Array ( [0] => 14736514 [id] => 14736514 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Opilost [uri] => Opilost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:The wine is a mocker 1663-1664 Jan Steen.jpg|náhled|Opilá žena na barokním obraze [[Jan Steen|Jana Steena]]]] [1] => '''Opilost''' neboli '''opojenost''' či též '''ebrieta''' je stav, který vzniká po intoxikaci [[Ethanol|alkoholem]]. [2] => [3] => Typická je pro ni nadnesená nálada, bývá zvýšené sebevědomí, zvýšená hovornost, podnikavost, zvýšená družnost, zmenšují se sociální zábrany. Je zde ale [[porucha pozornosti]] (to je jeden z důvodů, proč v opilosti častěji dochází k dopravním nehodám). Může se ovšem objevit i agresivní chování. Při větší opilosti bývají poruchy chůze – chůze o široké bázi, pády, zarudlé spojivky. [4] => [5] => == Mechanismus působení alkoholu na centrální nervovou soustavu == [6] => Při intoxikaci alkoholem dochází k přímému ovlivnění [[neurotransmiter]]ů (útlum [[dopamin]]ergní, [[serotonin]]ergní a [[taurin]]ergní aktivity, potlačení inhibičního vlivu [[GABA]], stoupá aktivita [[kyselina glutamová|glutamátu]]). Přesný mechanismus, jimž tyto interakce přispívají k pocitu uspokojení, není jasný. Vyvolání tendence pro opakování příjmu alkoholu lze teoreticky vysvětlit účinky změněné aktivity GABAergního a glutamátergního systému na uvolňování dopaminu v mezolimbické dopaminové dráze.{{citace monografie | jméno = F., a kol. | příjmení = Fišar | odkaz na autora = | titul = Vybrané kapitoly z biologické psychiatrie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2009| počet stran = 384| kapitola = | strany = 189}} Za somatické poškození neuronů je pak zodpovědné hromadění metabolitů alkoholu – zejména [[acetaldehyd]]u. [7] => [8] => == Stádia opilosti == [9] => Obecně dle množství alkoholu v krvi lze rozdělit opilost do několika stádií:{{citace monografie | jméno = K., a kol. | příjmení = Kalina | odkaz na autora = | titul = Základy klinické adiktologie | vydavatel = Grada Publishing| místo = Praha | rok = 2008| počet stran = 392| kapitola = | strany = 341–342}} [10] => # ''excitační opilost'' (do 0,99 ‰) — subjekt hovorný, euforie mírně elevována (tj. intoxikovaný má lepší, povznesenější náladu, stále však v hranici normy). Od 0,80 ‰ výše není řidič schopen bezpečně řídit vozidlo{{Citace periodika | jméno = K | příjmení = Nešpor | titul = | periodikum = Soudní Lékařství | ročník = 48 | číslo = 1 | rok = 2003 | strany = 5–7 }} [11] => # ''mírná opilost'' (1,00–1,49 ‰) — subjekt hovorný, [[euforie]], místy planě vtipkuje, je zvýšené sebevědomí a sebedůvěra. Psychomotorika je již ovlivněna alk. intoxikací — [[Reakční doba|reakční čas]] je prodloužen, nad 1 ‰ pak [[ataxie]], pohledový [[nystagmus]] (mimovolní pohyby očí). [12] => # ''střední opilost'' (1,50–1,99 ‰) — psychomotorika již výrazněji narušena — jsou přítomny poruchy koordinace a zpomalení tělesných pohybů, snížena pozornost. [[Afektivita]] (tj. přibližně emoční vyladění) je labilní — nálada se může buď zlepšit, nebo naopak zhoršit a nastupuje celkový útlum (možno až k usnutí), možné i kolísání z obou krajních poloh. Deliberace jednání (snížení zábran) — opilecká sebevražednost, agresivita. [13] => # ''těžká opilost'' (2,00–2,99 ‰) — blábolivá řeč, neschopnost samostatné chůze, psychické poruchy, výraznější poruchy chování (podobně jako výše – opilecká suicidia, agresivita), zvracení. [14] => # ''vážná otrava alkoholem'' (3,00–3,99 ‰) — těžké poruchy vědomí ([[stupor]]), obluzení, nereaguje na podněty, dýchání je pomalé a mělké, mohou být [[Srdeční arytmie|poruchy srdečního rytmu]]. Riziko zástavy oběhu. [15] => # ''riziko smrtelné otravy alkoholem'' (nad 4,00 ‰) — komatózní stav, [[Smrtná dávka|letální dávka]] (u 50 % pacientů) je 5 ‰ alkoholu v krvi. [16] => [17] => Nutno ovšem dodat, že individuální snášenlivost je velmi široká. Trénovaní jedinci (tj. jedinci na vrcholu tolerance) jsou schopni i s hladinou alkoholu blížící se 3 ‰ působit v kontaktu s okolím zcela nenápadně a z opilosti je usvědčí až dechová zkouška či toxikologické vyšetření krve. Řidič [[Milan Čurda]] řídil v květnu 2005 svůj fekální vůz údajně s téměř 7,9 ‰ alkoholu v krvi a přestože [[Jan Podlaha]], [[primář]] [[protialkoholní záchytná stanice|protialkoholní záchytné stanice]] v Praze na [[Fakultní nemocnice Bulovka|Bulovce]], prohlásil, že 7,9 ‰ není možných a že i člověk, který umí pít a je od dětství zvyklý na pití, by při takové hodnotě byl v těžkém [[bezvědomí]], ředitel semilské dopravní policie Milan Čermák, Policejní mluvčí Soňa Šídová i Milan Krejza z městského úřadu v Semilech však výsledek měření obhajovali. Čurdova [[obhajoba]], že s 8 ‰ alkoholu v krvi by musel být dávno mrtvý, soud o jeho nevině nepřesvědčila. Již v dubnu 2005 byl Čurda [[Policie České republiky|policejní]] hlídkou při jedné z bezpečnostních akcí Kryštof v [[Lomnice nad Popelkou|Lomnici nad Popelkou]] zastaven poté, co kličkoval po silnici osobním vozem značky [[AvtoVAZ|Lada]] (navíc s propadlou technickou prohlídkou, a po pozitivní dechové zkoušce byl převezen k testování krve, kde mu bylo krevní zkouškou naměřeno 4,19 ‰. [18] => [19] => V roce 2018 byl v Česku na Bruntálsku zaznamenán případ opilého [[houbaření|houbaře]], kterému bylo po odběru krve a přepočítání hodnot naměřeno 8,83 ‰ alkoholu v krvi.https://www.idnes.cz/ostrava/zpravy/zraneny-houbar-mel-v-krvi-8-83-promile-alkoholu-rekord-alkohol-opilec.A180924_082015_ostrava-zpravy_jog K testu došlo kvůli předoperačnímu vyšetření – houbař v opilosti zakopl v lese a způsobil si komplikovanou zlomeninu [[kotník]]u. Podle lékařky však klinický obraz pacienta vypadal na maximálně 3 promile alkoholu. [20] => [21] => Celosvětovým rekordmanem v opilosti je údajně Polák s 14,8 ‰{{Citace elektronického periodika [22] => | titul = Polák (40) ležel v bezvědomí v příkopu: Měl v krvi 13,74 promile alkoholu! [23] => | periodikum = Blesk.cz [24] => | url = https://www.blesk.cz/clanek/zpravy-udalosti/203909/polak-40-lezel-v-bezvedomi-v-prikopu-mel-v-krvi-13-74-promile-alkoholu.html [25] => | jazyk = cs [26] => | datum přístupu = 2021-07-21 [27] => }}, rekordmankou je francouzská řidička z [[Nantes]] s 11 ‰ alkoholu v krvi. [28] => [29] => ''Patická opilost'' (patická ebrieta){{Citace periodika | jméno = P | příjmení = Pavlovský | titul = Patická opilost | periodikum = Psychiatrie pro praxi | ročník = 13 | číslo = 2 | rok = 2012 | strany = 58–60 | url = http://www.psychiatriepropraxi.cz/pdfs/psy/2012/02/04.pdf | formát = PDF }} je abnormální reakce na požitý alkohol, při které dochází k rozvoji výrazné psychopatologické symptomatiky, v níž kardinální roli hraje kvalitativní [[Poruchy vědomí|porucha vědomí]] pod obrazem mrákotného stavu ([[obnubilace]]). Mohou se vyskytovat [[blud]]y a [[halucinace]], včetně dalšího chorobného jednání s psychotickou motivací (která je v rozporu s premorbidní osobností), často s [[agrese|agresí]] zaměřenou na okolí (heteroagrese) i na sebe sama (autoagrese). Stav odeznívá po minutách až hodinách, končí spánkem. Na stav si postižený obvykle nepamatuje ([[amnézie]]). V případě [[Trestný čin|trestné činnosti]] páchané v patické ebrietě je snížená trestní odpovědnost postiženého, patická ebrieta může být i důvodem ke zproštění viny (exkulpaci). [30] => [31] => == Odkazy == [32] => [33] => === Reference === [34] => [35] => [36] => === Literatura === [37] => * Höschl, C.; Libiger, J.; Švestka, J. ''Psychiatrie.'' Praha : Tigis, 2002. [38] => * Herman, E.; Praško, J.; Seifertová, D. ''Konziliární psychiatrie.'' Praha : Medical Tribune CZ, 2007. [39] => [40] => === Související články === [41] => * [[Alkoholický nápoj]] [42] => * [[Alkoholismus]] [43] => * [[Delirium tremens]] [44] => * [[Záchytka]] [45] => * [[Osmipromilový řidič]] [46] => [47] => === Externí odkazy === [48] => * {{Commonscat}} [49] => * {{Wikicitáty|téma=Opilost}} [50] => * {{Wikislovník|heslo=opilost}} [51] => [52] => {{Autoritní data}} [53] => {{Portály|Medicína|Pivo}} [54] => [55] => [[Kategorie:Alkoholismus]] [] => )
good wiki

Opilost

Jana Steena Opilost neboli opojenost či též ebrieta je stav, který vzniká po intoxikaci alkoholem. Typická je pro ni nadnesená nálada, bývá zvýšené sebevědomí, zvýšená hovornost, podnikavost, zvýšená družnost, zmenšují se sociální zábrany.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Soubor:The wine is a mocker 1663-1664 Jan Steen.jpg','Ethanol','Fakultní nemocnice Bulovka','Milan Čurda','primář','porucha pozornosti','neurotransmiter','Srdeční arytmie','serotonin','taurin','halucinace','dopamin'

Dopamin

Ethanol

Halucinace

Halucinace jsou zvláštní vnímání, které se mohou vyskytnout u lidí během bdělosti.

Neurotransmiter

Neurotransmitery jsou chemické látky v mozkové tkáni, které slouží k přenosu signálů mezi nervovými buňkami, tzv.

Primář

Serotonin

Taurin