]]. Jeho dřevo má poměrně všestranné použití, nejčastěji se z něj vyrábějí dýhy, nábytek a obložení interiérů automobilů. Obchoduje se pod názvem ''black walnut''.{{Citace monografie [305] => | příjmení = Wagerfuhr [306] => | jméno = R. [307] => | titul = Dřevo. Obrazový lexikon [308] => | vydavatel = Grada Publishing [309] => | místo = Praha [310] => | rok = 2002 [311] => | isbn = 80-247-0346-7 [312] => }} Ořechové dřevo je pro vynikající vlastnosti, stálost a pěkný vzhled tradičně používáno na pažby pušek.{{Citace monografie [313] => | příjmení = Trotter [314] => | jméno = H. [315] => | titul = The common commercial timbers of India and their uses [316] => | vydavatel = Government of India, Central Publication Branch [317] => | místo = Delhi [318] => | rok = 1960 [319] => | jazyk = en [320] => }} [321] => [322] => [323] => Wood juglans regia.jpg|Dřevo ořešáku královského [324] => S1, S2, S3 (3542257521).jpg|Fošny z ořešáku černého [325] => Древесина маньчжурского ореха.jpg|Kmeny ořešáku mandžuského [326] => [327] => [328] => === Medicína === [329] => [[Juglon]] získávaný z ořešáku má účinky proti střevním parazitům, houbovým, virovým i bakteriálním infekcím a je používán při ošetřování [[úžeh]]u. Také působí proti bakteriím podílejícím se na vzniku zubního kazu (''[[Streptococcus mutans]]'', ''[[Streptococcus sanguis]]'') a některým dalším ústním patogenům (''[[Porphyromonas gingivalis]]'', ''[[Prevotella intermedia]]''). Má rovněž projímavý účinek. [330] => [331] => === Barvení === [332] => Juglon, získávaný ze slupek nezralých plodů [[ořešák královský|ořešáku královského]] a také [[ořechovec pekanový|ořechovce pekanového]] (''Carya illinoinensis''), je tradičně (minimálně již od 17. století) používán k barvení [[Tapiserie|gobelínů]]. [[Textilní živočišná vlákna|Vlnu]] barví na hnědožlutou barvu, zatímco [[bavlna|bavlnu]] do růžových odstínů. Alkoholický výluh nezralých slupek v kombinaci s kamencem sloužil k barvení vlasů.{{Citace monografie [333] => | příjmení = Singh [334] => | jméno = Har Bhajan [335] => | příjmení2 = Bharati [336] => | jméno2 = Kumar Avinash [337] => | titul = Handbook of natural dyes and pigments [338] => | vydavatel = Woodhead Publishing [339] => | místo = New Delhi [340] => | rok = 2014 [341] => | isbn = 978-93-80308-913 [342] => | jazyk = en [343] => }} [344] => [345] => === Pěstování === [346] => V České republice se lze zdaleka nejčastěji setkat s [[ořešák královský|ořešákem královským]] neboli vlašským, který je pěstován v řadě kulturních kultivarů. [347] => Ve sbírkách botanických zahrad a arboret se pěstují i některé méně běžné druhy, zejména [[ořešák černý]], [[ořešák mandžuský]], [[ořešák japonský]] a [[ořešák popelavý]].{{Citace elektronické monografie [348] => | titul = Florius - katalog botanických zahrad [349] => | url = http://www.florius.cz/ [350] => }} [351] => [352] => === Světová produkce ořechů === [353] => V roce 2016 činila světová produkce více než 3,7 milionu tun neloupaných ořechů. Zemí s největší produkcí byla Čína, která se podílela na světové produkci 47,7 %. V Asii celkem bylo sklizeno přibližně 67,5 % celkového množství.[http://www.fao.org/faostat/en/#data/QC ''statistika FAOSTAT'', navštíveno 25. ledna 2018]. [354] => [355] => Tabulka uvádí deset největších producentů ořechů v roce 2016: [356] => {| class="wikitable" [357] => |- [358] => !Pořadí [359] => ! Stát !! Množství v tunách [360] => |- [361] => |1 [362] => |{{Flagicon|CHN}} [[Čína]] || style="text-align:right" | 1 785 879 [363] => |- [364] => |2 [365] => |{{Flagicon|USA}} [[Spojené státy americké]] || style="text-align:right" | 607 814 [366] => |- [367] => |3 [368] => |{{Flagicon|IRN}} [[Írán]] || style="text-align:right" | 405 281 [369] => |- [370] => |4 [371] => |{{Flagicon|TUR}} [[Turecko]] || style="text-align:right" | 195 000 [372] => |- [373] => |5 [374] => |{{Flagicon|MEX}} [[Mexiko]] || style="text-align:right" | 141 818 [375] => |- [376] => |6 [377] => |{{Flagicon|UKR}} [[Ukrajina]] || style="text-align:right" | 107 880 [378] => |- [379] => |7 [380] => |{{Flagicon|CHL}} [[Chile]] || style="text-align:right" | 73 529 [381] => |- [382] => |8 [383] => |{{Flagicon|UZB}} [[Uzbekistán]] || style="text-align:right" | 53 116 [384] => |- [385] => |9 [386] => |{{Flagicon|FRA}} [[Francie]] || style="text-align:right" | 39 410 [387] => |- [388] => |10 [389] => |{{Flagicon|ROU}} [[Rumunsko]] || style="text-align:right" | 34 095 [390] => |- [391] => | [392] => | svět celkem || style="text-align:right" |'''3 747 549''' [393] => |} [394] => [395] => == Odkazy == [396] => [397] => === Reference === [398] => [399] => [400] => === Související články === [401] => * [[Antraknóza ořešáku]] [402] => * [[Vlašský ořech|Vlašské ořechy]] [403] => [404] => === Externí odkazy === [405] => * {{Commonscat}} [406] => * {{Wikidruhy|taxon=Juglans}} [407] => * {{Wikislovník|heslo=ořešák}} [408] => [409] => {{Taxonbar|from=Q2453469}} [410] => {{Autoritní data}} [411] => [412] => {{Portály|Biologie|Rostliny|Stromy|Zemědělství}} [413] => [414] => [[Kategorie:Ořešákovité]] [415] => [[Kategorie:Olejniny]] [416] => [[Kategorie:Ořechoviny]] [417] => [[Kategorie:Barvířské rostliny]] [418] => [[Kategorie:Okrasné stromy]] [419] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodní Evropy]] [420] => [[Kategorie:Flóra jihu Jižní Ameriky]] [421] => [[Kategorie:Flóra Karibiku]] [422] => [[Kategorie:Flóra severu Jižní Ameriky]] [423] => [[Kategorie:Flóra Střední Ameriky]] [424] => [[Kategorie:Flóra západu Jižní Ameriky]] [425] => [[Kategorie:Flóra jihovýchodu USA]] [426] => [[Kategorie:Flóra jihozápadu USA]] [427] => [[Kategorie:Flóra Mexika]] [428] => [[Kategorie:Flóra severovýchodu USA]] [429] => [[Kategorie:Flóra středojihu USA]] [430] => [[Kategorie:Flóra středoseveru USA]] [431] => [[Kategorie:Flóra východní Kanady]] [432] => [[Kategorie:Flóra západní Kanady]] [433] => [[Kategorie:Flóra Číny]] [434] => [[Kategorie:Flóra jihozápadní Asie]] [435] => [[Kategorie:Flóra ruského Dálného východu]] [436] => [[Kategorie:Flóra Střední Asie]] [437] => [[Kategorie:Flóra východní Asie]] [438] => [[Kategorie:Flóra Indického subkontinentu]] [439] => [[Kategorie:Flóra Indočíny]] [] => )
good wiki

Ořešák

Ořešák černý Ořešák (Juglans) je rod rostlin z čeledi ořešákovité. Jsou to povětšině opadavé stromy s aromatickými, střídavými, lichozpeřenými listy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'ořešák královský','ořešák černý','juglon','ořešákovité','oříšek','pseudopeckovice','ořešák mandžuský','ořešák popelavý','Jižní Amerika','Čína','ořešák japonský','Juglans neotropica'

Čína

Ořešákovité

Oříšek

Pseudopeckovice