Array ( [0] => 15482498 [id] => 15482498 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oheň [uri] => Oheň [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=plamenném [[hoření]]}} [1] => [[Soubor:Flame of fire.jpg|náhled|Plamen ohně]] [2] => [[Soubor:DIN 4844-2 Warnung vor feuergefaehrlichen Stoffen D-W001.svg|150px|vpravo|Symbol označující hořlavost]] [3] => '''Oheň''' je forma [[hoření]]. Většinou se tak označuje kombinace [[světlo|světla]] a velkého množství [[teplo|tepla]], které se uvolňuje při rychlé a samoudržující se [[exotermická reakce|exotermické]] [[Redoxní reakce|oxidaci]] hořlavých plynů, které se uvolňují z [[palivo|paliva]] (fosilního, nebo obnovitelného zdroje energie) – [[hoření]]. Teplo a světlo je vytvářeno plameny, které se pohybují nad palivem. [4] => [5] => Předpokladem vzniku ohně je palivo, [[Oxidační činidlo|oxidant]] (například kyslík ze vzduchu) a zahřátí paliva na [[bod vznícení]]. [6] => [7] => Oheň se zažehne, pokud je [[hořlavina|hořlavá látka]] vystavena teplu nebo jinému zdroji [[energie]]. Tím pádem je tlak ohně větší dole než nahoře. Později se sám udržuje díky teplu, které produkuje. Uhasíná, pokud vyhoří všechno palivo, výrazně poklesne teplota paliva anebo když se k ohni již nedostane [[kyslík]]. [8] => [9] => Při srovnání s [[požár]]em je oheň definován jako lidmi řízené, předem plánované a kontrolované hoření, ohraničené určitým prostorem. [10] => [11] => == Plamen == [12] => {{Různé významy|redirect=Plamen|stránka=Plamen (rozcestník)}} [13] => [[File:Pink candle burning looped.gif|thumb|Plamen svíčky]] [14] => Plamen je viditelná oblast hořících plynů nebo par. Z jeho barvy a svítivosti lze usuzovat na druh spalované látky a na dokonalost spalování. [15] => * Temně žlutý čadivý plamen – vzniká při nedokonalém spalování [[Organická látka|organických látek]] s vysokým obsahem [[Uhlík|uhlíku]] (např. volně rozlitá [[Motorová nafta|nafta]], guma, [[Ethyn|acetylen]] z autogenu bez přidání kyslíku). Uhlík se nestačí spalovat a uvolňuje se ve formě [[Saze|sazí]]. Teplota plamene je výrazně nižší než u dokonalého spalování. [16] => * Žlutý svítivý plamen – pokud se do sloupce hořících plynů organické látky dostává více kyslíku ze vzduchu než v předchozím případě, částečky uhlíku se rozžhaví do žluta a svítí (plamen svíčky). Těsně nad viditelnou částí pak v přebytku vzduchu shoří, takže nedochází k vývinu sazí. V této neviditelné části plamene je nejvyšší teplota. [17] => * Bílý svítivý plamen – pokud se technickými opatřeními zajistí ještě dokonalejší přístup vzduchu k plameni (cylindr petrolejové lampy), zvýší se teplota, částečky uhlíku se rozžhaví doběla a svítí mnohem intenzivněji. [18] => * Modrý nesvítivý plamen – u uhlíkatých organických látek jej lze pozorovat při dokonalém spalování v přebytku vzduchu nebo čistého kyslíku (plamen plynového sporáku, laboratorního [[Bunsenův kahan|Bunsenova kahanu]] s otevřenou vzduchovou clonkou, správně seřízené benzinové letlampy, [[Ethyn|acetylen]] s kyslíkem při [[Svařování plamenem|autogenním svařování]]). Částečky uhlíku nesvítivě shoří ještě uvnitř plamene. Nesvítivý plamen dokonalého spalování má velmi vysokou teplotu s maximem těsně nad vrcholem vnitřního modrého kužele. [19] => * Modrý plamen bezuhlíkatých látek nebo látek s nízkým obsahem uhlíku – např. hořící [[vodík]], [[síra]], [[oxid uhelnatý]], částečně [[ethanol]] (plamen modrý do žluta) apod. [20] => [21] => V typickém plameni [[Svíčka|svíčky]] lze rozlišit několik pásem. Zcela uvnitř plamene (kolem knotu) je teplota velmi nízká. Je to pásmo zplynovací, ve kterém se roztavený [[parafín]] teplem mění v páry. V této oblasti tedy ještě nic nehoří. Kolem tohoto pásma nastává mísení par parafínu se vzduchem a zapálení hořlavé směsi. Tato část plamene má redukční účinky, protože je v ní přebytek uhlíku. Jeho rozžhavené částečky žlutě svítí. Poslední vnější pásmo plamene má nejvyšší teplotu, ale je neviditelné. Je to oxidační pásmo s přebytkem kyslíku ze vzduchu. Uhlíkové částečky se zde spalují na [[oxid uhličitý]]. [22] => [23] => Různé fáze hoření lze pěkně pozorovat na [[Táboření|tábornickém]] ohýnku. Z přiloženého nevysušeného polínka se nejprve vypařují vodní páry. Když se dřevo vysuší a prohřeje, vzplanou čadivým plamenem pryskyřičné části s vysokým obsahem uhlíku ve [[Pryskyřice|smole]]. Na různých místech z praskajícího polínka vystaveného žáru ohniště vyrážejí dýmající hořlavé plyny, které vznikají tepelným rozkladem dřevní hmoty. Tyto plyny se zapalují a hoří svítivým žlutým plamenem. Když se dřevo z větší části rozloží a těkavé plyny vyhoří, začne plamen přecházet do modrého zbarvení. Je to způsobeno tím, že ve zbývajícím rozžhaveném dřevěném uhlí dochází k redukci spalováním vzniklého [[oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] na [[oxid uhelnatý]]. Ten hoří namodralým plamenem. [24] => [25] => Některé chemické prvky a jejich sloučeniny charakteristicky zbarvují nesvítivý plamen laboratorního kahanu: [26] => * [[sodík]] – sytě žlutě [27] => * [[draslík]] – fialově [28] => * [[vápník]] – cihlově červeně [29] => * [[měď]] – modro zeleně [30] => * [[lithium]] – purpurově červeně [31] => * [[stroncium]] – karmínově červeně [32] => * [[baryum]] – zeleně [33] => * [[antimon]] – modře [34] => Toho se využívá jak při jednoduchých předběžných analýzách neznámé látky, tak při náročnějších a přesnějších analytických postupech [[spektroskopie]], jakož i v [[Ohňostroj|ohněstrůjství]] (barevné [[Bengálský oheň|bengálské ohně]], rakety, [[Světlice (raketa)|světlice]]). [35] => [36] => == Využití ohně == [37] => [[Soubor:Feuerreiben.gif|náhled|Způsob rozdělávání ohně třením]] [38] => [[Soubor:Fire.jpg|náhled|Ohniště]] [39] => {{Podrobně|Ovládnutí ohně prvními lidmi}} [40] => S ohněm se člověku dostala do ruky první obrovská síla, s jejíž pomocí začal měnit tvář země. Oheň byl předchůdci moderního člověka využíván snad od doby před přibližně 1,5 miliónem let,http://botany.upol.cz/pagedata_cz/vyukove-materialy/55_zaklady-ekologie-2.pdf – Význam ohně v evoluci člověka spíše ale až před 1 miliónem let{{Citace elektronického periodika [41] => | titul = Raw foodies: Europe's earliest humans did not use fire [42] => | periodikum = phys.org [43] => | url = https://phys.org/news/2016-12-raw-foodies-europe-earliest-humans.html [44] => | jazyk = en [45] => | datum přístupu = 2020-08-17 [46] => }} či později.{{Citace elektronické monografie [47] => | titul = Sciencemag.cz [48] => | url = https://sciencemag.cz/nejstarsi-spanele-nevarili/ [49] => | datum vydání = 2017-01-13 [50] => | datum přístupu = 2020-08-17 [51] => | jazyk = cs [52] => }} (Izraelská studie prokázala, že pravěcí lidé dokázali umístit ohniště v jeskyních tak, aby vytvářela minimum kouře.){{Citace elektronického periodika [53] => | příjmení = University [54] => | jméno = Tel-Aviv [55] => | titul = Early humans placed hearth at optimal location in caves, for maximum benefit and minimum smoke exposure [56] => | periodikum = phys.org [57] => | url = https://phys.org/news/2022-02-early-humans-hearth-optimal-caves.html [58] => | jazyk = en [59] => | datum přístupu = 2022-10-28 [60] => }} [61] => [62] => Historicky sloužil oheň především jako zdroj tepla, světla a jako ničivá síla ve vojenství. Už před desetitisíci let byl též využíván ke [[žďáření]]. [63] => [64] => Oheň poskytuje lidem i nadále rozmanité služby: [65] => * může být zdrojem [[Teplo|tepelné energie]] chránící před chladem nebo využívané ve [[Výroba|výrobních procesech]] [66] => * zůstává jednoduchým zdrojem světla (jednoduchá osvětlovací tělesa používající otevřený oheň: [[pochodeň]], [[Louč|louče]], [[olejová lampa]], [[svíčka]], [[petrolejová lampa]], [[plynová lampa]]) [67] => * slouží při rituálních a společenských příležitostech (obřady, různé užití svíček, táborové a besední ohně atd.) [68] => [69] => == Oheň v kultuře == [70] => O ohni se vypráví mnoho příběhů, jak přišel k lidem, např.: [71] => * [[Starověké Řecko|Řecký básník]] [[Hésiodos]] vypráví, že Zeus vzal oheň lidem za trest. Ale přítel lidí, mazaný [[Prométheus]], bohům oheň vzal a donesl ho lidem v rákosové trubici, podle jiné verze ve fenyklovém stonku. Podle jedné z verzí vzal oheň z nebes, když zapálil pochodeň o sluneční kotouč, podle druhé jej ukradl [[Héfaistos|Héfaistovi]].{{Citace monografie [72] => | příjmení1 = Frazer [73] => | jméno1 = James George Sir [74] => | titul = Mýty o původu ohně [75] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:ed319b70-0b3d-11e5-b562-005056827e51 [76] => | vydavatel = Garamond [77] => | místo = Praha [78] => | rok = 2000 [79] => | kapitola = Původ ohně v antickém Řecku [80] => | strany = 197–200 [81] => | isbn = 80-86379-06-X [82] => }}{{Citace monografie [83] => | příjmení1 = Fink [84] => | jméno1 = Gerhard [85] => | titul = Encyklopedie antické mytologie [86] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:0f83d0f0-8f41-11e3-997d-005056827e52?page=uuid:ddfddc70-b497-11e3-bb86-005056825209 [87] => | vydavatel = Votobia [88] => | místo = Olomouc [89] => | rok = 1996 [90] => | kapitola = Prometheus [91] => | strany = 290–291 [92] => | isbn = 80-85885-99-9 [93] => | poznámka = dostupné online po registraci [94] => }} [95] => * [[Čerokiové]] vyprávějí, že uhodil blesk do stromu na ostrově a lidé, kteří se chtěli zahřát, se pro oheň nemohli dostat. Zvířata chtěla oheň přinést, ale všechna se jen popálila a umazala. Až vodní pavouk, který uměl běhat po vodě i potápět se, si upletl misku z vlákna, připevnil si ji na záda a v ní přinesl žhavý uhlík.{{Citace monografie [96] => | příjmení1 = Clark [97] => | jméno1 = Ella E. [98] => | titul = Hlasy větrů [99] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:3c3fc730-9611-11e3-a744-005056827e52?page=uuid:3cc8ac20-b232-11e3-bb86-005056825209 [100] => | vydavatel = Lidové noviny [101] => | místo = Praha [102] => | rok = 2000 [103] => | kapitola = První oheň [104] => | strany = 313–314 [105] => | isbn = 80-7106-250-2 [106] => | poznámka = dostupné online po registraci [107] => }} [108] => [109] => [110] => Odepření vody a ohně (Aquae et ingnis interdictio) patřilo v antickém Římu k trestům za těžší zločiny. V principu se jednalo o zákaz poskytnou takovému psanci přístřeší a jídlo.{{Citace monografie [111] => | titul = Ottův slovník naučný 2. [112] => | url = https://ndk.cz/view/uuid:33b52900-e6e4-11e4-a794-5ef3fc9bb22f?page=uuid:ed319b70-0b3d-11e5-b562-005056827e51 [113] => | vydavatel = J. Otto [114] => | místo = Praha [115] => | rok = 1886 [116] => | kapitola = Aquae et ignis interdiction [117] => | strany = 556–557 [118] => }} [119] => [120] => Starověké a středověké národy považovaly oheň za jeden ze čtyř základních [[živel|živlů]], k nimž patří ještě [[voda]], [[země]] a [[vzduch]]. Tvůrci teorie živlů byli v Evropě staří Řekové. Tradičně je za jejího původce označován svérázný mudrc [[Empedoklés|Empedoklés z Akragantu.]] Ve své písni zpívá o tom, že svět je složen ze čtyř božských „kořenů“ ([[rhizómata]]), které lze ztotožnit se živly a které se spolu mísí vlivem Lásky ([[Filié]]) a rozlučují se vlivem Sváru ([[Neikos]]). O vzniku živlů z čiré nerozlišenosti prostoru ([[chóra]]) skládáním ideálních trojúhelníků do čtyř z pěti tzv. „dokonalých těles“ ([[čtyřstěn]] – oheň, [[krychle]] – země, [[osmistěn]] – vzduch, [[dvacetistěn]] – voda) a o složení viditelného světa a bytostí z živlů pojednává [[Platón]]ův dialog ''Timaios''. [[Aristotelés]] určuje každý ze živlů podle dvou taktilních kvalit (hmatových vlastností): Oheň (PÝR) je teplý a suchý, vzduch (AÉR) je teplý a vlhký, voda (HYDÓR) je studená a vlhká, země (GÉ) je studená a suchá. Výhodou aristotelského modelu je možnost změny jedné nebo obou kvalit – tedy možnosti proměny každého živlu v ostatní tři bez mezistupně. Tak může Aristotelés vysvětlit např. [[sublimace|sublimaci]]. Aristotelův žák [[Theofrastos]] napsal o ohni celý spis, z něhož se zachovaly zlomky. V něm například popisuje, z jakého dřeva ze vyrábějí zápalná dřívka (vrtidlo je nejlepší z [[vavřín]]u nebo [[břečťan]]u a lůžko třeba z lípy). [121] => [122] => Nutno podotknout, že staří{{Ujasnit}} předpokládali oheň všude tam, kde se vyskytovalo světlo nebo teplo. Z ohně jsou hvězdy, slunce, oheň je záhadně přítomen v [[Pazourek|pazourku]] a křemeni, [[blesk]] je úžasným případem ohně stejně jako činné [[Sopka|sopky]]. [123] => [124] => === Oheň dnes === [125] => Fascinace ohněm přetrvala dodnes, nejen u domorodých kmenů, ale v hojné míře se objevuje i v moderní společnosti. Mnoho lidí po celém světě se zabývá nejen jeho praktickým využitím, ale také jako formou uměleckého vyjádření. S tímto fenoménem se setkáváme napříč kulturami po celé Zemi. S ohněm často tančí [[Orientální tanec|břišní tanečnice]], ohnivé efekty jsou k vidění na mnoha hudebních koncertech a v neposlední řadě se vždy potěšíme pohledem na vzdušné ohnivé představení v podobě ohňostroje. [126] => [127] => V mnoha zemích existují amatérské i profesionální spolky představující své umění na veřejnosti zabývající se Ohnivým představením ([[fireshow]]). V České republice mezi takové skupiny patří [[Pa-li-Tchi]] či [[Pyroterra]]. [128] => [129] => == Reference == [130] => [131] => [132] => == Související články == [133] => * [[Požár]] [134] => * [[Vypalování porostů]] [135] => [136] => == Externí odkazy == [137] => * {{Commonscat}} [138] => * {{Commons|Fire}} [139] => * {{Wikicitáty|téma=Oheň}} [140] => * {{Wikicitáty|téma=Plamen}} [141] => * {{Wikislovník|heslo=oheň}} [142] => * {{Wikislovník|heslo=plamen}} [143] => {{Autoritní data}} [144] => [145] => [[Kategorie:Oheň| ]] [146] => [[Kategorie:Požární ochrana]] [147] => [[Kategorie:Osvětlovací technika]] [148] => [[Kategorie:Vytápění]] [] => )
good wiki

Oheň

Plamen ohně Symbol označující hořlavost Oheň je forma hoření. Většinou se tak označuje kombinace světla a velkého množství tepla, které se uvolňuje při rychlé a samoudržující se exotermické oxidaci hořlavých plynů, které se uvolňují z paliva (fosilního, nebo obnovitelného zdroje energie) - hoření.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'hoření','Ethyn','oxid uhličitý','oxid uhelnatý','Theofrastos','země','chóra','baryum','spektroskopie','Empedoklés','plynová lampa','Svařování plamenem'

Baryum

Baryum je chemický prvek, který patří mezi alkalické zeminíky.

Chora

Empedoklés

Ethyn

Hoření

Spektroskopie

Spektroskopie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem vlastností světla a jeho interakce s různými materiály.

Theofrastos

Země