Array ( [0] => 15488474 [id] => 15488474 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Odysseia [uri] => Odysseia [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor: AGMA Odyssée.jpg|náhled|upright=0.7|Personifikace Odysseie. Na krunýři ženy jsou výjevy z Odysseie (Scila, Aiolos, Polyfémos). Patrně z knihovny Pantainovy (2. stol. př. n. l.). Muzeum Staré Agory, [[Athény]]]] [1] => '''''Odysseia''''' (řecky Ὀδύσσεια – ''Odysseia'') neboli (ve zlatinizované podobě) '''''Odyssea''''' je vedle ''[[Ilias|Iliady]]'' druhý [[epos]], který je připisován [[Homér]]ovi. Jde o rozsáhlou [[Epika|epickou]] [[báseň]] psanou v [[daktyl]]ském [[hexametr]]u, která navazuje na události vylíčené v eposu ''Ilias''. Podle moderních výzkumů (především počítačové analýzy) se zdá, že je ''Odyssea Iliadou'' silně ovlivněna, ale že byla napsána o 50–100 let později, snad koncem 8. století př. n. l.''Encyklopedie Antiky'', heslo Homéros. Má 12 111 veršů rozdělených do 24 zpěvů, které se označují velkými písmeny řecké abecedy. Vliv tohoto díla na [[Řecká mytologie|řeckou mytologii]] a na [[Evropa|evropskou]] kulturu je značný, i když patrně menší než u básně ''Ilias''. [2] => [3] => == Obsah == [4] => [[Soubor:Bartholomäus_Spranger_008.jpg|náhled|upright|Odysseus a Kirké]] [5] => [[Odysseus]], [[Ithaka|ithacký]] [[král]], si na cestě domů z [[Trojská válka|Trojské války]] rozhněvá boha moří [[Poseidón|Poseidona]] a ten se rozhodne znemožnit mu návrat. Odysseus zažívá na své cestě různá dobrodružství a útrapy – bojuje se zuřivou saní [[Skylla|Skyllou]], jen tak tak se dostane ze spárů vodního víru, který vytváří mořská obluda [[Charybda]], přelstí kouzelnici [[Kirké]] a dokonce i navštíví [[podsvětí]]. Nakonec díky pomoci své patronky bohyně [[Athéna|Athény]] po 10 letech bloudění šťastně dorazí domů, ale svůj dům nachází v obležení nápadníků jeho ženy [[Pénelopé|Pénelopy]], která mu i přes dlouhé odloučení zůstala věrná. Odysseus se jí dá poznat při zvláštní zkoušce, kterou si královna vymyslí, aby odradila dotěrné muže. Pouze on jediný totiž dokáže napnout svůj starý [[luk]]. Spolu se svým synem [[Télemachos|Télemachem]], jenž ho již dlouho hledal (na své cestě navštívil i krále [[Meneláos|Meneláa]], manžela krásné [[Helena (mytologie)|Heleny]]), nápadníky pozabíjí a ujímá se vlády. [6] => [7] => Epos je rozdělen do 24 zpěvů, což odpovídá 24 písmenům [[Řecká abeceda|řecké abecedy]], jimiž se zpěvy v řečtině označují; děj není seřazen chronologicky, většinu svého putování popisuje Odysseus zpětně při různých vyprávěních svým hostitelům. [8] => [9] => === 1.–4. zpěv === [10] => Sněm bohů na [[Olymp|Olympu]] chce usnadnit návrat domů Odysseovi, kterého už sedmým rokem zadržuje nymfa [[Kalypsó]] na svém ostrově Ógygii. Posel bohů [[Hermés]] je poslán nymfu přimět, aby Odyssea propustila. Bohyně Pallas Athéna se mezitím snesla na Odysseův domovský ostrov Ithaku, kde je jeho žena Pénelopa tísněna nápadníky žádajícími, aby si jednoho z nich vzala. V podobě Odysseova přítele [[Mentór|Mentóra]] podnítila Athéna Odysseova syna Télemacha, aby se vydal hledat svého ztraceného otce, nejprve do [[Pylos (město)|Pylu]] ke králi [[Nestór|Nestorovi]], potom do [[Sparta|Sparty]] ke králi Meneláovi. [11] => [12] => === 5.–8. zpěv === [13] => Na vlastnoručně zbudovaném voru opustil Odysseus Ógygii, ostrov nymfy Kalypsó. Jeho nepřítel, bůh moří Poseidón, vyvolal bouři a vor zničil. Odysseus se z posledních sil zachránil na ostrově Scherii, vlasti [[Fajákové|Fajáků]], kde je na pobřeží laskavě přijat královou dcerou [[Nausikaá|Nausikaou]]. [14] => [15] => === 9.–12. zpěv === [16] => [[Soubor:John_William_Waterhouse_-_Ulysses_and_the_Sirens_(1891).jpg|náhled|upright=1.5|Odysseus naslouchá zpěvu Sirén]] [17] => [[Soubor:Francesco Hayez 028.jpg|náhled|Odysseus u Fajáků]] [18] => Ústřední část eposu. Odysseus je hostem na dvoře krále Fajáků [[Alkinoos|Alkinoa]] a vypráví o svém bloudění po moři po odjezdu od Tróje: [19] => [20] => Nejprve připlul k městu Ismaru v zemi Kikonů, které vypálil, Kikonové v odvetě zabili mnoho Odysseových druhů. Potom byly jejich lodě zahnány k Lótofágům, pojídačům lotosu – někteří Odysseovi druhové snědli lotos a chtěli navždy zůstat u Lótofágů, takže je Odysseus musel dovléct do lodi násilím. Pak připlul k zemi Kyklópů a jedním z nich byl s druhy uvězněn v jeskyni, [[Kyklóp]] Odysseovy druhy postupně požíral, s pozůstalými Odysseus Kyklópa oslepil a uprchl. Poté přistál u [[Aiolos|Aiola]], který je vypravil na cestu domů a dal jim zavázaný měch naplněný větry; když však už byli na dohled Ithaky, Odysseovi druhové měch rozvázali a větry je zanesly zpět na moře. [21] => [22] => Po další plavbě doplul Odysseus k [[Laistrygonové|Laistrygonům]], lidožravým obrům, kteří zničili jedenáct Odysseových lodí a jejich posádky snědli, jen Odysseus se svou jednou lodí se zachránil. S touto poslední lodí dospěl Odysseus k ostrovu Aiaia, kde přebývala kouzelnice Kirké – ta proměnila několik Odysseových druhů ve vepře, Odysseus se však s pomocí boha [[Hermés|Herma]] tomuto údělu vyhnul. Kirké se do něj zamilovala a rok zdržovala u sebe, než ho propustila a poslala do podsvětí zeptat se slepého věštce Teiresia na další cestu. V podsvětí [[Teiresiás]] Odysseovi předpověděl, že dopluje na ostrov Thrínakii, kde se budou pást [[Hélios|Héliova]] stáda, chce-li se však vrátit na Ithaku, nesmí žádné zvíře ze stáda zabít. Potom se na Ithace musí utkat s Penelopinými nápadníky a nakonec si bude muset usmířit Poseidóna obětí. Kromě toho se Odysseus v podsvětí setkal i se svou matkou [[Antikleia|Antikleiou]] a s dalšími ženami, matkami a družkami slavných hrdinů, a nakonec s dušemi hrdinů, kteří zemřeli po návratu z Tróje: s [[Agamemnón]]em, [[Achiles|Achileem]] a [[Aiás|Aiantem]]. Viděl také [[Mínós|Mínóa]], dříve krétského krále, soudce v podsvětí a různé duše trápené navždy za nějaký přečin, například [[Tantalos|Tantala]] a [[Sisyfos|Sísyfa]], promluvil také s [[Héraklés|Héraklem]] a pak z podsvětí utekl. [23] => [24] => Poté se Odysseus vrátil zpět na ostrov Aiaiu, kde ho Kirké varovala před nástrahami další cesty – [[Siréna (mytologie)|Sirénami]], mořskými obludami Skyllou a Charybdou a stejně jako Teiresiás před zabíjením Héliova skotu na ostrově Thrinakii. Od Kirké připluli k ostrovu Sirén, Odysseus zacpal druhům uši voskem a sám se nechal přivázat ke stěžni a tak unikli jejich vábnému zpěvu. Propluli mezi Skyllou a Charybdou, které uchvátily několik námořníků a poté Odysseova loď dospěla k ostrovu, kde se pásla stáda boha Hélia. Hladoví Odysseovi druhové několik kusů dobytka zabili a snědli, Zeus jim pak na odjezdu roztříštil loď, všichni námořníci zahynuli, jen Odysseus se zachránil a vítr ho na trámu z lodi zahnal podél Charybdy na ostrov nymfy Kalypsó, Ógygii. [25] => [26] => === 13.–16. zpěv === [27] => Odysseus se s pomocí Fajáků vrátil na rodnou Ithaku, kde mu bohyně Athéna dala podobu starého žebráka. Odebral se pak na salaš k věrnému pastýři Eumaiovi, vydával se za cizince a budil v pastýři naději, že se Odysseus brzy vrátí. V Eumaiově chýši se také setkal s Telemachem, který se vrátil ze Sparty. [28] => [29] => === 17.–20. zpěv === [30] => Odysseus se dal poznat Telemachovi a spolu se dohodli na porážce nápadníků. Po dvaceti letech se Odysseus v podobě žebráka vrátil do svého domu, kde jej poznal pouze jeho starý pes Argos a stará služka [[Eurykleia]]. Odysseus se pak připravoval na zápas se ženichy, od kterých zažil jen urážky, takže se ho jako hosta musela ujmout sama Penelopé, jeho manželka. [31] => [32] => === 21.–22. zpěv === [33] => [[Soubor:Francesco Primaticcio 002.jpg|náhled|F. Primaticcio: Odysseus a Pénelopé, 1563]] [34] => Penelopé přinesla Odysseův luk a prohlásila, že se vdá za toho, komu se podaří luk napnout a prostřelit jím ucha dvanácti seker za sebou. Nikomu z nápadníků se to nepovedlo, Odysseus se však také přihlásil a ucha seker prostřelil. Poté se Odysseus dal poznat a s pomocí věrného Eumaia a Telemacha postřílel všechny nápadníky. [35] => [36] => === 23.–24. zpěv === [37] => Odysseus se dal poznat i Penelopě, ta si však nebyla jistá, zda před ní opravdu stojí její ztracený manžel. Aby jej vyzkoušela, přikázala vynést z ložnice jejich společné lůžko, které neznal nikdo než oni dva, a ustlat jej. Odysseus se však podivil, neboť jejich lůžko, které kdysi sám udělal z kmene vrostlého do podlahy, nebylo možné z ložnice vynést. Penelopu tato zkouška přesvědčila a Odyssea přivítala jako svého muže. Závěrem Odysseus navštívil svého otce [[Láertés|Láerta]] a na pokyn Athény se usmířil s příbuznými zabitých nápadníků. [38] => [39] => == Dějiny textu == [40] => Otázka vzniku a původu homérských textů zaměstnává badatele od konce 18. století, kdy německý učenec [[Friedrich August Wolf|F. A. Wolf]] poukázal na rozpory mezi Iliadou a Odysseou a Homérovo autorství zpochybnil. Jakkoli je forma a jazyk obou básní velmi blízká, různé reálie odkazují do velmi různých dob. Obecně se dnes soudí, že text prošel dlouhým vývojem a ústním podáním, než jej kdosi z dvou nebo více zdrojů sjednotil a brzy nato i zapsal. Konec 8. století př. n. l. je pravděpodobný i proto, že právě v té době se v Řecku začalo šířit abecední písmo. Oba texty se těšily neobyčejné úctě a tak už v 6. století př. n. l. dal athénský tyran [[Peisistratos]] pořídit jakýsi kánonický text (tzv. Peisistratovská redakce), který se užíval i ve školách. Homéra pak citují mnozí starověcí filosofové i básníci. [41] => [42] => K pochybnostem o autorství je však třeba říct právě toto, totiž že již [[Platón]] oba eposy, Illias i Odysseu, uvádí jako díla Homérova, člověk, který právě Homéra citoval na mnoha místech svého díla. Tím spíše se zdá nejistou myšlenka, že by nějaký člověk v době dnešní nebo nedávné mohl vědět o autorství více nežli samotní Řekové v 5. století př. n. l., zvláště pak tomu, kdo je do hloubky vzdělanosti tehdejších Řeků zasvěcen. [43] => [44] => Důležitou etapu představuje snaha [[Alexandrie|alexandrijských]] učenců, zejména [[Aristarchos ze Samothráky|Aristarcha ze Samothraké]], porovnáním různých rukopisů ustavit spolehlivý text. Tehdy patrně vzniklo i rozdělení na 24 zpěvů i nejstarší latinský překlad Livia Andronika. Ani z jejich spisů se však mnoho nezachovalo a nejstarší zachované zlomky Homéra na [[papyrus|papyru]] pocházejí až ze 2.–3. století. Nejstarší úplné pergamenové rukopisy pocházejí až ze 10.–11. století a jsou uloženy v Benátkách. Nicméně je pravděpodobné, že díky péči alexandrijců a dalších je jejich text blízký textu z 8. století př. n. l. [45] => [46] => == Odyssea v evropské kultuře == [47] => Odysseia inspirovala už [[Sofoklés|Sofoklova]] ''Aianta'' a ''Filoktéta'', [[Publius Vergilius Maro|Vergiliovu]] ''Aeneis'' i [[Dante Alighieri|Dantovo]] ''Peklo''. Epickou báseň ''Ulysses'' napsal [[Alfred Tennyson]] (1833), slavnou parafrází je ''[[Odysseus (Joyce)|Odysseus]]'' [[James Joyce|J. Joyce]] ([[1922]]) a epos ''Odysseia'' napsal [[Nikos Kazantzakis]] (1938). Odysseia a její postavy byly tématem mnoha oper, divadelních her a ovšem výtvarných děl, zejména od 16. století. Vynikající literární rozbor Homérova slohu podal na jednom příběhu z Odysseie [[Erich Auerbach (filolog)|Erich Auerbach]] v první kapitole knihy ''Mimesis''. [48] => [49] => == Vydání a překlady == [50] => Už v 15. století vyšla dvakrát jako [[prvotisk]] a od počátku 17. století se překládala do moderních jazyků. Do francouzštiny ji přeložil S. Certon 1604, do angličtiny J. Chapman 1616 a [[Alexander Pope]] 1713. Další překlad vytvořil filosof [[Thomas Hobbes]]. Do němčiny přeložil Odysseu poprvé [[Johann Heinrich Voss]] 1781 a po něm mnozí další. [51] => [52] => Do češtiny epos poprvé přeložil [[Antonín Liška (1791)|Antonín Liška]] (jako ''Homérowa Odyssea'', 1844, 1848), po něm [[Hynek Jaroslav Mejsnar]] (jako ''Homérova Odysseja'', 1873), [[Antonín Škoda]] (jako ''Homérova Odysseia'', 2 sv. 1883–1885, I. díl 1902 a 1909, II. díl 1908), [[Vilém Steinmann]] (jako ''Homerova Odyssea'', zpěv I.–XII. 1888, zpěv XIII.–XXIV., 1890, 1907) a [[Ferdinand Hoffmeister]] (krácený překlad jako ''Homerova Odysseia'', 1912, 1925, jako ''Homerova Ilias a Odysseia ve výboru'', I. díl 1931, 1. část II. dílu 1933 a 2. část II. dílu 1935). Český čtenář má také k dispozici metrický, byť poměrně archaický překlad [[Otmar Vaňorný|Otmara Vaňorného]] (jako ''Homérova Odysseia'', 1921, 1924, 1940, 1943, pak jako ''Odysseia'' 1967, 1996, 1999, 2007, 2017, překlad přepracovaný [[Ferdinand Stiebitz|Ferdinandem Stiebitzem]] jako ''Odysseia'', 1956), dále modernější překlad [[Rudolf Mertlík|Rudolfa Mertlíka]] (jako ''Odysseia,'' 1984), který v zásadě vyšel z Vaňorného, a čtivý překlad [[Vladimír Šrámek (překladatel)|Vladimíra Šrámka]] (1940, 1945/46, 1987, 2012, 2021), založený na současném jazyce a volném verši. Kromě toho vyšla celá řada převyprávění Odysseova příběhu pro děti (např. ''Příběhy Odysseovy'' v překladu Jana Šafránka, 1887, a ''Příběhy Odysseiovy'' v překladu Rudolfa Mertlíka, 1969). [53] => [54] => == Odkazy == [55] => [56] => === Reference === [57] => [58] => [59] => === Literatura === [60] => * Homér, ''Odysseia''. Přeložil [[Otmar Vaňorný]]. Praha: Rezek 2007 [61] => * Homér, ''Odysseia''. Přeložil [[Vladimír Šrámek (překladatel)|Vladimír Šrámek]]. Praha: NV 1987 [62] => * Homér, ''Odysseia''. Přeložil [[Rudolf Mertlík]]. Praha: Odeon 1984 [63] => * Homér, ''Odysseia''. Přeložil [[Otmar Vaňorný]]. Praha: Odeon 1967 [64] => * Homér, ''Příhody Odysseovy''. Přeložil [[Otmar Vaňorný]]. Praha: Laichter 1922. [http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:8bcb7690-55bb-11e4-bc71-005056827e52 Dostupné online.] [65] => * ŠAFRÁNEK, Jan. ''Příběhy Odysseovy.'' Praha : J. R. Vilímek, 1887. [[s:Příběhy Odysseovy|Dostupné online na projektu Wikizdroje.]] [66] => * {{Citace monografie [67] => | příjmení = Homér [68] => | odkaz na autora = Homér [69] => | rok = 1902 [70] => | titul = Homerova Odysseia [71] => | překladatelé = [[Antonín Škoda]] [72] => | svazek = 1. díl [73] => | vydavatel = Č. ak. císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění [74] => | místo = Praha [75] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:aab46ac0-657f-11e4-8214-005056827e51 [76] => | počet stran = 201 [77] => }} [78] => * E. Auerbach, ''Mimésis''. Praha: Mladá fronta 1998 [79] => * BUTLER, Samuel. Autorka Odysseie. ''Literární noviny'', roč. 7, č. 40, 1996, příloha ''Konserva'', s. 2–3. Dostupné [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/40/p2.png online]. [80] => * HÖLSCHER, Uvo. Scéna a situace: chytrá Pénelopé. ''Literární noviny'', roč. 7, č. 40, 1996, příloha ''Konserva'', s. 1–2. Dostupné [https://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=LitNIII/7.1996/40/p1.png online]. [81] => * ''Encyklopedie Antiky''. Praha: Academia 1973. Hesla Homéros, Homérská otázka. [82] => * {{Citace monografie [83] => | příjmení = Eliášová [84] => | jméno = Miloslava [85] => | odkaz na autora = [86] => | rok = 1911 [87] => | titul = Příhody Odysseovy [88] => | vydavatel = F. Šimáček [89] => | místo = Praha [90] => | url = http://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:6a6c34a0-8a28-11e6-88c5-005056827e52 [91] => | počet stran = 126 [92] => }} [93] => [94] => === Související články === [95] => * [[Homér]] [96] => * [[Ilias]] [97] => [98] => === Externí odkazy === [99] => * {{Commonscat|Odyssey}} [100] => * {{Wikizdroje|dílo=Odysseia}} [101] => * {{Wikizdroje|dílo=Přehled dějin literatury řecké/Obsah Odysseie}} [102] => * {{Ndk titul|titul=Odysseov~0.5|název=Odysseia|autor=Homéros}} [103] => * [http://esripm.maps.arcgis.com/apps/MapTour/index.html?appid=4fc9153f4d9248b9bab7011e3950b552 Interaktivní mapa k Odysseji (en)] [104] => * [https://www.youtube.com/watch?v=w0-M16hPSN0 Rozbor Odysseie (Sylva Fischerová) (YouTube)] [105] => * {{el}}[http://www.perseus.tufts.edu/hopper/text?doc=Perseus%3Atext%3A1999.01.0135 Homer: ''The Odyssey'' (řecky)] [106] => * {{en}}[http://www.archive.org/search.php?query=creator%3A%22Homer%22%20AND%20title%3Aodyssey%20AND%20mediatype%3Atexts Anglické překlady na ''Internet Archives''] [107] => * {{de}}[https://web.archive.org/web/20101023090038/http://www.digbib.org/Homer_8JHvChr/De_Odyssee Německý překlad na DigBib] [108] => [109] => {{Řecká mytologie}} [110] => {{Autoritní data}} [111] => {{Portály|Antika|Literatura}} [112] => [113] => [[Kategorie:Starověká řecká básnická díla]] [114] => [[Kategorie:Eposy]] [115] => [[Kategorie:Knihy z 8. století př. n. l.]] [] => )
good wiki

Odysseia

Personifikace Odysseie. Na krunýři ženy jsou výjevy z Odysseie (Scila, Aiolos, Polyfémos).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Otmar Vaňorný','Vladimír Šrámek (překladatel)','Homér','Ilias','Rudolf Mertlík','Hermés','epos','luk','Antonín Liška (1791)','Alexandrie','prvotisk','Peisistratos'

Alexandrie

Epos

Hermes

Homér

Ilias

Luk

Peisistratos