Array ( [0] => 14824894 [id] => 14824894 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Pórovitost [uri] => Pórovitost [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{upravit|poznámky=příliš mnoho blíže neobjasněných, pro běžného čtenáře neznámých pojmů}} [1] => '''Pórovitost''' nebo '''poréznost''' je vlastnost pevných nebo polotuhých [[Látka|materiálů]], které obsahují množství drobných a rovnoměrně rozložených dutin či otvorů nejrůznějšího tvaru a původu. Pórovitost snižuje [[Hustota|specifickou hmotnost]] materiálu, zvyšuje jeho izolační a další schopnosti, například [[nasákavost]]. Je prakticky významná u [[Stavební materiál|stavebních materiálů]] nebo u [[Zemědělská půda|zemědělských půd]]. Řada [[Hydraulika|hydraulických]] vlastností [[Hornina|horninového]] prostředí bývá často také funkcí různých druhů pórovitosti. [2] => [3] => == Definování pórovitosti == [4] => Pojmem '''pórovitost''' se rozumí: [5] => # v kvalitativním slova smyslu přítomnost pórů v [[Hornina|hornině]], [6] => # v kvantitativním smyslu poměr objemu pórů v hornině a celkového objemu horniny s póry. [7] => [8] => Pórovitost v bodě x je definována vztahem: [9] =>
n_x=V_p/V_c
[10] => [11] => :Vp - objem pórového prostoru v celkovém objemu Vc [12] => [13] => K vyjádření velikosti pórového prostoru se někdy užívá jiná charakteristika – číslo pórovitosti (e) definované jako poměr objemu pórů Vp k objemu zrn horniny Vz: [14] =>
e=V_p/V_z=n/(1-n)
[15] => :n – celková pórovitost [16] => [17] => == Druhy pórovitostí == [18] => [[Soubor:Pórovitosti.png|vpravo|250px|okraj|Rozdělení pórovitostí]] [19] => [20] => Rozlišují se tyto základní druhy: [21] => # celková pórovitost – poměr objemu všech pórů (bez ohledu na jejich tvar, rozměry, původ a vzájemnou komunikaci) k celkovému objemu horniny (včetně pórů) [22] => # uzavřená pórovitost – podíl objemu vzájemně isolovaných pórů a celkového objemu horniny s póry [23] => # kinematická pórovitost – termín používaný v zahraničí ve dvou různých významech: [24] => ## poměr filtrační a efektivní rychlosti podzemní vody [25] => ## poměr objemu pórů, kterými reálně protéká voda a celkového objemu prostředí (t.j. relativní objem mobilní vody) [26] => # retenční pórovitost – poměr maximálního objemu vody, který se nemůže pohybovat účinkem gravitace a který může být pojmut v daném objemu pórovitého prostředí, k celkovému objemu tohoto prostředí [27] => Je nožné rozlišovat také různé druhy tzv. efektivní pórovitosti (podíl pórového prostoru, efektivního z určitého přijatého hlediska, na celkovém objemu horniny). Jelikož efektivnost závisí od uplatněného hlediska, je zapotřebí vždy blíže specifikovat, z jakého hlediska se efektivnost posuzuje. Proto se rozlišuje celá řada kategorií efektivní pórovitostí: dynamická efektivní pórovitost, výtoková efektivní pórovitost, odtoková efektivní pórovitost, průtoková efektivní pórovitost, statická užitečná kapacita, dynamická užitečná kapacita, migrační pórovitost, kinematická pórovitost. [28] => [29] => Tam, kde se uvádí pouze hodnota označená jako efektivní pórovitost bez bližší specifikace kategorie efektivní pórovitosti, je třeba pro správnou interpretaci uvést způsob, jakým byla efektivní pórovitost stanovena, což identifikuje i její fyzikální význam. V praxi se často termínem efektivní pórovitost označuje otevřená pórovitost nebo koeficient účinnosti filtračního průřezu, což je poměr celkového průřezu pórů, kterými proudí kapalina, k celkovému filtračnímu průřezu, tj. poměr průřezu aktivních pórů k součtu průřezu zrn horniny. [30] => [31] => === Rozlišení pórovitosti podle tvaru pórů === [32] => # pórovitost mezizrnová (průlinová) [33] => # pórovitost puklinová [34] => # pórovitost krasová [35] => # a různé druhy kombinované pórovitosti [36] => [37] => === Rozlišení podle původu pórů === [38] => # primární [39] => # sekundární [40] => [41] => === Rozlišení podle rozměrů === [42] => # nekapilární (superkapilární) [43] => # kapilární [44] => # subkapilární pórovitost [45] => [46] => == Efektivní pórovitosti == [47] => 1. efektivní pórovitost dynamická – podíl pórového prostoru, který se může podílet na pohybu kapaliny při uvažovaných hydraulických gradientech, k celkovému objemu horniny i s póry. Je funkcí hydraulického gradientu a není proto konstantní. Lze ji určovat např. [[Centrifugace|centrifugováním]] při specifikovaných parametrech odstřeďování. [48] => [49] => 2. efektivní pórovitost odtoková – podíl objemu pórů vysušených při snížení volné hladiny v přírodních (terénních) podmínkách na celkovém objemu horniny i s póry. Kdyžse zanedbá [[stlačitelnost]] zvodněného systému, rovná se poměru objemu vody odvedené z horniny k objemu horniny považované v daných podmínkách za odvodněnou. Představuje poměr vertikální složky rychlosti filtrace na volné hladině k rychlosti poklesu této hladiny. Je funkcí času a režimu odvodňování (roste s rychlostí odvodňování, s hloubkou hladiny a s délkou čerpání). [50] => [51] => 3. efektivní pórovitost průtoková – podíl pórového prostoru, kterým proudí kapalina s objemovým průtokem Q v průtočném průřezu A, na celkovém objemu horniny i s póry. Je určená vztahem: [52] =>
n_{ep}=v_f\sqrt{\tau/v_{ef}}=v_f.L.\frac{L_1}{v_{ef}}
[53] => kde: [54] => * vf – filtrační rychlost [55] => * vef – efektivní rychlost podzemní vody [56] => * τ – (Li/L)2 je [[tortuosita]] pórových kanálů [57] => * Li – skutečná délka reálných pórových kanálů (skutečná dráha proudění) [58] => * L – přímková vzdálenost mezi dvěma body v hlavním směru proudění (délka úseku filtrace). [59] => 4. efektivní pórovitost výtoková – podíl objemu pórů, odvodnitelných volným gravitačním výtokem ze vzorku horniny, na celkovém objemu vzorku horniny. Teoreticky je pro stejné teplotní a vlhkostní podmínky a pro nekonečný čas výtoku fyzikální [[Konstanta|konstantou]] horniny. V praxi jsou však naměřené hodnoty výtokové efektivní pórovitosti ovlivněné režimem odvodnění, způsobem měření apod. Odpovídá většinou laboratorně stanovené [[Vododajnost|vododajnosti]] (specific yield). Často se označuje nejednoznačným termínem aktivní pórovitost nebo účinná pórovitost. [60] => [61] => 5. drenážní pórovitost – někdy zvaná volná [[storativita (zásobnost)|storativita]] nebo volná zásobnost. Odpovídá poměrnému objemu vody, který drenuje z jednotkového objemu pórového prostředí při jednotkovém poklesu tlakové výšky. Typické hodnoty drenážní pórovitosti se pohybují v intervalu 0,01 – 0,40. Jsou podstatně vyšší než hodnoty [[storativita (zásobnost)|specifické storativity]]. To je dáno tím, že zde dochází k drenáži pórů a ne jen ke změně objemu vody. [62] => [63] => == Externí odkazy == [64] => * {{Commonscat}} [65] => [66] => {{Autoritní data}} [67] => [68] => [[Kategorie:Hydrogeologie]] [69] => [[Kategorie:Stavební materiály]] [] => )
good wiki

Pórovitost

Pórovitost nebo poréznost je vlastnost pevných nebo polotuhých materiálů, které obsahují množství drobných a rovnoměrně rozložených dutin či otvorů nejrůznějšího tvaru a původu. Pórovitost snižuje specifickou hmotnost materiálu, zvyšuje jeho izolační a další schopnosti, například nasákavost.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Hornina','storativita (zásobnost)','Látka','Hustota','nasákavost','Stavební materiál','Zemědělská půda','Hydraulika','Soubor:Pórovitosti.png','Centrifugace','stlačitelnost','tortuosita'

Centrifugace

Hornina

Hornina je pevná, neživá hmota přírodního původu, která se skládá z minerálů nebo jejich chemických sloučenin.

Hustota

Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje množství hmoty obsažené v určitém objemu.

Hydraulika

Látka

Nasákavost

Stlačitelnost