Array ( [0] => 14761128 [id] => 14761128 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oltářík [uri] => Oltářík [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - budova [1] => | název = Oltářík [2] => | typ = zřícenina [3] => | obrázek = Oltarik-Hradek CZ castle ruin 147.jpg [4] => | popisek = Východní stěna věže se vstupem [5] => | využití = [6] => | poloha = vrch [[Hrádek (České středohoří)|Hrádek]] [7] => | obec = [[Podsedice]] [8] => | země = Česko [9] => | loc-map = {{LocMap | Česko | label = Oltářík | lat = 50.49 | lon = 13.9233333 | float = center | relief = 1 | caption =}} [10] => | investor = [[Jakoubek z Vřesovic]] [11] => | další majitelé = [[Zajícové z Hazmburka]]
páni z Illburka
[[páni z Vřesovic]] [12] => | současný majitel = [13] => | sloh = [[Gotická architektura|gotický]] [14] => | architekt = [15] => | výstavba = 1437–1450 [16] => | přestavba = [17] => | zánik = před rokem 1544 [18] => }} [19] => '''Oltářík''' (dříve též ''Hrádek''{{Citace elektronické monografie [20] => | titul = Státní mapa 1 : 5 000 m. l. Litoměřice 8-6 [21] => | url = https://ags.cuzk.cz/archiv/openmap.html?typ=sm5&idrastru=D6-1_Litomerice_8-6_1995&extent=3.9566440693059537,2.2935766451115702,13.558246654289684,7.145325216625799&link=ext [22] => | vydavatel = Český úřad zeměměřický a katastrální [23] => | datum vydání = 1995 [24] => | datum přístupu = 2023-08-12 [25] => }}) je zřícenina [[hrad]]u na vrchu [[Hrádek (České středohoří)|Hrádek]] v [[České středohoří|Českém středohoří]]. Vypíná se nad vsí [[Děkovka]] deset kilometrů jihozápadně od [[Lovosice|Lovosic]] v [[Okres Litoměřice|okrese Litoměřice]]. Zbytky hradu jsou chráněné jako [[kulturní památka (Česko)|kulturní památka]].{{MonumNet | název = Hrad Oltářík | ID = 147235 | datum = 2014-11-27}} [26] => [27] => Zakladatelem hradu byl v první polovině patnáctého století [[Husitství|husitský]] hejtman [[Jakoubek z Vřesovic]]. Roku 1450 hrad získali do zástavy páni z Polenska, po kterých ho drželi [[Zajícové z Hazmburka]] a [[Ilburkové|páni z Illburka]]. Hrad plnil funkci vojenského opěrného bodu a kromě krátkého období za pánů z Polenska nikdy nebyl panským sídlem. Zanikl neznámým způsobem mezi lety 1468 a 1544. [28] => [29] => Zřícenina hradu je přístupná po [[Turistické značení v Česku a na Slovensku|turisticky značených]] cestách z [[Dřemčice|Dřemčic]], Děkovky nebo ze [[Lhota (Třebenice)|Lhoty]]. Osamělý vrch Hrádek sopečného původu umožňuje kruhový rozhled do okolní krajiny. [30] => [31] => == Název == [32] => Spojení jména Oltářík se zříceninou je pravděpodobné, ale ne zcela jisté. Poslední zmínka o hradu Oltářík totiž pochází z roku 1612. Později jeho jméno upadlo v zapomnění. V osmnáctém století se v obecném povědomí uchovala spojitost zříceniny s osobou Jakoubka z Vřesovic, ale i ta se v devatenáctém století vytratila. Lokalitu poté se jménem Oltářík spojil až [[František Alexandr Heber]]. [33] => [34] => Podle řady badatelů vychází jméno Oltářík z dobové zvyklosti pojmenovávat sídla po biblických vzorech nebo abstraktních symbolech (podobně [[Sion (hrad)|Sion]], [[Kalich (hrad)|Kalich]] nebo [[Panna (hrad)|Panna]]). Ivan Lehký a [[Milan Sýkora]] v případě Oltáříku takovou teorii odmítají a navrhují jednodušší variantu, podle které skála, na které hrad stojí, připomíná svým vzhledem oltář. Oltářík je potom jeho zdrobnělinou odvozenou z malé velikosti hradu. [35] => [36] => == Historie == [37] => Za stavitele hradu je, bez konkrétních dokladů, považován [[Husitství|husitský]] hejtman [[Jakoubek z Vřesovic]],Lehký, Sýkora 2015, s. 18 který ho nechal postavit nejspíše v letech 1434–1438.Lehký, Sýkora 2015, s. 25 K založení hradu ho snad vedla potřeba zajistit své majetky v situaci, kdy se dostal do sporu s [[Žatecko-lounský svaz|žatecko-lounským]] svazem.Lehký, Sýkora 2015, s. 24 K Jakoubkovým panstvím v Českém středohoří patřil od roku 1434 [[Kostomlaty pod Milešovkou (hrad)|hrad Kostomlaty]] a v roce 1434 také [[Liběšice (Želenice)|Liběšice]], [[Chouč]], [[Skršín]], [[Lahovice]] a [[Řisuty]], zatímco [[Chrášťany (Podsedice)|Chrášťany]] a Děkovka se v jeho majetku objevily až roku 1450. [38] => [39] => [[Soubor:Jakoubek pecet.jpg|náhled|vlevo|upright|Pečeť Jakoubka z Vřesovic]] [40] => [41] => [[První písemná zmínka]] o hradu pochází z roku 1450, kdy jej Jakoubek z Vřesovic se synem [[Jan z Vřesovic|Janem]] zastavil za 300 kop [[groš]]ů Janovi z Polenska, který sídlil na [[Vršovice (zámek)|tvrzi ve Vršovicích]]. Součástí hradního panství byly též vesnice Chrášťany a Děkovka.Lehký, Sýkora 2015, s. 26 Janův syn, Mikuláš z Polenska, byl nucen roku 1468 Oltářík prodat bratrům Janovi a Oldřichovi Zajícům z Hazmburka.Lehký, Sýkora 2015, s. 27 Další zprávy o hradu se až do roku 1531 nedochovaly. Pro pány z Hazmburka měl hrad především vojenskou funkci a sloužil k ochraně [[Třebenice (okres Litoměřice)|třebenického]] panství. Podobně tomu bylo i u dalších majitelů, kterými se stali [[Ilburkové|páni z Illburka]].Lehký, Sýkora 2015, s. 28 Je však otázkou, zda měli potřebu starý stísněný hrad udržovat.Lehký, Sýkora 2015, s. 66 Hrad získali nejspíše roku 1476, kdy [[Vilém z Ilburka|Vilém starší z Illburka]] dostal do zástavy Třebenice. Méně pravděpodobná je možnost, že hrad získal až Vilém mladší z Illburka roku 1505, kdy prodal Zajícům z Hazmburka panství [[Mšené]] a zároveň snad mohl koupit Oltářík.Lehký, Sýkora 2015, s. 29 [42] => [43] => Vilém mladší z Ilburka a na Ronově hrad roku 1531 v závěti odkázal manželce Anežce z Helfenštejna. Když v roce 1544 vešla závěť v platnost, byl hrad uveden jako pustý. Zatímco podle [[Dobroslava Menclová|Dobroslavy Menclové]] byl opuštěn už po roce 1468, podle [[August Sedláček|Augusta Sedláčka]] se tak stalo až po roce 1531. Po Anežčině smrti hrad neznámým způsobem získal [[Volf z Vřesovic na Teplicích|Volf z Vřesovic]], který povolil blíže neznámému šlechtici používat [[přídomek]] z Oltáříku. Naposledy se hrad připomíná v roce 1612 jako poustka. Způsob zániku je tedy nejasný. Je možné, že hrad chátral a jeho opuštění urychlil požár, nebo mohl vyhořet již opuštěný hrad například po zásahu bleskem. [44] => [45] => == Stavební podoba == [46] => [[Soubor:Oltářík – půdorys (R. Šimeček, 1905).png|náhled|Půdorys hradu podle R. Šimečka z roku 1905]] [47] => [48] => Hrad stojí na osamoceném [[tefrit]]ovém vrchu. Poloha na vysoké skále neumožňovala případným útočníkům využít při obléhání [[dělostřelectvo]], a její volba patřila k prvním reakcím na rozvoj palných zbraní během husitských válek. Hospodářské zázemí hradu tvořily vsi Chrášťany a Děkovka, odkud vedly cesty do [[Horské sedlo|sedla]] mezi Dlouhým vrchem a Oltáříkem, kde se na ně napojovala přístupová cesta ke hradu.Lehký, Sýkora 2015, s. 32 [49] => [50] => [[Soubor:Oltarik-Hradek CZ castle ruin 132.jpg|náhled|vlevo|Přístupová cesta]] [51] => [[Soubor:Oltářík 2015-10-25 Brána.jpg|náhled|vlevo|Čelní stěna druhé brány od západu]] [52] => [53] => Přestože na první pohled patrnými dochovanými částmi hradu jsou jen pozůstatky [[Brána|brány]] a obytné věže, byla jeho podoba podstatně složitější. Další stavby byly postavené převážně ze dřeva nebo z nasucho kladených kamenů, a proto jsou patrné pouze v terénních náznacích a drobných stopách zdiva v místech, kde se napojovaly na různé skalní útvary.Lehký, Sýkora 2015, s. 59 [54] => [55] => === Zaniklé části === [56] => První částí hradu mohla být již přístupová cesta ve strmém jižním a východním úbočí kopce. Hypotéza se opírá o existenci částečně dochovaného kamenného tarasu cesty. Na východě, kde je cesta sevřena tarasem na levé a skalním útvarem na pravé straně, mohla být první branka, která chránila přístup k dalším částem hradu.Lehký, Sýkora 2015, s. 33 Na západní straně přehrazuje přístup téměř třicet metrů dlouhý nevýrazný val na okraji terasy pokryté suťovým polem.Lehký, Sýkora 2015, s. 35 [57] => [58] => Severovýchodně od vrcholu kopce se nachází pozůstatky opevnění v podobě tarasu z nasucho kladených kamenů.Lehký, Sýkora 2015, s. 36 Konstrukce [[Hradba|hradby]] byla nejspíše tvořena náspem zpevněnými nasucho vyzděnými líci, z něhož se dochovala spodní část vnější obezdívky. Takto vytvořený základ zdi nesl roubenou stěnu předprsně prolomenou střílnami. Celek byl díky svým vlastnostem odolný vůči soustředěné palbě.Lehký, Sýkora 2015, s. 62 Hradba přepažovala přístupovou cestu a dále vedla podél ní až k budově druhé brány. V jedné ze skal je patrná stopa po jejím propojení s hradbou pomocí částečně vyzděné kapsy pro trám.Lehký, Sýkora 2015, s. 37 Do další části se hradu se vstupovalo částečně dochovanou druhou bránou, jejíž klenutí bylo patrné ještě v roce 1846. Šířka průjezdu se pohybuje od 170 do 177 centimetrů a vzhledem k předpokládanému [[ostění]] byla jeho původní šířka 117–137 centimetrů.Lehký, Sýkora 2015, s. 39 Je pravděpodobné, že průjezd byl zaklenutý [[Valená klenba|valenou klenbou]].Lehký, Sýkora 2015, s. 42 [59] => [60] => [[Soubor:Oltářík 2015-10-25 Původní vstup.jpg|náhled|Interiér obytné věže s přerušením obvodové zdi v místě původního vstupu; novodobý vstup (na obrázku s výdřevou) byl prolomen ve středu východní zdi.]] [61] => [[Soubor:Oltářík 2015-10-25 Okno.jpg|náhled|Okno v jižní stěně suterénu obytné věže]] [62] => [[Soubor:Oltarik-Hradek CZ castle ruin 151.jpg|náhled|Kapsy pro ukotvení nosných trámů podlahy přízemí]] [63] => [64] => Za bránou se cesta dělí do dvou směrů. Jedna pokračuje směrem k zaniklé třetí bráně, zatímco druhá směřuje k jihozápadu na uměle zarovnanou plošinu pod vrcholovou skálou, kde pravděpodobně stály provozní budovy, které beze stop zanikly.Lehký, Sýkora 2015, s. 43 Nad plošinou se nachází hradní jádro tvořené věží a malým nádvořím na její východní straně. Nádvoří bylo opevněné hradbou, po které se zachoval 1,2 metru široký zásek ve skále a drobný fragment zdiva v místech, kde se hradba napojovala na jihovýchodní nároží věže. V severovýchodním úseku hradby se nejspíše nacházela čtvrtá brána.Lehký, Sýkora 2015, s. 44 [65] => [66] => === Obytná věž === [67] => Nejlépe dochovanou částí hradu je obytná věž s lichoběžníkovým půdorysem o rozměrech 15,3 × 11,3 metru a obvodovou zdí tlustou 1,6 metru.Lehký, Sýkora 2015, s. 45 Její zdivo kopíruje členitý terén a vzniklo v průběhu jediné stavební fáze. Kvalitněji vyzděné části zřejmě souvisí s nutností zajistit staticky exponované jihovýchodní nároží.Lehký, Sýkora 2015, s. 68 Do přízemí věže se vcházelo vstupem v severní části východního průčelí, kde se dochovala část kapsy pro uzavírací trám. Ve zdech se dochovalo několik kapes pro uložení trámů, které nesly podlahu přízemí. Dvě z nich obsahují maltu se stopami požáru. Přízemní prostory obsahovaly jedinou místnost osvětlenou oknem.Lehký, Sýkora 2015, s. 52 Z místnosti vedla schodiště do suterénu, který původně osvětlovala dvě štěrbinová okna. Jedno z nich se dochovalo v jižní stěně a druhé z částečně zaniklo vybouráním novodobého vstupu do věže.Lehký, Sýkora 2015, s. 53 [68] => [69] => K bydlení sloužilo zaniklé první patro. Absence většího množství destrukcí a zlomky cihel, které se nacházejí ve svazích pod vrcholem, naznačují, že bylo postavené z [[Hrázděné zdivo|hrázděného zdiva]]. K jižní straně věže poblíž jihozápadního nároží přiléhá blok zdiva,Lehký, Sýkora 2015, s. 48 který mohl být [[Opěrák|opěrným pilířem]] nebo nesl hrázděný [[arkýř]].Lehký, Sýkora 2015, s. 49 [70] => [71] => == Přístup == [72] => Zřícenina je volně přístupná a otevírá se z ní kruhový výhled na okolní kopce Českého středohoří a nížinu dolního [[Ohře|Poohří]]. Na rozcestí Děkovka červeně značené turistické trasy, vedoucí mezi [[Vlastislav (okres Litoměřice)|Vlastislaví]] a Lhotou, začíná modře značená trasa do Dřemčic, ze které ke hradu vede významová odbočka. [73] => [74] => == Galerie == [75] => [76] => File:Oltarik-Hradek CZ from Dekovka 098.jpg|Oltářík z Děkovky [77] => File:Oltářík 004.jpg|Oltářík od Dřemčic [78] => File:View from Oltářík 2015-10-25 E.jpg|Pohled na východ k Děkovce a vrchu Plešivec [79] => File:View from Oltářík 2015-10-25 SE.jpg|Pohled na jihovýchod k [[Blešenský vrch|Blešenskému vrchu]] [80] => [81] => [82] => == Odkazy == [83] => [84] => === Reference === [85] => [86] => {{Citace monografie [87] => | příjmení = Sedláček [88] => | jméno = August [89] => | odkaz na autora = August Sedláček [90] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko [91] => | vydavatel = Jiří Čížek – ViGo agency [92] => | místo = Praha [93] => | rok = 2000 [94] => | počet stran = 446 [95] => | svazek = XIV [96] => | kapitola = Oltářík hrad [97] => | strany = 312–313 [98] => }} [99] => {{Citace monografie [100] => | příjmení = Profous [101] => | jméno = Antonín [102] => | odkaz na autora = Antonín Profous [103] => | titul = Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny (M–Ř) [104] => | vydavatel = Nakladatelství Československé akademie věd [105] => | místo = Praha [106] => | rok = 1951 [107] => | počet stran = 632 [108] => | svazek = III [109] => | typ kapitoly = heslo [110] => | url kapitoly = http://mjc.ujc.cas.cz/search.php?where=strana&svazek=III&heslo=0274&useregexp=no [111] => | kapitola = Oltářík [112] => | strany = 273 [113] => }} [114] => {{Citace monografie [115] => | příjmení = Durdík [116] => | jméno = Tomáš [117] => | odkaz na autora = Tomáš Durdík [118] => | titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů [119] => | vydavatel = [[Libri]] [120] => | místo = Praha [121] => | rok = 2002 [122] => | isbn = 80-7277-003-9 [123] => | počet stran = 736 [124] => | typ kapitoly = heslo [125] => | kapitola = Oltářík [126] => | strany = 399 [127] => }} [128] => {{Citace monografie [129] => | editoři = Jaromír Demek, Peter Mackovčin [130] => | titul = Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny [131] => | vydavatel = Agentura ochrany přírody a krajiny ČR [132] => | místo = Brno [133] => | rok = 2006 [134] => | vydání = 2 [135] => | počet stran = 582 [136] => | isbn = 80-86064-99-9 [137] => | typ kapitoly = heslo [138] => | kapitola = Hrádek [139] => | strany = 163 [140] => }} [141] => {{Citace monografie [142] => | příjmení = Heber [143] => | jméno = František Alexandr [144] => | odkaz na autora = František Alexandr Heber [145] => | editoři = Irena Bukačová [146] => | titul = České hrady, zámky a tvrze. Severní Čechy [147] => | vydavatel = Argo [148] => | místo = Praha [149] => | rok = 2006 [150] => | počet stran = 576 [151] => | svazek = II [152] => | isbn = 80-7203-791-9 [153] => | strany = 299 [154] => }} [155] => {{Citace monografie [156] => | editoři = Ivan Lehký, [[Milan Sýkora]] [157] => | titul = Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic [158] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [159] => | místo = Most [160] => | rok = 2015 [161] => | počet stran = 134 [162] => | isbn = 978-80-86531-14-4 [163] => | strany = 17 [164] => | poznámka = Dále jen Lehký, Sýkora 2015 [165] => }} [166] => {{Citace elektronické monografie [167] => | korporace = Seznam.cz [168] => | odkaz na korporaci = Seznam.cz [169] => | titul = Turistická mapa [170] => | url = https://mapy.cz/s/2hB5g [171] => | datum přístupu = 2017-12-28 [172] => | vydavatel = Mapy.cz [173] => }} [174] => {{Citace monografie [175] => | příjmení = Menclová [176] => | jméno = Dobroslava [177] => | odkaz na autora = Dobroslava Menclová [178] => | titul = České hrady [179] => | vydavatel = Odeon [180] => | místo = Praha [181] => | rok = 1972 [182] => | počet stran = 560 [183] => | svazek = 2 [184] => | strany = 333 [185] => }} [186] => [187] => [188] => === Literatura === [189] => * {{Citace monografie [190] => | editoři = Ivan Lehký, Milan Sýkora [191] => | titul = Oltářík. Hrad Jakoubka z Vřesovic [192] => | vydavatel = Ústav archeologické památkové péče severozápadních Čech [193] => | místo = Most [194] => | rok = 2015 [195] => | počet stran = 134 [196] => | isbn = 978-80-86531-14-4 [197] => }} [198] => * {{Citace monografie [199] => | editoři = [[Rudolf Anděl]] [200] => | titul = Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy [201] => | vydavatel = Nakladatelství Svoboda [202] => | místo = Praha [203] => | rok = 1984 [204] => | počet stran = 664 [205] => | svazek = III [206] => | kapitola = Oltářík (Hrádek) – hrad [207] => | strany = 359–360 [208] => }} [209] => * {{Citace monografie [210] => | příjmení = Sedláček [211] => | jméno = August [212] => | odkaz na autora = August Sedláček [213] => | titul = Hrady, zámky a tvrze Království českého [214] => | url = https://archive.org/details/hrady-zamky-tvrze-14-litomericko [215] => | vydavatel = Šolc a Šimáček [216] => | místo = Praha [217] => | rok = 1923 [218] => | počet stran = 502 [219] => | svazek = XIV. Litoměřicko a Žatecko [220] => | kapitola = Oltářík hrad [221] => | strany = 312–313 [222] => }} [223] => [224] => === Související články === [225] => * [[Seznam hradů v Ústeckém kraji]] [226] => [227] => === Externí odkazy === [228] => * {{Commonscat}} [229] => * {{Wikicitáty|téma=Oltářík}} [230] => * {{Citace elektronické monografie [231] => | titul = Hrad Oltářík – 2. díl seriálu Hrady, zámky a tvrze na českém severozápadu [232] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=3rvflZIKS7U [233] => | datum vydání = 2018-11-29 [234] => | datum přístupu = 2018-12-01 [235] => | vydavatel = Historie v terénu – Litvínovsko [236] => | poznámka = Video s komentářem [[Milan Sýkora|Milana Sýkory]] [237] => }} [238] => * {{Citace elektronické monografie [239] => | příjmení = Lehký [240] => | jméno = Ivan [241] => | titul = Hrad Oltářík [242] => | url = https://www.youtube.com/watch?v=-UerZVZkyV0 [243] => | datum vydání = 2019-01-24 [244] => | datum přístupu = 2019-01-27 [245] => | vydavatel = Ivan Lehký [246] => | poznámka = Video s hypotetickou rekonstrukcí podoby hradu [247] => }} [248] => [249] => {{Autoritní data}} [250] => {{Portály|Architektura a stavebnictví|Česko|Historie|Středověk}} [251] => [252] => [[Kategorie:Kulturní památky v okrese Litoměřice]] [253] => [[Kategorie:Zříceniny hradů v okrese Litoměřice]] [254] => [[Kategorie:Hrady v Českém středohoří]] [255] => [[Kategorie:Podsedice]] [256] => [[Kategorie:Hrady založené v 15. století]] [257] => [[Kategorie:Stavby poškozené bleskem]] [258] => [[Kategorie:Zaniklá sídla v CHKO České středohoří]] [259] => [[Kategorie:Třebenické panství]] [] => )
good wiki

Oltářík

Oltářík (dříve též Hrádek) je zřícenina hradu na vrchu Hrádek v Českém středohoří. Vypíná se nad vsí Děkovka deset kilometrů jihozápadně od Lovosic v okrese Litoměřice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jakoubek z Vřesovic','Hrádek (České středohoří)','Husitství','Zajícové z Hazmburka','Ilburkové','Soubor:Oltářík 2015-10-25 Původní vstup.jpg','Dobroslava Menclová','dělostřelectvo','Soubor:Oltářík - půdorys (R. Šimeček, 1905).png','Brána','Soubor:Oltarik-Hradek CZ castle ruin 132.jpg','Soubor:Oltarik-Hradek CZ castle ruin 151.jpg'

Brána

Brána je stavba nebo přístroj sloužící k přechodu mezi dvěma místy, obvykle oddělenými překážkou.

Dělostřelectvo

Husitství

Husitství je české náboženské hnutí, které vzniklo v 15.

Ilburkové