Array ( [0] => 15481404 [id] => 15481404 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ohře [uri] => Ohře [3] => Louny jez na Ohři (2).jpg [img] => Louny jez na Ohři (2).jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Ohře je krásná řeka, která protéká Českou republikou a Německem. Délka jejího toku dosahuje zhruba 116 kilometrů, což ji činí jednou z významných řek v oblasti. Pramení v Krušných horách a nachází se v nadmořské výšce 1 044 metrů. Jedním z nejzajímavějších aspektů Ohře je její přínos k rozvoji kultury a historie regionu. Odtud se odvíjí řada malebných měst a obcí, které lákají návštěvníky svou architekturou a tradicemi. Města jako Karlovy Vary a Loket, která leží v blízkosti řeky, jsou oblíbenými destinacemi pro turisty, a to nejen díky svým termálním pramenům a historickým památkám, ale i malebnému okolí. Ohře také nabízí skvělé možnosti pro aktivní odpočinek. Řeka se stala oblíbeným místem pro vodáky, turistům umožňuje poznávat okolní přírodu a jejím břehům vévodí cyklostezky, které propojují malebné vyhlídky a přírodní zajímavosti. Každý, kdo má rád přírodu, si zde najde to své – od klidných procházek po adrenalinové zážitky na vodě. Ekosystém řeky Ohře je bohatý a rozmanitý. Její vody hostí množství ryb a jiné fauny, což podporuje biodiverzitu této oblasti. Řeka je také důležitým zdrojem pitné vody, a hraje klíčovou roli v udržitelnosti životního prostředí v regionu. Ohře je nejen vodní tok, ale i symbol spojení mezi přírodou a člověkem. Je to místo, které inspiruje a nabízí prostor k relaxaci i dobrodružství. V srdci Evropy se řeka Ohře stává místem, kde se setkávají lidé, příroda a historie, což vytváří jedinečný a pozitivní dojem. [oai_cs_optimisticky] => Ohře je krásná řeka, která protéká Českou republikou a Německem. Délka jejího toku dosahuje zhruba 116 kilometrů, což ji činí jednou z významných řek v oblasti. Pramení v Krušných horách a nachází se v nadmořské výšce 1 044 metrů. Jedním z nejzajímavějších aspektů Ohře je její přínos k rozvoji kultury a historie regionu. Odtud se odvíjí řada malebných měst a obcí, které lákají návštěvníky svou architekturou a tradicemi. Města jako Karlovy Vary a Loket, která leží v blízkosti řeky, jsou oblíbenými destinacemi pro turisty, a to nejen díky svým termálním pramenům a historickým památkám, ale i malebnému okolí. Ohře také nabízí skvělé možnosti pro aktivní odpočinek. Řeka se stala oblíbeným místem pro vodáky, turistům umožňuje poznávat okolní přírodu a jejím břehům vévodí cyklostezky, které propojují malebné vyhlídky a přírodní zajímavosti. Každý, kdo má rád přírodu, si zde najde to své – od klidných procházek po adrenalinové zážitky na vodě. Ekosystém řeky Ohře je bohatý a rozmanitý. Její vody hostí množství ryb a jiné fauny, což podporuje biodiverzitu této oblasti. Řeka je také důležitým zdrojem pitné vody, a hraje klíčovou roli v udržitelnosti životního prostředí v regionu. Ohře je nejen vodní tok, ale i symbol spojení mezi přírodou a člověkem. Je to místo, které inspiruje a nabízí prostor k relaxaci i dobrodružství. V srdci Evropy se řeka Ohře stává místem, kde se setkávají lidé, příroda a historie, což vytváří jedinečný a pozitivní dojem. ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=řece v Česku|jiné=[[Ohre]] – řeka v Německu}} [1] => [2] => {{Infobox - vodní tok [3] => | řeka = Ohře [4] => | obrázek = Kadaň 2016-10-16.jpg [5] => | popisek = Ohře v [[Kadaň|Kadani]] [6] => | alt = Ohře v Kadani [7] => | délka = 316 [8] => | průtok = 37,94 [9] => | plocha = 5614 [10] => | světadíl = [[Evropa]] [11] => | pramen = severozápadním úpatí hory [[Schneeberg (Smrčiny)|Schneeberg]] [[Smrčiny]] [12] => | zeměpisná šířka1 = 50.0747133 [13] => | zeměpisná délka1 = 11.8263322 [14] => | výška1 = 752 [15] => | ústí = do [[Labe]] v [[Litoměřice|Litoměřicích]] [16] => | zeměpisná šířka2 = 50.5289167 [17] => | zeměpisná délka2 = 14.1363889 [18] => | výška2 = 141,09 [19] => | protéká = {{vlajka a název|Německo}} ''([[Bavorsko]] – [[Horní Franky]])''
{{vlajka a název|Česko}} ''([[Karlovarský kraj|Karlovarský]], [[Ústecký kraj]])'' [20] => | povodí = [[Atlantský oceán]], [[Severní moře]], [[Labe]]
[[povodí Ohře]] ([[Česko]] 82,14 %, [[Německo]] 17,86 %) [21] => | hčp = 1-13-01-001 [22] => | mapa = Mapaohre.jpg [23] => | popisek mapy = [24] => }} [25] => '''Ohře''' (někdy také ''Ohara, Oharka'', {{Vjazyce2|de|''Eger''}}) je [[řeka]] v [[Německo|Německu]] a na severozápadě [[Česko|České republiky]], levostranný přítok [[Labe]]. Její tok je dlouhý 316 km, z toho 246,55 km se nachází na území České republiky. [[Povodí]] má rozlohu 5614 [[Kilometr čtvereční|km²]], z toho 4601 km² v České republice. [26] => [27] => == Historie == [28] => Dolní část řeky Ohře se zformovala až během [[Kvartér|čtvrtohor]]. Původně Ohře tekla údolím dnešní řeky [[Bílina (řeka)|Bíliny]]. [29] => [30] => Názvy ''Ohře'' i ''Ohara'' patrně vzešly z jejího [[keltové|keltského]] pojmenování ''Agara'' (''Ag'' znamená losos, ''Ara'' znamená tekoucí voda). Tomu odpovídá i její německý název ''Eger''. Někdy se však význam keltského názvu ''Agara'' vykládá jako ''měsíční řeka''. Jiná teorie přisuzuje původnímu keltskému nebo předkeltskému jménu významy jako hbitost a bystrost.{{Citace elektronického periodika [31] => | korporace = Český rozhlas [32] => | titul = Dávná a někdy trochu tajemná - jména našich řek [33] => | periodikum = Český rozhlas [34] => | odkaz na periodikum = [35] => | datum vydání = 2011-9-25 [36] => | datum přístupu = 2017-9-27 [37] => | poznámky = Rozhovor s Milanem Harvalíkem, vedoucím oddělení onomastiky Ústavu pro jazyk český. Vysíláno v Planetáriu č. 39/2011, 24. - 30. září 2011. [38] => | url = http://www.rozhlas.cz/planetarium/historie/_zprava/davna-a-nekdy-trochu-tajemna-jmena-nasich-rek--954357 [39] => | issn = [40] => }} [41] => [42] => Název Ohře nese také [[Ohře (planetka)|planetka]] s katalogovým číslem 4801 objevená 22. října 1989 na [[Observatoř Kleť|Kleti]] [[Antonín Mrkos|Antonínem Mrkosem]]. [43] => [44] => == Stručný průběh toku == [45] => Od svého pramene v [[Horní Franky|Horních Francích]] na území [[Bavorsko|Bavorska]] v [[Německo|Německu]] protéká Ohře německou částí Smrčin a u zaniklé osady [[Pomezná]] se dostává na české území. [46] => Řeka teče od západu k východu územím [[Karlovarský kraj|Karlovarského kraje]]. Po opuštění Smrčin protéká postupně [[Geomorfologický celek|geomorfologickými celky]] [[Chebská pánev|Chebskou pánví]], [[Sokolovská pánev|Sokolovskou pánví]], [[Slavkovský les|Slavkovským lesem]] a [[Doupovské hory|Doupovskými horami]]. Před obcí [[Okounov]] přitéká do [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]]. U okraje [[Kadaň|Kadaně]] opuští Doupovské hory a protéká [[Mostecká pánev|Mosteckou pánví]] až k [[Postoloprty|Postoloprtům]]. Za městem již pokračuje v [[Dolnooharská tabule|Dolnooharské tabuli]] až do [[Litoměřice|Litoměřic]], kde se vlévá do [[Labe]]. [47] => [48] => == Podrobný průběh toku == [49] => [50] => === Na území Bavorska === [51] => [[Soubor:Pramen Ohře (1).jpg|náhled|vlevo|Pramen Ohře a žulový blok]] [52] => Ohře pramení v Německu ve spolkové zemi Bavorsko, v Horních Francích v [[Zemský okres Wunsiedel im Fichtelgebirge|Zemském okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge]]. Pramen Ohře se nachází v nadmořské výšce 752 m na severozápadním úpatí hory [[Schneeberg (Smrčiny)|Schneeberg]] (1051 m), nejvyšší hory [[Smrčiny|Smrčin]]. [53] => Pramen je obložen dvanácti hrubě tesanými žulovými kameny. Na nich jsou vytesána jména měst či obcí, která se na úpravě pramene podílela a kterými Ohře protéká. Čelní kámen, o něco vyšší a mohutnější i se [[Znak (heraldika)|znakem]] města, patři městu [[Cheb]]. Ostatní kameny nesou jména [[Weißenstadt]], [[Marktleuthen]], [[Kynšperk nad Ohří|Kynšperk]] (''Königsberg''), [[Sokolov]] (''Falkenau''), [[Loket (okres Sokolov)|Loket]] (''Elbogen''), [[Karlovy Vary]] (''Karlsbad''), [[Rybáře (Karlovy Vary)|Rybáře]] (''Fischern''), [[Klášterec nad Ohří|Klášterec]] (''Klösterle''), [[Kadaň]] (''Kaaden''), [[Žatec]] (''Saaz'') a [[Postoloprty]] (''Postelberg''). Úprava pramene byla provedena z iniciativy města Cheb roku 1923. Práce provedla kamenická firma Grasyma z [[Wunsiedel]]u. Oficiální posvěcení pramene se konalo na první Svatodušní svátek roku 1924. [54] => [55] => Bezprostředně u obruby pramene stojí na dvou kamenných kvádrech pravoúhlý žulový blok s vytesaným, mírně pozměněným textem z písně ''Podersamer Heimatklänge'': [56] => {{Vicesloup}} [57] => [58] => {{podtržení|''Německý text na žulovém bloku''}} [59] => Als der Knabe kam zur Eger: [60] => „Eger, sprich, wo eilst du hin?“ [61] => „Zu der Elbe“, rauscht es reger, [62] => „Zu der Elbe muß ich zieh'n!“ [63] => Als der Knabe kam zur Elbe, [64] => war die Antwort inhaltsschwer; [65] => Donnernd braust zurück dieselbe: [66] => „Und ich muß ins deutsche Meer!“ [67] => [68] => {{Vicesloup-zmena}} [69] => [70] => {{podtržení|''Volný překlad''}} [71] => Přišed k Ohři chlapec ptá se: [72] => „Kam tak spěcháš? Řekni mi!“ [73] => „Mířím k Labi" zurčí bujně, [74] => "Až tam musím dotéci." [75] => A když k Labi chlapec došel, [76] => mocněji zní odpověď: [77] => "Dál do německého moře" [78] => stejná řeka hřmí mu zpět. [79] => [80] => {{Vicesloup-zmena}} [81] => [[Soubor:Pramen Ohře (8).jpg|náhled|Žulový blok s textem]] [82] => [83] => {{Vicesloup-konec}} [84] => [[Soubor:Hohenberg Hammermühle (4).jpg|náhled|V Hohenbergu u Hammermühle]] [85] => Na opačné straně žulového bloku je vytesán nápis Egerquelle a rok 1923. [86] => Současný pramen Ohře však není tím původním. Dříve byl za pramen Ohře považován jiný pramen, od současného vzdálený přibližně 1,4 km východněji. Nachází se nad mlýnem ''Weißenhaider Mühle'' a jeho pramen se označuje jako ''Alte Egerquelle'' (''Starý pramen Ohře''). Příslušný krátký potok, jenž se do Ohře vlévá nad osadou ''Voitsumra'', je dnes pojmenován jako ''Zinnbach'' (''Cínový potok'') či ''Alte Eger'' (''Stará Ohře''). [87] => Poblíž pramene je pamětní kámen, vztyčený roku 1955 sudetskými Němci, odsunutými ze své původní vlasti. [88] => [89] => Na podzim toku 2015 pramen Ohře v důsledku horkého léta a teplého podzimu vyschnul. Informovala o tom jak německá, tak i česká média. [90] => To ale už (rok 2017) neplatí a smrkovým lesem již potůček opět proudí do údolí. Přístup k prameni je z parkoviště u silnice spojující [[Bischofsgrün]] s Weißenstadtem. Vzdálenost od parkoviště k prameni činí necelých 200 m. [91] => Na úbočích Schneebergu a přilehlých vrchů probíhá v nadmořské výšce 700 až 800 m hranice čtyř rozvodí. Kromě Ohře to jsou rozvodí řek [[Nába|Náby]], [[Sála|Sály]] a [[Mohan]]u. [92] => [[Soubor:Hohenberg Carolinenquelle (1).jpg|náhled|vlevo|Karolínin pramen u [[Hohenberg an der Eger|Hohenbergu]]]] [93] => K Ohři se vztahuje řada bájí a pověstí. Jedna z nich vypráví o strážkyni pramene, krásné víle Sibyle, která patřila ke dvanácti družkám víly Egérie, královny celé řeky. Pro svou dobrotu a léčitelské schopnosti byla známá v celých Smrčinách. Její krása oslnila mladého rytíře Arnolda z nedalekého hradu, který ji spatřil sedět na velkém balvanu v řece. Po čase se s ní setkal znova a hned jí požádal o ruku. Víla však pravila, že je zaslíbena panenskému stavu a navíc nesmí opouštět okolí pramene, neboť má úkol jej chránit. Rytíř se tedy vydal do Kadaně do křišťálového paláce královny Egérie a požádal ji, aby Sibylu zbavila oné služby. Ta mu řekla, že Sibylininu službu nemůže zrušit, neboť ta musí trvat navěky. Požádala jej, aby se stal ochráncem řeky. Odměnou mu bude to, že jeden den v roce se bude moci se Sibylou setkat. Arnold řeku vzorně chránil a každoročně v určený den u pramene rozprávěl se Sibylou. Ani on se nikdy neoženil, a když v jedné válečné vřavě zahynul, Ohře se od pramene až po soutok s Labem divoce rozvodnila, to jak Sibyla ronila slzy pro svého rytíře. [94] => [95] => Prvním městem, kterým Ohře protéká je Weißenstadt. Před městem napájí spolu s dalšími menšími vodními toky velké jezero ''Weißenstädter See'', hojně využívané k rekreaci a vodním sportům. Po opuštění jezera už má Ohře charakter malé řeky a protéká obcí [[Röslau]] a pokračuje do města [[Marktleuthen]], mezi osadami Schwarzenhammer a Hendelhammer na území města [[Thierstein (Bavorsko)|Thierstein]] se do Ohře vlévá zleva [[Račí potok (přítok Ohře)|Račí potok]] ({{Vjazyce2|de|''Selbbach''}}) pramenící na českém území u [[Aš]]e a dále pokračuje Ohře až k [[Česko-německá státní hranice|Česko-bavorské státní hranici]]. Na skále se nad řekou vypíná starobylý hrad v městě [[Hohenberg an der Eger]]. Před mostem u silnice k hradu stojí u ''Pfeiffermühle'' socha dudáka, připomínající dávné hudební tradice chebského pomezí. Zde, jen několik metrů od levého břehu Ohře, již na českém území, se nad řekou zvedá [[přírodní rezervace]] [[Stráň u Dubiny]], pojmenovaná po zaniklé české osadě ''Dubina''. [96] => Okolo ''Hammermühle'' teče řeka podél státní hranice, těsně u pravého břehu vyvěrá v říční nivě minerální Karolínin pramen (Carolinenquelle), objevený roku 1663 a roku 1824 pojmenovaný po [[Karolína Frederika Vilemína Bádenská|bavorské královně Karolíně]].. Lidé z okolí si k upravenému prameni chodí nabírat minerálku do láhví, informace o historii a chemickém složení minerálky lze číst v němčině i češtině na informačním panelu u altánku podchyceného vývěru. [97] => Tok řeky pokračuje podél státní hranice a po přibližně 250 m státní hranici překročí a dále již teče na českém území. [98] => [99] => === Na území Karlovarského kraje === [100] => [[Soubor:Ohře river by Chocovice.jpg|náhled|Ohře u [[Chocovice|Chocovic]]]] [101] => [[Soubor:EVL Ramena Ohře v Kynšperku (1).jpg|náhled|Ohře v [[Kynšperk nad Ohří|Kynšperku nad Ohří]]]] [102] => [[Soubor:Ohře v Boči 2.jpg|náhled|Ohře v [[Boč|Boči]] před soutokem s [[Bočský potok|Bočským potokem]]]] [103] => Na české území vstupuje Ohře u zaniklé obce [[Pomezná]], ze které se zachovala pouze ruina věže tvrze a [[Pomezná (hrad)|hradu Pomezná]]. Zde se do Ohře vlévá [[Reslava]], jejíž délka toku na českém území činí pouhých 2,4 km. Řeka protéká [[přírodní rezervace|přírodní rezervací]] [[Rathsam]], [[Vodní nádrž Skalka|vodní nádrží Skalka]] a [[Cheb]]em. Nad pravým břehem se na návrší zvedá starobylý [[Cheb (hrad)|chebský hrad]]. Za Chebem u [[Chocovice|Chocovic]] vtéká Ohře do [[Evropsky významná lokalita|evropsky významné lokality]] [[Ramena Ohře]]. V této meandrující části řeky, kde se meandry někdy otáčejí téměř o 180°, se nachází mnoho slepých ramen, často vytvářejících někde soustavy propojených ramen. Nedaleko pravého břehu se nachází [[Mostov (zámek)|zámek Mostov]] a řeka pokračuje ke [[Kynšperk nad Ohří|Kynšperku nad Ohří]]. Již v Sokolovské pánvi protéká [[Dasnice]]mi a [[Šabina|Šabinou]], před Černým mlýnem u [[Elektrárna Tisová|elektrárny Tisová]] opouští evropsky významnou lokalitu a přitéká k [[Sokolov]]u, ještě před městem se z Ohře odebírá voda pro umělé jezero [[Medard (jezero)|Medard]]. Za Sokolovem v [[Královské Poříčí|Královském Poříčí]] se na statku Bernard nachází ojedinělá expozice řeky – Centrum řeky Ohře. Byla vybudovaná v letech 2009 až 2011 a slouží jako zábavně naučná výstava. Pomocí interaktivních modelů představuje zajímavosti celého toku Ohře od pramene až k soutoku s Labem. Expozice v interiéru východního křídla statku zahrnuje mnoho statických i pohyblivých modelů. Na nádvoří je umístěný umělecky volně zpracovaný model pramene Ohře od sochaře a malíře [[Jiří Černý (sochař a malíř)|Jiřího Černého]]. [104] => [105] => Řeka podtéká silniční most na [[Dálnice D6|dálnici D6]] a v sevřeném údolí až do [[Staré Sedlo (okres Sokolov)|Starého Sedla]] protéká [[přírodní památka|přírodní památkou]] [[Údolí Ohře]]. Ze strmých svahů vystupujícími skalními bloky, ve kterých se vytvořily pseudokrasové jeskyně. Pseudokrasové jevy souvisejí s boční výmolovou činností Ohře. [106] => [[Soubor:Ohře v Lokti horní jez (6).jpg|náhled|vlevo|Ohře v [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]]]] [107] => V [[Loket (okres Sokolov)|Lokti]] opouští řeka podkrušnohorské pánve, obloukem obtéká město Loket a pokračuje územím [[Slavkovský les|Slavkovského lesa]]. Zároveň se přiblíží k severnímu okraji [[Chráněná krajinná oblast Slavkovský les|CHKO Slavkovský les]]. Na strmém skalním ostrohu se vypíná [[Loket (hrad)|loketský hrad]] z první poloviny 13. století. Odtud až do [[Karlovy Vary|Karlových Varů]] teče chráněným územím i [[Evropsky významná lokalita|evropsky významnou lokalitou]] [[Kaňon Ohře]]. Ještě předtím, než dospěje k [[Doubí (Karlovy Vary)|Doubí]], protéká bájemi a pověstmi opředené místo, [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památku]] [[Svatošské skály]]. Tvoří je množství skalních pilířů, hranolů a jehlanů. Skalní útvary byly vytvořeny postupným zvětráváním a odnosem žulových bloků, činností řeky i [[Eroze|erozivním]] působením mrazu. [108] => [109] => Jedna z mnoha různých pověstí vypráví o tom, že se jedná o svatební průvod Jana Svatoše, který nechala změnit v kámen vodní víla z Ohře, protože Svatoš porušil svůj slib, že se nikdy neožení. Ten slib jí dal Jan Svatoš ([[Hans Heiling]]) za protislužbu, že ho víla zasvětí do černé magie. Zamiloval se však do pozemské dívky a mělo dojít ke svatbě. Nedodržení jeho slibu odnesli spolu s ním ve svatební den i ostatní svatebčané, a všichni kletbou víly do jednoho zkameněli. Místo inspirovalo mnoho významných osobností, mimo jiné i [[Johann Wolfgang von Goethe|J. W. Goetha]], který místo několikrát navštívil. Pověst o Hansi Heilingovi byla pravděpodobně jedním z mnoha inspiračních zdrojů Goethova díla o [[Faust (Goethe)|Faustovi]], na kterém pracoval celý život. [110] => Nad levým břehem Ohře se na vyvýšeném [[Skalní suk|skalním suku]] nachází pozůstatky starého [[Tašovice (hradiště)|hradiště Tašovice]], jehož první osídlení spadá do období [[mezolit]]u (10 000 – 8000 př. n. l.). [111] => [112] => Za Karlovými Vary přitéká Ohře do [[Doupovské hory|Doupovských hor]]. Nad pravým břehem ve svahu nad obcí [[Šemnice]] se zvedá [[Znělec|znělcová]] kupa, [[přírodní památka]] [[Šemnická skála]] a jen o něco dál, na úpatí pravěké sopky, unikátní geologický jev, [[Národní přírodní památky v Česku|národní přírodní památka]] [[Skalky skřítků]]. Zde řeka Ohře při jejím zahlubování ve vulkanických vrstvách obnažila kanálkovité dutiny, pravděpodobně po vyhnilých kmenech [[Terciér|třetihorních]] stromů, zalitých sopečnou lávou. [113] => [114] => Peřejnatým úsekem přitéká ke [[Kyselka|Kyselce]], kdysi půvabným lázním, které proslavil zejména [[Heinrich Mattoni]] a jím do celého světa expedovaná [[Mattoni|minerální voda]]. Nad Kyselkou stojí na kopci Bučina (582 m) stejnojmenná [[Bučina (rozhledna)|rozhledna]], ze které je ve směru toku vidět úsek Ohře až k [[Radošov (Kyselka)|Radošovu]]. Na staré královské cestě z Prahy do Lokte protéká Ohře v Radošově pod [[Radošovský most|historickým dřevěným mostem]] se sedlovou šindelovou střechou. [115] => [116] => Řeka protéká [[Velichov]]em, [[Vojkovice (okres Karlovy Vary)|Vojkovicemi]] a [[Stráž nad Ohří|Stráží nad Ohří]]. Ještě než dospěje do vesnice [[Boč]] zvedá se nad levým břehem nápadná skála s [[čedič]]ovými sloupy chráněné [[přírodní památka|přírodní památce]] s pojmenováním [[Čedičová žíla Boč]]. [117] => [118] => === Na území Ústeckého kraje === [119] => [[Soubor:Černýš - údolí obce pod vesnicí.jpg|náhled|Ohře pod vesnicí [[Černýš (Perštejn)|Černýš]]]] [120] => Za Bočí, na hranici okresů [[Okres Karlovy Vary|Karlovy Vary]] a [[Okres Chomutov|Chomutov]] a [[Katastrální území|k. ú.]] Korunní a Okounov, vtéká Ohře do [[Ústecký kraj|Ústeckého kraje]]. [121] => Řeka pokračuje přes vesnici [[Lužný]], za ní se u levého břehu nad soutokem s [[Hučivý potok|Hučivým potokem]] rozkládá [[přírodní památka]] s názvem [[Louka vstavačů u Černýše]] s bohatým výskytem [[Prstnatec májový|prstnatce májového]]. Nedaleko vesnici [[Kotvina]] se nad levým břehem zvedá výrazný vrch [[Šumburk (Doupovské hory)|Šumburk]] se [[zřícenina|ruinou]] [[Šumburk (hrad)|hradu Šumburk]]. [122] => [[Soubor:Klášterec nad Ohří, Ohře ze zámku 01.jpg|náhled|vlevo|Ohře v [[Klášterec nad Ohří|Klášterci nad Ohří]]]] [123] => Řeka přitéká k městu [[Klášterec nad Ohří]], kde u levého břehu vyvěrají známé minerální prameny. Jejich historie započala roku 1881, kdy místní občan narazil při kopání studně na lahodnou mineralizovanou vodu s příjemně kyselou příchutí. Koncem 19. století zde vznikly lázně. V roce 1950 však došlo k oficiálnímu zrušení lázní. Ty však po dřívějších peripetiích jsou opět v provozu pod jménem ''Lázně Evženie''. Zajímavostí je, že během druhé světové války se kyselka z Klášterce nad Ohří vozila [[Erwin Rommel|Rommelově]] armádě do Afriky. Roku 1987 byl na Ohařské louce objeven další pramen. [124] => [125] => U Klášterce nad Ohří opouští řeka Doupovské hory a pokračuje [[Mostecká pánev|Mosteckou pánví]]. [126] => Ke Klášterci se vyprávěla pověst o rytíři Romualdovi, do kterého se zamilovala vodní víla Ludga z družiny vodních panen nymfy Egérie. Ta z lásky k němu opustila křišťálový palác ve vlnách Ohře pod [[Kadaň|Kadaní]]. Od ní rytíř dostal hedvábný závoj a lahvičku vody z Ohře. Musel však přísahat věrnost. Uběhlo mnoho šťastných let. Když ale císař [[Fridrich I. Barbarossa|Fridrich Barbarossa]] pořádal velký turnaj, odejel rytíř na to klání a ze všech bojů vyšel vítězně. Jedna krásná hraběnka z daleké země jej dekorovala řetězem pro vítěze. Císař vyslovil přání, aby se ještě týž den zasnoubili. Romuald zapomněl na svou Ludgu. Při zásnubní hostině se rozvířily vody studní, z vody vystoupila ženská postava a tiše prošla hodovním sálem. Náhle zazněl výkřik a Romuald klesnul k zemi. V jeho srdci vězela jehla s rudým kamenem. Zhrzená vodní panna se krutě pomstila za Romualdovu zradu. [127] => [[Soubor:Želinská elektrárna.JPG|náhled|Želinská elektrárna]] [128] => [129] => Pod zámkem [[Klášterec nad Ohří (zámek)|Klášterec nad Ohří]], který se zrcadlí na hladině Ohře, pokračuje Ohře do [[Kadaň|Kadaně]]. Nad Kadaní plní řeka Ohře [[Vodní nádrž Kadaň]], uvedenou do provozu roku 1972. [130] => [131] => Pod Kadaní protéká řeka ostrým zákrutem přírodní památkou [[Želinský meandr]]. Název meandru byl odvozen od starého slovanského pohřebiště Želiny. Voda Ohře plní [[vodní nádrž Nechranice]], vybudovanou v letech 1966 až 1971. Nádrž s betonovou, 18 metrů vysokou hrází slouží k hydroenergetickým, průmyslovým a rekreačním účelům. Při levém břehu mezi vodní nádrží a areálem elektrárny [[Elektrárna Tušimice II|Tušimice II]] se rozprostírá přírodní rezervace [[Běšický chochol]]. [132] => [133] => [[Soubor:Saaz-Egerwehr.jpg|náhled|vlevo|Ohře v [[Žatec|Žatci]]]] [134] => [135] => Mezi hrází vodní nádrže a [[Nové Sedlo (okres Louny)|Novým Sedlem]] se v terénu dochovaly [[pleistocén]]ní meandry opuštěného koryta řeky. Na jejich březích vystupují [[sediment]]y Mostecké pánve překryté říčními terasami. U vesnice [[Stroupeč]] na terasovitých stupních nachází další chráněné území, přírodní památka [[Stroupeč (přírodní památka)|Stroupeč]]. [136] => [137] => Krátce poté se již řeka přiblíží k městu [[Žatec]], jímž protéká. Typickou siluetu města se nepodařilo poškodit ani výstavbou sídlišť pro horníky a vyhnance ze zaniklých vesnic. [138] => [139] => Řeka teče při jižním okraji [[Postoloprty|Postoloprt]] a pokračuje směrem do [[Louny|Loun]]. Opouští Mosteckou pánev a dále již až do soutoku s Labem teče územím v [[Dolnooharská tabule|Dolnooharské tabule]]. Míjí přírodní památku a současně významnou [[paleontologie|paleontologickou]] lokalitu [[Březno u Postoloprt (přírodní památka)|Březno u Postoloprt]]. V Lounech, necelý jeden kilometr od pravého břehu Ohře, byl 14. července 1963 naražen geologickým vrtem v hloubce 1100 až 1200 metrů pramen Luna, který je významnou místní atrakcí. Pramen Luna je na povrch vyveden na několika místech a je celoročně dostupný. [140] => [141] => Ohře pokračuje do [[Libochovice|Libochovic]], u levého břehu řeky stojí barokní [[Libochovice (zámek)|zámek Libochovice]]. Za městem na ř. km 22,3 začíná umělé rameno, 11 km dlouhý náhon [[Malá Ohře]], které protéká [[Budyně nad Ohří|Budyní nad Ohří]] a za městem se s původní řekou spojí v přírodní rezervaci [[Pístecký les]]. Na říčním kilometru 13,7 odbočuje z Ohře u jezu v [[Hostěnice (Brozany nad Ohří)|Hostěnicích]] 4,8 km dlouhý [[Brozanský náhon]] pro pohon mlýna v [[Brozany nad Ohří|Brozanech nad Ohří]]. Do Ohře se vrací v [[Doksany|Doksanech]] u cukrovaru. [142] => [143] => Přes východní okraj [[Bohušovice nad Ohří|Bohušovic nad Ohří]] přitéká řeka do [[Terezín]]a, kde se u pravého břehu řeky nachází [[Malá pevnost Terezín]]. Pokračuje k [[Litoměřice|Litoměřicím]] a na jižním okraji města u [[Miroslav Tyrš|Tyršova]] mostu se vlévá do Labe. [144] => [[Soubor:Soutok labe-ohre.jpg|střed|náhled|upright=4|Soutok [[Labe]] (vlevo) a Ohře (vpravo) v [[Litoměřice|Litoměřicích]]]] [145] => [146] => == Povodí Ohře == [147] => [[Povodí Ohře]] je povodí 2.  řádu, součást [[povodí Labe]]. Tvoří je oblast, ze které do Ohře přitéká voda přímo nebo prostřednictvím jejích přítoků. Nejvyšším bodem v povodí je vrchol [[Klínovec|Klínovce]] s nadmořskou výškou 1244 m. Dílčí povodí tvoří povodí řek [[Odrava (řeka)|Odravy]], [[Blšanka|Blšanky]], [[Teplá (řeka)|Teplé]], [[Liboc (řeka)|Liboce]], [[Svatava (řeka)|Svatavy]], [[Chomutovka|Chomutovky]], [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřice]], [[Rolava|Rolavy]] a [[Plesná (řeka)|Plesné]]. [148] => [149] => === Větší přítoky === [150] => {{Vicesloup}} [151] => {{podtržení|Karlovarský kraj}} [152] => * [[Slatinný potok (přítok Ohře)|Slatinný potok]], zleva, ř. km 229,1 [153] => * [[Plesná (řeka)|Plesná]], zleva, ř. km 226,6 [154] => * [[Odrava (řeka)|Odrava]], zprava, ř. km 224,1 [155] => * [[Libocký potok]], zleva, ř. km 219,4 [156] => * [[Libava]], zprava, ř. km 216,8 [157] => * [[Svatava (řeka)|Svatava]], zleva, ř. km 203,0 [158] => * [[Lobezský potok]], zprava, ř. km 202,9 [159] => * [[Rolava]], zleva, ř. km 177,4 [160] => * [[Teplá (řeka)|Teplá]], zprava, ř. km 175,3 [161] => * [[Vitický potok]], zleva, ř. km 173,3 [162] => * [[Bystřice (přítok Ohře)|Bystřice]], zleva, ř. km 153,8 [163] => {{Vicesloup-zmena}} [164] => {{podtržení|Ústecký kraj}} [165] => * [[Prunéřovský potok]], zleva, ř. km 126,5 [166] => * [[Liboc (řeka)|Liboc]], zprava, ř. km 91,1 [167] => * [[Hutná]], zleva, ř. km 87,0 [168] => * [[Blšanka]], zprava, ř. km 81,3 [169] => * [[Hasina (potok)|Hasina]], zprava, ř. km 70,8 [170] => * [[Chomutovka]], zleva, ř. km 65,8 [171] => * [[Hrádecký potok (přítok Ohře)|Hrádecký potok]], zleva, ř. km 58,6 [172] => * [[Smolnický potok]], zprava, ř. km 47,8 [173] => * [[Kuzovský potok]], zleva, ř. km 32,6 [174] => * [[Rosovka]], zleva, ř. km 21,2 [175] => * [[Čepel (potok)|Čepel]], zprava, ř. km 9,3 [176] => {{Vicesloup-konec}} [177] => [178] => == Vodní režim == [179] => Vysoký [[Průtok vodního toku|průtok]] má na [[jaro|jaře]]. Průměrný [[Průtok vodního toku|průtok]] u ústí činí 37,94 [[metr krychlový za sekundu|m³/s]]. Celý dolní tok leží v oblasti, která má nejnižší hodnoty průměrných ročních [[srážky|srážkových]] úhrnů v Česku (méně než 500 mm). [180] => [[Soubor:Louny jez na Ohři (2).jpg|náhled|Řeka v [[Louny|Lounech]]]] [181] => '''Průměrné měsíční průtoky Ohře v Lounech:''' [182] => [183] => [184] => Colors= [185] => id:lightgrey value:gray(0.8) [186] => id:darkgrey value:gray(0.3) [187] => id:sfondo value:rgb(1,1,1) [188] => id:barra value:rgb(0.6,0.8,0.9) [189] => [190] => Imagesize = width:600 height:300 [191] => PlotArea = left:40 bottom:40 top:20 right:20 [192] => DateFormat = x.y [193] => Period = from:0 till:80 [194] => TimeAxis = orientation:vertical [195] => AlignBars = justify [196] => ScaleMajor = gridcolor:lightgrey increment:10 start:0 [197] => ScaleMinor = gridcolor:lightgrey increment:5 start:0 [198] => BackgroundColors = canvas:sfondo [199] => [200] => BarData= [201] => bar:Jan text:leden [202] => bar:Feb text:únor [203] => bar:Mar text:březen [204] => bar:Apr text:duben [205] => bar:May text:květen [206] => bar:Jun text:červen [207] => bar:Jul text:červenec [208] => bar:Aug text:srpen [209] => bar:Sep text:září [210] => bar:Oct text:říjen [211] => bar:Nov text:listopad [212] => bar:Dec text:prosinec [213] => [214] => PlotData= [215] => color:barra width:40 align:left [216] => [217] => bar:Jan from:0 till:41.5 [218] => bar:Feb from:0 till:50.1 [219] => bar:Mar from:0 till:61.3 [220] => bar:Apr from:0 till:65.9 [221] => bar:May from:0 till:37.0 [222] => bar:Jun from:0 till:27.0 [223] => bar:Jul from:0 till:26.1 [224] => bar:Aug from:0 till:18.8 [225] => bar:Sep from:0 till:17.6 [226] => bar:Oct from:0 till:22.8 [227] => bar:Nov from:0 till:30.9 [228] => bar:Dec from:0 till:37.8 [229] => [230] => PlotData= [231] => bar:Jan at: 43.0 fontsize:S text: 41,5 shift:(-10,0) [232] => bar:Feb at: 51.6 fontsize:S text: 50,1 shift:(-10,0) [233] => bar:Mar at: 62.8 fontsize:S text: 61,3 shift:(-10,0) [234] => bar:Apr at: 67.4 fontsize:S text: 65,9 shift:(-10,0) [235] => bar:May at: 38.5 fontsize:S text: 37,0 shift:(-10,0) [236] => bar:Jun at: 28.5 fontsize:S text: 27,0 shift:(-10,0) [237] => bar:Jul at: 27.6 fontsize:S text: 26,1 shift:(-10,0) [238] => bar:Aug at: 20.3 fontsize:S text: 18,8 shift:(-10,0) [239] => bar:Sep at: 19.1 fontsize:S text: 17,6 shift:(-10,0) [240] => bar:Oct at: 24.3 fontsize:S text: 22,8 shift:(-10,0) [241] => bar:Nov at: 32.4 fontsize:S text: 30,9 shift:(-10,0) [242] => bar:Dec at: 39.3 fontsize:S text: 37,8 shift:(-10,0) [243] => [244] => [245] => [246] => '''Vybrané hlásné profily:'''{{Citace elektronické monografie [247] => | url = http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_main.php?kat=HLPRF [248] => | datum přístupu = 2012-02-22 [249] => | titul = Hlásné profily [250] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20181123214659/http://hydro.chmi.cz/hpps/hpps_main.php?kat=HLPRF [251] => | datum archivace = 2018-11-23 [252] => | nedostupné = ano [253] => }} [254] => {| border="1" cellpadding="2" cellspacing="0" style="border-collapse;" class="wikitable" [255] => |- valign=top align=right [256] => ! width="22%" align=left | místo [257] => ! width="11%" | říční km [258] => ! width="22%" | plocha povodí [259] => ! width="22%" | průměrný průtok (Qa) [260] => ! width="22%" | stoletá voda (Q100) [261] => |- valign=top align=right [262] => | align=left | [[Cheb]] (pod [[Vodní nádrž Skalka|VD Skalka]]) [263] => | align="center"|239,65 [264] => | align="center"|688,98 km² [265] => | align="center"|6,86 m³/s [266] => | align="center"|282 m³/s [267] => |- valign=top align=right [268] => | align=left | [[Citice]] [269] => | align="center"|205,00 [270] => | align="center"|1732,00 km² [271] => | align="center"|14,2 m³/s [272] => | align="center"|488 m³/s [273] => |- valign=top align=right [274] => | align=left | [[Karlovy Vary]] - [[Drahovice]] [275] => | align="center"|174,40 [276] => | align="center"|2861,17 km² [277] => |align="center"| 28,96 m³/s [278] => | align="center"|645 m³/s [279] => |- valign=top align=right [280] => | align=left | [[Klášterec nad Ohří]] [281] => | align="center"|130,00 [282] => | align="center"|3396,00 km² [283] => | align="center"|29,0 m³/s [284] => | align="center"|734 m³/s [285] => |- valign=top align=right [286] => | align=left | [[Stranná (Březno)|Stranná]] (pod [[Vodní nádrž Nechranice|VD Nechranice]]) [287] => | align="center"|99,00 [288] => | align="center"|3597,50 km² [289] => | align="center"|30,7 m³/s [290] => | align="center"|756 m³/s [291] => |- valign=top align=right [292] => | align=left | [[Žatec]] [293] => | align="center"|88,50 [294] => | align="center"|4005,41 km² [295] => | align="center"|32,2 m³/s [296] => | align="center"|800 m³/s [297] => |- valign=top align=right [298] => | align=left | [[Louny]] [299] => | align="center"|54,30 [300] => | align="center"|4962,30 km² [301] => | align="center"|37,3 m³/s [302] => | align="center"|942 m³/s [303] => |} [304] => [305] => == Využití == [306] => [[Soubor:Vodní nádrž Skalka (1).jpg|náhled|Vodní nádrž Skalka]] [307] => [[Soubor:VD Nechranice - věžový objekt.jpg|náhled|Vodní nádrž Nechranice]] [308] => Její voda se využívá na [[zavlažování]] a k zisku [[vodní energie]]. Mezi významná města ležící na řece patří [[Cheb]], [[Sokolov]], [[Loket (okres Sokolov)|Loket]], [[Karlovy Vary]] ([[lázeň|lázně]] při ústí [[Teplá|Teplé]]), [[Ostrov (okres Karlovy Vary)|Ostrov]], [[Klášterec nad Ohří]], [[Kadaň]], [[Žatec]], [[Postoloprty]], [[Louny]], [[Libochovice]], [[Budyně nad Ohří]], [[Terezín]] a [[Litoměřice]]. [309] => [310] => === Vodní díla === [311] => [[Soubor:Kadaň reservoir 2.jpg|náhled|Hráz vodního díla Kadaň]] [312] => Na toku se nacházejí tři [[Přehrada|přehradní nádrže]]: [313] => * [[Vodní nádrž Skalka|Skalka]] - postavena v letech 1962–1964 s celkovou plochou 378 ha [314] => * [[Vodní nádrž Nechranice|Nechranice]] - postavena v letech 1961–1968 s celkovou plochou 1338 ha; nádrž s nejdelší sypanou přehradní hrází ve střední Evropě.{{Citace elektronického periodika [315] => | titul = Vodní dílo Nechranice: Chomutov: Povodí Ohře [316] => | periodikum = www.poh.cz [317] => | url = http://www.poh.cz/vodni-dilo-nechranice/d-2598/p1=2708 [318] => | datum přístupu = 2019-04-04 [319] => }} [320] => * [[Vodní nádrž Kadaň|Kadaň]] - postavena v letech 1966–1971{{Citace elektronické monografie [321] => | url = http://www.poh.cz/vd/kadan.htm [322] => | datum přístupu = 2013-11-10 [323] => | titul = Vodní dílo Kadaň [324] => | vydavatel = poh.cz [325] => }} [326] => s celkovou plochou 67,2 ha{{Citace elektronické monografie [327] => | url = http://www.turistika.cz/mista/vodni-nadrz-kadan [328] => | datum přístupu = 2013-11-10 [329] => | titul = Vodní nádrž Kadaň [330] => | vydavatel = turistika.cz [331] => }} [332] => , patří do vodohospodářské soustavy Kadaň – Klášterec. [333] => [334] => Kromě velkých staveb řeku reguluje řada menších jezů, například: [335] => * [[Loket (horní jez)]], [336] => * [[Loket (dolní jez)]], [337] => * [[Tuhnice (jez)]], [338] => * [[Jez u Solivárny]], [339] => * [[Radošov (jez)]]. [340] => [341] => === Čerpání vody === [342] => Samotná řeka je zdrojem vody pro mnoho [[průmysl]]ových areálů. Po celém toku řeky se nachází řada čerpacích stanic. [343] => * Napouštěcí objekt pro [[jezero]] [[Medard (jezero)|Medard]] před [[Sokolov]]em, kde se odebírá velké množství vody na [[Vodohospodářská rekultivace|vodohospodářské rekultivace]]. [344] => * Čerpací stanice před městem [[Loket (okres Sokolov)|Loket]] zajišťuje technickou vodu pro průmyslový areál [[Vřesová]] ([[Sokolovská uhelná]]). [345] => * [[Podkrušnohorský přivaděč]], který zásobuje vodou průmysl a řeku [[Bílina (řeka)|Bílinu]] na [[Okres Most|Mostecku]] odebírá vodu nad [[Kadaň|Kadaní]] pod [[Klášterec nad Ohří|Kláštercem nad Ohří]]. [346] => * [[elektrárna Počerady]], [[elektrárny Prunéřov]], [[elektrárna Tušimice II]], v minulosti také [[elektrárna Tušimice I]], odebírají vodu z řeky. Využití zde nachází jako technická voda pro chlazení. [347] => * Čerpací objekt pod [[vodní nádrž Nechranice|Nechranickou přehradou]] odebírá vodu pro [[průmyslový vodovod Nechranice]], ze kterého se napouštělo i [[Jezero Most]]. [348] => [349] => === Vodáctví === [350] => [[Soubor:Ohře v Dasnicích červenec 2020 (1).jpg|náhled|vlevo|Ohře v Dasnicích]] [351] => [[Soubor:Ohře u Hubertusu (1).jpg|náhled|Ohře před peřejí Hubertus]] [352] => [[Soubor:Ohře Královské Poříčí.jpg|náhled|Infopanel na Vodácké stezce u Ohře]] [353] => {{Citát|Pokud řeka proudí přes větší kameny, které jsou rozesety v řečišti, kde se vytvářejí jazyky, vracáky a tišiny, zadák zajásá, protože narazil na peřej.|Infopanel na vodácké stezce, říční kilometr 184,60|200}} [354] => Řeka Ohře je mezi vodáky oblíbená zejména pro stálý tok vody, atraktivní vodácký terén s množstvím klidnějších i náročnějších úseků. Je splavná téměř po celý rok. Za sjízdnost horního a středního toku řeky je považován vodočet v [[Drahovice|Drahovicích]], městské části Karlových Varech, u lávky pro pěší (bývalý silniční most [[Patrice Lumumba|Patrice Lumumby]]) na ř. km 174,5. Jako minimální se uváděl stav vody 60 cm. Podle zkušeností vodáků je řeka sjízdná i za nižšího stavu vody. Proto byl na základě připomínek doporučený minimální stav snížen na 45 cm. [355] => [356] => Zdatní vodáci dokáží úsek z Chebu do Klášterce nad Ohří, vzdálenost přibližně 117 km, sjet za čtyři až pět dní. Tento způsob sjíždění řeky není obvyklý. Většina vodáků sjíždí řeku kvůli zážitkům z putování po atraktivním okolí řeky. Plavbu po řece zahajují vodáci většinou pod Chebem v [[Tršnice|Tršnicích]], Kynšperku nad Ohří, Sokolově nebo Lokti. Nejčastějším cílem sjíždění řeky jsou Klášterec nad Ohří, [[Vojkovice (okres Karlovy Vary)|Vojkovice]] nebo Kadaň. [357] => [[Vodní turistika|Vodácky]] nejvyhledávanější je úsek [[Loket (okres Sokolov)|Loket]] – [[Vojkovice (okres Karlovy Vary)|Vojkovice]] s celou řadou vodácky a turisticky atraktivních míst, jako je [[Loket (okres Sokolov)|Loket]], [[Svatošské skály]], [[Karlovy Vary]], [[Hubertus (peřej)|peřej Hubertus]], [[Kyselka]], ale také nebezpečným [[jez]]em [[Radošov (jez)|Radošov]]. [358] => [359] => U řeky se nachází značné množství vodáckých tábořišť či kempů. Po směru toku jsou to tábořiště nebo kempy – [[Tršnice]] (ř. km 235,2), [[Chocovice]] (ř. km 234,3), [[Kynšperk nad Ohří]] (ř. km 218,5), [[Šabina]] (ř. km 211,1), [[Sokolov]] (ř. km 203,1), [[Královské Poříčí]] (ř. km 199,3), [[Loket (okres Sokolov)|Loket]] (ř. km 190,5), [[Doubí (Karlovy Vary)|Doubí]] (ř. km 180,8), Hubertus (ř. km 169,6), [[Dubina (Šemnice)|Dubina]] (ř. km 163,3), [[Kyselka]] – [[Radošov (Kyselka)|Radošov]] (ř. km 159,1), [[Vojkovice (okres Karlovy Vary)|Vojkovice]] (ř. km 151,3), [[Jakubov (Vojkovice)|Jakubov]] (ř. km 150,0), [[Boč]] (ř. km 142,5), [[Miřetice u Klášterce nad Ohří|Miřetice]] (ř. km 131,6), [[Klášterec nad Ohří]] (ř. km 132,6), [[Vikletice]] (ř. km 106,0). [360] => [361] => V roce 2006 vznikla kolem vodáckého úseku řeky od Chebu po Želinský jez u Kadaně ''Vodácká stezka''. Na ní bylo umístěno 70 informačních tabulí v českém, německém a anglickém jazyce. Na každé tabuli je uvedeno místo a říční kilometr Ohře. Tabule poskytují informace pro vodáky, možnostech ubytování i stručný popis přírodních a kulturních památek poblíž řeky. Tabule obsahují i výřez mapy příslušného úseku řeky. [362] => Vodácká stezka nemá v Česku obdoby, možná ani nikde jinde ve světě. [363] => [364] => === Mlýny === [365] => [[Mlýn]]y jsou seřazeny po směru toku řeky. [366] => * [[Weiskopfův mlýn]] – Kadaň, okres Chomutov [367] => * [[Steinkopfův mlýn]] – Kadaň, okres Chomutov [368] => * [[Číňovský mlýn]] – Číňov, okres Louny [369] => * [[Březenský mlýn]] – Březno u Postoloprt, okres Louny [370] => * [[Jiráskovy mlýny]] – Louny, okres Louny (říční km 54) [371] => * [[Zámecký mlýn (Pátek)|Zámecký mlýn]] – Pátek, Peruc, okres Louny, kulturní památka [372] => * [[Doksanský mlýn]] – Doksany, okres Litoměřice, kulturní památka [373] => * [[Brozanský mlýn]] – Brozany nad Ohří, okres Litoměřice, kulturní památka ''(na Mlýnské strouze)'' [374] => * [[Posádkový pšeničný mlýn v Terezíně]] – Terezín, okres Litoměřice, kulturní památka [375] => * [[Posádkový žitný mlýn v Terezíně]] – Terezín, okres Litoměřice, kulturní památka [376] => [377] => == Mosty == [378] => Přes Ohři bylo postaveno mnoho zajímavých mostů, z nichž některé jsou chráněny jako nemovité kulturní památky. V osadě Hendelhammer, místní části obce [[Thierstein (Bavorsko)|Thierstein]] v [[Horní Franky|Horních Francích]], stojí historický tříobloukový kamenný, památkově chráněný most. Přibližně ve středu mostu se nachází kámen s erbem s letopočtem 1763. [379] => [380] => V Chebu pod hradem je Ohře u Písečné brány, jež je součástí bývalého městského opevnění, přemostěna dřevěnou krytou lávkou s okenními průzory. Původní lávka byla zničena koncem války v roce 1945, obnovena v roce 1949 a v roce 1985 vybavena ocelovou konstrukci s osmi trojúhelníkovými závěsy. Výška hřebene střechy nad hladinou Ohře je 5,5 m. [381] => [382] => Roku 1898 byl na východním okraji Chebu při budování [[Železniční trať Františkovy Lázně – Bad Brambach|železniční trati z Chebu do Františkových Lázní]], součásti Vogtländische Staatsbahn z Chebu do [[Falkenstein (Vogtland)|Falkensteinu]], postaven z opracovaných žulových kvádrů 348 m dlouhý [[Chebský viadukt|viadukt]]. Výška nad hladinou Ohře činí 25 m. Most vybudovaly Saské státní dráhy, základní kámen byl položen 25. listopadu 1863 a provoz zahájen 1. listopad 1865. Za druhé světové války byla při americkém náletu většina oblouků poškozena, část nad řekou zcela zničena. Krátce po válce byly poškozené části dostavěny a opraveny betonem. Obnovený most byl zprovozněn 19. května 1951. [383] => [384] => V Kynšperku nad Ohří je řeka přemostěna nejdelším dřevěnou lávkou přes Ohři. Nahradila původní 130 m dlouhou železobetonovou lávku, zničenou roku 1945 ustupující německou armádou. Provizorní dřevěnou lávku z roku 1947 zničila roku 1950 povodeň. Nová krytá dřevěná lávka byla obnovena v letech 1955 až 1957. Její současná délka je 63 metrů. V Česku je tato lávka nejdelším dřevěným mostem pro pěší podepřeným pouze dvěma pilíři na obou koncích. [385] => [386] => Za Sokolovem byl v letech v letech 1970 až 1975 vybudován na rychlostní silnici R6 (od roku 2016 [[dálnice D6]]) [[Most přes Ohři u Lokte|železobetonový most]], později po rozšíření na čtyři jízdní pruhy a náhradě betonové [[mostovka|mostovky]] ocelovou [[ortotropní mostovka|ortotropní mostovkou]] znova uvedený do provozu roku 2011. [387] => V Lokti přemosťuje Ohři [[Silniční most v Lokti (okres Sokolov)|železobetonový most]] vybudovaný v letech 1934 až 1935. Most nahradil historický řetězový most císaře Ferdinanda z roku 1835. Model původního mostu lze spatřit v expozici ''Centrum řeky Ohře'' na statku Bernard v Královském Poříčí. [388] => V Karlových Varech překonává Ohři pětiobloukový kamenný [[Chebský most]] z roku 1869. Most byl 1. června 2017 vyhlášen kulturní památkou. [389] => [390] => Roku 1895 nechal [[Heinrich Mattoni]] postavit v Kyselce ocelový příhradový [[Kyselský železniční most]], jenž byl roku 1968 částečně přestavěn na silničně železniční most a roku 2007 na silniční, doplněný chodníky pro pěší. [391] => Pohnutou historii má dřevěný [[Radošovský most|most v Radošově]], jenž je kulturní památkou. Stojí v místě dřevěného krytého mostu z roku 1364 na původních pilířích z 2. poloviny 18. století. Most v minulosti několikrát vyhořel, byl však vždy obnoven, jeho poslední velká oprava je z roku 1980. Poslední požár jej v roce 1986 však opětovně zničil, zůstaly jen zbytky kamenných pilířů. V roce 2001 byla zahájena a roku 2003 dokončena rekonstrukce mostu na základě dochované historické dokumentace. Most byl slavnostně uveden do provozu 17. října 2003. [392] => [393] => V Klášterci nad Ohří na [[Železniční trať Chomutov–Cheb|železniční trati Chomutov–Cheb]] překonává údolí řeky Ohře ocelový most, jenž byl rekonstruován v letech 2004 až 2005 v rámci stavby ''Elektrizace trati Kadaň – Karlovy Vary''. [394] => [395] => V Žatci překračoval Ohři historický řetězový most, uveden do provozu roku 1827. Most dlouhý 64 metrů byl v provozu do roku 1896. Nahradil ho ocelový obloukový most. [396] => [397] => Na [[Dálnice D8|dálnici D8]] byla v červenci 1995 zahájena a v červnu 1999 dokončena stavba 1 183 m dlouhého [[Most přes Ohři u Doksan|mostu u Doksan]]. Po dostavbě se stal most, resp. estakáda přes celé inundační území řeky Ohře, druhým nejdelším mostem v Česku a nejdelším českým dálničním mostem. [398] => [399] => === Fotogalerie mostů === [400] => [401] => Soubor:Ohře v Hohenbergu - Brücke (1).jpg|
Socha dudáka u mostu v Hohenbergu
[402] => Soubor:Hendelhammer egerbruecke.jpg|
Kamenný most v Hendelhammeru
[403] => Soubor:Cheb dřevěný most přes Ohři (1).jpg|
Dřevěná lávka pod chebským hradem
[404] => Soubor:17532-Eger-1914-Viadukt-Brück & Sohn Kunstverlag.jpg|
Viadukt v Chebu na pohlednici z roku 1914
[405] => Soubor:Kynšperk lávka pro pěší listopad 2021 (2).jpg|
Dřevěná lávka v Kynšperku nad Ohří
[406] => Soubor:Most na D6 u Sokolova (6).jpg|
Most na dálnici D6 u Sokolova
[407] => Soubor:Ohře v Lokti (3).jpg|
Most v Lokti
[408] => Soubor:Doubský most přes Ohři listopad 2021.jpg|
Doubský most v Doubí u Karlových Varů
[409] => Soubor:Karlovy Vary Tuhnický most (5).jpg|
Tuhnický most v Karlových Varech
[410] => Soubor:Chebský most v K. Varech (1).jpg|
Chebský most v Karlových Varech
[411] => Soubor:Karlovy Vary, železniční most a tunel (02).jpg|
Železniční most v Karlových Varech
[412] => Soubor:Kyselka most přes Ohři (3).jpg |
Bývalý železniční most v Kyselce
[413] => Soubor:Radošov (KV), dřevěný krytý most a kostel.jpg |
Dřevěný most v Radošově
[414] => Soubor:Rašovická lávka.JPG|
Rašovická lávka v Klášterci nad Ohří
[415] => Soubor:Kettenbrücke-Saaz4.jpg|
Bývalý řetězový most v Žatci
[416] => Soubor:Saaz-Brücke.jpg|
Ocelový most v Žatci
[417] => [418] => [419] => == Ochrana přírody == [420] => S řekou souvisí dvě evropsky významné lokality zahrnuté do soustavy Natura 2000 – [[Ramena Ohře]] v chebsko-sokolovském bioregionu a [[Kaňon Ohře]] mezi [[Loket (okres Sokolov)|Loktem]] a [[Tašovice]]mi a [[Doubí (Karlovy Vary)|Doubím]]. Přírodní památka [[Údolí Ohře]] se nachází u obce [[Staré Sedlo (okres Sokolov)|Staré Sedlo]] na Sokolovsku. [421] => [422] => == Odkazy == [423] => [424] => === Reference === [425] => [426] => {{Citace elektronické monografie [427] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?MAP=2113&MU=CS&TYPE=fulltext&LANG=CS-CZ&GEN=LSTD&TS=17&QY=%7b17%7dC%5bWM_ID%5dE139660000100 [428] => | datum přístupu = 2017-05-08 [429] => | titul = HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Ohře [430] => }} [431] => {{Citace elektronické monografie [432] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?MAP=2113&MU=CS&TYPE=fulltext&LANG=CS-CZ&GEN=LSTD&TS=17&QY=%7b17%7dC%5bWM_ID%5dE139720000100 [433] => | datum přístupu = 2017-05-08 [434] => | titul = HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Reslava [435] => }} [436] => {{Citace elektronické monografie [437] => | url = http://heis.vuv.cz/data/webmap/isapi.dll?MAP=2113&MU=CS&TYPE=fulltext&LANG=CS-CZ&GEN=LSTD&TS=17&QY=%7b17%7dC%5bWM_ID%5dE143950400100 [438] => | datum přístupu = 2017-05-08 [439] => | titul = HYDROEKOLOGICKÝ INFORMAČNÍ SYSTÉM VÚV TGM – Brozanský náhon [440] => }} [441] => {{Citace elektronické monografie [442] => | titul = Prohlížení - Národní geoportál INSPIRE [443] => | periodikum = geoportal.gov.cz [444] => | url = https://geoportal.gov.cz/web/guest/map [445] => | datum přístupu = 2017-05-08 [446] => }} [447] => {{Citace elektronické monografie [448] => | titul = Detail objektu Louny I. - Ohře [449] => | url = http://hydro.chmi.cz/ismnozstvi/object.php?seq=51040 [450] => | vydavatel = hydro.chmi.cz [451] => | datum přístupu = 2017-05-08 [452] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200710170812/http://hydro.chmi.cz/ismnozstvi/object.php?seq=51040 [453] => | datum archivace = 2020-07-10 [454] => | nedostupné = ano [455] => }} [456] => {{Citace elektronické monografie [457] => | url = http://www.scienceworld.cz/clovek/reky-si-pojmenovali-nejdriv-1140/?switch_theme=desktop [458] => | datum přístupu = 2017-05-08 [459] => | titul = Science World.cz – Řeky si pojmenovali nejdřív [460] => }} [461] => {{Citace elektronické monografie [462] => | titul = Vodní dílo Kadaň [463] => | url = http://www.poh.cz/vd/kadan.htm [464] => | vydavatel = Povodí Ohře [465] => | datum přístupu = 2017-05-08 [466] => }} [467] => {{Citace elektronické monografie [468] => | url = http://www.volny.cz/molnarm/cstredoh.htm [469] => | datum přístupu = 2012-02-22 [470] => | titul = České středohoří – vymezení oblasti, vznik a vývoj [471] => }} [472] => {{Citace elektronické monografie [473] => | url = https://stelweb.asu.cas.cz/publications/planetky/detail.phtml?number=4801 [474] => | datum přístupu = 2017-05-08 [475] => | titul = (4801) Ohře [476] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200710170819/https://stelweb.asu.cas.cz/publications/planetky/detail.phtml?number=4801 [477] => | datum archivace = 2020-07-10 [478] => | nedostupné = ano [479] => }} [480] => {{Citace elektronické monografie [481] => | titul = Egerquelle - pramen řeky Ohře bez vody [482] => | url = https://www.turistika.cz/mista/egerquelle-pramen-reky-ohre-bez-vody/detail [483] => | datum vydání = [484] => | datum aktualizace = [485] => | datum přístupu = 2017-05-08 [486] => | vydavatel = turistika.cz [487] => | jazyk = [488] => }} [489] => {{Citace elektronické monografie [490] => | titul = Egerquelle [491] => | url = http://www.tz-fichtelgebirge.de/de/poi/detail/57b45346975acd25ab4f7e5f [492] => | datum vydání = [493] => | datum aktualizace = [494] => | datum přístupu = 2017-05-08 [495] => | vydavatel = tz-fichtelgebirge.de [496] => | jazyk = de [497] => }} [498] => {{Citace elektronické monografie [499] => | titul = Der Fluss Eger, Egertal und Egerland [500] => | url = http://www.fichtelgebirge-oberfranken.de/egertal-egerland/ [501] => | datum vydání = [502] => | datum aktualizace = [503] => | datum přístupu = 2017-05-08 [504] => | vydavatel = fichtelgebirge-oberfranken.de [505] => | jazyk = de [506] => }} [507] => {{Citace monografie [508] => | příjmení = Dvořák [509] => | jméno = Otomar [510] => | příjmení2 = Svobodová [511] => | jméno2 = Zuzana [512] => | příjmení3 = Kroča [513] => | jméno3 = Jan [514] => | příjmení4 = Holečková [515] => | jméno4 = Marie [516] => | titul = Ohře - měsíční řeka: putování od pramene k ústí [517] => | vydavatel = Nakladatelství MH [518] => | vydavatel2 = Promenáda [519] => | místo = Beroun [520] => | místo2 = Karlovy Vary [521] => | rok = 2007 [522] => | počet stran = 199 [523] => | strany = [524] => | isbn = 80-86720-35-7 [525] => }} [526] => {{Citace elektronické monografie [527] => | titul = Carolinenquelle in Hohenberg [528] => | url = http://fichtelgebirge.bayern-online.de/die-region/staedte-und-gemeinden/hohenberg/natur/carolinenquelle/ [529] => | datum vydání = [530] => | datum aktualizace = [531] => | datum přístupu = 2017-05-08 [532] => | vydavatel = fichtelgebirge.bayern-online.de [533] => | jazyk = de [534] => }} [535] => {{Citace elektronické monografie [536] => | titul = Carolinenquelle [537] => | url = http://www.hohenberg.info/wordpress/?page_id=401 [538] => | datum vydání = [539] => | datum aktualizace = [540] => | datum přístupu = 2017-05-08 [541] => | vydavatel = hohenberg.info [542] => | jazyk = de [543] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170708142711/http://www.hohenberg.info/wordpress/?page_id=401 [544] => | datum archivace = 2017-07-08 [545] => | nedostupné = ano [546] => }} [547] => {{Citace elektronické monografie [548] => | titul = Pramen Ohře poprvé vyschl, nepomohl ani déšť [549] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/1620225-pramen-ohre-poprve-vyschl-nepomohl-ani-dest [550] => | datum vydání = 2015-11-16 [551] => | datum přístupu = 2017-05-08 [552] => | vydavatel = CT24 [553] => | jazyk = [554] => }} [555] => {{Citace periodika [556] => | příjmení = Krása [557] => | jméno = Petr [558] => | rok = 2005 [559] => | titul = Ohře, řeka pozoruhodná [560] => | periodikum = Časopis Arnika [561] => | číslo = 2 [562] => | strany = 15–16 [563] => | issn = [564] => }} [565] => {{Citace periodika [566] => | příjmení = Šorfa [567] => | jméno = Josef [568] => | rok = 2005 [569] => | titul = Na statku v Královském Poříčí bude už v dubnu první model řeky Ohře [570] => | url = http://vary.idnes.cz/model-reky-ohre-a-jejiho-okoli-vznika-na-statku-bernard-p1v-/vary-zpravy.aspx?c=A110316_121016_vary-zpravy_sou [571] => | periodikum = iDnes [572] => | datum vydání = 2011-03-19 [573] => | datum přístupu = 2017-05-13 [574] => | issn = [575] => }} [576] => {{Citace monografie [577] => | příjmení = Křivánek [578] => | jméno = Jiří et al. [579] => | titul = Drobné vodní toky v České republice [580] => | vydavatel = Consult [581] => | vydavatel2 = Promenáda [582] => | místo = Beroun [583] => | rok = 2014 [584] => | počet stran = 295 [585] => | strany = [586] => | isbn = 978-80-905159-0-1 [587] => }} [588] => {{Citace elektronické monografie [589] => | titul = Centrum řeky Ohře [590] => | url = http://www.statek-bernard.cz/centrum-reky-ohre [591] => | datum vydání = [592] => | datum aktualizace = [593] => | datum přístupu = 2017-05-10 [594] => | vydavatel = statek-bernard.cz [595] => | jazyk = [596] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170630090759/http://www.statek-bernard.cz/centrum-reky-ohre [597] => | datum archivace = 2017-06-30 [598] => | nedostupné = ano [599] => }} [600] => {{Citace monografie [601] => | příjmení = Hlaváček [602] => | jméno = Petr et al. [603] => | titul = Řeka Ohře v bájích a pověstech [604] => | vydavatel = Destinační agentura Dolní Poohří [605] => | místo = Žatec [606] => | rok = 2015 [607] => | počet stran = 108 [608] => | strany = 11–12; 47-48 [609] => | isbn = 978-80-260-8881-3 [610] => }} [611] => {{citace monografie [612] => | příjmení = Zahradnický [613] => | jméno = Jiří [614] => | příjmení2 = Mackovčin [615] => | jméno2 = Peter et al. [616] => | titul = Chráněná území ČR sv. XI – Plzeňsko a Karlovarsko [617] => | vydání = 1 [618] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [619] => | místo = Praha [620] => | rok = 2004 [621] => | strany = 498–543 [622] => | isbn = 80-86064-68-9 [623] => }} [624] => {{Citace monografie [625] => | příjmení = Karelová [626] => | jméno = Magdalena [627] => | titul = Kam za živou vodou [628] => | vydavatel = ©Press [629] => | místo = Žatec [630] => | rok = 2015 [631] => | počet stran = 176 [632] => | strany = 71 [633] => | isbn = 978-80-264-1010-2 [634] => }} [635] => {{Citace monografie [636] => | příjmení = Motyčková [637] => | jméno = Hana [638] => | spoluautoři = kolektiv. [639] => | titul = Geologické zajímavosti České republiky [640] => | vydavatel = Academia [641] => | místo = Praha [642] => | rok = 2012 [643] => | strany = 118 [644] => | isbn = 978-80-200-2139-7 [645] => }} [646] => {{Citace elektronické monografie [647] => | titul = Svatošské skály [648] => | url = http://hrad-loket.cz/svatosske-skaly.php [649] => | datum vydání = [650] => | datum aktualizace = [651] => | datum přístupu = 2017-05-10 [652] => | vydavatel = hrad-loket.cz [653] => | jazyk = [654] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170525183901/http://hrad-loket.cz/svatosske-skaly.php [655] => | datum archivace = 2017-05-25 [656] => | nedostupné = ano [657] => }} [658] => {{Citace monografie [659] => | příjmení = Klsák [660] => | jméno = Jiří [661] => | titul = Průvodce po významných archeologických lokalitách v Karlovarském kraji [662] => | vydavatel = Karlovarský kraj [663] => | místo = Karlovy Vary [664] => | rok = 2007 [665] => | vydání = 1 [666] => | počet stran = 68 [667] => | isbn = 978-80-254-1103-2 [668] => | kapitola = Stanice a hradiště Tašovice [669] => | strany = 46–49 [670] => }} [671] => {{Citace elektronické monografie [672] => | titul = Skalky skřítků [673] => | url = http://lokality.geology.cz/12 [674] => | datum vydání = 1994-11-07 [675] => | datum aktualizace = 2009-05-15 [676] => | datum přístupu = 2017-05-14 [677] => | vydavatel = geology.cz [678] => | jazyk = [679] => }} [680] => {{Citace elektronické monografie [681] => | titul = Lázně Evženie [682] => | url = http://www.lazneevzenie.cz/ [683] => | datum přístupu = 2017-05-14 [684] => | vydavatel = [685] => | jazyk = [686] => }} [687] => {{Citace elektronické monografie [688] => | titul = Ohře:vodácký průvodce a kilometráž [689] => | url = http://www.horydoly.cz/vodaci/ohre-vodacky-pruvodce-a-kilometraz.html [690] => | datum vydání = [691] => | datum aktualizace = [692] => | datum přístupu = 2017-05-14 [693] => | vydavatel = horydoly.cz [694] => | jazyk = [695] => }} [696] => {{Citace elektronické monografie [697] => | titul = Ohře - úvodní informace [698] => | url = http://www.kilometraze.cz/kilometraz/ohre_uvod.htm [699] => | datum vydání = [700] => | datum aktualizace = [701] => | datum přístupu = 2017-05-15 [702] => | vydavatel = kilometraze.cz [703] => | jazyk = [704] => }} [705] => {{Citace elektronické monografie [706] => | titul = Vodácká stezka na řece Ohři [707] => | url = http://pruvodce.poohri.cz/web/cs/pruvodce/vodacka-ohre [708] => | datum vydání = [709] => | datum aktualizace = [710] => | datum přístupu = 2017-05-14 [711] => | vydavatel = poohri.cz [712] => | jazyk = [713] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20170425042121/http://pruvodce.poohri.cz/web/cs/pruvodce/vodacka-ohre [714] => | datum archivace = 2017-04-25 [715] => | nedostupné = ano [716] => }} [717] => {{Citace elektronické monografie [718] => | titul = Řeka Ohře - Česká republika [719] => | url = http://www.infoglobe.cz/reky/evropa/ceska-republika/ohre/ [720] => | datum vydání = [721] => | datum aktualizace = [722] => | datum přístupu = 2017-05-14 [723] => | vydavatel = infoglobe.cz [724] => | jazyk = [725] => }} [726] => {{Citace elektronické monografie [727] => | titul = Řeka Brozanský náhon - Česká republika [728] => | url = http://www.infoglobe.cz/reky/evropa/ceska-republika/brozansky-nahon/ [729] => | datum vydání = [730] => | datum aktualizace = [731] => | datum přístupu = 2017-05-14 [732] => | vydavatel = infoglobe.cz [733] => | jazyk = [734] => }} [735] => {{Citace elektronické monografie [736] => | titul = Zeitungsberichte 2004 - Historische Ansichten [737] => | url = http://www.marlesreuth.de/historische_ansichten2004.htm#Die%20Burgruine%20Thierstein [738] => | datum vydání = [739] => | datum aktualizace = [740] => | datum přístupu = 2017-06-03 [741] => | vydavatel = marlesreuth.de [742] => | jazyk = de [743] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20190914000333/http://www.marlesreuth.de/historische_ansichten2004.htm#Die%20Burgruine%20Thierstein [744] => | datum archivace = 2019-09-14 [745] => | nedostupné = ano [746] => }} [747] => {{Citace elektronické monografie [748] => | titul = Cheb - Písečná brána a zastřešená lávka přes Ohři [749] => | url = http://www.fototuristika.cz/tips/detail/4738 [750] => | datum vydání = [751] => | datum aktualizace = [752] => | datum přístupu = 2017-06-03 [753] => | vydavatel = fototuristika.cz [754] => }} [755] => {{Citace monografie [756] => | příjmení = Michálek [757] => | jméno = Jaroslav [758] => | příjmení2 = Uhlík [759] => | jméno2 = Petr [760] => | spoluautoři = [761] => | odkaz na autora = [762] => | titul = Ohře řeka pozoruhodná. Die Eger ein bemerkenswerter Fluss. [763] => | vydavatel = Krajské muzeum Sokolov [764] => | místo = Sokolov [765] => | rok = 2006 [766] => | počet stran = 116 [767] => | kapitola = [768] => | strany = [769] => | isbn = 80-86630-11-0 [770] => | jazyk = [771] => }} [772] => {{Citace elektronické monografie [773] => | titul = Kynšperk nad Ohří - krytá dřevěná lávka [774] => | url = http://www.kynsperk.cz/mesto/zajimavosti/drevena-lavka-s-krytou-mostovkou/ [775] => | datum vydání = [776] => | datum aktualizace = [777] => | datum přístupu = 2017-06-03 [778] => | vydavatel = Oficiální stránky města Kynšperk nad Ohří [779] => }} [780] => {{Citace elektronické monografie [781] => | příjmení = Dušan [782] => | jméno = Josef [783] => | odkaz na autora = Dušan Josef [784] => | titul = Encyklopedie mostů - Kynšperk nad Ohří - dřevěná krytá lávka pro pěší [785] => | url = http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=510 [786] => | datum vydání = [787] => | datum aktualizace = [788] => | datum přístupu = 2017-06-03 [789] => | vydavatel = libri.cz [790] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200710170829/http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=510 [791] => | datum archivace = 2020-07-10 [792] => | nedostupné = ano [793] => }} [794] => {{Citace elektronické monografie [795] => | příjmení = Dušan [796] => | jméno = Josef [797] => | odkaz na autora = Dušan Josef [798] => | titul = Encyklopedie mostů – Karlovy Vary – chebský most [799] => | url = http://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=418 [800] => | datum vydání = [801] => | datum aktualizace = [802] => | datum přístupu = 2017-06-03 [803] => | vydavatel = libri.cz [804] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200710170829/http://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=418 [805] => | datum archivace = 2020-07-10 [806] => | nedostupné = ano [807] => }} [808] => {{Citace elektronické monografie [809] => | titul = U Sokolova projedou auta po části nového mostu přes Ohři [810] => | url = http://old.silnice-zeleznice.cz/clanek/u-sokolova-projedou-auta-po-casti-noveho-mostu-pres-ohri-od-dubna/ [811] => | datum vydání = 2011-03-04 [812] => | datum aktualizace = 2011-03-09 [813] => | datum přístupu = 2017-06-03 [814] => | vydavatel = Silnice Železnice [815] => }} [816] => {{Citace elektronické monografie [817] => | titul = Dálnice D8 [818] => | url = http://www.dalnice-silnice.cz/D8.htm [819] => | datum vydání = [820] => | datum aktualizace = [821] => | datum přístupu = 2017-06-03 [822] => | vydavatel = dalnice-silnice.cz [823] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20080410220600/http://dalnice-silnice.cz/D8.htm [824] => | datum archivace = 2008-04-10 [825] => | nedostupné = ano [826] => }} [827] => {{Citace elektronické monografie [828] => | titul = Silniční most přes Ohři [829] => | url = http://www.sokolov-vychod.cz/index.php?oid=4058216 [830] => | datum vydání = [831] => | datum aktualizace = [832] => | datum přístupu = 2017-06-03 [833] => | vydavatel = Mikroregion Sokolov-východ [834] => }} [835] => {{Citace elektronického periodika [836] => | příjmení = Plechatá [837] => | jméno = Jana [838] => | titul = Chebský most je kulturní památkou. Hatí to plány na jeho rozšíření [839] => | periodikum = idnes.cz [840] => | datum vydání = 2017-06-01 [841] => | datum přístupu = 2017-06-03 [842] => | url = http://vary.idnes.cz/chebsky-most-kulturni-pamatka-studie-idt-rozsireni-na-ctyri-pruhy-1d6-/vary-zpravy.aspx?c=A170601_2329758_vary-zpravy_ba [843] => }} [844] => {{Citace elektronické monografie [845] => | titul = Ocelový příhradový most čeká na rekonstrukci lázeňského komplexu v Kyselce [846] => | periodikum = izdoprava.cz [847] => | datum vydání = 2013-10-24 [848] => | datum aktualizace = 2013-10-24 [849] => | datum přístupu = 2021-12-28 [850] => | vydavatel = Silnice Železnice - Internetový zpravodaj Komunikace a doprava [851] => | url = https://www.izdoprava.cz/ocelovy-prihradovy-most-ceka-na-rekonstrukci-lazenskeho-komplexu-v-kyselce/ [852] => }} [853] => {{MonumNet [854] => | název = Silniční most – mostek [855] => | ID = 126213 [856] => | datum = 2014-11-27 [857] => }} [858] => {{Citace elektronické monografie [859] => | příjmení = Dušan [860] => | jméno = Josef [861] => | odkaz na autora = Dušan Josef [862] => | titul = Encyklopedie mostů - Radošov (Karlovy Vary) - obnovený krytý silniční most [863] => | url = http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=871 [864] => | datum vydání = [865] => | datum aktualizace = [866] => | datum přístupu = 2017-06-03 [867] => | vydavatel = libri.cz [868] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20200710170829/http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=871 [869] => | datum archivace = 2020-07-10 [870] => | nedostupné = ano [871] => }} [872] => {{Citace elektronické monografie [873] => | příjmení = Krausová [874] => | jméno = Milada [875] => | odkaz na autora = [876] => | titul = Řetězový most [877] => | url = http://www.muzeumzatec.cz/retezovy-most.html [878] => | datum vydání = [879] => | datum aktualizace = [880] => | datum přístupu = 2017-06-03 [881] => | vydavatel = Regionální muzeum K. A. Polánka v Žatci [882] => }} [883] => {{Citace elektronické monografie [884] => | příjmení = Dušan [885] => | jméno = Josef [886] => | odkaz na autora = Dušan Josef [887] => | titul = Encyklopedie mostů – Žatec silniční most [888] => | url = http://libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=1155 [889] => | datum vydání = [890] => | datum aktualizace = [891] => | datum přístupu = 2017-06-03 [892] => | vydavatel = libri.cz [893] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20160306145738/http://www.libri.cz/databaze/mosty/heslo.php?id=1155 [894] => | datum archivace = 2016-03-06 [895] => | nedostupné = ano [896] => }} [897] => {{Citace elektronické monografie [898] => | příjmení = Kejval [899] => | jméno = Stanislav [900] => | příjmení2 = Veselý [901] => | jméno2 = Vladimír [902] => | titul = Železniční most v km 145,463 trati Kadaň – Karlovy Vary [903] => | url = http://www.mosty.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&DocumentID=2155 [904] => | datum vydání = 02-01-2006 [905] => | datum aktualizace = [906] => | datum přístupu = 2017-06-03 [907] => | vydavatel = mosty.cz [908] => }} [909] => {{Citace elektronické monografie [910] => | titul = Dálnice D8 [911] => | url = http://www.ceskedalnice.cz/dalnice/d8/ [912] => | datum vydání = [913] => | datum aktualizace = [914] => | datum přístupu = 2017-06-03 [915] => | vydavatel = ceskedalnice.cz [916] => }} [917] => {{Citace elektronické monografie [918] => | url = http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/407233100141006-vodacka-putovani/ [919] => | datum přístupu = 2017-06-11 [920] => | titul = Archiv ČT - Vodácké putování, minuta 5:00 až 5:10 [921] => }} [922] => {{Citace monografie [923] => | příjmení = Beran [924] => | jméno = Lukáš [925] => | spoluautoři = et al. [926] => | titul = Industriální topografie, průmyslová architektura a technické stavby, Karlovarský kraj [927] => | editoři = Dvořáková Dita [928] => | vydavatel = ČVUT, Výzkumné centrum průmyslového dědictví Fakulty architektury [929] => | místo = Praha [930] => | rok = 2011 [931] => | stran = 217 [932] => | strany = 52–53 [933] => | isbn = 978-80-01-04919-8 [934] => }} [935] => {{Citace elektronické monografie [936] => | příjmení = Hradecký [937] => | jméno = Petr [938] => | titul = Meandry Ohře [939] => | url = http://lokality.geology.cz/2322 [940] => | datum vydání = 1994-12-31 [941] => | datum aktualizace = 2005-04-12 [942] => | datum přístupu = 2018-12-23 [943] => | vydavatel = Česká geologická služba [944] => }} [945] => {{Citace periodika [946] => | příjmení = Linhart [947] => | jméno = Jiří [948] => | titul = Dřevěná lávka přes Ohři v Kynšperku je republikovým unikátem [949] => | url = https://www.idnes.cz/karlovy-vary/zpravy/k-navsteve-starobyleho-mesta-vyzyva-hned-nekolik-lakadel-nejdelsi-lavka-kynsperk.A211218_642316_vary-zpravy_prz [950] => | periodikum = iDnes [951] => | datum vydání = 2021-12-28 [952] => | datum přístupu = 2021-12-31 [953] => | issn = [954] => }} [955] => [956] => [957] => === Literatura === [958] => * {{Citace monografie [959] => | příjmení = Dvořák [960] => | jméno = Otomar [961] => | příjmení2 = Holečková [962] => | jméno2 = Marie [963] => | spoluautoři = et al. [964] => | odkaz na autora = [965] => | titul = Ohře - měsíční řeka: putování od pramene k ústí [966] => | vydavatel = Nakladatelství MH [967] => | vydavatel2 = Promenáda [968] => | místo = Beroun [969] => | místo2 = Karlovy Vary [970] => | rok = 2007 [971] => | počet stran = 199 [972] => | kapitola = [973] => | strany = [974] => | isbn = 80-86720-35-7 [975] => | jazyk = [976] => }} [977] => * {{Citace monografie [978] => | příjmení = Michálek [979] => | jméno = Jaroslav [980] => | příjmení2 = Uhlík [981] => | jméno2 = Petr [982] => | spoluautoři = [983] => | odkaz na autora = [984] => | titul = Ohře řeka pozoruhodná. Die Eger ein bemerkenswerter Fluss. [985] => | vydavatel = Krajské muzeum Sokolov [986] => | místo = Sokolov [987] => | rok = 2006 [988] => | počet stran = 116 [989] => | kapitola = [990] => | strany = [991] => | isbn = 80-86630-11-0 [992] => | jazyk = [993] => }} [994] => * Horáčková J., [[Vojen Ložek|Ložek V.]] & Juřičková L. (2011). [http://mollusca.sav.sk/pdf/10/10.Horackova2.pdf Nivní malakofauna řeky Ohře – její minulost a současnost]. ''Malacologica Bohemoslovaca'' 10: 51-64. [995] => * {{Citace monografie [996] => | příjmení = Štefáček [997] => | jméno = Stanislav [998] => | odkaz na autora = [999] => | titul = Encyklopedie vodních toků Čech, Moravy a Slezska [1000] => | vydavatel = Nakladatelství Baset [1001] => | místo = Praha [1002] => | rok = 2008 [1003] => | počet stran = 743 [1004] => | kapitola = Ohře [1005] => | strany = 418–430 [1006] => | isbn = 978-80-7340-105-4 [1007] => | jazyk = [1008] => }} [1009] => [1010] => === Externí odkazy === [1011] => * {{Wikislovník|heslo=Ohře}} [1012] => * {{Commonscat}} [1013] => * {{Commons}} [1014] => * {{Osmrelace|1736630}} [1015] => * [http://hydro.chmi.cz/hpps/stdprfdyn.php?seq=307300 Louny – aktuální vodní stav na stránkách ČHMÚ] {{Wayback|url=http://hydro.chmi.cz/hpps/stdprfdyn.php?seq=307300 |date=20080927215237 }} [1016] => * [http://www.poh.cz Povodí Ohře, s. p.] [1017] => * [https://web.archive.org/web/20180926205510/http://www.dibavod.cz/24/charakteristiky-toku-a-povodi-cr.html VÚV T.G.Masaryka – Oddělení GIS – Charakteristiky toků a povodí ČR] [1018] => * Filmový dokument [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10244244908-reka-v-proudu-casu/ Řeka v proudu času], v archivu [[Česká televize|ČT]] – po řece Ohři provází [[Václav Cílek]] [1019] => * Ohře (Cyklus České televize Vodácká putování) – [http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/407233100141006-vodacka-putovani/ video on-line v archivu ČT] [1020] => * [http://www.tv-adams.wz.cz/ohre-mve.html Seznam vodních elektráren na Ohři] [1021] => [1022] => {{Autoritní data}} [1023] => {{Portály|Geografie|Česko|Německo}} [1024] => [1025] => [[Kategorie:Ohře| ]] [1026] => [[Kategorie:Povodí Ohře| ]] [1027] => [[Kategorie:Řeky v Bavorsku]] [1028] => [[Kategorie:Řeky protínající česko-německou státní hranici]] [1029] => [[Kategorie:Řeky tvořící česko-německou státní hranici]] [1030] => [[Kategorie:Řeky v okrese Cheb]] [1031] => [[Kategorie:Řeky v okrese Sokolov]] [1032] => [[Kategorie:Řeky v okrese Karlovy Vary]] [1033] => [[Kategorie:Řeky v okrese Chomutov]] [1034] => [[Kategorie:Řeky v okrese Louny]] [1035] => [[Kategorie:Řeky v okrese Litoměřice]] [1036] => [[Kategorie:Řeky ve Smrčinách]] [1037] => [[Kategorie:Řeky v Chebské pánvi]] [1038] => [[Kategorie:Řeky v Doupovských horách]] [1039] => [[Kategorie:Řeky v Mostecké pánvi]] [1040] => [[Kategorie:Přítoky Labe]] [1041] => [[Kategorie:Řeky v Sokolovské pánvi]] [1042] => [[Kategorie:Řeky ve Slavkovském lese]] [1043] => [[Kategorie:Řeky v Dolnooharské tabuli]] [1044] => [[Kategorie:Zemský okres Wunsiedel im Fichtelgebirge]] [1045] => [[Kategorie:Příroda v Lounech]] [] => )
good wiki

Ohře

Ohře (někdy také Ohara, Oharka) je řeka v Německu a na severozápadě České republiky, levostranný přítok Labe. Její tok je dlouhý 316 km, z toho 246,55 km se nachází na území České republiky.

More about us

About

Délka jejího toku dosahuje zhruba 116 kilometrů, což ji činí jednou z významných řek v oblasti. Pramení v Krušných horách a nachází se v nadmořské výšce 1 044 metrů. Jedním z nejzajímavějších aspektů Ohře je její přínos k rozvoji kultury a historie regionu. Odtud se odvíjí řada malebných měst a obcí, které lákají návštěvníky svou architekturou a tradicemi. Města jako Karlovy Vary a Loket, která leží v blízkosti řeky, jsou oblíbenými destinacemi pro turisty, a to nejen díky svým termálním pramenům a historickým památkám, ale i malebnému okolí. Ohře také nabízí skvělé možnosti pro aktivní odpočinek. Řeka se stala oblíbeným místem pro vodáky, turistům umožňuje poznávat okolní přírodu a jejím břehům vévodí cyklostezky, které propojují malebné vyhlídky a přírodní zajímavosti. Každý, kdo má rád přírodu, si zde najde to své – od klidných procházek po adrenalinové zážitky na vodě. Ekosystém řeky Ohře je bohatý a rozmanitý. Její vody hostí množství ryb a jiné fauny, což podporuje biodiverzitu této oblasti. Řeka je také důležitým zdrojem pitné vody, a hraje klíčovou roli v udržitelnosti životního prostředí v regionu. Ohře je nejen vodní tok, ale i symbol spojení mezi přírodou a člověkem. Je to místo, které inspiruje a nabízí prostor k relaxaci i dobrodružství. V srdci Evropy se řeka Ohře stává místem, kde se setkávají lidé, příroda a historie, což vytváří jedinečný a pozitivní dojem.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Loket (okres Sokolov)','Kadaň','Klášterec nad Ohří','Karlovy Vary','Sokolov','Labe','Litoměřice','Postoloprty','přírodní památka','Vojkovice (okres Karlovy Vary)','Cheb','Žatec'

Cheb

Kadaň

Labe

Litoměřice

Postoloprty

Sokolov

Žatec