Array ( [0] => 14669406 [id] => 14669406 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Oxidy [uri] => Oxidy [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{různé významy|redirect=Kysličník|druhý=sloučenině kyslíku s vodíkem|stránka=Peroxid vodíku}} [1] => [2] => '''Oxidy''' (dříve psáno '''oxydy''', v souladu s dalšími jazyky http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=5027http://bara.ujc.cas.cz/psjc/search.php?hledej=Hledej&heslo=oxyd&where=hesla&zobraz_ps=ps&zobraz_cards=cards&pocet_karet=3&numcchange=no¬_initial=1 (v [[PSJČ]] jen ''oxyd''), zastarale '''kysličníky''') jsou dvouprvkové sloučeniny [[kyslík]]u s méně [[elektronegativita|elektronegativními]] (elektropozitivnějšími) prvky. Oxidy mohou vznikat buď prudkou [[Redoxní reakce|oxidací]] ([[hoření]]m) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších [[chemická reakce|chemických reakcích]]. Kyslík má v oxidech [[oxidační číslo]] −II. [3] => [4] => == Pojmenování oxidů == [5] => {{upravit část}} [6] => V českém jazyce se pro pojmenování oxidů používá unikátní chemické názvosloví, jehož autorem je [[Vojtěch Šafařík]]. Vzorec oxidu odpovídá schématu XmOn, kde X je chemická značka prvku a ''m'' a ''n'' jsou počty atomů. Pokud je počet atomů (m, n) roven jedné, nepíše se ani nevyslovuje. Koncovka názvu je odvozena podle [[Valence (chemie)|valence]] příslušného prvku X (pro jedno- až osmimocný prvek postupně -''ný'', -''natý'', -''itý'', -''ičitý'', ''ičný''/''ečný'', -''ový'', -''istý'', -''ičelý'', -''utý''). [7] => [8] => U některých oxidů jsou výjimečné zvláštnosti nebo nepravidelnosti: [9] => * pravidelně utvořený název se nepoužívá nebo se používá méně často, například H2O není oxid vodný ale [[voda]], [10] => * P4O10 (P2O5) není oxid „fosforičný“, ale [[oxid fosforečný|fosforečný]] (v rámci pravidla), [11] => * pravidlo valence nutně nezohledňuje násobný počet atomů, například dvě zápisem rozdílné sloučeniny NO2 i N2O4 jsou shodně [[oxid dusičitý]]. [12] => [13] =>
[14] => [15] => === Tabulka === [16] => {| class="wikitable" [17] => ! Oxidační číslo
atomu ligandu [18] => ! Přípona
názvu oxidu [19] => |- [20] => | I || -ný [21] => |- [22] => | II || -natý [23] => |- [24] => | III || -itý [25] => |- [26] => | IV || -ičitý [27] => |- [28] => | V || -ičný
-ečný [29] => |- [30] => | VI || -ový [31] => |- [32] => | VII || -istý [33] => |- [34] => | VIII || -ičelý [35] => |- [36] => | IX || -utý{{Citace periodika|jméno=Petr|příjmení=Slavíček|jméno2=Jan|příjmení2=Kotek|titul=Návrh k opravě českého názvosloví chemického|periodikum=Bulletin Asociace českých chemických společností|ročník=41|číslo=2|rok=2010|strany=286–287|url=http://chemicke-listy.cz/Bulletin/bulletin412/bulletin412.pdf}} [37] => |- [38] => |} [39] => Pokud je třeba vypočítat zapsaný poměr mezi atomy, lze použít jednoduché pravidlo: [40] => * Pokud je oxidační číslo ''n'' sudé (''n=2x'', x=1, 2, 3 nebo 4), zapisuje se poměr s počáteční jedničkou (v čitateli): '''1''':''n/2'' [41] => * Pokud je oxidační číslo ''n'' liché (''n=2x+1''), zapisuje se poměr s dvojkou na začátku '''2''':''n'' [42] => [43] => V současnosti se zvažuje ještě zavedení koncovky -utý pro oxidační číslo atomu oxidu IX.https://katalog.npmk.cz/records/4a20e6ce-4725-42a6-b5eb-f95cd5606fd6?locale=cs [44] => [45] => == Dělení{{Citace monografie [46] => | příjmení = Aleš. [47] => | jméno = Mareček, [48] => | titul = Chemie pro čtyřletá gymnázia [49] => | oclc = 37961500 [50] => | vydání = Vyd. 1 [51] => | vydavatel = Vl.nákl [52] => | místo = Brno [53] => | počet stran = 3 sv. [54] => | isbn = 9788090006669 [55] => }}{{Citace elektronického periodika [56] => | příjmení = Janská [57] => | jméno = Michaela [58] => | titul = Oxidy {{!}} Názvosloví.cz [59] => | periodikum = nazvoslovi.cz [60] => | url = http://nazvoslovi.cz/studium/oxidy [61] => | datum přístupu = 2017-11-08 [62] => }} == [63] => [64] => === Dle chemického chování === [65] => [66] => ==== Kyselé ==== [67] => Většinou to jsou oxidy od kovů s oxidačním číslem vyšším než pět a nebo od [[Nekovy|nekovových]] prvků. S vodou reagují za vzniku [[Kyseliny|kyslíkatých kyselin]], popřípadě, pokud nejsou rozpustné ve vodě, s [[Zásady (chemie)|bází]] za vzniku solí. [68] => [69] => ==== Bazické ==== [70] => Oxidy od elektropozitivních prvků (typicky I.A a II.A skupina). S vodou reagují za vzniků hydroxidů daného kovu. [71] => [72] => ==== Neutrální ==== [73] => Oxidy nereagující s kyselinami ani zásadami. Příklady mohou být oxidy [[Oxid dusnatý|dusnatý]] a [[Oxid uhelnatý|uhelnatý]] [74] => [75] => ==== Amfoterní ==== [76] => Většinou oxidy s nízkými oxidačními čísly. Reagují se zásadami i kyselinami za vzniků solí. Jako příklad může být [[oxid zinečnatý]]. [77] => [78] => === Podle struktury === [79] => [80] => ==== Iontové ==== [81] => V těchto oxidech je mezi atomem kyslíku a druhého prvku [[iontová vazba]]. Z toho vyplývá že iontové oxidy tvoří převážně [[Elektropozitivita|elektropozitivní]] prvky. O2− iont je silná zásada (s vodou reaguje za vzniku dvou [[Hydroxidový aniont|hydroxidových iontů]] - odjímá jí [[proton]]). [82] => [83] => ==== Polymerní ==== [84] => Tyto oxidy tvoří řetězovité uspořádaní ve kterém se opakuje základní molekula. Příklad může být [[oxid křemičitý]]. [85] => [86] => ==== Molekulové ==== [87] => V těchto oxidech se uplatňují kovalentní vazby. [88] => [89] => ==== Podvojné ==== [90] => Oxidy obsahující dva různé kovy. [91] => [92] => == Reference == [93] => [94] => [95] => == Související články == [96] => * [[Oxidační číslo]] [97] => [98] => == Externí odkazy == [99] => * {{Commonscat}} [100] => * {{Wikislovník|heslo=oxid}} [101] => {{Autoritní data}} [102] => {{Portály|Chemie}} [103] => [104] => [[Kategorie:Oxidy| ]] [105] => [[Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech]] [106] => [[Kategorie:Anionty]] [] => )
good wiki

Oxidy

Oxidy (dříve psáno oxydy, v souladu s dalšími jazyky , zastarale kysličníky) jsou dvouprvkové sloučeniny kyslíku s méně elektronegativními (elektropozitivnějšími) prvky. Oxidy mohou vznikat buď prudkou oxidací (hořením) za přítomnosti kyslíku anebo pozvolnou oxidací jiným způsobem, zejména kyslíkem atmosférickým anebo kyslíkem obsaženým v některých látkách (oxidačních činidlech), a při dalších chemických reakcích.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kyslík','Valence (chemie)','Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech','Oxidační číslo','proton','Elektropozitivita','oxid zinečnatý','Redoxní reakce','hoření','chemická reakce','oxidační číslo','Vojtěch Šafařík'

Elektropozitivita

Hoření

Kyslík

Proton