Array ( [0] => 15487239 [id] => 15487239 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Osobnost [uri] => Osobnost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => Osobnost je souhrnný termín používaný v psychologii a sociologii, který označuje jednotlivce se specifickými vlastnostmi, charakteristickými pro jejich chování, myšlení, emocionální reakce a sociální interakci. Tato česká Wikipedie stránka se zabývá konceptem osobnosti z různých úhlů pohledu, včetně teorií osobnosti, faktorů ovlivňujících vývoj osobnosti a psychologických testů používaných k měření jejích rysů. Diskutuje také o různých přístupech k diagnostice a léčbě poruch osobnosti. Zahrnuje také důležité osobnosti v oblasti psychologie a sociologie, které přispěly k výzkumu a porozumění lidské osobnosti. [oai] => Osobnost je souhrnný termín používaný v psychologii a sociologii, který označuje jednotlivce se specifickými vlastnostmi, charakteristickými pro jejich chování, myšlení, emocionální reakce a sociální interakci. Tato česká Wikipedie stránka se zabývá konceptem osobnosti z různých úhlů pohledu, včetně teorií osobnosti, faktorů ovlivňujících vývoj osobnosti a psychologických testů používaných k měření jejích rysů. Diskutuje také o různých přístupech k diagnostice a léčbě poruch osobnosti. Zahrnuje také důležité osobnosti v oblasti psychologie a sociologie, které přispěly k výzkumu a porozumění lidské osobnosti. [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=psychologickém pojmu|druhý=veřejné osobnosti|stránka=celebrita}} [1] => '''Osobnost''' se v psychologii vymezuje z hlediska tří aspektů, statického (integrace), dynamického (interakce) a společenského (směřování k cíli): je to „individuum, chápané jako integrace k seberealizaci v interakci se svým prostředím.“ ŘÍČAN, ''Psychologie osobnosti'', str. 38. Podle [[Gordon Allport|G. Allporta]] je to „dynamické uspořádání těch psychofyzických systémů jednotlivce, které určují jeho jedinečné přizpůsobování se prostředí.“ [2] => [3] => Osobnost je soustava vlastností, charakterizujících celistvou individualitu konkrétního člověka, zaměřeného na realizaci životních cílů a rozvinutí svých možností ve společnosti. Tvoří ji individuální spojení [[Biologie|biologických]], [[Psychologie|psychologických]] a [[Sociologie|sociálních]] aspektů každého jedince. Utváří se ve vztazích k sobě, ke druhým, vůči prostředí a společnosti a projevuje se vždy jako celek. [4] => [5] => == Psychická struktura osobnosti == [6] => {{Podrobně|Osobnostní rysy}} [7] => Je tvořena celkem psychických vlastností a rysů osobnosti, jak se projevují v jejím jednání. Psychické vlastnosti osobnosti, jimiž se také odlišuje od jiných, jsou relativně trvalé a pro danou osobnost charakteristické, ovlivňují prožívání, myšlení i jednání a na jejich základě lze často předpovídat, jak se člověk zachová či jak bude jednat. [8] => [9] => == Typy osobnosti == [10] => Vyjadřují pozorovanou konstelaci vlastností a rysů osobnosti, jak se projevují v jednání. [11] => [12] => === Galénova čtveřice === [13] => [[File:Charles Le Brun-Grande Commande-Les Quatre temperaments.jpg|thumb|Charles Le Brun: Čtyři temperamenty (přípravná kresba pro sochařská ztvárnění, 17. století)]] [14] => Klasická teorie [[temperament]]u se přisuzuje starověkému lékaři [[Hippokratés|Hippokratovi]] a užívá se dodnes, nejen v laické řeči.{{Citace monografie [15] => | příjmení = Helus [16] => | jméno = Zdeněk [17] => | titul = Úvod do psychologie [18] => | url = https://www.worldcat.org/oclc/1039860784 [19] => | vydání = 2., přeprac. a dopl. [20] => | místo = Praha [21] => | počet stran = 310 [22] => | isbn = 978-80-247-4675-3 [23] => | isbn2 = 80-247-4675-1 [24] => | oclc = 1039860784 [25] => }} Rozlišuje čtyři typy osobnosti, které Galénos odvozoval z toho, která z „tělesných šťáv“ (lat. ''humor'') u člověka převládá: [26] => * [[flegmatik]] je klidný až lhostejný, nepodléhá náladám, je spíše pomalý a spolehlivý; [27] => * [[cholerik]] je dráždivý a vznětlivý, snadno „vyletí“, ale jeho hněv netrvá dlouho; [28] => * [[sangvinik]] je čilý, veselý, společenský, rychle reaguje a má sklon k optimismu; [29] => * [[melancholik]] je spíše smutný, pomalý, často přecitlivělý a málo přizpůsobivý.ŘÍČAN, ''Psychologie osobnosti'', str. 96n. [30] => [31] => Na Galénově čtveřici je založena i moderní teorie [[Hans Eysenck|Eysenckova]], která typy osobnosti rozlišuje podle dvou základních dimenzí: [32] => # [[Extraverze a introverze]] [33] => # Stabilita a labilita. ŘÍČAN, ''Psychologie osobnosti'', str. 102n. [34] => [35] => === Velká pětka === [36] => Ve 2. polovině 20. století vznikla v USA tzv [[Big Five|Velká pětka (Big Five)]], kterou využívá řada psychologů pro určení struktury osobnosti. Zkoumá pět základních faktorů (a jejich opaků): [37] => * otevřenost vůči zkušenosti – zvědavost, vynalézavost × opatrnost; [38] => * svědomitost – pečlivost × bezstarostnost; [39] => * extraverze – iniciativa, otevřenost, sociabilita × zdrženlivost, samotářství; [40] => * přívětivost – přátelskost, soucitnost × chlad, antagonismus; [41] => * emocionální stabilita – citová stálost × neurotismus. [42] => [43] => == Etapy vývoje osobnosti == [44] => Z fyziologického hlediska se rozlišuje: [45] => * prenatální období [46] => * rané dětství (novorozenec, kojenec, batole) [47] => * předškolní věk [48] => * mladší školní věk [49] => * střední školní věk [50] => * starší školní věk (puberta, adolescence) [51] => * dospělost [52] => * stáří [53] => * pozdní stáří. [54] => Jmenované fáze však odpovídají fyzickému věku pouze přibližně. [55] => [56] => V psychologii se užívají teorie S. Freuda, [[kognitivní teorie]] ([[Jean Piaget]]) a [[Erik Erikson|teorie Erika Eriksona]]. [57] => [58] => === Osobnost podle S. Freuda === [59] => [[Sigmund Freud]] tvrdil, že osobnost se skládá ze tří částí, které nazval [[Superego]], [[Ego, superego a id|Ego]] a [[Ego, superego a id|ID]]. Naše chování řídí a způsobuje ego, které vyhodnocuje „tlak“ ze stran ID a SuperEga. V pozadí duševní energie zdůrazňuje Freud sexuální pud (pokud pudově cítíme nějakou potřebu a potlačujeme ji neboli se ji snažíme vytlačit z vědomí, energie potřeby nevymizí, pouze se transformuje do jiné části osobnosti a může se přeměnit až v psychickou poruchu). Branou do [[nevědomí]] jsou podle Freuda sny. Pokud dojde k silnému konfliktu SuperEga a ID, který Ego nedokáže vyřešit, osobnost může reagovat třemi způsoby: [60] => * [[vytěsnění]]m – špatné řešení, v této souvislosti je zmiňován pojem [[Freudovo přeřeknutí]]; [61] => * [[Sublimace (psychologie)|sublimací]] – pravděpodobně nejlepší způsob; [62] => * [[Regrese (psychologie)|regresí]] (a případně následnou fixací) – asi nejhorší způsob. O fixaci hovoříme, pokud tento stav není přechodný. [63] => [64] => ==== Etapy lidského života dle Freuda ==== [65] => Freudova teorie vývoje osobnosti je postavena na tom, jakým způsobem člověk dosahuje slasti (neboli na tom, co Freud pojmenoval [[Libido]]). [66] => # ''Orální stadium'' – (oral = latinsky ústní).
Slasti dosahuje dítě pomocí úst (příjem potravy). Končí růstem zubů (bolest dásní). [67] => # ''Anální stadium'' – slasti se dosahuje vylučováním. Končí ve chvíli, kdy se dítě začne ovládat. [68] => # ''Falické stadium'' – malé děti (4–5 let) začínají zkoumat své pohlavní orgány.
V tomto stadiu se také podvědomě fixují na rodiče opačného pohlaví a rodiče stejného pohlaví berou jako „rivala“ ([[Oidipův komplex]], [[Elektřin komplex]]). [69] => # ''Stadium latence'' – mezistadium (6–11 let), zdánlivá [[amnéza]] sexuálních pudů. [70] => # ''Genitální stadium'' – (12 let a výše), období, kdy je člověk schopen pohlavního styku. [71] => [72] => === Vývoj osobnosti podle E. Eriksona === [73] => Podle [[Erik Erikson|Eriksona]] je vývoj vázán na biologické, společenské, kulturní a historické faktory ovlivňující vývoj dítěte. Na každém stupni vývoje musí jedinec překonat určitou krizi a vyřešit základní psychologický [[konflikt|rozpor]]. Po jeho vyřešení získává ctnost a pokračuje v [[Vývoj osobnosti|rozvoji osobnosti]]. [74] => [75] => ==== Etapy lidského života dle Eriksona ==== [76] => # 0–1 rok: díky péči matky získává dítě základní pocit důvěry v životě; ctností získanou v tomto období je [[naděje]]; [77] => # 1–3 roky: rozpor mezi pocitem autonomie a studu v závislosti na požadavcích okolí; [78] => # 3–6 let: (předškolní věk) konflikt mezi vlastní iniciativou a pocity viny; vývoj [[svědomí]]; [79] => # 6–12 let: konflikt mezi snaživostí v práci a pocitem méněcennosti, „vstup do života“; ctností je kompetence; [80] => # 12–19 let: (věk dospívání) hledání vlastní identity v konfliktu s nejistotou ohledně své role mezi lidmi; ctností je věrnost; [81] => # 19–25 let: (mladá dospělost) jedinec je připraven splynout s druhou osobou, objevuje hranice své intimity; ctnosti je láska; [82] => # 25–50 let: (dospělost) pocit generativity (touha tvořit) se dostává do konfliktu s pocitem osobní stagnace; ctností je schopnost pečovat o někoho nebo o něco; [83] => # od 50 let: (pozdní dospělost, stáří) pocit osobní integrity (vyrovnanosti), která se projeví přijetím vlastního života a je v konfliktu s pocitem zoufalství a strachu ze smrti. Ctností je moudrost. {{Citace elektronického periodika |autor = ROSENBACH, Manfred | titul= Entwicklung der Persönlichkeit – eine Abfolge „psycho-sozialer Krisen“ [Rozvoj osobnosti – sled „psycho-sociálních krizí“] | periodikum = Ein Informationssystem zu Allgemeiner Didaktik und Schulpädagogik [Informační systém pro obecnou didaktiku a školní pedagogiku] | datum vydání = letzte Änderung am: 09.03.12 | |url=http://ods3.schule.de/aseminar/entwicklung/identkrise.htm |datum přístupu=19-03-2013 |url archivu=https://web.archive.org/web/20140303151347/http://ods3.schule.de/aseminar/entwicklung/identkrise.htm#2.3 |datum archivace=03-03-2014 |nedostupné=ano }} [84] => [85] => == Teologie == [86] => [[Teologie]] rozlišuje mezi osobou – jakožto [[Ontologie|ontologickou]] daností – a osobností.{{Citace periodika [87] => | příjmení = Havelka [88] => | jméno = Ondřej [89] => | odkaz na autora = Ondřej Havelka (cestovatel) [90] => | titul = Diferenciace teologického pojetí lidské osoby a osobnosti vzhledem k vybraným přístupům empirického funkcionalismu [91] => | periodikum = Caritas et veritas [92] => | datum vydání = 2023-04-15 [93] => | ročník = 12 [94] => | číslo = 2 [95] => | strany = 117–132 [96] => | doi = 10.32725/cetv.2022.033 [97] => | jazyk = en [98] => | url = http://caritasetveritas.cz/doi/10.32725/cetv.2022.033.html [99] => | datum přístupu = 2023-04-16 [100] => }} Mezi osobou a osobností je podle teologického pohledu pevná souvztažnost, neboť osobnost by se nemohla realizovat, dokonce by nebyla ani myslitelná bez osoby (zajišťující integritu a totožnost v [[Čas|čase]]), z níž se vynořuje, ale zároveň je zde distinkce, neboť na ontologické rovině není osoba a osobnost totéž. Osoba je – podle C. V. Pospíšila – ontologicky chápáno jsoucno existující nezávisle na vnějších akcidentech. Vědomé prožívání „já“ vzhledem k druhým a světu, je potom osobností{{Citace monografie [101] => | příjmení = Pospíšil [102] => | jméno = Ctirad Václav [103] => | odkaz na autora = Ctirad Václav Pospíšil [104] => | titul = Ježíš z Nazareta, Pán a Spasitel [105] => | vydání = 4 [106] => | vydavatel = Krystal OP, Karmelitánské nakladatelství [107] => | místo = Praha [108] => | rok vydání = 2010 [109] => | strany = 258–259 [110] => }} a platí, že není osobnosti bez vědomí a vztahování se k ostatním a okolí jako celku, ale osoby ano. Existence osoby na vědomém zapojení do přediva vztahů – realizující osobnost – nezávisí. [111] => [112] => == Odkazy == [113] => [114] => === Reference === [115] => [116] => === Literatura === [117] => * P. Cakirpaloglu, ''Úvod do psychologie osobnosti''. Praha: Grada, 2012. [118] => * Z. Helus, Úvod do psychologie. Praha: Grada, 2018. [119] => * Kratina, Ferdinand. ''Osobnost''. Praha: Václav Petr, 1944. [120] => * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Sociální psychologie. Sv. 11, str. 63. [121] => * P. ŘÍČAN, ''Psychologie osobnosti''. Praha: Orbis, 1971. [122] => * V. Smékal, ''Pozvání do psychologie osobnosti''. Brno: Barrister a Principal, 2009. [123] => * J. Sokol, ''Člověk jako osoba''. 3. vyd. Praha: Vyšehrad 2016 [124] => [125] => === Související články === [126] => * [[Temperament]] [127] => * [[rozum|Intelekt]] [128] => === Externí odkazy === [129] => * {{Commonscat}} [130] => * {{Wikicitáty|téma=Osobnost}} [131] => * {{Wikislovník|heslo=osobnost}} [132] => * [https://www.ceskatelevize.cz/porady/10214731958-zahady-duse/209572231050006-zahada-osobnosti/ Osobnost v pořadu Záhady duše na České televizi] [133] => * {{de}} [134] => * [https://web.archive.org/web/20130307032408/http://ods3.schule.de/aseminar/entwicklung/index.htm ''Entwicklungspsychologische Grundlagen des Unterrichts''] [135] => {{Autoritní data}} [136] => [137] => [[Kategorie:Osobnost| ]] [] => )
good wiki

Osobnost

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Erik Erikson','Ego, superego a id','flegmatik','Hippokratés','temperament','Sociologie','Psychologie','Sigmund Freud','Biologie','Regrese (psychologie)','Freudovo přeřeknutí','Oidipův komplex'

Biologie

Flegmatik

Flegmatik je jedna z predominantních charakterových typů podle teorie temperamentu.

Hippokratés

Psychologie

Sociologie

Temperament