Array ( [0] => 15519042 [id] => 15519042 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pánini [uri] => Pánini [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - spisovatel}} [1] => '''Pánini''' ({{Vjazyce2|sa|पाणिनि}} ''Pāṇini'') je jméno [[starověk]]ého indického [[lingvistika|jazykovědce]] odvozené od [[sanskrt]]ského výrazu ''pani'', což znamená ''potomek pániů''.Frits Staal, ''Euclid and Pánini, Philosophy East and West'', 1965; R. A. Jairazbhoy, On Mundkur on Diffusion, ''Current Anthropology'' (1979) [2] => [3] => Je znám svým spisem ''Vjákarana'' (mluvnice), který obsahuje 3959 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu. Tento originální spis komentoval později Mahariši [[Pataňdžali]] ve spise ''Mahábhášja''. Vjákarana patří mezi odvětví [[Védská literatura|védské literatury]], ''védángy'' (doslova údy véd), zahrnující všechny disciplíny umožňující studium véd: šikšá ([[fonetika]]), kalpa ([[obřad]]), vjákarana ([[Gramatika|mluvnice]]), nirukta ([[etymologie]] a [[lexikologie]]), čhanda ([[védská metrika]]) a džjótišá ([[astronomie]] a [[astrologie]]). Toto souhrnné dílo v Indii ukončilo období védského sanskrtu a zahájilo období klasického [[sanskrt]]u, kdežto v moderní době slouží jako podklad pro [[Lingvistika|lingvistiku]].{{Citace elektronického periodika [4] => | příjmení = Cambridge [5] => | jméno = University of [6] => | titul = Ancient grammatical puzzle solved after 2,500 years [7] => | periodikum = phys.org [8] => | url = https://phys.org/news/2022-12-ancient-grammatical-puzzle-years.html [9] => | jazyk = en [10] => | datum přístupu = 2022-12-15 [11] => }} [12] => [13] => == Historie == [14] => O životě Pániniho se nic určitého neví, dokonce i o století, ve kterém žil, se názory jazykovědců rozcházejí. Nejpravděpodobnější doba Pániniho života je 4. stol. př. n. l., ale podle jiných názorů to mohlo být i dříve, 5. stol. př. n. l. nebo dokonce i 6. stol. př. n. l. Podle legend se narodil ve městě ''Šatula'' na pobřeží řeky ''Indus'' v provincii ''Gandharva'' - tato provincie se nyní jmenuje ''Attock'' v nynější pákistánské provincii [[Paňdžáb]] a leží mezi městy [[Rávalpindí]] a [[Péšávar]]. Jisté je, že Pánini žil na konci védského období, protože vytvořil speciální pravidla, podle nichž bylo možné rozluštit archaický védský sanskrt, který se stával nečitelným, ale byl ještě srozumitelným dialektem. [15] => [16] => == Aštádhjájí == [17] => Aštádhjájí, v dévanágarí अष्टाध्यायी, neboli Osmero pojednání, je Pániniho hlavní spis založený na gramatickém rozboru slov ve slovnících ''Dhátupatha'' a ''Ganapatha''. Je to velice systematický morfematický a fonematický výklad sanskrtských slovních kořenů. Jeho výklad je tak dokonalý, že jazykovědci teprve o dva tisíce let později pochopili celý jeho dosah. Jeho dílo beze zbytku popisuje sanskrtskou lingvistickou morfologii. [18] => [19] => Aštádhjájí se skládá z 3959 [[Sútra|súter]] (aforismů), jinak také pravidel rozdělených do osmi pojednání, která jsou dále rozdělena do čtyř oddílů (''padani''). [20] => [21] => :Příklad: [22] => :1.1.1 ''vrddhir áT-aiC'' [23] => :1.1.2 ''auT-éN gunáh'' [24] => [25] => : Velká písmena označují zdroj, sanskrtské výrazy ''vrddhir'' a ''gunáh'' jsou názvy jmenovaných hlásek. [26] => [27] => :Tedy: [28] => :1.1.1. á a ai jsou v T a C vrddhir, [29] => :1.1.2. au a é jsou v T a N gunáh. [30] => [31] => Pániniho Aštádhjájí rozebírají text ve spisu Šiva sútry a zároveň ve slovnících sanskrtských slovních kořenů Dhátupatha a Ganapatha. [32] => [33] => == Odkazy == [34] => [35] => === Reference === [36] => [37] => [38] => === Literatura === [39] => * Černý, J., ''Dějiny lingvistiky''. Olomouc: Votobia 1996. Str. 58-61. [40] => * Katre, Sumitra M., ''Astadhyayi of Panini'', Austin: University of Texas Press, 1987. Reprint Delhi: Motilal Banarsidass, 1989. {{ISBN|0-292-70394-5}} [41] => * Prince, Alan and Paul Smolensky (2004): Optimality Theory: Constraint Interaction in Generative Grammar. Oxford: Blackwell. [42] => * T.R.N. Rao. [http://www.infinityfoundation.com/mandala/t_es/t_es_rao-t_syntax.htm ''Panini-backus form of languages''.] 1998. [43] => [44] => === Související články === [45] => * [[Védy]] [46] => * [[Pataňdžali]] [47] => * [[Sanskrt]] [48] => [49] => === Externí odkazy === [50] => * {{Commonscat}} [51] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20190404165812/https://sanskrit.sai.uni-heidelberg.de/ PaSSim - Paninian Sanskrit Simulator] [52] => * {{en}} [http://www.languageinindia.com/feb2004/panini.html The system of Panini] [53] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20101208155616/http://www.taralabalu.org/panini/ Ganakastadhyayi] [54] => * {{en}} [http://www.ontology.co/indian-philosophy.htm Indian Logic and Ontology: A Survey of Contemporary Studies] [55] => * {{en}} [https://web.archive.org/web/20081120003537/http://forizslaszlo.com/filozofia/relevance_of_whitehead/forizs_relevance_of_whitehead.pdf Panini, Nagarjuna and Whitehead - The Relevance of Whitehead for Contemporary Buddhist Philosophy] [56] => [57] => {{Indická filosofie}} [58] => {{Autoritní data}} [59] => {{Portály|Jóga}} [60] => [61] => [[Kategorie:Indičtí lingvisté]] [62] => [[Kategorie:Védská filozofie]] [63] => [[Kategorie:Hinduismus]] [64] => [[Kategorie:Indická literatura]] [65] => [[Kategorie:Osobnosti na indických poštovních známkách]] [66] => [[Kategorie:Muži]] [] => )
good wiki

Pánini

Pánini ( Pāṇini) je jméno starověkého indického jazykovědce odvozené od sanskrtského výrazu pani, což znamená potomek pániů. Je znám svým spisem Vjákarana (mluvnice), který obsahuje 3959 gramatických a fonetických pravidel sanskrtu.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'sanskrt','Pataňdžali','Kategorie:Osobnosti na indických poštovních známkách','Kategorie:Hinduismus','Kategorie:Indičtí lingvisté','Védy','Sútra','Rávalpindí','Paňdžáb','Lingvistika','astrologie','astronomie'