Array ( [0] => 14685608 [id] => 14685608 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Turečtina [uri] => Turečtina [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - jazyk [1] => | název = Turečtina ''(Türkçe)'' [2] => | rozšíření = [3] => [[Turecko]], [[Bulharsko]], [[Kypr]], [[Řecko]], [[Severní Makedonie]], [[Rumunsko]], [[Uzbekistán]], [[Německo]] [4] => | mluvčích = 77 milionů – 83 milionů [5] => | klasifikace = [6] => * [[Altajské jazyky]] ''(sporné)'' [7] => ** [[Turkické jazyky]] [8] => *** [[Oghuzské jazyky]] [9] => **** '''Turečtina''' [10] => | písmo = [[Latinka]] [11] => | úřední jazyk = [12] => [[Kypr]], [[Severní Makedonie]], [[Severokyperská turecká republika]], [[Turecko]], uznávána jako jazyk menšiny v [[Bulharsko|Bulharsku]] [13] => | regulátor = [14] => [http://www.tdk.org.tr/ Turecká jazyková rada] (Türk Dil Kurumu) [15] => | ISO6391 = tr [16] => | ISO6392B = tur [17] => | ISO6392T = tur [18] => | SIL = TRK [19] => | wikipedie = [[:tr:Ana Sayfa|tr.wikipedia.org]] [20] => | mapa rozšíření = Map of Turkish Language.svg [21] => }} [22] => '''Turečtina''' je [[turkické jazyky|turkický jazyk]] používaný zejména v [[Turecko|Turecku]], [[Bulharsko|Bulharsku]], na [[Kypr]]u, v [[Německo|Německu]], na území bývalé [[Osmanská říše|Osmanské říše]] a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích [[Evropská unie|Evropské unie]]. [[Osmanská turečtina]] používala výhradně [[turecké osmanské písmo]] (variantu [[Arabské písmo|arabského písma]]) až do roku [[1928]], kdy byla na popud [[Mustafa Kemal Atatürk|Kemala Atatürka]] zavedena [[latinka]]. [23] => [24] => Mezi turečtinou a jinými [[oghuzské jazyky|oghuzskými jazyky]], např. [[azerština|azerštinou]], [[turkmenština|turkmenštinou]] či [[Kazaština|kazaštinou]], je poměrně vysoká úroveň vzájemné srozumitelnosti. Počet rodilých mluvčích v této podskupině dosahuje 100 milionů a celkový počet mluvčích 125 milionů. [25] => [26] => == Rozšíření jazyka == [27] => V [[Turecko|Turecku]] a [[Severokyperská turecká republika|turecké části Kypru]] je turečtina úředním jazykem, turecky však mluví i mnoho menšin po celém světě. [28] => [29] => == Abeceda == [30] => Turečtina používá od roku [[1928]] pro zápis [[latinka|latinku]]. Turecká abeceda sestává z 29 písmen. [31] => Samohlásek je 8 (A, E, I, İ, O, Ö, U, Ü) a 21 souhlásek. Některá písmena (Â, Ç, Ğ, I, İ, Ö, Ş a Ü) byla upravena tak, aby odpovídala fonetickým potřebám jazyka. [32] => [33] => Velká písmena: [[A]], [[Â]], [[B]], [[C]], [[Ç]], [[D]], [[E]], [[F]], [[G]], [[Ğ]], [[H]], [[I bez tečky|I]], [[İ]], [[J]], [[K]], [[L]], [[M]], [[N]], [[O]], [[Ö]], [[P]], [[R]], [[S]], [[Ş]], [[T]], [[U]], [[Ü]], [[V]], [[Y]], [[Z]] [34] => [35] => Malá písmena: [[a]], [[â]], [[b]], [[c]], [[ç]], [[d]], [[e]], [[f]], [[g]], [[ğ]], [[h]], [[I bez tečky|ı]], [[i]], [[j]], [[k]], [[l]], [[m]], [[n]], [[o]], [[ö]], [[p]], [[r]], [[s]], [[ş]], [[t]], [[u]], [[ü]], [[v]], [[y]], [[z]]. [36] => [37] => === Názvy písmen === [38] => Názvy písmen představujících samohlásku jsou samohlásky samy, zatímco názvy souhlásek odpovídají ''souhláska + e''. Jediná výjimka je písmeno ''ğ'', jeho název je „yumuşak ge“ („měkké gé“) [39] => : ''a, be, ce, çe, de, e, fe, ge, yumuşak ge, he, ı, i, je, ke, le, me, ne, o, ö, pe, re, se, şe, te, u, ü, ve, ye, ze.'' [40] => [41] => === Výslovnost === [42] => Turecký pravopis je vždy fonetický a zápis každého slova odpovídá jeho výslovnosti. Následující tabulka obsahuje turecká písmena, jejich ekvivalenty v [[Mezinárodní fonetická abeceda|mezinárodní fonetické abecedě]] a jejich přibližná výslovnost podle [[čeština|češtiny]] [43] => [44] => {| class="wikitable" [45] => |- [46] => !colspan=2|Písmeno [47] => ![[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] [48] => !Přibližná výslovnost
v [[čeština|češtině]] [49] => !colspan=2|Písmeno [50] => ![[Mezinárodní fonetická abeceda|IPA]] [51] => !Přibližná výslovnost
v [[čeština|češtině]] [52] => |- [53] => |''A''||''a''||{{IPA|/a/}}||jako ''a''||''M''||''m''|||{{IPA|/m/}}||jako ''m'' [54] => |- [55] => |''B''||''b''||{{IPA|/b/}}||jako ''b''||''N''||''n''||{{IPA|/n/}}||jako ''n'' [56] => |- [57] => |''C''||''c''||{{IPA|/dʒ/}}||jako ''dž''||''O''||''o''||{{IPA|/o/}}||jako ''o'' [58] => |- [59] => |''Ç''||''ç''||{{IPA|/tʃ/}}||jako ''č''||''Ö''||''ö''||{{IPA|/œ/}}||jako německé ''ö'' [60] => |- [61] => |''D''||''d''||{{IPA|/d/}}||jako ''d''||''P''||''p''||{{IPA|/p/}}||jako ''p'' [62] => |- [63] => |''E''||''e''||{{IPA|/e/}}||jako ''e''||''R''||''r''||{{IPA|/ɾ/}}||jako ''r'' [64] => |- [65] => |''F''||''f''||{{IPA|/f/}}||jako ''f''||''S''||''s''||{{IPA|/s/}}||jako ''s'' [66] => |- [67] => |''G''||''g''||{{IPA|/g/}} nebo {{IPA|/ɟ/}} ||jako ''g''||''Ş''||''ş''||{{IPA|/ʃ/}}||jako ''š'' [68] => |- [69] => |''Ğ''||''ğ''|||{{IPA|/ɣ/}}||prodlužuje předchozí samohlásku||''T''||''t''||{{IPA|/t/}}||jako ''t'' [70] => |- [71] => |''H''||''h''||{{IPA|/h/}}||jako ''h''||''U''||''u''||{{IPA|/u/}}'''||jako ''u'' [72] => |- [73] => |''I''||''ı''||{{IPA|/ɯ/}}||tzv. ''zadopatrové i'', jako ''i'' vyslovené v krku||''Ü''||''ü''||{{IPA|/y/}}||jako německé ''ü'' [74] => |- [75] => |''İ''||''i''||{{IPA|/i/}}||jako ''i''||''V''||''v''||{{IPA|/v/}}||jako ''v'' [76] => |- [77] => |''J''||''j''||{{IPA|/ʒ/}}||jako ''ž''||''Y''||''y''||{{IPA|/j/}}||jako ''j'' [78] => |- [79] => |''K''||''k''||{{IPA|/k/}} nebo {{IPA|/c/}} ||jako ''k''||''Z''||''z''||{{IPA|/z/}}||jako ''z'' [80] => |- [81] => |''L''||''l''||{{IPA|/ɫ/}} nebo {{IPA|/l/}}||jako ''l'' [82] => |} [83] => [84] => == Přízvuk == [85] => Obecně [[přízvuk]] v turečtině leží na poslední slabice. Výjimkou jsou příslovce, citoslovce, spojky, oslovení, zeměpisné názvy a některé přípony. V některých případech přízvuk určuje význam slova (například ártık/arık). [86] => [87] => == Příklady == [88] => [89] => === Číslovky === [90] => {| cellspacing="7" [91] => |- [92] => | '''Turecky''' || '''Česky''' [93] => |- [94] => | bir || jeden [95] => |- [96] => | iki || dva [97] => |- [98] => | üç || tři [99] => |- [100] => | dört || čtyři [101] => |- [102] => | beş || pět [103] => |- [104] => | altı || šest [105] => |- [106] => | yedi || sedm [107] => |- [108] => | sekiz || osm [109] => |- [110] => | dokuz || devět [111] => |- [112] => | on || deset [113] => |} [114] => [115] => == Užitečné fráze == [116] => [117] => {| class="wikitable" [118] => | '''Turecky''' [119] => | '''Česky''' [120] => |- [121] => | ''Merhaba!'' || Ahoj! [122] => |- [123] => | ''Günaydın!'' || Dobré ráno! [124] => |- [125] => | ''Iyi akşamlar!'' || Dobrý večer! [126] => |- [127] => | ''Hoşça kal!'' || Na shledanou! [128] => |- [129] => | ''Allaha ısmarladık!'' || Na shledanou! [130] => |- [131] => | ''Görüşürüz!'' || Uvidíme se později! [132] => |- [133] => | ''Evet'' || Ano [134] => |- [135] => | ''Hayır'' || Ne [136] => |- [137] => | ''Lüften'' || Prosím! [138] => |- [139] => | ''Pardon'' || Promiňte [140] => |- [141] => | ''Teşekkür ederim'' || Děkuji [142] => |} [143] => [144] => == Vzorový text == [145] => Otčenáš (modlitba Páně): [146] => : Göklerdeki Babamız, [147] => : Adın kutsal kılınsın. [148] => : Egemenliğin gelsin. [149] => : Gökte olduğu gibi, [150] => : yeryüzünde de Senin istediğin olsun. [151] => : Bugün bize gündelik ekmeğimizi ver. [152] => : Bize karşı suç işleyenleri bağışladığımız gibi, [153] => : Sen de bizim suçlarımızı bağışla. [154] => : Ayartılmamıza izin verme. [155] => : Bizi kötü olandan kurtar. [156] => : Amin. [157] => [158] => {{Vzorový text [159] => |VDLP=ano [160] => |Komentář= [161] => |Jazyk 1=turecky  [162] => |Text 1=Bütün insanlar hür, haysiyet ve haklar bakımından eşit doğarlar. Akıl ve vicdana sahiptirler ve donatılmış olan birlikte kardeşlik ruhu içinde hareket etmelidirler.}} [163] => [164] => == Odkazy == [165] => [166] => === Literatura === [167] => * [[Petr Kučera (překladatel)|KUČERA, Petr]]. ''Podrobná gramatika turečtiny''. Brno. Lingea 2014. 494 S. {{ISBN|978-80-87471-79-1}}. [168] => * {{Citace monografie [169] => | příjmení = Hristova [170] => | jméno = Radka [171] => | příjmení2 = [172] => | jméno2 = [173] => | rok = 1999 [174] => | titul = Stručná mluvnice tureckého jazyka [175] => | kapitola = [176] => | vydavatel = Karolinum [177] => | místo = Praha [178] => | vydání = 1 [179] => | typ vydání = [180] => | edice = [181] => | svazek edice = [182] => | svazek = [183] => | stránky = [184] => | počet stran = 147 [185] => | poznámka = [186] => | isbn = 80-7184-736-4 [187] => | jazyk = [188] => }} [189] => [190] => === Související články === [191] => * [[Osmanská turečtina]] [192] => * [[Turecké osmanské písmo]] [193] => * [[Turkologie]] [194] => [195] => === Externí odkazy === [196] => * {{Commonscat}} [197] => * {{Wikislovník|heslo=turečtina}} [198] => * {{Wikislovník|kategorie=Turečtina}} [199] => {{interWiki|code=tr|Turecká}} [200] => [201] => {{Pahýl}} [202] => {{Turkické jazyky}} [203] => {{Autoritní data}} [204] => {{Portály|Jazyk}} [205] => [206] => [[Kategorie:Turečtina| ]] [207] => [[Kategorie:Jazyky Bulharska]] [208] => [[Kategorie:Jazyky Kypru]] [209] => [[Kategorie:Jazyky Severní Makedonie]] [210] => [[Kategorie:Jazyky Německa]] [211] => [[Kategorie:Jazyky Rumunska]] [212] => [[Kategorie:Jazyky Řecka]] [213] => [[Kategorie:Jazyky Turecka]] [214] => [[Kategorie:Jazyky Uzbekistánu]] [215] => [[Kategorie:Jazyky Severního Kypru]] [] => )
good wiki

Turečtina

Turečtina je turkický jazyk používaný zejména v Turecku, Bulharsku, na Kypru, v Německu, na území bývalé Osmanské říše a je také jazykem několika milionů imigrantů v zemích Evropské unie. Osmanská turečtina používala výhradně turecké osmanské písmo (variantu arabského písma) až do roku 1928, kdy byla na popud Kemala Atatürka zavedena latinka.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Turecko','Mezinárodní fonetická abeceda','Kypr','Bulharsko','čeština','I bez tečky','Severokyperská turecká republika','latinka','Osmanská turečtina','Severní Makedonie','1928','Německo'

1928

Bulharsko

Čeština

Kypr

Latinka

Německo

Turecko