Array ( [0] => 14782903 [id] => 14782903 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Orchestr [uri] => Orchestr [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Orchestr''' je označení pro početnější [[hudba|hudební]] [[hudební nástroj|instrumentální]] těleso, v němž jsou alespoň hlavní nástroje zastoupeny více než jedním hráčem. Na rozdíl od menších těles (duo, kvarteto atd.) orchestr většinou řídí [[dirigent]]. [1] => [2] => == Název a původ == [3] => V tomto významu se slovo ''orchestr'' poprvé objevuje v [[baroko|baroku]] ([[Johann Mattheson]]: ''Das neu-eröffnete Orchestre'', Hamburk 1713). Slovo pochází z [[řečtina|řeckého]] ὀρχήστρα (''orchéstra''), což byl v antickém divadle půlkruhový prostor mezi [[Předscéna|předscénou]] (proscéniem) a hledištěm, kde při [[divadlo|divadelních]] představeních vystupoval [[Chór (sbor)|chór]]). Když se v 16. století evropské divadlo obnovovalo, umístili sem soubor doprovázejících hudebníků, na něž se pak označení „orchestr“ rozšířilo. [4] => [5] => == Vývoj v jednotlivých stylových obdobích == [6] => V pozdním [[středověk]]u a [[renesance|renesanci]] se užívalo slovo ''capella'' (kaple), které zpočátku znamenalo [[zpěvák|vokalisty]] spolu s jejich [[nástroj|instrumentálním]] doprovodem čili celý soubor hudebníků, doprovázejících bohoslužbu. Teprve s rozvojem instrumentální hudby v [[16. století|16.]] a [[17. století]] byl výraz přenesen na samostatný instrumentální [[ansámbl]] (odtud „a capella“ ve významu „bez doprovodu nástrojů“). [7] => [8] => Barokní orchestr se skládal ze dvou složek: [[Basso continuo|fundamentu]] ([[violoncello]], [[fagot]], [[loutna]], [[cembalo]], [[varhany]]) a vrchních [[melodie|melodických]] nástrojů ([[housle]], [[flétna]], [[hoboj]] apod.). [[dirigent|Kapelník]] dirigoval obvykle od cembala, ale podílel se na provedení skladby také například jako houslista ([[Antonio Vivaldi]]) nebo používal podle [[Francie|francouzského]] [[úzus|úzu]] dirigentské hole ([[Jean-Baptist Lully|Jean-Baptiste Lully]]). Orchestry mívaly kolem dvaceti [[hudebník|instrumentalistů]], ale dochovaly se již také záznamy o příležitostném vystoupení mnohem početnějších uskupení (kolem sta hráčů). [9] => [10] => Ve druhé polovině [[18. století]] přispěly k rozvoji nové podoby orchestru např. [[Berlín]] a především [[Mannheim]] a [[Paříž]]. Všude se výrazně uplatňovali [[Čechy|čeští]] hudebníci (bratři [[František Benda|František]] a [[Jiří Antonín Benda|Antonín Bendové]], [[Jan Václav Stamic]], [[Karel Stamic]], [[František Xaver Richter]] a další). Čtyřhlasé obsazení [[smyčcové nástroje|smyčců]] (1. housle, 2. housle, [[viola|violy]] a [[violoncello|cella]] s [[kontrabas]]y) a zdvojení [[dřevěné nástroje|dřev]] (2 [[flétna|flétny]], 2 [[hoboj]]e, 2 [[klarinet]]y, 2 [[fagot]]y; v raném [[klasicismus|klasicismu]] 2 hoboje, 2 [[lesní roh|horny]]) vytvořilo novou [[zvuk]]ovou [[norma|normu]], která byla postupně obohacována o další nástroje (v období [[romantismus|romantismu]] zejména ve skupině [[žesťový nástroj|žesťů]], ve [[20. století]] především ve skupině [[bicí nástroj|bicích]]). Zároveň rostl i počet členů orchestru. [11] => [12] => V [[moderní dějiny|moderní]] hudbě se aktuální nástrojové složení orchestru zcela podřizuje dané [[partitura|partituře]], která může předepisovat například [[elektrická kytara|elektrofonické nástroje]], [[Digitální data|digitálně]] produkovaný zvuk apod. [13] => [14] => == Klasifikace orchestrů == [15] => Klasifikace základních typů orchestru vycházejí obvykle z toho, z jakých [[Hudební nástroj|hudebních nástrojů]] se těleso skládá (například [[smyčcový orchestr]] nebo [[dechový orchestr]]), jak velkým počtem instrumentalistů jsou nástroje zastoupeny ([[komorní orchestr]], [[symfonický orchestr]] apod.) nebo jakému druhu hudby se těleso věnuje (například [[jazz]]ový, [[Tanec|taneční]], [[Divadlo|divadelní]], [[film]]ový, [[Wolfgang Amadeus Mozart|mozartovský]], [[barokní hudba|barokní]], scénický orchestr atd.). Tato základní kritéria se často prolínají a při specifikaci nových druhů hudebních těles k nim přistupují další hlediska. [16] => [17] => {{Kotva|Symfonický orchestr}} [18] => [19] => == Symfonický (filharmonický) orchestr == [20] => [[Soubor:Orchestr.png|vpravo|náhled| upright=1.3|Typické rozesazení (dislokace) symfonického orchestru]] [21] => Největší počet instrumentalistů (více než sto) sdružuje symfonický orchestr, označovaný často také jako filharmonický ([[filharmonie]]). Jednotlivé nástroje jsou v něm zastoupeny vždy větším počtem instrumentalistů, tvořících [[nástrojová skupina (orchestr)|nástrojové skupiny]] (sekce). Obsazení orchestru se obvykle uvádí v ustálené posloupnosti, odpovídající pořadí [[hudební nástroj|instrumentálních hlasů]] v partituře. [22] => [23] => * [[dřevěný nástroj|Dechové dřevěné nástroje]]: [[příčná flétna|flétny]] a [[pikola]], [[hoboj]]e a [[anglický roh]], [[klarinet]]y, [[fagot]]y a [[kontrafagot]] [24] => * [[žesťový nástroj|Dechové žesťové nástroje]]: [[lesní roh]]y (horny), [[trubka|trubky]], [[pozoun]]y, [[tuba]] [25] => * [[bicí nástroj|Bicí]]: [[tympány]] (kotle), velký buben, [[malý buben]], [[činely]], [[Triangl (hudební nástroj)|triangl]] [26] => * [[harfa|Harfy]] [27] => * [[smyčcový nástroj|Smyčce]]: první [[housle]], druhé housle, [[viola|violy]], [[violoncello|violoncella]], [[kontrabas]]y [28] => [29] => Podle potřeb konkrétní partitury mohou k těmto nástrojům přistupovat i další, např. [[drnkací nástroj|drnkací]] nebo [[klávesový nástroj|klávesové]] ([[klavír]], [[cembalo]], [[varhany]], [[celesta]], [[xylofon]]), [[jazz]]ové ([[saxofon]]) atd. [30] => [31] => Také jednotlivé nástrojové skupiny v orchestru mají svou [[hierarchie|hierarchii]]. První (a druhý první) hráč každé skupiny hraje [[sólo|sóla]] předepsaná pro jeho nástroj v partituře. Obvykle je zároveň také [[vedoucí skupiny (orchestr)|vedoucím skupiny]] (nástrojové sekce) s povinností vést dílčí [[zkouška (orchestr)|zkoušky]] své skupiny a slaďovat její způsob [[hudební interpretace|interpretace]] s požadavky [[dirigent]]a (včetně techniky hry typické pro jednotlivé nástroje, např. u smyčců tak zvané smykování apod.). Tento [[sóloinstrumentalista (orchestr)|sóloinstrumentalista]] (např. sólohobojista, sólovioloncellista apod.) je jmenován na základě svého vítězství v konkurzu, vypsaném na tuto pozici. Konkurzní komisi tvoří obvykle [[šéfdirigent]] a první hráči jednotlivých nástrojových skupin. Sóloví hráči smyčcových sekcí se označují jako [[koncertní mistr (orchestr)|koncertní mistři]]. Zvláštní postavení má koncertní mistr skupiny prvních houslí, který je podřízen přímo dirigentovi a tvoří při studiu skladby spojovací článek mezi ním a orchestrem. [32] => [33] => V renomovaných orchestrech procházejí instrumentalisté konkurzem často vícekrát, např. ucházejí-li se o přijetí do orchestru (jako tzv. [[tutti hráč (orchestr)|tutti hráči]]) a poté ucházejí-li se o místo vedoucího hráče nástrojové skupiny. Základní pracovní povinnost orchestrálního hráče specifikuje smlouva obvykle počtem tak zvaných výkonů (například 250 čtyř- až pětihodinových výkonů za sezónu). [34] => [35] => Uměleckým vedením orchestru je pověřen jeho [[šéfdirigent]]. Způsobem své práce významně spoluutváří úroveň orchestru a formuje jeho [[repertoár]] (členy umělecké rady, která spolurozhoduje o [[dramaturg]]ii sezóny, jsou krom něj také první hráči jednotlivých nástrojových sekcí). Krom šéfdirigenta mají velké symfonické orchestry také své stálé a hostující [[dirigent]]y. Osobnost dirigenta se projevuje nejen v nastudování skladeb (tatáž partitura může být interpretována různě), ale – při dlouhodobé spolupráci – i ve stylu práce samotného orchestru a jeho specifickém způsobu interpretace. [36] => [37] => == Literatura == [38] => * Gracian Černušák: ''Dějepis hudby'', Brno 1930 [39] => * Mirko Očadlík: ''Svět orchestru'', Panton, Praha 1961 [40] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Orchestr. Sv. 18, str. 859 [41] => * Bernard Lehmann : ''L'orchestre dans tous ses éclats. Ethnographie des formations symphoniques'', La Découverte, 2005. {{ISBN|2-7071-4610-2}} [42] => * ''Konzertbuch Orchestermusik'', vydavatel Malte Korff, Breitkopf und Härtel, Wiesbaden 1991. {{ISBN|3-423-03023-2}} (dtv)/ {{ISBN|3-7618-3023-8}} (Bärenreiter) [43] => * Ulrich Michels: ''Atlas zu Musik'', DTV, Bärenreiter 1985 [44] => * Johann Mattheson: ''Das neueröffnete Orchester'', Hamburg 1713 [45] => [46] => == Související články == [47] => * [[Hudební soubor]] [48] => [49] => == Externí odkazy == [50] => * {{Commonscat}} [51] => * {{Wikicitáty|téma=Orchestr}} [52] => * {{Wikislovník|heslo=orchestr}} [53] => [54] => {{Autoritní data}} [55] => {{Portály|Hudba}} [56] => [57] => [[Kategorie:Orchestry| ]] [58] => [[Kategorie:Hudební terminologie]] [59] => [[Kategorie:Typy hudebních souborů]] [] => )
good wiki

Orchestr

Orchestr je označení pro početnější hudební instrumentální těleso, v němž jsou alespoň hlavní nástroje zastoupeny více než jedním hráčem. Na rozdíl od menších těles (duo, kvarteto atd.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'dirigent','violoncello','fagot','hoboj','bicí nástroj','žesťový nástroj','varhany','klarinet','flétna','cembalo','housle','šéfdirigent'

Cembalo

Dirigent

Fagot

Flétna

Hoboj

Housle

Housle jsou hudební nástroj, který patří mezi smyčcové nástroje.

Klarinet

Varhany

Violoncello