Array ( [0] => 15644647 [id] => 15644647 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oswiu [uri] => Oswiu [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => Oswiu byl významný král, který vládl v 7. století v oblasti dnes známé jako Anglie. Narodil se kolem roku 612 a byl synem krále Æthelfritha. Oswiu se proslavil svou schopností sjednotit různé kmeny a podporovat šíření křesťanství, což mělo dlouhodobý pozitivní dopad na kulturu a tradice regionu. Jeho vláda byla charakterizována otevřeností a snahou o mír. Oswiu se ukázal jako diplomat, který usiloval o spojení mezi různými národy. Vyhnal cizí invazory a upevnil zásady spravedlnosti a stability. Vytvořil silné aliance, které přispěly k rozvoji obchodu a spolupráce mezi jednotlivými regiony. Oswiu byl známý svou vírou a podporoval církevní hierarchii, čímž pomáhal budovat základy pro křesťanský život v Británii. Pod jeho vedením se křesťanství stalo součástí každodenního života obyvatel, což vedlo k celkovému zlepšení vzdělanosti a kulturní výměny. Oswiu také aktivně podporoval výstavbu kostelů a klášterů, které se staly centry vzdělání a umění. Jeho otevřenost a tolerance vůči různým vírám a kulturám přispěly k harmonickému soužití obyvatel tehdejší Británie. Král Oswiu zemřel v roce 670 a zanechal důležitý odkaz jako symbol míru a jednoty. Jeho vládnutí tak představuje významnou etapu v historii, kdy se snaha o spolupráci a porozumění staly klíčovými prvky v utváření britské identity. Dědictví jeho vlády přetrvalo staletí a dodnes inspiruje k hledání společných hodnot a respektu mezi lidmi. [oai_cs_optimisticky] => Oswiu byl významný král, který vládl v 7. století v oblasti dnes známé jako Anglie. Narodil se kolem roku 612 a byl synem krále Æthelfritha. Oswiu se proslavil svou schopností sjednotit různé kmeny a podporovat šíření křesťanství, což mělo dlouhodobý pozitivní dopad na kulturu a tradice regionu. Jeho vláda byla charakterizována otevřeností a snahou o mír. Oswiu se ukázal jako diplomat, který usiloval o spojení mezi různými národy. Vyhnal cizí invazory a upevnil zásady spravedlnosti a stability. Vytvořil silné aliance, které přispěly k rozvoji obchodu a spolupráce mezi jednotlivými regiony. Oswiu byl známý svou vírou a podporoval církevní hierarchii, čímž pomáhal budovat základy pro křesťanský život v Británii. Pod jeho vedením se křesťanství stalo součástí každodenního života obyvatel, což vedlo k celkovému zlepšení vzdělanosti a kulturní výměny. Oswiu také aktivně podporoval výstavbu kostelů a klášterů, které se staly centry vzdělání a umění. Jeho otevřenost a tolerance vůči různým vírám a kulturám přispěly k harmonickému soužití obyvatel tehdejší Británie. Král Oswiu zemřel v roce 670 a zanechal důležitý odkaz jako symbol míru a jednoty. Jeho vládnutí tak představuje významnou etapu v historii, kdy se snaha o spolupráci a porozumění staly klíčovými prvky v utváření britské identity. Dědictví jeho vlády přetrvalo staletí a dodnes inspiruje k hledání společných hodnot a respektu mezi lidmi. ) Array ( [0] => {{Infobox - panovník}} [1] => '''Oswiu''' (též '''Oswy''' nebo '''Oswig'''; ([[Staroangličtina|staroanglicky]]: ''Ōswīg'') (asi [[612]] – [[15. únor]]a [[670]]), byl králem [[Bernicie]] od roku [[642]] a králem [[Northumbrie]] od roku [[654]] až do své smrti. Hrál významnou roli na [[Whitbyjská synoda|synodě ve Whitby]] v roce [[664]], která nakonec uvedla církev v Northumbrii do souladu s širší [[Katolická církev|katolickou církví]]. [2] => [3] => Oswiu se coby jeden ze synů bernicijského krále [[Æthelfrith|Æthelfritha]] stal králem po smrti svého staršího bratra [[Oswald Northumbrijský|Oswalda]] v roce 642. Na rozdíl od Oswalda se Oswiu po většinu své vlády snažil prosadit svou vládu nad [[Deira|Deirou]], druhou základní složkou [[Raný středověk|středověkého]] království Northumbrie. [4] => [5] => Oswiu a jeho bratři byli vychováni v exilu v [[Gaelové|irském]] království [[Dál Riata]] v současném [[Skotsko|Skotsku]] poté, co jejich otce zabil budoucí northumbrijský král [[Edwin Northumbrijský|Edwin]]. Z vyhnanství se vrátili po Edwinově smrti v roce [[633]]. Oswiu se stal králem, když jeho bratr, tehdejší northumbrijský král Oswald, padl v bitvě proti [[Mercie|mercijskému]] králi [[Penda|Pendovi]]. Počáteční fáze Oswiuovy vlády byla charakterizována bojem o kontrolu nad Deirou a jeho kontroverzním vztahem s králem Pendou, jeho vrchním pánem.{{Citace monografie [6] => | příjmení = Yorke [7] => | jméno = Barbara [8] => | titul = Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England [9] => | vydání = 1 [10] => | vydavatel = Routledge [11] => | místo = London [12] => | rok vydání = 1990 [13] => | počet stran = 236 [14] => | strany = 78–79, 105 [15] => | isbn = 0-415-16639-X [16] => | jazyk = en [17] => }} V roce [[655]] Oswiuovo vojsko v rozhodující vítězné [[Bitva u řeky Winwæd|bitvě u řeky ''Winwæd'']] krále Pendu zabilo. Po bitvě se král Oswiu stal jedním z nejmocnějších vládců v [[Velká Británie (ostrov)|Británii]]. Zajistil si kontrolu nad Deirou, když ustanovil svého syna [[Alhfrith]]a coby jejího podkrále,{{Citace monografie [18] => | příjmení = Yorke [19] => | jméno = Barbara [20] => | titul = Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England [21] => | vydání = 1 [22] => | vydavatel = Routledge [23] => | místo = London [24] => | rok vydání = 1990 [25] => | počet stran = 236 [26] => | strany = 79 [27] => | isbn = 0-415-16639-X [28] => | jazyk = en [29] => }} tři roky ovládal Mercii a vysloužil si uznání coby ''[[bretwalda]]'' ve velké části Británie.{{Citace monografie [30] => | příjmení = Yorke [31] => | jméno = Barbara [32] => | titul = Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England [33] => | vydání = 1 [34] => | vydavatel = Routledge [35] => | místo = London [36] => | rok vydání = 1990 [37] => | počet stran = 236 [38] => | strany = 82, 105 [39] => | isbn = 0-415-16639-X [40] => | jazyk = en [41] => }} [42] => [43] => Oswiu byl oddaným [[křesťan]]em, propagoval víru mezi svými poddanými a založil řadu [[klášter]]ů, včetně [[opatství]] v Gillingu a opatství ve [[Klášter Whitby|Whitby]].{{Citace monografie [44] => | příjmení = Yorke [45] => | jméno = Barbara [46] => | titul = Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England [47] => | vydání = 1 [48] => | vydavatel = Routledge [49] => | místo = London [50] => | rok vydání = 1990 [51] => | počet stran = 236 [52] => | strany = 48, 80 [53] => | isbn = 0-415-16639-X [54] => | jazyk = en [55] => }} Byl vychován v [[Iroskotská církev|keltské]] křesťanské tradici rozšířené po velké části [[Irsko (ostrov)|irského]] světa, na rozdíl od [[Římský ritus|římskokatolické tradice]] praktikované jižními [[Anglosasové|anglosaskými]] královstvími a některými členy deirské šlechty, včetně Oswiuovy manželky, královny [[Eanflæd]]. V roce 664 předsedal synodě ve [[Klášter Whitby|Whitby]], na němž [[duchovní]] rokovali o obou tradicích. Pomohl vyřešit napětí mezi oběma stranami vyhlášením, že se Northumbrie přikloní k [[Římský ritus|římskému ritu]].{{Citace monografie [56] => | příjmení = Yorke [57] => | jméno = Barbara [58] => | titul = Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England [59] => | vydání = 1 [60] => | vydavatel = Routledge [61] => | místo = London [62] => | rok vydání = 1990 [63] => | počet stran = 236 [64] => | strany = 79, 82 [65] => | isbn = 0-415-16639-X [66] => | jazyk = en [67] => }} Král Oswiu zemřel v roce 670, jeho nástupcem se stal jeho syn [[Ecgfrith Northumbrijský|Ecgfrith]].{{Citace monografie [68] => | příjmení = Yorke [69] => | jméno = Barbara [70] => | titul = Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England [71] => | vydání = 1 [72] => | vydavatel = Routledge [73] => | místo = London [74] => | rok vydání = 1990 [75] => | počet stran = 236 [76] => | strany = 82 [77] => | isbn = 0-415-16639-X [78] => | jazyk = en [79] => }} Jeho svátek 15. února slaví východní i západní křesťané.{{Citace elektronické monografie [80] => | příjmení = Stanton [81] => | jméno = Richard [82] => | titul = A menology of England and Wales, or, Brief memorials of the ancient British and English saints arranged according to the calendar, together with the martyrs of the 16th and 17th centuries [83] => | url = https://archive.org/details/menologyofenglan00stanrich/page/68/mode/2up [84] => | vydavatel = Bunrs & Oates [85] => | místo = London, New York [86] => | datum vydání = 1892 [87] => | datum přístupu = 2021-05-06 [88] => | strany = 68 [89] => | jazyk = en [90] => | počet stran = 842 [91] => }} [92] => [93] => == Historický kontext a mládí == [94] => [[Soubor:Britain peoples circa 600.svg|náhled|200px|vpravo|Hlavní anglosaská království v 7. století.]] [95] => Podle [[Beda Ctihodný|Bedy Ctihodného]] bylo králi Oswiuovi 58 let, když v roce 670 zemřel. To by znamenalo, že se narodil kolem roku 612. Byl třetím dítětem Æthelfritha, tehdejšího bernicijského krále. Měl několik sourozenců, mimo jiné starší bratry [[Eanfrith Bernicijský|Eanfritha]] a Oswalda a sestru [[Æbbe z Coldinghamu|Æbbu]].{{Citace monografie|příjmení=Fryde|jméno=Edmund Boleslaw|titul=Handbook of British Chronology|url=https://archive.org/details/handbookofbritis0000unse|vydání =3|vydavatel=Royal Historical Society|místo=London|rok vydání=1986|počet stran=605|strany=[https://archive.org/details/handbookofbritis0000unse/page/5 5]|isbn=0861931068|jazyk=en}}{{Citace elektronické monografie [96] => | autor = Beda Ctihodný [97] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [98] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book4.asp [99] => | vydavatel = Fordham University [100] => | místo = [101] => | datum vydání = [102] => | datum přístupu = [103] => | kapitola = 4.V [104] => | typ kapitoly = kapitola [105] => | jazyk = en [106] => }} Oswiuovou matkou byla pravděpodobně zaznamenaná Æthelfrithova manželka [[Acha Deirská|Acha]], princezna z deirského královského rodu, o níž je známo, že byla matkou Oswaldovou.{{Citace elektronické monografie [107] => | autor = Beda Ctihodný [108] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [109] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [110] => | vydavatel = Fordham University [111] => | místo = [112] => | datum vydání = [113] => | datum přístupu = [114] => | kapitola = 3.VI [115] => | typ kapitoly = kapitola [116] => | jazyk = en [117] => }}{{Citace monografie [118] => | příjmení = Kirby [119] => | jméno = David Peter [120] => | titul = The Earliest English Kings [121] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [122] => | vydání = [123] => | vydavatel = Unwin Hyman [124] => | místo = Londýn [125] => | rok vydání = 1991 [126] => | počet stran = 241 [127] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/89 89] [128] => | isbn = 0-04-445692-1 [129] => | jazyk = en [130] => }}{{Citace sborníku [131] => | příjmení = Stancliffe [132] => | jméno = Clare [133] => | titul = The Making of Oswald's Northumbria [134] => | příjmení sestavitele = Stancliffe [135] => | jméno sestavitele = Clare [136] => | příjmení sestavitele2 = Cambridge [137] => | jméno sestavitele2 = Eric [138] => | sborník = Oswald: Northumbrian King to European Saint [139] => | vydání = [140] => | vydavatel = Paul Watkins [141] => | místo = Stamford [142] => | rok vydání = 1995 [143] => | počet stran = 320 [144] => | strany = 13 [145] => | isbn = 1-871615-51-8 [146] => | jazyk = en [147] => }} Ale ani Oswiuův původ po matce nestačil, aby si získal deirskou šlechtu. Zatímco deirské elity přijaly Oswalda za krále podle všeho právě kvůli jeho matce, králi Oswiuovi vzdorovaly po celou dobu jeho vlády.{{Citace monografie|příjmení= Yorke |jméno= Barbara |titul= Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England|vydání =1|vydavatel=Routledge|místo=London|rok vydání=1990|počet stran=236|strany=78–79|isbn=0-415-16639-X|jazyk=en}} [148] => [149] => V době Oswiuova narození byl král Æthelfrith na vrcholu své moci. V roce [[604]] převzal kontrolu nad Deirou, patrně násilně s použitím vojenské síly. Zabil předchozího krále (zřejmě [[Æthelric Deirský|Æthelrika]]), oženil se s Achou, příslušnicí deirské královské dynastie, a vyhnal Achina bratra Edwina do exilu. Jeho moc sahala od zemí [[Piktové|Piktů]] a království Dál Riata v současném Skotsku až po [[Wales]] a oblast [[Midlands (anglická oblast)|Midlands]] na jihu.{{Citace elektronické monografie [150] => | autor = Beda Ctihodný [151] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [152] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book1.asp [153] => | vydavatel = Fordham University [154] => | místo = [155] => | datum vydání = [156] => | datum přístupu = [157] => | kapitola = 1.XXXIV [158] => | typ kapitoly = kapitola [159] => | jazyk = en [160] => }}{{Citace elektronické monografie [161] => | autor = Beda Ctihodný [162] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [163] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book2.asp [164] => | vydavatel = Fordham University [165] => | místo = [166] => | datum vydání = [167] => | datum přístupu = [168] => | kapitola = 2.III [169] => | typ kapitoly = kapitola [170] => | jazyk = en [171] => }} Æthelfrithova moc byla založena na jeho vojenských úspěších. Jeho vojenské štěstí se ale vyčerpalo v roce [[616]], kdy ho deirský exulant Edwin podporovaný [[Východní Anglie (království)|východoanglickým]] králem [[Rædwald]]em porazil a zabil v [[Bitva u řeky Idle|bitvě u řeky Idle]].{{Citace elektronické monografie [172] => | autor = Beda Ctihodný [173] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [174] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book2.asp [175] => | vydavatel = Fordham University [176] => | místo = [177] => | datum vydání = [178] => | datum přístupu = [179] => | kapitola = 2.XII [180] => | typ kapitoly = kapitola [181] => | jazyk = en [182] => }} [183] => [184] => Po Æthelfrithově smrti uprchli jeho synové a jejich příznivci z Northumbrie a našli útočiště u [[Gaelové|Gaelů]] a Piktů v severní Británii a Irsku. Zde zůstali až do Edwinovy ​​smrti v [[Bitva na Hatfield Chase|bitvě na Hatfield Chase]] v roce 633.Æthelfrithovi synové nebyli prvními [[Anglové|angelskými]] exulanty, kteří hledali útočiště v královstvích na severu. Podle zápisu v ''[[Anglosaská kronika|Anglosaské kronice]]'', rukopis E, k roku 603 bojoval bernicijský princ [[Hering Bernicijský|Hering]], syn bernicijského krále [[Hussa Bernicijský|Hussy]] zřejmě bernicijský ''[[ætheling]]'', na straně dálriatého krále [[Áedán mac Gabráin|Áedána mac Gabráina]] proti northumbrijskému králi Æthelfrithovi v [[Bitva u Degsastanu|bitvě u ''Degsastanu'']].{{Citace elektronické monografie [185] => | autor = Beda Ctihodný [186] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [187] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [188] => | vydavatel = Fordham University [189] => | místo = [190] => | datum vydání = [191] => | datum přístupu = [192] => | kapitola = 3.I [193] => | typ kapitoly = kapitola [194] => | jazyk = en [195] => }}{{Citace elektronického periodika [196] => | příjmení = Grimmer [197] => | jméno = Martin [198] => | titul = The Exogamous Marriages of Oswiu of Northumbria [199] => | periodikum = The Heroic Age [200] => | poznámka = O preferenci severního exilu před útěkem do některého z jižních anglosaských království pojednává §3 – §6 [201] => | rok vydání = 2006 [202] => | měsíc vydání = říjen [203] => | číslo = 9 [204] => | url = http://www.heroicage.org/issues/9/grimmer.html [205] => | jazyk = en [206] => }} [207] => [208] => V exilu byli Æthelfrithovi synové [[Náboženská konverze|obráceni]] na křesťanství, respektive vychováváni jako křesťané. Princ Oswiu se stal vyhnancem ve svých čtyřech letech, dětství a dospívání strávil v gaelském prostředí a do Northumbrie se mohl vrátit až ve věku jednadvaceti let. Beda Ctihodný píše, že Oswiu hovořil [[Staroirština|irským jazykem]] a jako věřící vyznával specifickou formu [[Křesťanství v Irsku|irského křesťanství]] rozšířenou po tehdejším keltském světě.{{Citace elektronické monografie [209] => | autor = Beda Ctihodný [210] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [211] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [212] => | vydavatel = Fordham University [213] => | poznámka = Oswy se domníval, že nic nemůže být lepší než irské učení, protože byl Iry vzdělán a pokřtěn a zcela rozuměl jejich jazyku [214] => | datum vydání = [215] => | datum přístupu = [216] => | kapitola = 3.XXV [217] => | typ kapitoly = kapitola [218] => | jazyk = en [219] => }} [220] => [221] => Vedle toho, že se Oswiu naučil irský jazyk a byl nadšeným křesťanem, zřejmě bojoval za své gaelské hostitele. Snad dostal svou zbroj, což byl významný akt, od krále Dál Riaty, asi [[Eochaid Buide|Eochaida Buida]], syna onoho [[Áedán mac Gabráin|Áedána mac Gabráina]], kterého Oswiuův otec porazil v [[Bitva u Degsastanu|bitvě u ''Degsastanu'']].{{Citace elektronického periodika [222] => | příjmení = Grimmer [223] => | jméno = Martin [224] => | titul = The Exogamous Marriages of Oswiu of Northumbria [225] => | periodikum = The Heroic Age [226] => | poznámka = [227] => | rok vydání = 2006 [228] => | měsíc vydání = říjen [229] => | číslo = 9 [230] => | strany = §8 [231] => | url = http://www.heroicage.org/issues/9/grimmer.html [232] => | jazyk = en [233] => }} Irské letopisy mezi mrtvými v [[Bitva u Fid Eóin|bitvě u Fid Eóin]] uvádějí jistého bojovníka jménem ''Oisiric mac Albruit, rigdomna Saxana'' (''[[ætheling]]'' Osric), vedle dálriatského krále [[Connad Cerr|Connada Cerra]] a dalších příslušníků dynastie [[Cenél nGabráin]].{{Citace elektronické monografie [234] => | autor = [235] => | titul = The Annals of Tigernach [236] => | url = http://www.ucc.ie/celt/published/G100002/index.html [237] => | odkaz na titul = Tigernachovy anály [238] => | vydavatel = CELT: Corpus of Electronic Texts [239] => | datum vydání = [240] => | datum přístupu = 2007-04-22 [241] => | poznámka = zápis k roku 631 [242] => | jazyk = mga [243] => }}{{Citace elektronického periodika [244] => | příjmení = Grimmer [245] => | jméno = Martin [246] => | titul = The Exogamous Marriages of Oswiu of Northumbria [247] => | periodikum = The Heroic Age [248] => | poznámka = [249] => | rok vydání = 2006 [250] => | měsíc vydání = říjen [251] => | číslo = 9 [252] => | strany = §9 [253] => | url = http://www.heroicage.org/issues/9/grimmer.html [254] => | jazyk = en [255] => }} Není jasné, zda se Oswiu oženil s princeznou [[Fín (princezna)|Fín]] z dynastie [[Uí Néill]], respektive z její rodové větve [[Cenél nEógain]], a zda se jeho syn Aldfrith narodil už během Oswiuova vyhnanství, anebo až později.{{Citace elektronického periodika [256] => | příjmení = Grimmer [257] => | jméno = Martin [258] => | titul = The Exogamous Marriages of Oswiu of Northumbria [259] => | periodikum = The Heroic Age [260] => | poznámka = [261] => | rok vydání = 2006 [262] => | měsíc vydání = říjen [263] => | číslo = 9 [264] => | strany = §25 [265] => | url = http://www.heroicage.org/issues/9/grimmer.html [266] => | jazyk = en [267] => }}{{Citace monografie [268] => | příjmení = Kirby [269] => | jméno = David Peter [270] => | titul = The Earliest English Kings [271] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [272] => | vydání = [273] => | vydavatel = Unwin Hyman [274] => | místo = Londýn [275] => | rok vydání = 1991 [276] => | počet stran = 241 [277] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/143 143] [278] => | isbn = 0-04-445692-1 [279] => | jazyk = en [280] => }}{{Citace monografie [281] => | příjmení = Williams [282] => | jméno = Ann [283] => | titul = Kingship and Government in Pre-Conquest England, c. 500–1066 [284] => | vydání = [285] => | vydavatel = Palgrave Macmillan [286] => | místo = Basingstoke [287] => | rok vydání = 1999 [288] => | počet stran = 273 [289] => | strany = 18 [290] => | isbn = 0-333-56798-6 [291] => | jazyk = en [292] => }} [293] => [294] => Stejně nejisté je i datum Oswiuova návratu do Northumbrie. Snad se vrátil se svým bratrem Eanfrithem po Edwinově smrti v roce 633, jak naznačuje Beda Ctihodný. Coby bernicijský král [[Apostase v křesťanství|odpadl]] Eanfrith od víry a byl zabit [[Gwynedd (království)|gwyneddským]] králem [[Cadwallon ap Cadfan|Cadwallonem ap Cadfanem]]. Toho posléze porazil a zabil další Oswiuův bratr Oswald, který se stal králem Bernicie a pravděpodobně navázal na starou mocenskou převahu svého otce v severní a střední Británii.{{Citace elektronické monografie [295] => | autor = Beda Ctihodný [296] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [297] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [298] => | vydavatel = Fordham University [299] => | poznámka = Oswy se domníval, že nic nemůže být lepší než irské učení, protože byl Iry vzdělán a pokřtěn a zcela rozuměl jejich jazyku [300] => | datum vydání = [301] => | datum přístupu = [302] => | kapitola = 3.I, II [303] => | typ kapitoly = kapitola [304] => | jazyk = en [305] => }}{{Citace monografie [306] => | autor = Adomnán [307] => | titul = Life of Saint Columba [308] => | překladatelé = Richard Sharpe [309] => | vydání = [310] => | vydavatel = Penguin Putnam [311] => | místo = London [312] => | rok vydání = 1995 [313] => | počet stran = 432 [314] => | kapitola = 1.I [315] => | typ kapitoly = kapitola [316] => | isbn = 9780140444629 [317] => | jazyk = en [318] => }}{{Citace sborníku [319] => | příjmení = Stancliffe [320] => | jméno = Clare [321] => | titul = The Making of Oswald's Northumbria [322] => | příjmení sestavitele = Stancliffe [323] => | jméno sestavitele = Clare [324] => | příjmení sestavitele2 = Cambridge [325] => | jméno sestavitele2 = Eric [326] => | sborník = Oswald: Northumbrian King to European Saint [327] => | vydání = [328] => | vydavatel = Paul Watkins [329] => | místo = Stamford [330] => | rok vydání = 1995 [331] => | počet stran = 320 [332] => | strany = 46–61 [333] => | isbn = 1-871615-51-8 [334] => | jazyk = en [335] => }} [336] => [337] => == Eanflæd a Oswine == [338] => Král Oswald padl v boji proti mercijskému králi Pendovi v [[Bitva u Maserfieldu|bitvě u Maserfieldu]], kterou Beda Ctihodný klade k [[5. srpen|5. srpnu]] 642.{{Citace elektronické monografie [339] => | autor = Beda Ctihodný [340] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [341] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [342] => | vydavatel = Fordham University [343] => | datum vydání = [344] => | datum přístupu = [345] => | kapitola = 3.IX [346] => | typ kapitoly = kapitola [347] => | poznámka = Oswy se domníval, že nic nemůže být lepší než irské učení, protože byl Iry vzdělán a pokřtěn a zcela rozuměl jejich jazyku [348] => | jazyk = en [349] => }} Oswaldův syn [[Œthelwald Deirský|Œthelwald]] měl mít jako jeho nástupce přednost, ale v roce 642 nemohl být ještě dospělým. Proto titul krále přešel na Oswiua. Na rozdíl od bernicijského krále Eanfritha a deirského krále [[Osric Deirský|Osrika]] si Oswiu podržel křesťanskou víru, a to i navzdory porážce svého bratra pohanem Pendou. Důvodem mohla být jeho důkladnější křesťanská výchova, ale podstatný mohl také být vliv [[Biskup|biskupa]] [[Aidan z Lindisfarnu|Aidana z Lindisfarnu]], v té době významné osobnosti v Bernicii.{{Citace monografie [350] => | příjmení = Higham [351] => | jméno = Nicholas J. [352] => | příjmení2 = [353] => | jméno2 = [354] => | titul = The Convert Kings: Power and religious affiliation in early Anglo-Saxon England [355] => | vydání = [356] => | vydavatel = Manchester University Press [357] => | místo = Manchester [358] => | rok vydání = 1997 [359] => | počet stran = 304 [360] => | strany = 220–221 [361] => | isbn = 0-7190-4828-1 [362] => | jazyk = en [363] => }} [364] => [365] => Beda Ctihodný shrnuje Oswiuovu vládu takto: [366] => [367] =>
„Když byl Oswald přenesen do království nebeského, vystřídal ho jeho bratr Oswy, asi třicetiletý mladík, na trůnu v jeho pozemském království a držel ho osmadvacet let s velkými potížemi, byvše obtěžován pohanským králem, Pendou, a pohanským národem Mercijských, který zabil jeho bratra, stejně jako jeho syna Alfreda [tj. Ealhfritha] a jeho [[Bratranec|strýčence]] Ethelwalda [tj. Œthelwalda], syna jeho bratra, který vládl před ním.“{{Citace elektronické monografie [368] => | autor = Beda Ctihodný [369] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [370] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [371] => | vydavatel = Fordham University [372] => | datum vydání = [373] => | datum přístupu = [374] => | kapitola = 3.XIV [375] => | typ kapitoly = kapitola [376] => | poznámka = [377] => | jazyk = en [378] => }}
[379] => [380] => První zaznamenanou Oswiuovou akcí coby krále Bernicie bylo posílení jeho postavení a možná i jeho nároků na Deiru tím, že se oženil s Edwinovou dcerou Eanflæd, která tehdy pobývala v exilu v království [[Kent (království)|Kent]].{{Citace elektronické monografie [381] => | autor = Beda Ctihodný [382] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [383] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [384] => | vydavatel = Fordham University [385] => | datum vydání = [386] => | datum přístupu = [387] => | kapitola = 3.XV [388] => | typ kapitoly = kapitola [389] => | poznámka = [390] => | jazyk = en [391] => }} K tomuto sňatku došlo mezi lety 642 a [[644]].Jejich syn Ecgfrith se narodil nejpozději v květnu 645. [392] => [393] => Víme, že Oswiu byl ženatý třikrát. Jeho manželka a královna Eanflæd mu porodila dva syny, [[Ecgfrith Northumbrijský|Ecgfritha]] (644/[[645]]–[[685]]) a [[Ælfwine Deirský|Ælfwina]] (asi [[660]]–[[679]]), a dvě dcery, [[Osthryth]] († [[697]]) a [[Ælfflæd z Whitby|Ælfflæd]] (asi 654–[[714]]). Irská princezna Fín byla matkou [[Aldfrith Northumbrijský|Aldfritha]] († [[705]]). A konečně [[Britonové|britonská]] princezna [[Rieinmelth]] z království [[Rheged]] je zmiňována v raně středověkém [[Latina|latinsky]] psaném díle ''[[Historia Brittonum]]'' coby Oswiuova manželka.{{Citace elektronického periodika [394] => | příjmení = Grimmer [395] => | jméno = Martin [396] => | titul = The Exogamous Marriages of Oswiu of Northumbria [397] => | periodikum = The Heroic Age [398] => | poznámka = Ve středověkém registru [[durham|durhamského]] laického bratrstva ''[[Liber Vitæ Ecclesiæ Dunelmensis]]'' je uváděna mezi královnami bezprostředně před Eanflæd také Rieinmelth, coby Rægnmæld [399] => | rok vydání = 2006 [400] => | měsíc vydání = říjen [401] => | číslo = 9 [402] => |strany= 28 [403] => | url = http://www.heroicage.org/issues/9/grimmer.html [404] => | jazyk =en [405] => }} Předpokládá se, že Ealhfrith byl jejím synem{{Citace sborníku [406] => | příjmení = Stancliffe [407] => | jméno = Clare [408] => | titul = The Making of Oswald's Northumbria [409] => | příjmení sestavitele = Stancliffe [410] => | jméno sestavitele = Clare [411] => | příjmení sestavitele2 = Cambridge [412] => | jméno sestavitele2 = Eric [413] => | sborník = Oswald: Northumbrian King to European Saint [414] => | vydání = [415] => | vydavatel = Paul Watkins [416] => | místo = Stamford [417] => | strany = 13 [418] => | isbn = 1-871615-51-8 [419] => | jazyk = en [420] => | rok vydání = 1995 [421] => | počet stran = 320 [422] => }} a Eahlflæd mohla být její dcerou.Eahlflæd údajně stála za vraždou krále Peady v roce 657 nebo 658, což by naznačovalo, že nebyla dcerou královny Eanflæd.{{Citace elektronické monografie [423] => | autor = Beda Ctihodný [424] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [425] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [426] => | vydavatel = Fordham University [427] => | datum vydání = [428] => | datum přístupu = [429] => | kapitola = 3.XXIV [430] => | typ kapitoly = kapitola [431] => | poznámka = [432] => | jazyk = en [433] => }}{{Citace monografie [434] => | příjmení = Higham [435] => | jméno = Nicholas J. [436] => | příjmení2 = [437] => | jméno2 = [438] => | titul = The Convert Kings: Power and religious affiliation in early Anglo-Saxon England [439] => | vydání = [440] => | vydavatel = Manchester University Press [441] => | místo = Manchester [442] => | rok vydání = 1997 [443] => | počet stran = 304 [444] => | strany = 252–253 [445] => | isbn = 0-7190-4828-1 [446] => | jazyk = en [447] => }} [448] => [449] => První polovinu své vlády strávil král Oswiu ve stínu krále Pendy, který v letech 642–655 ovládal většinu Británie a zjevně dosazoval a sesazoval krále jednotlivých království, jak mu to vyhovovalo.Král [[Cenwalh]] byl Pendou vyhnán z [[Wessex|Wessexu]], když zapudil svou manželku, Pendovu sestru. [[Východní Anglie (království)|Východoanglický]] král [[Anna (Východní Anglie)|Anna]], který Cenwalhovi poskytl v exilu útočiště, byl také králem Pendou vyhnán do exilu a později poražen a zabit u Bulcampu poblíž [[Blythburgh|Blythburghu]] v roce 653 nebo 654, když se do Východní Anglie vrátil. Budoucí království Northumbrie se za Oswiuova života ještě stále skládalo ze dvou zřetelně odlišných království. Severnímu království Bernicie, které sahalo od řeky [[Tees (řeka)|Tees]] k zálivu [[Firth of Forth]], vládl Oswiu. Království Deira, ležící mezi vřesovými mokřinami [[North York Moors]] a [[Estuár|říčním ústím]] [[Humber (řeka v Anglii)|Humber]], bylo ovládáno řadou Oswiuových příbuzných zpočátku jako samostatné království, později jako forma [[Údělné knížectví|údělného království]] dávaného v držbu Oswiuovým synům.Deiře vládl král Oswine v letech 642–651, poté král Œthelwald do roku 655 nebo později, poté král Ealhfrith až do roku 664 a nakonec král Ecgfrith.{{Citace monografie [450] => | příjmení = Kirby [451] => | jméno = David Peter [452] => | titul = The Earliest English Kings [453] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [454] => | vydání = [455] => | vydavatel = Unwin Hyman [456] => | místo = Londýn [457] => | rok vydání = 1991 [458] => | počet stran = 241 [459] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/226 226] [460] => | isbn = 0-04-445692-1 [461] => | jazyk = en [462] => }}{{Citace monografie|příjmení= Yorke |jméno= Barbara |titul= Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England|vydání =1|vydavatel=Routledge|místo=London|rok vydání=1990|počet stran=236|strany=75|isbn=0-415-16639-X|jazyk=en}} [463] => [464] => V prvním desetiletí Oswiuovy vlády vládl v Deiře nezávislý král [[Oswine Deirský|Oswine]], syn odpadlíka od víry Osrika, který patřil ke konkurenční deirské královské rodině.Králové Oswine a Oswiu byli bratranci z druhého kolene z matčiny strany.{{Citace monografie|příjmení= Yorke |jméno= Barbara |titul= Kings and Kingdoms of Early Anglo-Saxon England|vydání =1|vydavatel=Routledge|místo=London|rok vydání=1990|počet stran=236|strany=76|isbn=0-415-16639-X|jazyk=en}} Králové Oswine a Oswiu se dostali do konfliktu kolem roku [[651]]. Beda Ctihodný viní za potíže krále Oswiua a píše: [465] => [466] =>
„Pročež když proti sobě postavili armády, Oswin si uvědomil, že nemůže vést válku proti tomu, kdo má více podpůrných vojenských družin než on sám, a v té době pochopil, že je lépe odložit všechny myšlenky na boj a uchovat sama sebe pro lepší časy. Proto rozpustil armádu, kterou shromáždil, a nařídil všem svým mužům, aby se vrátili do svých domovů, z místa zvaného ''Wilfaresdun'', tj. Wilfarův kopec, který je téměř deset mil od vesnice zvané ''Cataract'' [tj. současný [[Catterick, North Yorkshire|Catterick]]], směrem na severozápad. Sám s jediným věrným vojákem, který se jmenoval Tonhere, se stáhl a ležel ukrytý v domě hraběte [''comes''] Hunwalda, o kterém se domníval, že je jeho nesporný přítel. Ale běda! Bylo to jinak, neboť ho hrabě zradil a Oswy, hnusně, rukama svého velitele [''præfectus''], Ethilwina, ho zabil ...“
[467] => [468] => Král Oswiu založil [[Gillingské opatství]] v [[Gilling East|Gillingu]], aby se vykoupil z Oswinova zabití. Oswine byl později považován za [[Světec|svatého]] a v Gillingském opatství se modlili jak za Oswina, tak i za Oswiua. Po králi Oswinovi nastoupil coby král Deirských Oswaldův syn Œthelwald. [469] => [470] => == Král Penda == [471] => Vztahy krále Oswiua s mercijským králem Pendou nebyly v letech 642–655 zcela poklidné. Beda Ctihodný, zdá se, umístil významný větší Pendův útok na Bernicii, který dosáhl bran [[Bamburgh (hrad)|Bamburghu]], někdy před rok [[651]] a smrt biskupa Aidana z Lindisfarnu († [[31. srpen]] 651).{{Citace elektronické monografie [472] => | autor = Beda Ctihodný [473] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [474] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [475] => | vydavatel = Fordham University [476] => | poznámka = [477] => | datum vydání = [478] => | datum přístupu = [479] => | kapitola = 3.XVI [480] => | typ kapitoly = kapitola [481] => | jazyk = en [482] => }} Záznam v irských análech zaznamenávající „bitvu Oswyho proti Pendovi“ asi roku [[650]] může odkazovat na toto tažení.{{Citace monografie|příjmení=Fraser|jméno=James|titul=The Pictish Conquest: The Battle of Dunnichen 685 & the Birth of Scotland |vydání =1|vydavatel=Tempus|místo=Stroud|rok vydání=2006|počet stran=192|strany=20|isbn=0-7524-3962-6|jazyk=en}}{{Citace elektronické monografie [483] => | autor = [484] => | titul = [[Ulsterská kronika|The Annals of Ulster]] [485] => | url = https://celt.ucc.ie//published/T100001A/index.html [486] => | vydavatel = CELT: Corpus of Electronic Texts [487] => | datum vydání = [488] => | datum přístupu = [489] => | typ kapitoly = zápis k roku [490] => | strany = zápis k roku 650 [491] => | poznámka = [492] => | jazyk = en [493] => }} [494] => [495] => Současný anglický historik David Peter Kirby (* 1936) uvádí, že zabití krále Oswina mohlo vést ke zlepšení vztahů mezi Pendou a Oswiuem na počátku 50. let 7. století. Oswiuův syn Ealhfrith se oženil s Pendovou dcerou [[Kyneburga|Cyneburh]], zatímco jeho dcera Ealhflæd se provdala za Pendova syna [[Peada|Peadu]]. Peada byl [[Křest|pokřtěn]] v ''Ad Murum'' – (při zdi) v oblasti [[Hadriánův val|Hadriánova valu]] – Aidanovým nástupcem [[Finan z Lindisfarnu|Finanem]]. Peada a Ealhflæd pozvali skupinu misionářů, včetně mnicha a pozdějšího východoanglického biskupa [[Cedd|Cedda]] (asi [[620]]–664) a pozdějšího prvního mercijského biskupa [[Diuma|Diumy]], aby založili v jejich zemích církev svatou.{{Citace monografie [496] => | příjmení = Kirby [497] => | jméno = David Peter [498] => | titul = The Earliest English Kings [499] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [500] => | vydání = [501] => | vydavatel = Unwin Hyman [502] => | místo = Londýn [503] => | rok vydání = 1991 [504] => | počet stran = 241 [505] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/93 93]–94 [506] => | isbn = 0-04-445692-1 [507] => | jazyk = en [508] => }}{{Citace elektronické monografie [509] => | autor = Beda Ctihodný [510] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [511] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [512] => | vydavatel = Fordham University [513] => | poznámka = [514] => | datum vydání = [515] => | datum přístupu = [516] => | kapitola = 3.XXI [517] => | typ kapitoly = kapitola [518] => | jazyk = en [519] => }} [520] => [521] => Beda Ctihodný uvádí, že v roce 655 král Penda napadl Bernicii v čele velké armády. Beda Ctihodný pokračuje, že král Oswiu nabídl „''nevyčíslitelné množství klenotů a darů jako cenu za mír''“, ale král Penda to odmítl. Král Oswiu slíbil, že zasvětí svou dceru Ælfflæd Bohu a založí tucet klášterů, pokud v bitvě zvítězí, a s malou armádou se za pomoci svého syna Ealhfritha s malou armádou střetl s králem Pendou v bitvě u řeky Winwæd, která se konala v oblasti ''Loidis'', což znamená [[Leeds]]. Bernicijští zvítězili a král Penda byl zabit spolu s mnoha svými spojenci, včetně východoanglického krále [[Æthelhere|Æthelhera]]. Oswaldův syn Œthelwald pomáhal králi Pendovi, ale stál stranou od boje.Za řeku ''Winwæd'' je považována řeka [[Went (řeka)|Went]]. Simon Keynes: ''Penda''. In: Lapidge et al. (Hrsg.): ''The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England''. Wiley-Blackwell, Oxford u. a. 1999, {{ISBN|0-631-22492-0}}. [522] => [523] => ''Historia Brittonum'' z [[9. století]] poskytuje poněkud odlišný popis. V něm král Penda Oswiuovu nabídku pokladu přijímá a spojuje ji s obléháním místa nazývaného ''Iudeu''. Předpokládá se, že Oswiuův syn Ecgfrith byl tehdy vydán jako rukojmí do péče Pendovy královny Cynewise.{{Citace monografie [524] => | příjmení = Kirby [525] => | jméno = David Peter [526] => | titul = The Earliest English Kings [527] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [528] => | vydání = [529] => | vydavatel = Unwin Hyman [530] => | místo = Londýn [531] => | rok vydání = 1991 [532] => | počet stran = 241 [533] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/90 90], 94–95 [534] => | isbn = 0-04-445692-1 [535] => | poznámka = Kirby připouští, že „''Iudeu''“, též „''Giudi''“, mohlo být místem moderního [[Stirling|Stirlingu]], a míní, že se Ecgfrith stal rukojmím v důsledku Oswiuova podrobení se králi Pendovi [536] => | jazyk = en [537] => }} ''Historia Brittonum'' uvádí, že mnoho Pendových spojenců byli britonští králové, a konstatuje, že gwyneddský král [[Cadafael ap Cynfeddw]] ​​se připojil k Œthelwaldovi, aby se vyhnul bitvě, a získal tak [[epiteton]] „''Cadomedd''“ (''odmítač bitvy'', ''ulejvák''). Rozhodující bitva se odehrává na „''Gaiově poli''“.{{Citace elektronické monografie [538] => | autor = Nennius [539] => | titul = Internet History Sourcebooks Project – Medieval Sourcebook: [[Historia Brittonum]] [540] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/nennius-full.asp [541] => | vydavatel = Fordham University [542] => | místo = [543] => | datum vydání = [544] => | datum přístupu = 2021-04-02 [545] => | kapitola = 64–65 [546] => | typ kapitoly = kapitola [547] => | jazyk = en [548] => }} [549] => [550] => == ''Bretwalda'' == [551] => Překvapivá porážka dosud dominantního krále Pendy a smrt východoanglického krále Æthelhera vytvořila z krále Oswiua dominantní postavu v Británii. Zdá se, že Œthelwaldův ambivalentní postoj během tažení, které vedlo k „''Winwædu''“, vyústilo v jeho odstranění, protože od této chvíle mizí z historických záznamů. Král Oswiu dosadil svého dospělého syna Ealhfritha za krále Deirských na místo Œthelwalda. Pendův syn Peada byl ustanoven králem jižní Mercie, zatímco Oswiu ovládl sever království. Zdá se, že jiní podřízení vládci byli ustanoveni i jinde v Mercii. [552] => [553] => Hlouběji na jihu byl zřejmě Æthelherův bratr [[Æthelwold Východoanglický|Æthelwold]] ustaven východoanglickým králem díky vlivu krále Oswiua. Rovněž tak příbuzný jeho manželky [[Eorcenberht]] se stal králem Kentu díky zásahu krále Oswiua. [[Wessex|Wessexský]] král [[Cenwalh]], kterého Penda vyhnal z jeho zemí za to, že zapudil svou manželku, Pendovu sestru, se v tomto období také mohl vrátit k moci, opět s pomocí krále Oswiua. [[Essex (království)|Essexský]] král [[Sigeberht Dobrý]] byl Oswiuovým spojencem.{{Citace monografie [554] => | příjmení = Kirby [555] => | jméno = David Peter [556] => | titul = The Earliest English Kings [557] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [558] => | vydání = [559] => | vydavatel = Unwin Hyman [560] => | místo = Londýn [561] => | rok vydání = 1991 [562] => | poznámka = [563] => | počet stran = 241 [564] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/96 96]–97 [565] => | isbn = 0-04-445692-1 [566] => | jazyk = en [567] => }} Oswiuův synovec, Eanfrithův syn Talorcan, mohl na trůn jako král Piktů usednout pravděpodobně také vlivem svého strýce. [568] => [569] => Oswiuova bezvýhradná nadvláda nad Británií trvala jen krátkou dobu, přibližně tři roky. Bezprostřední příčinou byla smrt krále Peady, údajně otráveného jeho manželkou, Oswiuovou dcerou Eahlflæd.Současný britský historik Nicholas J. Higham (* 1951) spatřuje Ealhfrithův podíl na Peadově vraždě, jehož zabila jeho manželka, Ealhfrithova sestra Eahlflæd. To se pravděpodobně stalo na [[Velikonoce]] [[656]] a Oswiu pokračoval v instalaci správců oblastí nebo podřízených králů v Mercii. Pravděpodobně koncem roku [[659]], ale možná už v roce [[657]] vzpoura vedená třemi mercijskými šlechtici – Imminem, Eatou a Eadberhtem – dosadila na trůn Pendova syna [[Wulfhere|Wulfhera]] jako vládce Mercijských a vyhnala Oswiuovy příznivce. Král Oswiu zůstal silou, s níž je třeba počítat, a zdá se, že krizi vyřešilo spíše politické urovnání než otevřená válka, když král Wulfhere jmenoval svým biskupem Oswiuova příbuzného Trumhera.Trumhere byl příbuzným královny Eanflæd a prvním opatem v klášteře v Gillingu, založeným s cílem odčinit zabití deirského krále Oswina. I když král Wulfhere rozšiřoval mercijský vliv a autoritu v jižní Británii, zjevně nadále uznával Oswiuovu dominanci.Současný anglický historik D. P. Kirby poukazuje na Wulfherovo manželství s [[Eormenhild|Eormenhildou]], dcerou kentského krále Eorcenberhta, jediného panovníka, jehož král Oswiu neovládal.{{Citace monografie [570] => | příjmení = Kirby [571] => | jméno = David Peter [572] => | titul = The Earliest English Kings [573] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [574] => | vydání = [575] => | vydavatel = Unwin Hyman [576] => | místo = Londýn [577] => | rok vydání = 1991 [578] => | počet stran = 241 [579] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/114 114] [580] => | isbn = 0-04-445692-1 [581] => | jazyk = en [582] => }}{{Citace monografie [583] => | příjmení = Higham [584] => | jméno = Nicholas J. [585] => | příjmení2 = [586] => | jméno2 = [587] => | titul = The Convert Kings: Power and religious affiliation in early Anglo-Saxon England [588] => | vydání = [589] => | vydavatel = Manchester University Press [590] => | místo = Manchester [591] => | rok vydání = 1997 [592] => | počet stran = 304 [593] => | strany = 245–247 [594] => | isbn = 0-7190-4828-1 [595] => | jazyk = en [596] => }} [597] => [598] => Velšské zdroje uvádějí, že Oswiu vedl vojenská tažení ve Walesu koncem 50. let 7. století a uvalil na velšské krále, kteří byli dříve Pendovi spojenci jako byl kupříkladu gwyneddský král Cadafael ap Cynfeddw vyhýbající se bitvě, povinnost platit tribut.{{Citace monografie [599] => | příjmení = Kirby [600] => | jméno = David Peter [601] => | titul = The Earliest English Kings [602] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [603] => | vydání = [604] => | vydavatel = Unwin Hyman [605] => | místo = Londýn [606] => | rok vydání = 1991 [607] => | počet stran = 241 [608] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/96 96] [609] => | isbn = 0-04-445692-1 [610] => | jazyk = en [611] => }} Jinde na jihu byl Oswiuův spojenec, východosaský králV článku používané dvojice termínů ''západosaský'' a ''wessexský'', respektive ''východosaský'' a ''essexský'', a dále ''jihosaský'' a ''sussexský'' jsou [[Synonymum|synonyma]]. Sigeberht zavražděn a nahrazen svým bratrem [[Swithhelm|Swithhelmem]], který sice zůstal křesťanem, ale distancoval se od krále Oswiua a irsko-northumbrijské církve. Král Switthelm byl pravděpodobně v područí království Východní Anglie.{{Citace elektronické monografie [612] => | autor = Beda Ctihodný [613] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [614] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [615] => | vydavatel = Fordham University [616] => | poznámka = [617] => | datum vydání = [618] => | datum přístupu = [619] => | kapitola = 3.XXII [620] => | typ kapitoly = kapitola [621] => | jazyk = en [622] => }}{{Citace monografie [623] => | příjmení = Higham [624] => | jméno = Nicholas J. [625] => | příjmení2 = [626] => | jméno2 = [627] => | titul = The Convert Kings: Power and religious affiliation in early Anglo-Saxon England [628] => | vydání = [629] => | vydavatel = Manchester University Press [630] => | místo = Manchester [631] => | rok vydání = 1997 [632] => | počet stran = 304 [633] => | strany = 249 [634] => | isbn = 0-7190-4828-1 [635] => | jazyk = en [636] => }}{{Citace monografie [637] => | příjmení = Kirby [638] => | jméno = David Peter [639] => | titul = The Earliest English Kings [640] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [641] => | vydání = [642] => | vydavatel = Unwin Hyman [643] => | místo = Londýn [644] => | rok vydání = 1991 [645] => | počet stran = 241 [646] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/97 97] [647] => | isbn = 0-04-445692-1 [648] => | jazyk = en [649] => }} [650] => [651] => == Ealhfrith a synoda ve Whitby == [652] => V roce 664 král Oswiu na synodě ve WhitbySoučasný anglický historik D. P. Kirby toto datování zpochybňuje a dochází k závěru, že synodu lze s jistotou datovat do roku 644.{{Citace monografie [653] => | příjmení = Kirby [654] => | jméno = David Peter [655] => | titul = The Earliest English Kings [656] => | url = https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb [657] => | vydání = [658] => | vydavatel = Unwin Hyman [659] => | místo = Londýn [660] => | rok vydání = 1991 [661] => | počet stran = 241 [662] => | strany = [https://archive.org/details/earliestenglishk0000kirb/page/101 101] [663] => | isbn = 0-04-445692-1 [664] => | jazyk = en [665] => }} přijal zvyklosti římské církve, což vedlo biskupa [[Colmán z Lindisfarnu|Colmána z Lindisfarnu]] k odchodu ze synody a rezignaci na funkci biskupa. Beda Ctihodný píše, že spor urovnal Oswiuův syn Ealhfrith, který na naléhání pozdějšího biskupa a světce [[Wilfrid (biskup)|Wilfrida]] přijal římské zvyklosti.{{Citace elektronické monografie [666] => | autor = Beda Ctihodný [667] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [668] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book3.asp [669] => | vydavatel = Fordham University [670] => | datum vydání = [671] => | datum přístupu = [672] => | kapitola = 3.XXV [673] => | typ kapitoly = kapitola [674] => | poznámka = [675] => | jazyk = en [676] => }} Ealhfrith byl vychován v irsko-northumbrijských zvyklostech a jeho odmítnutí těchto zvyklostí spolu s vyhnáním budoucích svatých [[Cuthbert (biskup)|Cuthberta z Lindisfarnu]] a [[Eata z Hexhamu|Eaty z Hexhamu]] z kláštera v [[Ripon|Riponu]] se považuje za silné politické gesto.{{Citace monografie [677] => | příjmení = Higham [678] => | jméno = Nicholas J. [679] => | příjmení2 = [680] => | jméno2 = [681] => | titul = The Convert Kings: Power and religious affiliation in early Anglo-Saxon England [682] => | vydání = [683] => | vydavatel = Manchester University Press [684] => | místo = Manchester [685] => | rok vydání = 1997 [686] => | počet stran = 304 [687] => | strany = 250–275 [688] => | isbn = 0-7190-4828-1 [689] => | jazyk = en [690] => }}Wesley M. Stevens: ''Easter Controversy''. In: Lapidge et al. (Hrsg.): ''The Blackwell Encyclopaedia of Anglo-Saxon England''. Wiley-Blackwell, Oxford u. a. 1999, {{ISBN|0-631-22492-0}}. Rok [[665]] byl tedy charakterizován tím, jak píše Beda Ctihodný, „že se Velikonoce slavily dvakrát v jednom roce, takže když král ukončil [[Postní doba|půst]] a slavil Velikonoce, královna a její družina se stále postili a připomínali si [[Květná neděle|Květnou neděli]]“. [691] => [692] => == Ecgfrith == [693] => V roce 660 král Oswiu oženil svého syna Ecgfritha s [[Æthelthryth]], dcerou někdejšího východoanglického krále [[Anna Východoanglický|Anny]].{{Citace elektronické monografie [694] => | autor = Beda Ctihodný [695] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [696] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book4.asp [697] => | vydavatel = Fordham University [698] => | datum vydání = [699] => | datum přístupu = [700] => | kapitola = 4.IXX [701] => | typ kapitoly = kapitola [702] => | poznámka = [703] => | jazyk = en [704] => }} [705] => [706] => == Smrt == [707] => I ke konci své vlády zůstal král Oswiu v Británii významnou osobností. Nově jmenovaný [[Arcibiskup canterburský|arcibiskup z Canterbury]], [[Theodor z Tarsu]], se vydal v roce [[669]] na sever, aby se s ním setkal. Beda Ctihodný píše, že král Oswiu měl v úmyslu podniknout [[pouť]] do [[Řím|Říma]] ve společnosti biskupa Wilfrida. Onemocněl však a zemřel 15. února 670 ve věku 58 let. Jeho starší syn Ecgfrith, jehož matkou byla královna Eanflæd, nastoupil po něm na bernicijský trůn, zatímco jejich mladší syn Ælfwine se stal po svém starším bratru Ecgfrithovi králem Deiry. Král Oswiu byl pohřben v opatství ve Whitby vedle krále Edwina. Jeho vdova a jejich dcera Ælflæd byly později ve Whitby abatyší a byly zde také pohřbeny. [708] => [709] => Anglosaský duchovní [[Alcuin|Alcuin z Yorku]], který psal asi sto let po Oswiuově smrti, ho popisuje jako „velmi čestného, se spravedlivými zákony, nepřemoženého v boji, ale důvěryhodného v míru, velkorysého v darech nebohým, zbožného, spravedlivého pro všechny“.Alcuin: ''The Bishops, Kings and Saints of York''. [https://pase.ac.uk/jsp/persons/CreatePersonFrames.jsp?personKey=451 Proposography of Anglo-Saxon England]. [710] => [711] => == Oswiuovi potomci == [712] => [[Soubor:DescentChildrenOswiu.svg|náhled|Rodokmen Oswiuových potomků, jejichž matkami byly princezna Fín nebo královna Eanflæd]] [713] => ·      Alhfrith, syn královny Rhiainfellt, deirský král v letech [[630]] – asi 664; [714] => [715] => ·      Ecgfrith, syn královny Eanflæd, deirský král v letech 664–670, northumbrijský král v letech 670–685; [716] => [717] => ·      Ælfwine, syn královny Eanflæd, poslední deirský král v letech 670–679; [718] => [719] => ·      Osthryth, dcera královny Eanflæd, královna Mercijských až do svého zavraždění v roce 697, svatořečená; [720] => [721] => ·      Ælfflæd, dcera královny Eanflæd, abatyše ve Whitby, svatořečená (sv. Elflaeda z Whitby); [722] => [723] => ·      Aldfrith, syn irské princezny Fín, northumbrijský král v letech 685–[[704]]/705; [724] => [725] => ·      Ealhflæd, (snad) dcera královny Rhiainfellt, krátce královna jižní Mercie. [726] => [727] => == Svaté relikvie == [728] => Král Oswiu a jeho manželka Eanflæd byli [[Papež|papežem]] [[Vitalianus|Vitalianem]] kolem roku 665 obdarováni [[Relikvie|ostatky]] několika světců: [[Petr (apoštol)|sv. Petra]], [[Pavel z Tarsu|sv. Pavla]], [[Svatý Vavřinec|sv. Vavřince]], apoštola [[Jan Evangelista|Jana]], [[Řehoř I. Veliký|sv. Řehoře]] a [[Svatý Pankrác|sv. Pankráce]]. Královna Eanflæd rovněž obdržela „kříž se zlatým klíčem, vyrobeným z nejsvětějších řetězců apoštolů Petra a Pavla“. Beda Ctihodný ve svém díle ''[[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]]'' dokumentuje tento dar jako součást delegace vracející se z Říma, kterou vedl zvolený arcibiskup canterburský [[Wighard]].{{Citace elektronické monografie [729] => | autor = Beda Ctihodný [730] => | titul = Internet History Sourcebooks Project - Medieval Sourcebook: [[Historia ecclesiastica gentis Anglorum]] [731] => | url = https://sourcebooks.fordham.edu/basis/bede-book4.asp [732] => | vydavatel = Fordham University [733] => | poznámka = [734] => | datum vydání = [735] => | datum přístupu = [736] => | kapitola = 4.IXXX [737] => | typ kapitoly = kapitola [738] => | jazyk = en [739] => }} [740] => [741] => == Poznámky == [742] => [743] => [744] => == Reference == [745] => {{Překlad|en|Oswiu|1032348352}} [746] => {{Berničští panovníci}}{{Autoritní data}} [747] => {{Portály|Historie|Spojené království}} [748] => [749] => [[Kategorie:Narození v 7. století]] [750] => [[Kategorie:Úmrtí v 7. století]] [751] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Oswiu

Oswiu (též Oswy nebo Oswig; (staroanglicky: Ōswīg) (asi 612 - 15. února 670), byl králem Bernicie od roku 642 a králem Northumbrie od roku 654 až do své smrti.

More about us

About

století v oblasti dnes známé jako Anglie. Narodil se kolem roku 612 a byl synem krále Æthelfritha. Oswiu se proslavil svou schopností sjednotit různé kmeny a podporovat šíření křesťanství, což mělo dlouhodobý pozitivní dopad na kulturu a tradice regionu. Jeho vláda byla charakterizována otevřeností a snahou o mír. Oswiu se ukázal jako diplomat, který usiloval o spojení mezi různými národy. Vyhnal cizí invazory a upevnil zásady spravedlnosti a stability. Vytvořil silné aliance, které přispěly k rozvoji obchodu a spolupráce mezi jednotlivými regiony. Oswiu byl známý svou vírou a podporoval církevní hierarchii, čímž pomáhal budovat základy pro křesťanský život v Británii. Pod jeho vedením se křesťanství stalo součástí každodenního života obyvatel, což vedlo k celkovému zlepšení vzdělanosti a kulturní výměny. Oswiu také aktivně podporoval výstavbu kostelů a klášterů, které se staly centry vzdělání a umění. Jeho otevřenost a tolerance vůči různým vírám a kulturám přispěly k harmonickému soužití obyvatel tehdejší Británie. Král Oswiu zemřel v roce 670 a zanechal důležitý odkaz jako symbol míru a jednoty. Jeho vládnutí tak představuje významnou etapu v historii, kdy se snaha o spolupráci a porozumění staly klíčovými prvky v utváření britské identity. Dědictví jeho vlády přetrvalo staletí a dodnes inspiruje k hledání společných hodnot a respektu mezi lidmi.

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Klášter Whitby','Gaelové','651','Ecgfrith Northumbrijský','Římský ritus','Bernicie','Œthelwald Deirský','Whitbyjská synoda','Staroirština','Connad Cerr','Cenél nGabráin','Fín (princezna)'

651

Bernicie

Gaelové

Staroirština