Array ( [0] => 14680919 [id] => 14680919 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Opylovač [uri] => Opylovač [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => [[Soubor:Bee Collecting Pollen 2004-08-14.jpg|náhled|vpravo|[[Včela medonosná]] je snad nejznámějším opylovačem vůbec.]]'''Opylovač''' je [[Živočichové|živočich]], který umožňuje [[opylení]], tj. přenáší [[pyl]] z jedné [[rostliny]] na druhou, respektive z [[prašník]]ů jedné rostliny na [[blizna|bliznu]] jiné rostliny. Opylovači se uplatňují zejména u [[krytosemenné|krytosemenných]] rostlin. [1] => [2] => Z [[ekologie|ekologického]] hlediska se vztah mezi opylovačem a rostlinou jeví jako [[mutualismus]], tedy oboustranně prospěšný [[symbióza|symbiotický]] vztah. Rostliny totiž poskytnou živočichům [[pyl]] nebo [[nektar]], a opylovači "na oplátku" rozšiřují jejich pyl na jiné rostlinné jedince téhož druhu, čímž umožňují [[Oplodnění#Oplodnění u rostlin|oplodnění]] rostlin. [3] => [4] => Z hlediska rostlin je způsob šíření [[pyl]]u zván '''zoogamie'''. [5] => [6] => V [[zahradnictví|zahradnické]] terminologii ([[ovocnářství]]) je opylovač rostlina, která je svým pylem schopna opylit (často pomocí hmyzu, který pak může být nazýván opylovatelemPřidal A. 2015. Opylovatel nebo opylovač? Moderní včelař 12(5):21–21.) rostlinu, která není schopna se opylit sama (je cizosprašná). U slivoní je příkladem [[Althanova renklóda]], pro kterou je vhodný opylovač například [[Zelená renklóda]], u hrušek bývá uváděno vhodné vzájemné opylení u odrůd [[Děkanka Robertova]] a [[Neliska zimní]]. V pomologických článcích bývají často uváděny konkrétní odrůdy vhodné k opylení dané odrůdy. Tyto seznamy mají význam zejména pro velkovýsadby a uvádějí v praxi ověřené opylovače, ale nevylučují možnost kvalitního opylení jinými odrůdami, které se v zahrádkářských výsadbách běžně vyskytují. [7] => [8] => == Kteří živočichové opylují == [9] => [[Soubor:Tarsipes rostratus - Gould.jpg|náhled|vpravo|[[Possum medosavý]], jeden z opylovačů - vačnatců]] [10] => Spektrum opylovačů je velmi široké, ale ve skutečnosti mezi nejvýznamnější opylovatče patří [[hmyz]] ('''entomogamie'''). Známe však i další skupiny, jako jsou [[ptáci]] ('''ornitogamie'''), [[letouni]] ('''chiropterogamie'''), vzácně i jiní savci nebo dokonce měkkýši ('''malakogamie''')Čepička, I., Kolář, F., Synek, P. (2007): Mutualismus, vzájemně prospěšná symbióza. Přípravný text - biologická olympiáda 2007-2008, NIDM ČR, Praha. [11] => [12] => === Hmyz === [13] => Opylování [[hmyz]]em se nazývá '''entomogamie''' čili '''hmyzosnubnost'''. Mezi [[hmyz]]í opylovače řadíme hlavně řád [[blanokřídlí]], k němuž patří např. [[včela|včely]] včetně rodů ''Melipona'' a ''Trigona'' (tzv. [[bezžihadlové včely]][http://www.sci.muni.cz/ptacek/AFH-vypracovane-otazky/4-hmyz-podilejici-se.htm] VALENTOVÁ, Iva. ''4. Hmyz podílející se na transportu pylu kvetoucích rostlin.'' ) či [[čmelák|čmeláci]]. Dalšími významnými hmyzími opylovači jsou [[motýli]], [[dvoukřídlí]] (např. [[pestřenky]]) a [[brouci]]. Právě brouci jsou pravděpodobně vůbec nejstaršími opylovači. Poslední skupinou opylujícího hmyzu jsou vzácně i [[třásněnky]]. [14] => [15] => === Ptáci === [16] => Druhou významnou skupinou opylovačů jsou [[ptáci]], opylování jejich přičiněním se nazývá '''ornitogamie'''. Známe asi 1500 druhů opylujících ptáků. Známá je zejména skupina [[kolibříci|kolibříků]], dále však opylují i [[strdimilovití|strdimilové]], [[medosavkovití]], [[květozobovití]] a [[šatovníkovití]]. Opylování ptáky je nejčastější v [[Tropický podnebný pás|tropech]], ale někteří [[kolibříci]] se dostávají až na [[Aljaška|Aljašku]]. [17] => [18] => === Savci === [19] => Ze savců opyluje zejména 30 rodů [[netopýři|netopýrů]] a několik druhů [[kaloni|kaloňů]], kterýžto mechanismus se nazývá '''chiropterogamie'''. Opylují zejména v tropech a bývají vybaveni až osmicentimetrovým [[jazyk (orgán)|jazykem]]. [20] => [21] => Z ostatních [[savci|savců]] opylují někteří [[vačnatci]] (např. [[possum medosavý]]). I někteří hlodavci mohou opylovat. Vůbec největším opylovačem je však [[madagaskar]]ský [[lemur vari]], který má na výšku i přes 1 [[metr]]. Někdy však uměle opyluje rostliny i [[člověk]]. [22] => [23] => === Další skupiny === [24] => Někdy opylují i [[plazi]], zejména na [[ostrov]]ech. Známý je například [[Hoplodactylus|pagekon]] (Hoplodactylus). Navštěvují květy kvůli [[pyl]]u i [[nektar]]u. Tyto ještěrky opylují například rostlinu [[metrosideros excelsa|železnec]] (''Metrosideros excelsa''). [25] => [26] => Vzácně opylují i někteří [[měkkýši]], což se nazývá '''malakogamie'''. Z nich známe několik druhů [[slimák]]ů, kteří požírají masitou [[blizna|bliznu]] a [[pyl]] jim ulpívá na těle. [27] => [28] => == Lákadla pro opylovače == [29] => [[Soubor:Dracunculus vulgaris LC0044.jpg|náhled|vpravo|''Drakovec obecný [[Dracunculus vulgaris]]'', rostlina, která "přítápí" svým opylovačům]] [30] => Živočichové samozřejmě neopylují z dobrého rozmaru, ale proto, že jim z tohoto vztahu plynou jisté výhody. Nejčastěji je tou odměnou pyl nebo nektar rostlin. Pyl je energeticky bohatý, obsahuje zejména [[lipidy]] a [[cukry]]. Nektar je sladká šťáva s vysokým obsahem vody a v ní rozpuštěných [[cukry|cukrů]]. Tvoří se v [[nektarium|nektariích]], a to zejména uvnitř [[květ]]u. [31] => [32] => Rostliny se přizpůsobují na své opylovače, lákají je a různým způsobem zvyšují efektivitu symbiotického vztahu. Na každou skupinu opylovačů však platí něco jiného. [33] => [34] => === Květy opylované hmyzem === [35] => Každá skupina opylujícího hmyzu se soustředí na určitý typ [[květ]]ů. [[Brouci]] oceňují velké, mohutné a otevřené květy s velkým množstvím [[pyl]]u. [[Včela medonosná|Včely]] mají rády květy s nasládlou vůní a s přistávacími plochami, nejčastěji zvonovitého nebo trubkovitého tvaru. Noční [[motýli]] se soustřeďují na barevně nevýrazné nebo jasně bílé květy, které voní a často vybíhají v [[ostruha (botanika)|ostruhu]]. [[moucha|Mouchy]] preferují temně červené květy s pachem [[hniloba|hnijícího]] masa - v tomto případě se však nejedná o [[mutualismus]], ale o podfuk na mouchy, které chtějí naklást svá [[vajíčka]]. [36] => [37] => === Květy opylované obratlovci === [38] => Květy, které opylují [[ptáci]], jsou většinou velké s velkým množstvím nektaru, velmi barevné - většinou červené až oranžovočervené. Netopýří květy nejsou nápadně zbarvené, ale často zase voní zralým ovocem. Někdy opylují ptáci a netopýři tzv. [[kauliflorní květ]]y, které vyrůstají přímo z [[kmen (botanika)|kmene]] (jsou tedy přístupnější i větším živočichům). Květy opylované [[Plazi|plazy]] mají často výraznou vůni, jsou robustní, ale nepříliš barevnéWhitaker, A.H. "The roles of lizards in New Zealand plant reproductive strategies." New Zealand Journal of Botany. Vol. 25. (1987) pp. 315-328.. [39] => [40] => === Zvláštní lákadla === [41] => V chladných oblastech je lákadlem tepelně izolované prostředí uvnitř květu. Tím jsou známá např. [[květenství]] rostliny ''[[Saussurea]]'', ''[[Crocus]]'', ale zejména [[áronovité|áronovitá]] rostlina ''[[Dracunculus vulgaris]]''. Ta dokáže ohřát vnitřek květu až o 22 stupňů. [42] => [43] => Někdy rostliny lákají i [[zvuk]]em, jako například [[liána]] ''[[Mucuna holnotii]]''. Ve skutečnosti [[pavéza (botanika)|pavéza]] této rostliny odráží [[echolokace|echolokační]] signály [[netopýři|netopýrů]]. [44] => [45] => == Odkazy == [46] => [47] => === Reference === [48] => {{Překlad|en|Zoophily|192436255}} [49] => [50] => [51] => === Literatura === [52] => * BABÁČKOVÁ, Lenka; a kol. ''Kdo u nás opyluje?''. 2. vydání. Brno : Lipka - ediční centrum, 2017; {{ISBN|978-80-88212-12-6}} [53] => * KAFFKOVÁ, Katarína; SMÉKALOVÁ, Kateřina; VOTAVOVÁ, Alena. ''[https://www.vcelarstvi.cz/dokumenty-cms/vurv_metodika_hodnoceni_potravnich_preferenci_final.pdf Hodnocení potravních preferencí u hmyzích opylovatelů: certifikovaná metodika]''. Praha : Výzkumný ústav rostlinné výroby a Troubsko : Zemědělský výzkum, 2020; {{ISBN|978-80-903309-7-9}} [54] => * KLOUTVOROVÁ, Jana; a kol. ''[https://www.vsuo.cz/images/FILES/Metodiky/18-19/07_Metodika_ochrany_ovoce_proti_skudcum_s_durazem_na_ochranu_hmyz1.pdf Metodika ochrany ovoce proti škůdcům s důrazem na ochranu hmyzích opylovačů]''. Holovousy : Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský Holovousy, 2018; {{ISBN|978-80-87030-61-5}} [55] => * PŘIDAL, Antonín. ''Ekologie opylovatelů''. Brno : Lynx, 2005; {{ISBN|80-86787-04-4}} [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Opylení|Opylování]] [59] => * [[Oplodnění#Oplodnění u rostlin|Oplodnění u rostlin]] [60] => * [[Koevoluce]] [61] => * [[Včela]] [62] => [63] => === Externí odkazy === [64] => * {{Commonscat}} [65] => * {{Wikislovník|heslo=opylovač}} [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => [[Kategorie:Botanika]] [69] => [[Kategorie:Symbióza]] [] => )
good wiki

Opylovač

Včela medonosná je snad nejznámějším opylovačem vůbec. Opylovač je živočich, který umožňuje opylení, tj.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'pyl','hmyz','ptáci','kolibříci','motýli','Oplodnění#Oplodnění u rostlin','květ','blizna','cukry','nektar','mutualismus','netopýři'

Blizna

Blizna je malá obec v okrese Prostějov v Olomouckém kraji.

Hmyz

Kolibříci

Květ

Motýli

Mutualismus

Nektar

Netopýři

Netopýři jsou skupina letounů z řádu netopýři (Chiroptera), která zahrnuje přibližně 1500 druhů.

Ptáci

Pyl