Array ( [0] => 14770132 [id] => 14770132 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Osmero [uri] => Osmero [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|[[Pojednání o Ogdoadě a Enneadě]]}} [1] => {{Hieroglyfický zápis|Z1*Z1*Z1*Z1:Z1*Z1*Z1*Z1-M17-M17-G43-R8-Z3|varianta2 = R8-R8-R8-R8-R8-R8-R8-R8}} [2] => [[Soubor:The_dawn_of_civilization-_Egypt_and_Chaldaea_(1897)_(14763536725).jpg|náhled|Čtyři páry Osmera [[egyptští bohové|bohů]] s bohy [[Ptah]]em (horní registr) a [[Thovt]]em (dolní registr). Reliéf z chrámu na [[Philae]], [[Ptolemaiovský Egypt|Ptolemaiovská doba]].]] [3] => '''Osmero''' ([[Starořečtina|řecky]] Ογδοάδα – '''Ogdoada''', v [[transliterace|transliteraci]] z [[Egyptské hieroglyfy|hieroglyfického písma]] ''ḫmnyw'', v [[konvence|konvenční]] [[vokalizace|vokalizaci]] [[egyptština|egyptštiny]] '''Chemenu''') je označení jedné z verzí [[starověký Egypt|staroegyptské]] tzv. [[Hermopolská kosmologie|hermopolské kosmologie]] a současně osmice [[egyptští bohové|bohů]], kteří v ní vystupují v roli prvotních tvořivých bytostí (nikoli však v pravém smyslu slova stvořitelů). Tento [[Egyptská mytologie|mytologicko]]-[[teologie|teologický]] koncept vznikl ve významném stejnojmenném [[egyptské náboženství|náboženském]] středisku [[Chemenu]] (v překladu „Osmero“, „Město Osmi (bohů)“, řecky Hermopolis Megalé), jinak také hlavním centru [[kult]]u [[egyptští bohové|boha]] [[Thovt]]a, v době [[Stará říše|Staré říše]]. Od [[Nová říše|Nové říše]] byl v souvislosti se svým napojením na [[Amon]]ův kult rozvíjen také ve [[Veset]]u. [4] => [5] => Členy Osmera byly čtyři páry [[partenogeneze|partenogenických]]{{Citace monografie [6] => | příjmení = Hart [7] => | jméno = George [8] => | rok = 1986 [9] => | titul = A dictionary of Egyptian gods and goddesses [10] => | url = https://archive.org/details/dictionaryofegyp0000hart [11] => | vydavatel = Routledge [12] => | místo = London – New York [13] => | isbn = 0-415-05909-7 [14] => | počet stran = 227 [15] => | strany = [https://archive.org/details/dictionaryofegyp0000hart/page/148 148] [16] => }} bohů, vždy tvořené mužským a jemu významově odpovídajícím ženským prvkem: [[Nun]] a Naunet, [[Heh]] a Hauhet, [[Kuk]] a Kauket, [[Tenemu]] a Tenemut. Poslední pár byl v době [[Střední říše]] nahrazen dvojicí [[Amon]] a Amaunet a v [[Pozdní doba|Pozdní době]] někdy i dvojicí [[Gerh]] a Gerhet. Shodně s ostatními [[kosmologie|kosmologicko]]-[[kosmogonie|kosmogonickými]] představami [[starověcí Egypťané|Egypťanů]] je i toto pojetí založeno na motivu kosmického praoceánu, z nějž se v určitém okamžiku vynořil [[benben|prvotní pahorek pevné země]]. Na rozdíl od nich ovšem tato událost není v Chemenu spojována s jediným bohem – Stvořitelem, jak bylo v Egyptě obvyklé, ale je dávána do souvislosti s blíže nespecifikovanou, neosobní{{Citace monografie [17] => | příjmení = Hart [18] => | jméno = George [19] => | rok = 2001 [20] => | titul = Egyptské mýty [21] => | vydavatel = Lidové noviny [22] => | místo = Praha [23] => | isbn = 80-7106-223-5 [24] => | počet stran = 126 [25] => | strany = 25n [26] => | překladatelé = Ivo Šmoldas [27] => | poznámka = [Dále jen Hart (2001)]}} a pro samotné Egypťany pravděpodobně tajemnou{{Citace monografie [28] => | příjmení = Naydler [29] => | jméno = Jeremy [30] => | rok = 1999 [31] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [32] => | vydavatel = Volvox Globator [33] => | místo = Praha [34] => | isbn = 80-7207-245-5 [35] => | počet stran = 301 [36] => | strany = 51n [37] => | překladatelé = Miroslav Krůta [38] => | poznámka = [Dále jen Naydler (1999)]}} činností uvedené skupiny osmi bohů, jejímž výsledkem je počátek všeho existujícího, případně tomu na roveň postavené zrození Stvořitele identifikovaného nejčastěji se [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečním]] bohem ([[Atum]]em nebo [[Re (bůh)|Reem]]). [39] => [40] => Většinu informací o Osmeru badatelé čerpají z nápisů na vesetských monumentech; zde je ale zachycena už pokročilá fáze vývoje kultu. Dalším významným pramenem jsou [[Texty rakví]], které však byly primárně určeny pro potřeby posmrtného života a nemusí proto teologické představy spojované s touto naukou popisovat přesně a v úplnosti. Z Chemenu jako místa původu Osmera žádný odpovídající text prozatím není znám z důvodu vysoké míry poškození tamní [[archeologie|archeologické]] [[Archeologická lokalita|lokality]]. [41] => [42] => Z nauky o Osmeru je nejspíše převzat princip osmerosti v [[pozdní antika|pozdně antickém]] [[gnóze|gnosticismu]].{{Citace monografie [43] => | příjmení = Hornung [44] => | jméno = Erik [45] => | odkaz na autora = Erik Hornung [46] => | rok = 2002 [47] => | titul = Tajemný Egypt: kořeny hermetické moudrosti [48] => | vydavatel = Paseka [49] => | místo = Praha [50] => | překladatelé = Allan Plzák [51] => | isbn = 80-7185-436-0 [52] => | počet stran = 219 [53] => | strany = 45 [54] => }} [55] => [56] => == Členové Osmera == [57] => {{Hieroglyfický zápis|vpravo|název = Bohové a bohyně Osmera|W24*W24*W24:N1-n:n:n-A40!W24*W24*W24:N1-n:n:n-t:H8-B1|popisek1 = ''Nun'' a ''Naunet''|varianta2 = V28-V28-C11-A40!V28-V28-C11-t:H8-B1|popisek2 = ''Heh'' a ''Hauhet''|varianta3 = k:k-G43-A40!k:k-G43-t:H8-B1|popisek3 = ''Kuk'' a ''Kauket''|varianta4 = i-mn:n-A40!i-mn:n-t:H8-B1|popisek4 = ''Amon'' a ''Amaunet''}} [58] => Někteří členové Osmera z Chemenu jsou v jiných rolích zmiňováni už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]]{{Citace sborníku [59] => | příjmení = Lesko [60] => | jméno = Leonard H. [61] => | titul = Kosmogonie a kosmologie starověkého Egypta [62] => | příjmení sestavitele = Shafer [63] => | jméno sestavitele = Byron E [64] => | sborník = Náboženství ve starověkém Egyptě : bohové, mýty a náboženská praxe [65] => | vydavatel = Verbum [66] => | místo = Neratovice [67] => | rok vydání = 2009 [68] => | isbn = 978-80-903920-1-4 [69] => | strany = 90n [70] => | poznámka = [Dále jen Lesko (2009)]}} vzniklých na přelomu období [[5. dynastie|5.]] a [[6. dynastie]]. Přímé doklady celé skupiny a tedy i s ní spojeného kosmologického konceptu sice prozatím pocházejí teprve z doby [[Střední říše]],{{Citace monografie [71] => | příjmení = Janák [72] => | jméno = Jiří [73] => | rok = 2005 [74] => | titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta [75] => | vydavatel = Libri [76] => | místo = Praha [77] => | isbn = 80-7277-235-X [78] => | počet stran = 220 [79] => | strany = 133n [80] => | poznámka = [Dále jen Janák (2005)]}} nicméně nepřímo jej lze doložit už v dřívějších dobách: „jeho existenci už ve Staré říši nepřímo dokládá nejen název města, ale i titul hermopolského (chemenského) [[egyptští kněží|velekněze]] „velký Pěti“. Pod číslovou pět se totiž v titulu skrývají čtyři páry Osmera a k nim jako pátý připojený bůh Thovt.“{{Citace monografie [81] => | příjmení = Verner [82] => | jméno = Miroslav [83] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [84] => | rok = 2010 [85] => | titul = Chrám světa : svatyně, kulty a mysteria starého Egypta [86] => | vydavatel = Academia [87] => | místo = Praha [88] => | isbn = 978-80-200-1861-8 [89] => | počet stran = 568 [90] => | strany = 162–163 [91] => }} Osmero tvoří [[egyptští bohové|bohové]] a bohyně (uvedený význam je současně převažujícím z možných překladů jména): [92] => * [[Nun]] a Naunet vyjadřující princip ''hloubky vod prvotního praoceánu'' (zde je ovšem pojímán úžeji než v ostatních [[Kosmologie|kosmologiích]]), případně ''nehybnost vod''{{Citace monografie [93] => | příjmení = Janák [94] => | jméno = Jiří [95] => | rok = 2009 [96] => | titul = Staroegyptské náboženství [97] => | svazek = I [98] => | typ svazku = díl [99] => | vydavatel = OIKOYMENH [100] => | místo = Praha [101] => | isbn = 978-80-7298-314-8 [102] => | počet stran = 325 [103] => | strany = 102–104 [104] => }} [105] => * [[Heh]]{{#tag:ref|Není zcela jisté, zda tento člen Osmera je identický se stejnojmenným bohem [[Heh]]em{{Citace monografie [106] => | příjmení = Verner [107] => | jméno = Miroslav [108] => | odkaz na autora = Miroslav Verner [109] => | příjmení2 = Bareš [110] => | jméno2 = Ladislav [111] => | odkaz na autora2 = Ladislav Bareš [112] => | příjmení3 = Vachala [113] => | jméno3 = Břetislav [114] => | odkaz na autora3 = Břetislav Vachala [115] => | rok = 2007 [116] => | titul = Encyklopedie starověkého Egypta [117] => | vydavatel = Libri [118] => | místo = Praha [119] => | isbn = 978-80-7277-306-0 [120] => | počet stran = 528 [121] => | strany = 201 [122] => | poznámka = [Dále jen ''Encyklopedie'']}} zosobňujícím pojem nekonečna, což znesnadňuje pochopení významu této postavy v chemenské nauce o stvoření.|group="pozn."}} a Hauhet (Hehet) představující ''beztvarost a bezmeznost nebytí''. George Hart dvojici interpretuje jako vyjádření ''síly záplav'', někdy jsou pokládáni prostě za vyjádření ''nekonečného prostoru''; [123] => * [[Kuk]] (Keku) a Kauket (Keket) reprezentující ''temnotu'' (snad v návaznosti na představu stavu před zrozením slunečního boha); [124] => * [[Tenemu]] a Tenemut jako ''neuspořádanost'', kteří ovšem byli v průběhu [[Střední říše]] nahrazeni [[Amon]]em a Amaunetou vyjadřujícími princip ''skrytosti'' (podle Harta ''skrytého dynamismu''), případně reprezentujícími ''vše dosud neviditelné''.Janák (2005), str. 23. V [[Pozdní doba|Pozdní době]] se někdy na místě čtvrtého páru objevují [[Gerh]] a Gerhet chápaní jako vyjádření ''hloubky noci''. [125] => [126] => Ve svém souhrnu zastupují různé aspekty prapůvodního stavu představovaného v jiných konceptech v podobě vodstva chaosu{{Citace monografie [127] => | příjmení = Pinch(ová) [128] => | jméno = Geraldine [129] => | rok = 2010 [130] => | titul = Magie ve starém Egyptě [131] => | vydavatel = Mladá fronta [132] => | místo = Praha [133] => | isbn = 978-80-204-2056-5 [134] => | počet stran = 192 [135] => | strany = 23 [136] => | překladatelé = Renata Landgráfová, Hana Navrátilová [137] => }} [138] => a tak vyjadřují představu jakési „pralátky“, z níž povstává svět. [139] => [140] => Počet 8 je pro koncept klíčový jako záměrné vyjádření [[symbol]]iky vše zahrnutí a všeobjímající úplnosti – protože se čtyřkou byl spojován [[pojem]] vyvážené celistvosti, její znásobení na osm v něm představuje zesílenou, vystupňovanou celistvost. V egyptské mytologii se takového umocnění dosahovalo dvojím způsobem: buď znásobením projevů jednoho božství v modelu X  1, čímž je umocněna jeho podstata (například osm [[Heh]]ů podpírajících oblohu, sedm [[Hathor]] při [[porod|narození]] dítěte), anebo vytvářením skupin o určitém počtu samostatných bohů (např. [[Devatero]] z [[Iunu]] v modelu 3 × 3, nejrůznější místní triády v modelu 1+1+1). V Osmeru je počet 8 vytvořen podle složitého modelu 2×1 + 2×1 + 2×1 + 2×1: vystupují zde čtyři páry bohů a bohyní, z nichž každý je zosobněním některého z elementárních principů představovaného ve svém [[muž]]ském a [[žena|ženském]] aspektu{{Citace monografie [141] => | příjmení = Krejčí [142] => | jméno = Jaromír [143] => | příjmení2 = Magdolen [144] => | jméno2 = Dušan [145] => | rok = 2005 [146] => | titul = Zajímavosti ze země pyramid, aneb 100 nej ze starého Egypta [147] => | vydavatel = Libri [148] => | místo = Praha [149] => | isbn = 80-7277-251-1 [150] => | počet stran = 414 [151] => | strany = 124 [152] => | poznámka = [Dále jen ''Zajímavosti'']}} a [[komplementarita|komplementaritou]] jich obou. Role pohlavní odlišnosti v mýtu není zřejmá. Někteří badatelé se domnívají, že právě ona je zde hlavním nástrojem stvoření,''Zajímavosti'', str. 125n. ale prameny pro takovou domněnku neposkytují žádný, byť alespoň nepřímý důkaz. Ačkoli nelze vyloučit, že existovaly dnes už nepostřehnutelné rozdíly v pojímání mužského a ženského prvku, jisté je pouze to, že jméno každé bohyně je vytvořeno od jména jejího mužského protějšku prostým připojením koncovky pro [[Gramatika|gramatický]] ženský rod (v [[egyptština|egyptštině]] ''-t''{{#tag:ref|Při přepisu do některých moderních jazyků doplněním v [[egyptština|egyptštině]] nezapisovaných [[samohláska|samohlásek]] se tato dualita do jisté míry zastírá, je ale stejná jako např. v [[čeština|češtině]] u jmen Jan a Jana.|group="pozn."}}). Vzhledem k tomu, že Egypťané [[ren|jméno]] chápali nejen jako prostředek označení, ale také jako součást existence pojmenovávaného a určení jeho podstaty,''Encyklopedie'', str. 234.{{Citace monografie [153] => | příjmení = Assmann [154] => | jméno = Jan [155] => | odkaz na autora = Jan Assmann [156] => | rok = 2002 [157] => | titul = Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace [158] => | vydavatel = Oikuméné [159] => | místo = Praha [160] => | isbn = 80-7298-052-1 [161] => | počet stran = 328 [162] => | strany = 108 [163] => | překladatelé = Barbora Krumphanzlová, Ladislav Bareš [164] => | poznámka = [Dále jen Assmann (2002)]}} lze dnes za více než pravděpodobné pokládat spíše to, že ženské postavy mají roli pouhého umocnění principů vyjadřovaných mužskými bohy. [165] => [166] => [[Soubor:Frog E17364 mg 8651 2.jpg|náhled|vlevo|Žába je v [[starověký Egypt|egyptské]] [[Egyptská mytologie|mytologii]] pokládána za samozrozenou nestvořenou bytost]] [167] => Jiným prostředkem vyjádření stejné představy je způsob zobrazování členů skupiny: postavy Osmera jsou sice pojímány [[antropomorfismus|antropomorfně]], ale mužští členové mají hlavy [[žáby|žab]], jejich partnerky hlavy [[hadi|hadů]]. Tím se komplementárně personifikuje aspekt prvotnosti a neoddělitelnosti. Mytologicky totiž „je had považován za nositele jedné z nejpůvodnějších forem“ a žába patří ke „společenství živočichů, které se vynořilo z vod“ odpovídajících v mytologii prvotnímu oceánu, takže „obě podoby v určitém smyslu představují životní potenciál předkosmického stavu“.Naydler (1999), str. 54–55. Oba tyto živočišné druhy v egyptském pojetí vznikají sebeplozením, takže korespondují s představou samovolně vznikajících bohů.{{Citace monografie [168] => | příjmení = Heller [169] => | jméno = Jan [170] => | odkaz na autora = Jan Heller [171] => | rok = 1988 [172] => | titul = Starověká náboženství [173] => | vydavatel = Kalich [174] => | místo = Praha [175] => | isbn = [176] => | počet stran = 440 [177] => | strany = 36 [178] => }} Třebaže podle [[Texty rakví|Textů rakví]] v roli otce bohů a bohyní Osmera vystupuje bůh [[Šu (bůh)|Šu]]{{Citace sborníku [179] => | příjmení = Anthes [180] => | jméno = Rudolf [181] => | titul = Mytologie ve starém Egyptě [182] => | příjmení sestavitele = Kramer [183] => | jméno sestavitele = Samuel Noah [184] => | sborník = Mytologie starověku [185] => | vydavatel = Orbis [186] => | místo = Praha [187] => | rok vydání = 1977 [188] => | isbn = [189] => | kapitola = 1 [190] => | strany = 52 [191] => }} a v pozdní tradici někdy bůh [[Šepsej]],Janák (2005), str. 169. jsou oni sami bez ohledu na to prvopočátečními bytostmi – ''„otci a matkami vcházejícími v bytí na počátku“''Hart (2001), str. 27. a svou činností, která vrcholí a jejíž smysl spočívá ve zrození boha – Stvořitele, vlastně spoluumožňují vznik všech budoucích životních forem, sami však mezi ně ještě nepatří. Reprezentují kreativní sílu stvoření, jemuž svou činností dávají tvar. Jinak řečeno: nejsou součástí stvořeného vesmíru, ale tvoří souhrn elementů doposud neprojeveného. Proto mohou být označováni jako ''heh'' – bohové [[metafyzika|metafyzicky]] pojatého Nekonečna.{{Citace monografie [192] => | příjmení = Forman [193] => | jméno = Werner [194] => | příjmení2 = Quirke [195] => | jméno2 = Stephen [196] => | rok = 1996 [197] => | titul = Posmrtný život na Nilu [198] => | vydavatel = Opus Publishing [199] => | místo = London [200] => | isbn = [201] => | počet stran = 192 [202] => | strany = 82 [203] => | překladatelé = Ladislav Bareš [204] => | poznámka = [Dále jen ''Posmrtný život'']}} [205] => [206] => Číselné uspořádání skupiny i [[ikonografie]] do ní zapojených bohů směřuje k popisu preexistence vůbec, tedy stavu nikoli pouze před stvořením světa, ale i před zrozením Stvořitele. V [[Texty rakví|Textech rakví]] jsou ve svém souhrnu pokládáni za vyjádření nekonečna neexistujícího či nicoty, v níž ''„Atum stvořil sám sebe v podobě volavky [[benu]]“''. V mytologické řeči se tak „tvořivá síla (Stvořitele nazývaná ''[[heka]]'' a v duchu [[Iunu|iunské]] [[Devatero|kosmogonie]] manifestovaná sluncem) … střetává právě s tím, co neexistuje a z čeho tedy musí existence (teprve) povstat“''Posmrtný život'', str. 83. spolu se sluncem jako projev vše přemáhající vůle Stvořitele. [[Pojem|Pojmově]] přesné určení kvalit, které měli Egypťané na mysli při konstrukci Osmera, není samozřejmě možné. Nelze však pochybovat o tom, že jimi chtěli vyjádřit protikladnost kosmickým znakům řádu ''[[maat]]'', které nejpozději v Textech rakví splývají v jedno s projevy vlády [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|slunečního]] boha nad světem: zjevné a pevné hranice věcí, vnitřní členění veškeré skutečnosti, stabilita a světlo. [207] => [208] => == Činnost Osmera == [209] => [[Soubor:Ogdoada and sun.jpg|vlevo|náhled|Členové Osmera napomáhají zrození slunečního dítěte identifikovaného s [[Cheprer]]em]] [210] => Jak ukazují už jejich jména, nejsou bohové Osmera stvořiteli v tom smyslu, že by byli původci existence; spíše charakterizují kvality prvopočátečního chaosu předcházejícího stvoření,''Encyklopedie'', str. 352. od nějž se teprve určitým způsobem následně stvoření odvíjí. Ve svém souhrnu tedy plní roli, kterou v jiných kosmologiích zastává praoceán zosobňovaný samostatně bohem [[Nun]]em. [[Chemenu|Chemenské]] pojetí koncepci prvotních vod v zájmu číselné symboliky přetvořilo: místo konstatování existence jediné prvotní neurčitosti (praoceánu Nun) postuluje čtyři kvalitativně negativní základní znaky s cílem tuto prapůvodní neurčitost charakterizovat. Tím došlo k nahrazení nerozlišené jednoty, která je výchozím bodem ostatních kosmologií, pluralitou čtyř párů stvořitelských bohů tvořících ve svém souhrnu nedefinovatelný, věčný a nekonečný zdroj všeho existujícího. Postava Nuna se tu proto ve srovnání s jinými naukami o počátku světa objevuje ve významově redukované podobě jen jako dvojice Nun-Naunet vyjadřující jednu ze čtyř vlastností nijak nepojmenovávaného ''počátku''. [211] => [212] => Vzhledem k této pluralitě bohů je neobvyklé, že způsob, jakým dochází ke stvoření, není ve starších verzích mýtu přímo popisován. [[Jan Assmann]] poukazuje na „konstelativní teologii“Assmann (2002), str. 26, 136n. přítomnou v [[egyptské náboženství|egyptském náboženství]], z níž vyplývá pojímaní bohů v jejich pluralitě jako bytostí navzájem jednajících určitým, popsatelným způsobem. V tomto smyslu je proces stvoření v mytologii zpravidla precizován – např. v mýtu o [[Devatero|Devateru]] se [[Atum]]ovo stvoření dalších bohů vysvětluje jako akt [[masturbace|masturbační]] [[ejakulace]] nebo (méně často uváděného) [[autofelace|spolknutí vlastního]] [[Ejakulát|spermatu]]Janák (2005), str. 36.Naydler (1999), str. 46. a v [[Mennoferská kosmologie|Mennoferské kosmologii]] [[Ptah]] tvoří mocí své mysli a svého slova. Naproti tomu dostupné prameny o Osmeru vzájemné jednání a součinnost jeho členů blíže nepopisují a hovoří výhradně o jejich výsledku. Přestože to může být dáno pouze nenalezením odpovídajících [[Historiografie#Historické prameny|pramenů]], je pravděpodobnější, že tvůrci tohoto konceptu to ani neměli původně v úmyslu: podle Harta mohli být totiž přesvědčeni, že Osmero předchází kosmologii [[Devatero|Devatera]], podle níž ke stvoření dochází sebestvořením stvořitelského slunečního boha [[Atum]]a jeho vynořením se z kosmického praoceánu Nun ''na počátku všech věcí'' v podobě ''[[benben]]u'' nebo ptáka ''[[benu]]a''. V takovém případě by Osmero jen podrobněji charakterizovalo stav, jenž je výchozí pro ústřední událost popisovanou v kosmogonické části Devatera – zrození slunečního boha jako vlastní počátek stvoření. Činnost osmi bohů tak vlastně není pozitivně popsatelným „konáním“ ve vlastním smyslu slova, ale pouhou přítomností vymezující neexistenci, v níž se sluneční bůh rodí. Poté už Osmero postrádá smysl: zrození Stvořitele neexistenci „deaktivuje“, takže tato skupina bohů ve své činnosti natrvalo ustává. Proto se o ní hovoří jako o zemřelých prabozích, což nevyjadřuje představu smrti ve smyslu ukončení existence bohů, ale jejich neaktivity, nehybnosti a odpočinku.Janák (2005), str. 13. [213] => [214] => === Ostrov plamenů === [215] => [[kosmogonie|Kosmogonická]] událost ''počátku'' je v nauce z Chemenu osvětlována několika různými způsoby. Patrně nejstarší zdejší představou je tzv. ''Ostrov plamenů'' doložený už v [[Texty pyramid|Textech pyramid]]''Encyklopedie'', str. 349. a ve spojitosti s Osmerem spolehlivě zmiňovaný nejpozději od počátku [[Střední říše]]. Na tomto ostrově, jenž se náhle vynořil z kosmického praoceánu jako výsledek blíže nejasného pnutí mezi jeho elementy (představovanými jednotlivými členy Osmera uskupenými do párů) se zrodil sluneční bůh [[Atum]], případně [[Re (bůh)|Re]]. Jako pevnina uprostřed vod je ''Ostrov plamenů'' zjevnou obdobou ''[[benben]]u'' s tím, že zdůrazňuje světelnou záři, která doprovázela náhlé prolomení temnoty nebytí samovolným objevením se [[Slunce]] a která v neměnné [[analogie|analogii]] jeho „zrod“ stejným způsobem cyklicky doprovází pří každodenním objevení se na [[Achet|východním horizontu]]. S ním také byl ''Ostrov plamenů'' ztotožňován, když podle pozdějších teologických spekulací ležel v ''Jezeře nože'' právě na východním obzoru, přičemž jako místo zrození slunečního boha byl nejen místem stvoření světa, ale i znovuzrození a věčného života. [216] => [217] => [[Soubor:Sun chi.jpg|náhled|Zrození slunečního [[egyptští bohové|boha]] z poupěte lotosu; mladý bůh je ikonograficky znázorněn doslova jako ''božské dítě'' s [[faraon|panovnickými]] insigniemi, čímž vyjadřuje základní rámec egyptského pojetí královské moci]] [218] => === Sluneční lotos === [219] => Jiným způsobem vysvětlujícím činnost Osmera je motiv [[leknín|lotosu]], který je jím stvořen a v němž se po otevření [[Květní obal|okvětních plátků]] poupěte zjevuje sluneční bůh v podobě božského dítěte nebo boha [[Cheprer]]a. S každodenně se rodícím slunečním bohem (nejčastěji [[Re (bůh)|Reem]]) byl lotos spojován od [[Nová říše|Nové říše]],''Encyklopedie'', str. 280. a tak je více než pravděpodobné, že teprve v této době se sekundárně objevuje i v učení z Chemenu. Pozdní podobu tohoto pojetí zaznamenávají např. nápisy v [[Ptolemaiovci|ptolemaiovském]] [[chrám v Edfú|chrámu v Edfú]], v nichž je činnost Osmera popisována takto: [220] => [221] => ''„Vy (Osmero) jste své semeno přinutili vyklíčit a toto semeno jste umístili do lotosu vylitím semenné tekutiny. Umístili jste ji do Nuna, zhuštěnou do jediné formy, a váš dědic tak započal své zářivé zrození v podobě (slunečního) dítěte.“''Naydler (1999), str. 57. [222] => [223] => === Kosmické vejce === [224] => Nejpozdnější variantou, textově doloženou nápisy v [[Padiusir]]ově hrobce z doby krátce po dobytí [[Egypt]]a [[Alexandr Veliký|Alexandrem Velikým]], je představa kosmického [[vejce]] stvořeného Osmerem, z nějž se sluneční [[egyptští bohové|bůh]] (původně snad [[Thovt]] jako stvořitelský bůhLesko (2009), str. 92.) vylíhl. Jinou verzí je představa, že kosmické vejce snesl Stvořitel, jímž byl Thovt nebo jiný bůh v podobě husy{{#tag:ref|Nejpravděpodobněji šlo o [[husice nilská|husici nilskou]].|group="pozn."}} pojmenovaný Velký kejhal, na ''Ostrově plamenů'', aby se pak z něj „vylíhl“ svět. Padiusir se zmiňuje o ''rodišti všech bohů'', jímž bylo místo, na němž byly v [[egyptský chrám|chrámu]] pohřbeny zbytky tohoto vejce. Pro analogii s jinými kosmologiemi nelze vyloučit, že existovala již dříve: podle [[Texty rakví|Textů rakví]] se Stvořitel mohl zrodit z vejce, Thovt, stejně jako Osmero uctívaný v Chemenu, byl oslovován jako ''„vejce (prvotních) vod, pramen země, skořápka, ze které vzešlo [[devatero]] bohů,“''{{Citace monografie [225] => | příjmení = Žába [226] => | jméno = Zdeněk [227] => | odkaz na autora = Zbyněk Žába [228] => | rok = 1968 [229] => | titul = Tesáno do kamene, psáno na papyrus [230] => | vydavatel = Svoboda [231] => | místo = Praha [232] => | isbn = [233] => | počet stran = 198 [234] => | strany = 167 [235] => }} a [[Amon]], člen Osmera, byl ve [[Veset]]u spojován s [[Husa|husou]] vylíhlou z prvotního vejce na prapahorku. Ať už ale byla představa vejce ve vztahu k Osmeru poprvé použita kdykoli, je zde s největší pravděpodobností jen nesourodým prvkem, jehož cílem bylo propojit Osmero s jinými už rozvinutými kosmologiemi. [236] => [237] => == Osmero a ostatní bohové == [238] => Koncepce Osmera vedle své samostatné existence začala být postupem času také různými způsoby propojována s některými nezávislými [[Egyptská mytologie|mytologickými]] okruhy, a díky tomu se stala jednou ze tří nejrozšířenějších kosmogonicko-kosmologických představ.''Encyklopedie'', str. 258. V těchto interpretacích jsou jeho členům přiznávány rozdílné role: v některých případech jde jen o pouhé vřazení na základě dále nerozvíjené [[analogie]], zpravidla je ale zjevným cílem podpořit tezi o stvořitelském potenciálu hlavního boha systému, do něhož vstupují. [239] => [240] => [[Soubor:430px-Totenbuch.jpg|vlevo|náhled|Paviáni provázející slunečního [[egyptští bohové|boha]] byli pokládáni za podobu řady bohů, mezi nimi i Osmera]] [241] => [242] => === Osmero a Re === [243] => Ve vztahu ke slunečnímu [[egyptští bohové|bohu]] [[Re (bůh)|Reovi]] mohou být bohové Osmera interpretováni jako paviáni, kteří jsou v různém počtu jeho průvodci v závěru vítězné cesty [[Duat|podsvětím]] a za rozbřesku oslavují zrození Slunce na [[Achet|východním horizontu]]. To zcela odpovídá duchu původního chemenského pojetí tak, jak je vyjádřeno v představě ''Ostrova plamenů''; v kontextu [[sluneční kult ve starověkém Egyptě|sluneční mytologie]] zde už ovšem není zdůrazňováno samo Reovo zrození chápané jako sebestvoření, ale jeho výklad jako události převratné pro celý kosmos. Pro sluneční paviány, s nimiž je vedle jiných bohů ztotožňováno také Osmero, tak nezbývá než role jakéhosi „[[komparz]]u“ tvořícího kulisu Reova zrození: jsou těmi, [244] => [245] => ''„kteří ohlašují Rea, když se tento velký bůh narodí… (Sedí) po obou bocích tohoto boha a ukazují se mu až do doby, kdy se usadí na nebi, přičemž pro něj tančí a skáčou, pro něj zpívají, pro něj vyluzují hudbu a pro něj vyrážejí radostný pokřik. Když se tento velký bůh objeví lidem na očích, slyší paviáni jásavá slova. To oni ohlašují Rea na nebi i na zemi.“''Assmann (2002), str. 84. [246] => [247] => Bohové a bohyně Osmera tak ustupují do pozadí jako ''prabozi'', jejichž působení je jakýmsi „prologem“ k oslňujícímu stvořitelskému dílu jejich dítěte. Plně byla tato teologická představa rozpracována ve vztahu Osmera k bohu Amonovi. [248] => [249] => === Osmero a Thovt === [250] => Spojení s bohem [[Thovt]]em je pravděpodobně dáno především městem [[Chemenu]] jako místem, kde byly oba [[kult]]y původně samostatně pěstovány. Thovt představovaný v podobě [[Ibis posvátný|ibise]] mohl být sám pojímán jako Stvořitel – například jako kosmický pták snesl vejce, z něhož se vylíhl svět se všemi podobami života; jejich uspořádání do zjevených harmonicky uspořádaných forem provedl vzhledem ke své povaze prostřednictvím magické moci ''[[heka]]'' přítomné v ''božích slovech''. Proto ve vztahu k němu začalo být Osmero pojímáno jako nástroj, jímž realizuje stvoření. Sám není jeho členem, přitom ale jen jeho „regulativní činnost udržuje … univerzální síly (Osmera) … v jejich příslušných sférách činnosti… Žádná z kvalit zosobněná Osmerem bohů není sama o sobě v podstatě kreativní“ a pouze Thovtovo vedení „tyto kvality … obrací zevnitř navenek, aby se mohl projevit svět.“Naydler (1999), str. 54, 56–57. Principem stvoření světa už není činnost Osmera samotného, ale na něm nezávislá a jemu „cizí“ Thovtova magická moc, která Osmero v jeho jinak nespecifikovaném konání usměrňuje stanovením řádu a účelu. [251] => [252] => === Osmero a Amon === [253] => Další výraznou interpretací Osmera bylo jeho navázání na [[Amon]]ův kult ve [[Veset]]u. Není jisté, zda Amon – člen Osmera byl od samého počátku týž [[egyptští bohové|bůh]] jako Amon vesetský, nebo zda jde o shodu jmen dvou původně odlišných postav, které byly teprve na jejím základě dodatečně ztotožněny. Je také možné, že Amonův kult byl do Vesetu zaveden proto, že tamní elita chtěla své město učinit důležitějším místem, než byla starobylá sídla [[Mennofer]] nebo Chemenu, a to prostřednictvím uznání Amona jako jednoho z prabohů.Lesko (2009), str. 102. Každopádně po Amonově vzestupu v [[Nová říše|Nové říši]] bylo Osmero uctíváno i ve Vesetu a bylo zapojeno do zdejší [[teologie]] pojímající Amona – Stvořitele jako [[Transcendence|transcendentálního]] boha, což mohl vyjadřovat nový Amonův přívlastek – [[Kematef]]. Toto jméno je sice doloženo až v [[Ptolemaiovci|ptolemaiovské době]], nicméně mytologický obraz, který vyjadřuje, je nepochybně mnohem starší;Janák (2005), str. 106. zahrnuje představu stvořitelského boha v podobě [[Hadi|hada]], který dlí v nehybných vodách prvotního oceánu, odkud vychází a zase se do něj vrací; podle jedné verze mýtu např. Amon v hadí podobě [[Oplodnění|oplodnil]] vejce stvořené Osmerem. Střediskem se stalo dnešní [[Medínit Habu]], kde v době [[faraon|panovníků]] [[18. dynastie]] [[Hatšepsut]]y a [[Thutmose III.]] vznikl na starších základech malý [[egyptský chrám|chrám]], jehož součástí byl posvátný pahorek, z nějž Amon na počátku stvoření vystoupil a do nějž se opakovaně znovu navracel, aby se obnovil.{{Citace sborníku [254] => | příjmení = Bryan [255] => | jméno = Betsy M. [256] => | titul = Medínit Habu – chrám Ramesse III. [257] => | příjmení sestavitele = Weeks [258] => | jméno sestavitele = Kent R [259] => | sborník = Údolí králů : hrobky a zádušní chrámy západních Théb [260] => | vydavatel = Rebo [261] => | místo = Čestlice [262] => | rok vydání = 2002 [263] => | isbn = 80-7234-247-9 [264] => | strany = 97n [265] => }} Později za Nové říše bylo toto místo se zjevnou narážkou na Osmero nazýváno ''„pahorek otců a matek“''.{{Citace monografie [266] => | příjmení = Hawass [267] => | jméno = Zahi [268] => | odkaz na autora = Zahi Hawass [269] => | rok = 2006 [270] => | titul = Království faraonů [271] => | vydavatel = Euromedia Group [272] => | místo = Praha [273] => | isbn = 80-242-1727-9 [274] => | počet stran = 415 [275] => | strany = 210 [276] => | překladatelé = Renata Landgráfová, Hana Navrátilová [277] => }} [278] => [279] => Amon podle této představy, rozvíjené v době po [[Achnaton]]ově [[Amarnské období|reformě]], ''„vytvořil sám sebe“'' tím, že před existencí jakékoli jiné formy bytí spojil v jedno své ''tekutiny'' se svým tělem a vytvořil [[vejce]] kosmu. Teprve pak vytvořil prvotní elementární principy – Osmero, jehož je sám součástí, takže je ''„První, který dal zrod Prvním.“''Hart (2001), str. 32. Také další činnost Osmera se uskutečňuje jen díky Amonovi: je „podněcujícím vánkem, jenž … pohnul vodami (praoceánu představovaného Osmerem) a strhl je do víru, z něhož se vynořil prvotní pahorek,“ případně prvotní kosmickou [[husa|husou]], která jako Velký kejhal svým pronikavým zakejháním prolomila ticho dosavadního nebytí a ''„otevřela každé oko“''. Podle Harta bylo cílem vesetských teologů vyložit Osmero jako projekci Amonovy transcendentální a vlastně neuchopitelné podstaty: v tomto pojetí totiž členové Osmera ve skutečnosti nejsou od Amona odlišnými božskými bytostmi či principy, ale jen specificky pojmenovanými manifestacemi jemu vlastních a odevždy v něm přítomných tvořivých sil. Stávají se „projevem, formou boha Amona v podobě prahada Kematefa,“ zatímco on sám je bohem ''„skrytým…, příliš tajemným…, příliš velikým…, příliš mocným…“''Assmann (2002), str. 285. a lze jej jen vzdáleně uchopit pouze jako ''„boha tajných proměn… podivuhodně se zjevujícího v mnoha podobách.“'' Tak se Osmero jako celek stává jednou z mnoha ''„přeměn Amona, praboha, tvůrce prabohů.“'' [280] => [281] => === Synkretické pojetí === [282] => Další (v tomto případě výrazně [[synkretismus|synkretické]] a [[mytologie|mytologické]]) pojetí Osmera poskytuje [[mýtus]] z [[Ptolemaiovci|ptolemaiovské]] doby. Podle něj se Osmero z Vesetu, kam bylo umísťováno v návaznosti na spojení s Amonovou teologií, odebralo do Chemenu, aby tam dokončilo svou stvořitelskou činnost; pak po vlnách [[Nil]]u pokračovalo do [[Mennofer]]u, kde ''otevřelo ústa'' (viz [[otevírání úst]]) zdejšímu bohu – Stvořiteli [[Ptah]]ovi tvořícímu podle [[Mennoferská kosmologie|Mennoferské kosmologie]] mocí svého slova, a nakonec do [[Iunu]], kde stvořilo prvního boha v tamním [[Devatero|Devateru]] [[Atum]]a. Pak se vrátilo do Vesetu, kde už jen trvale odpočívá. Do [[Medínit Habu]] v oblasti někdejšího města byl proto v [[Řecko-římská doba|řecko-římské době]] lokalizován hrob Osmera jako zemřelých prabohů. [283] => [284] => == Odkazy == [285] => === Poznámky === [286] => [287] => [288] => === Reference === [289] => [290] => [291] => === Literatura === [292] => * {{Citace monografie [293] => | příjmení = Hart [294] => | jméno = George [295] => | rok = 2001 [296] => | titul = Egyptské mýty [297] => | vydavatel = Lidové noviny [298] => | místo = Praha [299] => | překladatelé = Ivo Šmoldas [300] => | isbn = 80-7106-223-5 [301] => | počet stran = 126 [302] => | strany = [303] => }} [304] => * {{Citace monografie [305] => | příjmení = Janák [306] => | jméno = Jiří [307] => | odkaz na autora = [308] => | rok = 2005 [309] => | titul = Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta [310] => | vydavatel = Libri [311] => | místo = Praha [312] => | isbn = 80-7277-235-X [313] => | počet stran = 220 [314] => | strany = [315] => }} [316] => * {{Citace monografie [317] => | příjmení = Naydler [318] => | jméno = Jeremy [319] => | odkaz na autora = [320] => | rok = 1999 [321] => | titul = Chrám kosmu: starověká egyptská zkušenost Posvátného [322] => | vydavatel = Volvox Globator [323] => | místo = Praha [324] => | překladatelé = Miroslav Krůta [325] => | isbn = 80-7207-245-5 [326] => | počet stran = 301 [327] => | strany = [328] => }} [329] => [330] => === Externí odkazy === [331] => * {{Commonscat|Ogdoad|Osmero}} [332] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20170513182345/http://www.thekeep.org/~kunoichi/kunoichi/themestream/kek.html Bůh Kuk a odkazy na ostatní členy Osmera] [333] => * {{es}} [http://www.egiptologia.org/mitologia/panteon/ogdoada.htm Ogdoada] [334] => * {{cs}} [http://kemet.pise.cz/2012-myty-kosmogeneze-iii-hermopolis.html Studie o Osmeru] [335] => [336] => {{Nejlepší článek}} [337] => {{Egyptští bohové}} [338] => {{Portály|Starověký Egypt}} [339] => [340] => [[Kategorie:Osmero| ]] [341] => [[Kategorie:Egyptská mytologie]] [342] => [[Kategorie:Egyptští bohové]] [343] => [[Kategorie:Gnosticismus]] [344] => [[Kategorie:Stvořitelská božstva]] [] => )
good wiki

Osmero

Ptolemaiovská doba. Osmero (řecky Ογδοάδα - Ogdoada, v transliteraci z hieroglyfického písma ḫmnyw, v konvenční vokalizaci egyptštiny Chemenu) je označení jedné z verzí staroegyptské tzv.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'egyptští bohové','Devatero','Amon','Atum','Re (bůh)','Střední říše','Texty rakví','Heh','Chemenu','Iunu','egyptština','Nun'

Amon

Atum

Atum je egyptský bůh, kterého lze nalézt v egyptské mytologii.

Chemenu

Devatero

Egyptština

Heh

Iunu

Nun