Array ( [0] => 14836287 [id] => 14836287 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Osvojení [uri] => Osvojení [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Adopce|stránka=Adopce (rozcestník)}} [1] => {{Globalizovat}} [2] => [[Soubor:Adoption-Symbol.png|náhled|Osvojení neboli adopce dítěte]] [3] => '''Osvojení''' nebo také '''adopce''' je jednou z forem [[náhradní rodinná péče|náhradní rodinné péče]], která si dává za cíl založit takový vztah mezi ''osvojitelem'' a ''osvojencem'', jaký je přirozený mezi [[rodičovství|rodiči]] a [[dítě|dětmi]]. Usiluje o vytvoření opravdového, stabilního a harmonického domova pro osvojené dítě.{{Citace monografie|příjmení = Průcha|jméno = Jan|příjmení2 = Walterová|jméno2 = Eliška|titul = Pedagogický slovník|vydání = 4.|vydavatel = Portál|místo = Praha|rok = 2003|počet stran = 322|strany = 149–150|isbn = 80-7178-772-8}} Osvojením lze také chápat přijetí cizí osoby za vlastní, což je vyjádření základního principu osvojení, kterým je nahrazení biologického [[rodičovství]] právním. [4] => [5] => V českém právním řádu o osvojení rozhoduje [[soud]] na návrh osvojitele. Vždy se přihlíží k nejlepšímu zájmu dítěte.§ 794 až 796 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též jen „o. z.“). Dostupný např. na [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89#cast2-hlava2-dil2-oddil2 Zákony pro lidi.cz.] Osvojením vzniká [[příbuzenství|příbuzenský vztah]]. Osvojitelé mají [[rodičovská odpovědnost|rodičovskou odpovědnost]]. Vzniká jim také povinnost informovat dítě o skutečnosti osvojení, jakmile to uznají za vhodné, nejpozději však do zahájení [[povinná školní docházka|povinné školní docházky]] dítěte. Dítě osvojením získá nové [[příjmení]]. Pokud s novým příjmením nebude souhlasit, soud může rozhodnout, že osvojenec bude ke svému příjmení připojovat příjmení osvojitele.§ 832 až 836 o. z. Na rozdíl od [[pěstounství|pěstounské péče]] u osvojení neexistují žádné speciální dávky. [6] => [7] => Kromě osvojení dítěte upravuje český občanský zákoník také dva typy osvojení zletilého, a to osvojení zletilého, které je obdobou osvojení nezletilého, a osvojení, které není obdobou osvojení nezletilého. Dělicím kritériem je potom okamžik nabytí [[svéprávnost]]i. Oproti osvojení nezletilého je osvojení zletilého založeno primárně na vztahu osvojitele a osvojence, a osvojenci není poskytována zvýšená ochrana ze strany státu.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655–975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 600–601|isbn = 978-80-7400-503-9}} [8] => [9] => == Historie osvojení == [10] => [11] => === Antický Řím === [12] => Osvojení nebiologických dětí má poměrně dlouhou historii.{{Citace monografie |příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |odkaz na autora = |titul = Velké Komentáře Občanský zákoník II. Rodinné právo (§ 655-975)|vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|isbn = 978-80-7400-503-9|kapitola = |strany = 601}} Nejstarší doložené právní tradice osvojení pocházejí z [[starověký Řím|antického Říma]] (instituty ''tutela'' a ''cura''). Původně mohli adoptovat jen muži, v souladu s pojetím rodiny jako jednoty osob i majetku, v níž má dominantní postavení ''[[pater familias]]'' – otec/hlava rodiny. Moc otce nad (nejen osvojeným) dítětem zahrnovala i právo disponovat s jeho životem a smrtí. Později mohly adoptovat i ženy, avšak právní vztah vznikl jen mezi osvojencem a osvojitelem-ženou. Hlavním smyslem osvojení bylo zajistit pokračování rodiny (odkaz rodiny v antickém Římě a [[starověké Řecko|Řecku]] byl děděn vždy v mužské linii a jejím vymřením zanikla rodina jako celek a zemřelí členové rodiny tím byli odsouzeni k utrpení v posmrtném životě, protože nezbyl nikdo, kdo by jim nosil oběti) a např. převod majetkových a jiných práv na osvojitele či zánik osvojencových závazků. Byl vyžadován věkový rozdíl nejméně 18 let, bylo však možno adoptovat i dospělého člověka. Původně se osvojení na nezletilé osoby vůbec nevztahovalo. Dítě bylo možno adoptovat do pozice syna, ale též vnuka, a to jako syna vlastního syna, anebo také jako vlastního vnuka bez vztahu k synům. [13] => [14] => === Středověká Evropa === [15] => Ve [[středověk]]u ztratilo osvojení význam, a to v souvislosti s nízkou hodnotou lidského života, značnou chudobou a velkou porodností. Na významu osvojení získalo opět s nástupem [[novověk]]u, humanismu a [[osvícenství]]. I tehdy bylo možno osvojit také plnoletou osobu a dokonce žijící v manželství. Většinou nevznikaly příbuzenské vztahy s příbuznými, jen rodičovský vztah mezi osvojitelem a osvojencem. Důvody vedoucí k osvojení byly většinou majetkové. [16] => [17] => === Vývoj osvojení v českém právu === [18] => V [[Československo|Československu]] se od jeho vzniku řídilo osvojení zprvu rakouským [[Rodinné právo|rodinným]] a [[Občanské právo|občanským právem]]. Šlo o výhradně [[Soukromé právo|soukromoprávní]] vztah, osvojitel musel být bezdětný a starší 40 let, osvojenec mohl být i zletilý, ale musel být alespoň o 18 let mladší. Osvojením vznikl právní vztah totožný se vztahem k dětem narozeným v [[manželství]], zároveň však nezanikala práva osvojence k původní rodině. Od roku [[1928]] už byla smlouva schvalována [[soud]]em. Zrušit osvojení bylo možné stejnou cestou, tedy dohodou všech stran se schválením soudu. Osvojiteli nemohli být manželé s vlastními dětmi, osoby mladší 40 let ani ženy, které porodily dítě mimo manželství. Osvojit bylo možno i vlastní [[Levoboček|nemanželské dítě]] a též dokonce vdanou ženu (se souhlasem manžela). Osvojenec nabýval plných majetkových právních nároků, avšak osvojitel tyto nároky neměl, nevznikal ani příbuzenský vztah mezi osvojencem a příbuznými osvojitele. Nadále šlo především o zajištění přechodu majetku spíše než zajištění [[Náhradní rodinná péče|náhradní rodinné péče]] o nezletilé dítě. [19] => [20] => Svoje majetkové zaměření ztratilo osvojení v Československu s novým zákonem o právu rodinném z roku [[1949]]. Došlo ke zrovnoprávní pozice [[muž]]e a [[žena|ženy]], k vyloučení zletilých osob z osvojení a také k definitivní proměně ze soukromoprávního na [[Veřejné právo|veřejnoprávní]] vztah (vznikal rozhodnutím soudu). Vznikl příbuzenský vztah s rodinou osvojitele a též [[vyživovací povinnost]] mezi příbuznými, naopak zanikla rodičovská moc původních rodičů ve prospěch osvojitele (zůstává ovšem jejich [[specialita (právo)|subsidiární]] vyživovací povinnost). Odstraněna byla podmínka věkové hranice osvojitele i věkového rozdílu vůči osvojenci. Osvojit mohli společně jen manželé. Osvojení bylo nadále zrušitelné, a to rozhodnutím soudu nebo dohodou ve formě soudního zápisu. [21] => [22] => V roce [[1958]] bylo ''de facto'' zavedeno i osvojení nezrušitelné se zápisem do matriky, kde osvojitel nahradil původní rodiče. Zanikla tak i vyživovací povinnost původní rodiny. Také v některých případech nebyl nutný souhlas původních rodičů s osvojením (v případě jejich kvalifikovaného nezájmu o dítě nebo předběžného souhlasu s osvojením bez vztahu k určitým osvojitelům). [23] => [24] => V roce [[1963]] byl přijat nový [[Zákon o rodině (Československo, 1963)|zákon o rodině]], který byl účinný od 1. dubna 1964 do 31. prosince 2013. Nezrušitelně mohli osvojit jen manželé, a to nezletilé dítě starší jednoho roku. Nově vznikal vztah osvojence k příbuzným osvojitele i v případě zrušitelného osvojení. A nově byla zavedena též tříměsíční [[preadopční péče|předadopční péče]]. Novelizací v roce [[1982]] byla zavedena pro výjimečné případy i možnost osvojení osamělou osobou. Novela z roku [[1998]] a zvláštní zákon založily postavení orgánu [[sociálně-právní ochrana dětí|sociálně-právní ochrany dětí]], který získal pravomoc rozhodovat o umístění dítěte z [[ústavní péče]] do péče budoucích osvojitelů. Novelou z roku [[2006]] pak byli do matriky zapisováni osvojitelé v případě zrušitelného i nezrušitelného osvojení (v praxi však nedocházelo k výmazu původních rodičů). [25] => [26] => Od 1. ledna 2014 upravuje osvojení zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v § 794 až 854. [27] => [28] => == Formy osvojení == [29] => # '''Zrušitelné''' – [[soud]] osvojení zruší na návrh osvojence nebo osvojitele, pokud jsou k tomu dány důležité důvody. Zrušením osvojení zaniká poměr vzniklý osvojením i [[práva]] a povinnosti z něj vyplývající. Obnovuje se předchozí příbuzenský poměr.§ 840 a 841 o. z. [30] => # '''Nezrušitelné''' – pokud uplynou tři roky od rozhodnutí o osvojení, je osvojení nezrušitelné. To neplatí pokud je osvojení v rozporu se zákonem.§ 840 odst. 2 o. z. [31] => [32] => === Opětovné osvojení osvojence === [33] => Osvojence lze opět osvojit pokud: [34] => * bylo dřívější osvojení zrušeno, [35] => * má být osvojenec osvojen pozdějším manželem poté, co předchozí manžel, který byl společným osvojitelem zemřel, nebo [36] => * zemřel-li ten, kdo byl jediným osvojitelem, anebo ti, kdo byli společnými osvojiteli. [37] => Nezrušitelné osvojení nebrání tomu, aby byl osvojenec opět osvojen.§ 843 a 845 o. z. [38] => [39] => == Souhlas k osvojení == [40] => Souhlas k osvojení je základní hmotněprávní podmínkou osvojitelnosti. Bez souhlasu zákonem vymezených osob není možné osvojení obecně realizovat.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 646|isbn = 978-80-7400-503-9}} [41] => [42] => === Souhlas dítěte s osvojením === [43] => [44] => ==== Souhlas dítěte staršího 12 let ==== [45] => Pokud dosáhlo osvojované dítě alespoň dvanácti let, je třeba jeho osobního souhlasu, ledaže by byl postup požadující osobní souhlas osvojovaného v zásadním rozporu s jeho zájmy, nebo že není dítě schopno posoudit důsledky souhlasu. Než dojde k vyjádření osvojovaného dítěte, soud dítě řádně poučí o účelu, obsahu a veškerých důsledcích souhlasu s osvojením. Souhlas dítěte je volním projevem zvláštní povahy, takže i o něm platí, že dítě může svůj osobně daný souhlas odvolat až do chvíle, kdy soud o osvojení rozhodne. S hranicí věku 12 let je spojeno právo dítěte souhlasit s osvojením na jedné straně a na druhé straně vznik další hmotněprávní podmínky pro osvojení nezletilce.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655 - 975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 649–650|isbn = 978-80-7400-503-9}} [46] => [47] => ==== Souhlas dítěte mladšího 12 let ==== [48] => Osobní souhlas osvojovaného dítěte mladšího 12 let není vyžadován. Pokud tedy dítě nedosáhlo alespoň dvanácti let, dá souhlas s osvojením jménem dítěte [[opatrovník]]. Opatrovníkem je zpravidla soudem jmenován [[orgán sociálně-právní ochrany dětí]]. [[Opatrovník]] dá souhlas k osvojením jedině tehdy, pokud po zjištění všech rozhodných skutečností dospěje k závěru, že osvojení je v souladu se zájmy dítěte. V případě, že během řízení o osvojení dosáhne dítě 12 let, je soud povinen zajistit jeho souhlas bez ohledu na to, zda předtím poskytl souhlas s osvojením [[opatrovník]] osvojovaného.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 654–655|isbn = 978-80-7400-503-9}} [49] => [50] => === Souhlas rodičů === [51] => K osvojení je třeba souhlasu rodičů osvojovaného dítěte. Dítě lze osvojit bez souhlasu rodičů pouze při splnění zákonem stanovených podmínek, kdy o této možnosti rozhoduje autoritativně [[soud]]. Souhlas dává rodič osobním prohlášením vůči soudu. Toto prohlášení musí splňovat obecné náležitosti [[právní jednání|právního jednání]]. Soud poučí rodiče o podstatě a důsledcích prohlášení souhlasu a o podstatě osvojení.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 658–660|isbn = 978-80-7400-503-9}} [52] => [53] => ==== Souhlas nezletilého rodiče, který nenabyl plné svéprávnosti ==== [54] => K osvojení je třeba souhlasu nezletilého rodiče, který nenabyl plné svéprávnosti. Tento rodič může dát souhlas k osvojení jedině za podmínky, že soud shledá, že je schopen takové prohlášení sám učinit. Rodič, který nedosáhl věku 16 let, nemůže dát plně souhlas k osvojení. Stát připouští, aby mohl dát souhlas k osvojení rodič, který doposud nenabyl plné svéprávnosti, ale také tuto možnost omezuje. Hranice je stanovena na 16 let, souvisí s ochranou rodiče, který je sám v dětském věku, a který zasluhuje zvýšenou míru ochrany i proti svému případnému rozhodnutí předat své dítě do osvojení.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = 663-664|strany = |isbn = 978-80-7400-503-9}} [55] => [56] => ==== Souhlas rodiče, který byl omezen na svéprávnosti ==== [57] => Rodič, který byl omezen na svéprávnosti na základě rozhodnutí soudu, může ve věcech osvojení, včetně udělení souhlasu k osvojení, právně jednat pouze v rozsahu, ve kterém jeho svéprávnost omezena nabyla.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 666|isbn = 978-80-7400-503-9}} [58] => [59] => ==== Kdy není souhlasu rodičů zapotřebí ==== [60] => Souhlas rodiče osvojovaného dítěte není třeba pokud:{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 677|isbn = 978-80-7400-503-9}} [61] => * byl zbaven rodičovské odpovědnosti a zároveň práva dát souhlas k osvojení, [62] => * není schopen projevit svou vůli nebo rozpoznat následky svého jednání nebo [63] => * se zdržuje na neznámém místě a toto místo se ani při vynaložení potřebné pečlivosti nepodaří orgánům veřejné moci zjistit. [64] => Pokud jsou tyto skutečnosti dány u obou rodičů, vyžaduje se k osvojení souhlas [[Poručenství|poručníka]], popřípadě souhlas [[Opatrovnictví|opatrovníka]], kteří jsou k tomuto účelu jmenováni soudem. [65] => [66] => K osvojení dále není třeba souhlasu rodiče, který zjevně nemá zájem o dítě. Nezájmem rodičů lze rozumět dvě skupiny případů. Předně případy, kdy rodiče neprojevují opravdový zájem, a přitom ne-osvojení by pro dítě znamenalo zřejmou újmu. Dále případy, kdy rodiče neprojevují o dítě vůbec žádný zájem, a takto trvale hrubě porušují své rodičovské povinnosti, a to až v míře ohrožující fyzické nebo psychické nebo morální zdraví dítěte. Ustanovení o nezájmu se neuplatní, pokud se zjistí, že se rodiče dostali do značné nouze nebo [[tíseň|tísně]], nikoliv však vlastním zaviněním a je možné očekávat, že se jejich situace vyřeší. O nezájmu lze uvažovat až ve chvíli, kdy se rodiče po dobu tří měsíců chovali způsobem, který lze označit za hrubé porušování rodičovských povinností.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo ( §655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 685–687|isbn = 978-80-7400-503-9}} [67] => [68] => === Souhlas manžela === [69] => Oproti předcházejícím souhlasům není tento souhlas detailně upraven, ovšem i tento souhlas manžela osvojitele je třeba považovat za hmotněprávní podmínku osvojení. Souhlas s osvojením je právem manžela osvojitele, který je realizován právním jednáním. Aby mohl souhlasit manžel osvojitele s osvojením, nesmí být jeho svéprávnost v tomto právu omezena.{{Citace monografie|příjmení = HRUŠÁKOVÁ, KRÁLÍČKOVÁ, WESTPHALOVÁ a kol.|jméno = |příjmení2 = |jméno2 = |titul = Velké komentáře Občanský zákoník II Rodinné právo (§ 655-975)|vydání = |vydavatel = C. H. Beck|místo = Praha|rok = 2014|počet stran = |strany = 647–648|isbn = 978-80-7400-503-9}} [70] => [71] => === Souhlas osob, které jsou oprávněny dát souhlas za rodiče === [72] => Těmito osobami jsou myšleni především [[Poručenství|poručník]] a [[Opatrovnictví|opatrovník]], kteří jsou k tomuto účelu jmenováni soudem. [73] => [74] => == Osvojitel a osvojenec == [75] => [[Soubor:Thomas Benjamin Kennington - Orphans.jpg|náhled|upright|T. Kennington: ''Sirotci'' (1885)]] [76] => [77] => === Osvojitel === [78] => Kdo se může stát osvojitelem:§ 799 až 800 o. z. [79] => * pouze [[zletilost|zletilá]] [[svéprávnost|svéprávná]] osoba, [80] => * pouze osoba, u které jsou předpoklady, že bude dobrým rodičem, [81] => * osoba trestně [[bezúhonnost|bezúhonná]], [82] => * osoba přiměřeného věkového rozdílu k dítěti (zpravidla ne menší než 16 let), [83] => * osoba dobrého zdravotního stavu (zdravotní stav nesmí omezovat péči o osvojení dítě ve značné míře), [84] => * [[manželství|manželský pár]] jako společný osvojitel nebo jeden z manželů. [85] => Osvojení se vylučuje mezi sourozenci a příbuznými v přímé linii (kromě případů [[Náhradní mateřství|náhradního mateřství]]).§ 804 o. z. [86] => [87] => === Osvojenec === [88] => Zákon striktně vymezuje děti, které je možno osvojit. Chrání tak jejich práva, i práva jejich biologických rodičů. Dítě může být ''faktický [[sirotek]]'' (ztratilo oba rodiče), anebo ''sociální sirotek'' (rodiče dali souhlas k adopci, jeví právně relevantní nezájem nebo byli soudem zbaveni rodičovské zodpovědnosti). Jde o tzv. ''právně volné dítě'' (osvojitelné dítě), což je zjednodušující pojem (právní vztah k biologickým rodičům totiž zaniká až [[právní moc]]í rozsudku o osvojení), který není v zákoně definován, běžně se však používá. [89] => [90] => Skupiny dětí vhodných k osvojení:{{Citace monografie [91] => | příjmení = Novotná [92] => | jméno = Věra [93] => | příjmení2 = Průšová [94] => | jméno2 = Lenka [95] => | titul = K vybraným otázkám osvojování dětí [96] => | vydavatel = Linde [97] => | místo = Praha [98] => | rok = 2004 [99] => | isbn = 80-86131-56-4 [100] => | kapitola = [101] => | strany = 159 [102] => }} [103] => # děti nechtěné (díky [[Antikoncepce|antikoncepci]] a možnosti [[Interrupce|umělého přerušení těhotenství]] jde o relativně malou skupinu, většinou děti matek na nízké sociální a kulturní úrovni, prostitutek, osob s [[Duševní choroba|duševní chorobou]] či závislých na [[Návyková látka|návykových látkách]] apod.), [104] => # děti, o které rodiče z různých důvodů nemohli nebo nechtěli pečovat (převažující skupina, v soudem nařízené [[ústavní výchova|ústavní péči]], často děti zdravotně či sociálně handicapované) a [105] => # děti, jejichž biologická rodina se rozpadla a širší rodina nebyla schopna péči o ně zabezpečit (v minulosti převažující, dnes velmi malá skupina, o kterou je tradičně velký zájem; sirotci, děti rodičů dlouhodobě vězněných apod.). [106] => [107] => Některé právně volné děti jsou osvojovány častěji než jiné. Jsou to zejména děti majoritní národnosti, odpovídajícího vzhledu, děti zdravé, nižšího věku. Dalším omezením jsou skupiny sourozenců, zejména když jsou mezi nimi vytvořeny silné citové vazby.{{Citace kvalifikační práce [108] => | příjmení = Kovaříková [109] => | jméno = Petra [110] => | instituce = Právnická fakulta Masarykovy univerzity [111] => | odkaz na instituci = Právnická fakulta Masarykovy univerzity [112] => | titul = Osvojení [113] => | url = http://is.muni.cz/th/41794/pravf_r/ [114] => | typ práce = Rigorózní práce [115] => | vedoucí = [116] => | odkaz na vedoucího = [117] => | místo = Brno [118] => | rok = 2006 [119] => | strany = 170 [120] => }} [121] => [122] => == Osvojení zletilého == [123] => Osvojení [[zletilost|zletilého]] může proběhnout pouze v případě, kdy to není v rozporu s [[dobré mravy|dobrými mravy]]. Občanský zákoník v § 847 až 849 rozlišuje dva druhy osvojení zletilého: [124] => # '''Osvojení zletilého, které je obdobné jako osvojení nezletilého'''; zde může jít o několik případů: [125] => #* půjde sice o nezletilé dítě, ale jeho zároveň osvojovaný sourozenec už zletilosti dosáhl (dřívější [[Zákon o rodině (Československo, 1963)|zákon o rodině]] totiž osvojení více sourozenců, z nichž jeden už dosáhl 18 let, neumožňoval), [126] => #* osvojenec bude nezletilý v době podání návrhu, ale ještě před rozhodnutím dosáhne zletilosti, [127] => #* o zletilého osvojence pečoval osvojitel už v době, kdy byl ještě nezletilý, nebo [128] => #* jeden z manželů si osvojí už zletilé dítě druhého z manželů.{{Citace elektronického periodika [129] => | příjmení = Müllerová [130] => | jméno = Tereza [131] => | titul = Osvojení, adopce a změny od 1.1.2014 [132] => | periodikum = Muj-Pravnik.cz [133] => | datum vydání = 2013-12-04 [134] => | datum přístupu = 2015-01-31 [135] => | url = http://muj-pravnik.cz/osvojeni-adopace-zmeny-od-2014/ [136] => }} [137] => # '''Osvojení zletilého, které není obdobou osvojení nezletilého''': osvojenci a jeho případným potomkům nevzniká osvojením [[příbuzenství|příbuzenský poměr]] vůči členům rodiny osvojitele, naopak nepozbývají práv ve vlastní rodině. [138] => [139] => == Utajení osvojení == [140] => Na návrh osvojitele či osvojence mohou být některé okolnosti před původní rodinou dítěte utajeny. K odtajnění [[soud]] může přistoupit jen tehdy, pokud došlo k ohrožení zdraví dítěte a pokud dítě dosáhne zletilosti. Jakmile je dítě zletilé, má [[právo]] seznámit se s předchozím spisem, který pojednává o jeho osvojení.§ 837 až 838 o. z. [141] => [142] => == Péče před osvojením == [143] => Jde o dobu, kdy je osvojované dítě v péči budoucích osvojitelů (preadopční péče). Tato doba nastává po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení. O předání dítěte do péče před osvojením rozhoduje [[soud]].§ 826 o. z. Ještě než je dítě předáno budoucím osvojitelům, soud prošetří, zda je osvojitel pro dítě vhodný a naopak. Zejména je brán zřetel na:§ 827 odst. 1 o. z. [144] => * osobnost a zdravotní stav osvojitele, jeho sociální prostředí, schopnost osvojitele pečovat o dítě, [145] => * osobnost a zdravotní stav dítěte, sociální prostředí, ze kterého dítě pochází, [146] => * etnické, náboženské a kulturní prostředí dítěte a osvojitele a [147] => * dobu, po kterou bylo dítě v péči osvojitele. [148] => Než bude o osvojení definitivně rozhodnuto, je dítě v péči osvojitele na jeho náklady. Doba péče před osvojením trvá dostatečně dlouho (alespoň šest měsíců), aby se dospělo k přesvědčení, že se mezi dítětem a osvojitelem vytvořil takový vztah, který je smyslem osvojení.§ 829 o. z. [149] => [150] => == Osvojení stejnopohlavními páry == [151] => {{Podrobně|Homoparentalita}} [152] => Poněkud kontroverzním tématem je osvojování dětí stejnopohlavními páry. Jako první stát v Evropě umožnilo párovou adopci Nizozemsko v roce 2001, následovaly mimo jiné Belgie, Británie, Španělsko či skandinávské země.{{Citace elektronického periodika [153] => | příjmení = [154] => | autor = Echo24 [155] => | titul = Registrované gay a lesbické páry mají cestu k adopci otevřenou [156] => | periodikum = Echo24.cz [157] => | url = https://echo24.cz/a/w5aup/registrovane-gay-a-lesbicke-pary-maji-cestu-k-adopci-otevrenou [158] => | datum vydání = 2016-06-28 [159] => | jazyk = [160] => | datum přístupu = 2021-04-13 [161] => }}{{Citace kvalifikační práce [162] => | příjmení = Řehůřková [163] => | jméno = Helena [164] => | instituce = Univerzita Palackého v Olomouci, Právnická fakulta [165] => | titul = Adopce dětí homosexuálními páry [166] => | url = https://theses.cz/id/hl2m5p/ [167] => | typ práce = Diplomová práce [168] => | vedoucí = JUDr. Lenka Westphalová, Ph.D. [169] => | rok = 2014 [170] => | počet stran = 69 [171] => | strany = 66 [172] => | citace = 2021-04-13 [173] => | poznámka = [174] => | jazyk = [175] => }} Na [[Slovensko|Slovensku]] naopak v roce 2014 vznikla petice o vyhlášení referenda o ochraně rodiny a zákazu adopcí stejnopohlavními páry.{{Citace periodika [176] => | titul = Slováci. Chtějí chránit rodinu [177] => | periodikum = Metro Praha [178] => | odkaz na periodikum = Metro (deník) [179] => | rok = 2014 [180] => | měsíc = duben [181] => | den = 8 [182] => | číslo = 67 [183] => | strany = 9 [184] => | url = http://www.floowie.com/cs/cti/metro-praha-8-4-2014/#/strana/9/ [185] => | issn = 1211-7811 [186] => }} V [[Irsko|Irsku]] došlo 30. března 2015 k novele zákona umožňující stejnopohlavním párům osvojit dítě. Podle ''Gaystarnews'' zákon tvoří 170 částí, které upravují například [[asistovaná reprodukce|asistovanou reprodukci]], [[opatrovnictví]] nebo svěřeneckou péči. Pár usilující o osvojení dítěte musí splnit určité podmínky, například že partneři musí žít ve společné domácnosti minimálně tři roky.Fresh gay magazine. ''V Irsku povolili adopce dětí LG páry'' [online]. [cit. 2015-05-25]. Dostupné z www: . [187] => [188] => V [[Česko|České republice]] bylo od uzákonění [[Registrované partnerství v Česku|registrovaného partnerství]] v roce 2006 výslovně zapovězeno nejen párové, ale i individuální osvojení osobou žijící v partnerství, v červnu 2016 však [[Ústavní soud České republiky|Ústavní soud]] zrušil ustanovení § 13 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství,Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2006-115#p13-2 Dostupné online.] které individuálnímu osvojení bránilo, neboť jej shledal rozporným s právem na lidskou důstojnost, s právem na soukromý život a se zákazem diskriminace.{{Citace soudního rozhodnutí [189] => | rozhodnutí = Nález Ústavního soudu České republiky [190] => | datum vydání = 14. 6. 2016 [191] => | spisová značka = Pl. ÚS 7/15 [192] => | url = http://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2016/Pl._US_7_15_vcetne_disentu_na_web.pdf [193] => | datum přístupu = 2016-06-28 [194] => }}{{Citace elektronické monografie [195] => | příjmení = Pitoňák [196] => | jméno = Michal [197] => | titul = Rodičovství párů stejného pohlaví [198] => | url = https://www.queergeography.cz/sexualni-obcanstvi/rodicovstvi-paru-stejneho-pohlavi/ [199] => | vydavatel = Queergeography [200] => | datum vydání = 2018-03-07 [201] => | datum přístupu = 2021-04-13 [202] => | jazyk = [203] => }} Během prvních dvou let po této změně požádalo o osvojení celkem 7 osob žijících v registrovaném partnerství: dvě v Moravskoslezském kraji, po jedné v Praze, Středočeském, Jihomoravském, Královéhradeckém a Ústeckém kraji. Většina žádostí byla schválena.{{Citace elektronického periodika [204] => | příjmení = Volfová [205] => | jméno = Tereza [206] => | titul = Adopce dětí homosexuály: Za dva roky o ni požádalo sedm lidí, dva z nich už se o děti starají [207] => | periodikum = ČT24 [208] => | vydavatel = Česká televize [209] => | url = https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2519866-adopce-deti-homosexualy-za-dva-roky-o-ni-pozadalo-sedm-lidi-dva-z-nich-uz-se-o-deti [210] => | datum vydání = 2018-06-25 [211] => | jazyk = [212] => | datum přístupu = 2021-04-13 [213] => }} První žadatel z registrovaného partnerství byl zapsán do pořadníku v březnu 2017 a dítě bylo nabídnuto do péče v květnu téhož roku.{{Citace elektronického periodika [214] => | příjmení = Karásková [215] => | jméno = Ivana [216] => | titul = Dva roky od prvního osvojení dítěte gay párem v Česku. Rodina teď žije v Nizozemsku [217] => | periodikum = iDNES.cz [218] => | vydavatel = MAFRA [219] => | url = https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/gayove-registrovane-partnerstvi-osvojeni-nizozemsko.A190222_112202_domaci_jadv [220] => | datum vydání = 2019-02-23 [221] => | datum přístupu = 2021-04-13 [222] => }} [223] => [224] => V České republice žije řada stejnopohlavních párů, které vychovávají děti a jsou jejich biologickými rodiči. Dosáhly toho pomocí umělého oplodnění realizovaného v jiných zemích (např. v [[Spojené státy americké|USA]]), kde je funkční institut [[náhradní mateřství|surogátního mateřství]] (tj. proces, kdy je [[embryo]] biologických rodičů vloženo do dělohy náhradní matky). Z praxe je znám případ homosexuálního páru, který vychovává dvojčata narozená z náhradní matky. V americkém rodném listu jsou zapsáni jako rodiče dva muži, a to tak, že v kolonce otec je zapsán jeden muž a kolonce matka je zapsán druhý muž. Homosexuální páry mají podle práva dané země nejen práva a povinnosti jako manželé, ale mají mj. i rodičovská práva k dětem. Česká republika odmítla dětem tohoto páru vystavit identický český [[rodný list]].{{Citace monografie|příjmení = Novotný|jméno = Petr|příjmení2 = Ivičičová|jméno2 = Jitka|titul = Nový občanský zákoník: Rodinné právo|vydání = |vydavatel = Grada Publishing a.s.|místo = |rok = 2014|počet stran = 200|strany = 40|isbn = 8024791358| isbn2 = 9788024791357}} [225] => [226] => == Odkazy == [227] => [228] => === Reference === [229] => [230] => [231] => === Literatura === [232] => * Zezulová, Dagmar: ''Pěstounská péče a adopce''. Praha: [[Portál (nakladatelství)|Portál]], 2012. {{ISBN|978-80-262-0065-9}} [233] => * Striová, Milosla ''Děti, které se rodí v srdci''. Praha: [[Portál (nakladatelství)|Portál]], 2013. {{ISBN|978-80-262-0359-9}} [234] => * {{Citace monografie [235] => | příjmení = Matějček [236] => | jméno = Zdeněk, ED. [237] => | titul = Osvojení a pěstounská péče [238] => | url = http://books.google.cz/books?vid={{ISBN|8071786373}}&redir_esc=y [239] => | vydavatel = Portál [240] => | místo = Praha [241] => | rok = 2002 [242] => | isbn = 80-7178-637-3 [243] => | kapitola = [244] => | strany = 155 [245] => | jazyk = [246] => }} [247] => * {{Citace monografie [248] => | příjmení = SCHOOLEROVÁ [249] => | jméno = Jayne E. [250] => | titul = Adopce, vztah založený na slibu [251] => | url = [252] => | vydavatel = Návrat domů [253] => | místo = Praha [254] => | rok = 2002 [255] => | isbn = 80-7255-066-7 [256] => | kapitola = [257] => | strany = 217 [258] => | jazyk = [259] => }} [260] => * NOVOTNÝ, Petr. ''Nový občanský zákoník''. 1. vyd. Praha: Grada, 2014, 194 s Právo pro každého (Grada). {{ISBN|978-80-247-5167-2}}. s.40 [261] => [262] => ==== Kvalifikační práce ==== [263] => * {{Citace monografie [264] => | příjmení = Hrubá-Janočková [265] => | jméno = Michaela [266] => | titul = Základní principy úpravy osvojení v mezinárodních dokumentech a jejich odkaz v právním řádu ČR a SR [267] => | url = http://is.muni.cz/th/76807/pravf_m/ [268] => | vydavatel = PrF MU [269] => | místo = Brno [270] => | rok = 2007 [271] => | isbn = [272] => | kapitola = [273] => | strany = 119 [274] => | jazyk = [275] => }} [276] => * {{Citace monografie [277] => | příjmení = Kovaříková [278] => | jméno = Petra [279] => | titul = Osvojení [280] => | url = http://is.muni.cz/th/41794/pravf_r/ [281] => | vydavatel = PrF MU [282] => | místo = Brno [283] => | rok = 2006 [284] => | isbn = [285] => | kapitola = [286] => | strany = 170 [287] => | jazyk = [288] => }} [289] => * {{Citace monografie [290] => | příjmení = Zichová [291] => | jméno = Renata [292] => | titul = Aktuální otázky osvojení [293] => | url = http://is.muni.cz/th/81703/pravf_r/ [294] => | vydavatel = PrF MU [295] => | místo = Brno [296] => | rok = 2010 [297] => | isbn = [298] => | kapitola = [299] => | strany = 102 [300] => | jazyk = [301] => }} [302] => [303] => === Související články === [304] => * [[Azylový dům]] [305] => * [[Babybox]] [306] => * [[Pěstounská péče]] [307] => * [[Brefotrofium]] [308] => * [[Utajený porod]] [309] => * [[Adopce na dálku]] [310] => * [[Homoparentalita#Osvojení|Homoparentalita]] [311] => [312] => === Externí odkazy === [313] => * {{Commonscat}} [314] => * {{Wikislovník|heslo=adopce}} [315] => * {{Otto|heslo=Adopce}} [316] => * [https://web.archive.org/web/20070812202833/http://www.fod.cz/stranky/adopce/nrp/osvojeni.htm Fond ohrožených dětí: Osvojení v České republice] [317] => * [http://www.adopce.com/ Spolu dětem: Adopce.com] [318] => [319] => {{Rodinné právo}} [320] => {{Autoritní data}} [321] => {{Portály|Právo|Rodina}} [322] => [323] => [[Kategorie:Rodina]] [324] => [[Kategorie:Rodinné právo]] [325] => [[Kategorie:Sociálně-právní ochrana dětí]] [] => )
good wiki

Osvojení

Osvojení neboli adopce dítěte Osvojení nebo také adopce je jednou z forem náhradní rodinné péče, která si dává za cíl založit takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je přirozený mezi rodiči a dětmi. Usiluje o vytvoření opravdového, stabilního a harmonického domova pro osvojené dítě.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'soud','Portál (nakladatelství)','příbuzenství','Zákon o rodině (Československo, 1963)','svéprávnost','manželství','rodičovství','zletilost','Poručenství','opatrovník','Opatrovnictví','náhradní rodinná péče'

Manželství

Manželství je právní instituce, která umožňuje dvěma osobám uzavřít právoplatný svazek.

Opatrovnictví

opatrovník

Poručenství

Příbuzenství

Rodičovství

Soud

Soud je orgán veřejné moci, který je pověřen výkonem soudní moci, tedy rozhoduje o právech a povinnostech fyzických i právnických osob.

Svéprávnost

Zletilost