Array ( [0] => 15525829 [id] => 15525829 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oratorium [uri] => Oratorium [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=hudební skladbě|druhý=církevním a architektonickém významu slova|stránka=Oratorium (modlitebna)}} [1] => [2] => '''Oratorium''' je rozsáhlá [[hudební skladba]], zpravidla na [[Spiritualita|duchovní]] ([[Náboženství|náboženské]]) téma, pro [[Sólo|sóla]], [[Pěvecký sbor|sbor]] a [[orchestr]], která je prováděna koncertně (nescénicky). [3] => [4] => == Forma == [5] => Oratorium se vyvinulo ve starověké [[Itálie|Itálii]] z dialogů na náboženská témata, která byla zpívána v [[chrám]]ech. Dějovou linií oratoria provází vypravěč (orátor) formou [[recitativ]]u s [[basso continuo|generálním basem]] a odděluje tak jednotlivá hudební čísla. Vypravěčem je od středověku zpravidla [[tenor]]. Text přednášený vypravěčem bývá zpravidla přesnou citací [[Bible]] či [[životopis]]ů [[svatý]]ch. Texty svěřené [[Sólo|sólistům]] a sboru jsou dílem autora [[Libreto|libreta]]. Častá je čistě [[Instrumentální hudba|instrumentální předehra]]. [6] => [7] => == Historie == [8] => Nejstarší dochované oratorium je ''Rappresentatione di Anima et di Corpo'' (Představení duše a těla), které zkomponoval [[Emilio de' Cavalieri]] v Římě v roce 1600. Vznik oratoria je úzce svázán se vznikem opery. Vždyť nejstarším, dnes ztraceným, dílem považovaným za operu je ''Dafne'' skladatele [[Jacopo Peri|Jacopa Periho]], která byla uvedena ve [[Florencie|Florencii]] kolem roku 1597. Vývoj oratoria vždy reagoval na inovace v oblasti opery. V 17. století došlo k rozmachu oratoria zejména v Itálii a ve [[Francie|Francii]]. Nejslavnějším [[Hudební skladatel|skladatelem]] oratorií v Itálii byl [[Giacomo Carissimi]] (1605–1674), který svými díly na dlouhou dobu kodifikoval formální pravidla. Jeho následovníky byli zejména [[Antonio Draghi]] (1634–1700) a [[Alessandro Stradella]] (1639–1682). Ve Francii pak [[Marc-Antoine Charpentier]] (1643–1704). 17. století se v Itálii paralelně rozvíjely dva typy oratoria: ''oratorio volgare'' (lidové oratorium) na italský text a ''oratorio latino'' (latinské oratorium) na biblický námět a latinský text. [9] => [10] => [[Alessandro Scarlatti]] a s ním celá [[Neapolská operní škola]] přenesli z opery do oratoria [[Recitativ|recitativ secco i accompagnato]] a [[Árie|árii da capo]]. V Německu byly velmi oblíbené „historie“ [[Heinrich Schütz|Heinricha Schütze]] (''Velikonoční historie'', 1623; ''Vánoční historie'', 1664). Vrcholem tohoto vývoje se stala v [[18. století]] oratoria [[Georg Friedrich Händel|Georga Friedricha Händela]], z nichž nejznámější jsou [[Mesiáš (Händel)|Mesiáš]] (1742) a [[Juda Makabejský (Händel)|Juda Makabejský]] (1746). Mimořádnou formu má [[Vánoční oratorium]] [[Johann Sebastian Bach|Johanna Sebastiana Bacha]], které je spíše cyklem šesti jednotlivých [[Kantáta|kantát]]. Bach zde použil i některé části svých světských [[Kantáta|kantát]] podložených novým textem. [11] => [12] => Období [[Klasicismus (hudba)|klasicismu]] je charakterizováno vrcholnými díly [[Joseph Haydn|Josepha Haydna]] (''Stvoření světa'' (''Die Schöpfung'' 1798) a ''Roční období'' (''Die Jahreszeiten'', 1801)) a [[Ludwig van Beethoven|Ludwiga van Beethovena]] (''Kristus na hoře Olivetské'', 1800). Ani [[Romantismus (hudba)|romantismus]] se tvorbě oratorií nevyhýbal. Vznikla díla jako ''Ráj a'' Peri [[Robert Schumann|Roberta Schumanna]], ''Legenda o sv. Alžbětě'' [[Ferenc Liszt|Ference Liszta]] či ''[[Svatá Ludmila (oratorium)|Svatá Ludmila]]'' [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]]. [13] => [14] => Hudební vývoj ve [[20. století]] vedl k uvolnění formy a oratoria v této době vzniklá se vyznačují individuálním řešením [[Hudební skladatel|skladatele]]. Mezi nejvýznamnější patří např. ''Král David'' [[Arthur Honegger|Arthura Honeggera]], ''Jakubův žebřík'' [[Arnold Schoenberg|Arnolda Schoenberga]] či opera-oratorium [[Igor Fjodorovič Stravinskij|Igora Stravinského]] ''Oedipux Rex''. [15] => [16] => == Literatura == [17] => * Ulrich Michels: ''Encyklopedický atlas hudby''. Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2000, {{ISBN|80-7106-238-3}} [18] => * Jaroslav Smolka: ''Česká kantáta a oratorium''. 1970, Supraphon, Praha [19] => [20] => == Související články == [21] => * [[Opera]] [22] => * [[Kantáta]] [23] => * [[Moteto]] [24] => [25] => == Externí odkazy == [26] => * {{Commonscat}} [27] => * {{Wikislovník|heslo=oratorium}} [28] => * [http://www.cojeco.cz/index.php?id_desc=68355&s_lang=2&detail=1&title=oratorium Co jeco?] [29] => [30] => {{Autoritní data}} [31] => {{Portály|Hudba}} [32] => [33] => [[Kategorie:Oratoria| ]] [34] => [[Kategorie:Hudební formy]] [] => )
good wiki

Oratorium

Oratorium je rozsáhlá hudební skladba, zpravidla na duchovní (náboženské) téma, pro sóla, sbor a orchestr, která je prováděna koncertně (nescénicky).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Kantáta','Sólo','Hudební skladatel','Opera','Pěvecký sbor','18. století','Spiritualita','Recitativ','chrám','Árie','Neapolská operní škola','Marc-Antoine Charpentier'

Árie

Chrám

Kantáta

Kantáta je hudební žánr vokálně-instrumentální kompozice, který zaznamenal svůj vrchol v barokní éře.

Opera

Recitativ

Recitativ je hudební formou, která připomíná mluvený projev a slouží k přednesu dialogů a vyprávění ve vokálních skladbách, jako jsou opera, oratorium nebo kantáta.

Sólo

Spiritualita