Array ( [0] => 14783577 [id] => 14783577 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Péšávar [uri] => Péšávar [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Infobox - sídlo světa [1] => | jméno = Péšávar
پېښور
پشاور [2] => | originální jméno = [3] => | vlajka = [4] => | znak = [5] => | zeměpisná šířka = 34.0166667 [6] => | zeměpisná délka = 71.5833333 [7] => | nadmořská výška = 510 [8] => | časové pásmo = UTC +05:00 [9] => | stát = Pákistán [10] => | pojem vyššího celku = Provincie [11] => | název vyššího celku = [[Chajbar Paštúnchwá]] [12] => | pojem nižšího celku = [13] => | název nižšího celku = [14] => | pojem celku 3 = [15] => | název celku 3 = [16] => | pojem celku 4 = [17] => | název celku 4 = [18] => | administrativní dělení = [19] => | mapa = [20] => | loc-map = {{LocMap |Pákistán|label=Péšávar |position=top|width=250 |lat=34.01 |long=71.35|float=center |caption=}} [21] => | velikost mapy = [22] => | rozloha = 2257 [23] => | počet obyvatel = 3055254 [24] => | obyvatelé aktuální k = 2010 [25] => | etnické složení = [26] => | náboženské složení = [27] => | status = [28] => | starosta = [29] => | vznik = [30] => | zakladatel = [31] => | web = http://www.epeshawar.memebot.com/ [32] => | obecní úřad = [33] => | telefonní předvolba = [34] => | psč = [35] => | označení vozidel = [36] => | typ statistického celku = [37] => | název statistického celku = [38] => }} [39] => '''Péšávar''' ([[paštunština|paštunsky]] پېښور, ''Peṣawar,'' [[urdština|urdsky]] پشاور, ''Pašāwar)'' je hlavní město [[pákistán]]ské provincie [[Chajbar Paštúnchwá]] a administrativní centrum pro [[Federálně spravovaná kmenová území|Federálně spravovaného kmenového území]] Pákistánu. Samotný pojem ''Péšávar'' pochází z [[perština|perštiny]] a znamená doslova „vysoká pevnost“. Území, na kterém se město nachází, má za sebou dlouhou a pestrou minulost, během které bylo obsazeno [[perská říše|Peršany]], [[Durrani|Durrany]], [[Starověké Řecko|Řeky]], [[Maurjovská říše|Maurjy]] i [[Mughalská říše|Mughaly]], [[Sikhové|Sikhy]] a [[Spojené království|Brity]]. [40] => [41] => == Historie == [42] => [43] => Péšávar se nachází v místech, kde mají svůj původ [[Indoíránci|indoíránské]] kmeny. Územně město patřilo ke [[Gandhára|Gandháře]] a v dávných dobách bylo v kontaktu s [[Harappská kultura|kulturou Harappy]] v údolí Indu, [[Baktrie|Baktrií]] i dalšími zeměmi na území [[Afghánistán]]u. Podle historika Tertia Chandlera{{Citace elektronické monografie [44] => | příjmení = Chandler [45] => | jméno = Tertius [46] => | titul = Top 10 Cities of the Year 100 [47] => | url = http://geography.about.com/library/weekly/aa011201b.htm [48] => | datum vydání = [49] => | datum aktualizace = [50] => | datum přístupu = 2008-6-9 [51] => | vydavatel = About.com [52] => | jazyk = anglicky [53] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20131005065844/http://geography.about.com/library/weekly/aa011201b.htm [54] => | datum archivace = 2013-10-05 [55] => | nedostupné = ano [56] => }} měl Péšávar v roce 100 př. n. l. 120 000 obyvatel, což z něj činilo jedno ze sedmi nejlidnatějších měst světa té doby. V blízkosti Péšávaru se nacházelo město [[Puškálavatí]], další starověké gandhárské město. [57] => [58] => Podle dobových záznamů bylo první město postavené na péšávarském území Purušapura, které nechali vystavět Kušáni před více než dvěma tisíci lety. Ještě předtím patřilo území ke Gandháře, která byla později dobyta [[Achaimenovci]] i [[Alexandr Veliký|Alexandrem makedonským]]. Poté, co Alexandr zemřel, jeho nástupcem se stal [[Seleukos I. Níkátor|Seleukos I.]] a ten na přelomu 3. a 2. století př. n. l. podstoupil Gandháru i s územím Péšávaru [[Čandragupta Maurja|Čandraguptvi Maurjovi]], prvnímu vládci z [[dynastie Maurjů]]. Někdy v té době sem byl zavlečen [[buddhismus]], který se stal převládajícím náboženstvím obyvatel Gandháry až do doby příchodu [[islám]]u. [59] => [[Soubor:Peshawar City, India - Edwardes Gate, c 1870.jpg|náhled|vlevo|Péšávar v roce 1870]] [60] => Oblast, kterou v průběhu 2. století př. n. l. i s Péšávarem zabral [[Řecko-baktrijské království|Řecko-baktrijský]] král [[Eukradités]] (okolo 170–159), byla v dalších letech ovládána panovníky Řecko-baktrijského a později [[Indo-řecké království|Indo-řeckého království]]. Péšávár byl poté v područí [[Parthové|parthských]] i [[Indoparthové|indoparthských]] králů, z nichž nejznámější byl asi [[Gondophares]], jehož doba vlády se datuje do počátku prvního století. Po Gondopharovi se na trůně vystřídali ještě dva či ti jeho nástupci, než Péšávar padl do rukou „velkých Kušánců“. [61] => [62] => Prvním kušánským králem se stal [[Kudžúla Kadphises]]. Za jeho potomka krále [[Kaniška|Kanišky]] Kušánská říše dosáhla vrcholu své moci. Péšávar se stal velkým buddhistickým centrem, pročež býval někdy nazýván „lotosovou zemí“. Sám Kaniška nechal postavit hned vedle Péšávaru [[stúpa|stúpu]] dosahující na svou dobu ohromné výše - později se stala známá jako [[Kaniškova stúpa]]. První zprávy o této stavbě podává čínský poutník [[Fa-sien]], který oblast navštívil okolo roku 400. Výšku stúpy odhadoval na 120 metrů. V průběhu let byla stavba několikrát poničena bleskem, avšak posléze znovu opravena. Když kolem roku 634 navštívil území [[Süan-cang]], stúpa pořád stála. Do dnešních dnů se z ní dochovaly jen ruiny s dobře zachovalou urnou, která má podle tradice uchovávat Buddhovy ostatky. [63] => [64] => V následujících staletích oblast Péšávaru postupně začali osidlovat [[Paštunové|Paštunci]]. Brzy se stali v oblasti dominantním etnikem a z Pěšávaru se tak stalo vedle [[Kandahár]]y a [[Kábul]]u centrum Paštunské kultury. Když na přelomu 9. a 10. století [[muslim]]ští [[Arabové]] dobyli oblast, Paštunci začali konvertovat k islámu. V roce 1530 do Péšávaru zavítal zakladatel [[Mughalská říše|Mughalské říše]] král [[Bábur]], přestavěl zdejší pevnost a město přejmenoval na Begram. Za jeho vnuka [[Akbar Veliký|Akbara]] se Péšávar stal důležitým centrem obchodu. Opravdový rozkvět pak nastal za vlády [[Šúr Chán Súr]]a, který ustanovil hlavní trasu mezi [[Dillí]]m a Kábulem skrze [[Chajbarský průsmyk]] a právě Péšávar. Za období mughalské vlády se město stalo známé jako „město květin“, jelikož mughalští panovníci nechali ve městě vysázet mnoho stromů a postavit mnoho zahrad podle perské předlohy. [65] => [66] => Během vlády [[Ahmad Šáh Abdalí|Ahmad Śáh Abdalího]] (1723–1773) a jeho nástupců se péšávarští Paštuni účastnili nájezdů do [[Jižní Asie]]. V roce 1834 se Pěšávaru zmocnili [[Sikhové]], kteří byli po dlouhou dobu utlačováni mughalskou nadvládou. Během následných bojů byly zničeny péšávarské zahrady. Nedlouho na to začala [[Sikhská říše]] upadat a města se zmocnili Britové, kteří jej měli v držení až do roku 1947, kdy vznikl samostatný [[Pákistán]] a město připadlo mu. [67] => [[Soubor:KhyberPassPakistan.jpg|náhled|[[Chajbarský průsmyk]]]] [68] => [[Soubor:Khyber pass.jpeg|náhled|Jedna z péšávarských bran]] [69] => Díky strategické pozici mezi střední, jižní a západní Asií byl Péšávár po dlouhá staletí centrem obchodu mezi jižní a střední Asií, Afhánistánem i [[Střední východ|Středním východem]]. Město mimo jiné proslavila řada básníků, kteří město opěvovali ve svých dílech nebo se v něm někteří z nich sami narodili. [70] => [71] => Když roku 1979 vtrhla do Afghánistánu [[Sovětský svaz|sovětská]] vojska, Péšávar se v čele s [[Muhádžirové|muhádžiry]] stal centrem odpůrců sovětského vpádu. Do města se sjelo množství afghánských uprchlíků, kteří zde většinou zůstali až do konce občanské války v roce 1989. Mnoho z těchto uprchlíků se ve městě usadilo na trvalo, avšak mnoho jich dalo přednost táboření v okolí města a čekání na konec války, kdy by se budou moci vrátit zpět do Afghnistánu. V období [[Studená válka|Studené války]] byl jedním z hlavních předsunutých bodů ozbrojených sil USA, odkud startovaly špionážní letouny nad území SSSR (například i [[Aféra U-2|U-2 sestřelené sověty]]). [72] => Dnes je Pěšávar důležitým a strategickým městem Pákistánu. [73] => [74] => == Geografie a klima == [75] => [76] => Péšávar se nachází blízko východního konce [[Chajbarský průsmyk|Chajbarského průsmyku]] na [[Írínská plošina|Íránské plošině]]. Leží na hranicích jižní a střední Asie a v minulostech byl součástí [[hedvábná stezka|hedvábné stezky]]. Dnes se město nachází v [[Chajbar Paštúnchwá]] a tvoří administrativní centrum pro [[Federálně spravovaná kmenová území]] Pákistánu. Je též hlavním městem stejnojmenného okresu. [77] => [78] => Zima v Péšávaru začíná zhruba v půlce listopadu a končí koncem března. Léto se většinou pohybuje v rozmezí měsíců května až září. Letní teploty se pohybují v rozmezí 25-40 °C. Během zimy teploty většinou neklesnou pod 4 °C. Srážky dosahují vyšších hodnot v zimním období, během třiceti let byla zaznamenána průměrná hladina srážek 400 milimetrů za rok. [79] => [80] => == Kultura == [81] => [82] => Péšavar je město s bohatou minulostí a nachází se v něm řada památek, jeho stará opevněná část zahrnuje celkem 16 kamenných bran. Je zde množství [[mešita|mešit]], pevností i dalších staveb z různých historických období. Zejména díky svým dějinám je pak město hojně navštěvováno turisty. Hlavně pro ně je ve městě několik hotelů a množství obchodů se suvenýry. Péšavar je též rodištěm mnoha významnějších osob, mezi něž patří např. squashový hráč [[Jahangir Khan]] či režisér [[Rádža Kapur]]. [83] => [84] => == Odkazy == [85] => === Reference === [86] => {{Překlad|en|Peshawar|217390153}} [87] => [88] => [89] => === Literatura === [90] => * {{Citace monografie [91] => | příjmení = Strnad [92] => | jméno = Jaroslav [93] => | odkaz na autora = Jaroslav Strnad [94] => | spoluautoři = a kol. [95] => | rok = 2003 [96] => | titul = Dějiny Indie [97] => | vydavatel = Lidové noviny [98] => | místo = Praha [99] => | isbn = 80-7106-493-9 [100] => }} [101] => * {{Citace monografie [102] => | příjmení = Zbavitel [103] => | jméno = Dušan [104] => | odkaz na autora = Dušan Zbavitel [105] => | rok = 1985 [106] => | titul = Starověká Indie [107] => | vydavatel = Panorama [108] => | místo = Praha [109] => | isbn = [110] => }} [111] => [112] => === Externí odkazy === [113] => * {{Commons}} [114] => * {{Otto|heslo=Pešáver}} [115] => * {{Commonscat|Peshawar}} [116] => * [http://www.ecesty.cz/cestopisy/1995stvychod/15pesavar.htm eCesty: Péšávar] [117] => {{Autoritní data}} [118] => [119] => [[Kategorie:Péšávar| ]] [120] => [[Kategorie:Chajbar Paštúnchwá]] [121] => [[Kategorie:Města v Pákistánu]] [122] => [[Kategorie:Města na hedvábné stezce]] [] => )
good wiki

Péšávar

Péšávar (paštunsky پېښور, Peṣawar, urdsky پشاور, Pašāwar) je hlavní město pákistánské provincie Chajbar Paštúnchwá a administrativní centrum pro Federálně spravovaného kmenového území Pákistánu. Samotný pojem Péšávar pochází z perštiny a znamená doslova „vysoká pevnost“.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Chajbar Paštúnchwá','Mughalská říše','Chajbarský průsmyk','Federálně spravovaná kmenová území','Sikhové','Spojené království','Řecko-baktrijské království','Indoparthové','Indo-řecké království','stúpa','Kudžúla Kadphises','Gandhára'

Gandhára

Sikhové

Stúpa