Array ( [0] => 15522937 [id] => 15522937 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oftalmologie [uri] => Oftalmologie [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Slit lamp Eye examination by Ophthalmologist.jpg|náhled|vpravo|200px|Vyšetření očí oftalmologem]] [1] => '''Oftalmologie''' (oční lékařství, dříve také okulistika) je obor [[Lékařství|medicíny]], zabývající se [[Nemoc|onemocněními]] a [[chirurgie|chirurgií]] [[zrak]]ových drah (visual pathways), jež zahrnují [[oko]], [[mozek]], a oblasti okolo mozku, jako je [[slzný systém]] nebo [[oční víčko|oční víčka]]. Termín '''oční lékař''' či '''oftalmolog''' implikuje vystudovaného [[lékař]]e, a vzhledem ke skutečnosti, že oční lékaři provádějí operace očí, jsou považováni za lékaře a chirurgy. [2] => [3] => Samotné slovo ''oftalmologie'' pochází z řeckých slov ''ofthalmos'', jež znamená „oko“, a ''logos'', které má významů spoustu, mezi zde myšlené patří tři: „slovo“, „myšlenka“ a „promluva/rozprava“. Doslova tak oftalmologie znamená „vědu o očích“. Jakožto obor medicíny se oční lékařství vztahuje také na [[Živočichové|zvířata]], už jen proto, že praxe u [[člověk|lidí]] se od praxe u zvířat liší zcela minimálně. Rozdíly v očním lékařství lidí a zvířat se tak liší jen v anatomii či v prevalenci, nikoli však v průběhu očních onemocnění. [[Veterinární lékařství|Veterinární]] oční lékařství je nicméně v mnoha zemích odděleno od očního lékařství u lidí, a tak jen zřídkakdy ošetřuje oční lékař jak zvířecí, tak lidské pacienty. [4] => [5] => == Význam == [6] => Oko, včetně své struktury a mechanismů, fascinuje [[vědec|vědce]] i obyčejné lidi už od nepaměti. Většina signálů do [[mozek|mozku]] přichází právě ze zrakových čidel, a proto i řada [[angličtina|anglických]] výrazů, jež znamenají porozumění, je ekvivalentní k výrazům týkajícím se zraku. Kupříkladu frázi „I see“ lze přeložit jako „vidím“, ale rovněž jako „rozumím“. [7] => [8] => Mnoho pacientů s pocitem, že trpí vadou zraku, má podstatně větší starost právě o nemoci poškozující vidění, nežli o jiné, často i smrtelné, choroby. Možná ztráta zraku má nesmírný dopad nejen na [[duše|psychiku]] pacienta, ale rovněž na jeho ekonomické a sociální podmínky. Důvodem je skutečnost, že zrakově postižení či [[slepota|slepí]] lidé vyžadují výraznou péči a asistenci při každodenních úkonech a také často nejsou schopni nadále zastávat dosavadní [[povolání|práci]]. [9] => [10] => Udržování si zdravého zraku a léčba zrakových postižení, jež zhoršují lidské vidění, významně přispívají k docenění prodloužené délky života, kterou dnes všechny obory medicíny umožňují. Pakliže vezmeme v úvahu důležitost zraku pro [[kvalita života|kvalitu lidského života]], je oční lékařství velice prospěšným oborem, a to zejména proto, že oftalmologové jsou ve většině případů schopni navrátit či alespoň zlepšit pacientovo vidění. Pokroky v [[diagnostika|diagnostice]] a v léčbě zrakových onemocnění rozšířily společně s vylepšenými metodami chirurgických zákroků schopnost lékařů uzdravit zrak v míře doposud nepoznané. [11] => [12] => == Dějiny očního lékařství == [13] => === Období před Hippokratem === [14] => Vědci z tohoto období zakládali své [[koncepce]] oka z velké míry spíše na spekulacích než na empirických důkazech. Rozpoznali [[oční bělmo]] a průhlednou [[rohovka|rohovku]], tenký film fungující jako vnější obal oka s vnitřní vrstvou tvořenou zornicí a tekutinou uprostřed. [[Alkamaeon]] a jeho současníci věřili, že právě tato tekutina zprostředkovávala zrak a protékala trubicí z oka až do mozku. [[Aristotelés|Aristoteles]] přidal k podobným názorům empirické údaje. Provedl [[pitva|pitvu]] očí zvířat a objevil tři (nikoli dvě) vrstvy. Také zjistil, že tekutina měla trvalou konzistenci, přičemž čočka se po smrti vytvarovala (či dokonce ztuhla) a okolní vrstvy se zdály být vedle sebe. Aristoteles a jeho současníci dále poukázali na existenci tří (ne jen jedné) trubic, vedoucích z oka. Trubice z každého oka se setkávaly uvnitř [[lebka|lebky]]. [15] => [16] => === Alexandrijské poznatky === [17] => K dalšímu poznání oka významnou měrou přispěly poznatky [[Alexandrie|Alexandrijců]]. [[Aetius Amidenus]] se zmiňuje o [[Herofilus|Herofilově]] práci věnované oku – ta však už dnes neexistuje. Ve skutečnosti se neví o žádných rukopisech z daného regionu a období, jež by se zachovaly. Nezbývá tak než se opírat o Celsiovo svědectví – svědectví, jež vypadá jako práce zmateného člověka, jenž nerozuměl látce, o níž psal. Od Celsia se dozvídáme, že v tomto období znali [[Čočka (optika)|čočku]] a že nadále neměli za to, že tekutina teče do mozku skrze jakousi trubici. Naopak, namísto trubice si představovali kontinuální vrstvu tkáně vedoucí do mozku. Celsiovi se však nepodařilo identifikovat funkci sítnice, a nedošel tak toho názoru, že právě sítnice je ona vrstva vedoucí do mozku. [18] => [19] => === Rufus === [20] => [[Rufus z Efezu]] již zkoumal modernější pojetí oka – rozpoznal spojivky, natažené jakožto čtvrtá epiteliální vrstva oka. Rufus byl prvním, kdo zjistil, že oko je dvoukomorové – první komora se rozprostírá od zornice k [[čočka (oko)|čočce]] (zaplněné vodou), druhá od čočky k [[sítnice|sítnici]] (naplněné látkou podobnou bílku). [[Galén]] napravil některá pochybení, jako zakřivení rohovky a čočky, původ [[optický nerv|optického nervu]], a existenci posteriorní komory. I přesto, že tento model představoval přibližný, leč zjednodušený moderní model oka, obsahoval nutně určité chyby. Až do doby po [[Vesalius|Vesaliovi]] však nebyl tento model dále rozvíjen. V té době vědci objevili [[řasnaté tělísko]] a zjistili, že se bělmo, [[sítnice]], cévnatka a [[zornice]] stýkají v jednom bodě. Zdálo se také, že obě oční komory obsahovaly jak stejnou tekutinu, tak i čočku připevněnou k cévnatce. [[Galén]] nadále rozvíjel koncept centrálního kanálu, a to i přesto, že při pitvě optického [[nerv]]u zjistil, že je tento celistvý. Chybně spočítal sedm očních svalů, tj. o jeden více. Rovněž si byl vědom existence [[slzovod]]ů. [21] => [22] => === Indie a Arábie === [23] => Život a působení [[Indie|indického]] [[chirurg]]a [[Sushruta|Sushruty]] jsou dějepisci kladeny nejdříve do [[1. století]] n. l. Sushruta napsal slavné pojednání ''[[Sushruta Samhita]]''. Kromě 72 onemocnění oka v něm popsal také několik oftalmologických chirurgických nástrojů a metod. Sushruta je považován za prvního indického lékaře, jenž operoval [[šedý zákal]] (katarakt).http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_agraw_susruta.htm{{Citace elektronického periodika [24] => | příjmení1 = Kansupada [25] => | jméno1 = K. B. [26] => | příjmení2 = Sassani [27] => | jméno2 = J. W. [28] => | titul = Sushruta: The father of Indian surgery and ophthalmology [29] => | periodikum = Documenta Ophthalmologica [30] => | ročník = 93 [31] => | číslo = 1–2 [32] => | datum_vydání = 1997 [33] => | strany = 159–167 [34] => | url = https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/9476614/ [35] => | jazyk = anglicky [36] => | doi = 10.1007/BF02569056 [37] => | pmid = 9476614 [38] => }} [39] => [40] => [[Arabové|Arabští]] vědci byli mezi prvními lékaři, kteří popsali [[Anatomie|anatomii]] oka - první známý [[diagram]] se objevil v knize [[Hunain ibn Is-hâq|Hunaina ibn Is-hâqa]] s názvem „Kniha desíti pojednání o oku“. Existují rukopisy z dřívějších dob, jež odkazují na kresby, o jejichž osudu není mnoho známo. Současné poznatky o znalostech starověkých [[Starověké Řecko|Řeků]] a [[Starověký Řím|Římanů]] o oku jsou omezené, vzhledem ke skutečnosti, že většina [[rukopis]]ů postrádá [[Kresba|kresby]]. Existuje jen malý počet řecko-římských kreseb a náčrtů oka. Proto není zcela jasné, na jaké problémy tyto texty odkazují a pro jaký účel byly zamýšleny. [41] => [42] => === Období po Galénovi === [43] => V období po Galénovi přicházejí arabští vědci s novou vlnou spekulací: v modifikovaném Galénově modelu umístili čočku doprostřed oka a tato představa nebyla vyvrácena až do doby, kdy Vesalius přišel s alternativním konceptem. Vesalius však nebyl oftalmologem a tvrdil, že oko je mnohem jednodušším, než jak ukazovali arabští vědci či Galén. Rohovka neměla tak velké zakřivení a posteriorní strana čočky nebyla tak velká. [44] => [45] => Porozumění stavbě oka se rozvíjelo pomalu, protože po dlouhou dobu byla čočka považována za samotný zdroj zraku a nikoli za část spojení, vedoucích ke zraku. Tuto mylnou představu odstranil až [[Hieronymus Fabricius]] a jeho následovníci, již správně umístili čočku a přispěli tak k rozvoji moderního pojetí stavby oka. Odstranili Galénův koncept sedmého očního svalu (zvaného [[retractor bulbi]]) a opětovně zavedli správnou míru zakřivení čočky a zornice. Rovněž dospěli k poznatku, že řasnaté tělísko je spojením mezi čočkou a cévnatkou. [46] => [47] => === Muslimské oční lékařství === [48] => Ze všech oborů [[muslim]]ské medicíny bylo oční lékařství považováno za jedno z nejvýznamnějších - řada speciálních nástrojů pro provádění operací očí pochází z muslimských zemí. Novinka jako například [[injekční stříkačka]], vynalezená [[Irák|iráckým]] doktorem [[Ammar ibn Ali z Mosulus|Ammarem ibn Ali z Mosulus]] a používaná pro extrahování měkkých zákalů vysáním, byla naprosto běžná v praktické medicíně islámských zemí. Co se týká operací zákalů oka, byl to právě Ammar ibn Ali, kdo se jako první doktor pokusil o extrahování zákalu za použití metody sání. Vedl dutou [[Kovy|kovovou]] stříkačku (podkožní injekci) skrz oční bělmo a sáním úspěšně extrahoval katarakt z oka.Ibrahim B. Syed PhD, "Islamic Medicine: 1000 years ahead of its times", ''Journal of the International Society for the History of Islamic Medicine'', 2002 (2): 2-9 [7]. [49] => [50] => [[Ibn al-Haytham]] (Alhazen), praotec [[optika|optiky]], se věnoval především anatomii oka. Svými objevy významně přispěl k rozvoji očního lékařství a chirurgie oka, a to zejména díky analýze a správnému vysvětlení procesu vidění a vizuálního vnímání (percepce) v ''Knize optiky'', vydané v roce [[1021]]. Byl také prvním, kdo se domníval, že je sítnice zapojena do procesu tvorby obrazu. [51] => [[Ibn al-Nafis]] zjistil, že sval za oční bulvou nepodpírá oční nerv, ba dokonce že se nerv se svalem nedotýkají. Rovněž objevil, že se optické nervy přetínají, avšak vzájemně se nedotýkají. Také přišel s řadou nových metod léčby šedého zákalu a ochabnutí zraku v jednom oku ve chvíli, kdy je druhé oko postiženo onemocněním. [52] => [53] => === Sedmnácté a osmnácté století === [54] => V sedmnáctém a osmnáctém století byly [[Malpighi]]m poprvé použity ruční [[lupa|lupy]], [[van Leeuwenhoek]] poprvé využil [[mikroskop]]u, [[Ruysch]] poprvé aplikoval preparáty pro fixaci oka při vyšetření a [[Francois Pourfour du Petit]] oko dokonce zmrazil. Tyto a další moderní postupy tak přispěly k hlubšímu poznání a zkoumání oka a k vyvinutí komplexnějšího modelu oka. Některé mylné představy však nadále přetrvávaly: vědci stále nevěděli, z jakého důvodu mění oční panenka rozměry (vysvětlením bylo prokrvení cévek v duhovce), jaká je funkce zadní komory a také k čemu vlastně slouží zornice. V roce [[1722]] zaznamenal [[Leeuwenhoek]] existenci [[oční tyčinka|tyčinek]] a [[oční čípek|čípků]], avšak reálně byly tyto objeveny až za použití mikroskopu [[Gottfried Reinhold Traviran|Gottfriedem Reinholdem Traviranem]] v roce [[1834]]. [55] => [56] => === Chirurgie oka ve Velké Británii === [57] => Prvním očním chirurgem ve [[Spojené království|Velké Británii]] byl [[John Freke]], který byl pro tuto pozici zmocněn v roce 1727. Prvním, na oční lékařství plně zaměřeným ústavem se pak v roce 1805 stala Nemocnice Sv. Bartoloměje (St. Bartholomew’s), dnes známá jako [[Moorfields Eye Hospital]]. [58] => [59] => == Významní čeští oftalmologové == [60] => [61] => === Historie === [62] => * [[Profesor|prof.]] [[Jiří Procháska]] (1749–1820) [63] => * prof. [[Jan Evangelista Purkyně]] (1787–1869), po něm jsou pojmenované tzv. [[Purkyňovy obrázky]] [64] => * prof. [[Josef Arnošt Ryba]] (1795–1856), syn hudebního skladatele [[Jakub Jan Ryba|Jakuba Jana Ryby]] [65] => * prof. [[Josef Schöbl]] (1837–1902) [66] => * prof. [[Jan Deyl]] (1855–1924) [67] => * prof. [[Jindřich Chalupecký (lékař)|Jindřich Chalupecký]] (1864–1918) [68] => * prof. [[Josef Janků]], objevil onemocnění [[oční toxoplazmóza|oční toxoplazmózu]], která je po něm pojmenována jako [[Morbus Janku]] [69] => * MUDr. [[Eduard Konrád Zirm]] (1863–1944), provedl v Olomouci roku 1905 první úspěšnou [[transplantace|transplantaci]] [[rohovka|rohovky]] ([[keratoplastika|keratoplastiku]]) [70] => * prof. [[Záboj Bruckner]] (1895–1929), synovec prof. Jana Deyla [71] => * prof. [[Bohumil Slavík]] (1888–1953), první přednosta Očního oddělení v Brně [72] => * prof. [[Jan Vanýsek]] (1910–1995), jako první v ČSR implantoval umělou čočku do [[oko|oka]] po operaci [[šedý zákal|šedého zákalu]] [73] => * prof. [[Jaroslav Kurz|Jaromír Kurz]] (1895–1965) [74] => * prof. [[Václav Vejdovský]] (1896–1977), první přednosta Oční kliniky v Olomouci [75] => * prof. [[Emil Dienstbier]] (1908–1985) [76] => * prof. [[Věra Kadlecová]] (1913–2002) [77] => * prof. [[Hanuš Kraus]] (1928–2006) [78] => [79] => === Současnost === [80] => * prof. MUDr. [[Ivan Karel]], DrSc., lékař II. oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, [[rytíř českého lékařského stavu]] [81] => * prof. MUDr. [[Martin Filipec]], CSc., emeritní přednosta II. oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze [82] => * doc. MUDr. [[Bohdana Kalvodová]], CSc., emeritní přednostka Oční kliniky 1. LF UK a VFN v Praze [83] => * prof. MUDr. [[Jan Kolín]], DrSc., emeritní přednosta Oční kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze [84] => * prof. MUDr. [[Pavel Kuchynka]], CSc., emeritní přednosta Oční kliniky 3. LF UK a FNKV v Praze [85] => * prof. MUDr. [[Blanka Brůnová]], DrSc., emeritní přednostka Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FNM v Praze. [86] => * doc. MUDr. [[Jiří Korynta]], CSc., emeritní přednosta Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FNM v Praze [87] => * prof. MUDr. [[Dagmar Dotřelová]], CSc., emeritní přednostka Oční kliniky dětí a dospělých 2. LF UK a FNM v Praze [88] => * prof. MUDr. [[Eva Vlková]], CSc., přednostka Oční kliniky FN Brno [89] => * prof. MUDr. [[Svatopluk Řehák]], DrSc., emeritní přednosta Oční kliniky LF UK a FN Hradec Králové [90] => * prof. MUDr. [[Pavel Rozsíval]], CSc., emeritní přednosta Oční kliniky LF UK a FN Hradec Králové [91] => * prof. MUDr. [[Pavel Těšínský]], DrSc., emeritní přednosta Oční kliniky LF UK v Plzni [92] => * doc. MUDr. [[Renáta Říčařová]], CSc., emeritní přednostka Oční kliniky LF UK v Plzni [93] => * plk. doc. MUDr. [[Jiří Pašta]], CSc., emeritní přednosta Oční kliniky 1. LF UK a ÚVN v Praze [94] => * prof. MUDr. [[Jiří Řehák (lékař)|Jiří Řehák]], CSc., emeritní přednosta Oční kliniky FN Olomouc [95] => * doc. MUDr. Svatopluk Synek, CSc., přednosta Kliniky nemocí očních a optometrie v Brně [96] => * MUDr. [[Pavel Stodůlka]], Ph.D., v letech 2002–2008 primář očního oddělení Krajské nemocnice T. Bati ve Zlíně, zakladatel oční kliniky Gemini [97] => [98] => == Optometrie == [99] => {{Upravit část|převést do souvislého [[Wikipedie:Encyklopedický styl|encyklopedického]] textu}} [100] => [[Soubor:Guantanamo captive's optometry clinic.jpg|náhled|vpravo|200px|Optometrické pracoviště ve věznici na [[Guantánamo (základna)|Guantánamu]]]] [101] => Citace relevantní legislativy: [102] => [103] => Náplň práce [[optometrista|optometristy]] je popsána v § 3 a 10 vyhlášky č. 423/2004 Sb. – Vyhláška, kterou se stanoví činnosti [[zdravotnictví|zdravotnických]] pracovníků a jiných odborných pracovníků: [104] => [105] => § 3 vyhlášky č. 423/2004 Sb. stanoví obecné činnosti všech zdravotnických pracovníků s odbornou způsobilostí, mezi něž patří i optometristé: [106] => [107] => Zdravotnický pracovník bez odborného dohledu a bez indikace v rozsahu své odborné způsobilosti: [108] => [109] => a) poskytuje [[zdravotní péče|zdravotní péči]] v souladu s právními předpisy a standardy [110] => b) dbá na dodržování hygienicko-epidemiologického režimu v souladu se zvláštními právními předpisy [111] => c) vede [[zdravotnická dokumentace|zdravotnickou dokumentaci]] a další dokumentaci vyplývající ze zvláštních právních předpisů, pracuje s [[informační systém|informačním systémem]] zdravotnického zařízení [112] => d) poskytuje pacientovi informace s souladu se svou odbornou způsobilostí, případně pokyny lékaře [113] => e) podílí se na praktickém vyučování ve studijních oborech k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných středními školami a vyššími odbornými školami, v akreditovaných zdravotnických studijních programech, k získání způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání uskutečňovaných vysokými školami v České republice a ve vzdělávacích programech akreditovaných kvalifikačních kurzů,” [114] => [115] => § 10 stanoví k výše uvedenému konkrétní činnost optometristy [116] => [117] => (1) Optometrista bez odborného dohledu a bez indikace [118] => [119] => a) doporučuje vhodné druhy a úpravy [[brýle|brýlových]] čoček, [120] => b) provádí poradenskou službu v oblasti refrakčních vad, včetně druhů [[kontaktní čočka|kontaktních čoček]] a jejich vhodného použití [121] => c) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení [[léčivý přípravek|léčivých přípravků]], manipulaci s nimi a jejich dostatečnou zásobu [122] => d) zajišťuje přejímání, kontrolu a uložení [[zdravotnický prostředek|zdravotnických prostředků]] a [[prádlo (textil)|prádla]], manipulaci s nimi, jejich [[dezinfekce|dezinfekci]] a [[sterilizace|sterilizaci]] a jejich dostatečnou zásobu. [123] => [124] => (2) Optometrista bez odborného dohledu a bez indikace u osob starších 15 let věku [125] => [126] => a) vyšetřuje zrakové funkce a provádí metrická vyšetření [[refrakce]] oka, určuje [[refrakční vada|refrakční vadu]], provádí korekce a rozhoduje, zda je ke korekci refrakční vady vhodné použít dioptrické brýle, kontaktní čočky nebo speciální optické pomůcky, předepisuje je, zhotovuje je a opravuje je, [127] => b) vyšetřuje v oblasti předního segmentu oka pro potřeby korekce refrakčních vad, [128] => c) provádí poradenskou činnost v oblasti refrakčních vad, [129] => d) při podezření na oční onemocnění doporučuje pacientům vyšetření u lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie, [130] => e) aplikuje kontaktní čočky a předává je s poučením a doplňkovým sortimentem pacientům a provádí jejich následné kontroly. [131] => [132] => (3) Optometrista pod odborným dohledem lékaře se specializovanou způsobilostí v oboru oftalmologie provádí [133] => [134] => a) činnosti uvedené v odstavci 2 u osob mladších 15 let, [135] => b) vyšetření na oftalmologických diagnostických přístrojích; tato vyšetření však nehodnotí a nestanovuje diagnózu. [136] => [137] => Veškerá problematika spojená se samostatným výkonem povolání optometristy, (výklad pojmů, registrace, vzdělávání, časové lhůty, přechodná ustanovení aj.) je upravena v zákoně č. 96/2004 Sb., a ve vyhláškách 394/2004 Sb., 423/2004 Sb., 424/2004 Sb. [138] => [139] => == Reference == [140] => [141] => [142] => == Externí odkazy == [143] => * {{Commonscat}} [144] => * {{Wikislovník|heslo=oftalmologie}} [145] => * {{Otto|Ofthalmologie}} [146] => {{Autoritní data}} [147] => [148] => [[Kategorie:Oftalmologie| ]] [149] => [[Kategorie:Lékařské obory]] [] => )
good wiki

Oftalmologie

Vyšetření očí oftalmologem Oftalmologie (oční lékařství, dříve také okulistika) je obor medicíny, zabývající se onemocněními a chirurgií zrakových drah (visual pathways), jež zahrnují oko, mozek, a oblasti okolo mozku, jako je slzný systém nebo oční víčka. Termín oční lékař či oftalmolog implikuje vystudovaného lékaře, a vzhledem ke skutečnosti, že oční lékaři provádějí operace očí, jsou považováni za lékaře a chirurgy.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'mozek','šedý zákal','Galén','sítnice','oko','rohovka','Anatomie','Ammar ibn Ali z Mosulus','1021','Aristotelés','Arabové','injekční stříkačka'

1021

Anatomie

Arabové

Aristotelés

Galén

Mozek

Oko

Rohovka

Rohovka je jedním z nejvýznamnějších orgánů lidského zraku.

Sítnice