Account App Integration - Responsive Website Template

Array ( [0] => 14749024 [id] => 14749024 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Odlesňování [uri] => Odlesňování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Operação Onda Verde, 2014 (29356090146).jpg|náhled|Odlesňování [[Amazonský prales|amazonského pralesa]] v Brazílii]] [1] => [[Soubor:Bolivia-Deforestation-EO.JPG|náhled| [[Satelitní fotografie|Satelitní obrázek]] probíhajícího odlesňování ve východní [[Bolívie|Bolívii]]. Na celém světě bylo mezi roky 1990 a 2015 ztraceno 10 % oblastí divočiny.{{Citace periodika [2] => | titul = Catastrophic Declines in Wilderness Areas Undermine Global Environment Targets [3] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0960982216309939 [4] => | periodikum = Current Biology [5] => | datum vydání = 2016-11 [6] => | datum přístupu = 2019-10-06 [7] => | strany = 2929–2934 [8] => | ročník = 26 [9] => | číslo = 21 [10] => | doi = 10.1016/j.cub.2016.08.049 [11] => | jazyk = en [12] => | jméno = James E.M. [13] => | příjmení = Watson [14] => | jméno2 = Danielle F. [15] => | příjmení2 = Shanahan [16] => | jméno3 = Moreno [17] => | příjmení3 = Di Marco [18] => }} ]] [19] => '''Odlesňování''' (též '''deforestace''') znamená odstranění [[les]]a respektive stromů z území, které je poté přeměněno na nelesní použití. Odlesňování může zahrnovat přeměnu lesní půdy na [[Statek (zemědělství)|farmy]], [[ranč]]e nebo pro zástavbu. Nejkoncentrovanější odlesňování se vyskytuje v [[Tropický deštný les|tropických deštných pralesích]].{{Citace elektronického periodika [20] => | titul = Deforestation: Facts, Causes & Effects [21] => | url = https://www.livescience.com/27692-deforestation.html [22] => | periodikum = livescience.com [23] => | datum přístupu = 2019-10-06 [24] => | jazyk = en [25] => | jméno = Alina Bradford-Live Science Contributor 2018-04-04T00:30:00Z Planet [26] => | příjmení = Earth [27] => }} Asi 31 % zemského povrchu je pokryto lesy.{{Citace elektronického periodika [28] => | titul = Deforestation and Forest Degradation {{!}} Threats {{!}} WWF [29] => | url = https://www.worldwildlife.org/threats/deforestation-and-forest-degradation [30] => | periodikum = World Wildlife Fund [31] => | datum přístupu = 2019-10-06 [32] => | jazyk = en [33] => }} [34] => [35] => Odlesňování může nastat z několika důvodů: stromy mohou být káceny, aby mohly být použity pro stavbu nebo prodány jako palivo (někdy ve formě [[Dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]] nebo dřeva), zatímco vykácené území může být použito jako [[pastvina]] pro [[Dobytek|hospodářská zvířata]] nebo na [[plantáž]]e. Odstranění stromů bez následujícího dostatečného [[Znovuzalesnění|zalesnění]] má za následek poškození stanovišť, ztrátu biologické rozmanitosti a aridaci. Má nepříznivé dopady na propady atmosférického [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]]. Odlesňování bylo používáno také ve válce, aby ztratil nepřítel životně důležité zdroje a maskování jeho sil. V 20. století byla takto britskou armádou použita látka [[Agent Orange]] v Západní [[Malajsie|Malajsii]] během války v Malajsii a obdobně armádou Spojených států ve Vietnamu během [[Válka ve Vietnamu|vietnamské války]]. Od roku 2005, přestala růst čistá míra odlesňování v zemích s [[Hrubý domácí produkt|HDP]] na osobu vyšším, než 4,600 [[Americký dolar|USD]].{{Citace periodika [36] => | titul = Use Energy, Get Rich and Save the Planet [37] => | url = https://www.nytimes.com/2009/04/21/science/earth/21tier.html [38] => | periodikum = The New York Times [39] => | datum vydání = 2009-04-20 [40] => | datum přístupu = 2019-10-06 [41] => | issn = 0362-4331 [42] => | jazyk = en-US [43] => | jméno = John [44] => | příjmení = Tierney [45] => }} Odlesněné regiony obvykle způsobují významnou nepříznivou [[Eroze půdy|erozi půdy]] a často se mění na [[wiktionary:wasteland|pustinu]]. [46] => [47] => K odlesňování často vede špatné hospodaření s lesy a také nedostatečné environmentální zákony. Odlesňování je dlouhodobým problémem v mnoha zemích – ať už přirozené, nebo [[Vliv člověka na životní prostředí|způsobené člověkem]].{{Citace monografie [48] => | titul = 21st Century Homestead: Sustainable Agriculture III: Agricultural Practices [49] => | url = https://books.google.com/books?id=s2HxCQAAQBAJ&pg=PA108&lpg=PA108&dq=Disregard+of+ascribed+value,+lax+forest+management+and+deficient+environmental+laws+are+some+of+the+factors+that+allow+deforestation&source=bl&ots=2IBwrL9CUj&sig=G8p1pJHhqEVcINU9cfIJ8J5zNrg&hl=fr&sa=X&redir_esc=y#v=onepage&q=Disregard%20of%20ascribed%20value,%20lax%20forest%20management%20and%20deficient%20environmental%20laws%20are%20some%20of%20the%20factors%20that%20allow%20deforestation&f=false [50] => | vydavatel = Lulu.com [51] => | isbn = 9781312939752 [52] => | počet stran = 307 [53] => | jazyk = en [54] => | poznámka = Google-Books-ID: s2HxCQAAQBAJ [55] => | jméno = Marlon [56] => | příjmení = Henkel [57] => }} Odlesňování způsobuje [[vymírání]], změny klimatických podmínek, [[Dezertifikace|dezertifikaci]] a přemisťování populací jak živočichů, tak rostlin. To bylo v minulosti a děje se i v současnosti. Více než polovina všech druhů rostlin a živočichů na světě žije v tropických lesích. [58] => [59] => Mezi roky 2000 a 2012 bylo celosvětově odlesněno 2,3 mil km² lesa. Výsledkem odlesňování je, že z původních 16 mil. km² tropického deštného pralesa zbývá dnes pouze 6,2 mil. km². Každou minutu mizí z Amazonského pralesa plocha lesa velikosti fotbalového hřiště.{{Citace elektronického periodika [60] => | titul = Amazon Destruction [61] => | url = https://rainforests.mongabay.com/amazon/amazon_destruction.html [62] => | periodikum = Mongabay [63] => | datum přístupu = 2019-10-06 [64] => }} V roce 2018 bylo ztraceno více než 3,6 milionu hektarů panenského tropického pralesa.{{Citace periodika [65] => | titul = Human society under urgent threat from loss of Earth's natural life [66] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2019/may/06/human-society-under-urgent-threat-loss-earth-natural-life-un-report [67] => | periodikum = The Guardian [68] => | datum vydání = 2019-05-06 [69] => | datum přístupu = 2019-10-06 [70] => | issn = 0261-3077 [71] => | jazyk = en-GB [72] => | jméno = Jonathan [73] => | příjmení = Watts [74] => }} Přes všechny snahy ochranářů, vlád a korporací nepoklesla od roku 2001 každoroční míra odlesnění.{{Citace periodika [75] => | titul = Classifying drivers of global forest loss [76] => | url = http://www.sciencemag.org/lookup/doi/10.1126/science.aau3445 [77] => | periodikum = Science [78] => | datum vydání = 2018-09-14 [79] => | datum přístupu = 2019-10-10 [80] => | issn = 0036-8075 [81] => | strany = 1108–1111 [82] => | ročník = 361 [83] => | číslo = 6407 [84] => | doi = 10.1126/science.aau3445 [85] => | jazyk = en [86] => | jméno = Philip G. [87] => | příjmení = Curtis [88] => | jméno2 = Christy M. [89] => | příjmení2 = Slay [90] => | jméno3 = Nancy L. [91] => | příjmení3 = Harris [92] => }} [93] => [94] => == Příčiny == [95] => [[Soubor:Riau_deforestation_2006.jpg|náhled| Poslední vytěžené klády z rašelinného lesa v Indragiri Hulu, Sumatra, Indonésie . Odlesňování zde probíhá pro plantáže [[Palma olejná|palem olejových]] . ]] [96] => Podle sekretariátu [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu]] (UNFCCC) je hlavní příčinou odlesňování zemědělství. Za 48 % odlesňování je odpovědné zemědělství pro vlastní obživu, za 32 % pak komerční zemědělství; [[Těžba dříví|těžba dřeva]] je zodpovědná za 14 % a těžba palivového dřeva může za 5 % odlesňování.{{Citace elektronické monografie [97] => | příjmení = UNFCCC [98] => | jméno = [99] => | titul = Investmenta and Financial Flows [100] => | url = https://unfccc.int/resource/docs/publications/financial_flows_update_eng.pdf [101] => | vydavatel = UNFCC [102] => | místo = [103] => | datum vydání = 2009 [104] => | datum přístupu = 2019-10-07 [105] => }} [106] => [107] => Dalšími příčinami současného odlesňování jsou korupce vládních institucí,{{Citace elektronického periodika [108] => | titul = WRM in English {{!}} World Rainforest Movement [109] => | url = https://wrm.org.uy/ [110] => | periodikum = wrm.org.uy [111] => | datum přístupu = 2019-10-06 [112] => }} nespravedlivé rozdělení bohatství a moci,{{Citace elektronického periodika [113] => | titul = Tropické pralesy dělí chudý a bohatý svět - EnviWeb.czEnviWeb.cz [114] => | url = http://www.enviweb.cz/84592 [115] => | periodikum = EnviWeb.cz [116] => | datum přístupu = 2019-10-07 [117] => | jazyk = cs [118] => | jméno = EnviWeb cz-zpravodajství o životním [119] => | příjmení = prostředí [120] => }} [[populační růst|růst populace]],{{Citace elektronického periodika [121] => | titul = SOFO 2018 - The State of the World's Forests 2018 [122] => | url = http://www.fao.org/state-of-forests/en/ [123] => | periodikum = www.fao.org [124] => | datum přístupu = 2019-10-07 [125] => | jazyk = en [126] => | příjmení = fao.org [127] => }} [[přelidnění]],{{Citace elektronického periodika [128] => | titul = Population, Poverty, and Deforestation [129] => | url = https://rainforests.mongabay.com/0816.htm [130] => | periodikum = Mongabay.com [131] => | datum přístupu = 2019-10-07 [132] => | jazyk = en [133] => }}{{Citace elektronického periodika [134] => | titul = How is Deforestation Related to Population Growth? [135] => | url = https://helpsavenature.com/how-is-deforestation-related-to-population-growth [136] => | periodikum = HelpSaveNature [137] => | datum přístupu = 2019-10-07 [138] => | jazyk = en-US [139] => }} a [[urbanizace]].{{Citace periodika [140] => | titul = Deforestation driven by urban population growth and agricultural trade in the twenty-first century [141] => | url = http://www.nature.com/articles/ngeo756 [142] => | periodikum = Nature Geoscience [143] => | datum vydání = 2010-3 [144] => | datum přístupu = 2019-10-07 [145] => | issn = 1752-0894 [146] => | strany = 178–181 [147] => | ročník = 3 [148] => | číslo = 3 [149] => | doi = 10.1038/ngeo756 [150] => | jazyk = en [151] => | jméno = Ruth S. [152] => | příjmení = DeFries [153] => | jméno2 = Thomas [154] => | příjmení2 = Rudel [155] => | jméno3 = Maria [156] => | příjmení3 = Uriarte [157] => }} Také [[globalizace]] je často vnímána jako další hlavní příčina odlesňování{{Citace elektronického periodika [158] => | titul = US Election & the World {{!}} YaleGlobal Online [159] => | url = https://yaleglobal.yale.edu/special-reports/us-election-world?id=9366 [160] => | periodikum = yaleglobal.yale.edu [161] => | datum přístupu = 2019-10-07 [162] => }}{{Citace elektronického periodika [163] => | titul = Human Threats to Rainforests—Economic Restructuring [164] => | url = https://rainforests.mongabay.com/0805.htm [165] => | periodikum = Mongabay.com [166] => | datum přístupu = 2019-10-07 [167] => | jazyk = en [168] => }} ačkoli existují případy, kdy dopady globalizace (nové toky pracovních sil, kapitálu, komodit a myšlenek) podpořily lokální obnovu lesa. [169] => [170] => Další příčinou odlesňování je změna [[Globální oteplování|klimatu]]. Přibližně 23 % ztrát stromových porostů je způsobeno požáry a změna klimatu zvyšuje jejich frekvenci a sílu.{{Citace elektronického periodika [171] => | titul = When a Tree Falls, Is It Deforestation? [172] => | url = https://www.wri.org/blog/2018/09/when-tree-falls-it-deforestation [173] => | periodikum = World Resources Institute [174] => | datum vydání = 2018-09-13 [175] => | datum přístupu = 2019-10-06 [176] => | jazyk = en [177] => }} Rostoucí teploty způsobují masivní požáry zejména v [[Tajga|tajze]]. Jedním z možných důsledků je také změna složení lesa.{{Citace elektronického periodika [178] => | titul = Disastrous Wildfires Sweeping Through Alaska Could Permanently Alter Forest Composition [179] => | url = https://www.ecowatch.com/alaska-wildfires-forests-trees-2640081853.html [180] => | periodikum = EcoWatch [181] => | datum vydání = 2019-08-28 [182] => | datum přístupu = 2019-10-06 [183] => | jazyk = en [184] => }} [185] => [[Soubor:Deforestation central Europe - Rodungen Mitteleuropa.jpg|náhled|Odlesňování v [[Evropa|Evropě]] z pohledu satelitu ]] [186] => V roce 2000 [[Organizace pro výživu a zemědělství|Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství]] (FAO) zjistila, že „role dynamiky populace v místním prostředí se může lišit od rozhodujících k zanedbatelným“ a že odlesňování může být výsledkem „kombinace populačního tlaku a stagnujících hospodářských, sociálních a technologických podmínek". [187] => [188] => Zhoršování lesních ekosystémů je také spojeno s ekonomickými pobídkami, díky nimž se přeměna lesů zdá být výhodnější než jejich ochrana. Mnoho důležitých funkcí lesa se neuplatní na trhu a tudíž nemá žádnou ekonomickou hodnotu, která je zdrojem blaha pro majitele lesů nebo společenství, která se spoléhají na lesy. Z pohledu rozvojového světa plynou výhody lesa, jako jsou zásoby uhlíku nebo zásoby biologické rozmanitosti, především bohatším rozvinutým zemím a tyto služby nejsou dostatečně kompenzovány. Rozvojové země mají pocit, že některé země v rozvinutém světě, jako jsou [[Spojené státy americké]], před staletími vykácely své lesy a ekonomicky těžily z tohoto odlesnění, a že je pokrytecké odmítat rozvojovým zemím stejné příležitosti. [189] => [190] => Někteří komentátoři zaznamenali v posledních 30 letech posun v příčinách odlesňování. Na konci 19. století a v první polovině 20. století bylo odlesňování způsobeno především existenčními aktivitami a vládními rozvojovými projekty, jako je tzv. transmigrace v zemích jako [[Indonésie]] a [[kolonizace]] v [[Latinská Amerika|Latinské Americe]], v [[Indie|Indii]], na [[Jáva|Jávě]] atd., zatímco v 90. letech 20. století byla většina odlesňování způsobena průmyslovými faktory, včetně těžebního průmyslu, rozsáhlého chovu skotu a extenzivního zemědělství.Rudel, T.K. (2005) [https://books.google.com/books?id=j4AvOb_R9h8C&printsec=frontcover ''Tropical Forests: Regional Paths of Destruction and Regeneration in the Late 20th Century'']. Columbia University Press Od roku 2001 tvoří odlesňování způsobené komoditami, které budou pravděpodobně trvalé, přibližně čtvrtinu všech poškození lesa a tato ztráta je soustředěna v Jižní Americe a jihovýchodní Asii. [191] => [192] => == Účinky na životní prostředí == [193] => [194] => === Atmosférické === [195] => [[Soubor:Manantenina_bushfire.jpg|náhled|Nelegální praktika „[[žďáření]]“ na [[Madagaskar]]u, 2010]] [196] => [197] => Odlesňování má výrazný vliv na [[Podnebí|klima]] i krajinu.{{Citace elektronického periodika [198] => | titul = NASA - Top Story - NASA DATA SHOWS DEFORESTATION AFFECTS CLIMATE IN THE AMAZON - June 09, 2004 [199] => | url = https://www.nasa.gov/centers/goddard/news/topstory/2004/0603amazondry.html [200] => | periodikum = www.nasa.gov [201] => | datum přístupu = 2019-10-07 [202] => | jazyk = en [203] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190415115521/https://www.nasa.gov/centers/goddard/news/topstory/2004/0603amazondry.html [204] => | datum archivace = 2019-04-15 [205] => }}{{Citace elektronického periodika [206] => | titul = Confirmed: Deforestation Plays Critical Climate Change Role [207] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2007/05/070511100918.htm [208] => | periodikum = ScienceDaily [209] => | datum přístupu = 2019-10-07 [210] => | jazyk = en [211] => }} Odlesňování na globální úrovni má ochlazující efekt na klima, protože zároveň ovlivňuje [[albedo]] a evapotranspiraci.{{Citace elektronického periodika [212] => | titul = Combined climate and carbon-cycle effects of large-scale deforestation [213] => | url = https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.0608998104 [214] => | datum_přístupu = 2024-02-21 [215] => }} Odlesňování přispívá k produkci skleníkových plynů{{Citace elektronického periodika [216] => | titul = Deforestation causes global warming [217] => | url = http://www.fao.org/newsroom/en/news/2006/1000385/index.html [218] => | periodikum = www.fao.org [219] => | datum přístupu = 2019-10-07 [220] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090805131750/http://www.fao.org/newsroom/en/news/2006/1000385/index.html [221] => | datum archivace = 2009-08-05 [222] => }} a je často uváděno jako jedna z hlavních příčin zvýšeného [[Skleníkový efekt|skleníkového efektu]]. Tropické odlesňování je odpovědné za přibližně 20 % světových emisí skleníkových plynů.{{Citace elektronického periodika [223] => | titul = Access to Land Resources [224] => | url = https://www.fondationchirac.eu/en/deforestation/ [225] => | periodikum = Fondation Chirac [226] => | datum přístupu = 2019-10-07 [227] => | jazyk = en-US [228] => }} Podle [[Mezivládní panel pro změnu klimatu|Mezivládního panelu pro změnu klimatu]] by mohlo odlesňování, zejména v tropických oblastech, představovat až jednu třetinu celkových [[Vliv člověka na životní prostředí|antropogenních]] [[Oxid uhličitý|emisí oxidu uhličitého]].IPCC Fourth Assessment Report, Working Group I Report "The Physical Science Basis", [http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-chapter7.pdf Section 7.3.3.1.5] {{Wayback|url=http://www.ipcc.ch/pdf/assessment-report/ar4/wg1/ar4-wg1-chapter7.pdf |date=20110315005004 }}. [229] => p. 527 Nedávné výpočty však naznačují, že emise oxidu uhličitého z odlesňování a degradace lesů (bez emisí rašelinišť) přispívají přibližně 12 % k celkovým emisím oxidu antropogenního kysličníku uhličitého (6 % až 17%). Při odlesňování jednak dochází k emisím CO₂ při hoření a dále k následnému menšímu pohlcování CO₂ při fotosyntéze, takže více oxidu uhličitého zůstává v atmosféře. Jak se oxid uhličitý (spolu s dalšími tzv. skleníkovými plyny) v atmosféře hromadí, vytváří zde, respektive zesiluje vrstvu, která zachycuje teplo, které by jinak planeta vyzářila do vesmíru (tzv. [[skleníkový efekt]]).{{Citace elektronického periodika [230] => | titul = THE EFFECTS OF DEFORESTATION ON OUR ENVIRONMENT TODAY - Panorama - TakingITGlobal [231] => | url = https://www.tigweb.org/youth-media/panorama/article.html?ContentID=7611 [232] => | periodikum = www.tigweb.org [233] => | datum přístupu = 2019-10-07 [234] => | jazyk = en [235] => }} Rostliny odstraňují [[uhlík]] ve formě [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] z [[Atmosféra Země|atmosféry]] během [[Fotosyntéza|fotosyntézy]] (ovšem během normálního dýchání zase ''menší část'' oxidu uhličitého vypouštějí zpět do atmosféry) . Pouze při aktivním růstu strom nebo les odstraňuje uhlík z atmosféry tím, že jej uloží v rostlinných tkáních. Jak rozpad, tak i spalování dřeva uvolňují velkou část tohoto uloženého uhlíku zpět do atmosféry. Ačkoli hromadění rostlinných tkání (dřeva) je obecně nezbytné pro [[Propad uhlíku|sekvestraci]] uhlíku, v některých lesích může síť symbiotických hub, které obklopují kořeny stromů, ukládat značné množství uhlíku pod zem. Uhlík potom pod zemí zůstává, i když strom zemře. Dalším způsobem, jak může být uhlík v lesích [[Propad uhlíku|sekvestrován]], je dřevo vytěžené a přeměněné na produkty s dlouhou životností a nahrazené novými mladými stromy.Prentice, I.C. [http://www.grida.no/CLIMATE/IPCC_TAR/wg1/pdf/TAR-03.PDF "The Carbon Cycle and Atmospheric Carbon Dioxide"] {{Wayback|url=http://www.grida.no/CLIMATE/IPCC_TAR/wg1/pdf/TAR-03.PDF |date=20090804173907 }}. IPCC Odlesňování však může také způsobit uvolnění zásob uhlíku uložených v půdě. Lesy mohou být buď propadem, nebo zdrojem v závislosti na okolních podmínkách. Zralé lesy působí jako čisté propady i jako čisté zdroje oxidu uhličitého (viz [[propad uhlíku]] a [[Koloběh uhlíku|uhlíkový cyklus]]). [236] => [237] => Podle jednoho zdroje se v odlesněných oblastech půda zahřívá rychleji a dosahuje vyšších teplot, což údajně vede k místním pohybům vzdušných mas směrem nahoru, zvýšené tvorbě mraků a srážek.{{Citace elektronického periodika [238] => | titul = NASA - NASA Data Shows Deforestation Affects Climate In The Amazon [239] => | url = https://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/jun/HQ_04183_deforestation.html [240] => | periodikum = www.nasa.gov [241] => | datum přístupu = 2019-10-07 [242] => | jazyk = en [243] => | jméno = Rob Gutro/Mike Bettwy : GSFC [244] => | příjmení = Gretchen Cook-Anderson : HQ [245] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190415115503/https://www.nasa.gov/home/hqnews/2004/jun/HQ_04183_deforestation.html [246] => | datum archivace = 2019-04-15 [247] => }} Tento závěr je však patrně velice úzce omezen, neboť závisí na vlhkosti stoupajícího vzduchu, která je však obyčejně u odlesněných ploch nízká. Naopak vzduch nad tropickými pralesy je vlhký a způsobuje pravidelné denní silné srážky. Podle Geophysical Fluid Dynamics Laboratory modely používané ke zkoumání vzdálených reakcí na tropické odlesňování ukázaly široké, ale mírné zvýšení teploty v celé tropické atmosféře. Model předpovídal ohřívání vrchních vrstev atmosféry o měně, než 0,2 °C; nevykazuje však žádné významné změny v jiných oblastech kromě tropů, zde si však zatím vědci nejsou jistí, protože model má možné chyby a výsledky nejsou nikdy zcela definitivní. Odlesňování ovlivňuje větry, vodní páry a absorpci sluneční energie, čímž jasně ovlivňuje místní a globální klima.{{Citace elektronické monografie [248] => | url = http://cdn.intechopen.com/pdfs/36125/InTechDeforestation_causes_effects_and_control_strategies.pdf [249] => | titul = Deforestation: Causes, Effects and Control Strategies [250] => | autor = Sumit Chakravarty, S. K. Ghosh, C. P. Suresh, A. N. Dey1 a Gopal Shukla [251] => | Datum přístupu = 2019-10-07 [252] => }} [253] => [254] => [[Soubor:SouthEast_Asia_fires_Oct_2006.jpg|náhled|Požáry na Borneu a na Sumatře, 2006. Lidé používají odlesňování vypalování k získání půdy pro zemědělství]] [255] => [256] => Snížení emisí z odlesňování a omezení degradace lesů v rozvojových zemích se ukázalo jako nový potenciál pro doplnění probíhajících klimatických politik. Tato myšlenka spočívá v poskytnutí finančních náhrad za snížení emisí skleníkových plynů (GHG) z odlesňování a degradace lesů. Na tato opatření lze nahlížet jako na alternativu k [[Obchodování s emisemi|systému obchodování]] s [[Obchodování s emisemi|emisemi]], kde znečišťovatelé musí platit za povolení emitovat určité znečišťující látky (např. CO₂). [257] => [258] => Laici často věří, že deštné pralesy jsou významným zdrojem kyslíku{{Citace elektronického periodika [259] => | titul = How much oxygen does the Amazon rain forest provide? [260] => | url = https://www.newsweek.com/how-much-oxygen-amazon-rain-forest-1456274 [261] => | periodikum = Newsweek [262] => | datum vydání = 2019-08-27 [263] => | datum přístupu = 2019-10-09 [264] => | jazyk = en [265] => | jméno = Aristos Georgiou On 8/27/19 at 7:26 AM [266] => | příjmení = EDT [267] => }} ačkoli vědci nyní uznávají, že deštné pralesy přispívají do [[Atmosféra Země|atmosféry]] jen malým čistým [[kyslík]]em a lesní krajina má jen menší vliv na koncentraci kyslíku v atmosféře.{{Citace elektronického periodika [268] => | titul = Features: Atmospheric oxygen--an endangered resource? [269] => | url = http://www.columbia.edu/cu/21stC/issue-2.1/broecker.htm [270] => | periodikum = www.columbia.edu [271] => | datum přístupu = 2019-10-07 [272] => }} Tento princip kyslíkové bilance je obdobný jako výše popsaný princip uhlíhové (CO₂) bilance; její výsledek závisí na schopnosti lesa akumulovat uhlík, tedy zejména na růstu lesa. Vypalování lesů (k získání zemědělské půdy) však pochopitelně spotřebovává ve velkém vzdušný kyslík a současně uvolněním velkého množství CO₂ přispívá ke globálnímu oteplování. Vědci uvádějí, že tropické odlesňování uvolňuje do atmosféry ročně 1,5 miliardy tun uhlíku ročně. [273] => [274] => === Hydrologické === [275] => Také [[Koloběh vody|vodní cyklus]] je ovlivněn odlesňováním. Stromy odebírají kořeny [[Podzemní voda|podzemní vodu]] a uvolňují ji do atmosféry. Když je část lesa odstraněna, stromy již tuto vodu neuvolňují, což má za následek mnohem sušší klima. Odlesňování snižuje obsah vody v půdě a v podzemních vodách i atmosférickou vlhkost. Suchá půda vede ke snížení příjmu vody ze stromů.{{Citace elektronického periodika [276] => | titul = WRM in English {{!}} World Rainforest Movement [277] => | url = https://wrm.org.uy/ [278] => | periodikum = wrm.org.uy [279] => | datum přístupu = 2019-10-07 [280] => }} Odlesňování snižuje soudržnost půdy, takže dochází k [[Eroze půdy|erozi]], záplavám a [[Svahový pohyb|sesuvům půdy]].{{Citace elektronického periodika [281] => | titul = Deforestation and Landslides in Southwestern Washington [282] => | url = https://people.uwec.edu/jolhm/eh2/rogge/index.htm [283] => | periodikum = people.uwec.edu [284] => | datum přístupu = 2019-10-07 [285] => }}{{Citace elektronického periodika [286] => | titul = BBC News {{!}} Asia-Pacific {{!}} China's floods: Is deforestation to blame? [287] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/413717.stm [288] => | periodikum = news.bbc.co.uk [289] => | datum přístupu = 2019-10-07 [290] => }} [291] => [292] => Zmenšující se lesní porosty snižují schopnost krajiny zachytit, udržet a [[Transpirace|transpirovat]] srážky. Místo zachycení srážek, které pak pronikají do systémů podzemních vod, se odlesněné oblasti stávají zdroji povrchového odtoku, který se pohybuje mnohem rychleji než podpovrchové toky. Lesy vracejí většinu vody, která padá ve formě srážek, do ovzduší transpirací. Naopak, když je oblast odlesněna, téměř všechny srážky se ztratí jako povrchový odtok.Raven, P. H. and Berg, L. R. (2006) ''Environment'', 5th ed, John Wiley & Sons. p. 406. . Tento rychlejší odtok povrchové vody se může promítnout do [[Přívalová povodeň|bleskových záplav]] a místních povodní. Odlesňování také přispívá ke snížené [[Evapotranspirace|evapotranspiraci]], která snižuje atmosférickou vlhkost a v některých případech ovlivňuje úroveň srážek v odlesněné oblasti, protože voda není recyklována do lesů, ale je ztracena v odtoku a vrací se přímo do oceánů. Podle jedné studie se v odlesněné severní a severozápadní Číně průměrné roční srážky mezi 50. a 80. roky snížily o jednu třetinu. [293] => [294] => [[Soubor:Madagascar_highland_plateau.jpg|náhled|Odlesňování náhorní plošiny na Madagaskaru vedlo k rozsáhlému zanášení a nestabilním tokům západních řek]] [295] => [296] => Stromy a rostliny obecně významně ovlivňují [[Koloběh vody|vodní cyklus]]:{{Citace monografie [297] => | titul = Fundamental concepts in environmental studies. [298] => | oclc = 942891387 [299] => | vydavatel = S Chand & Co Ltd [300] => | místo = [Place of publication not identified] [301] => | isbn = 8121929377 [302] => | isbn2 = 9788121929370 [303] => | příjmení = Mishra, D. D. [304] => }} [305] => [306] => * jejich klenby zachytí část [[Srážky|srážek]], které se poté odpaří zpět do atmosféry ([[Intercepce|zachycení]] v korunách stromů); [307] => * jejich spad listů, stonky a kmeny zpomalují povrchový odtok; [308] => * jejich kořeny vytvářejí makropóry v půdě, které zvyšují [[Infiltrace|infiltraci]] vody; [309] => * přispívají k zemské odpařování a snižuje vlhkost půdy pomocí [[transpirace]]; [310] => * jejich podestýlka a jiné organické zbytky mění vlastnosti půdy, což ovlivňuje schopnost půdy zadržovat vodu; [311] => * jejich listy regulují [[Vlhkost vzduchu|vlhkost]] atmosféry pomocí [[Transpirace|transponování]]. 99 % vody absorbované kořeny se pohybuje nahoru k listům a je odváděno.[http://www.ag.ndsu.edu/pubs/ageng/irrigate/eb66w.htm "Soil, Water and Plant Characteristics Important to Irrigation".] North Dakota State University. [312] => [313] => V důsledku toho může přítomnost nebo nepřítomnost stromů změnit množství vody na povrchu, v půdě nebo podzemní vodě nebo v atmosféře. To zase mění míru eroze a dostupnost vody pro ekosystémové funkce nebo lidské služby. Odlesňování v nížinných nížinách posune tvorbu mraků a srážky do vyšších výšek. Pokud má jsou lesní půdy nasyceny vlhkostí, nebo jsou blízko nasycení může mít jen malý dopad na záplavy v případě velkých srážek.[[Tropický deštný les|Tropické deštné pralesy]] jsou zdrojem asi 30 % [[Sladká voda|sladké vody]] naší planety.{{Citace elektronického periodika [314] => | titul = The 3 Types of Rivers in the Rainforest [315] => | url = https://amazonaid.org/3-types-rivers-rainforest/ [316] => | periodikum = Amazon Aid Foundation [317] => | datum vydání = 2016-03-01 [318] => | datum přístupu = 2019-10-09 [319] => | jazyk = en-US [320] => | jméno = Julia [321] => | příjmení = Loman [322] => }} Odlesňování narušuje normální vzorce chování povětrnosti a vytváří horké a sušší počasí, čímž se zvyšuje sucho, dezertifikace, výpadky výnosu plodin, tání polárních ledových příkrovů, pobřežní záplavy a přesuny hlavních vegetačních režimů. [323] => [324] => === Půda === [325] => [[Soubor:Hillside_deforestation_in_Rio_de_Janeiro.jpg|náhled| Odlesňování kvůli těžbě [[jíl]]u v brazilském městě [[Rio de Janeiro]]. Vyobrazený kopec je Morro da Covanca v Jacarepaguá]] [326] => [327] => Díky podestýlce zbytků rostlin mají neporušené lesy minimální míru [[eroze]]. Míra eroze nastává s odlesňováním, protože se snižuje množství organického spadu, který poskytuje ochranu před povrchovým odtokem. Míra eroze se pohybuje kolem 2 tun na kilometr čtvereční. To může být výhoda v nadměrně vyluhovaných tropických deštných pralesích. Samotné lesní práce také zvyšují erozi prostřednictvím staveb ([[Lesní cesta|lesních]]) [[Pozemní komunikace|silnic]] a další infrastruktury a používáním různých mechanismů. [328] => [329] => Odlesňování v čínské Loess Plateau před mnoha lety vedlo k erozi půdy; tato eroze vedla k otevírání údolí. Nárůst odnášené půdy způsobuje záplavy a také změnu zbarvení Žluté řeky. [330] => [331] => Větší eroze není vždy důsledkem odlesňování, jak je pozorováno v jihozápadních oblastech USA. V těchto oblastech vede ztráta trávy v důsledku růstu náletových stromů a keřů k větší erozi než při odlesnění. [332] => [333] => Stromy posilují vazbu půdu na podloží. V důsledku odlesňování se zvyšuje náchylnost k [[Svahový pohyb|sesuvům.]] [334] => [335] => === Biodiverzita === [336] => Odlesňování způsobené lidmi má za následek [[Ztráta biodiverzity|pokles biologické rozmanitosti]]{{citace elektronického periodika| příjmení = Nilsson| jméno= Sten| datum = 2001-03 |url =http://www.actionbioscience.org/environment/nilsson.html|titul = Do We Have Enough Forests?|periodikum = IUFRO}}Butler, Rhett A. (2 July 2007) [http://news.mongabay.com/2007/0702-gardner.html Primary rainforest richer in species than plantations, secondary forests], mongabay.com, a zhoršení životního prostředí. V přirozeném globálním měřítku je známo, že je příčinou vyhynutí mnoha druhů. Lesy podporují biologickou rozmanitost a poskytují stanoviště pro volně žijící zvířata;{{Citace elektronického periodika [337] => | titul = Rainforest Biodiversity Shows Differing Patterns [338] => | url = https://www.sciencedaily.com/releases/2007/08/070808132022.htm [339] => | periodikum = ScienceDaily [340] => | datum přístupu = 2019-10-09 [341] => | jazyk = en [342] => }} v lesích také najdeme mnoho [[Léčivá rostlina|léčivých rostlin]].{{Citace elektronického periodika [343] => | titul = Medicinal Plants Of The Amazon And Their Uses In Modern Medicine [344] => | url = https://www.savacations.com/medicinal-plants-amazon-uses-modern-medicine/ [345] => | periodikum = South American Vacations [346] => | datum vydání = 2018-07-21 [347] => | datum přístupu = 2019-10-09 [348] => | jazyk = en-US [349] => | jméno = Tony [350] => | příjmení = Dunnell [351] => }} Vzhledem k tomu, že lesní biotopy jsou nenahraditelným zdrojem nových léků (například [[Paclitaxel|taxolu]]), může odlesňování zničit nenávratně [[Genetika|genetické]] variace (jako je odolnost plodin).{{Citace elektronického periodika [352] => | titul = Single-largest biodiversity survey says primary rainforest is irr... ( As world leaders prepare to discuss ...) [353] => | url = http://www.bio-medicine.org/biology-news-1/Single-largest-biodiversity-survey-says-primary-rainforest-is-irreplaceable-1218-1/ [354] => | periodikum = www.bio-medicine.org [355] => | datum přístupu = 2019-10-09 [356] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090814233654/http://www.bio-medicine.org/biology-news-1/Single-largest-biodiversity-survey-says-primary-rainforest-is-irreplaceable-1218-1/ [357] => | datum archivace = 2009-08-14 [358] => }} [359] => [360] => [[Soubor:Illegal_export_of_rosewood_001.jpg|náhled|Nezákonná těžba na Madagaskaru. V roce 2009 byla převážná většina nelegálně získaného [[Palisandr|růžového dřeva]] vyvezena do [[Čína|Číny]]]] [361] => [362] => Protože tropické deštné pralesy jsou nejrozmanitějšími [[ekosystém]]y na Zemi{{Citace elektronického periodika [363] => | titul = BBC - GCSE Bitesize - Tropical rainforests [364] => | url = http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/geography/ecosystems/ecosystemsrainforestrev1.shtml [365] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090302154517/http://www.bbc.co.uk/schools/gcsebitesize/geography/ecosystems/ecosystemsrainforestrev1.shtml [366] => | periodikum = web.archive.org [367] => | datum vydání = 2009-03-02 [368] => | datum přístupu = 2019-10-09 [369] => }}{{Citace elektronického periodika [370] => | titul = Tropical Rainforest [371] => | url = http://library.thinkquest.org/11353/trforest.htm [372] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20000302033338/http://library.thinkquest.org/11353/trforest.htm [373] => | periodikum = web.archive.org [374] => | datum vydání = 2000-03-02 [375] => | datum přístupu = 2019-10-09 [376] => }} lze v nich nalézt asi 80 % světové známé [[Biologická diverzita|biologické rozmanitosti]].{{Citace periodika [377] => | titul = U.N. calls on Asian nations to end deforestation [378] => | url = https://www.reuters.com/article/us-philippines-biodiversity-idUSMAN18800220080620 [379] => | periodikum = Reuters [380] => | datum vydání = 2008-06-20 [381] => | datum přístupu = 2019-10-09 [382] => | jazyk = en [383] => }}{{Citace elektronického periodika [384] => | titul = Facts and information on the Amazon Rainforest [385] => | url = http://www.rain-tree.com/facts.htm [386] => | periodikum = www.rain-tree.com [387] => | datum přístupu = 2019-10-09 [388] => }} Studie v [[Rondônia|Rondonii]] v Brazílii ukázala, že odlesňování také odstraňuje mikrobiální komunitu, která se podílí na recyklaci živin, výrobě čisté vody a odstraňování znečišťujících látek.{{Citace elektronického periodika [389] => | titul = Deforestation In The Amazon Affects Microbial Life As Well As Ecosystems [390] => | url = https://www.redorbit.com/news/science/1112753888/amazon-deforestation-microbial-communities-122512/ [391] => | periodikum = Redorbit [392] => | datum vydání = 2012-12-25 [393] => | datum přístupu = 2019-10-09 [394] => | jazyk = en-US [395] => }} [396] => [397] => Odhaduje se, že každý den ztrácíme 137 rostlinných, živočišných a hmyzích druhů v důsledku odlesňování deštných pralesů, což představuje 50 000 druhů ročně, odlesňování tropických deštných pralesů přispívá k probíhajícímu [[Vymírání v holocénu|hromadnému vymírání v holocénu]].{{Citace monografie [398] => | titul = The sixth extinction : biodiversity and its survival [399] => | oclc = 1036870522 [400] => | vydavatel = Doubleday [401] => | příjmení = Leakey, Richard E. [402] => }}{{Citace elektronického periodika [403] => | titul = The great rainforest tragedy [404] => | url = http://www.independent.co.uk/environment/the-great-rainforest-tragedy-110782.html [405] => | periodikum = The Independent [406] => | datum vydání = 2003-06-28 [407] => | datum přístupu = 2019-10-09 [408] => | jazyk = en [409] => }} Předpovídá se, že více než 40 % živočišných a [[Květena|rostlinných druhů]] v [[Jihovýchodní Asie|jihovýchodní Asii]] by mohlo být během 21. století zničeno.{{Citace elektronického periodika [410] => | url = https://www.newscientist.com/article/dn3973-biodiversity-wipeout-facing-south-east-asia/ [411] => | titul = Biodiversity wipeout facing South East Asia [412] => | příjmení = Young [413] => | jméno = Emma [414] => | periodikum = www.newscientist.com [415] => | datum přístupu = 2019-10-09 [416] => }} Tyto předpovědi byly zpochybněny údaji z roku 1995, které ukazují, že v regionech jihovýchodní Asie byla velká část původního lesa přeměněna na monokulturní plantáže, ale že potenciálně ohrožených druhů je málo a flóra stromů zůstává rozšířená a stabilní. [417] => [418] => Vědecké porozumění procesu vyhynutí není dostatečné k tomu, aby bylo možné přesně předpovědět dopad odlesňování na biologickou rozmanitost. Většina předpovědí ztráty biologické rozmanitosti související s lesnictvím je založena na modelech druhové oblasti, přičemž se vychází z předpokladu, že s tím, jak les ubývá, druhová rozmanitost bude ubývat podobně.{{Citace monografie [419] => | vydání = 1 [420] => | titul = Tropical deforestation and species extinction [421] => | rok = 1992 [422] => | url = https://archive.org/details/tropicaldeforest0000unse_g6i9 [423] => | oclc = 24871132 [424] => | vydavatel = Chapman & Hall [425] => | místo = London [426] => | isbn = 041245520X [427] => | isbn2 = 9780412455209 [428] => | počet stran = xix, 153 pages [429] => }} Mnoho takových modelů se však ukázalo být nesprávných a ztráta stanoviště nemusí nutně vést k úbytku druhů ve velkém měřítku. Je známo, že modely v oblasti druhů předpovídají počet druhů, o nichž je známo, že jsou ohroženy v oblastech, kde probíhá skutečné odlesňování, a výrazně předpovídají počet ohrožených druhů, které jsou rozšířené. [430] => [431] => Nedávná studie z brazilské Amazonie předpovídá, že i přes dosud neexistující vymírání se v příštích 40 letech dojde až v 90 procent k vyhynutím, která byla předpovídána.{{Citace elektronického periodika [432] => | titul = Most of Amazon Rainforest's Species Extinctions Are Yet to Come [433] => | url = https://www.scientificamerican.com/article/most-amazon-rainforest-species-extinctions-yet-to-come/ [434] => | periodikum = Scientific American [435] => | datum přístupu = 2019-10-09 [436] => | jazyk = en [437] => | jméno = Helen [438] => | příjmení = Thompson [439] => }} [440] => [441] => == Ekonomický dopad == [442] => [[Soubor:Malayasia_iko_2002169.jpg|vpravo|náhled| Satelitní snímek ukazující odlesňování plantáží palmového oleje v Malajsii ]] [443] => Poškození lesů a dalších přírodních aspektů by mohlo snížit na polovinu [[životní úroveň]] [[Chudoba|chudých]] ve světě a do roku 2050 snížit celosvětový [[Hrubý domácí produkt|HDP]] přibližně o 7 %, jak ukazuje zpráva ze zasedání [[Úmluva o biologické rozmanitosti|Úmluvy o biologické rozmanitosti]] (CBD) v Bonnu z roku 2008.{{Citace periodika [444] => | titul = Nature loss 'to hurt global poor' [445] => | url = http://news.bbc.co.uk/2/hi/science/nature/7424535.stm [446] => | datum vydání = 2008-05-29 [447] => | datum přístupu = 2019-10-09 [448] => | jazyk = en-GB [449] => }} Využívání lesních produktů, včetně dřeva a palivového dřeva, hrálo v lidských společnostech klíčovou roli, srovnatelnou s vodními a obhospodařovanými plochami. Vyspělé země dnes i nadále využívají dřevo pro stavbu domů a pro výrobu buničiny na [[papír]]. V rozvojových zemích se více než dvě miliardy lidí spoléhá na dřevo pro vytápění a vaření.{{Citace elektronického periodika [450] => | titul = Forests & Bioenergy {{!}} Global Forest Atlas [451] => | url = https://globalforestatlas.yale.edu/forest-use-logging/forests-bioenergy [452] => | periodikum = globalforestatlas.yale.edu [453] => | datum přístupu = 2019-10-09 [454] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190605191233/https://globalforestatlas.yale.edu/forest-use-logging/forests-bioenergy [455] => | datum archivace = 2019-06-05 [456] => }} [457] => [458] => Odvětví zpracování lesních produktů je významnou částí ekonomiky v rozvinutých i rozvojových zemích. Krátkodobé ekonomické zisky plynoucí z přeměny lesa na zemědělství nebo nadměrného využívání dřevařských výrobků obvykle vedou ke ztrátě dlouhodobého příjmu a dlouhodobé biologické produktivity. [[Západní Afrika]], [[Madagaskar]], [[jihovýchodní Asie]] a mnoho dalších regionů zaznamenalo nižší příjmy kvůli poklesu výnosů dřeva. Nelegální těžba dřeva způsobuje národním ekonomikám ztráty v řádu miliard dolarů ročně.{{Citace elektronického periodika [459] => | titul = Loss of Renewable Resources and Wildlife Conflict Resulting from Deforestation [460] => | url = https://rainforests.mongabay.com/0905.htm [461] => | periodikum = Mongabay.com [462] => | datum přístupu = 2019-10-09 [463] => | jazyk = en [464] => }} [465] => [466] => Nové postupy získávání dřeva způsobují větší škody pro ekonomiku a převažují nad zisky ze zaměstnanosti při těžbě dřeva. Podle studie „ve většině studovaných oblastí různé podniky, které vyvolaly odlesňování, zřídka generovaly více než 5 USD za každou tunu uhlíku, kterou uvolnily, a často vrátily mnohem méně než 1 USD“. Na evropském trhu je cena kompenzace jedné tuny uhlíku 23 [[Euro|EUR]].{{Citace elektronické monografie [467] => | url = http://www.asb.cgiar.org/News/default.asp?a=%7B580BF3A6-9A50-4162-B059-80CF00046F24%7D [468] => }} [469] => [470] => Také rychle rostoucí ekonomiky mají vliv na odlesňování. Největší tlak pochází z těch rozvojových zemí, které mají nejrychleji rostoucí populace a nejrychlejší ekonomický (průmyslový) růst. V roce 1995 dosáhl hospodářský růst v rozvojových zemích téměř 6 % ve srovnání s 2 % mírou růstu v rozvinutých zemích. Jak naše lidská populace roste, dochází k vytváření nového osídlení, obcí a k expanzi měst. Spojení nových sídel zajišťují komunikace, velmi důležitá součást našeho každodenního života. Venkovské silnice podporují hospodářský rozvoj, ale také usnadňují odlesňování. Přibližně 90 % odlesňování nastalo ve většině částí Amazonie do 100 kilometrů od silnic. [471] => [472] => [[Evropská unie]] je jedním z největších dovozců produktů z nelegálního odlesňování.{{Citace elektronického periodika [473] => | titul = Reuters: Evropa ničí lesy chudých zemí, říká WWF [474] => | url = https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reuters-evropa-nici-lesy-chudych-zemi-rika-wwf [475] => | periodikum = Ekolist.cz [476] => | datum přístupu = 2019-10-09 [477] => | jazyk = cs [478] => }} [479] => [480] => == Historické příčiny == [481] => [482] => === Pravěk === [483] => Úpadek [[karbon]]ského deštného pralesa byl událostí, ke které došlo před 300 miliony let. Změna klimatu zničila tropické deštné pralesy a zaniklo tak mnoha rostlinných a živočišných druhů. Změna byla prudká, konkrétně v této době se podnebí ochladilo a vyschlo, a vytvořily se podmínky, které nebyly příznivé pro růst deštných pralesů a velkou část biologické rozmanitosti v nich. Deštné pralesy se fragmentovaly a vytvářely zmenšující se „ostrovy“ dále a dále od sebe. Populace, jako je podtřída Lissamphibia (praví obojživelníci), byly zničeny, zatímco [[plazi]] kolaps přežili. Přežívající organismy byly lépe přizpůsobeny suššímu prostředí a po zhroucení posloužily jako pokračovatelé. [484] => [[Soubor:Néolithique_0001.jpg|náhled| Neolitické artefakty včetně náramků, sekerových hlav, dlát a lešticích nástrojů]] [485] => Deštné pralesy kdysi pokrývaly 14 % zemského povrchu zatímco nyní pokrývají pouhých 6 % a odborníci odhadují, že poslední zbývající deštné pralesy by mohly být zničeny za méně než 40 let.{{Citace monografie [486] => | titul = The healing power of rainforest herbs : a guide to understanding and using herbal medicinals [487] => | oclc = 56608044 [488] => | vydavatel = Square One Publishers [489] => | místo = Garden City Park, NY [490] => | isbn = 0757001440 [491] => | isbn2 = 9780757001444 [492] => | počet stran = 519 [493] => | příjmení = Taylor, Leslie. [494] => | url-access = registration [495] => | url = https://archive.org/details/healingpowerofra00tayl [496] => }} Některé společnosti praktikovaly odlesňování již desítky tisíc let před začátkem civilizace.{{Citace monografie [497] => | titul = The future eaters : an ecological history of the Australasian lands and people [498] => | oclc = 32869518 [499] => | vydavatel = Reed Books [500] => | místo = Chatswood, N.S.W. [501] => | isbn = 0730104222 [502] => | isbn2 = 9780730104223 [503] => | počet stran = 423 p., [24] p. of plates [504] => | příjmení = Flannery, Tim F. (Tim Fridtjof), 1956- [505] => | url-access = registration [506] => | url = https://archive.org/details/isbn_0730104877 [507] => }} První důkaz odlesňování se objevuje v [[Mezolit|mezolitickém období]]. Pravděpodobně došlo k přeměně uzavřených lesů na otevřenější ekosystémy příznivé pro zvěř. S příchodem zemědělství se začaly odlesňovat větší oblasti a oheň se stal hlavním nástrojem získávání půdy pro zemědělství. V Evropě existuje málo řádných důkazů o situaci před rokem 7 000 před naším letopočtem. [[Mezolit]]ští lovci a sběrači používali oheň k vytvoření prostoru pro [[Jelen evropský|jeleny]] a [[Prase divoké|divočáky]]. Ve Velké Británii byly druhy stromů tolerantní ke stínu, jako je [[dub]] a [[jasan]], nahrazeny, dle [[Palynologie|pylových záznamů]] [[líska]]mi, ostružinami, trávami a kopřivami. Odstranění lesů vedlo ke snížení [[transpirace]], což vedlo ke vzniku [[Rašeliniště|rašelinišť]]. Všeobecný pokles pylů [[jilm]]u lze pozorovat v celé Evropě mezi obdobím 8 400-8 300 před naším letopočtem a 7 200-7 000 před naším letopočtem; pokles začíná v jižní Evropě a postupně se pohybuje na sever do Velké Británie; důvodem může být postupné vypálení lesů a počátek neolitického zemědělství. [508] => [509] => V [[Neolit|období neolitu]] došlo k rozsáhlému odlesňování ke získání [[Zemědělství|zemědělské půdy]].{{Citace elektronického periodika [510] => | titul = hand tool {{!}} Types & Facts [511] => | url = https://www.britannica.com/technology/hand-tool [512] => | periodikum = Encyclopedia Britannica [513] => | datum přístupu = 2019-10-09 [514] => | jazyk = en [515] => }}{{Citace elektronického periodika [516] => | titul = archaeolink.co.uk - This website is for sale! - archaeolink Resources and Information. [517] => | url = http://www.archaeolink.co.uk/Neolithic-Age.html [518] => | periodikum = www.archaeolink.co.uk [519] => | datum přístupu = 2019-10-09 [520] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070304122056/http://www.archaeolink.co.uk/Neolithic-Age.html [521] => | datum archivace = 2007-03-04 [522] => | nedostupné = ano [523] => }} Kamenné sekery byly vyráběny od roku 3 000 př. n. l. nejen z pazourku, ale také z celé řady tvrdých hornin v celé Británie a v Severní Americe. Patří mezi ně známá výroba seker Langdale v [[Jezerní oblast|anglické Jezerní oblasti]], lomy v Penmaenmawr v Severním Walesu a řada dalších míst. Hrubé výřezy byly provedeny na místě v blízkosti lomů a některé byly na místě také vyleštěny, aby poskytovaly dobré provedení ostří. Tento krok nejen zvýšil [[Pevnost (fyzika)|mechanickou pevnost]] sekery, ale také usnadnil pronikání dřevem. [[Pazourek]] byl stále používán ze lomů, jako je Grimes Graves, ale z mnoha jiných v celé Evropě. [524] => [525] => Důkazy o odlesňování byly nalezeny také na [[Mínojská civilizace|Minojské]] [[Kréta|Krétě]]; například okolí [[Knóssos|paláce Knossos]] bylo v [[Doba bronzová|době bronzové]] silně odlesněno.{{Citace elektronického periodika [526] => | titul = The Modern Antiquarian: Knossos [527] => | url = https://www.themodernantiquarian.com/site/10854/knossos.html [528] => | periodikum = www.themodernantiquarian.com [529] => | datum přístupu = 2019-10-09 [530] => | jazyk = en [531] => }} [532] => [533] => Studie také ukazují také na to, jak [[Mayové]] během rozkvětu své civilizace způsobili silné odlesnění.{{Citace elektronické monografie [534] => | titul = Ancient Maya Canals and Fields Show Early and Extensive Impacts on Tropical Forests [535] => | url = https://news.utexas.edu/2019/10/07/ancient-maya-canals-and-fields-show-early-and-extensive-impacts-on-tropical-forests/ [536] => | datum vydání = 2019-10-07 [537] => | datum přístupu = 2019-10-10 [538] => | jazyk = en-US [539] => | příjmení = [540] => | jméno = [541] => | vydavatel = University Texas [542] => | místo = [543] => }} [544] => [545] => === Předindustriální historie === [546] => [[Soubor:Rano_Raraku_quarry.jpg|náhled| Velikonoční ostrov, odlesněný. Podle [[Jared Diamond]] : „Mezi minulými společnostmi, které se potýkaly s perspektivou ničivého odlesňování, náčelníci Velikoočního ostrova a Mangareva podlehli svým bezprostředním potřebám, ale Tokugawští šóguni, císaři Inků, obyvatelé vysočiny na Nově Guineji a němečtí vlastníci půdy ze 16. století zaujali udržitelný pohled a začali znovu zalesňovat.“{{Citace monografie [547] => | příjmení = Diamond [548] => | jméno = Jared Mason [549] => | příjmení2 = [550] => | jméno2 = [551] => | titul = Collapse: How Societies Choose to Fail or Survive [552] => | vydání = [553] => | vydavatel = Penguin Books [554] => | místo = London [555] => | rok vydání = 2005 [556] => | počet stran = [557] => | strany = 522–523 [558] => | isbn = 0-14-303655-6 [559] => | kapitola = The World as a Polder: What Does It All Mean to Us Today? [560] => }}]] [561] => V pravěku byli lidé lovci a sběrači, kteří lovili v lesích. Ve většině oblastí, jako je [[Amazonský prales|Amazonka]], tropy, Střední Amerika a Karibik{{Citace elektronického periodika [562] => | titul = Britannica School [563] => | url = https://school.eb.com/?target=%2Fcomptons%2Farticle-9310969%3Fquery%3Ddeforestation%26ct%3D [564] => | periodikum = school.eb.com [565] => | datum přístupu = 2019-10-09 [566] => }} dochází k tomu, že udržitelné způsoby zacházení s lesy byly zavedeny teprve při nedostatku dřeva a dalších lesních produktů. [567] => [568] => Tři regionální studie o historických erozi a naplaveninách ve [[Starověké Řecko|starověkém Řecku]] zjistily, že všude, kde existují dostatečné důkazy, v různých regionech Řecka přibližně po dobu 500–1 000 let po rozvoji zemědělství následovala hlavní fáze eroze, od pozdního neolitu po ranou dobu bronzovou. Historicky lze vysledovat zanášení přístavů podél jižního pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]] (''např.'' Clarus, [[Efez]], [[Priéné]] a [[Milét]], kde musely být přístavy opuštěny kvůli zanesení bahnem) a také na pobřeží [[Sýrie]] během posledních staletí před naším letopočtem. [569] => [570] => [[Velikonoční ostrov]] trpěl v posledních stoletích velkou [[Eroze půdy|erozí půdy]], zhoršenou zemědělstvím a odlesňováním.{{Citace elektronického periodika [571] => | titul = The Mystery of Easter Island [572] => | url = https://www.smithsonianmag.com/travel/the-mystery-of-easter-island-151285298/ [573] => | periodikum = Smithsonian [574] => | datum přístupu = 2019-10-09 [575] => | jazyk = en [576] => }} [[Jared Diamond]] se ve své knize ''Kolaps'' podrobně zabývá rozpadem populace starověkých obyvatel Velikonočního ostrova. Zdá se, že zánik stromů na ostrově se časově shoduje s úpadkem zdejší civilizace kolem 17. a 18. století; kolaps přičítal odlesňování a nadměrnému využívání všech zdrojů.{{Citace elektronického periodika [577] => | titul = Consequences of Deforestation on Easter Island [578] => | url = https://rainforests.mongabay.com/09easter_island.htm [579] => | periodikum = rainforests.mongabay.com [580] => | datum přístupu = 2019-10-09 [581] => }}{{Citace elektronického periodika [582] => | titul = Jared Diamond, Easter Island's End [583] => | url = http://www.hartford-hwp.com/archives/24/042.html [584] => | periodikum = www.hartford-hwp.com [585] => | datum přístupu = 2019-10-09 [586] => }} [587] => [588] => Známé je zanášení přístavu města [[Bruggy]], díky kterému se přístavní obchod přesunul do [[Antverpy|Antverp]]; toto zanášení následovalo po nárůstu sídel (a odlesňování) výše proti proudu. V oblasti středověkého Riezu v horní části [[Provence]] došlo k usazování lužního bahna ze dvou malých řek, zvýšení koryta řeky a rozšíření nivy, která pomalu pohřbila římské osídlení v nánosech a postupně přesunula novou výstavbu na výše položená místa; souběžně s tím, jako docházelo k odlesňování území nad Riezem a jeho přeměně na pastviny.{{Citace monografie [589] => | titul = Land management : challenges and strategies [590] => | oclc = 464166483 [591] => | vydavatel = Global India Publications [592] => | místo = New Delhi [593] => | isbn = 9789380228488 [594] => | isbn2 = 9380228481 [595] => | počet stran = 308 [596] => | příjmení = Iyyer, Chaitanya. [597] => }} [598] => [599] => Typickou "rozvojovou pastí" bylo to, že města byla často stavěna v zalesněné oblasti, která poskytovala dřevo některé výrobě (například stavitelství, výrobě lodí, sklářství, hrnčířství). Pokud však docházelo k odlesňování bez řádného opětovného výsadby, zásoby dřeva se postupně vzdalovaly, a město se přestalo být konkurenceschopné, což vedlo k jeho opuštění; opakovaně se tak dělo ve starověké Malé Asii. Také potřeba dříví jako paliva pro metalurgii vedla často k odlesňování a opuštění města.{{Citace periodika [600] => | titul = Deforestation and land use in the Brazilian Amazon [601] => | url = http://link.springer.com/10.1007/BF00890069 [602] => | periodikum = Human Ecology [603] => | datum vydání = 1993-3 [604] => | datum přístupu = 2019-10-09 [605] => | issn = 0300-7839 [606] => | strany = 1–21 [607] => | ročník = 21 [608] => | číslo = 1 [609] => | doi = 10.1007/BF00890069 [610] => | jazyk = en [611] => | jméno = Emilio F. [612] => | příjmení = Moran [613] => }} [614] => [615] => Protože většina populace zůstala pracovat v zemědělství (nebo na něm zůstala nepřímo závislá), hlavním tlakem ve většině oblastí zůstávalo přeměna lesů na zemědělskou půdu pro pěstování plodin a skotu. Většinou se však nechával dostatek neobhospodařované půdy pro lesy (a částečně se používala například ke sběru palivového dříví, dřeva a ovoce nebo k pasení prasat), aby v krajině mohla žít i volně žijící zvířata. Elity (šlechta a vyšší duchovenstvo) chránily vlastních lovecká privilegia a kvůli zvěři často chránily významné lesy.{{Citace monografie [616] => | titul = Beyond Natural Resources to Post-Human Resources : Towards a New Theory of Diversity and Discontinuity. [617] => | oclc = 891446896 [618] => | vydavatel = Cambridge Scholars Publishing [619] => | místo = Newcastle upon Tyne [620] => | isbn = 9781443867061 [621] => | isbn2 = 1443867063 [622] => | počet stran = 1 online resource (703 pages) [623] => | příjmení = Baofu, Peter. [624] => }} [625] => [626] => Hlavní podíl na šíření (a tím trvalejšího růstu) populace měly monastické „průkopnické“ (zejména [[Řád svatého Benedikta|benediktinské]] a obchodní) řády a někteří [[Feudalismus|feudální]] šlechtici, kteří najímali zemědělce, aby se usadili (a stali se daňovými poplatníky) s tím, že jim nabízeli relativně dobré právní a finanční podmínky. I když se bohatí snažili povzbudit města, osadníci potřebovali zemědělský pás nich kolem nebo někdy i uvnitř obranných zdí. Pokud došlo k rychlému poklesu populace kvůli nemocem, jako je [[Černá smrt]] nebo kvůli zničujícím válkám (například útoky [[Mongolové|Mongolské]] hordy [[Čingischán|Džingischána]] ve východní a střední Evropě, [[Třicetiletá válka]] v Německu), mohlo to vést k opuštění sídel. Půda se regenerovala, ale sekundárním lesům obvykle chyběla původní [[Biologická diverzita|biologická rozmanitost]]. [627] => [[Soubor:Rugendas_-_Defrichement_d_une_Foret.jpg|náhled| Odlesňování brazilského [[Atlantický les|atlantického lesa]] 1820–1825. ]] [628] => Od roku 1100 do roku 1500 našeho letopočtu došlo v [[Západní Evropa|západní Evropě]] k výraznému odlesňování v důsledku [[Přelidnění|rostoucí lidské populace]]. Od 15. století proběhla také rozsáhlá stavba dřevěných plachetnic pro výzkumné cesty, [[Kolonialismus|kolonizaci]], pro obchod s otroky i pro další obchody; na to vše bylo spotřebováno mnoho dřeva. Také [[pirát]]ství přispělo k nadměrné těžbě lesů, například ve Španělsku. Toto vedlo k oslabení domácí ekonomiky po Kolumbově objevu Ameriky, zatímco ekonomika stala se závislou na koloniálních aktivitách (plenění, těžba, dobytek, plantáže, obchod, atd.). [629] => [630] => Ve knize ''Změny v zemi'' (1983), analyzoval William Cronon zprávy anglických kolonistů ze 17. století o zvýšeném sezónním záplav v [[Nová Anglie|Nové Anglii]] v období, kdy noví osadníci vykáceli lesy pro zemědělství. Věřili, že povodně souvisí s rozsáhlým odlesňováním výše proti proudu. [631] => [632] => Masivní využívání [[Dřevěné uhlí|dřevěného uhlí]] v průmyslovém měřítku v raném novověku v Evropě představoval nový druh využívání lesů; i v Anglii v době Stuartovců měla velký vliv poměrně primitivní produkce dřevěného uhlí. Stuartovská Anglie byla tak široce odlesněná, že závisela na [[Baltský region|baltském]] obchodu s dřevěnými trámy a hledala zdroje dřeva v lesích [[Nová Anglie|Nové Anglie]]. Každá válečná loď [[Britské královské námořnictvo|královského námořnictva]] Nelsona v bitvě u Trafalgaru (1805) vyžadovala pro svou konstrukci 6 000 dospělých dubů. Ve Francii vysadil [[Jean-Baptiste Colbert|Colbert]] [[dub]]ové lesy, aby v budoucnu zásoboval francouzské námořnictvo. Když dubové plantáže v polovině 19. století dorostly do mýtního věku, stožáry již nebyly nutné, protože lodní doprava začala používat parní pohon. Shrnutí účinků pozdního středověkého odlesňování dle Normana F. Cantora platí stejně dobře pro ranou moderní Evropu.{{Citace monografie [633] => | vydání = First edition [634] => | titul = The civilization of the Middle Ages : a completely revised and expanded edition of Medieval history, the life and death of a civilization [635] => | oclc = 27431806 [636] => | místo = New York [637] => | isbn = 0060170336 [638] => | isbn2 = 9780060170332 [639] => | počet stran = xiv, 604 pages [640] => | příjmení = Cantor, Norman F. [641] => | url-access = registration [642] => | url = https://archive.org/details/civilizationofmi00cant [643] => }} [644] => [645] => === Průmyslová éra === [646] => V 19. století bylo zavedení [[parník]]ů ve Spojených státech příčinou odlesňování břehů hlavních řek, jako je [[Mississippi (řeka)|řeka Mississippi]]. Závažným environmentálním důsledkem pak byly velké povodně. Posádky parních člunů každý den kácely stromy z břehů řeky, aby měly pohon pro parní stroje. Mezi [[St. Louis]] a soutokem s [[Ohio (řeka)|řekou Ohio]] na jih, se řeka Mississippi stal se širší a mělčí a změnilo se její koryto.{{Citace monografie [647] => | titul = Common Fields: An Environmental History of St. Louis [648] => | url = https://books.google.com/books?id=HwH3kdOgvfAC&pg=PA73 [649] => | vydavatel = Missouri History Museum [650] => | isbn = 9781883982157 [651] => | počet stran = 344 [652] => | Kapitola = W here Did the Villages Go? Steamboats, Deforestation, and Archaeological Loss in the Mississippi Valley [653] => | jazyk = en [654] => | poznámka = Google-Books-ID: HwH3kdOgvfAC [655] => | jméno = F. Terry [656] => | příjmení = Norris [657] => | strany = 73–89 [658] => }} [659] => [660] => Velkoplošné odlesňování za účelem získání zemědělské půdy lze vidět v mnoha částech světa, v minulosti jsou to také například [[Velké planiny|Velké pláně]] [[Spojené státy americké|Spojených států]]. Podobné je to s odlesňováním ve 20. století, ke kterému dochází v mnoha rozvojových zemích. [661] => [662] => == Míry odlesňování == [663] => [[Soubor:Fires_and_Deforestation_on_the_Amazon_Frontier,_Rondonia,_Brazil_-_August_12,_2007.jpg|náhled| [[Žďáření]] zemědělství ve státě Rondônia, západní Brazílie ]] [664] => Globální odlesňování{{citace monografie|titul = Duke Press policy studies / Global deforestation and the nineteenth-century world economy| editor = Richard P. Tucker a J. F. Richards}} prudce zrychlilo kolem roku 1852.[[E. O. Wilson]], 2002, ''The Future of Life'', Vintage .[https://www.theguardian.com/environment/2008/jul/01/forests.conservation Map reveals extent of deforestation in tropical countries], guardian.co.uk, 1 July 2008. Odhaduje se, že byla zničena přibližně polovina tropických lesů – mezi 7,5 až 8 miliony km² z původních 15 až 16 miliónů km², které až do roku 1947 pokrývaly naši planetu.Maycock, Paul F. ''[http://www.worldbookonline.com/wb/article?id=ar704660 Deforestation]{{Nedostupný zdroj}}''. WorldBookOnline.{{Citace monografie [665] => | titul = The Little Green Handbook: Seven Trends Shaping the Future of Our Planet [666] => | url = https://books.google.cz/books?hl=cs&lr=&id=J4koVJURLIkC&oi=fnd&pg=PR5&dq=he+Little+Green+Handbook:+Seven+Trends+Shaping+the+Future+of+Our+Planet&ots=609itkv2D5&sig=xlYmFQ2ITp_YvYR7Lc0ofaH9ZDU&redir_esc=y#v=onepage&q=he%20Little%20Green%20Handbook:%20Seven%20Trends%20Shaping%20the%20Future%20of%20Our%20Planet&f=false [667] => | vydavatel = Picador [668] => | isbn = 9781429901086 [669] => | počet stran = 384 [670] => | jazyk = en [671] => | poznámka = Google-Books-ID: J4koVJURLIkC [672] => | jméno = Ron Nielsen [673] => | příjmení = D.Sc [674] => }} Někteří vědci předpovídali, že pokud nebudou přijata celosvětová opatření (jako je vyhledávání a ochrana starých původních lesů, které nebyly narušeny), do roku 2030 zbude pouze 10 %, s dalšími 10 % v zhoršeném stavu. 80 % bude ztraceno a s nimi stovky tisíc nenahraditelných druhů. Někteří kartografové se pokusili ilustrovat stupnici odlesňování podle země pomocí [[Anamorfóza (kartografie)|kartogramu]].{{Citace elektronické monografie [675] => | titul = World Deforestation {{!}} The Atlas of World Statistics [676] => | url = http://atlas.caladan.com/?page_id=58 [677] => | datum přístupu = 2019-10-09 [678] => | jazyk = en-US [679] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20101003113538/http://atlas.caladan.com/?page_id=58 [680] => | datum archivace = 2010-10-03 [681] => | nedostupné = ano [682] => }} [683] => [684] => Pokud jde o rozsah tropického odlesňování, odhady se velmi liší.{{Citace monografie [685] => | titul = Tropical rainforests and agroforests under global change : ecological and socio-economic valuations [686] => | oclc = 663093956 [687] => | vydavatel = Springer [688] => | místo = Heidelberg [689] => | isbn = 9783642004933 [690] => | isbn2 = 3642004938 [691] => | počet stran = 1 online resource (xv, 531 pages) [692] => }} Za 50 let se procento krajinného pokryvu [[Tropický deštný les|tropických deštných pralesů]] snížilo o 50 %. Celkové pokrytí půdy tropickými deštnými pralesy kleslo ze 14 % na 6 %. Velký podíl na této ztrátě lze nalézt mezi lety 1960 a 1990, kdy bylo zničeno 20 % všech tropických deštných pralesů. Při tomto tempu se předpokládá, že k zániku těchto lesů dojde do poloviny 21. století. [693] => [694] => Analýza satelitních snímků z roku 2002 naznačila, že míra odlesňování ve vlhkých tropech (přibližně 5,8 milionu hektarů ročně) byla zhruba o 23 % nižší než nejčastěji uváděné údaje. Naopak novější analýza satelitních snímků ukazuje, že odlesňování amazonského deštného pralesa je dvakrát rychlejší, než odhadovali vědci.{{Citace periodika [695] => | titul = Amazon rainforest vanishing at twice rate of previous estimates [696] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2005/oct/21/brazil.conservationandendangeredspecies [697] => | periodikum = The Guardian [698] => | datum vydání = 2005-10-20 [699] => | datum přístupu = 2019-10-09 [700] => | issn = 0261-3077 [701] => | jazyk = en-GB [702] => | jméno = Alok [703] => | příjmení = Jha [704] => | jméno2 = [705] => | příjmení2 = [706] => }}{{Citace periodika [707] => | titul = Satellite images reveal Amazon forest shrinking faster [708] => | url = https://www.csmonitor.com/2005/1021/p04s01-sten.html [709] => | periodikum = Christian Science Monitor [710] => | datum vydání = 2005-10-21 [711] => | datum přístupu = 2019-10-09 [712] => | issn = 0882-7729 [713] => }} Odlesňování v Brazílii vzrostlo za měsíc červen 2019 o 88 % ve srovnání s předchozím rokem.{{Citace elektronického periodika [714] => | titul = Brazil registers huge spike in Amazon deforestation {{!}} DW {{!}} 03.07.2019 [715] => | url = https://www.dw.com/en/brazil-registers-huge-spike-in-amazon-deforestation/a-49462773 [716] => | periodikum = DW.COM [717] => | datum přístupu = 2019-10-09 [718] => | jazyk = en-GB [719] => | jméno = Deutsche [720] => | příjmení = Welle (www.dw.com) [721] => }} Přibližně 80 % odlesňování Amazonie lze přičíst chovu skotu,{{Citace elektronického periodika [722] => | titul = Fires in the Amazon rainforests were likely intentional [723] => | url = https://qz.com/1692804/fires-in-the-amazon-rainforests-were-likely-intentional/ [724] => | periodikum = Quartz [725] => | datum přístupu = 2019-10-09 [726] => | jazyk = en [727] => | jméno = Zoë Schlanger, Daniel [728] => | příjmení = Wolfe [729] => }} protože Brazílie je největším vývozcem [[Hovězí maso|hovězího masa]] na světě.{{Citace elektronického periodika [730] => | titul = The Amazon is burning because the world eats so much meat [731] => | url = https://www.cnn.com/2019/08/23/americas/brazil-beef-amazon-rainforest-fire-intl/index.html [732] => | periodikum = CNN [733] => | datum přístupu = 2019-10-08 [734] => | jméno = Eliza Mackintosh [735] => | příjmení = CNN [736] => }} Amazonská oblast se stala jedním z největších oblastí chovu skotu na světě.{{Citace elektronické monografie [737] => | titul = Vice [738] => | url = https://www.vice.com/en_in/article/bjwzk4/feeling-sad-about-the-amazon-fires-stop-eating-meat [739] => | datum vydání = 2019-08-23 [740] => | datum přístupu = 2019-10-08 [741] => | jazyk = en [742] => | jméno = Edoardo [743] => | příjmení = Liotta [744] => }} [745] => [746] => Někteří odborníci navrhovali, že trendy odlesňování mohou následovat [[Kuznetsova křivka|Kuznetsovu křivku]] která, pokud by byla pravdivá, by přesto nedokázala eliminovat riziko nevratné ztráty neekonomických hodnot lesa (například vymírání druhů).{{Citace elektronického periodika [747] => | titul = A deforestation Kuznets curve? [748] => | url = https://www.env-econ.net/2006/11/a_deforestation.html [749] => | periodikum = Environmental Economics [750] => | datum přístupu = 2019-10-08 [751] => }} [752] => [[Soubor:Haiti_deforestation.jpg|náhled| Satelitní obrázek hranice chudšího [[Haiti]] (vlevo) s [[Dominikánská republika|Dominikánskou republikou]] (vpravo) ukazuje větší míru odlesňování na haitské straně. ]] [753] => Ve zprávě [[Organizace pro výživu a zemědělství|Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství]] (FAO) z roku 2005 se odhaduje, že ačkoli dále klesá plocha lesů na zemi o 13 mil. ha ročně, celosvětová míra odlesňování se v poslední době zpomaluje.{{Citace elektronického periodika [754] => | titul = Chapter 46. Pan-tropical survey of forest cover changes 1980-2000 [755] => | url = http://www.fao.org/3/y1997e/y1997e1f.htm [756] => | periodikum = www.fao.org [757] => | datum přístupu = 2019-10-08 [758] => }}{{Citace elektronického periodika [759] => | titul = FAO - COMMITTEE ON FORESTRY [760] => | url = http://www.fao.org/3/X9591E/X9591E.htm [761] => | periodikum = www.fao.org [762] => | datum přístupu = 2019-10-08 [763] => }} Zpráva FAO z roku 2016FAO. 2016. Global Forest Resources Assessment 2015. How are the world’s forests changing? říká, že v letech 2010 až 2015 zaznamenala celosvětový pokles lesní plochy o 3,3 milionu ha ročně. Během tohoto pětiletého období došlo k největší ztrátě lesní plochy v tropech, zejména v Jižní Americe a Africe. Pokles lesní plochy na obyvatele byl také největší v tropech a subtropech, ale vyskytuje se v každé klimatické oblasti (s výjimkou mírného) s rostoucím počtem obyvatel. [764] => [765] => Jiní tvrdí, že deštné pralesy jsou ničeny stále rychleji. Londýnská nadace Rainforest Foundation poznamenává, že „údaj OSN je založen na definici lesa jako oblasti s pouhých 10 % skutečného stromového pokryvu, která by tedy zahrnovala oblasti, kde jsou ve skutečnosti ekosystémy podobné savaně s výrazně poškozenými lesy".{{Citace elektronického periodika [766] => | titul = World deforestation rates and forest cover statistics, 2000-2005 [767] => | url = https://news.mongabay.com/2005/11/world-deforestation-rates-and-forest-cover-statistics-2000-2005/ [768] => | periodikum = Mongabay Environmental News [769] => | datum vydání = 2005-11-16 [770] => | datum přístupu = 2019-10-09 [771] => | jazyk = en-US [772] => }} Jiní kritici údajů FAO poukazují na to, že nerozlišují mezi typy lesůThe fear is that highly diverse habitats, such as tropical rainforest, are vanishing at a faster rate that is partly masked by the slower deforestation of less biodiverse, dry, open forests. Because of this omission, the most harmful impacts of deforestation (such as habitat loss) could be increasing despite a possible decline in the global rate of deforestation. a že jsou založeny převážně na podávání zpráv od lesnických resortů jednotlivých zemí,{{Citace elektronického periodika [773] => | titul = Rainforest destruction becomes industry-driven, concentrated geographically [774] => | url = https://news.mongabay.com/2008/06/rainforest-destruction-becomes-industry-driven-concentrated-geographically/ [775] => | periodikum = Mongabay Environmental News [776] => | datum vydání = 2008-06-30 [777] => | datum přístupu = 2019-10-09 [778] => | jazyk = en-US [779] => }} které nezohledňují neoficiální činnosti, jako je nelegální těžba.The World Bank estimates that 80 % of logging operations are illegal in Bolivia and 42 % in Colombia, while in Peru, illegal logging accounts for 80 % of all logging activities. (World Bank (2004). ''Forest Law Enforcement''.) (The Peruvian Environmental Law Society (2003). ''Case Study on the Development and Implementation of Guidelines for the Control of Illegal Logging with a View to Sustainable Forest Management in Peru''.) [780] => [781] => Přes tyto nejistoty panuje shoda v tom, že ničení deštných pralesů zůstává významným environmentálním problémem. Od roku 1900 zmizelo až 90 % pobřežních deštných pralesů [[Západní Afrika|západní Afriky]].{{Citace elektronické monografie [782] => | url = http://www.nationalgeographic.com/eye/deforestation/effect.html [783] => | titul = Archivovaná kopie [784] => | datum přístupu = 2019-10-10 [785] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090422132805/http://www.nationalgeographic.com/eye/deforestation/effect.html [786] => | datum archivace = 2009-04-22 [787] => | nedostupné = ano [788] => }} V [[Jižní Asie|jižní Asii]] bylo ztraceno přibližně 88 % deštných pralesů.{{Citace elektronické monografie [789] => | url = http://www.csupomona.edu/~admckettrick/projects/ag101_project/html/size.html [790] => | titul = Archivovaná kopie [791] => | datum přístupu = 2019-10-10 [792] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20120930064512/http://www.csupomona.edu/~admckettrick/projects/ag101_project/html/size.html [793] => | datum archivace = 2012-09-30 [794] => | nedostupné = ano [795] => }} Většina zbytků světových deštných pralesů je v Amazonii, kde [[Amazonský prales|Amazonský deštný prales]] pokrývá přibližně 4 miliony kilometrů čtverečních.{{Citace elektronického periodika [796] => | titul = h2g2 - The Amazon Rainforest - Edited Entry [797] => | url = https://h2g2.com/edited_entry/A925913 [798] => | periodikum = h2g2.com [799] => | datum přístupu = 2019-10-08 [800] => | jméno = Not Panicking [801] => | příjmení = Ltd [802] => }} Regiony s nejvyšší mírou odlesňování tropů v letech 2000 až 2005 byly [[Střední Amerika]] – která každoročně ztratila 1,3 % svých lesů – a tropická Asie. Ve [[Střední Amerika|Střední Americe]] se od roku 1950 dvě třetiny nížinných tropických lesů proměnily v pastviny a za posledních 40 let bylo ztraceno 40 % všech deštných pralesů.{{Citace elektronického periodika [803] => | titul = The Causes of Tropical Deforestation [804] => | url = http://www.ru.org/index.php/ecology/320-the-causes-of-tropical-deforestation [805] => | periodikum = www.ru.org [806] => | datum přístupu = 2019-10-08 [807] => | jazyk = en-gb [808] => | jméno = Super [809] => | příjmení = User [810] => }} [[Brazílie]] ztratila 90–95% svého [[Atlantický les|Atlantického lesa]].{{Citace elektronického periodika [811] => | titul = What is Deforestation? [812] => | url = http://kids.mongabay.com/elementary/001.html [813] => | periodikum = Mongabay.com [814] => | datum přístupu = 2019-10-08 [815] => }} [[Paraguay]] ztratila své přirozené polovlhké lesy v západních regionech země v poměru 15 000 hektarů v náhodně studovaném dvouměsíčním období v roce 2010, Paraguayský parlament v roce 2009 odmítl schválit zákon, který by celkově zastavil těžbu přírodních lesů.{{Citace elektronické monografie [816] => | url = http://www.ventacamposparaguay.com/farmland.html [817] => | titul = Archivovaná kopie [818] => | datum přístupu = 2019-10-10 [819] => | url archivu = https://archive.today/20120918031615/http://www.ventacamposparaguay.com/farmland.html [820] => | datum archivace = 2012-09-18 [821] => | nedostupné = ano [822] => }} [823] => [[Soubor:Deforestation_around_Pakke_Tiger_Reserve,_India.JPG|náhled| Odlesňování kolem Pakke Tiger Reserve, Indie ]] [824] => [[Madagaskar]] ztratil 90 % svých východních deštných pralesů.[http://www.iucn.org/where/global/index.cfm?uNewsID=87 IUCN – Three new sites inscribed on World Heritage List] {{Wayback|url=http://www.iucn.org/where/global/index.cfm?uNewsID=87 |date=20090114052147 }}, 27 June 2007.{{Citace elektronické monografie [825] => | url = https://www.newscientist.com/data/images/archive/1717/17173001.jpg [826] => }} Od roku 2007 zůstalo méně než 5 0% haitských lesů.{{Citace elektronického periodika [827] => | titul = [828] => #EnviroSociety Haiti Is Covered with Trees [829] => | url = http://www.envirosociety.org/2016/05/haiti-is-covered-with-trees/ [830] => | periodikum = [831] => #EnviroSociety [832] => | datum přístupu = 2019-10-08 [833] => }} [[Mexiko]], [[Indie]], [[Filipíny]], [[Indonésie]], [[Thajsko]], [[Myanmar|Barma]], [[Malajsie]], [[Bangladéš]], [[Čína]], [[Srí Lanka]], [[Laos]], [[Nigérie]], [[Konžská demokratická republika]], [[Libérie]], [[Guinea]], [[Ghana]] a [[Pobřeží slonoviny]] ztratily velké oblasti jejich deštného pralesa.{{Citace elektronického periodika [834] => | titul = Chart - Tropical Deforestation by Country & Region [835] => | url = https://data.mongabay.com/deforestation_rate_tables.htm [836] => | periodikum = data.mongabay.com [837] => | datum přístupu = 2019-10-08 [838] => }}{{Citace elektronického periodika [839] => | titul = Rainforest Destruction - Rainforest Portal [840] => | url = http://rainforestweb.org/Rainforest_Destruction/ [841] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090205200836/http://rainforestweb.org/Rainforest_Destruction/ [842] => | periodikum = web.archive.org [843] => | datum vydání = 2009-02-05 [844] => | datum přístupu = 2019-10-08 [845] => }} Několik zemí, zejména Brazílie, prohlásilo odlesňování za národní nouzovou situaci.{{Citace elektronického periodika [846] => | titul = Amazon deforestation rises sharply in 2007 - USATODAY.com [847] => | url = https://usatoday30.usatoday.com/news/world/environment/2008-01-24-brazil-amazon_N.htm [848] => | periodikum = usatoday30.usatoday.com [849] => | datum přístupu = 2019-10-08 [850] => }}{{Citace periodika [851] => | titul = Rainforest loss shocks Brazil [852] => | url = https://www.theguardian.com/news/2005/may/20/brazil.environment [853] => | periodikum = The Guardian [854] => | datum vydání = 2005-05-20 [855] => | datum přístupu = 2019-10-08 [856] => | issn = 0261-3077 [857] => | jazyk = en-GB [858] => | jméno = John [859] => | příjmení = Vidal [860] => }}[[Bioregion|Ekoregionový]] Projekt [[Světový fond na ochranu přírody|Světového fondu pro ochranu přírody]] o [[bioregion]]ech katalogizuje typy stanovišť po celém světě, včetně ztráty stanovišť, jako je odlesňování, což ukazuje například, že dokonce i v bohatých lesích v některých částech [[Kanada|Kanady]], jako jsou středokontinentální kanadské lesy prérijních provincií, byla ztracena či změněna polovina lesního porostu. [861] => [862] => === Oblasti === [863] => Míry odlesňování se liší po celém světě. [864] => [865] => V roce 2011 ukázal organizace Conservation International 10 nejohroženějších lesních oblastí, které se vyznačují tím, že ztratily 90 % nebo více svého původního habitatu; přitom každý z nich obsahuje nejméně 1500 [[Endemit|endemických]] druhů rostlin (druhy se nikde jinde na světě nenacházejí).[http://www.conservation.org/newsroom/pressreleases/Pages/The-Worlds-10-Most-Threatened-Forest-Hotspots.aspx The World's 10 Most Threatened Forest Hotspots], Conservation International, 2 February 2011. [866] => {| class="wikitable sortable" [867] => [868] => |+ 10 nejohroženějších lesních oblastí ve světě v roce 2011{{Citace elektronického periodika [869] => | titul = Pictures: Ten Most Threatened Forest Hot Spots Named [870] => | url = https://www.nationalgeographic.com/news/2011/2/110210-threatened-forest-conservation-ecology-endangered-rainforest-animals/ [871] => | periodikum = National Geographic News [872] => | datum vydání = 2011-02-12 [873] => | datum přístupu = 2019-10-09 [874] => | jazyk = en [875] => }} [876] => [877] => ! style="background:LightGreen; color:Black"|Ohrožená lesní oblast [878] => [879] => ! style="background:LightGreen; color:Black"|Oblast [880] => [881] => ! style="background:LightGreen; color:Black"|Zbývá [882] => [883] => ! style="background:LightGreen; color:Black"|Hlavní vegetační typ [884] => [885] => ! style="background:LightGreen; color:Black"|Poznámky [886] => [887] => |- [888] => [889] => | Indo-Barma [890] => [891] => | Asijsko-pacifická [892] => [893] => | 5 % [894] => [895] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [896] => [897] => | Řeky, Rivers, zaplavované mokřady, mangrové lesy. [[Myanmar|Barma]], [[Thajsko]], [[Laos]], [[Vietnam]], [[Kambodža]], [[Indie]].{{Citace elektronického periodika [898] => | titul = Biodiversity Hotspots - Indo Burma - Overview [899] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/indo_burma/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414054326/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/indo_burma/Pages/default.aspx [900] => | periodikum = web.archive.org [901] => | datum vydání = 2011-04-14 [902] => | datum přístupu = 2019-10-09 [903] => }} [904] => |- [905] => |[[Nová Kaledonie]] [906] => [907] => | Asijsko-pacifická [908] => [909] => | 5 % [910] => [911] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý less [912] => [913] => | Podrobněji v referenci.{{Citace elektronického periodika [914] => | titul = Biodiversity Hotspots - New Caledonia - Overview [915] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/new_caledonia/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414054409/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/new_caledonia/Pages/default.aspx [916] => | periodikum = web.archive.org [917] => | datum vydání = 2011-04-14 [918] => | datum přístupu = 2019-10-09 [919] => }} [920] => [921] => |- [922] => [923] => | Oblast Sunda [924] => [925] => | Asijsko-pacifická [926] => [927] => | 7 % [928] => [929] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [930] => [931] => | Západní polovina Indo-Malajského souostroví včetně jižního [[Borneo|Bornea]] a [[Sumatra|Sumatry]].{{Citace elektronického periodika [932] => | titul = Biodiversity Hotspots [933] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/hotspots/sundaland/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20070714080542/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/hotspots/sundaland/Pages/default.aspx [934] => | periodikum = web.archive.org [935] => | datum vydání = 2007-07-14 [936] => | datum přístupu = 2019-10-09 [937] => }} [938] => [939] => |- [940] => [941] => |[[Filipíny]] [942] => [943] => | Asijsko-pacifická [944] => [945] => | 7 % [946] => [947] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [948] => [949] => | Lesy v celé zemi včetně 7 100 ostrovů.{{Citace elektronického periodika [950] => | titul = Biodiversity Hotspots - Philippines - Overview [951] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/philippines/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414054431/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/philippines/Pages/default.aspx [952] => | periodikum = web.archive.org [953] => | datum vydání = 2011-04-14 [954] => | datum přístupu = 2019-10-09 [955] => }} [956] => [957] => |- [958] => [959] => |[[Atlantický les]] [960] => [961] => | Jižní Amerika [962] => [963] => | 8 % [964] => [965] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [966] => [967] => | Lesy podél [[Brazílie|brazilského]] atlantského pobřeží, částečně i [[Paraguay]], [[Argentina]] a [[Uruguay]].{{Citace elektronického periodika [968] => | titul = Biodiversity Hotspots - Atlantic Forest - Overview [969] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/atlantic_forest/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414053930/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/atlantic_forest/Pages/default.aspx [970] => | periodikum = web.archive.org [971] => | datum vydání = 2011-04-14 [972] => | datum přístupu = 2019-10-09 [973] => }} [974] => [975] => |- [976] => [977] => | Hory jihozápadní Číny [978] => [979] => | Asijsko-pacifická [980] => [981] => | 8 % [982] => [983] => | Mírný jehličnatý les [984] => [985] => | Viz reference.{{Citace elektronického periodika [986] => | titul = Biodiversity Hotspots - China - Overview [987] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/china/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414054438/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/china/Pages/default.aspx [988] => | periodikum = web.archive.org [989] => | datum vydání = 2011-04-14 [990] => | datum přístupu = 2019-10-09 [991] => }} [992] => [993] => |- [994] => [995] => | Kalifornská květenná říše [996] => [997] => | Severní Amerika [998] => [999] => | 10 % [1000] => [1001] => | Tropické a subtropické suché jehličnaté lesy [1002] => [1003] => | Viz reference.{{Citace elektronického periodika [1004] => | titul = Biodiversity Hotspots - California Floristic - Overview [1005] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/hotspots/california_floristic/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414053932/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/hotspots/california_floristic/Pages/default.aspx [1006] => | periodikum = web.archive.org [1007] => | datum vydání = 2011-04-14 [1008] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1009] => }} [1010] => [1011] => |- [1012] => [1013] => | Pobřežní lesy východní Afriky [1014] => [1015] => | Afrika [1016] => [1017] => | 10 % [1018] => [1019] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [1020] => [1021] => |[[Mosambik]], [[Tanzanie]], [[Keňa]], [[Somálsko]].{{Citace elektronického periodika [1022] => | titul = Biodiversity Hotspots - Coastal Forests - Overview [1023] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/coastal_forests/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414053953/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/coastal_forests/Pages/default.aspx [1024] => | periodikum = web.archive.org [1025] => | datum vydání = 2011-04-14 [1026] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1027] => }} [1028] => [1029] => |- [1030] => [1031] => |[[Madagaskar]] a ostrovy Indického oceánu [1032] => [1033] => | Afrika [1034] => [1035] => | 10 % [1036] => [1037] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [1038] => [1039] => | [[Madagaskar]], [[Mauricius]], [[Réunion]], [[Seychely]], [[Komory]].{{Citace elektronického periodika [1040] => | titul = Biodiversity Hotspots - Madagascar - Overview [1041] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/madagascar/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414054347/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/madagascar/Pages/default.aspx [1042] => | periodikum = web.archive.org [1043] => | datum vydání = 2011-04-14 [1044] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1045] => }} [1046] => [1047] => |- [1048] => [1049] => | Východní Afromontane [1050] => [1051] => | Afrika [1052] => [1053] => | 11 % [1054] => [1055] => | Tropický a subtropický vlhký listnatý les [1056] => Horské louky a křoviny [1057] => [1058] => | Lesy rozptýlené podél východní hrany Afriky, od [[Saúdská Arábie|Saúdské Arábie]] na severu po [[Zimbabwe]] na jihu.{{Citace elektronického periodika [1059] => | titul = Biodiversity Hotspots - Afromontane - Overview [1060] => | url = http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/afromontane/Pages/default.aspx | url archivu = https://web.archive.org/web/20110414053955/http://www.biodiversityhotspots.org/xp/Hotspots/afromontane/Pages/default.aspx [1061] => | periodikum = web.archive.org [1062] => | datum vydání = 2011-04-14 [1063] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1064] => }} [1065] => [1066] => |} [1067] => [1068] => == Historie odlesňování na území České republiky == [1069] => Již v době [[Neolitická revoluce|neolitické revoluce]] (6 000 před naším letopočtem) docházelo k prvním zásahům do původních lesů – kolonizace území podél velkých vodních toků probíhala za současného kácení či žďáření stávajících porostů. Ještě na konci prvního tisíciletí však lesy na našem území pokrývaly minimálně 80 %.{{Citace elektronického periodika [1070] => | periodikum = Geografické rozhledy [1071] => | titul = Dlouhodobé změny rozlohy lesa v Česku a ve světě [1072] => | url = https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/lucc/wp-content/uploads/2017/06/bicik_2010.pdf [1073] => | datum přístupu = 8. 4. 2021 [1074] => }} S nastupujícím středověkem byly káceny původní pralesy v centrální části území dnešní ČR, částečně přirozeně nahrazovány sekundárním lesem. Ve východní části území jsou naopak původní lesy nahrazovány pastvinami v rámci [[Valašská kolonizace|Valašské kolonizace]]. [1075] => [1076] => Dřevo bylo na území střední Evropy vždy strategickou surovinou, využívalo se jak ve [[stavebnictví]], tak jako zdroj energie pro [[Těžba|hornictví]], [[Metalurgie|hutní provozy]] a vaření a topení v lidských obydlích. [1077] => [1078] => Královské lesy tak byly chráněny:https://sources.cms.flu.cas.cz/src/index.php?s=v&cat=10&bookid=794&page=135 - De silvis excisis [1079] => [1080] => {{Citát|Krásný soubor našich lesů, vzbuzující obdiv cizinců, chceme netoliko promrhati, ale zamýšlíme jej uchrániti od veškerého kácení. Chtějíce, aby lesy zůstaly nedotknuté a věčné, rozkazujeme, aby žádný z našich hajných nebo lovčích ani žádná jiná osoba nesměla je káceti, vyvážeti nějaké dříví z našich lesů, zcizovati je nebo prodávati, leč pouze dřevo suché a to, které padne silou větrů. Kdo by jednal opačně, tomu hrozí utětí pravé ruky.|[[Majestas Carolina]], [[Karel IV.]] {{Citace elektronické monografie [1081] => | korporace = Český rozhlas [1082] => | titul = Toulky českou minulostí: Král prohrává (Majestas Carolina) [1083] => | url = https://dvojka.rozhlas.cz/141-schuzka-kral-prohrava-majestas-carolina-7938553 [1084] => | datum vydání = 22. 8. 2019 [1085] => | datum přístupu = 8. 4. 2021 [1086] => }} }} [1087] => [1088] => Počátky inventarizace lesního bohatství můžeme dohledat již ve 14. století – v [[Rožmberkové|rožmberském panství]] byl zjišťován stav lesů, od 16. století vydávala jednotlivá panství lesní řády a pokyny, jak pečovat o lesy. Od 16. až 17. století jsou k dispozici informace o složení a rozloze lesů. [1089] => [1090] => Stoupající spotřeba dřeva v 17. a 18. století vedla k masivnímu odlesňování a dle některých historiků k energetické krizi způsobené nedostatkem (dostupného) dřeva.{{Citace elektronické monografie [1091] => | korporace = Český rozhlas [1092] => | titul = Proměny lesa v raném novověku [1093] => | url = https://temata.rozhlas.cz/promeny-lesa-v-ranem-novoveku-7857258 [1094] => | datum vydání = 21. 3. 2011 [1095] => | datum přístupu = 8. 4. 2021 [1096] => }} Reakcí jsou první snahy o zavedení systémového lesního hospodářství. V polovině 18. století Marie Terezie podepisuje ''„Císařský královský patent lesů a dříví, ustanovení v království Českém se týkající, daný na hradě Pražském dne 5. dubna 1754“''. Tento, mimo jiné zakazuje pastvu v mladých lesních porostech, hrabání mechu a nařizuje zajištění nového porostu po provedené těžbě, dochází k zavádění intenzivního smrkového hospodářství.{{Citace elektronické monografie [1097] => | příjmení = Vrška [1098] => | jméno = Tomáš [1099] => | titul = Historie vzniku sítě lesních rezervací v ČR [1100] => | url = https://pralesy.cz/databanka-historie [1101] => | kapitola = Od počátku silnějšího vlivu na lesy do poloviny 18. století [1102] => | datum přístupu = 8. 4. 2021 [1103] => }} [1104] => [1105] => === Obrat na konci 19. století === [1106] => [1107] => Trend odlesňování pokračoval s výjimkami (husitské války, třicetiletá válka) do 19. století, kdy procentuální rozloha lesa dosáhla historicky nejnižší hodnoty 29 %. Od konce 19. století se trend obrací a sledujeme trvalý nárůst lesních ploch, který má více vysvětlení. [1108] => [1109] => Po [[Druhá světová válka|druhé světové válce]] došlo k [[Vysídlení Němců z Československa|vystěhování téměř 3 milionů lidí]] z pohraničí, bylo opuštěno mnoho sídel a část původních osad a pastvin byla zalesněna. Dalšími faktory jsou technologické inovace (umělá hnojiva, pesticidy, šlechtění), díky kterým byl navýšen výnos u zemědělských plodin, což umožnilo zpětné zalesnění části zemědělské půdy. Dřevo v primárním průmyslu bylo nahrazeno fosilními palivy, a v neposlední řadě vznikají zákony na ochranu lesů. [1110] => [1111] => I v posledních letech výměra lesních pozemků v Česku setrvale stoupá, částečně díky nově zalesněným pozemkům, částečně kvůli zpřesňujícím se údajům v katastru nemovitostí.{{Citace elektronické monografie [1112] => | korporace = Ministerstvo zemědělství [1113] => | titul = Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2019 [1114] => | url = http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/zprava-o-stavu-lesa-a-lesniho/ [1115] => | datum vydání = 2020 [1116] => | isbn = 978-80-7434-571-5 [1117] => | datum přístupu = 8.4.2021 [1118] => | strany = 51 [1119] => }} V roce 2000 byl podíl rozlohy lesa v Česku 33,4 %. ( Evropský průměr bez zemí bývalé SSSR je 35 %, světový průměr je 30 %) [1120] => [1121] => {| class="wikitable" [1122] => |+ Celková výměra lesních pozemků v Česku po roce 2000 (ha) [1123] => ! 2000 !! 2005 !! 2010 !! 2015 !! 2018 !! 2019 [1124] => |- [1125] => | 2 637 290 || 2 647 416 || 2 657 376 || 2 668 392 || 2 673 392 || 2 675 670 [1126] => |} [1127] => [1128] => == Kontrola == [1129] => [1130] => === Snižování emisí === [1131] => Důležité mezinárodní organizace včetně [[Organizace spojených národů]] a [[Světová banka|Světové banky]] začaly vyvíjet programy zaměřené na omezení odlesňování. Všeobecný program "Snižování emisí z odlesňování a degradace lesů" (REDD){{Citace elektronického periodika [1132] => | titul = REDD: Protecting climate, forests and livelihoods [1133] => | url = https://www.iied.org/redd-protecting-climate-forests-livelihoods [1134] => | periodikum = International Institute for Environment and Development [1135] => | datum vydání = 2009-05-14 [1136] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1137] => | jazyk = en [1138] => }} využívá přímé peněžní nebo jiné pobídky, aby podpořil rozvojové země, aby omezily odlesňování a/nebo začaly zalesňování. Financování programu bylo vyřešeno na konferenci smluvních stran [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu]] (UNFCCC) COP–15 v Kodani v prosinci 2009, kde byla dosažena shoda s kolektivním závazkem rozvinutých zemí o financování, včetně lesnictví a investic prostřednictvím mezinárodních institucí, které se v období 2010–2012 přiblížilo k 30 miliardám USD.{{Citace periodika [1139] => | url = http://unfccc.int/files/meetings/cop_15/application/pdf/cop15_cph_auv.pdf [1140] => }} Byly stanoveny nástroje pro sledování dodržování zásad stanovených pro REDD v rozvojových zemích. Mezi tyto nástroje, které se spoléhají na satelitní monitorování lesů a další zdroje dat, patří iniciativa FORMA (Forest Monitoring for Action) Centra pro globální rozvoj{{Citace elektronického periodika [1141] => | titul = Forest Monitoring for Action [1142] => | url = https://www.cgdev.org/topics/forest-monitoring-action [1143] => | periodikum = Center For Global Development [1144] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1145] => | jazyk = en [1146] => }} a Portál pro sledování lesního uhlíku. Na konferenci COP–15 byly také schváleny metodické pokyny pro monitorování lesů.{{Citace periodika [1147] => | url = http://unfccc.int/files/na/application/pdf/cop15_ddc_auv.pdf [1148] => }}{{Citace elektronické monografie [1149] => | titul = Agriculture Secretary Vilsack: $1 billion for REDD+ [1150] => | url = https://thinkprogress.org/agriculture-secretary-vilsack-1-billion-for-redd-a7e5baf9a07/ [1151] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1152] => | jazyk = en-US [1153] => }} V roce 2014 spustila [[Organizace pro výživu a zemědělství|Organizace pro výživu a zemědělství Organizace spojených národů]] s partnery iniciativu Open Foris – soubor softwarových nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem, které pomáhají zemím shromažďovat, vytvářet a šířit informace o stavu lesních zdrojů.{{Citace elektronického periodika [1154] => | titul = FAO - News Article: FAO sets standards to improve national forest monitoring systems [1155] => | url = http://www.fao.org/news/story/en/item/254098/icode/ [1156] => | periodikum = www.fao.org [1157] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1158] => | jazyk = en [1159] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20221006222514/https://www.fao.org/news/story/en/item/254098/icode/ [1160] => | datum archivace = 2022-10-06 [1161] => }} Nástroje podporují sledování životního cyklu, od posouzení potřeb, návrhu, plánování, sběru a správy dat v terénu, analýzy odhadů a šíření. Zahrnuty jsou nástroje pro zpracování satelitních snímků, jakož i nástroje pro mezinárodní podávání zpráv o snižování emisí z odlesňování a degradace lesů (REDD) a MRV (měření, vykazování a ověřování){{Citace elektronické monografie [1162] => | url = http://www.conservation.org/publications/Documents/FCMC_REDD-MRV-Manual-Summary.pdf [1163] => }} a hodnocení globálních lesních zdrojů FAO.{{Citace elektronického periodika [1164] => | titul = Global Forest Resources Assessments {{!}} Food and Agriculture Organization of the United Nations [1165] => | url = http://www.fao.org/forest-resources-assessment/en/ [1166] => | periodikum = www.fao.org [1167] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1168] => }} [1169] => [1170] => Při hodnocení dopadů celkového snižování emisí jsou země, které vzbuzují největší obavy, ty státy, které jsou klasifikovány jako země s vysokým zalesněním a s vysokými mírami odlesňování (HFHD) a ty s nízkým zalesněním a s vysokými mírami odlesňování (LFHD). Jako země s vysokým stupněm odlesňování jsou jmenovány [[Afghánistán]], [[Benin]], [[Botswana]], [[Myanmar]], [[Burundi]], [[Kamerun]], [[Čad]], [[Ekvádor]], [[Salvador]], [[Etiopie]], [[Ghana]], Guatemala, Guinea, Haiti, Honduras, Indonésie, Libérie, Malawi, Mali, Mauretánie, Mongolsko, Namibie, Nepál, Nikaragua, Niger, Nigérie, Pákistán, Paraguay, Filipíny, Senegal, Sierra Leone, Srí Lanka, Súdán, Togo, Uganda, Tanzanie, Zimbabwe, Brazílie, Kambodža, Severní Korea, Rovníková Guinea, Malajsie, Šalomounovy ostrovy, Východní Timor, Venezuela a Zambie.{{Citace elektronické monografie [1171] => | url = http://www.africaclimatesolution.org/features/REDD-Options_Assessment_Report.pdf [1172] => | titul = Archivovaná kopie [1173] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1174] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200729043738/http://www.africaclimatesolution.org/features/REDD-Options_Assessment_Report.pdf [1175] => | datum archivace = 2020-07-29 [1176] => | nedostupné = ano [1177] => }} [1178] => [1179] => Také jednotlivé firmy mohou ovlivňovat odlesňování. Největší producent palmového oleje Wilmar se v roce 2018 rozhodl bránit svým dodavatelům v dalším odlesňování, čímž vytvořil důležitý precedens.{{Citace elektronického periodika [1180] => | titul = 'Potential breakthrough': Palm oil giant Wilmar steps up 'no deforestation' efforts [1181] => | url = https://www.businessgreen.com/bg/news/3067932/potential-breakthrough-palm-oil-giant-wilmar-steps-up-no-deforestation-efforts [1182] => | periodikum = http://www.businessgreen.com [1183] => | datum vydání = 2018-12-10 [1184] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1185] => | jazyk = en [1186] => }} [1187] => [1188] => ==== Platby za ochranu lesů ==== [1189] => V [[Bolívie|Bolívii]] způsobovalo odlesňování v horních povodích environmentální problémy, včetně eroze půdy a snižování kvality vody. Inovativní projekt, jehož cílem je napravit tuto situaci, spočívá v tom, že držitelé půdy v těchto oblastech jsou placeni uživateli vody za ochranu lesů. Držitelé půdy dostávají 20 USD za ochranu stromů, zamezení znečišťování hospodářskými zvířaty a za zvyšování biologické rozmanitosti a zachycování uhlíku na svých pozemcích. Rovněž obdrží 30 USD, na zakoupení včelího úlu.{{Citace elektronického periodika [1190] => | titul = FEATURE: Payments for watershed services - A driver of climate compatible development [1191] => | url = https://cdkn.org/2013/12/payments-for-watershed-services-a-driver-of-climate-compatible-development/ [1192] => | periodikum = Climate and Development Knowledge Network [1193] => | datum vydání = 2013-12-30 [1194] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1195] => | jazyk = en-gb [1196] => }} [1197] => [1198] => === Pozemková práva === [1199] => [[Soubor:Shennongjia_virgin_forest.jpg|náhled| Jako nástroj ochrany lesů se převádí pozemkové právo na domorodé obyvatele. ]] [1200] => Jako jeden z efektivních nástrojů ochrany lesů se ukazuje převod práv k lesním pozemků z obecných na domorodé obyvatele.{{Citace periodika [1201] => | titul = India should follow China to find a way out of the woods on saving forest people {{!}} Gaurav Madan [1202] => | url = https://www.theguardian.com/global-development/2016/jul/22/india-follow-china-saving-forest-people-land-rights [1203] => | periodikum = The Guardian [1204] => | datum vydání = 2016-07-22 [1205] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1206] => | issn = 0261-3077 [1207] => | jazyk = en-GB [1208] => | jméno = Gaurav [1209] => | příjmení = Madan [1210] => }} K tomu patří i zákonná ochrana těchto práv; příkladem je indický zákon o právech na lesy. Bylo prokázáno, že převod těchto práv v [[Čína|Číně]], při snad největší pozemkové reformě v moderní době, měl za důsledek nárůst zalesnění.{{Citace elektronické monografie [1211] => | url = http://rightsandresources.org/en/publication/view/chinas-forest-tenure-reforms-impacts-and-implications-for-choice-conservation-and-climate-change/ [1212] => | titul = Archivovaná kopie [1213] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1214] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160923153921/http://rightsandresources.org/en/publication/view/chinas-forest-tenure-reforms-impacts-and-implications-for-choice-conservation-and-climate-change/ [1215] => | datum archivace = 2016-09-23 [1216] => | nedostupné = ano [1217] => }} V [[Brazílie|Brazílii]] mají zalesněné oblasti, které jsou drženy domorodými skupinami, ještě nižší míru těžby stromů, než [[národní park]]y. [1218] => [1219] => === Zemědělství === [1220] => Pro intenzivnější hospodaření se vyvíjejí nové metody, jako jsou [[hybrid]]ní plodiny s vysokým výnosem, [[skleník]]y, zahrady na autonomních budovách a [[hydroponie]]. Tyto metody jsou ovšem často závislé na chemických vstupech, aby se udržely potřebné výnosy. V cirkulárním [[zemědělství]] se skot pase na zemědělské půdě, která odpočívá a omlazuje se. Cirkulární zemědělství tak ve skutečnosti zvyšuje úrodnost půdy. Naopak intenzivní zemědělství může snížit půdní živiny rychlou spotřebou stopových minerálů potřebných pro růst plodin. Nejslibnějším přístupem je však koncept potravinových lesů v [[Permakultura|permakultuře]], který se skládá z agrolesnických systémů pečlivě navržených tak, aby napodobovaly přírodní lesy, s důrazem na rostlinné a živočišné druhy, které jsou předmětem zájmu pro potraviny, dřevo a jiná použití. Tyto systémy mají malou závislost na [[Fosilní palivo|fosilních palivech]] a [[Agrochemikálie|agrochemikáliích]], jsou vysoce udržitelné, vysoce produktivní a mají silný pozitivní dopad na kvalitu půdy a vody a na [[Biologická diverzita|biologickou rozmanitost]]. [1221] => [1222] => === Sledování odlesňování === [1223] => [[Soubor:Terra_Indígena_Tenharim_do_Igarapé_Preto,_Amazonas_(41737918674).jpg|náhled| Agenti IBAMA, [[Brazílie|brazilské]] inspekce životního prostředí, kteří hledají nezákonnou těžbu dřeva na domorodém území v [[Amazonský prales|amazonském deštném pralese]], 2018 ]] [1224] => Existuje několik metod, které jsou vhodné a spolehlivé pro sledování odlesňování. Jednou z metod je „vizuální interpretace leteckých snímků nebo satelitních snímků, která je náročná na pracovní sílu, ale nevyžaduje vyškolení v oblasti zpracování počítačového obrazu nebo rozsáhlé výpočetní kapacity“. Jiná metoda zahrnuje analýzu hot-spotů (tj. míst rychlé změny) pomocí expertního posudku nebo družicových dat s hrubým rozlišením k identifikaci míst pro podrobnou digitální analýzu se satelitními obrazy s vysokým rozlišením. Odlesňování se obvykle posuzuje kvantifikací množství odlesněné plochy, měřeno v současné době. Z environmentálního hlediska je vyčíslení škod a jejich možných důsledků důležitějším úkolem, zatímco snahy o zachování jsou více zaměřeny na ochranu zalesněné půdy a rozvoj alternativ využití půdy, aby se zabránilo pokračujícímu odlesňování. Míra odlesňování a celková odlesněná plocha se široce používají pro monitorování odlesňování v mnoha regionech, včetně sledování odlesňování brazilských Amazonií společností INPE. K dispozici je globální satelitní pohled.{{Citace elektronického periodika [1225] => | titul = Global Forest Change [1226] => | url = http://google.org/crisismap/google.com/science-2013-global-forest/ [1227] => | periodikum = Google Crisis Map [1228] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1229] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200126114409/http://google.org/crisismap/google.com/science-2013-global-forest/ [1230] => | datum archivace = 2020-01-26 [1231] => | nedostupné = ano [1232] => }}{{Citace periodika [1233] => | titul = Warning to forest destroyers: this scientist will catch you [1234] => | url = http://www.nature.com/news/warning-to-forest-destroyers-this-scientist-will-catch-you-1.20730 [1235] => | periodikum = Nature News [1236] => | datum vydání = 2016-10-06 [1237] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1238] => | strany = 24 [1239] => | ročník = 538 [1240] => | číslo = 7623 [1241] => | doi = 10.1038/538024a [1242] => | jazyk = en [1243] => | jméno = Gabriel [1244] => | příjmení = Popkin [1245] => }} [1246] => [1247] => === Hospodaření v lesích === [1248] => Již řadu století existuje úsilí o zastavení nebo zpomalení odlesňování, protože již dlouho je známo, že odlesňování může v některých případech způsobit poškození životního prostředí, které v některých případech může způsobit kolaps společností. V ostrovním státě [[Tonga]] vyvinuli hlavní vládci politiky, které mají zabránit konfliktům mezi krátkodobými zisky z přeměny lesa na zemědělskou půdu a dlouhodobými problémy, které by způsobila ztráta lesaDiamond, Jared ''Collapse: How Societies Choose To Fail or Succeed''; Viking Press 2004, pp. 301–302 . zatímco během 17. a 18. století v [[Šógunát Tokugawa|Tokugawě]] v JaponskuDiamond, Jared ''Collapse: How Societies Choose To Fail or Succeed''; Viking Press 2004, pp. 320–331 . vyvinula společnost shōguns velmi sofistikovaný systém dlouhodobého plánování s cílem zastavit a dokonce zvrátit odlesňování předchozích století nahrazováním dřeva jinými produkty a účinnějším využíváním půdy, která byla po mnoho staletí obhospodařována. V Německu v 16. století rozvinuli vlastníci půdy také [[Pěstování lesa|pěstování lesů]], aby se vypořádali s problémem odlesňování. Tyto politiky se však obvykle omezují na prostředí s ''dostatečným srážkami'', ''bez sucha'' a ''velmi mladými [[půda]]mi'' (prostřednictvím [[Sopka|sopečné činnosti]] nebo [[Glaciál|po zalednění]]). Je tomu tak proto, že na starších a méně úrodných půdách rostou stromy příliš pomalu, než aby bylo lesní hospodářství ekonomické, zatímco v oblastech s výraznými obdobími sucha vždy existuje riziko lesních požárů, které zničí stromy dříve, než dospějí do mýtního věku. [1249] => [1250] => V oblastech, kde se praktikuje „žďáření“, by přechod na „kácení a výrobu biouhle“ zabránilo rychlému odlesňování a následné degradaci půdy. Takto vytvořený [[biouhel]], vrácený zpět do půdy, není jen trvanlivou metodou [[Zachycování uhlíku|sekvestrace uhlíku]], ale je také mimořádně prospěšnou úpravou půdy. Ve směsi s [[Biomasa|biomasou]] přináší tvorbu [[terra preta]], jedné z nejbohatších půd na planetě a jediné, o které je známo, že se regeneruje. [1251] => [1252] => ==== Udržitelné postupy ==== [1253] => [[Soubor:Bamboo_Feb09.jpg|náhled| Bambus je prosazován jako udržitelnější alternativa k těžbě dřeva na palivo.{{Citace periodika [1254] => | url = http://opinionator.blogs.nytimes.com/2012/03/13/in-africas-vanishing-forests-the-benefits-of-bamboo/?ref=global-home [1255] => }} ]] [1256] => Certifikace, které poskytují globální certifikační systémy, jako je [[PEFC]] a [[Forest Stewardship Council|FSC]], přispívají k řešení odlesňování vytvářením tržní poptávky po dřevu z lesů s udržitelnou správou. Podle Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství (FAO): „Hlavní podmínkou pro přijetí udržitelného hospodaření v lesích je poptávka po produktech, které jsou produkovány udržitelně, a ochota spotřebitele platit za vyšší náklady. Certifikace představuje posun od regulačních opatření přístupy k tržním pobídkám na podporu udržitelného hospodaření s lesy. Propagací pozitivních atributů lesních produktů z lesů s udržitelnou správou se certifikace zaměřuje na poptávkovou stranu ochrany životního prostředí.“{{Citace elektronického periodika [1257] => | titul = State of the World's Forests 2009 [1258] => | url = http://www.fao.org/3/i0350e/i0350e00.htm [1259] => | periodikum = www.fao.org [1260] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1261] => }} Organizace [[Rettet den Regenwald|Rainforest Rescue]] tvrdí, že standardy organizací, jako je FSC, jsou příliš úzce spojeny se zájmy dřevařského průmyslu, a proto nezaručují environmentálně a sociálně odpovědné lesní hospodářství. Dalším problémem je to, že monitorovací systémy jsou často nedostatečné a na celém světě byly dokumentovány různé případy podvodů.{{Citace elektronického periodika [1262] => | titul = Tropical timber - Rainforest Rescue [1263] => | url = https://www.rainforest-rescue.org/topics/tropical-timber/faq [1264] => | periodikum = www.rainforest-rescue.org [1265] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1266] => | jazyk = en [1267] => }} [1268] => [1269] => Použití paliva z [[bambus]]u má proti dřevu za následek čistší spalování a protože bambus zraje mnohem rychleji než dřevo, je snížen tlak na odlesňování, protože zásoby lze rychleji doplnit.{{Citace periodika [1270] => | url = http://opinionator.blogs.nytimes.com/2012/03/13/in-africas-vanishing-forests-the-benefits-of-bamboo/?ref=global-home [1271] => }} [1272] => [1273] => === Zalesňování === [1274] => V mnoha částech světa, zejména ve východoasijských zemích, dochází k zalesňování. Rozloha lesů se zvětšila ve 22 z 50 nejvíce lesnatých zemí světa. V Asii narostla v letech 2000 až 2005 rozloha lesů o 1 milion ha. Tropický prales v Salvadoru se v letech 1992 až 2001 rozšířil o více než 20 %. Na základě těchto trendů jedna studie předpokládá, že do roku 2050 vzroste globální zalesnění o 10 %, tedy o území velikosti Indie.James Owen, [https://web.archive.org/web/20170907212622/http://news.nationalgeographic.com/news/2006/11/061113-forests.html "World's Forests Rebounding, Study Suggests"]. ''National Geographic News'', 13 November 2006. [1275] => [1276] => V [[Čína|Čínské lidové republice]], kde došlo k rozsáhlému ničení lesů, vláda v minulosti požadovala, aby každý občan s věkem ve věku od 11 do 60 let zasadil tři až pět stromů ročně nebo aby vykonával stejné množství práce v ostatních lesnických službách. Vláda tvrdí, že od roku 1982 bylo v Číně každý rok vysazeno nejméně 1 miliarda stromů. To se dnes již nevyžaduje, ale každoročně 12. března v Číně je svátek sázení stromů. Čínská vláda také zahájila projekt [[Velká zelená zeď (Čína)|Velká zelená zeď]], jehož cílem je zastavit rozšiřování pouště Gobi výsadbou stromů. Vzhledem k tomu, že velké množství stromů po výsadbě odumřelo (až 75 %), není projekt příliš úspěšný. V Číně došlo od sedmdesátých let ke zvýšení lesní plochy o 47 milionů hektarů. Celkový počet vysazených stromů činil asi 35 miliard a zalesněná plocha se zvýšila celkově o 4,55 %. Před dvaceti lety bylo v Číně zalesněno 12 % území a nyní je to 16,55 %.{{Citace periodika [1277] => | titul = Battling China's deforestation [1278] => | url = https://www.theguardian.com/world/2001/mar/20/worlddispatch.china [1279] => | periodikum = The Guardian [1280] => | datum vydání = 2001-03-20 [1281] => | datum přístupu = 2019-10-09 [1282] => | issn = 0261-3077 [1283] => | jazyk = en-GB [1284] => | jméno = John [1285] => | příjmení = Gittings [1286] => }} [1287] => [1288] => Arbor Day Foundation je charitativní organizace, která pomáhá předcházet odlesňování. Charita používá darované peníze na nákup a zachování pozemků v deštném pralese, než je koupí dřevařské společnosti. Nadace Arbor Day Foundation potom chrání půdu před odlesňováním. To také pomáhá primitivním kmenům, žijícím na lesní půdě. Organizace jako [[Community Forestry International]], [[Cool Earth]], [[The Nature Conservancy]], [[Světový fond na ochranu přírody|World Wide Fund for Nature]], [[Conservation International]], [[African Conservation Foundation]] and [[Greenpeace]] se také zaměřují na ochranu lesních stanovišť. Zejména společnost Greenpeace zmapovala dosud neporušené lesy[https://web.archive.org/web/20090327183443/http://www.intactforests.org/publications/intactforests_poster_preview.pdf The world’s last intact forest landscapes]. intactforests.org a tyto informace zveřejnila na internetu.{{Citace elektronického periodika [1289] => | titul = Intact Forest Landscapes [1290] => | url = http://www.intactforests.org/ [1291] => | periodikum = www.intactforests.org [1292] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1293] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090228060648/http://www.intactforests.org/ [1294] => | datum archivace = 2009-02-28 [1295] => | nedostupné = ano [1296] => }} World Resources Institute zase vytvořil jednoduchou tematickou mapu,{{Citace elektronického periodika [1297] => | titul = The World's Forests from a Restoration Perspective {{!}} World Resources Institute [1298] => | url = http://www.wri.org/map/worlds-forests-restoration-perspective [1299] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20100724183523/http://www.wri.org/map/worlds-forests-restoration-perspective [1300] => | periodikum = web.archive.org [1301] => | datum vydání = 2010-07-24 [1302] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1303] => }} která ukazuje množství lesů přítomných těsně před věkem člověka (před 8 000 lety) a současnou (sníženou) plochu lesů. Tyto mapy ukazují míru zalesnění potřebnou k nápravě škod způsobených lidmi.{{Citace elektronické monografie [1304] => | url = http://static.howstuffworks.com/gif/maps/pdf/WOR_THEM_Forests.pdf [1305] => | titul = Archivovaná kopie [1306] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1307] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20090711004701/http://static.howstuffworks.com/gif/maps/pdf/WOR_THEM_Forests.pdf [1308] => | datum archivace = 2009-07-11 [1309] => | nedostupné = ano [1310] => }} [1311] => [1312] => === Lesní plantáže === [1313] => Aby se uspokojení světová poptávka po dřevě, jsou navrhovány lesní plantáže s vysokým výnosem dřeva. Plantáže, které ročně produkují 10 metrů krychlových na hektar, by dodaly dostatek dřeva pro obchodování s využitím pouhých 5 % stávajícího lesů na světě. Naproti tomu přírodní lesy produkují asi 1–2 metry krychlové na hektar; proto by pro uspokojení poptávky bylo zapotřebí 5–10krát více lesů. Lesník Chad Oliver navrhl lesní mozaiku s lesními pozemky s vysokou výnosností, které by byly rozptýleny mezi přírodními lesy.{{Citace monografie [1314] => | titul = No man's garden : Thoreau and a new vision for civilization and nature [1315] => | oclc = 44593980 [1316] => | vydavatel = Island Press [for] Shearwater Books [1317] => | místo = Washington, D.C. [1318] => | isbn = 1559634650 [1319] => | isbn2 = 9781559634656 [1320] => | počet stran = xxii, 310 pages [1321] => | příjmení = Botkin, Daniel B. [1322] => | url-access = registration [1323] => | url = https://archive.org/details/nomansgardenthor0000botk [1324] => }} [1325] => [1326] => V celosvětovém měřítku se podíl hospodářských lesů navýšil v letech 1990 až 2015 z 4,1 % na 7,0 % celkové lesní plochy.Payn, T. et al. 2015. Changes in planted forests and future global implications, Forest Ecology and Management 352: 57–67 V roce 2015 dosáhly lesní plantáže rozlohy 280 milionů ha, což je v posledních deseti letech nárůst o přibližně 40 milionů ha.FAO. 2015. Global Forest Resources Assessment 2015. How are the world’s forests changing? Globálně jsou vysázené lesy tvořeny z 18 % exotickými nebo introdukovanými druhy, zatímco ostatní jsou druhy pocházející z země, kde jsou vysazeny. V Jižní Americe, Oceánii a ve východní a jižní Africe dominují vysazeným lesům introdukované druhy: 88 % pro Jižní Ameriku, 75 % pro Oceánii a 65 % pro jižní Afriku. V Severní Americe, západní a Střední Asii a Evropě jsou podíly introdukovaných druhů v plantážích mnohem nižší, tj. 1 %, 3 % a 8 % celkové osázené plochy. [1327] => [1328] => V Senegalu na západním pobřeží Afriky pomohlo hnutí vedené mladými lidmi zasadit přes 6 milionů mangrovových stromů. Stromy ochrání místní vesnice před škodami způsobenými bouřemi a vytvoří stanoviště pro místní divokou zvěř. Projekt byl zahájen v roce 2008 a Senegalská vláda byla požádána, aby stanovila pravidla a předpisy, které budou chránit nové mangrovové lesy.{{Citace monografie [1329] => | isbn = 978-1-59935-116-2 [1330] => }} [1331] => [1332] => == Vojenský kontext == [1333] => [[Soubor:US-Huey-helicopter-spraying-Agent-Orange-in-Vietnam.jpg|náhled| [[Bell UH-1 Iroquois|Helikoptéra Huey]] americké armády stříkající [[agent Orange]] během [[Válka ve Vietnamu|vietnamské války]]]] [1334] => Nejen nároky na zemědělskou půdu a urbanizaci způsobují převážně odlesňování, svůj podíl mohou hrát také vojenské požadavky. Jeden příklad úmyslného odlesňování bylo možno pozorovat v americké [[Okupační zóny Německa|okupační zóně]] v Německu po skončení [[Druhá světová válka|druhé světové války]] v roce 1945. Před začátkem [[Studená válka|studené války]] bylo poražené Německo stále považováno za potenciální budoucí hrozbu, nikoli za potenciálního budoucího spojence. Vítězní [[Spojenci (druhá světová válka)|spojenci]] se pokusili tuto hrozbu řešit tak, že se pokusili snížit německý průmyslový potenciál a proto bylo navrženo rozsáhlé odlesnění. Zdroje v americké vládě připustily, že účelem toho bylo „konečné zničení válečného potenciálu německých lesů“. V důsledku kácení došlo k odlesňování, které mohlo být eliminováno teprve v řádu mnoha let.Balabkins, Nicholas (1964) "Germany Under Direct Controls; Economic Aspects Of Industrial Disarmament 1945–1948, Rutgers University Press. p. 119. The two quotes used by Balabkins are referenced to, respectively: U.S. office of Military Government, ''A Year of Potsdam: The German Economy Since the Surrender'' (1946), p. 70; and U.S. Office of Military Government, ''The German Forest Resources Survey'' (1948), p. II. For similar observations see G.W. Harmssen, ''Reparationen, Sozialproduct, Lebensstandard'' (Bremen: F. Trujen Verlag, 1948), I, 48. [1335] => [1336] => Válečné operace také mohou být příčinou odlesňování. Například v [[Bitva o Okinawu|bitvě v Okinawě]] v roce 1945 [[bombardování]] a další bojové operace redukovaly tropickou krajinu na „obrovské pole bahna, olova, rozpadu a červů“.{{Citace elektronického periodika [1337] => | titul = 11: Takejiro Higa's Story [1338] => | url = http://nisei.hawaii.edu/object/11_takejiro.html [1339] => | periodikum = nisei.hawaii.edu [1340] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1341] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110720144740/http://nisei.hawaii.edu/object/11_takejiro.html [1342] => | datum archivace = 2011-07-20 [1343] => }} [1344] => [1345] => Odlesňování může také být součástí vojenské taktiky. Odlesnění se stalo součástí úspěšného [[Kavkazská válka|dobytí]] Kavkazu [[Ruské impérium|Ruskou říší]] v polovině 19. století.{{Citace monografie [1346] => | titul = How the weak win wars : a theory of asymmetric conflict [1347] => | oclc = 56347947 [1348] => | vydavatel = Cambridge University Press [1349] => | místo = New York [1350] => | isbn = 0521839769 [1351] => | isbn2 = 9780521839761 [1352] => | počet stran = xv, 250 pages [1353] => | příjmení = Arreguín-Toft, Ivan M. [1354] => }} Britové (během [[Malajské povstání|malajské krize]]) a Spojené státy americké (v [[Korejská válka|korejské válce]]{{Citace periodika|titul=DEFOLIANT DEVELOPED BY US WAS FOR KOREAN WAR|datum vydání=29 May 2011|periodikum=States News Services}} a ve [[Válka ve Vietnamu|vietnamské válce]]) používaly [[defoliant]]y (jako [[agent Orange]] apod.).{{Citace monografie [1355] => | titul = Logging the globe [1356] => | oclc = 243587554 [1357] => | místo = Montreal [1358] => | isbn = 9780773565616 [1359] => | isbn2 = 0773565612 [1360] => | počet stran = 1 online resource (xix, 404 pages) [1361] => | příjmení = Marchak, M. Patricia, [1362] => }}{{Citace monografie [1363] => | titul = Encyclopedia of world environmental history [1364] => | oclc = 52090450 [1365] => | vydavatel = Routledge [1366] => | místo = New York [1367] => | isbn = 0415937329 [1368] => | isbn2 = 9780415937320 [1369] => | počet stran = 3 volumes (xlvi, 1429 pages) [1370] => | url-access = registration [1371] => | url = https://archive.org/details/encyclopediaofwo0000unse [1372] => }} [1373] => [1374] => == Kontext veřejného zdraví == [1375] => Odlesňování eliminuje velké množství druhů rostlin a živočichů, což také často vede ke zvýšení nemocnosti.[http://www.chgeharvard.org/topic/biodiversity-and-infectious-diseases Biodiversity and Infectious Diseases] {{Wayback|url=http://www.chgeharvard.org/topic/biodiversity-and-infectious-diseases|date=20160512175341}}, Center for Health and the Global Environment, [[Harvard T.H. Chan School of Public Health]], Harvard University (last accessed May 15, 2017. Ztráta původních druhů umožňuje dominanci nových druhů. Zničení dravých druhů zvířat může často vést ke zvýšení populací hlodavců, které mohou roznášet například [[mor]]. Kromě toho může eroze vytvářet zásoby stojaté vody, které jsou dokonalým rozmnožovacím místem pro komáry, dobře známé přenašeče [[malárie]], [[Žlutá zimnice|žlutá horečky]], virusu nipah a dalších.Bruce A. Wilcox & Brett Ellis, [http://www.fao.org/docrep/009/a0789e/a0789e03.html Forests and emerging infectious diseases of humans] {{Wayback|url=http://www.fao.org/docrep/009/a0789e/a0789e03.html |date=20141129213641 }}, United Nations [[Food and Agriculture Organization]] Corporate Document Repository. Odlesňování může také vytvořit podmínky k šíření nepůvodních druhů, jako jsou určité druhy šneků, které byly korelovány se zvýšením případů [[Schistosomóza|schistosomiázy]]. [1376] => [1377] => Odlesňování se vyskytuje po celém světě a je spojeno se zvýšeným výskytem ohnisek nemoci. V [[Malajsie|Malajsii]] byly vykáceny tisíce hektarů lesa pro prasečí farmy. To vedlo ke zvýšení zoonózy viru Nipah.{{Citace elektronické monografie [1378] => | titul = Deforestation and emerging diseases [1379] => | url = https://thebulletin.org/2011/02/deforestation-and-emerging-diseases/ [1380] => | datum vydání = 2011-02-15 [1381] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1382] => | jazyk = en-US [1383] => | příjmení = Kahn [1384] => | jméno = Laura H. [1385] => | vydavatel = Bulletin of the atomic scientists [1386] => | místo = [1387] => }} V [[Keňa|Keni]] vedlo odlesňování ke zvýšení případů malárie, což je nyní hlavní příčinou nemocnosti a úmrtnosti v této zemi.{{Citace elektronické monografie [1388] => | titul = The Henry J. Kaiser Family Foundation [1389] => | url = https://www.kff.org/news-summary/2014-kenya-economic-survey-marks-malaria-as-countrys-leading-cause-of-death/ [1390] => | datum vydání = 2014-05-01 [1391] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1392] => | jazyk = en-US [1393] => | příjmení = May 01 [1394] => | příjmení2 = 2014 [1395] => }} Studie z roku 2017 v ''American Economic Review'' zjistila, že odlesňování podstatně zvýšilo výskyt malárie v Nigérii. [1396] => [1397] => Další cestou, kterou odlesňování ovlivňuje nemocnost, je přemístění a rozptýlení hostitelů přenášejících onemocnění. Tuto cestu vzniku nemoci lze nazvat „[[Expanzívní druh|působení expanzivních druhů]]“, čímž se rozsah hostitele (a tím i rozsah patogenů) rozšiřuje do nových geografických oblastí. Přenašeči a [[Přirozený rezervoár|přirozené rezervoáry]] jsou odlesňováním nuceni k přesunu do sousedních stanovišť. Doprovázející druhy přirozených rezervoárů jsou patogeny, které mají schopnost najít nové přenašeče v dříve exponovaných oblastech. Protože tyto patogeny a druhy přicházejí do bližšího kontaktu s lidmi, kteří jsou infikovány přímo i nepřímo. [1398] => [1399] => Názorným příkladem rozšíření rozsahu je vypuknutí viru Nipah v Malajsii v roce 1998. Po řadu let vedlo odlesňování, sucho a následné požáry k dramatickému zeměpisnému posunu a přesunu [[Kaloni|kalounů]], hostitelů viru Nipah.{{Citace elektronického periodika [1400] => | titul = Nipah Virus (NiV) {{!}} CDC [1401] => | url = https://www.cdc.gov/vhf/nipah/index.html [1402] => | periodikum = www.cdc.gov [1403] => | datum vydání = 2019-02-25 [1404] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1405] => | jazyk = en-us [1406] => }} Odlesňování snížilo dostupné ovocné stromy v prostředí netopýrů a zasahovalo do okolních sadů, kde se také nacházel velký počet prasat. Netopýři díky blízkosti rozšířili Nipah na prasata. Když virus infikoval prasata, jejich úmrtnost byla mnohem nižší než u lidí, takže prasata byla virulentním přenašečem, což vedlo k přenosu viru na člověka. Výsledkem bylo 265 hlášených případů [[Encefalitida|encefalitidy]], z nichž 105 mělo za následek smrt. Tento příklad poskytuje důležitou lekci dopadu odlesňování na lidské zdraví. [1407] => [1408] => Dalším příkladem rozšíření rozsahu v důsledku odlesňování a dalších dopadů na antropogenní stanoviště je hlodavec [[Kapybara]] v [[Paraguay]]i.{{Citace elektronického periodika [1409] => | titul = Deforestation sparks giant rodent invasions [1410] => | url = https://news.mongabay.com/2010/12/deforestation-sparks-giant-rodent-invasions/ [1411] => | periodikum = Mongabay Environmental News [1412] => | datum vydání = 2010-12-15 [1413] => | datum přístupu = 2019-10-08 [1414] => | jazyk = en-US [1415] => }} Tento hlodavec je hostitelem řady [[Zoonóza|zoonozních]] chorob a přestože dosud nedošlo k propuknutí nákazy člověkem v důsledku přesunu tohoto hlodavce do nových regionů, nabízí příklad toho, jak ničení biotopů odlesňováním a následným pohyby druhů se vyskytují pravidelně. [1416] => [1417] => Také šíření [[HIV]] je přinejmenším částečně způsobeno odlesňováním. Rostoucí populace vyvolala poptávku po potravinách a odlesňováním se otevíraly nové oblasti lesa, lovci sklízeli velké množství křovin primátů, které je považováno za původ HIV. [1418] => [1419] => == Odkazy == [1420] => [1421] => === Reference === [1422] => {{Překlad|en|Deforestation|920180747}} [1423] => [1424] => [1425] => === Související články === [1426] => *[[Amazonský prales]] [1427] => *[[Biouhel]] [1428] => *[[Defaunace]] [1429] => *[[Deštný les]] [1430] => *[[Dezertifikace]] [1431] => *[[Klučení]] [1432] => *[[Lesnictví]] [1433] => *[[Meliorace]] [1434] => *[[Mýcení]] [1435] => *[[Neolit]] [1436] => *[[Přírodní krajina]] [1437] => *[[Vymírání]] [1438] => *[[Terra preta]] [1439] => *[[Velká zelená zeď]] [1440] => *[[Velká zelená zeď (Čína)]] [1441] => *[[Ztráta biodiverzity]] [1442] => *[[Žďáření]] [1443] => [1444] => === Externí odkazy === [1445] => *{{Commonscat}} [1446] => {{Upravit externí odkazy|komentář= eo standardně bez citačních šablon}} [1447] => * {{Citace elektronického periodika [1448] => | titul = Problematika kácení tropických pralesů [1449] => | url = http://www.differentlife.cz/ekologie02.htm [1450] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070807110648/http://www.differentlife.cz/ekologie02.htm [1451] => | periodikum = differentlife.cz [1452] => | datum vydání = 2007-08-07 [1453] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1454] => }} [1455] => *{{Citace elektronického periodika [1456] => | titul = Agenda 21 - BOJ PROTI ODLESŇOVÁNÍ [1457] => | url = http://www.env.cz/osv/edice.nsf/B56F757C1507C286C12570500034BA62/$file/11.htm [1458] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927010318/http://www.env.cz/osv/edice.nsf/B56F757C1507C286C12570500034BA62/$file/11.htm [1459] => | periodikum = www.env.cz [1460] => | datum vydání = 2007-09-27 [1461] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1462] => }} [1463] => * {{Citace elektronické monografie| url = http://www.sci.muni.cz/~dobro/zemsky_povrch_lesy.html | titul = Monitorování lesních ekosystémů| vydavatel = Masarykova univerzita}} [1464] => * {{Citace elektronického periodika [1465] => | titul = Studie: Kjótský systém obchodování s emisemi podporuje kácení pralesů [1466] => | url = http://www.greenpeace.cz/media/novinky.shtml?x=2033555 [1467] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070927005337/http://www.greenpeace.cz/media/novinky.shtml?x=2033555 [1468] => | periodikum = www.greenpeace.cz [1469] => | datum vydání = 2007-09-27 [1470] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1471] => }} [1472] => * {{Citace elektronického periodika [1473] => | titul = Amazonské lesy mizí. I přes zásah vlády [1474] => | url = https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/amazonske-lesy-mizi-i-pres-zasah-vlady/r~i:article:79928/ [1475] => | periodikum = Aktuálně.cz [1476] => | odkaz na periodikum = Aktuálně.cz [1477] => | vydavatel = Economia [1478] => | odkaz na vydavatele = Economia [1479] => | datum vydání = 2006-02-15 [1480] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1481] => | jazyk = cs [1482] => }} [1483] => * {{Citace elektronického periodika [1484] => | titul = Zastavuje se odlesňování naší planety? [1485] => | url = http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=5973 [1486] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070712222813/http://www.katastrofy.com/scripts/index.php?id_nad=5973 [1487] => | periodikum = katastrofy.com [1488] => | datum vydání = 2007-07-12 [1489] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1490] => }} [1491] => * {{Citace elektronického periodika [1492] => | titul = Zelená cesta naděje - Životní prostředí - Odlesňování [1493] => | url = http://www.zelenacestanadeje.cz/www/main.php?pageid=22&lang=1 [1494] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070928121227/http://www.zelenacestanadeje.cz/www/main.php?pageid=22&lang=1 [1495] => | periodikum = www.zelenacestanadeje.cz [1496] => | datum vydání = 2007-09-28 [1497] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1498] => }} [1499] => * {{Citace elektronického periodika [1500] => | titul = African deforestation not as great as feared: study - Africké odlesnění není tak velké jako jsme se obávali: studie [1501] => | url = https://phys.org/news/2017-12-african-deforestation-great.html [1502] => | periodikum = phys.org [1503] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1504] => | jazyk = en-us [1505] => }} [1506] => * {{Citace elektronického periodika [1507] => | titul = Global Forest Change - Globální mapa odlesňování založená na datech Landsata [1508] => | url = http://google.org/crisismap/google.com/science-2013-global-forest/ [1509] => | periodikum = Google Crisis Map [1510] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1511] => }} [1512] => * {{Citace elektronického periodika [1513] => | titul = JICA and JAXA develop an early warning system for deforestation of tropical forest – Systém včasného varování lesů JICA-JAXA v tropech [1514] => | url = https://www.eorc.jaxa.jp/jjfast/ [1515] => | periodikum = www.eorc.jaxa.jp [1516] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1517] => | jazyk = en [1518] => }} [1519] => *{{Citace elektronického periodika [1520] => | titul = Intact Forest Landscapes – Přehled netknutých starých lesů [1521] => | url = http://www.intactforests.org/world.map.html [1522] => | periodikum = www.intactforests.org [1523] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1524] => }} [1525] => *{{Citace elektronického periodika [1526] => | titul = Forests - Environmental Investigation Agency - Environmentální vyšetřovací agentura: vyšetřování nezákonné těžby dřeva [1527] => | url = https://eia-international.org/forests/ [1528] => | periodikum = eia-international.org [1529] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1530] => | jazyk = en [1531] => }} [1532] => *{{Citace elektronického periodika [1533] => | titul = Forests for the world - EIA v USA Zprávy a informace [1534] => | url = http://eia-global.org/forests_for_the_world/ [1535] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160226181045/http://eia-global.org/forests_for_the_world/ [1536] => | periodikum = eia-global.org [1537] => | datum vydání = 2016-02-26 [1538] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1539] => }} [1540] => *{{Citace periodika [1541] => | titul = Cocaine users are destroying the rainforest - at 4 square metres a gram - Kokain ničí deštné lesy - 4 čtverečné metry na gram drogy [1542] => | url = https://www.theguardian.com/world/2008/nov/19/cocaine-rainforests-columbia-santos-calderon [1543] => | periodikum = The Guardian [1544] => | datum vydání = 2008-11-19 [1545] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1546] => | issn = 0261-3077 [1547] => | jazyk = en-GB [1548] => | jméno = Sandra [1549] => | příjmení = Laville [1550] => | jméno2 = [1551] => | příjmení2 = [1552] => }} [1553] => *{{Citace elektronického periodika [1554] => | titul = “Avoided Deforestation” Plan Gains Support {{!}} Worldwatch Institute - Plán „Podpora předcházení odlesňování“ získává podporu [1555] => | url = http://www.worldwatch.org/node/6034 [1556] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110728125241/http://www.worldwatch.org/node/6034 [1557] => | periodikum = Worldwatch Institute [1558] => | datum vydání = 2011-07-28 [1559] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1560] => }} [1561] => * {{Citace elektronického periodika [1562] => | titul = OneWorld – Průvodce tropickými lesy [1563] => | url = https://oneworld.org/ [1564] => | periodikum = OneWorld [1565] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1566] => | jazyk = en-US [1567] => }} [1568] => *{{Citace elektronického periodika [1569] => | titul = REDD+ {{!}} ForestIndustries.EU – Některé informace o pozadí odlesňování a REDD + [1570] => | url = http://www.forestindustries.eu/redd [1571] => | periodikum = www.forestindustries.eu [1572] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1573] => }} [1574] => *{{Citace elektronické monografie [1575] => | titul = Rainforest Foundation US – Odlesňování a změna klimatu [1576] => | url = https://rainforestfoundation.org/climate-change/ [1577] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1578] => | jazyk = en-US [1579] => }} [1580] => ==== V médiích ==== [1581] => *{{Citace periodika [1582] => | příjmení = Taylor [1583] => | jméno = Jerome [1584] => | titul = Destruction of forests in developing world 'out of control' – Ničení lesů v rozvojovém světě „mimo kontrolu“ [1585] => | periodikum = The Independent [1586] => | datum vydání = 2007-03-14 [1587] => | ročník = [1588] => | číslo = [1589] => | strany = [1590] => | url = http://news.independent.co.uk/environment/article2355962.ece [1591] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20070317044253/http://news.independent.co.uk/environment/article2355962.ece [1592] => }} {{Wayback|url=http://news.independent.co.uk/environment/article2355962.ece |date=20070317044253 }} [1593] => * {{Citace elektronického periodika [1594] => | titul = Vanishing Forests: New Map Details Global Deforestation – Mizící lesy: Nová mapa detailů globálního odlesnění [1595] => | url = https://www.livescience.com/41215-map-reveals-global-deforestation.html [1596] => | periodikum = livescience.com [1597] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1598] => | jazyk = en [1599] => | jméno = Stephanie [1600] => | příjmení = Pappas [1601] => }} [1602] => * {{Citace elektronického periodika [1603] => | titul = The Amazon is being relentlessly torn down, just as scientists have discovered 381 new species in it – Nové amazonské druhy objevené každé dva dny, zatímco deštný prales je zničen „vytrvalým odlesňováním“ [1604] => | url = http://www.independent.co.uk/environment/amazon-new-species-discover-rainforest-south-america-deforestation-jungle-a7921641.html [1605] => | periodikum = The Independent [1606] => | datum vydání = 2017-08-31 [1607] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1608] => | jazyk = en [1609] => }} [1610] => * {{Citace periodika [1611] => | titul = Revealed: rampant deforestation of Amazon driven by global greed for meat – Odhaleno: nekontrolovatelné odlesňování Amazonu vyvolané celosvětovou touhou po masu [1612] => | url = https://www.theguardian.com/environment/2019/jul/02/revealed-amazon-deforestation-driven-global-greed-meat-brazil [1613] => | periodikum = The Guardian [1614] => | datum vydání = 2019-07-02 [1615] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1616] => | issn = 0261-3077 [1617] => | jazyk = en-GB [1618] => | jméno = Dom [1619] => | příjmení = Phillips [1620] => | jméno2 = Daniel Camargos Andrew [1621] => | příjmení2 = Wasley [1622] => | jméno3 = Alexandra Heal in [1623] => | příjmení3 = London [1624] => }} [1625] => ==== Filmy online ==== [1626] => * {{Citace monografie [1627] => | titul = Battle for the Trees - Archiv dokumentárních filmů Národní filmové rady Kanady – Bitva o stromy [1628] => | url = https://www.nfb.ca/film/battle_for_the_trees/ [1629] => | jazyk = en [1630] => | jméno = National Film Board of [1631] => | příjmení = Canada [1632] => }} [1633] => * {{Citace monografie [1634] => | titul = The Forest in Crisis – Archiv dokumentárních filmů Národní filmové rady Kanady – Lesy v krizi [1635] => | url = https://www.nfb.ca/film/forest_in_crisis/ [1636] => | jazyk = en [1637] => | jméno = National Film Board of [1638] => | příjmení = Canada [1639] => }} [1640] => * {{Citace elektronického periodika [1641] => | titul = Video On Deforestation In Paraguay As A Result Of Agricultural Development: Impact To Indigenous People And Wildlife - Indigenous Peoples Issues and Resources – Video o nezákonném odlesňování v Paraguayi [1642] => | url = http://indigenouspeoplesissues.com/index.php?option=com_content&view=article&id=4668:video-on-deforestation-in-paraguay-as-a-result-of-agricultural-development-impact-to-indigenous-people-and-wildlife&catid=68:videos-and-movies&Itemid=96 [1643] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131102162013/http://indigenouspeoplesissues.com/index.php?option=com_content&view=article&id=4668:video-on-deforestation-in-paraguay-as-a-result-of-agricultural-development-impact-to-indigenous-people-and-wildlife&catid=68:videos-and-movies&Itemid=96 [1644] => | periodikum = web.archive.org [1645] => | datum vydání = 2013-11-02 [1646] => | datum přístupu = 2019-10-10 [1647] => }} [1648] => [1649] => {{Autoritní data}} [1650] => {{Globální oteplování}} [1651] => {{Portály|Stromy}} [1652] => [1653] => [[Kategorie:Lesy]] [1654] => [[Kategorie:Lesnictví]] [1655] => [[Kategorie:Činitelé radiačního působení]] [1656] => [[Kategorie:Změna klimatu]] [1657] => [[Kategorie:Ekologie lesa]] [] => )

good wiki

Odlesňování

amazonského pralesa v Brazílii Bolívii. Na celém světě bylo mezi roky 1990 a 2015 ztraceno 10 % oblastí divočiny.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

Odlesňování

About

Expert Team

Award winning agency

10 Year Exp.

You might be interested in

Brazílie

Čína

Madagaskar

Malajsie

Myanmar

Paraguay

Service

About us

Technology

Locations