Array ( [0] => 15488184 [id] => 15488184 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Otrokovice [uri] => Otrokovice [3] => Otrokovice, kostel svatého Vojtěcha.jpg [img] => Otrokovice, kostel svatého Vojtěcha.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - česká obec [1] => | název = Otrokovice [2] => | obrázek = Otrokovice-Kvítkovice, letecký pohled (1).jpg [3] => | popisek = Letecký pohled na Otrokovice [4] => | status = město [5] => | kraj = [[Zlínský kraj|Zlínský]] [6] => | okres = Zlín [7] => | obec s rozšířenou působností = Otrokovice [8] => | pověřená obec = Otrokovice [9] => | země = [[Morava]] [10] => | NUTS3 = CZ072 [11] => | PSČ = 765 02 [12] => | počet ZSJ = 18 [13] => | počet částí obce = 2 [14] => | počet katastrálních území = 2 [15] => | adresa = nám. 3. května 1340
765 02 Otrokovice [16] => | web = http://www.otrokovice.cz [17] => | úřední web = [18] => | e-mail = radnice@muotrokovice.cz [19] => | starostka = {{nowrap|Bc. Hana Večerková ([[ANO 2011|ANO]])}} [20] => | starosta aktuální k = 2022 [21] => }} [22] => '''Otrokovice''' (v letech [[1939]]–[[1946]] ''Baťov'', [[1960]]–[[1964]] ''Otrokovice-Kvítkovice'', {{Vjazyce|de}} ''Otrokowitz'') jsou druhé největší město v [[Okres Zlín|okrese Zlín]] ve [[Zlínský kraj|Zlínském kraji]], leží 10 km jihozápadně od [[Zlín]]a na soutoku [[Morava (řeka)|Moravy]] a [[Dřevnice]]. Místní části, někdejší samostatné [[vesnice]], jsou Otrokovice a [[Kvítkovice (Otrokovice)|Kvítkovice]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [23] => [24] => Leží na rozhraní tří [[Morava|moravských]] [[etnografie|národopisných]] regionů – [[Slovácko|Slovácka]], [[Valašsko|Valašska]] a [[Haná|Hané]]. Střídavě bývá řazeno ke všem uvedeným regionům. Jeho přiřazení k [[Haná|Hané]] je dáno tím, že původní obce, z nichž [[město]] vyrostlo, byly [[haná]]cké. Ovšem podle převládajícího slováckého nářečí (dle Ústavu pro jazyk český) je možno město řadit též ke Slovácku. Od roku 1933 se pro celé město začalo neoficiálně používat pojmenování ''Baťov''.[http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batovy-zavody-/batovy-pomocne-zavody-_bapoz_---otrokovice---batov Baťovy pomocné závody v Otrokovicích (BAPOZ): Výstavba obce Baťov] K právnímu zakotvení tohoto názvu došlo však až v červnu 1939. Název Baťov byl odebrán v roce 1946.Vyhláška ministra vnitra č. 123/1947 Sb., o změnách úředních názvů měst, obcí, osad a částí osad, povolených v roce 1946. [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=c&id=230 Dostupné online.] Od. 1. ledna 2023 se tak oficiálně nazývá jedna z místních částí (dříve Bahňák). [25] => [26] => == Název == [27] => Jméno vesnice ''Otrokovici'' bylo odvozeno od osobního jména ''Otrok'' a jeho význam byl "Otrokovi lidé" (u slova ''otrok'' jsou ze slovanských jazyků doloženy významy "chlapec", "šibeničník, všivák", "dělník, nádeník", "páže, člen družiny", "vysloužilý voják", "nevolník, otrok"; který z těchto významů byl užíván na Moravě v době vzniku jména Otrokovic, nelze stanovit).Hosák, Šrámek: Místní jména na Moravě a ve Slezsku II, Praha 1980, str. 211, 212. [28] => [29] => == Historie == [30] => [[Soubor:Socha Bata.jpg|vlevo|náhled|Socha Tomáše Bati v otrokovickém parku]] [31] => [[Soubor:Otrokovice hotel.jpg|vlevo|náhled|Společenský dům]] [32] => [[Soubor:Batovy domky 1.jpg|vlevo|náhled|Baťovy domky v Otrokovicích]] [33] => [[Archeologie|Archeologické]] nálezy objevené v [[katastrální území|katastru]] [[město|města]] svědčí o tom, že toto území je osídleno už od [[neolit|mladší doby kamenné]]. První písemná zmínka o Otrokovicích je obsažena v listině [[olomouc]]kého [[biskup]]a [[Jindřich Zdík|Jindřicha Zdíka]] (nové historické bádání ji datuje rokem [[1141]]). Až do poloviny [[14. století]] byly Otrokovice církevním majetkem, pak přešly do rukou světských a byly poznamenány jak léty sporů mezi feudálními rody, tak obdobím rozkvětu, kdy tu začaly růst usedlosti a grunty a rozvíjelo se rybníkářství. Asi roku [[1576]] byla v Otrokovicích postavena tvrz, která se stala centrem menšího panství vyděleného z [[Malenovice (Zlín)|Malenovic]]. To zaniklo ve 2. polovině [[17. století]] přikoupením k velkému rottalovskému dominiu [[Napajedla]]. Ve 2. polovině [[18. století]] byla tvrz nahrazena loveckým zámečkem a v jeho sousedství vznikla novostavba mohutné barokní sýpky. [34] => [35] => V [[19. století]] patřily Otrokovice a Kvítkovice do oblasti východní [[Haná|Hané]]. Jednalo se o poslední [[haná]]cké [[obec|obce]], neboť sousední [[Malenovice (Zlín)|Malenovice]] již k regionu [[Haná|Hané]] nepatřily. Podle soupisu obyvatel měly roku [[1843]] Otrokovice 804 a Kvítkovice 363 obyvatel. V roce [[1841]] byla vybudována [[železnice|železniční trať]] pojmenovaná tehdy jako [[Severní dráha císaře Ferdinanda]], která vedla z [[Vídeň|Vídně]] přes [[Břeclav]] a [[Ostrava|Ostravsko]] do [[Bochnia|Bochni]] v dnešním [[Polsko|Polsku]]. [[železnice|Železniční]] zastávka však byla v Otrokovicích zřízena až v roce [[1882]]. Roku [[1899]] byla do provozu uvedena přípojná lokální trať [[Železniční trať Otrokovice–Vizovice|Otrokovice–Zlín–Vizovice]]. [36] => [37] => V roce 1930 rozhodl koncern [[Baťa]] s ohledem na nedostatek vody a dopravní komplikace ve [[Zlín]]ě o vybudování pobočného závodu v Otrokovicích.{{Citace monografie | titul = Fenomén Baťa: zlínská architektura 1910-1960 | vydavatel = Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 200 | počet stran = 275 | strany = 135 a 137 | isbn = 978-80-85052-77-0}} Pro výstavbu byly vybrány pozemky zvané Bahňák a Menšov u řeky Moravy na hlavní železniční trati Přerov – Břeclav. Výstavba sídliště byla zahájena v září 1930 podle urbanistického plánu [[František Lýdie Gahura|Františka Lýdie Gahury]]. V tomto plánu je také poprvé uveden název Baťov, zprvu jen pro firemní čtvrť{{Citace sborníku | příjmení = Horňáková | jméno = Ladislava | titul = Baťa satellite towns around the world | příjmení sestavitele = Klingan | jméno sestavitele = Katrin | příjmení sestavitele2 = Gust | jméno sestavitele2 = Kerstin | sborník = A Utopia of Modernity: Zlín | vydavatel = Jovis | místo = Berlin | rok vydání = 2009 | isbn = 978-3-86859-034-0 | strany = 120 | jazyk = anglicky}}. Prvních osm továrních objektů bylo postaveno v roce 1931.{{Citace monografie | titul = Satelity funkcionalistického Zlína. Satellites of the Functionalist Zlín: Projekty a realizace ideálních průmyslových měst - továrních celků firmy Baťa | vydavatel = Státní galerie ve Zlíně | místo = Zlín | rok = 1998 | počet stran = 91 | strany = 25–26 | isbn = 80-85052-30-X}} Pracemi na Bahňáku byl pověřen [[Jan Antonín Baťa]]. Problém jak zvednout terén kvůli podmáčenému terénu, vyřešil zcela originální myšlenkou, která se stala později i spouštěčem udělení titulu doctor honoris causa. Šlo o metodu splavování zeminy z kopce Tresný na protějším břehu řeky Moravy proudem vody dřevěným korytem až na místo stavby. V následujícím období je realizována další výstavba. Na volné ploše je zřízeno také hlavní letiště pro [[Zlín]]. V červenci 1932 zde nedlouho po startu zahynul při leteckém neštěstí šéf koncernu [[Tomáš Baťa]]. To také vyvolalo zájem koncernu na oficiální zavedení názvu '''Baťov''' pro celé město, což bylo uskutečněno v roce 1939. Do roku 1944 bylo postaveno 409 domů s 689 byty, v nichž bydlelo tři tisíce zaměstnanců.{{Citace monografie | příjmení = Čipera | jméno = Dominik | titul = Ve službách práce a lidu | vydavatel = Tisk | místo = Zlín | rok = 1944 | strany = 289}} Ředitelem zdejších Baťových pobočných závodů (BAPOZ) byl chvíli i švagr [[Jan Antonín Baťa|Jana Antonína Bati]] – [[Josef Hlavnička (ředitel)|Josef Hlavnička]]. V roce 1938 je uveden do provozu [[Baťův kanál|Baťův plavební kanál]], jehož severní vyústění bylo v přístavu v areálu továrny. Další baťovské projekty však zpomalila nebo zastavila válka. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] byl BAPOZ znárodněn, v plánované výstavbě se nepokračovalo.Vyhláška ministra průmyslu ze dne 27. prosince 1945 č. 919/1946 Ú.l. V roce 1946 byl městu navrácen název Otrokovice. Označení Baťov se však nadále neoficiálně používalo pro čtvrť Bahňák. Rozhodnutím vedení města byl na začátku roku 2023 Bahňák přejmenován na Baťov. [38] => [39] => Od 1. ledna 1949 byly Otrokovice a Kvítkovice součástí města [[Zlín|Gottwaldova]] jako jeho XI. a X. městská čtvrť.Vyhláška ministerstva vnitra č. 22/1949 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1948. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1949-22 Dostupné online.] Ke spojení Otrokovic a Kvítkovic došlo v roce [[1960]]. Roku [[1964]] byly Otrokovice povýšeny na město. [40] => [41] => V 70. a 80. letech [[20. století]] došlo k dalšímu výraznému zásahu do života [[město|města]]. V důsledku mohutné [[byt]]ové výstavby opět podstatně vzrostl počet obyvatel, tentokrát na více než dvojnásobek. Z Otrokovic se stalo dvacetitisícové město. Tato změna zároveň znamenala faktickou likvidaci ''původních Otrokovic'' – nové [[Panelový dům|paneláky]] se stavěly přímo v centru [[město|města]], na území bývalé [[vesnice]] Otrokovice. Tradiční zástavba byla z větší části „srovnána se zemí“ a namísto ní vyrostlo centrální [[sídliště]]. Zároveň byly demolovány památky lovecký zámeček a sýpka. Dnes tato část města nese název ''Střed''. V nových [[panelový dům|panelácích]] pak našli bydlení obyvatelé původní i nově příchozí. [42] => [43] => Kvítkovice si naproti tomu do dnešních dnů zachovaly svoji identitu připomínající venkovskou pospolitost. [44] => [45] => === Části, z nichž město vzniklo === [46] => * ''Otrokovice'' – původně [[vesnice]]. Podle ní má dnešní [[město]] svůj název. [47] => * ''[[Kvítkovice (Otrokovice)|Kvítkovice]]'' – původně [[vesnice]]. Dnes místní část s vlastním [[katastrální území|katastrálním územím]]. [48] => * ''Baťov'' – sídliště s továrnou koncernu Baťa (Baťovy pomocné závody). Nemá vlastní [[katastrální území]] a leží na [[katastrální území|katastrálním území]] Otrokovice. Do konce roku 2022 se místní část oficiálně nazývala ''Bahňák'' (původně ''Bahniak).'' [49] => [50] => == Pamětihodnosti == [51] => [[Soubor:Otrokovice, kostel svatého Vojtěcha.jpg|náhled|Kostel sv. Vojtěcha]] [52] => * ''[[Kostel svatého Michaela archanděla (Otrokovice)|Kostel svatého Michaela archanděla]]'' – postaven v roce 1769, rozšířen 1849. [53] => * ''Socha [[Jan Nepomucký|svatého Jana Nepomuckého]]'' – v novogotickém stylu z konce 19. stol. na náměstí 3. května. [54] => * ''Soubor drobných sakrálních památek'' – kříže, kapličky a další socha sv. Jana Nepomuckého se nacházejí v různých částech města. [55] => * [[Kostel svaté Anny (Otrokovice)|Kostel svaté Anny]] [56] => * ''[[Kostel svatého Vojtěcha (Otrokovice)|Kostel svatého Vojtěcha]]'' – postaven v roce 1995 na dominantním místě náměstí 3. května podle plánu M. Korvase. [57] => * ''[[Hotel Společenský dům]]'' – postaven v roce 1936 podle plánu [[Vladimír Karfík|Vladimíra Karfíka]] na půdorysu trojlisté vrtule. Jeho otevření se zúčastnil prezident Edvard Beneš. [58] => * ''Socha Tomáše Bati'' – odlita podle originálu, který se nachází v anglickém [[East Tilbury]]. [59] => * ''[[Na letišti]]'' – přírodní památka [60] => [61] => == Osobnosti == [62] => * [[Jana Gazdíková]] (1943–2022), herečka [63] => * [[Josef Odložil]] (1938–1993), atlet, olympionik [64] => * [[Oldřich Svojanovský]] (* 1946), veslař, olympionik [65] => * [[Pavel Svojanovský]] (* 1943), veslař, olympionik [66] => * [[Josef Antonín Zentrich]] (1941–2012), bylinkář, léčitel a publicista [67] => * [[Viktor Javořík]] (* 1993), herec [68] => * [[Pavla Gajdošíková]] (* 1991), herečka a zpěvačka [69] => [70] => == Obyvatelstvo == [71] => [72] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 585599 Otrokovice, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Otrokovice roku 2011 [73] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 585599 Otrokovice, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Otrokovice roku 2011 [74] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 585599 Otrokovice, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Otrokovice roku 2011 [75] => [76] => [77] => == Průmysl == [78] => Nachází se zde především závod na výrobu [[pneumatika|pneumatik]] [[Continental Barum]] a výrobce světoznámých [[Sportovní letadlo|sportovních letadel]] značky Zlín – společnost [[Moravan Otrokovice|Moravan]]. Otrokovice jsou unikátní množstvím průmyslu, který se soustředí primárně v areálu ''Toma''. [79] => [80] => == Doprava == [81] => Kromě běžných druhů dopravy je ve městě situováno také soukromé vnitrostátní [[Letiště Zlín|letiště]] a nové přístaviště [[Baťův kanál|Baťova plavebního kanálu]]. [82] => [83] => === Silniční doprava === [84] => Přes Otrokovice prochází severojižním směrem [[silnice I/55]] (Olomouc – Břeclav – Rakousko), ze které se odpojuje směrem na východ [[silnice I/49]] (směr Zlín a Slovensko). Silnice I/55 je postupně nahrazována [[Dálnice|dálnicí]] [[Dálnice D55|D55]], jedním z jejich prvních úseků byl severovýchodní obchvat Otrokovic o délce 3 km zprovozněný 27. října 2006. Výstavba navazující jihovýchodní části obchvatu začala v říjnu [[2018]] a dokončena by měla být v říjnu [[2021]]. [85] => [86] => === Železniční doprava === [87] => [[Otrokovice (nádraží)|Železniční stanice Otrokovice]] plní úlohu hlavního železničního [[Dopravní terminál|terminálu]] pro zlínskou [[aglomerace|aglomeraci]]. Prochází tudy [[Železniční trať Přerov–Břeclav|trať Přerov–Břeclav]], součást [[Druhý železniční koridor|druhého železničního koridoru]]. Se Zlínem jsou Otrokovice propojeny [[Železniční trať Otrokovice–Vizovice|jednokolejnou dráhou do Vizovic]]. Společnost LEO Express provozuje moderní vlaky, které jezdí denně na trase mezi Starým Městem u Uherského Hradiště a Prahou a v Otrokovicích na nádraží zastavují. [88] => [89] => === Městská hromadná doprava === [90] => {{Podrobně|Trolejbusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích|Městská autobusová doprava ve Zlíně a v Otrokovicích}} [91] => Městskou hromadnou dopravu v Otrokovicích provozuje [[Dopravní společnost Zlín-Otrokovice]], která zajišťuje jak [[autobusová doprava|dopravu autobusovou]] tak i [[trolejbusová doprava|dopravu trolejbusovou]]. Otrokovice jsou se [[Zlín]]em propojeny meziměstskou [[trolejbusová dráha|trolejbusovou tratí]], která je v Otrokovicích ukončena před nádražím. Autobusy i trolejbusy jsou společně se železniční tratí Otrokovice – Zlín – [[Vizovice]] začleněny do [[integrovaný dopravní systém|integrovaného dopravního systému]]. [92] => [93] => === Cyklistická doprava === [94] => Město se příhodně nachází v těsné blízkosti [[Přírodní park Chřiby|přírodního parku Chřiby]]. Vrchnatou krajinu, zajímavý a rozmanitý terén ocení i nároční cyklisté. Přes město, podél řeky Moravy, vede dálková (314 km) Moravská stezka č. 4 z [[Jeseník]]u do [[Mikulov]]a. V okolí lze najít různě náročné a dlouhé [[Cyklistická trasa|cyklistické trasy]] a několik freeride/downhill tratí kolem kopce Tresný (tam se výrazně doporučují chrániče končetin a integrální přilba). [95] => [96] => == Sport == [97] => [[Soubor:Otrokovice, sportovní hala.jpg|náhled|Městská sportovní hala, domovská půda otrokovických Panterů]] [98] => Fotbalový klub [[FC Zlínsko]] (dříve SK Kvitkovice, Viktoria, Tatran, Moravan), hraje na třetí ligové úrovni, tedy o dvě soutěže výše než kdysi slavnější konkurent. K domácím zápasům nastupuje ve Sportovní areálu Trávníky, který má kapacitu 1500 diváků. [99] => [100] => Dalším fotbalovým klubem v Otrokovicích je [[SK Baťov 1930]] odehrál jeden ročník v [[Fotbalová liga Československa|nejvyšší soutěži]] ([[1. československá fotbalová liga 1964/1965|1964/1965]]), pod názvem TJ Jiskra Otrokovice.{{Citace periodika [101] => | příjmení = Ostrčilík [102] => | jméno = Daniel [103] => | titul = Pamětník Jiskry Otrokovice v první lize. Byl to malý zázrak, vzpomíná Gajdůšek [104] => | periodikum = Zlínský deník [105] => | datum vydání = 2017-08-19 [106] => | url = https://zlinsky.denik.cz/fotbal_region/pametnik-jiskry-otrokovice-v-prvni-lize-byl-to-maly-zazrak-vzpomina-gajdusek-20170819.html [107] => | datum přístupu = 2022-08-14 [108] => }} Ve druhé lize se klub objevil naposled v ročníku [[2. československá fotbalová liga 1965/1966#Skupina B|1965/1966]], ve třetí nejvyšší soutěži hrál naposled v sezoně [[Divize D 1977/1978|1977/1978]]. Nyní působí ve Zlínském krajském přeboru. Své domácí zápasy odehrává ve Sportovním areálu Baťov. Ligu Otrokovice kdysi hrávali ale jinde, na stadionu Jiskra. [109] => [110] => Největšími úspěchy se v novodobé éře může však pochlubit [[florbal]]ový klub [[Panthers Otrokovice]]. Jeho domovským stánkem je Městská sportovní hala. Mužský A tým hraje v [[1. florbalová liga mužů|1. lize mužů]] (druhá nejvyšší soutěž). Největším úspěchem týmu byla účast v semifinále [[Superliga florbalu|Superligy florbalu]] a konečné čtvrté místo v [[AutoCont extraliga 2013/2014|sezóně 2013/2014]]. Tým také získal stříbro v [[Pohár Českého florbalu|Poháru Českého florbalu]] v ročníku 2013.{{Citace elektronického periodika [111] => | titul = Boleslavští florbalisté zdemolovali Otrokovice a získali Český pohár [112] => | periodikum = iDNES.cz [113] => | url = https://www.idnes.cz/sport/florbal/finale-poharu-ceske-pojistovny-florbalistu-mlada-boleslav-otrokovice.A140121_222419_florbal_ten [114] => | datum vydání = 2014-01-21 [115] => | datum přístupu = 2022-08-14 [116] => }} V minulosti měl oddíl i ženský tým, který hrál jednu [[1. florbalová liga žen 2002/2003|sezónu (2002/2003)]] nejvyšší soutěž. Postoupit do Extraligy mohl tým i pro [[Česká florbalová extraliga žen 2009/2010|sezónu 2009/2010]], ale nepodal přihlášku. [117] => [118] => == Zajímavost == [119] => [[Soubor:Komíny.jpg|náhled|Komíny Teplárny Otrokovice]] [120] => * Vyšší ze dvou komínů [[Teplárna Otrokovice|Teplárny Otrokovice]] je se svými 170 m 40. [[Seznam nejvyšších staveb v Česku|nejvyšší stojící stavbou v Česku]]. [121] => [122] => == Partnerská města == [123] => * {{Flagicon|Slovensko}} [[Dubnica nad Váhom]], Partizánske, [[Slovensko]] [124] => * {{Flagicon|Polsko}} [[Zawadzkie]], [[Polsko]] [125] => * {{Flagicon|Maďarsko}} [[Vác]], [[Maďarsko]] [126] => [127] => == Odkazy == [128] => === Reference === [129] => [130] => [131] => === Literatura === [132] => [133] => * PELUNĚK, Lukáš. "Baťov, nejmladší město moravské". In: ''Od Karlova mostu ke Gottwaldovu: osobnosti v názvech měst a míst.'' Praha: Historický ústav, 2017, s. 93-102. [134] => * POKLUDA, Zdeněk. ''Bahňák - Baťov: 1929-1939.'' Otrokovice: Město Otrokovice, 2014. [135] => [136] => === Externí odkazy === [137] => * {{Commons}} [138] => * {{Commonscat}} [139] => * {{RÚIAN}} [140] => * {{cs}} [http://www.otrokovice.cz Oficiální stránky města] [141] => * {{cs}} [http://www.historie-otrokovice.czweb.org/ Historie města Otrokovice] [142] => * {{cs}} [http://www.zlin.estranky.cz/clanky/batovy-zavody/batovy-pomocne-zavody-_bapoz_---otrokovice---batov.html Baťov a BAPOZ] [143] => [144] => {{Části české obce}} [145] => {{Okres Zlín}} [146] => {{Baťovské satelity}} [147] => {{Autoritní data}} [148] => [149] => {{Portály|Morava}} [150] => [[Kategorie:Otrokovice| ]] [151] => [[Kategorie:Města na Moravě]] [152] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [153] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [154] => [[Kategorie:Obce v okrese Zlín]] [155] => [[Kategorie:Baťovské satelity]] [156] => [[Kategorie:Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě]] [157] => [[Kategorie:Města v okrese Zlín]] [158] => [[Kategorie:Přejmenovaná sídla v Česku]] [159] => [[Kategorie:Sídla v Hornomoravském úvalu]] [160] => [[Kategorie:Sídla ve Vizovické vrchovině]] [161] => [[Kategorie:Sídla na řece Moravě]] [] => )
good wiki

Otrokovice

Otrokovice (v letech 1939-1946 Baťov, 1960-1964 Otrokovice-Kvítkovice, Otrokowitz) jsou druhé největší město v okrese Zlín ve Zlínském kraji, leží 10 km jihozápadně od Zlína na soutoku Moravy a Dřevnice. Místní části, někdejší samostatné vesnice, jsou Otrokovice a Kvítkovice.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'město','Zlín','katastrální území','vesnice','Haná','1960','Morava','haná','Kvítkovice (Otrokovice)','Železniční trať Otrokovice-Vizovice','Baťův kanál','Malenovice (Zlín)'

1960

Hana

Město

Morava

Vesnice

Zlín