Array ( [0] => 14804011 [id] => 14804011 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oloncho [uri] => Oloncho [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Oloncho''' ([[množné číslo|pl]]. ''oloncholor'') je obecný název pro hrdinský a [[mytologie|mytologický]] [[epos]] [[sibiř]]ských [[Jakuti|Jakutů]]. Není to název konkrétního díla, ale označení celého [[žánr]]u jakutského folklóru. Jsou to epické nebo lyrickoepické básně velkého rozsahu (až 36 000 [[verš]]ů) popisující vznik a uspořádání světa, činy duchů ''ajyy'', [[démon]]ů ''abaahy'' a mytických válečníků ''bootur''. Obsahují ale i lyrické popisy přírody a shrnují učení jakutského [[šamanismus|šamanismu]]. Jakutský antropolog profesor Anatolij Gogolev označil tradici oloncha za „[[hypertext]] jakutské kultury“ kódující celý [[Světový názor|světonázor]] a [[Etika|etiku]] jakutské tradiční společnosti. [1] => [2] => == Původ a vznik == [3] => [4] => Místo i čas vzniku tradice jakutského oloncha můžeme určit jen přibližně. Vzhledem k tomu, že Jakuti na území, které dnes obývají, migrovali asi ve 12. století z oblasti jižní [[Sibiř]]e, je pravděpodobné, že první ''oloncholor'' vznikala na území dnešní [[Tuva|Tuvy]] či [[Altajská republika|Altaje]] asi v 7.–8. stol. n. l., snad i dříve. Archeolog a historik [[A. P. Okladnikov]] označil za jejich tvůrce Kurykany, dávné [[turkické národy|turkické etnikum]], pokládané za přímé předky Jakutů. [5] => [6] => Jižnímu původu oloncha nasvědčují popisy [[step]]ní krajiny a zvířat, která na severní Sibiři nežijí, jako jsou [[Velbloud dvouhrbý|velbloudi]] a [[lev|lvi]]. Spíše nepřímé jsou zmínky o sousedních kmenech [[turkické národy|turkického]] a [[mongolské národy|mongolského]] původu, ale z jazykového i literárního hlediska je možné prokázat příbuznost ''oloncha'' s eposy sousedních národů, [[Altajci|Altajců]], [[Kyrgyzové|Kyrgyzů]], [[Mongolové|Mongolů]] i [[Tibeťané|Tibeťanů]]. [7] => [8] => Postupně, jak se Jakuti stěhovali k severu, se v příbězích oloncha začaly objevovat nové motivy – [[tajga]], [[tundra]] a jejich zvířena, bojovní [[Evenkové]] a chov [[Sob polární|sobů]]. Zároveň vzrostl význam ducha tajgy ''Baaj Bajanaje''. Že se vývoj nezastavil ani později, dokazují některé rusismy v lexiku oloncha, např. „''teriekke''“ (talíř) a jiné. [9] => [10] => U některých jevů popsaných v olonchu nevíme, jak se o nich Jakuti mohli dozvědět. Například popis nezamrzajících jezer na [[Tibetská náhorní plošina|Tibetské náhorní plošině]], zmínky o [[Sachalin]]u, [[mořská vydra|mořských vydrách]] či popis západního moře Araat, což je asi [[Aralské jezero]]. Názor, že se tyto zmínky dostaly do ''oloncha'' až po příchodu [[Rusové|Rusů]], není pravděpodobný. V ''olonchu'' jsou popsána i některá pravěká zvířata, jako je [[lev jeskynní]] nebo dlouhosrstý jednorohý býk, nápadně připomínající [[nosorožcovití|pranosorožce]] druhu ''[[Elasmotherium|Elasmotherium sibiricum]]''. Lvi a ohromní jednorozí býci vystupují i v jakutských a evenkských pohádkách. Nemusí to však nutně znamenat, že oloncho vzniklo už v [[Doba ledová|době ledové]], kdy tato zvířata na Sibiři žila. Racionálnější vysvětlení je, že Jakuti nacházeli v půdě zamrzlé [[Zdechlina|zdechliny]] mamutů, pranosorožců a [[lev jeskynní|jeskynních lvů]], které pak vylíčili jako obyvatele [[Podsvětí|Podzemí]]. [11] => [12] => == Forma == [13] => [14] => Oloncho je psáno [[Bezrozměrný verš|bezrozměrným veršem]] s převahou [[jamb]]ických stop. Značnou roli hraje [[aliterace]] a [[zvukomalba]]. Děj má rychlý spád, zemitá líčení plná [[metafora|metafor]] převzatých ze sibiřské přírody jsou střídána monology i dialogy postav v [[píseň|písňové formě]]. Tyto písně se vyznačují pravidelnějším veršem, často se v nich vyskytuje i [[asonance]]. Monology ukazují vztah postav k probíhajícímu ději a zdůvodňují jejich budoucí i minulé činy. Písně jsou zpravidla uvedeny nepřeložitelnými citoslovci, jež mají navodit situaci a rozpoložení hrdiny. [15] => [16] => Převažujícím slohovým postupem je popis, často prostřednictvím metafor a rozvinutých [[přívlastek|přívlastků]]. Děj není souvisle vyprávěn, je vytvořen ze sledu popisů, které po sobě následují podobně jako políčka filmu. [17] => [18] => == Příběhy == [19] => [20] => Nejznámější ''oloncholor'' vyprávějí o legendárních válečnících, jako jsou ''Ňurgun Bootur'', ''Er Sogotoch'' nebo ''Eles Bootur'', kteří chrání lidstvo a [[Země|Zemi]] před útoky démonů, příšer a epidemií, vysvobozují ze zajetí lidi (často ženy) unesené démony nebo nepřáteli, osidlují [[Sibiř]] a zakládají jednotlivé ''ulusy'', jakutské [[klan]]y. Hrdinové jsou zároveň i šamany, ovládají magii a zpravidla se proměňují ve zvířata. Jejich nejvěrnějším pomocníkem je jejich jízdní zvíře, [[kůň]] nebo [[Sob polární|sob]], ale pomáhají jim také jiní šamani nebo šamanky. Protivníky hrdinů jsou démoni ''abaasy'', obyvatelé [[Podsvětí|Podzemí]] nebo západních oblastí nebes, jsou nepřáteli lidí, které unášejí a požírají. Jsou šerední a často ztělesňují špatné lidské vlastnosti. [21] => [22] => == Tradice vyprávění oloncha == [23] => [24] => Oloncho bylo odedávna ústně tradováno, skládáno a přednášeno jakutskými [[bard]]y – ''olonchosuty''. Zatímco většinu textu ''olonchosut'' rychle, monotónně recitoval, písňové pasáže a dialogy zpíval, často za doprovodu hudby na [[brumle|chomus]]. Přednes jednoho oloncha začínal večer a trval s krátkými přestávkami zpravidla 8–9 hodin. Zvláště dlouhé kusy se přednášely po částech často i několik nocí po sobě. Je samozřejmé, že takto dlouhé vyprávění kladlo na interpreta mimořádné nároky. [25] => [26] => Dobrý ''olonchosut'' ovládal 7–9 poloh hlasu a tři techniky zpěvu. Falzetový zpěv ''ďjereňi yrja'' se užíval pro monology nebeských duchů, ženských hrdinek či [[šaman]]ů, obyčejný zpěv ''degeren yrja'' byl vyhrazen pro mužské hrdiny, koně a démonické bytosti. Písně mužů byly zpívány [[bas]]em, písně chlapců a koní [[tenor]]em. Třetí technika zpěvu, zvláštní a těžko srozumitelné mumlání či bručení, bylo vyhrazeno pro písně [[démon]]ů. V písňových pasážích vidíme zřetelně [[zvukomalba|onomatopoické]] vyjádření ržání koní, hlasu orlů, [[jeřáb (pták)|jeřábů]], [[potáplice|potáplic]] i jiných ptáků. [27] => [28] => ''Olonchosuti'' se umění zpěvu učili 9–12 let. Pokud zvládli své umění opravdu dobře, získali možnost dosáhnout vysokého společenského postavení. V průběhu [[slunovrat]]ové slavnosti ''Yssyach'' a v zimních měsících obcházeli jednotlivé osady, kde na požádání přednášeli. Odměnou mohl být i kůň či stříbrné šperky. Během cest si ''olonchosuti'' také vybírali mezi mladými chlapci své žáky, jimž předávali umění zpěvu, hudby a skládání příběhů. [29] => [30] => V olonchu vystupuje olonchosut jako ten, kdo dále předává dříve slyšené příběhy a písně, kdo je doplňuje a skládá podle starších předloh. Navíc je vypravěč i prostředníkem, který vlastně udržuje kontakt mezi postavami oloncha a posluchačem či čtenářem. [31] => [32] => {{Citát|....když já budu ve shodě s ním, [33] => s vypravěčem, s šedým starcem, [34] => stejně splétat slovní vzory, [35] => budu-li své verše skládat, [36] => vyniknou jak písně staré [37] => slavných, nejslavnějších pěvců.}} [38] => [39] => S ústním tradováním oloncha souvisí i důraz na variabilitu. [[Kosmologie|Kosmologické]] mýty či představy o božstvech nejsou [[dogma]]ticky stanoveny. Nejsou prezentovány jako skutečnost, ale jako výsledek obecné dohody, jako něco, co „říkají starci a moudří lidé“. V první písni Oloncha o Ňurgunu Booturoci se při popisu naší země uvádí: [40] => [41] => {{Citát|Zda je (země) spojená s nebesy [42] => neví žádný z našich lidí. [43] => Nebo zda se vznáší s větrem, [44] => na třech horách zavěšena? [45] => Nikdy toto nepoznáme.}} [46] => [47] => Mnoho scén působí dojmem, jako by vzniklo vylíčením šamanské vize. Například následující úryvky přímo vzbuzují dojem [[šaman]]a letícího v transu nad zemí a popisujícího své vize: [48] => [49] => {{Citát|Odtud, z nadoblačné výše [50] => celý náš Střední svět vidíš, [51] => do šířky a do daleka.}} [52] => [53] => nebo [54] => [55] => {{Citát|Když na koni okřídleném [56] => letíme dál na východ, [57] => jezero tam uvidíme [58] => s ostrovem uprostřed vod...}} [59] => [60] => == Oloncho dnes == [61] => [62] => I když se vyprávění oloncha udrželo u Jakutů dodnes, ztratilo z větší části svůj původní charakter. Od konce 19. století byly texty zapisovány a později vydávány, jak v překladech, tak v jakutském originále. Hlavně po roce 1945 se tímto způsobem dostávaly zapsané texty zpět mezi Jakuty. Tím, že existuje kodifikovaná verze, se ovšem omezuje tvorba nových oloncholar a dnešní vypravěči většinou jen zpětně interpretují texty zapsané na počátku 20. století. [63] => [64] => Přesto ale byla v roce 2005 tradice jakutského oloncha zařazena do seznamu [[Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva|mistrovských děl ústního a nehmotného dědictví lidstva]] [[UNESCO]]. [65] => [66] => == Literatura == [67] => ''Oloncho o Ňurgunu Booturovi. Mytologický epos jakutských šamanů''. Přel. [[Ondřej Pivoda]]. CAD press, Brno 2012, {{ISBN|978-80-88969-61-7}}. [68] => {{Autoritní data}} [69] => [70] => [[Kategorie:Šamanismus]] [71] => [[Kategorie:Eposy]] [72] => [[Kategorie:Mistrovská díla ústního a nehmotného dědictví lidstva]] [73] => [[Kategorie:Turkická mytologie]] [] => )
good wiki

Oloncho

Oloncho (pl. oloncholor) je obecný název pro hrdinský a mytologický epos sibiřských Jakutů.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'turkické národy','Sibiř','šaman','lev jeskynní','démon','zvukomalba','Podsvětí','Sob polární','sibiř','lev','Jakuti','Evenkové'

Démon

Evenkové

Jakuti

Lev

Podsvětí

Podsvětí je termín, který se používá k označení světa, který existuje mimo naši každodenní realitu a v němž působí zločinecké organizace.

Saman

Sibiř