Array ( [0] => 14971339 [id] => 14971339 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oghuzové [uri] => Oghuzové [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{pravopis}} [1] => {{Různé významy|tento=historickém etniku Uzů a jejich chanátu v Asií|stránka=Uzové|druhý=totožném etniku Uzů v Evropě}} [2] => {{Infobox - etnická skupina [3] => | název = Oguzští Turci
Oguzové [4] => | popisek = [5] => | populace = [[Sia|Sia-číňané]], [[Ting-lingové]], [[Siung-nuové]] → Oguzové [6] => | původ = [7] => | regiony = • [[Čína]] • [[Mongolsko]] • [[Rusko]] • [[Džungárie]] • [[Ťan-šan]] •
[8] => • [[Střední Asie]] • [[Ukrajina]] • [[Balkán]] • [[Írán|Persie]] • [[Anatolie]] •
data jsou uvedená podle doložených zdrojů, ačkoli bychom se mohly taky domnívat že ve skutečnosti svazy Oguzů byly dotvořeny dříve [9] => | region1 = 1. Mongolsko
2. Rusko
3. Čína [10] => | pop1 = '''Oguzové''' →
[[Najmani|8 Oguz-Tatař]] →
[[Tokuz Oghuzové|9 Oguz]] →
[[Basmalové|5 Oguz]] →
[[Alty Oghuzové|6 Oguz]] →
[[Otuz Oguzové|30 Oguz-Tatař]] → [11] => | ref1 = '''220 př. n. l. – 7. století'''
500–1210
500–848
552–840
744–???
582–699/750 [12] => | region2 = Džungárie [13] => | pop2 = '''Oguzové''' →
[[Tokuz Oghuzové|9 Oguz]] →
[[Basmalové|5 Oguz]] →
[[Alty Oghuzové|6 Oguz]] →
[[Karlukové|3 Oguz]] → [14] => | ref2 = '''718–758'''
500–848
552–840
744–???
644–??? [15] => | region3 = Ťan-šan [16] => | pop3 = '''Oguzové''' →
[[On-Okové|10 Oguz]] →
[[Basmalové|5 Oguz]] →
[[Alty Oghuzové|6 Oguz]] →
[[Karlukové|3 Oguz]] → [17] => | ref3 = '''758–766'''
583–1041
552–840
744–???
644–??? [18] => | region4 = 1. Střední Asie
2. Rusko
3. Ukrajina
4. Balkán
5. Anatolie [19] => | pop4 = '''Oguzští Turci''' →
24 kmenů
[[Tokuz Oghuzové|9 Oguz]] →
[[On-Okové|10 Oguz]] →
[[Uzové]] → [20] => | ref4 = '''770–1041'''

500–848
583–1041
8. až 9. století [21] => | region5 = 1. Střední Asie
2. Persie
3. Anatolie
4. Balkán
5. Blízký východ [22] => | pop5 = '''[[Seldžučtí Turci]]''' →
[[Najmani|8 Oguz-Tatař]] [23] => | ref5 = '''1037–1194'''
500–1210 [24] => | region6 = 1. Anatolie
2. Balkán
3. Širší
Blízký východ [25] => | pop6 = '''[[Osmanští Turci]]''' → [26] => | ref6 = '''1299–1922''' [27] => | region7 = [28] => | pop7 = [29] => | ref7 = [30] => | region8 = [31] => | pop8 = [32] => | ref8 = [33] => | region9 = [34] => | pop9 = [35] => | ref9 = [36] => | region10 = [37] => | pop10 = [38] => | ref10 = [39] => | jazyky = • staročínština • prototurkičtina • oghuzština • oghurština •
• starotatařština • staroturečtina • staroperština • staroruština • [40] => | náboženství = • [[teismus]] • [[tengrismus]] • [[nestoriánství]] • [[manicheismus]] •
• [[buddhismus]] • [[ortodoxní křesťanství]] •
• [[islám]] - • [[sunnitský islám]] • [[ší'itský islám]] • [[súfismus]] • [41] => | příbuzní = [42] => | poznámky = [43] => }} [44] => '''Oghuzští Turci''' nebo '''Oghuzové''', též '''Oguzové''' ({{vjazyce|tr}} a {{vjazyce|az}} ''Oğuzlar'', {{vjazyce|uz}} ''Oʻgʻuzlar'', {{vjazyce|kk}} ''Оғыздар, Oğyzdar'', {{Vjazyce|el}} ''Ονξοι'' → ''Oufi'', {{vjazyce|fa}} ''اغوز'' → ''Oghūz'', {{vjazyce|ar}} ''أوغوز'' → ''Ūghūz'' a varianty: ''Ghuzz'', ''Guozz'', ''Kuz'', ''Oğuz'', ''Okuz'', ''Ouz'', ''Ouzoi'', ''Uğuz'' a '''''Uz''''') byli raně-[[středověk]]ou historickou kmenovou konfederaci [[turkické jazyky|turkiců]] ve [[Střední Asie|střední Asii]]. Je třeba poznamenat, že řecké zdroje používaly jméno ''Oufi'' (nebo '''''Ouvvi''''') označujíc Oguzské Turky, jménem, které také používaly k označení asijských Hunů čili [[Siungnuové|Siung-nuů]]. Oguzové migrovali na západ z oblasti [[Sedmiříčí|Žety-su]] ({{vjazyce|cs}} Sedmiříčí) po střetu s [[Karlukové|karluckou]] (3-Oguzové) větví [[Ujgurové|Ujgurů]]. Západní hranicí jejich území se pak na čas stalo [[Kaspické moře]]. Potomky Oguzů byli i pozdější zakladatelé několika různých států, například [[Ghaznovská říše|Ghaznovské říše]], [[Seldžucká říše|Seldžucké říše]], [[Rúmský sultanát|Rúmského sultanátu]], [[Chórezmská říše|Chórezmské říše]], [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a několika dynastií, [[Safíovci|Safíovské dynastie]], [[Afšárovci|Afšárovské dynastie]], [[Kádžárovci|Kádžárovské dynastie]] a dalších. Termín ''og-uz'' dnes přetrvává v označení pro jihozápadní skupinu turkických [[oghuzské jazyky|oguzských jazyků]]. [45] => [46] => == Původ == [47] => [48] => === Sága Ogurů a Oguzů === [49] => Bez pochopení ságy '''[[Oghurové|Ogurů]]''' a '''Oguzů''' (烏古斯人) je historie znehodnocena, zvláště když evropští historici používají termín jako „někde v hloubce Asie“ nebo „v šedi věků“. Ogurové jsou bratři Oguzů. Pravděpodobně od počátku rozdělení (nejdříve v [[3. století]] př. n. l.) jejich společný [[prototurkičtina|prototurkický]] jazyk se začal rozcházet poněkud foneticky. Kvalifikovanou odlišnosti jsou změny přízvuku na začátku slov „Ogurského“ ‚'''dž,d,g'''‘ na „Oguzské“ ‚'''j,i'''‘ (například: Džilan, Dilom, Gilan → Jilan je označení „hada“ atd.) a v ostatní části slova ‚'''r'''‘ na ‚'''z'''‘.
Lingvisté naznačují, že aplikace tohoto jednoduchého starověkého jazykového pozorování umožňuje diskriminaci a klasifikaci jazyků přímo a snadno. Tyto rozdíly byly atestovány domorodými názvy, které tradičně spojujeme s nejlidnatější subdivizemi s profesním nebo geografickým umístěním: [[Burtasové|Burtas]] (jak včelí úl), [[Agathyrsiové|Agačery]] (Agathyrsi – lesní muž), [[Čuvaši|Suas]] (Čuvaš – jak voda), [[Maďaři|Madžar]] (Maďar – lesní muž), [[Tocharové|Tauar]] (Tochař – horský muž), [[Suaři|Suvar]] ([[Sabirové|Sabir]] – vodní muž) atd. [50] => [51] => Již [[Hérodotos]] ([[484 př. n. l.|484 př. n. l.]]–[[425 př. n. l.|425 př. n. l.]]), popisuje detailně starověké Skýtské [[Agathyrsiové|Agačery]] (Agathyrsi), kteří, stejně jako [[Sabirové|Sabiři]]-[[Suaři|Suvaři]], mluvili jazykem ogurské větve. Později to taky potvrzuje [[Starověké Řecko|starověký řecký]] zeměpisec [[Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] (85–165). Staré západní zdroje umísťují starověké západní ogurské kmeny ve stepích [[Východní Evropa|východní Evropy]] a na Středním východě, zatímco čínské zdroje umísťují jejich soudobé východní ogurské kmeny ve stepích [[Střední Asie]] a pouště [[Taklamakan]]. Ptolemaios se zmiňuje o řece [[Ural (řeka)|Jajik]] (Ural),V 18. století byla ruskou carevnou řeka Jajik přejmenovaná na Ural jako o řece [[Ural (řeka)|Džajik]] v ''„Ogurském dialektu“'', a potvrzuje že Ogurové jsou předci [[Protobulhaři|Bulgarů]], [[Kangaři|Kangarů]], nebo [[Hunové|Hunů]] žijících před 2. stoletím mezi západní Sibiři a stepích [[Volga|Itilu]].
V další kapitole dějin se setkáváme s Ogurskými Huny již v manželských svazcích s Ogurskými Ujgury. Východní a západní Hunové patřili k [[Bolgarské jazyky|ogurské jazykové]] rodině. Ujgurové, kteří patřili k tie-lejským kmenům, byli ze skupiny Ogurů. Podstatné je, že tie-lejské kmeny nebyly nutně všechny Oguzské a že ze všech [[Tie-lejský lid|tie-lejských]] kmenů Ogurských Hunů se vyčlenil další tie-lejský ogurský kmen Ujgurů v manželských svazcích. Turci a další oguzské kmeny ve [[2. století]] př. n. l. zůstávají mimo ogurskou strukturu moci na úkor ogurských kmenů. Ve východní Evropě Oguři pokračovali ve své nadvládě až do arabských válek. Třicetiletá posloupnost válek zdecimovala celé místní obyvatelstvo. Dominance Ogurů je proměnila v uprchlíky v jejich vlastní zemi, a vedla k přílivu jejich východních sousedů Oguzů. Ačkoli jazykově převládající ogurská většina ve východní Evropě přežila do [[15. století]], stala se stále více ovlivněna oguzskými jazyky Pečěněhů, Oguzů a Kypčaků. To znamená, že kmenová [[Etnonymum|etnonyma]] jsou starší než -‚'''r'''‘/-‚'''z'''‘ rozdělení, a kmeny, jejichž jméno končící na -‚'''ar'''‘/-‚'''er'''‘/-‚'''ir'''‘/-‚'''ur'''‘ nemusí nutně patřit do ogurské skupiny. [52] => [53] => Bez kladných důkazů, v žádné době by se nemělo předpokládat že Ogurové byli výhradně Ogurové, a odpovídajícím způsobem Oguzové byli výhradně Oguzové. Jednou z nejčasnějších [[Turkické národy|turkických konfederací]] souhrnně známá pod názvem [[Tuchsové]] čili [[Tocharové]], může být zahrnuta do Oguzských [[Azové|Aseů]] a Ogurských [[Protobulhaři|Bulgarů]] a [[Sabirové|Sabirů]]-[[Suaři|Suvarů]] (Sabaroi). Označení '''''„Azští Bulgaři“''''' může naznačovat jejich bývalou politickou příslušnost, a nikoli jejich jazykové vlastnosti, přesně jako etnicky různé kmeny Turkutaských kaganátů nesly ethnonym '''''„Türk“'''''. Subjekty kmene Azů/Asů, se samostatným tématem, z asyrštiny jako „Az-kiši“, byly historicky spjaté s téměř každým v oblasti Střední Asie, zasahující až na [[Střední východ]], do [[Střední Evropa|střední Evropy]] a na [[Dálný východ]]. Z historických záznamů se zdá, že ‚'''r'''‘/‚'''z'''‘ rozdělení došlo v rámci kangarských kmenů, produkci dvou pra-ethosů, Kangarů a Azů. Tito Azové se nacházeli severně od Kangarů, nebo alespoň zaujímali vyšší [[Nadmořská výška|nadmořskou výšku]] horských oblastí, s blízkostí horské tajgy, zatímco Ogurští Kangaři dávali přednost otevřené stepi [[Kazachstán]]u a [[Taklamakan]]u – [[Tarimská pánev]].
Pro historické období je několik svědectví že Ogurové a Oguzové koexistovali ve stejných politických organizacích, volně se míchali a sjednocovali. [[Tie-lejský lid|Tie-lejská]] domorodá větev [[Protobulhaři|Bulgarské]], [[Orchonští Turci|Turkutské]], [[Chazarský kaganát|Chazarské]], [[Kimäkové|Kimäcké]], [[Polovci|Kypčacké]], taktéž i Ogurské [[Ujgurové|Ujgurské]] a Oguzské [[Kyrgyzové|Kyrgyzské]] konfederace (kaganáty), a taky [[Turkické národy|Turkické konfederace]] (svazy, unie, kaganáty) a její potomci, zahrnovala jak ogurské, tak i oguzské kmeny. [54] => [55] => === Pojmenování a etymologie Oguzů === [56] => Jméno „Oguz“ je možné datovat od nejstarších dob. Čínské prameny z 2. století př. n. l. se zmiňují o kmeni O-Kut (v té době to bylo jméno „Turek“). Je to čínská verze domorodého jména, která se v turkických jazycích nazývá Ogur, protože některé Turkické kmeny vyslovovali hlásku ‚'''z'''‘ jako ‚'''r'''‘. Oblasti jako [[Tarbagataj]] a [[Kobdo]], kde čínské zdroje uvádějí osady O-Kutů, jsou známé jako Turkická území. [57] => [58] => Jméno „Oguz“ pochází ze slova „Ok“ → šíp, „Ok“ v turkických jazycích také znamená „kmen“. V té době byla tato slova přeložena do čínštiny jako „kmen“. Podle tohoto je slovo „Oguz“ tvořeno připojením „Ok“ z koncovkou ‚'''z'''‘, což ve staroturkickém jazyku znamená ukončení v [[Množné číslo|množném čísle]]. Slovo „Oguz“ nebylo etnické jméno a přímo znamená „Turkické kmeny“. Jako příklad by mohl být název z číslicí: On-Ok → deset kmenů → [[On-Okové]] → 10-Oguzové. [59] => [60] => Název „Oguz“ byl poprvé použit v turkutských textech v prvním [[Jenisejské nápisy|runovém nápise]] nalezeném na břehu řeky [[Barlyk]] (Ulu-Kem → runy u [[Jenisej]]e). Ten říká o „šesti oguzských kmenech“, které vstoupily do konfederace. Tyto nápisy naznačují, že v předchozím čase Oguzové žili v tomto údolí (u Jeniseje) a vytvořili spojení. [[Orchonské nápisy|Orchonské runové nápisy]] nedělají rozdíl mezi Oguzy a Turkuty neboli Modrými Turky, navíc Oguzové byli hlavní složkou turkutských kaganátů. Slovo 'Türk' je politický termín. V tomto ohledu jsou Oguzové a [[Orchonští Turci|Turkuti]] neboli [[Modrý Turci|Modří Turci]] → Turci stejní. [61] => [62] => Období Gök-tureckých kaganátů (Turkutské) se překrývá z obdobím [[Dynastie Tchang|Tchangů]]. V čínských zdrojích na základě písemností z období vlády Tchangů (po roku 618),roční kroniky [[Tchang-šu|Nová kniha Tchangů]] {{Čínsky|znaky=新唐書|pchin-jin=Tangshu|český přepis=Tchang-šu}} a [[Ťiou Tchang-šu|Kniha Tchangů]] {{Čínsky|znaky=舊唐書|pchin-jin=Jiu Tangshu|český přepis=Ťiou Tchang-šu}} se čtyřmi různými překlady Devět kmenů, v nápisech zvané „Devět Oguzů“, někdy „Devět turkických kmenů (Turkuti a modří Turci → Gök-Turci)“ se uvádějí jako „Turci devíti kmenů (Gök-Turci)“, a někdy jako „Devět tolesských kmenů“ či „Devět tolesských Oguzů“, což se rozumí stejně jako „Devět gök-tureckých Oguzů“. Tvořící kořeny Gök-Turků jsou v oguzských kmenech. Dále jsou Oguzové uvedeni nikoli samostatně (tj. „Oguzové“), ale jako '''''„Kchuej-sing“''''' → „Devět kmenů“, a překlad slova „Oguz“ je uváděn jako '''''„Tchu-ťüe“''''' → „Turek“, což svědčí o absenci nutnosti volat tuto skupinu dalšími názvy. Absence v památkách z doby prvního Turkutského kaganátu k použití jména „Oguz“ svědčí o tom taky. [63] => [64] => Ne-oguzská pokolení (tj. „Ogurové“) nesla název „Turci“. Slovo „Turek“, byl politický název. [[První turkutský kaganát|Turkutský stát]] byl vytvořen starověkou vládnoucí dynastií turkických [[Ašina (klan)|Ašinovců]], s pomocí turkických skupin které ji obklopovali, organizovaných do svazku kmenů (tj. „Oguzové“). Zmatek, který vznikl v důsledku zmínky v islámských zdrojích o Ujgurech jako o „Devíti Oguzech“, je eliminován po přesné definici ujgurského pokolení a gök-tureckých „Devíti Oguzech“. [65] => [66] => === Historie === [67] => Oguzské Turky můžeme považovat za předky dnešních Turků, Seldžuckých Turků, [[Turkmeni|Turkmenů]], Ázerbájdžánců a některých dalších národů. Původ je smíšený a komplikovaný. Utvořili se uvnitř Turkutských kaganátů z více elementů. Jádrem byly zřejmě severoíránské kmeny z přiaralských stepí, blízké k Parthům. Ty se pod turkutskou nadvládou spojují a mísí s kmeny tureckými, část mohla být i ugrofinského původu. Postupně ale všechny začaly mluvit turecky. Původním náboženstvím byl [[šamanismus]]. [68] => [69] => Oguzské kmeny byly v příbuzenství s Pečeněžskými [[Kangarská unie|Kangary]],2. gasirdin ekinši žartisindagi «Chaliktardin uly konis audarui» dep atalmiš ketken tarihi okigalardin netižesinde Ortalik Azijada žana memlekettik birlestikter, sonin išinde Ujsin, Jancaj, Kanly memleketteri kalyptasady. z nichž někteří byli dohola vyholení a další, někteří byli s malými vousy. Dle knihy ''Attila a Nomad Hordes'' - ''Atila a kočovné hordy'' „[[Kimäkové]] jim vystavěli řadu vyřezávaných dřevěných pohřebních soch, obklopených jednoduchými kamennými monolity – [[Balbaly]].“ Autoři knihy vzaly na vědomí, že „...Oguzští válečníci sloužili v Byzanci od [[9. století]]. Sloužili dokonce i ve [[Španělsko|Španělsku]] a [[Maroko|Maroku]], a téměř ve všech [[islám]]ských vojskách na [[Blízký východ|Blízkém východě]] od jedenáctého století. Ti [[Uzové|Uz'ové]] či Tork'ové kteří se usadili podél ruské hranice byli postupně slavizováni a jejich kavalerie 12. a počátku 13. století také hrála vedoucí roli v ruské armádě, kdy byli známí jako [[Černé klobouky|Karakalpak kmen]] čili Kara-kalpakové.“{{Cite book|publisher=Osprey Publishing|last=Nicolle|first=David|coauthors=Angus McBride|title=[http://books.google.sk/books?id=inWrvm0oggC&printsec=frontcover&dq=bibliogroup:%22Osprey+Military+Series%22&source=bl&ots=GRVY7alxmg&sig=VMVsgtHlr0LjMvHNZVxOjm233Q0&hl=cs&sa=X&ei=4KQdUIvPDej04QTm4IC4AQ&ved=0CCkQ6AEwADgo#v=onepage&q&f=false Atila a kočovné hordy]|location=|year=1990}}{{ISBN|0-85045-996-6}}, {{ISBN|978-0-85045-996-8}} (anglicky) [70] => [71] => Je známé, že počet domorodých seskupení nesoucích název Oguz, často s číslicí, reprezentuje množství kmenů sjednocených v kmenové unii. Jejich jméno znamenalo přibližně ''bílí (ušlechtilí) lidé''. [72] => [73] => == Tradiční dělení konfederace Oguzů == [74] => V seznamech [[Mahmúd Kašgarský|Mahmúda Kašgarského]] (Mahmud al-Kāshgharī, 11. století) a zdrojích [[Rašíd al-Din Hamadani]]ho (14. století) byl ''Oguz'' později také turkický výraz pro „kmen“. Oguzští Turci se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: [[Boz-okové|Bozok'y]] – ''Sivé šípy'' a [[Üč-okové|Üčok'y]] – ''Tři šípy''. [75] => [76] => * Podle '''''[[Oghuz-kagan|Oguz-kaganova]] [[epos|dastanu]]''''', známého taky pod názvem '''''[[Oghuz-name|Oguz-name]]''''',{{Cite book [77] => | publisher = Turk Dunyas Arastrmalar Vakf {{ISBN|975-498-057-8}}, {{ISBN|978-975-498-057-8}} (Turecky) [78] => | last = Mehmedali [79] => | first = Emsal-i [80] => | coauthors = Rıza Nur [81] => | title = Oguzname:Emsal-i Mehmedali:XVI.yy.da yazlms Turk atasozleri kitab [82] => | location = Kairo [83] => | year = 1992 [84] => }}''Oğuzname destan denemesi'' '''''(Studie [[Epos|dastanu]] Oguz-name)''''' napsal [[Rıza Nur]] v Káhiře, v roce 1928 pocházejí z 24 turkomanských kmenů Oguzů. {{#tag:ref|[[Oghuzští Turci|Oguzové]] se tradičně dělí na dvě hlavní skupiny: [[Boz-okové|Bozok'y]] – ''Sivé šípy'' a [[Üč-okové|Üčok'y]] – ''Tři šípy''Atalay, Besim. ''„Divanü Lügati't - Türk“''. Ankara: Türk Tarih Kurumu Basımevi (2006). {{ISBN|975-16-0405-2}}, Cilt I, sayfa 57 (turecky)|group=pozn.}} [85] => [86] => === Oguzské kmeny podle Oguz-kaganova eposu === [87] => {{Oghuzští Turci}} [88] => [89] => === Oguzské kmeny podle eposu Mahmúda Kašgarského === [90] => * V [[epos]]e od Mahmúda Kašgarského '''''[[Divân-ı Lügati't-Türk]]'''''{{Cite book [91] => | publisher = Tekin (turecky) [92] => | last = Maḥmūd [93] => | first = Kāshgarī [94] => | coauthors = James Kelly, Kütüphanesi (Istanbul, Turkey) Millet [95] => | title = Türk Şiveleri Lügatı = Dīvānü Luġāt-It-Türk [96] => | location = Duxbury, Mass [97] => | year = 1982 [98] => }}napsaného v [[11. století]] se uvádí: [99] => {{Citát|…ve svazu Oguzů je 22 divizí…}} [100] => [101] => {| class="wikitable" [102] => |- [103] => ! Pořadí !! Oguzská konfederace Turkmenských kmenů podle [[Divân-ı Lügati't-Türk]] !! Tamgy [104] => |- [105] => | 01 || První a hlavní: jsou [[Kynykové]], dnes kagani. || [[Soubor:Kinik.svg|60px|vpravo]] [106] => |- [107] => | 02 || Druhý: [[Kajyové|Kayıové]] jinak v literatuře nazýváni Kai, Kaj → Kajlar.
Zejména kmenové symboly Bulharského klanu [[Dulo]] a Oguzského kmene ''Qayп'' → Kajy jsou stejné. || [[Soubor:Kayi.svg|60px|vpravo]] [108] => |- [109] => | 03 || Třetí: [[Bajandurové|Bajundurové]] také Bajyndyr, v literatuře zvaný Baian, Bajan. || [[Soubor:Bayundur.svg|60px|vpravo]] [110] => |- [111] => | 04 || Čtvrtý: [[Jyvaové|Iwaové]] také nazýváni Jıwa, Jiva. || [[Soubor:Yiva.svg|60px|vpravo]] [112] => |- [113] => | 05 || Pátý: [[Saluři|Salgurové]] → Salur. || [[Soubor:Salur.svg|60px|vpravo]] [114] => |- [115] => | 06 || Šestý: [[Afšarské kmeny|Avšarové]] → také Afšar, Avšarské kmeny. || [[Soubor:Avsar.svg|60px|vpravo]] [116] => |- [117] => | 07 || Sedmý: [[Bejdiliové|Begtiliové]] → také Begdili nebo Bejdili. || [[Soubor:Begdili.svg|60px|vpravo]] [118] => |- [119] => | 08 || Osmý: [[Bügdüzové]]. || [[Soubor:Bugduz.svg|60px|vpravo]] [120] => |- [121] => | 09 || Devátý: [[Bajati]] || [[Soubor:Bayat.svg|60px|vpravo]] [122] => |- [123] => | 10 || Desátý: [[Jazgyrové]]. || [[Soubor:Yazir.svg|60px|vpravo]] [124] => |- [125] => | 11 || Jedenáctý: [[Ejmürové|Ejmür]] → také Ejmir. || [[Soubor:Eymur.svg|60px|vpravo]] [126] => |- [127] => | 12 || Dvanáctý: [[Kara-evliové|Karabölükové]] → také Karaevli. || [[Soubor:Karaevli.svg|60px|vpravo]] [128] => |- [129] => | 13 || Třináctý: [[Alkaevliové|Alkabölükové]] → také Alkaevli. || [[Soubor:Akevli.svg|60px|vpravo]] [130] => |- [131] => | 14 || Čtrnáctý: [[Igdirové|Igdırové]] také nazýváni İgder, İgdir a Igder. || [[Soubor:Igdir.svg|60px|vpravo]] [132] => |- [133] => | 15 || Patnáctý: [[Üregiři|Juregirové]] také nazýváni Jüregir. || [[Soubor:Yuregir.svg|60px|vpravo]] [134] => |- [135] => | 16 || Šestnáctý: [[Potürge|Tutırkaové]] → Dondurga. || [[Soubor:Dodurga.svg|60px|vpravo]] [136] => |- [137] => | 17 || Sedmnáctý: [[Alajuntluové|Ulajundlugové]] také nazýváni Alajund, Alan-jurtlu také Alajurtlu. || [[Soubor:Alayuntlu.svg|60px|vpravo]] [138] => |- [139] => | 18 || Osmnáctý: [[Dögeři|Tügerové]] také nazýváni Düver, Düğer, Töker nebo Tüker. || [[Soubor:Doger.svg|60px|vpravo]] [140] => |- [141] => | 19 || Devatenáctý: [[Pečeněhové|Bečenekové]] také nazýváni Bečenekiči, Pečenek, Pečeneg. || [[Soubor:Pecenek.svg|60px|vpravo]] [142] => |- [143] => | 20 || Dvacátý: [[Čavuldurové|Čuvaldarové]] také nazýváni Čavundurové. || [[Soubor:Cavuldur.svg|60px|vpravo]] [144] => |- [145] => | 21 || Jednadvacátý : [[Čepnyové|Čepniové]] → Turkický kmen Bektašiů?. || [[Soubor:Cepni.svg|60px|vpravo]] [146] => |- [147] => | 22 || Dvaadvacátý: [[Čaruklugové|Čaruklukové]] v malém počtu, jejich záznamy jsou málo dostupné. || [[Soubor:None-100.gif|60px|vpravo]] [148] => |} [149] => [150] => === Zákony a tradice === [151] => {{Historie turkických národů do 14. století}} [152] => [[Töre]] je sbírka povinných tradic a zvyků. [[Orchonské nápisy|Ochonsko]]-[[Jenisejské nápisy|Jenisejské záznamy]] říkají, že stát nemůže existovat bez Töre. V [[epos]]e Mahmúda Kašgarského, Divân-ı Lügati't-Türk napsaného v 11. století se uvádí: {{Citát|…slovo Töre se vysvětluje jako hlavní místo v domě, toto slovo v základním smyslu se používá jako zvyk, tradice…|Mahmud al-Kāshgharī „Divân-ı Lügati't-Türk“|350|}} [153] => [154] => Podle [[Zija Gökalp|Ziju Gökalpa]] mohou mít slova Töre a Türk jeden kořen. [[Azgar Muchamadiev]] to potvrzuje nalezenými numismatickými mincemi: první Turanské mince používají „'''trgi'''“ k označení „'''státu'''“ → „'''zákona'''“{{Cite book [155] => | publisher = pp. 36-83 [http://s155239215.onlinehome.us/turkic/33WritingTuranian/TurPismoEn9-15.htm ''II. Nápisy na mincích z nové doby'' (dostupné online)] (anglicky) [156] => | last = Azgar [157] => | first = Mukhamadiev [158] => | coauthors = [159] => | title = ''„Písemnosti [[Túrán]]ie“'' = ''„Problémy Lingvisticko-ethnologické-historie Tatarského lidu“'' [160] => | location = Kazaň [161] => | year = 1995 [162] => }} [163] => [164] => Podle tohoto konceptu, slovo Türk znamená dodržování Töre. Töre existovalo ve všech stepích, a bylo kompilováno během tisíce let. Seldžukové a Osmani nazývali tradice, které zanechaly jejich předci '''''„Oguz-Töre“'''''. Nicméně, Töre se skládá nejen z tradic Oguzů, ale je nedílnou součástí celého Turkického světa. Podle historických pramenů náležejících k Hunům, Turkutům, Chazarům, Oguzům a Bulgarům, Turkičtí muži, byli zpravidla dlouhovlasý a jako projev úcty měli zvyk sundávat pokrývku hlavy. [165] => [166] => === Kultura a literatura === [167] => Jeden z dávných Turkických [[epos|dastanů]] byl o slavném hrdinovi [[Alp Er Tunga (hrdina)|Alp Er Tungovi]] ([[turečtina|turecky]] [http://tr.wikisource.org/wiki/Alp_Er_Tunga_Destan%C4%B1 Alp Er Tunga destanı]). V práci [[Šáhnáme]] básníka [[Firdausí]]ho (11. století) je zmíněn pod názvem „[[Afrasiab]]“. Žil po staletí v paměti Turků, jeho památka byla poctěná podle svátků Yog’i. Některé z vládnoucích rodin Turkiců (Karachánové, Ujguři, Seldžukové) se vztahují k němu. [[Kniha Dede Korkut]] ([[turečtina|turecky]] [http://tr.wikipedia.org/wiki/Dede_Korkut_Destan%C4%B1 Dede Korkut Kitâbı]) se považuje za součást starověkých Oguzských dastanů. Zaujímá důležité literární místo kvůli svému popisu společnosti stepních Turků: jejich organizace, sociální struktury, tradice a zvyky. Další dastan, popisující život stepních Turků, je dastan o [[Manas (hrdina)|Manasovi]] ([[turečtina|turecky]] [http://tr.wikipedia.org/wiki/Manas_Destan%C4%B1 Manas destanı]), typickém hrdinovi v období Alp Era Tungu. [168] => [169] => === Náboženství === [170] => Představy Turků o „Boží rozvinutosti“ směrovali k větší podstatě bytí představeného v materiální obloze. V [[Orchonské nápisy|Ochonských nápisech]] je výraz, který odhaluje turkické kosmogonie v jedné větě:
[171] => :„Use '''Kek Tangri''' asra yagyz yir kylyndykta ikin ara kishi oglu kylynmysh“ [172] => :„Když '''Bůh''' stvořil modrou oblohu nahoře a zemi dole, také mezi nimi byl stvořen člověk“ [173] => Zde uvedený '''Kek Tangri''' je '''Bůh''' → '''Nebe'''. Taky v průběhu doby Turkutů, '''Nebe''' pokrývající zemi a vládnoucí všem na zemi, byl v očích stepních národů '''Bůh'''. V 10. století měli Oguzové přesvědčení podobné tomuto. Na základě informací [[Ibn Fadlán]]a, když Oguzové čelí nespravedlivému zacházení nebo měli jakékoli potíže, dívali se na oblohu a řekli: „Bože!“. Základní turkické vyznání neměla antropomorfismi. [174] => [175] => == Počátky == [176] => [177] => === Sia-číňané, Ting-lingové, Siung-nuové === [178] => Pradomovinou několika kmenových svazů, které se seskupili do konfederace středověkých Og-uz'ů nazývaných také [[Uzové|Uz'ové]], byla oblast v dnešním Mongolsku a Ruské Burjatské autonomní oblasti u povodí řeky [[Selenga|Selengy]] v okolí jižní části Bajkalu. {{#tag:ref|délka toku Selengy je 1024 km|group=pozn.}}. [179] => [180] => Podle mnoha historiků se použití slova „Oguz“ datuje do příchodu [[Siungnuové|Asijštích Hunů]] (220 př. n. l.). Titul „Oguz“ byl dán [[Mao Tun (šan-jü)|Mao Tunu]] ([[Oghuz kagan|Oguz kagan]]),[Bichurin N.Ya., ''„[[Collection of information on peoples in Central Asia in ancient times"|Shromažďování informací o národech Střední Asie ve starověku]]“''], vol. 1, Sankt Petersburg, 1851, pp. 56-57Taskin V.S., ''"Materials on history of Sünnu"'', transl., 1968, Vol. 1, p. 129 zakladateli [[Siungnuové|říše Asijských Hunů]], který je často považován za první turkickou politickou entitu ve Střední Asii. [181] => L.Torday ve své publikaci uvádí: [182] => [183] => {{Citát|Historie Oguzů – Uzů sahá do roku 178–177 př. n. l. když Mao Tun [[šan-jü]], sjednocený lid na západ od [[Wu-sunové|Wu-sun'ů]]{{#tag:ref|Wu-sunové původně obývali území Kan-su|group=pozn.}} nazval Chu-čieh {{#tag:ref|'''Chu-čieh''' ({{vjazyce|zh}} [[český přepis čínštiny|v českém přepisu]] ''Chu-čch'ieh'', [[pchin-jin]]em ''hùchǐeh'')|group=pozn.}} Nová výslovnost tohoto přepisu naznačuje, že to byly předkové Ogur'ů – Oguz'ů|L.Torday, „Jízdní lukostřelci„ Počátky historie Střední Asie[http://www.amazon.com/Mounted-Archers-Beginnings-Central-History/dp/1900838036 Torday, L., '''''Jízdní lukostřelci''''': ''Počátky historie Střední Asie''.] Durham Academic Press, 1997, str. 220-221 {{ISBN|1-900838-03-6}}, {{ISBN|978-1-900838-03-0}}. (anglicky)|350|}} [184] => [185] => Pravděpodobně měli souvislost s čínskými kmeny na východě. [186] => [187] => === Turkutské kaganáty === [188] => [189] => ==== První Turkutský kaganát (Turkuti) ==== [190] => [[Soubor:East-Hem 600ad.jpg|náhled|300px|Asie kolem roku 600]] [191] => V 6.–9. století Oguzové žili v oblasti řeky Selenga, jež od roku 500 byli členy turkických kmenů a později taky Turkutských kaganátů. [192] => [193] => V době nepokojů, které začaly v roce 630, padla vláda [[Východoturkutský kaganát|Východoturkutského kaganátu]]. V oblasti řek Tolga a Selenga, se Oguzové spojili do unie a vytvořili První Ujgurský kaganát (autonomie [[Orchonští Ujgurové|Wej-cheů (15 Ujgurských kmenů)]] {{#tag:ref|čínský fonetický název 15 Ujgurských kmenů v tom období byl Wej-che → : '''Jüan-che → Oguz''', [[Süe-jentchuové|Süe-jentchuo → Syr-tarduš]], Čchi-pi → Kibi, [[Tuvinci|Tu-po → Tubalar]], [[Jakuti|Kuli-kan → Kurykan]], [[Protobulhaři|Pu-ku → Bul-gar]], Pa-jie-ku → Bajir-gur, Tchung-luo → Ton-gra, [[Hunové|Chun → Hun]], [[Esegelové|A-si-ťie → Izgil]], [[Chazarská říše|Ke-sa → Cha-sar]], [[Ukil|Si-ťie → Igil]], A-tieh → Ediz, [[Barsilové|Paj-s' → Baisi]] a Ujgurové v užším smyslu slova.|group=pozn.}} v období bezvládí Tukutů). [194] => [195] => ==== Kutlukský kaganát (Modří Turci) ==== [196] => V roce 682 ve válce u Kravího jezera ({{vjazyce|tr}} Inek gölü) byli v tomto autonomním kaganátě poraženi [[Ilteriš-kagan|Kutluk-kaganem]] (682–691–4) {{#tag:ref|[[Ilteriš-kagan|Kutluk-kagan]] ({{Čínsky|znaky=頡跌利可汗|pchin-jin=xǐedǐelišǐ kěhàn|český přepis=Sie-'''tie-li'''-š' kagan}}
nebo osobním jménem {{Čínsky|znaky=那骨咄祿|pchin-jin=āshǐnà gǔdǔlù|český přepis=Ašina Kutluk}})|group=pozn.}}. Znepokojeni s Kutlukovým vítězstvím, se Oguzové pokusili o spolupráci s číňany a [[Kitajové|kitany]]. Útok, který byl zahájen z [[Tonjukuk]]ova {{#tag:ref|[[Tonjukuk]] ({{Čínsky|znaky=暾欲谷|pchin-jin=tūnyùgǔ|český přepis=Tchun-jü-ku}}) byl jabguem a vrchním vojevůdcem během vlády čtyř turkutských kaganů.|group=pozn.}} stanoviště na pobřeží Kravího jezera, proběhl pro Turkuty úspěšně a eliminoval nebezpečí Oguzů. Později byl vládci Oguzského kaganátu který zemřel v této bitvě, [[Baz-kagan]]ovi (???–682) {{#tag:ref|[[Baz-kagan]] osobním jménem ({{Čínsky|znaky=阿史那步真|pchin-jin=āshǐnà bùzhēn|český přepis=Ašina Pu-čen}}), kagan větve Oguzů přímo proklamovaný Turkuty|group=pozn.}}, postaven památník-[[balbal]], přímo v Kutlukově hrobce. [197] => [198] => V důsledku [[Kapagan-kagan|Bäkčor Kapagan-kaganových]] (691–4–716) vojnových tažení proti oguzským kmenům, které byl nucen provést v roce 715, byl všechen jejich skot zabit. V roce 716 vypukla vzpoura [[Tokuz Oghuzové|9 Oguzů]] (Tokuz Oguzové) a nastala smrt Kutlukova bratra Bäkčora. Kutlukův syn [[Kül-tegin]] (716–731) {{#tag:ref|[[Kül-tegin]] byl spoluvládce a bratr [[Bilgä-kagan|Mokilian-kaganův]], [[Jiran-tegin|Jollug-teginův]], [[Tengri-kagan]]ův a [[Kutlug Jabgu-kagan|Koto-kaganův]]|group=pozn.}} učinil 5 vojnových tažení proti Oguzům, u čtyř z nich se účastnil i [[Bilgä-kagan|Mokilian-kagan]] (716–734). V témže roce jeden z oguzských kmenů – Bajirkuové → Bajir-gur (Pa-jie-ku) – byl podroben hrozným způsobem.
[199] => [200] => Vojevůdce Tonjukuk společně s Kutlukem zabili mnoho Číňanů na jihu, Kitajů na východě, Oguzů na severu. Ale Oguzové nadále pokračovali bojích. I v roce, kdy z důvodu sucha zemřela spousta jejich zvířat , odhodlal se Mokilian k vojenskému tažení. 3 Oguzové → (Üč Oguzové → Karlukové), kteří napadli [[Ötüken]], byli ze aliance vyřazeni. Oguzové se spojili s Tatary a válku začali ze zálohy, ale utrpěli porážku v boji u Agu, po němž masy Oguzů opustily zemi a uprchly na jih k čínskému příhraničí (717–718).
[201] => [202] => === Ujgurský kaganát === [203] => Před vytvořením [[Ujgurský kaganát|Druhého ujgurského kaganátu]], vůdce Ujgurů '''''Bajan Čör''''' (v čínských zdrojích známý jako kagan Mojan Čör), jež stál v čele Oguzů, nesl titul '''''tegina'''''. O něco později Oguzové nabrali na vážnosti vůči kaganátu. Tentokrát se jednalo o část z [[Najmani|8-Oguzů-Tatarů]] (Najmani). Mezi roky 747–750 si v Burgu a na břehu Selengy '''''[[Mojan Čör|Bajan Čör]]-tegin''''' podrobil Oguzy, kteří se připojili k [[Otuz-Oghuzové|30 Oguzům-Tatařům]]. Překročením Selengy Oguzové ustoupili. [204] => [205] => Pozdější informace o osudu Oguzů v jejich rodné zemi nejsou dostatečné, ale je jisté že přesídlili západním směrem. Členové domorodého svazu Oguzů přesídlili ve velkém množství z Orchonské oblasti do okolí Talasu a poté k Syrdarji. [[Nářečí|Dialekt]] Oguzů se oddělil od východoturkického dialektu spřed devátého století, a do jedenáctého století jazyk Oguzů ze Syrdarje se liší od východoturkických jazyků v lexikonu a výslovnosti.
[206] => [207] => == Oguzský jabguluk == [208] => {{Infobox - zaniklý stát [209] => | název = Oguzský jabguluk
烏古斯葉護國 [210] => | originální název = Oğuz Yabgu Devleti [211] => | rok vzniku = 750 [212] => | rok zániku = 1055 [213] => | před 1 = Turkucké říše [214] => | před 1 vlajka = [215] => | před 2 = [216] => | před 2 vlajka = [217] => | po 1 = Karachánský kaganát [218] => | po 1 vlajka = [219] => | po 2 = Kypčakové [220] => | po 2 vlajka = [221] => | po 3 = Chórezmská říše [222] => | po 3 vlajka = [223] => | po 4 = [224] => | po 4 vlajka = [225] => | po 5 = [226] => | po 5 vlajka = [227] => | vlajka = [228] => | mapa = AD 750OguzYabgu.png [229] => | mapa poznámka = Stát Oguzský Jagbulug v [[Kazachstán]]u, 750–1055 [230] => | hlavní město = [[Jengikent]] [231] => | rozloha = [232] => | rozloha poznámka = ([[800]]) [233] => | jazyky = [[staroturečtina]], [234] => | národnostní složení = vládnoucí elita a příbuzenství:
Ujgurské kmeny
vojenská síla
Tie-lejové a ostatní{{#tag:ref|Kimäkové, Karlukové,|group=pozn.}} [235] => | náboženství = [[šamanismus]], [[tengrismus]], [[manicheismus]], [[islám]] [236] => | státní zřízení = [[monarchie]] [237] => | vznik = [[750]] [238] => | zánik = [[1055]] [239] => }} [240] => === Karlukové === [241] => V roce 758 Karlukové stanovili nadvládu v západní oblasti Talasu za pouhých sedm až osm let s hlavním městem [[Balasagun]]. Název „''Turkmen''“ začal být používán jako politický. Pokračovali v uznání nadřazenosti [[Ötüken]]u ([[Ujgurský kaganát|Druhého ujgurského kaganátu]]). Karlukští cháni přiřadili svůj rodokmen vládnoucí dynastii Turkutského kaganátu, [[Ašina (klan)|Ašinovské dynastie]]. Do té doby většina z Üč-Karlukské (Üč-Oguzové, Tři Karlukové) konfederace opustila [[Altaj]] a prvenství v Žety-su přešlo na karlukské kmeny. V roce 766, poté co karlukské kmeny obsadily [[Türgešský kaganát]] v [[Sedmiříčí|Žety-su]], vytvořili chanát soustředěný pod vládou Jabguho, obsadili [[Sujab]] a přenesli tam svoje centrum. V té době žila Oguzská konfederace v údolí řeky [[Ču (řeka)|Ču]], kde ležela jejich rezidence '''''Stará Guzie'''''. Poté, co prohrála boj s Karluky o vedoucí pozice v Türgešském kaganátě, významná část Žety-suštích Oguzů zůstává na úpatí pohoří [[Karatau]] a údolí řeky Ču v [[Issyk-kul|Issyk Kulské]] kotlině. V roce 770 jejich větší část odešla k západu do [[Transoxanie|Máveraünnehiru]] (Transoxanie). [242] => [243] => Počátkem 9. století konfederace Oguzů, v spojenectví s Karluky a Kimaky, dobytím dolního toku Syrdarje a aralských stepí dobyli Kangaře a Pečeněhy, a tím zničili Kangarskou unii. Tyto kočovné kmeny Syrdarštích Kangarů byly nucené se připojit k Oguzům. Oguzové z aralských stepí vytlačili [[Pečeněhové|Pečeněhy]] z oblasti řek [[Emba (řeka)|Emba]] a [[Ural (řeka)|Ural]] dále na západ.
O útoku Oguzů na kmeny [[Tokuz Oghuzové|9 Oguzů]] u [[Ušrusana|Ušrusany]] (mezi Syrdarjou a [[Samarkand]]em) v létech 820–821 se zmiňuje [[Al-Tabari]].
Koncem 9. století pak ve spojenectví s Chazary porazili Pečeněhy a pronikli do meziříčí mezi Volhou a Uralem. Část Pečeněhů se stěhovala na západ, k severní oblasti [[Černé moře|Černého moře]]. Oguzové přesunuli svoje centrum do [[Jangikent]]u ({{vjazyce|tr}} Jenikent → Nové město) u Syrdarje. Boje s Pečeněhy pokračovaly i v 10. století. [244] => [245] => V první polovině 10. století žili v „[[Oguzská step|Oguzských stepích]]“ (Mafazul-Guzija) u Syrdarje, ve městech [[Otrar|Karadžuk]] (Faráb) {{#tag:ref|Faráb, 39.2° S 63.6° V|group=pozn.}} a [[Ispidžab|Sajram]] ([[Šymkent]]).Ispidžab čili Čimkend, 42,3° S 69.8° V Podle islámských geografů (Al-Balči, Istačri, Ibn-Haukal) a [[Hudūt al-Ālam|Chudud ul-Alem]], se území Oguzů rozšířila do Kaspického moře na západě {{#tag:ref|tedy poloostrov ve východní části tohoto moře přijal turkické jméno [[Mangyšlak]]|group=pozn.}} do města [[Kunya-Urgench|Jurgenč]] (Ürgenč)Urgenč, 42,3° S 59.2° V na jihu, do osady [[Džit]] na severozápadě a [[Baratekin]] na jih od Aralského jezera, na sever od [[Buchara|Buchary]] {{#tag:ref|39,8° S 64.4° V|group=pozn.}} v [[Transoxanie|Máveraünnehiru]] (Transoxanie) a do města [[Sabran]] u úpatí [[Karadžukské hory|Karadžukských hor]]. [246] => [247] => === Karachánové a islám === [248] => Někdy v tomto období přijali Oguzové islám a stali se spojenci středoasijské muslimské dynastie Sámánovců ze [[Sogdiana|Sogdiany]]. Oguzové společně s [[Ismáíl Sámání|Emírem Ismáílem Sámáním]] (892–907) bojují proti [[Karlukové|Karlukům]] ([[Karachánové]] 840/940–1212) {{#tag:ref|s kolapsem Ujgurského kaganátu v roce 840, se Karlukský chán prohlásil "právním panovníkem stepních zemí" jako "Legitimní nástupce" tureckých vládců, oprávněn na titul Kara-chán s hlavním centrem Kara-ordu (nebo Kuz-Ordu) poblíž Balasagunu, bývalého Türgešského hlavního centra. Karlukové položili základ pro vznik Kara-chánského státu (932–1212)|group=pozn.}} v [[Sedmiříčí|Žety-su]] a u [[Talas]]u {{#tag:ref|roku 893 [[Ismáíl Sámání]] dobyl hlavní město Karlukských Turků, Talas a přestavěl Nestoriánský kostel na mešitu.Renee Grousset, ''The Empire of the Steppes:A History of Central Asia'', Transl. Naomi Walford, (Rutgers University Press, 1991), 142. {{ISBN|0-8135-1304-9}}, {{ISBN|978-0-8135-1304-1}}''Samanids'', C.E.Bosworth, '''The Encyclopedia of Islam''', Vol. VIII, Ed. C.E.Bosworth, E.van Donzel, W.P.Heinrichs and G.Lecomte, (E.J.Brill, 1995), 1026. Ismailův syn Ahmad, vyslal dvě vojenské výpravy (911 a 912 - 913) do [[Sístán a Balúčistán|Sistánu]] ke znovu zavedení Sámánídské kontroly nad provinciemi u Kaspiku.''Samanids'', C.E.Bosworth, 1027.|group=pozn.}}. Další tažení v roce 903 dále zabezpečilo Sámánídské hranice vůči karlukským nájezdům, a dovolilo muslimštím misionárům rozšířit své aktivity v regionu. Ve stejné době, [[Ahmad Sámání|Ahmadův]] (907–914, Ismailův syn) oguzský generál [[Simdžúr al-Dawati|Simdžúr]] přijal v [[Zaranž|Zarangu]] kapitulaci [[Al-Mu'addal]]a {{#tag:ref|Al-Mu'addala byl Saffaridským vládcem Zarangu v roce 911.|group=pozn.}}. Simdžúr byl pak dosazen jako guvernér Sístánu. [[Chórezm]] na severu byl rozdělen, jižní část zůstala pod autonomií [[Afrigidi|Afrigidštích]] vládců {{#tag:ref|Afrigidi (305-995) byla domorodá Chórezmská, ÍránskáC.E. Bosworth, “The Ghaznavids” in History of Civilization: Central Asia in History of Civilizations of Central Asia, Volume IV: The Age of Achievement : A.D. 750 to the End of the Fifteenth Century : Part One : The Historical Social and Economic Setting/edited by M.S. Asimov and C.E. Bosworth. Delhi, Motilal Banarsidass, 1999, 485 pages. (Vol. IV, Pt. I). {{ISBN|81-208-1595-5}}. Excerpt from page 101: “The ancient Iranian kingdom of Khwarazm had been ruled until 995 by the old established line of Afrighids of Kath, but control subsequently passed to the new line of Khwarazm Shahs, the [[Ma'munids]] of Gurganj”[http://www.iranicaonline.org/articles/al-e-afrig-afrighid-dynasty-the-name-given-by-the-khwarazmian-scholar-abu-rayhan-biruni-to-the-dynasty-of-rulers-in ” ĀL-E AFRĪḠ” IN Encyclopedia Iranica by C.E.Bosworth]Clifford Edmund Bosworth, The New Islamic Dynasties: A Chronological and Genealogical Manual, Columbia University, 1996. dynastie která vládla nad starověkým Královstvím Chórezm až do roku 995.|group=pozn.}}, zatímco severní část byla řízena Sámánidským úředníkem. Rok 940 je považován za konec kaganátu Karluků a jeho přímým pokračováním byla následná říše Karachánů. [249] => [250] => V roce 950 zavedli [[Oguzský jabguluk]] čili '''''Oguzské knížectví''''' {{#tag:ref|[[Staroturečtina|staroturecky]]: Devet Oguz, {{vjazyce|tr}}: Oguz Devleti čili ''„Oguzský stát“'', nebo „[[Oguzský jabguluk|Oguz Il]] “ čili '''''„Země Oguzů“'''''|group=pozn.}}, jež vytrvalo do roku 1040. Zakladatelem byl [[Kül Erkin|Kül Erkin-chán]] (950–????). Tvořily ho kmeny kočovné, polokočovné i částečně usedlé. Celkově se jednalo o 24 kmenů, rozdělených na dvě uskupení po 12 – Üčoky a váženější Bozoky. Rozhodující vliv měla kočovnická šlechta, vlastnící velká stáda. V čele byl [[jabgu]] ([[jabgu|džabgu]], možná obojí výslovnost), což ovšem v hierarchii kočovnických vládců není titul úplného suveréna. Trůn byl dědičný, přesto byl ale vládce volen celonárodním shromážděním. Jeho zástupcem byl [[kül-erkin]], následník měl titul [[inal]], armádě velel [[sübaši]]. Centrem říše byl [[Jangikent]] na dolním toku [[Syrdarja|Syr-darje]]. [251] => [252] => V roce 960 Oguzové a Sámánové porazili Karluky čili Karachány a také je přiměli přestoupit k islámu. Oguzové v té době obývali step v oblasti řek [[Sarysu]], [[Torgaj]] a Emba, na východě až k severním břehům jezera [[Balchaš]]. Zřejmě až v této době dochází k plné konsolidaci a dotvoření svazu. [253] => [254] => Jedna část Oguzů, jenž do té doby byla pod nadvládou [[Sámánovci|Sámánovců]] v pozici otroka '''''(mamlúk)''''', převzala nad svými pány vládu a založila [[Ghaznovská říše|Gaznovskou říši]] (963–1187).Tato rodina byla časem persianizována. Za zakladatele dynastie Gaznovců se považuje [[Alp Tegin]], který byl také velitelem samánovské armády.Některé Turko-perské státy byly založené ve "Velkém Íránu“. [255] => [256] => V roce 965 se Oguzové stali spojenci kyjevského knížete [[Svjatoslav I. Igorevič|Svjatoslava]] v boji proti [[Chazarská říše|Chazarům]] v Povolží. V roce 985 opět ve spojenectví s kyjevským knížetem [[Vladimír Svjatoslavič|Vladimírem]] porazili [[Volžské Bulharsko|Povolžské Bulhary]], což zvýšilo politickou moc [[Oguzský jabguluk|Oguzského státu]].
V tomto období se jejich říše rozkládala od Povolží po střední tok Syrdarje a byla na vrcholu moci. Jejich severním sousedem byl mocný [[Kimäkové|kaganát Kimäků]], se kterým ale měli v této době přátelské styky. Jejich jižním sousedem bylo polonezávislé knížectví v Chórezmu, do roku 1002 spravované [[Símdžúrové|Símdžúrovskou dynastií]], což byli vojenští vůdcové a guvernéři původem z oguzských otroků '''''(mamlúk)''''' taktéž pod navládou sámánovců. Vzpoury vůči šlechtě se staly obzvláště silnými v druhé polovině 10. století, během vlády [[Ali Jabgu|Ali Jabgu-chána]] (????–1040). Rozkol mezi vládnoucí větví Oguzů a Oguzskými Seldžuky se ukázal být na újmu státu. [257] => [258] => == Odkazy == [259] => [260] => === Poznámky === [261] => [262] => [263] => === Reference === [264] => [265] => [266] => === Externí odkazy === [267] => * {{Commonscat|Oghuz Turks}} [268] => [269] => {{Turkické národy}} [270] => {{Autoritní data}} [271] => [272] => [[Kategorie:Turkické národy]] [273] => [[Kategorie:Turkické kmeny]] [274] => [[Kategorie:Národy Asie]] [275] => [[Kategorie:Kyjevská Rus]] [276] => [[Kategorie:Zaniklé státy Asie]] [277] => [[Kategorie:Středověké dějiny Ázerbájdžánu]] [278] => [[Kategorie:Středověké dějiny Ruska]] [279] => [[Kategorie:Dějiny Kazachstánu]] [280] => [[Kategorie:Dějiny Turkmenistánu]] [281] => [[Kategorie:Dějiny Íránu]] [282] => [[Kategorie:Dějiny Turecka]] [283] => [[Kategorie:Kočovníci]] [] => )
good wiki

Oghuzové

Oghuzští Turci nebo Oghuzové, též Oguzové ( a Oğuzlar, Oʻgʻuzlar, Оғыздар, Oğyzdar, Ονξοι → Oufi, اغوز → Oghūz, أوغوز → Ūghūz a varianty: Ghuzz, Guozz, Kuz, Oğuz, Okuz, Ouz, Ouzoi, Uğuz a Uz) byli raně-středověkou historickou kmenovou konfederaci turkiců ve střední Asii. Je třeba poznamenat, že řecké zdroje používaly jméno Oufi (nebo Ouvvi) označujíc Oguzské Turky, jménem, které také používaly k označení asijských Hunů čili Siung-nuů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Tokuz Oghuzové','Karlukové','epos','Protobulhaři','Ural (řeka)','Oguzský jabguluk','Siungnuové','turečtina','On-Okové','Basmalové','Orchonské nápisy','Alty Oghuzové'

Epos

Karlukové

Protobulhaři

Siungnuové

Turečtina