Array ( [0] => 15538977 [id] => 15538977 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Osvětim [uri] => Osvětim [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městu v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]]|druhý=[[nacismus|nacistickém]] [[Koncentrační tábor|vyhlazovacím táboře]]|stránka=Auschwitz}} [1] => [2] => {{Infobox - sídlo světa [3] => | jméno = Osvětim [4] => | originální jméno = Oświęcim [5] => | pojem vyššího celku = [[Vojvodství]] [6] => | název vyššího celku = [[Malopolské vojvodství|Malopolské]] [7] => | pojem nižšího celku = [[Okresy v Polsku|Okres]] [8] => | název nižšího celku = [[Okres Osvětim|Osvětim]] [9] => | pojem celku 3 = [[Gmina]] [10] => | název celku 3 = městská gmina [11] => | rozloha = 30,3 [12] => | počet obyvatel = 38678 [13] => | obyvatelé aktuální k = 2019https://www.polskawliczbach.pl/Oswiecim [14] => | etnické složení = [15] => | náboženské složení = [16] => | psč = 32-600, 32-601, 32-602, 32-603, 32-606, 32-610 [17] => | telefonní předvolba = (+48) 33 [18] => | starosta = Janusz Chwierut [19] => | web = http://www.um.oswiecim.pl [20] => | označení vozidel = KOS [21] => }} [22] => [[Soubor:Oswiecim-rynek.jpg|náhled|Náměstí v Osvětimi]] [23] => [[Soubor:Auschwitz-Birkenau.JPG|náhled|Pohled na oblast okolo Osvětimi, který se naskytl milionům lidí]] [24] => [25] => '''Osvětim''' (rod ženský; zřídka ''Osvěnčín'' nebo ''Osvěčím'', {{Vjazyce2|pl|''Oświęcim''}} {{Audio|Pl-Oświęcim.ogg|[ošfěnčim]}} (rod mužský), {{Vjazyce2|de|''Auschwitz''}} [aušvic], [26] => {{Vjazyce2|yi|''אָשפּיצין''}} [Ošpicín], {{Vjazyce2|sk|''Osvienčim''}}, [[Romština|romsky]] ''Aušvica'' nebo ''Osvěnčim'') je polské čtyřicetitisícové okresní město v [[Malopolské vojvodství|Malopolském vojvodství]] ležící při ústí řeky [[Soła|Soły]] do [[Visla|Visly]]. První písemné zmínky pocházejí z roku [[1179]]. [27] => [28] => Ve městě a jeho okolí za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] [[Nacistické Německo|němečtí nacisti]] zbudovali [[Auschwitz|táborový komplex Auschwitz]] (česky Osvětim), kde zemřelo více než milion tři sta tisíc převážně židovských vězňů. Město je dnes významným turistickým cílem, což se odráží na jeho ekonomice, která se zaměřuje převážně na poskytování ubytovacích a pohostinských kapacit. Ve městě se nachází železnice a v okolí několik výrobních závodů, které zde zbyly jako smutný pozůstatek po válce. [29] => [30] => == Dějiny == [31] => První písemné zmínky o Osvětimi pocházejí z roku [[1217]] (''Ospenchin''), ale podle [[Wincenty Kadłubek|Wincenteho Kadłubka]] vrchní polský kníže [[Kazimír II. Spravedlivý]] ([[seniorát]]ní kníže) daroval [32] => „několik měst“ (pravděpodobně včetně Osvětim a okolí) svému bratranci a vazalovi [[Měšek I. Křivonohý|Měškovi]], knížeti [[Ratibořské knížectví|ratibořskému]]. V té době byla Osvětim [[hradiště]]m. Název hradiště a osady ve staropolštině znamenal „místo patřící Osvětimovi“, což je staroslovanské jméno pravděpodobného zakladatele. V době vzniku osady probíhal v [[Polské království|Polsku]] proces feudálního rozdrobení. V roce [[1272]] opolský kníže Vladislav I. nadal Osvětim městskými právy. Feudální rozdrobení Polska nabíralo tempo, takže v roce 1290 došlo k rozpadu opolského knížectví a město Osvětim se stalo součástí nově vzniklého [[Těšínské knížectví|Těšínského knížectví]]. [33] => [34] => V roce [[1315]] došlo k dalšímu dělení a vzniklo [[Osvětimské knížectví]], v jehož rámci Osvětim byla sídlem místního knížecího rodu, jedné z větví [[Slezští Piastovci|Piastovců]]. V roce [[1327]] se kníže [[Jan I. Osvětimský|Jan I.]] stal vazalem českého krále [[Jan Lucemburský|Jana Lucemburského]] a Osvětimsko lénem Českého království. V roce [[1454]] kníže Jan IV. složil vazalskou přísahu polskému králi [[Kazimír IV. Jagellonský|Kazimíru IV.]] O 3 roky později Jan IV. prodal knížectví [[Koruna království polského|Polské koruně]]. Až do roku [[1564]] mělo Osvětimsko v rámci Polska autonomní status, poté jako slezský okres bylo součástí Malopolského vojvodství. Během [[Potopa (invaze)|švédské invaze]] (1655–60) bylo město nájezdníky velmi zničeno. V roce [[1772]], během [[První dělení Polska|1. dělení Polska]], Osvětim zabrala [[Habsburská říše]] – Rakousko Uhersko. [35] => [36] => Po [[První světová válka|první sv. válce]] se Osvětim stala opět součástí obnoveného Polska. V letech 1929–1931 byla okresním městem. Po německé invazi do Polska v [[1939]] roce bylo město okupanty připojeno bezprostředně k [[Třetí Říše|Říši]]. V témže roce němečtí nacisté vybudovali ve městě v prostorách vyklizených polských kasáren nechvalně známý koncentrační tábor ({{Vjazyce2|de|''KL [[Auschwitz]]''}} ''I''.). Poblíž města, v obci Březinka, byl vybudován v nehostinné bažinaté části vyhlazovací a koncentrační tábor Auschwitz II – Birkenau, ve kterém za války zavraždili přes milion tři sta tisíc lidí (hlavně Židů, ale také Poláků, Čechů, Rusů, Romů atd.). Při stavbě tábora Němci násilně vysídlili okolní polské obyvatelstvo z pásma o rozloze 40 km2 (také z Osvětimské čtvrti Zasole, která se nacházela za řekou Sola). Po porážce Německa (Osvětim byla dne 27.1.1945 osvobozena sovětskými vojsky) se tu obnovila polská správa. Na území německého koncentračního tábora byly sovětskou policií [[NKVD]] zřízeny internační tábory pro německé zajatce. Polská komunistická tajná policie na území tábora zřídila také věznici pro podezřelé ze spolupráce s nacisty. V roce 1946 byly všechny tábory vyklizeny a bývalý německý koncentrační tábor se v roce 1947 stal muzeem. [37] => [38] => Město Osvětim bylo opět v letech 1952–1975 okresním městem. [39] => [40] => V současné době zde žije kolem 40 000 obyvatel. [41] => [42] => == Koncentrační tábor == [43] => {{Podrobně|Auschwitz}} [44] => Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] bylo město přičleněno k [[Nacistické Německo|Německé říši]] a byl zde zřízen v areálu bývalých kasáren polské armády, [[koncentrační tábor]] Auschwitz I. Později, roku [[1942]], byl u obce Březinka, vybudován rozsáhlý vyhlazovací tábor Auschwitz II – Birkenau (Březinka) a u blízké vesnice [[Monowice]], menší pracovní tábor Auschwitz III – Monowitz, na výrobu syntetického benzinu, kaučuku a výbušnin. [45] => [46] => === Stručná historie tábora a jeho poboček === [47] => Nově vzniklý koncentrační tábor Osvětim (Auchwitz I.), využil vyklizených kasáren polské armády, které byly rozšířené o nové budovy. Hlavním důvodem vzniku koncentračního tábora, ještě nebylo masové vyhlazování, ale potřeba uvěznění velkého počtu Poláků a zajatých sovětských vojáků. Kapacita tohoto tábora byla asi 15–20 tisíc vězňů. Pro zahájení likvidace vězňů a vyzkoušení různých způsobů usmrcování vězňů, byl upraven původní objekt skladu zeleniny na Krematorium KI – plynová komora, uhelna, tři spalovací dvojité pece. Do prostoru plynové komory se pod záminkou hygienické očisty, vlezlo na 800 vězňů. Cyklon B – se sypal dovnitř pomocí průduchů ve střeše budovy. [48] => [49] => Roku [[1941]] začal být realizován plán tzv. „konečného řešení židovské otázky“, tedy plán vyvraždění židovské rasy jako takové. Za tímto účelem byl u 3 km vzdálené vsi Březinka vybudován tábor Auchwitz II – Birkenau. (Březinka=Birkenau). Na původně bažinaté louce, byly ručně vykopané odvodňovací příkopy (cca 14 km). Bylo zde postaveno na 70 zděných baráků a na 250 dřevěných typizovaných baráků – původně stájí, pro 52 koní. Odvodnění bažin a stavbu baráků, zajišťovali z počátku i zajatí sovětští vojáci (cca 20tis). [50] => [51] => Kapacita Auchwitz II – Birkenau, dosáhla v roce [[1944]] až 200 tisíc vězňů. [52] => [53] => Roku [[1942]] bylo zahájeno masové vyvražďování, běžící denně po tisících obětí. V táboře se nacházely 4 plynové komory a krematoria K II – K V. Denně bylo možné zavraždit a během dalších dnů spálit až 10 000 vězňů. V táboře byli vražděni nejen [[Židé]], ale prakticky všechny národnosti okupované [[Evropa|Evropy]], české a slovenské vězně nevyjímaje. Tábor se stal místem působení neblaze proslulých lékařů [[Schutzstaffel|SS]], zejména [[Josef Mengele|Josefa Mengeleho]]. Tito lékaři prováděli pokusy na lidech a nově příchozí na rampě tábora rozdělovali na ty, kteří jsou určeni k okamžitému zabití, na ty, kteří jsou určeni k utýrání otrockou prací a zabití později a nakonec na ty (zejména děti), kteří se hodí na jejich pokusy. [54] => [55] => V letech [[1942]]–[[1944]] bylo vybudováno dalších 40 pobočných táborů osvětimského komplexu. Nejvýznamnějším z nich byl tábor Osvětim III. – Buna, který byl zřízen ve spolupráci s podnikem IG Farbenindustrie AG. Tato firma vyráběla mimo technický benzin, kaučuk a výbušniny i granule plynu [[Cyklon B|Cyklonu B]] určeného k použití nejen v plynových komorách koncentračního a vyhlazovacího tábora Auchwitz – Birkenau. [56] => [57] => Když se blížila [[Rudá armáda]], nacisté demontovali pece krematorií, naložili a převezli do Říše, zbytky plynových komor (kromě KIV – bylo vyhozeno do vzduchu vězni), vyhodily do vzduchu, většinu přeživších vězňů poslali na Pochod smrti do jiných KT a snažili se zničit i písemné důkazy vraždění. I tak ale zůstalo dost nezvratných důkazů o těchto zločinech proti lidskosti.{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum přístupu=2013-05-13 |url archivu=https://web.archive.org/web/20130501144322/http://www.holocaust.cz/cz2/main |datum archivace=2013-05-01 |nedostupné=ano }} KT Osvětim byl osvobozen Rudou armádou dne [[27. leden|27. ledna]] [[1945]], jež tímto zároveň dala svobodu 7 tisícům vězňů, kteří v táboře zůstali i po evakuaci jednotkami SS. [58] => [59] => == Demografie == [60] => Informace ke dni [[31. prosinec|31. prosince]] [[2005]]:[http://www.stat.gov.pl/krak/69_294_PLK_HTML.htm Statistický úřad v Krakově] [61] => [62] => {| class="wikitable" style="text-align: center" [63] => | rowspan="2" | [64] => ! colspan="2" | Celkem || colspan="2" |Ženy || colspan="2" | Muži [65] => |- [66] => ! Poč. osob || % || Poč. osob || % || Poč. osob || % [67] => |- [68] => ! Populace [69] => | 41 134 || 100 || 21 628 || 52,5 || 19 506 || 47,5 [70] => |- [71] => ! Hustota zalidnění (os./km²) [72] => | colspan="2" | 1371 || colspan="2" | 720,9 || colspan="2" | 650,2 [73] => |} [74] => [75] => == Partnerská města == [76] => * {{partnerské město|Katánie}} [77] => * {{partnerské město|Kerpen}} [78] => * {{partnerské město|La Confluence|Francie}} [79] => * {{partnerské město|Ostrava}} [80] => * {{partnerské město|Sambir}} [81] => [82] => == Reference == [83] => [84] => [85] => == Externí odkazy == [86] => * {{Wikislovník|heslo=Osvětim}} [87] => * {{Commonscat}} [88] => * [https://web.archive.org/web/20100808015522/http://www.um.oswiecim.pl/ Městský úřad v Osvětimi] {{pl}} [89] => * [http://www.powiat.oswiecim.pl/ Okres Osvětim] {{pl}} [90] => * [http://www.hrady.cz/?OID=1878 Informace o osvětimském hradu] [91] => * {{Vlastenský slovník historický|heslo=Osvětim}} [92] => [93] => {{Pahýl}} [94] => {{Autoritní data}} [95] => {{Portály|Geografie|Polsko}} [96] => [97] => [[Kategorie:Osvětim| ]] [98] => [[Kategorie:Města v Malopolském vojvodství]] [99] => [[Kategorie:Sídla na Visle]] [100] => [[Kategorie:Kotlina Oświęcimska]] [101] => [[Kategorie:Okres Osvětim]] [] => )
good wiki

Osvětim

Náměstí v Osvětimi Pohled na oblast okolo Osvětimi, který se naskytl milionům lidí Osvětim (rod ženský; zřídka Osvěnčín nebo Osvěčím, (rod mužský), [aušvic], [Ošpicín], romsky Aušvica nebo Osvěnčim) je polské čtyřicetitisícové okresní město v Malopolském vojvodství ležící při ústí řeky Soły do Visly. První písemné zmínky pocházejí z roku 1179.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'1942','1944','Nacistické Německo','Malopolské vojvodství','Auschwitz','Rudá armáda','Polské království','1939','1772','Kazimír IV. Jagellonský','1945','Josef Mengele'

1772

1939

1942

1944

1945

Auschwitz