Array ( [0] => 15205292 [id] => 15205292 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Ostnákovití [uri] => Ostnákovití [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Taxobox [1] => | jméno = Ostnákovití [2] => | obrázek = Jacana jacana -Cleveland Metroparks Zoo, Ohio, USA-8a.jpg [3] => | popisek = [[Ostnák jihoamerický]]
(''Jacana jacana'') [4] => | říše = [[živočichové]] (Animalia) [5] => | kmen = [[strunatci]] (Chordata) [6] => | třída = [[ptáci]] (Aves) [7] => | podtřída = [[letci]] (Neognathae) [8] => | řád = [[dlouhokřídlí]] (Charadriiformes) [9] => | čeleď = '''ostnákovití''' (Jacanidae) [10] => | čeleď popsal = [[Jean-Charles Chenu|Chenu]] & [[Marc Athanase Parfait Œillet des Murs|des Murs]], 1854 [11] => }}'''Ostnákovití''' (Jacanidae) je [[čeleď]] [[Ptáci|ptáků]] z [[Řád (biologie)|řádů]] [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]] (Charadriiformes), mezi jejíž hlavní znaky patří dlouhé nohy s extrémně prodlouženými prsty zakončené dlouhými drápy a rohovitý osten nebo hrbolek v ohbí [[Křídlo (biologie)|křídla]]. Ostnáci se vyskytují v mělkých stojatých [[Močál|močálovitých]] vodách [[Tropický pás|tropů]] a [[Subtropický pás|subtropů]] [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]], [[Asie]], [[Austrálie]] a [[Afrika|Afriky]] včetně [[Madagaskar|Madagaskaru]]. Klíčový je pro ně výskyt vodní vegetace ([[Lotos|lotosy]] aj.), po které se dokáží obratně pohybovat díky dlouhým prstům, které rozloží jejich váhu. Dosahují velikosti 15–58 cm a váhy 40–275 g. Opeření bývá různé, typicky zahrnuje skořicové a zelenavé barvy, občas je výrazná i bílá. Samice běžné bývají o 60 % větší než samci, u některých druhů dosahují až dvojnásobné váhy samců. Taková převrácená [[Pohlavní dimorfismus|pohlavní dvojtvárnost]] je vůbec největší mezi všemi ptáky. [12] => [13] => Většina druhů je [[Polyandrie|polyandrických]] (žijí v mnohomužství); samice se spáří se samcem, naklade mu [[Snůška|snůšku]] a tím její mateřský příspěvek končí. Měsíc dlouhou [[Inkubace vejce|inkubaci]] i výchovu mláďat zajišťuje pouze samec. Ostnáci se živí hlavně [[Hmyz|hmyzem]], [[měkkýši]] a [[korýši]], některé druhy občas pojídají i [[Semeno|semena]]. Rozlišuje se 8 recentních druhů v 6 rodech, známo je i několik fosilních druhů, ty nejstarší z [[Oligocén|oligocénu]]. Všechny populace ostnáků jsou patrně na pomalém ústupu v důsledku [[Ničení biotopů|zániku přirozených stanovišť]], rychleji ubývá hlavně [[ostnák madagaskarský]], který je [[Ohrožený druh|ohrožený]]. [14] => [15] => == Systematika == [16] => Čeleď Jacanidae vytyčili v roce 1854 francouzští přírodovědci [[Jean-Charles Chenu]] a [[Marc Athanase Parfait Œillet des Murs|Marc des Murs]] po názvem „Jacaneinae“.{{Citace monografie [17] => | příjmení = Chenu [18] => | jméno = J.-C. [19] => | příjmení2 = Des Murs [20] => | jméno2 = M.A.P.O. [21] => | titul = Encyclopédie d'Histoire Naturelle: Oiseaux [22] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/page/47982267 [23] => | vydavatel = Chez Maresgq [24] => | místo = Paris [25] => | strany = 238 [26] => | datum vydání = 1854 [27] => | ročník = 6 [28] => | jazyk=fr [29] => }} Pro datum publikace viz: {{Citace monografie|příjmení=Dickinson|jméno=E.C.|příjmení2=Overstreet|jméno2=L.K.|příjmení3=Dowsett|jméno3=R.J.|příjmení4=Bruce|jméno4=M.D.|rok=2011|titul=Priority! The Dating of Scientific Names in Ornithology: a Directory to the literature and its reviewers|místo=Northampton, UK|vydavatel=Aves Press|isbn=978-0-9568611-1-5|strany=83–84|url=https://www.researchgate.net/publication/267763194|jazyk=en}}{{Citace monografie [30] => | příjmení = Bock [31] => | jméno = Walter J. [32] => | titul = History and Nomenclature of Avian Family-Group Names [33] => | url = http://digitallibrary.amnh.org/handle/2246/830 [34] => | vydavatel = American Museum of Natural History [35] => | místo = New York [36] => | strany = 112, 137, 232 [37] => | svazek = Bulletin of the American Museum of Natural History [38] => | rok = 1994 [39] => | ročník = Number 222 [40] => }} Moderní název „Jacanidae“ poprvé použil norskoamerický ornitolog [[Leonhard Stejneger]] roku 1885.{{Citace periodika [41] => | příjmení = Stejneger [42] => | jméno = Leonhard [43] => | titul = Analecta Ornithologica: Sixth Series. XXIX. ''Jacan'' contra ''Parra'' [44] => | periodikum = The Auk [45] => | datum vydání = 1885 [46] => | ročník = 2 [47] => | číslo = 4 [48] => | strany = 337–343 [338] [49] => | doi = 10.2307/4625293 [50] => | jazyk = en [51] => | url = https://www.biodiversitylibrary.org/part/86911 [52] => }} Název čeledi pochází z názvu rodu ''Jacana'', které pochází z portugalského ''jaçanã''. To je odvozeno z [[Tupijština|tupijštiny]], ve které se slovem y''aassānā'' či ''yohānā'' označuje nějaký velmi hlasitý vodní pták.{{Citace monografie [53] => | příjmení = Jobling [54] => | jméno = James A. [55] => | titul = The Helm Dictionary of Scientific Bird Names [56] => | url = https://archive.org/details/Helm_Dictionary_of_Scientific_Bird_Names_by_James_A._Jobling [57] => | vydavatel = Christopher Helm [58] => | místo = London [59] => | strany = 210 [60] => | isbn = 978-1-4081-2501-4 [61] => | rok = 2010 [62] => }} [63] => [64] => === Vnější systematika === [65] => V taxonomickém řazení spadají ostnákovití do řádu [[Dlouhokřídlí|dlouhokřídlých]] a podřádu [[Scolopaci]]. V rámci tohoto podřádu lze vysledovat dvě linie: tu bazální představují [[slukovití]] (Scolopacidae), jejich [[Sesterská skupina|sesterský klad]] je tvořen čeleděmi ostnákovití, [[slučicovití]] (Rostratulidae), [[dropíkovití]] (''Pedionomidae'') a [[Písečníkovití (ptáci)|písečníkovití]] (Thinocoridae).{{Citace periodika [66] => | příjmení = Ericson [67] => | jméno = Per GP [68] => | příjmení2 = Envall [69] => | jméno2 = Ida [70] => | příjmení3 = Irestedt [71] => | jméno3 = Martin [72] => | titul = Inter-familial relationships of the shorebirds (Aves: Charadriiformes) based on nuclear DNA sequence data [73] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [74] => | datum vydání = 2003-07-23 [75] => | ročník = 3 [76] => | číslo = 1 [77] => | strany = 16 [78] => | issn = 1471-2148 [79] => | pmid = 12875664 [80] => | doi = 10.1186/1471-2148-3-16 [81] => | jazyk = en [82] => | url = https://doi.org/10.1186/1471-2148-3-16 [83] => | datum přístupu = 2024-04-19 [84] => }}{{Citace periodika [85] => | příjmení = Gibson [86] => | jméno = Rosemary [87] => | příjmení2 = Baker [88] => | jméno2 = Allan [89] => | titul = Multiple gene sequences resolve phylogenetic relationships in the shorebird suborder Scolopaci (Aves: Charadriiformes) [90] => | periodikum = Molecular Phylogenetics and Evolution [91] => | datum vydání = 2012-07 [92] => | ročník = 64 [93] => | číslo = 1 [94] => | strany = 66–72 [95] => | doi = 10.1016/j.ympev.2012.03.008 [96] => | jazyk = en [97] => | url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1055790312001133 [98] => | datum přístupu = 2024-04-19 [99] => }} Zatímco genetická studie z roku 2003 fylogenetický vztah těchto skupin nerozluštila, genetická analýza z roku 2007 již poukázala na sesterský vztah ostnákovitých a slučicovitých.{{Citace periodika [100] => | příjmení = Fain [101] => | jméno = Matthew G. [102] => | příjmení2 = Houde [103] => | jméno2 = Peter [104] => | titul = Multilocus perspectives on the monophyly and phylogeny of the order Charadriiformes (Aves) [105] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [106] => | datum vydání = 2007-03-08 [107] => | ročník = 7 [108] => | číslo = 1 [109] => | strany = 35 [110] => | issn = 1471-2148 [111] => | pmid = 17346347 [112] => | doi = 10.1186/1471-2148-7-35 [113] => | jazyk = en [114] => | url = https://doi.org/10.1186/1471-2148-7-35 [115] => | datum přístupu = 2024-04-19 [116] => }} To bylo potvrzeno i ve fylogenetické analýze z roku 2012. Vztahy čeledí v podřádu Scolopaci zachycuje následující kladogram: [117] => [118] => {{klad|{{klad [119] => |label1= [120] => |1={{klad [121] => |1=[[Lari (ptáci)|Lari]] [122] => |label2=[[Scolopaci]] [123] => |2={{klad [124] => |1=[[Scolopacidae]] – slukovití [125] => |label2=  [126] => |2={{klad [127] => |label1=  [128] => |1={{klad [129] => |1='''Jacanidae''' – '''ostnákovití''' [130] => |2=[[Rostratulidae]] – slučicovití [131] => }} [132] => |label2=  [133] => |2={{klad [134] => |1=[[Pedionomidae]] – dropíkovití [135] => |2=[[Thinocoridae]] – písečníkovití [136] => }} [137] => }} [138] => }} [139] => }} [140] => |2=[[Charadrii]] [141] => }}|style=font-size:100%;line-height:100%|label1= }} [142] => V minulosti byli ostnákovití občas řazeni ke [[Krátkokřídlí|krátkokřídlým]] (Gruiformes), kde byli spojováni s [[Chřástalovití|chřástalovitými]] (Rallidae), kterými jsou nápadně podobní (čelní štítek, dlouhé nohy, stejný typ stanovišť aj.). [143] => [144] => === Vnitřní systematika === [145] => [[Soubor:Bird-life; a guide to the study of our common birds (1898) (14569022360).jpg|náhled|Ilustrace [[Ostnák trnitý|ostnáka trnitého]] zachycující hlavní znaky ostnáků: dlouhé nohy, extrémně prodloužené prsty a osten v ohbí křídla]] [146] => V rámci ostnákovitých lze rozeznat dva zřetelné klady. První tvoří rody ''[[Jacana]]'' (Jižní a střední Amerika) a ''[[Hydrophasianus]]'' (Asie), druhý klad tvoří ''[[Irediparra]]'' (Australasie), ''[[Microparra]]'' (Afrika), ''[[Metopidius]]'' (Asie) a ''[[Actophilornis]]'' (Afrika).{{Citace periodika [147] => | příjmení = Whittingham [148] => | jméno = Linda A. [149] => | příjmení2 = Sheldon [150] => | jméno2 = Frederick H. [151] => | příjmení3 = Emlen [152] => | jméno3 = Stephen T. [153] => | titul = Molecular Phylogeny of Jacanas and its Implications for Morphologic and Biogeographic Evolution [154] => | periodikum = The Auk [155] => | datum vydání = 2000-01-01 [156] => | ročník = 117 [157] => | číslo = 1 [158] => | strany = 22–32 [159] => | issn = 1938-4254 [160] => | doi = 10.1093/auk/117.1.22 [161] => | jazyk = en [162] => | url = https://doi.org/10.1093/auk/117.1.22 [163] => | datum přístupu = 2024-04-19 [164] => }} Toto rozdělení bylo navrženo již v roce 1978 na základě analýzy kostí a částečně i opeření a svaloviny. Rody ''Jacana'' a ''Hydrophasianus'' jsou charakteristické přítomností křídelních ostnů, zatímco ostatní rody mají na křídle bobulovité výrůstky. Skupina ''Jacana''-''Hydrophasianus'' má navíc světle zbarvené proužky na křídlech ve všech typech opeření a nedospělí ptáci mají přes oko černý proužek; u druhé skupiny není žádná z těchto charakteristik opeření přítomna.{{Citace periodika [165] => | příjmení = Strauch [166] => | jméno = Joseph G. [167] => | titul = The phylogeny of the Charadriiformes (Aves): a new estimate using the method of character compatibility analysis [168] => | periodikum = The Transactions of the Zoological Society of London [169] => | datum vydání = 1978-09 [170] => | ročník = 34 [171] => | číslo = 3 [172] => | strany = 263–345 [173] => | issn = 0084-5620 [174] => | doi = 10.1111/j.1096-3642.1978.tb00375.x [175] => | jazyk = en [176] => | url = https://zslpublications.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1096-3642.1978.tb00375.x [177] => | datum přístupu = 2024-04-19 [178] => }} Rozdělení zmíněné výše bylo potvrzeno i genetickými studiemi.{{Citace periodika [179] => | příjmení = Baker [180] => | jméno = Allan J [181] => | příjmení2 = Pereira [182] => | jméno2 = Sérgio L [183] => | příjmení3 = Paton [184] => | jméno3 = Tara A [185] => | titul = Phylogenetic relationships and divergence times of Charadriiformes genera: multigene evidence for the Cretaceous origin of at least 14 clades of shorebirds [186] => | periodikum = Biology Letters [187] => | datum vydání = 2007-04-22 [188] => | ročník = 3 [189] => | číslo = 2 [190] => | strany = 205–210 [191] => | issn = 1744-9561 [192] => | pmid = 17284401 [193] => | doi = 10.1098/rsbl.2006.0606 [194] => | jazyk = en [195] => | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsbl.2006.0606 [196] => | datum přístupu = 2024-04-19 [197] => }} Příbuzenské vztahy mezi jednotlivými druhy zobrazuje následující kladogram:{{Citace periodika [198] => | příjmení = Thomas [199] => | jméno = Gavin H. [200] => | příjmení2 = Wills [201] => | jméno2 = Matthew A. [202] => | příjmení3 = Székely [203] => | jméno3 = Tamás [204] => | titul = A supertree approach to shorebird phylogeny [205] => | periodikum = BMC Evolutionary Biology [206] => | datum vydání = 2004-08-24 [207] => | ročník = 4 [208] => | číslo = 1 [209] => | strany = 28 [210] => | issn = 1471-2148 [211] => | pmid = 15329156 [212] => | doi = 10.1186/1471-2148-4-28 [213] => | jazyk = en [214] => | url = https://doi.org/10.1186/1471-2148-4-28 [215] => | datum přístupu = 2024-04-19 [216] => }} [217] => [218] => {{klad|{{klad [219] => |label1=  [220] => |1={{klad [221] => |1=''[[Jacana]]'' [222] => |2=''[[Hydrophasianus]]'' [223] => }} [224] => |label2=  [225] => |2={{klad [226] => |label1=  [227] => |1={{klad [228] => |label1=  [229] => |1={{klad [230] => |1=''[[Microparra]]'' [231] => |2=''[[Irediparra]]'' [232] => }} [233] => |2=''[[Metopidius]]'' [234] => }} [235] => |2=''[[Actophilornis]]'' [236] => }} [237] => }}|style=font-size:100%;line-height:100%|label1= }} [238] => [239] => Zvláštností výše uvedeného kladogramu jsou sesterské vztahy amerického rodu ''Jacana'' a asijského ''Hydrophasianus'', i sesterský vztah afrického rodu ''Microparra'' a australasijského ''Irediparra''. Není zcela jasné, jaké mechanismy stály za tím, že nejpříbuznější větve se vyskytují na jiných kontinentech. Autoři molekulární studie z roku 2000 mají za to, že původní rozšíření těchto rodů bylo mnohem větší, avšak rody místně časem vyhynuly, takže nynější druhy v podstatě představují reliktní populace. Hned 4 z 6 rozeznávaných rodů jsou [[Monotypický taxon|monotypické]]. To znamená, že každý z rodů zahrnuje pouze jeden druh. Seznam druhů ostnákovitých zachycuje následující tabulka:{{Citace elektronické monografie [240] => | titul = Buttonquail, thick-knees, sheathbills, plovers, oystercatchers, stilts, painted-snipes, jacanas, Plains-wanderer, seedsnipes [241] => | url = https://www.worldbirdnames.org/bow/buttonquail/ [242] => | vydavatel = IOC World Bird List v14.1 [243] => | datum vydání = 2024 [244] => | datum_přístupu = 2024-04-14 [245] => | doi = [246] => | jazyk = en [247] => }} [248] => {| class="wikitable" [249] => |+ [250] => !Obrázek [251] => !Vědecké jméno [252] => !Běžné jméno [253] => !Výskyt [254] => |- [255] => |[[File:Lesser_Jacana,_Microparra_capensis,_Chobe_River,_Botswana.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Lesser_Jacana,_Microparra_capensis,_Chobe_River,_Botswana.jpg|150x150pixelů]] [256] => |''Microparra capensis'' [257] => |[[ostnák malý]] [258] => |střední a jihovýchodní Afrika [259] => |- [260] => |[[File:African_jacana_(Actophilornis_africanus)_Kenya.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:African_jacana_(Actophilornis_africanus)_Kenya.jpg|150x150pixelů]] [261] => |''Actophilornis africanus'' [262] => |[[ostnák africký]] [263] => |střední a jižní Afrika [264] => |- [265] => |[[File:Madagascar_Jaçana.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Madagascar_Ja%C3%A7ana.jpg|150x150pixelů]] [266] => |''Actophilornis albinucha'' [267] => |[[ostnák madagaskarský]] [268] => |Madagaskar [269] => |- [270] => |[[File:Corroboree_Jacana.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Corroboree_Jacana.jpg|150x150pixelů]] [271] => |''Irediparra gallinacea'' [272] => |[[ostnák lotosový]] [273] => |Malajsie, jihovýchodní Austrálie [274] => |- [275] => |[[File:Pheasant_tailed_jacana_2016.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Pheasant_tailed_jacana_2016.jpg|150x150pixelů]] [276] => |''Hydrophasianus chirurgus'' [277] => |[[ostnák bažantovitý]] [278] => |Asie [279] => |- [280] => |[[Soubor:Bronze-winged jacana (Metopidius indicus) Photograph by Shantanu Kuveskar.jpg|150x150pixelů]] [281] => |''Metopidius indicus'' [282] => |[[ostnák hnědoocasý]] [283] => |Asie [284] => |- [285] => |[[File:NorthernJacana.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:NorthernJacana.jpg|150x150pixelů]] [286] => |''Jacana spinosa'' [287] => |[[ostnák trnitý]] [288] => |Mexiko, střední Asie [289] => |- [290] => |[[File:Jacana_jacana_walking_in_water.jpg|odkaz=https://en.wikipedia.org/wiki/File:Jacana_jacana_walking_in_water.jpg|150x150pixelů]] [291] => |''Jacana jacana'' [292] => |[[ostnák jihoamerický]] [293] => |Panama, severovýchodní Jižní Amerika [294] => |} [295] => [296] => === Fosilní druhy === [297] => K nejstarším fosilním druhů patří rod ''[[Nupharanassa]]'', jehož fosilizované pozůstatky ze spodního [[Oligocén|oligocénu]] byly nalezeny v [[Egypt|Egyptě]]. [[Typový druh]] tohoto rodu, ''[[Nupharanassa bulotorum]]'', se vyznačoval tím, že byl o 30–35 % větší než největší druhy recentních ostnáků. Z Egypta jsou ještě známy rovněž oligocénní druhy ''[[Nupharanassa tolutaria]]'' a [[Janipes nymphaeobates|''Janipes nymphaeobates'']]. ''J. nymphaeobates'' byl také větší než recentní druhy, avšak menší než zmíněný ''Nupharanassa bulotorum''.{{Citace monografie [298] => | autor = Rasmussen, D.T. [299] => | autor2 = Olson, Storrs L. [300] => | autor3 = Simons, Elwyn L. [301] => | titul = Fossil Birds from the Oligocene Jebel Qatrani Formation, Fayum Province, Egypt [302] => | url = https://repository.si.edu/bitstream/handle/10088/1984/SCtP-0062-Lo_res.pdf?sequence=2&isAllowed=y [303] => | vydavatel = Smithsonian Institution [304] => | místo = Washington, D.C. [305] => | strany = 7–9 [306] => | jazyk = en [307] => | rok = 1987 [308] => }} Z Floridy je znám středně [[Pliocén|pliocenní]] zástupce rodu ''Jacana'', ''[[Jacana farrandi]]''.{{Citace periodika [309] => | příjmení = Olson [310] => | jméno = Storrs [311] => | titul = A jacana from the Pliocene of Florida (Aves: Jacanidae) [312] => | periodikum = Proceedings of the Biological Society of Washington [313] => | ročník = 89 [314] => | číslo = 19 [315] => | strany = 259–264 [316] => | jazyk = en [317] => | url = http://si-pddr.si.edu/dspace/bitstream/10088/1730/1/Jacana_farrandi.pdf [318] => | rok = 1976 [319] => }} Jeden fosilní druh ''Nupharanassa bohemica'' z raného miocénu byl popsán i z Česka,{{Citace periodika [320] => | příjmení = Mlíkovský [321] => | jméno = Jiří [322] => | titul = A new jacana (Aves: Jacanidae) from the Early Miocene of the Czech Republic [323] => | periodikum = Comptes Rendus de l'Académie des Sciences - Series IIA - Earth and Planetary Science [324] => | datum vydání = 1999-01-01 [325] => | ročník = 328 [326] => | číslo = 2 [327] => | strany = 121–123 [328] => | issn = 1251-8050 [329] => | doi = 10.1016/S1251-8050(99)80007-X [330] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S125180509980007X [331] => | datum přístupu = 2024-04-20 [332] => }} avšak zařazení fosilie mezi ostnákovité bylo zpochybněno s tím, že se jedná o fosilii značně odlišnou jiným fosilním ostnákům a spíše by se hodilo druh zařadit mezi [[Mandelíkovití|mandelíkovité]] (Coraciidae).{{Citace periodika [333] => | příjmení = Mourer-Chauviré [334] => | jméno = Cécile [335] => | titul = Position systématique de Nupharanassa bohemica Mlíkovsky, 1999 [336] => | periodikum = Comptes Rendus de l'Académie des Sciences - Series IIA - Earth and Planetary Science [337] => | datum vydání = 1999-07-30 [338] => | ročník = 329 [339] => | číslo = 2 [340] => | strany = 149–152 [341] => | issn = 1251-8050 [342] => | doi = 10.1016/S1251-8050(99)80217-1 [343] => | jazyk = en [344] => | url = https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1251805099802171 [345] => | datum přístupu = 2024-04-20 [346] => }} [347] => [348] => == Výskyt == [349] => [[Soubor:Bronze-winged jacana (Metopidius indicus).jpg|náhled|[[Ostnák hnědoocasý]]]] [350] => Ostanákovití mají pantropický výskyt. To znamená, že jejich areál rozšíření zahrnuje tropické oblasti obou polokoulí, podobně jako je tomu u [[Čápi|čápů]] nebo [[Chřástalcovití|chřástalovců]]. Konkrétně obývají tropy a subtropy střední a Jižní Ameriky, Afriky včetně Madagaskaru, jihovýchodní Asie a Austrálie. Jedná se o ptáky nerozlučně spjaté se sladkou vodou a vodním prostředím. Preferují hlavně [[Močál|močály]], vyskytují se i na [[Jezero|jezerech]]. V moderních dobách obývají i člověkem vytvořené vodní plochy, jako jsou [[Vodní nádrž|vodní nádrže]] a [[Rybník|rybníky]]. Preferují místa s plovoucí vegetací, mj. [[Lotos|lotosy]] nebo [[Rákosina|rákosinami]]. Za krmením zaletí i do záplavových oblastí nebo na [[Rýžové pole|rýžová pole]]. Lesům se vyhýbají, i na močálech mají rádi stanoviště s dostatečným rozhledem. Obývají hlavně nížiny, mohou však vystoupat až do 2400 m n. m.{{Citace monografie [351] => | spoluautoři = et al. [352] => | titul = Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 9: Birds II [353] => | vydavatel = Gale [354] => | místo = Detroit [355] => | strany = 107-114 [356] => | isbn = 9780787657857 [357] => | oclc = 745926526 [358] => | jazyk = en [359] => | příjmení1 = Grzimek [360] => | jméno1 = Bernhard [361] => | rok = 2003 [362] => }} [363] => == Popis == [364] => Jedná se o středně velké ptáky o velikosti 15–58 cm a váze 40–275 g. Největším ostnákem je ostnák bažantovitý, nejmenší druh představuje ostnák malý. [[Pohlavní dimorfismus|Pohlavní dvojtvárnost]] bývá výrazná, samice jsou typicky asi o 60 % těžší než samci. U některých druhů jsou samice v průměru až o 78 % těžší než samci a samice ostnáka bažantovitého může vážit i dvakrát více než samec. Tato extrémní převrácená pohlavní dvojtvárnost je dokonce největší mezi všemi ptáky i savci. [365] => [[Soubor:NorthernJacana.jpg|vlevo|náhled|Ostnák trnitý s viditelným ostnem v ohbí křídla]] [366] => V opeření se samec od samice neliší, takže v terénu jsou od sebe k nerozeznání. To nejednou vedlo mezi vědci k nedorozumění při výzkumech hnízdících návyků ostnáků. Barva opeření se liší podle druhu, většina ostnáků je načervenalá, nazelenalá až černá, u jiných je výrazná i bílá barva. Ostnák malý je neotenický, tzn. ponechává si juvinelní opeření i v dospělosti. Zatímco většina druhů tráví celý rok ve stejném šatu, ostnák bažantovitý se v době hnízdění obléká do stavebního šatu, jehož součástí je i velmi dlouhý ocas. Dospělci mívají výrazné čelní štítky, laloky v koutcích zobáku nebo laločnaté hřebínky; výjimkou jsou ostnák bažantovitý, který má bílou korunku, a ostnák malý, jehož čelní štítek je malý nebo absentní. Juvinelní šat ostnáků je typicky hnědavých barev, adultní opeření vyrůstá kolem věku jednoho roku. S výjimkou ostnáka trnitého a malého ostnáci přepeřují všechny letky najednou, takže jsou dočasně nelétaví. [367] => [368] => Ostnáci mají dlouhé tenké krky, dlouhé nohy a extrémně prodloužené prsty s dlouhými drápy. Tyto dlouhé prsty bez blan ostnákům umožňují rozložit svou hmotnost a chodit po plovoucí vegetaci.{{Citace periodika [369] => | příjmení = Winkler [370] => | jméno = David W. [371] => | příjmení2 = Billerman [372] => | jméno2 = Shawn M. [373] => | příjmení3 = Lovette [374] => | jméno3 = Irby J. [375] => | titul = Jacanas (Jacanidae), version 1.0 [376] => | periodikum = Birds of the World [377] => | datum vydání = 2020 [378] => | issn = 2771-3105 [379] => | doi = 10.2173/bow.jacani1.01species_shared.bow.project_name [380] => | jazyk = en [381] => | url = https://birdsoftheworld.org/bow/species/jacani1/cur/introduction [382] => | datum přístupu = 2024-04-19 [383] => }} Díky této schopnosti vytěžují poměrně unikátní [[Ekologická nika|ekologickou niku]]. Prsty mohou být dlouhé až kolem 10 cm. U rodů ''Actophilornis'', ''Metopidius'' a ''Irediparra'' má [[vřetenní kost]] (''radius'') unikátní, ostře čepelovitý tvar, což je patrně adaptace na zahřívání vajec a ptáčat pod křídlem.{{Citace elektronického periodika [384] => | příjmení = Fry [385] => | jméno = C.H. [386] => | titul = The jacanid radius and microparra a neotenic genus [387] => | periodikum = Gerfaut 73(2): 173-184 [388] => | url = https://eurekamag.com/research/006/707/006707461.php [389] => | datum vydání = 1983 [390] => | ročník = 73 [391] => | číslo = 2 [392] => | strany = 173-184 [393] => | jazyk = en [394] => | datum přístupu = 2024-04-15 [395] => }} Rody ''Jacana'' a ''Hydrophasianus'' mají v ohbí křídla zrohovatělý špičatý osten, ostatní rody mají jen tvrdé hrbolovité výrůstky. Ostny jsou přítomné u samic i samců a jsou používány k obraně proti predátorům, k zastrašování kompetice v době hnízdění i během námluv.{{Citace periodika [396] => | příjmení = Berglund [397] => | jméno = Anders [398] => | titul = Why are sexually selected weapons almost absent in females? [399] => | periodikum = Current Zoology [400] => | datum vydání = 2013-08-01 [401] => | ročník = 59 [402] => | číslo = 4 [403] => | strany = 564–568 [404] => | issn = 2396-9814 [405] => | doi = 10.1093/czoolo/59.4.564 [406] => | jazyk = en [407] => | url = https://doi.org/10.1093/czoolo/59.4.564 [408] => | datum přístupu = 2024-04-20 [409] => }}{{Citace periodika [410] => | příjmení = Lipshutz [411] => | jméno = Sara E. [412] => | titul = Divergent competitive phenotypes between females of two sex-role-reversed species [413] => | periodikum = Behavioral Ecology and Sociobiology [414] => | datum vydání = 2017-07 [415] => | ročník = 71 [416] => | číslo = 7 [417] => | issn = 0340-5443 [418] => | doi = 10.1007/s00265-017-2334-0 [419] => | jazyk = en [420] => | url = http://link.springer.com/10.1007/s00265-017-2334-0 [421] => | datum přístupu = 2024-04-20 [422] => }} [423] => [424] => == Biologie a ekologie == [425] => [[Soubor:Irediparra gallinacea1.jpg|náhled|Ostnák lotosový při hopsání po lotosech]] [426] => V místech svého výskytu se jedná o poměrně běžné ptáky, které se dá dobře [[Pozorování ptáků|pozorovat]] pro jejich relativní krotkost. Žijí většinou usedavým způsobem života, pouze ostnák bažantovitý je částečně [[Migrace ptáků|tažný]]. V případě zhoršení životních podmínek, které může přinést např. sucho, mohou oblast opustit a přeletět do míst s vhodnějším životním prostředním. Jejich let je ostatně jen velmi slabý, typicky přeletují jen na krátké vzdálenosti. Jsou zato zdatní plavci a samec s ptáčaty často při úprku před predátorem raději uplave než uletí. [427] => [428] => Hlasový projev ostnáků je pronikavý a zvučný. K vokálním projevům nejčastěji dochází v době hnízdění a péče o mláďata. Vydávají nejrůznější pisklavé skřípavé zvuky nebo série cvrlikání a štěbetání. V době hnízdění se typicky vyskytují v páru, mimo hnízdění se mohou sdružovat do početných [[Hejno|hejn]] o stovkách jedinců. Ostnáci často natáčí svou hlavu do strany a s očima nahoře vyhlíží ptačí predátory.[[Soubor:Bronze-winged jacana (Metopidius indicus) immature composite (cropped).jpg|vlevo|náhled|Ostnák hnědoocasý (juvenál) s ulovenou potravou v zobáku]] [429] => === Potrava === [430] => Živí se hlavně [[Hmyz|hmyzem]], [[měkkýši]] a [[korýši]], některé druhy občas pojídají i [[Semeno|semena]]. Někdy sezobnou i menší [[Ryby|rybku]]. Typicky se krmí tak, že prochází po plovoucích nebo jemně ponořených vodních rostlinách a hledají na plovoucích listech nebo těsně pod vodou malé [[Bezobratlí|bezobratlé]] živočichy. Nezřídka [[Zobák|zobákem]] zvedají listy, aby zjistili, zda se pod nimi nachází potrava. Menší rostliny jako [[Salvinia|nepukalky]] (''Salvinia'') vyrvou zobákem i z kořeny, převrátí a v kořenovém sytému hledají korýše, menší [[Plži|plže]] a další drobné bezobratlé. Včely a [[Dvoukřídlí|dvoukřídlé]] často sbírají z květů. Včely před spolknutím vždy namočí do vody. [431] => [432] => Ostnáci tráví sbíráním potravy až 90 % svého dne. Výjimku tvoří doba inkubace a výchovy mláďat – v těchto obdobích se samec věnuje dost mláďatům a samice může být na stráži teritoria, takže oba tráví sbíráním potravy méně času. Někdy mohou sbírat potravu za jinými zvířaty, kteří se prochází nebo proplouvají močálem, a rozdmychávají tak vodní bezobratlé. Ostnák jihoamerický byl zaznamenán při vyzobávání [[Klíšťata|klíšťat]] z [[Kapybara|kapybary]].{{Citace periodika [433] => | příjmení = Marcus [434] => | jméno = Mickey J. [435] => | titul = Feeding associations between capybaras and jacanas: a case of interspecific grooming and possibly mutualism [436] => | periodikum = Ibis [437] => | datum vydání = 1985-04 [438] => | ročník = 127 [439] => | číslo = 2 [440] => | strany = 240–243 [441] => | issn = 0019-1019 [442] => | doi = 10.1111/j.1474-919X.1985.tb05058.x [443] => | jazyk = en [444] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1111/j.1474-919X.1985.tb05058.x [445] => | datum přístupu = 2024-04-20 [446] => }} [447] => [448] => === Hnízdění === [449] => [[Soubor:Ninho da mamãe.jpg|náhled|Vejce ostnáka jihoamerického]] [450] => Ostnák malý je [[Monogamie|monogamním]] druhem se sdílenou mateřskou péčí. Všechny ostatní druhy jsou [[Polyandrie|polyandrické]] – samice se spáří se samcem, naklade do jeho hnízda [[Snůška|snůšku]] vajec a po vyklubání ptáčat nebo již během inkubace se vydá spářit s dalším samcem. Veškerou hnízdní i pohnízdní péči od [[Inkubace vejce|inkubace]] po východu mláďat zajišťuje pouze samec. Polyandrie je u ostnáků do určité míry individuální a občas se najdou samice, které žijí v monogamních svazcích. Ostnáci se vykazují silnou a komplexní [[Teritorium (ekologie)|teritorialitou]]. Samci si vyhraňují teritoria, která brání proti vetřelcům hlasitým pronikavým voláním. Z teritoria vedle samců téhož druhu vyhání i ostatní druhy [[Vodní ptáci|vodních ptáků]], na které se vrhají po zemi i ze vzduchu. Jakmile se objeví na samčím teritoriu samice, typicky dochází ke spáření.{{Citace monografie [451] => | titul = Bird families of the world [452] => | url = http://archive.org/details/birdfamiliesofwo0000unse_a0o5 [453] => | editoři = C. J. O. Harrison, Peter Hutchison, Joop Van Der Liet, Juliet Grindle [454] => | vydavatel = Abrams [455] => | místo = New York [456] => | rok vydání = 1978 [457] => | počet stran = 274 [458] => | strany = 93-95 [459] => | isbn = 978-0-8109-0706-5 [460] => | jazyk = en [461] => }} Samice si typicky udržuje větší teritorium, které je rozděleno na několik menších teritorií samců. Samice tato menší samčí teritoria pravidelně navštěvuje a v případě, že nalezne samce, který již úspěšně vyvedl snůšku nebo o ni přišel, se se samcem spáří a naklade mu novou snůšku. Samice mezi sebou mohou soupeřit o jednotlivá nebo několikerá samčí teritoria. Může dokonce dojít k uzmutí všech samců a jejich teritorií jinou samicí. Samice ostnáka trnitého po uzmutí teritoria od jiné samice typicky rozklove přítomnou snůšku a vejce částečně sní. V případě přítomnosti novorozeňat je může uklovat k smrti. Samec se brzy s nastalou situací smíří a s novou samicí se brzy spáří. [462] => [[Soubor:African Jacana (Actophilornis africanus) shielding one egg from the sun ... (39807079893).jpg|vlevo|náhled|Ostnák africký na hnízdě]] [463] => [[Ptačí hnízdo|Hnízdo]] ostnáků většinou představuje jen nedbalá plošinka z vodních rostlin umístěná na plovoucí vegetaci. Staví ji samec s občasným přispěním samice, veškerá další mateřská péče je však v rukou samce. Samice některých druhů sice mohou občasně krátce pomoci za zahříváním vajec nebo obranou teritoria, avšak samice se účastní pouze aktivit, při kterých nedochází k interakcí s ptáčaty.{{Citace monografie [464] => | titul = Handbook of the birds of the world: Volume 3, Hoatzin to Auks [465] => | url = https://archive.org/details/handbookofbirdso0003unse/ [466] => | editoři = Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal [467] => | vydavatel = Lynx Edicions [468] => | místo = Barcelona [469] => | rok vydání = 1996 [470] => | strany = 276-292 [471] => | isbn = 84-87334-20-2 [472] => | jazyk = en [473] => }} Snůška obsahuje 3–6, nejčastěji 4 hruškovitá vejce se silnou [[Skořápka|skořápkou]]. Vejce bývají olivově hnědá s nepravidelnými černými vlnovkami. Vejce jsou vzhledem k velikost dospělých ostnáků poměrně malá, což je patrně daň za to, že samice klade více snůšek za rok.{{Citace periodika [474] => | příjmení = Ward [475] => | jméno = David [476] => | titul = Do polyandrous shorebirds trade off egg size with egg number? [477] => | periodikum = Journal of Avian Biology [478] => | datum vydání = 2000-12 [479] => | ročník = 31 [480] => | číslo = 4 [481] => | strany = 473–478 [482] => | issn = 0908-8857 [483] => | doi = 10.1034/j.1600-048X.2000.310406.x [484] => | jazyk = en [485] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1034/j.1600-048X.2000.310406.x [486] => | datum přístupu = 2024-04-19 [487] => }} Samice typicky klade 2–3 snůšky ročně, avšak nezřídka i více a samice ostnáka bažantovitého může dokonce naklást i 10 snůšek pro 10 samců za jediný rok. Hnízdo bývá umístěno tak nízko nad hladinou, že se vejce někdy mohou dotýkat vody. Samec to řeší tak, že při inkubaci vsune pod vejce letky, takže částečně vejce izoluje od chladné vody a vedle tepla z torza k zahřívání vajec a později i ptáčat používá i křídla, která roztáhne nad vejci nebo ptáčaty.{{Citace monografie [488] => | příjmení = Šťastný [489] => | jméno = Karel [490] => | příjmení2 = Bejček [491] => | jméno2 = Vladimír [492] => | příjmení3 = Vašák [493] => | jméno3 = Pavel [494] => | titul = Svět zvířat V: Ptáci (2) [495] => | vydavatel = Albatros Media [496] => | místo = Praha [497] => | rok vydání = 1998 [498] => | strany = 22 [499] => | isbn = 978-80-00-00657-4 [500] => }} Vejce může v podpaždí nebo přitisknuté mezi zobákem a hrudí i přenést na krátké vzdálenosti, občas může vejce i překoulet zobákem po plovoucí vegetaci. K přenesu dochází typicky v případě, že se hnízdo začne potápět či rozpadat. [[Inkubace vejce|Inkubace]] trvá kolem měsíce. [501] => [[Soubor:Comb-crested jacana (Irediparra gallinacea novaehollandiae) chick Kakadu.jpg|náhled|Ptáče ostnáka lotosového]] [502] => [[Prekocialita a altricialita|Prekociální]] mláďata se krátce po narození dovedou sama krmit. Samec je nepřikrmuje, avšak vyvádí je za potravou a ukazuje jim potravu zobákem. Společné krmení je v rané fázi růstu velmi důležité a v případě absence samce mláďata často jen posedávají po listech plovoucí vegetace a nekrmí se. Je znám případ mláďat ostnáků skvrnitých, která zemřela hladem poté, co jejich otec zmizel. První den až dva samec své potomky takřka nepřetržitě zahřívá pod křídly, a po dalších několik týdnů je zahřívá jen v případě špatného počasí nebo chladných nocí. V případě nebezpečí se ptáčata uchýlí pod otcova křídla, který takto pod křídlem dokonce může své potomky na krátkou vzdálenost i přenést; létat s ptáčaty v podpaždí nedovede. [503] => [[Soubor:Actophilornis africana -Kakegawa Kacho-en, Kakegawa, Shizuoka, Japan -adult and chick-8a.jpg|vlevo|náhled|Ostnák africký s mládětem]] [504] => V případě nebezpečí mohou ptáčata i tzv. snorklovat, tzn. ponoří své tělo pod vodu a nechají nad vodu vyčnívat jen zobák, přes který dýchají. Podobně jako u některých dalších dlouhokřídlých, i u ostnáků může v případě ohrožení [[Predátor|predátorem]] dojít k předvádění zranění, aby tak rodič odlákal pozornost predátora od hnízda k dospělci. K předváděcím taktikám patří ležení na zemi s částečně roztaženými křídly a nemotorným máváním, které vypadá, jako by ostnák nemohl vzlétnout. Dalším „divadlem“ je táhnutí narovnané nohy za tělem, které připomíná zranění nohy. K prvnímu letu ptáčat dochází ve věku kolem 6–12 týdnů, kdy také dochází k disperzi. [505] => [506] => Polyandrie je u ptáků velmi vzácná.{{Citace periodika [507] => | příjmení = Jenni [508] => | jméno = Donald A. [509] => | příjmení2 = Collier [510] => | jméno2 = Gerald [511] => | titul = Polyandry in the American Jaçana (Jacana spinosa) [512] => | periodikum = The Auk [513] => | datum vydání = 1972-10 [514] => | ročník = 89 [515] => | číslo = 4 [516] => | strany = 743–765 [517] => | issn = 0004-8038 [518] => | doi = 10.2307/4084107 [519] => | jazyk = en [520] => | url = https://doi.org/10.2307/4084107 [521] => | datum přístupu = 2024-04-19 [522] => }} Nejčastěji se nicméně objevuje u dlouhokřídlých.{{Citace periodika [523] => | příjmení = Ward [524] => | jméno = David [525] => | titul = Do polyandrous shorebirds trade off egg size with egg number? [526] => | periodikum = Journal of Avian Biology [527] => | datum vydání = 2000-12 [528] => | ročník = 31 [529] => | číslo = 4 [530] => | strany = 473–478 [531] => | issn = 0908-8857 [532] => | doi = 10.1034/j.1600-048X.2000.310406.x [533] => | jazyk = en [534] => | url = https://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1034/j.1600-048X.2000.310406.x [535] => | datum přístupu = 2024-04-19 [536] => }} U ostnáků se patrně vyvinula jako odpověď na vysoké ztráty vajec a ptáčat, které typicky představují více než 50 %. Za nízkou hnízdní úspěšností stojí nestabilní vodní prostředí i predátoři, ke kterým patří [[vodní hadi]], větší ptáci a [[želvy]]. Při jednom z terénních výzkumů ostnáka afrického podlehlo predaci dokonce všech 16 sledovaných snůšek.{{Citace periodika [537] => | příjmení = Tareloton [538] => | jméno = W. R. [539] => | titul = POLYANDRY IN THE AFRICAN JACANA: THE ROLES OF MALE DOMINANCE AND RATE OF CLUTCH LOSS [540] => | periodikum = Ostrich [541] => | datum vydání = 1995-09 [542] => | ročník = 66 [543] => | číslo = 2-3 [544] => | strany = 49–60 [545] => | issn = 0030-6525 [546] => | doi = 10.1080/00306525.1995.9633759 [547] => | jazyk = en [548] => | url = https://www.tandfonline.com/doi/full/10.1080/00306525.1995.9633759 [549] => | datum přístupu = 2024-04-19 [550] => }} [551] => [552] => == Vztah k lidem == [553] => Ostnáci jsou již od nepaměti dobře známi rybářům, kteří ostnáky nikdy nijak zvlášť nepronásledovali vzhledem k tomu, že tito ptáci nežerou ryby. Patrně i díky tomu jsou ostnáci relativně krotcí a běžně se vyskytují i ve vodních habitatech silně přetvořených lidmi nebo v těsné blízkosti lidských sídel. [554] => [555] => === Ohrožení === [556] => [[Soubor:Madagascar Jaçana.jpg|náhled|[[Ostnák madagaskarský]] patří již k ohroženým druhům]] [557] => Všechny populace ostnáků jsou patrně na pomalém ústupu v důsledku zániku přirozených stanovišť. Mělké nížinaté močály bývají ve většině oblastí světa vysoušeny za účelem získání půdy pro zemědělství a výstavbu sídel. Na druhou stranu vznik vodních ploch (např. [[přehrada Kariba]] v [[Zambezi]]) včetně rybníčků pro napájení dobytka dal vzniknout potenciálně nových hnízdním stanovištím ostnáků. Ostnáci nutně potřebují na vodní ploše dostatek vodních rostlin a v případě jejich zániku vymřou nebo z oblasti odletí jinam. V některých částech Afriky vodní rostliny zanikají následkem introdukcí [[Kaprovití|kaprovitých]] ryb. V Austrálii v době sucha jsou zase vodní rostliny spásány koňmi a prasaty. Je znám i případ z [[Kostarika|Kostariky]], kdy byla vodní vegetace odstraněna z estetických důvodů a ostnáci z vodní plochy vymizeli; jakmile došlo k obnovení vodní vegetace na vodní ploše, ostnáci oblast znovu osídlili. [558] => [559] => K roku 2024 [[Mezinárodní svaz ochrany přírody]] hodnotil většinu druhů ostnáků jako [[Málo dotčený taxon|málo dotčené]], pouze ostnák madagarský byl hodnocen jako [[Ohrožený taxon|ohrožený]].{{Citace elektronické monografie [560] => | titul = Search: Jacanidae [561] => | url = https://www.iucnredlist.org/search [562] => | vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species [563] => | datum vydání = 2024 [564] => | datum přístupu = 2024-04-15 [565] => | poznámka = Výsledky hledání na pojem Jacanidae [566] => | jazyk = en [567] => }} Na vině ohrožení tohoto ostnáka je především zánik přirozených stanovišť, avšak druh čelí i tlaku místních lovců.{{Citace elektronické monografie [568] => | titul = Actophilornis albinucha [569] => | url = https://www.iucnredlist.org/species/22693532/173128661 [570] => | vydavatel = The IUCN Red List of Threatened Species [571] => | datum vydání = 2020 [572] => | datum přístupu = 2024-04-15 [573] => | doi = 10.2305/IUCN.UK.2020-3.RLTS.T22693532A173128661.en [574] => | jazyk = en [575] => }} [576] => [577] => === Chov === [578] => V zoologických zahradách se jedná o vzácně chované ptáky. V evropských zoo (Německo, Belgie, Francie, Itálie a Česko) byly v roce 2024 chovány pouze dva druhy ostnáků: ostnák africký a ostnák jihoamerický.{{Citace elektronického periodika [579] => | titul = Jacana jacana [580] => | periodikum = www.zootierliste.de [581] => | vydavatel = Zootierliste [582] => | url = https://www.zootierliste.de/en/?klasse=2&ordnung=223&familie=22312&art=2110602 [583] => | datum vydání = 2024 [584] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20240420082149/https://www.zootierliste.de/en/?klasse=2&ordnung=223&familie=22312&art=2110602 [585] => | datum archivace = 2024-04-20 [586] => | datum přístupu = 2024-04-20 [587] => }}{{Citace elektronického periodika [588] => | titul = Actophilornis africanus [589] => | periodikum = www.zootierliste.de [590] => | vydavatel = Zootierliste [591] => | url = https://www.zootierliste.de/en/?klasse=2&ordnung=223&familie=22312&art=2110601 [592] => | datum vydání = 2024 [593] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20240420082300/https://www.zootierliste.de/en/?klasse=2&ordnung=223&familie=22312&art=2110601 [594] => | datum archivace = 2024-04-20 [595] => | datum přístupu = 2024-04-20 [596] => }} V rámci Česka byl chován jen [[ostnák jihoamerický]] v [[Zoo Praha]]{{Citace elektronického periodika [597] => | titul = Ostnák jihoamerický [598] => | periodikum = Zoo Praha [599] => | url = https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat/184-aktualne-ze-zoo-praha/novinky-u-zvirat?d=732-ostnak-jihoamericky&start= [600] => | jazyk = cs-cz [601] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20240420081743/https://www.zoopraha.cz/zvirata-a-expozice/lexikon-zvirat/184-aktualne-ze-zoo-praha/novinky-u-zvirat?d=732-ostnak-jihoamericky&start= [602] => | datum archivace = 2024-04-20 [603] => | datum přístupu = 2024-04-20 [604] => }} a [[Zoologická zahrada Zlín|Zoo Zlín]]. [605] => [606] => == Odkazy == [607] => [608] => === Reference === [609] => [610] => [611] => === Literatura === [612] => *{{Citace monografie [613] => | titul = Handbook of the birds of the world: Volume 3, Hoatzin to Auks [614] => | url = https://archive.org/details/handbookofbirdso0003unse/ [615] => | editoři = Joseph del Hoyo, Andrew Elliott, Jordi Sargatal [616] => | vydavatel = Lynx Edicions [617] => | místo = Barcelona [618] => | rok vydání = 1996 [619] => | strany = 276-292 [620] => | isbn = 84-87334-20-2 [621] => | jazyk = en [622] => }} [623] => * {{Citace monografie [624] => | příjmení = Elphick [625] => | jméno = Jonathan [626] => | titul = The handbook of bird families [627] => | url = [628] => | vydavatel = Natural History Museum [629] => | místo = London [630] => | rok vydání = 2019 [631] => | počet stran = [632] => | strany = [633] => | isbn = 9780565093785 [634] => | oclc = 1028614864 [635] => | jazyk = en [636] => | ref = Elphick [637] => }} [638] => * {{Citace monografie [639] => | spoluautoři = et al. [640] => | titul = Grzimek's animal life encyclopedia, Volume 9: Birds II [641] => | vydavatel = Gale [642] => | místo = Detroit [643] => | isbn = 9780787657857 [644] => | oclc = 745926526 [645] => | jazyk = en [646] => | ref = Grzimek [647] => | příjmení1 = Grzimek [648] => | jméno1 = Bernhard [649] => | rok = 2003 [650] => }} [651] => *{{Citace monografie [652] => | příjmení = Šťastný [653] => | jméno = Karel [654] => | příjmení2 = Bejček [655] => | jméno2 = Vladimír [656] => | příjmení3 = Vašák [657] => | jméno3 = Pavel [658] => | titul = Svět zvířat V: Ptáci (2) [659] => | vydavatel = Albatros Media [660] => | místo = Praha [661] => | rok vydání = 1998 [662] => | strany = 22 [663] => | isbn = 978-80-00-00657-4 [664] => }} [665] => === Externí odkazy === [666] => * {{Commonscat}} [667] => * {{Wikidruhy|taxon=Jacanidae}} [668] => {{Taxonbar|from=Q212929}} [669] => {{Autoritní data}} [670] => [671] => {{Portály|Ptáci}} [672] => [673] => [[Kategorie:Ostnákovití| ]] [674] => [[Kategorie:Dlouhokřídlí]] [675] => [[Kategorie:Čeledi ptáků]] [] => )
good wiki

Ostnákovití

Ostnákovití (Jacanidae) je čeleď ptáků z řádů dlouhokřídlých (Charadriiformes), mezi jejíž hlavní znaky patří dlouhé nohy s extrémně prodlouženými prsty zakončené dlouhými drápy a rohovitý osten nebo hrbolek v ohbí křídla. Ostnáci se vyskytují v mělkých stojatých močálovitých vodách tropů a subtropů Jižní Ameriky, Asie, Austrálie a Afriky včetně Madagaskaru.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Inkubace vejce','Močál','Snůška','Actophilornis','ostnák madagaskarský','Scolopaci','Jacana','Lotos','Pohlavní dimorfismus','korýši','Jean-Charles Chenu','Polyandrie'

Korýši

Lotos

Polyandrie

Polyandrie je forma polygamie, kdy jedna žena má více než jednoho manžela.

Snůška