Array ( [0] => 15488132 [id] => 15488132 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Příbram [uri] => Příbram [3] => Pribramske Hradcany.jpg [img] => Pribramske Hradcany.jpg [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 1 [has_content] => 1 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|tento=městě ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]]}} [1] => {{Infobox - česká obec [2] => | název = Příbram [3] => | status = město [4] => | kraj = [[Středočeský kraj|Středočeský]] [5] => | NUTS3 = CZ020 [6] => | okres = Příbram [7] => | obec s rozšířenou působností = Příbram [8] => | pověřená obec = Příbram [9] => | země = [[Čechy]] [10] => | PSČ = 261 01 [11] => | počet ZSJ = 47 [12] => | počet částí obce = 18 [13] => | počet katastrálních území = 10 [14] => | adresa = Městský úřad Příbram
Tyršova 108
261 01 Příbram [15] => | web = https://pribram.eu/ [16] => | úřední web = https://pribram.eu/ [17] => | e-mail = info@pribram-city.cz [18] => | starosta = Mgr. Jan Konvalinka ([[ANO 2011|ANO]]){{Citace elektronického periodika [19] => | příjmení1 = Ctibor [20] => | jméno1 = Radek [21] => | titul = Příbram má nového starostu. Stal se jím Jan Konvalinka [22] => | periodikum = Příbramský deník.cz [23] => | datum_vydání = 2019-05-20 [24] => | url = https://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/pribram-ma-noveho-starostu-stal-se-jim-jan-konvalinka-20190520.html [25] => | datum_přístupu = 2019-05-21 [26] => }} [27] => | starosta aktuální k = 2022 [28] => }} [29] => '''Příbram''' ({{Vjazyce2|de|''Przibram''}}, {{cizojazyčně|de|''Pribram''}}, v období [[Protektorát Čechy a Morava|protektorátu]] {{cizojazyčně|de|''Pibrans''}}; vedle obvyklého [[genitiv]]u ''Příbrami'' je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar ''Příbramě''{{IJP|Příbram}}) je město v [[okres Příbram|okrese Příbram]] ve [[Středočeský kraj|Středočeském kraji]], 54 km jihozápadně od [[Praha|Prahy]] v oblasti pod [[Brdy]] na říčce [[Litavka|Litavce]]. Žije zde {{Počet obyvatel}} obyvatel. [30] => [31] => Příbram byla proslulá jako historické hornické město, což nyní připomíná [[Hornické muzeum Příbram]], jedno z největších hornických muzeí v České republice spravující rozsáhlý [[skanzen]]. Nyní, po útlumu těžby, je známá hlavně díky [[poutní místo|poutnímu místu]] [[Svatá Hora|Svaté Hoře]], kde je barokní klášterní komplex. Ten se nachází na kopci přímo nad centrem města, s ním je spojený krytým schodištěm. Západní dominantu města tvoří zalesněný hřbet hory [[Třemošná (Brdská vrchovina)|Třemošná]] v [[Brdy|Brdech]]. [32] => [33] => == Historie == [34] => {{Viz též|Dějiny Příbrami|Rudné doly na Příbramsku}} [35] => Vedle několika poznámek ve staročeských legendách pochází první skutečná zmínka o Příbrami z roku 1216, tehdy byla majetkem [[Arcidiecéze pražská|pražského biskupství]], později arcibiskupství, koncem 13. století se zde už těžilo [[stříbro]]. Městská práva obdržela Příbram od arcibiskupa [[Zbyněk Zajíc z Hazmburka|Zbyňka Zajíce z Hazmburka]] v roce 1406, potvrzena byla i poté, co se dostala Příbram od roku 1431 do majetku českých králů. [36] => [[Soubor:Svatá Hora brána 5.jpg|vlevo|náhled|[[Svatá Hora]]]] [37] => Od roku 1579 byla Příbram královským [[Horní město|horním městem]]. V barokním období vznikl [[Svatá Hora|svatohorský komplex]] – poutní kostel [[Maria (matka Ježíšova)|Panny Marie]] obklopený čtvercovým [[Křížová chodba|ambitem]] s rohovými [[kaple]]mi a bývalou rezidencí [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitů]]. Rozmach dolování pokračoval od 17. století, v 18. století bylo vybudováno pět hlubinných dolů u Příbrami na [[Březové Hory|Březových Horách]]. V dole Vojtěch byla v roce 1875 poprvé na světě dosažena hloubka 1 000 m. Požár v Mariánském dole v roce 1892 připravil o život 319 horníků. Příbram byla jedním z nejmodernějších evropských důlních revírů až do 20. let 20. století. [38] => [39] => Vydáním dekretu ze dne 23. ledna 1849 v [[Olomouc]]i císařem [[František Josef I.|Františkem Josefem I.]] došlo k založení [[Vysoká škola báňská (Příbram)|báňské školy]] pro severní země císařství se zaměřením na kovohutnictví.{{Citace periodika [40] => | příjmení = Jirkovský [41] => | jméno = Rudolf [42] => | titul = Historie Vysoké školy báňské v Ostravě - Nejstaršího báňského učiliště na světě [43] => | periodikum = Chemické Listy [44] => | datum = 1976 [45] => | ročník = 70 [46] => | strany = 1112–1120 [47] => | url = [48] => }} K slavnostnímu otevření došlo 12. listopadu téhož roku v budově Zámečku. K povýšení na [[Vysoká škola|vysokou školu]] došlo roku 1904 s názvem Vysoká škola báňská v Příbrami. Vyučovacím jazykem byla němčina, přestože byla Příbram v té době ryze českým městem. Od počátku však docházelo k rozporům s Němci a němečtí profesoři požadovali přesunutí do německé oblasti [[Severočeský kraj|severních Čech]], do [[Most (město)|Mostu]], [[Ústí nad Labem|Ústí n. L.]] nebo do [[Liberec|Liberce]], v roce 1913 pak němečtí profesoři žádali rozdělení školy na českou a německou fakultu a jejich přidělení k příslušným technickým vysokým školám v [[Praha|Praze]] nebo [[Brno|Brně]]. Po osamocení [[Československo|Československa]] pro změnu žádali o přesun vysoké školy do Prahy. Tyto snahy přetrvávaly až do uzavření všech vysokých škol v [[Protektorát Čechy a Morava|Protektorátu Čechy a Morava]] v roce 1939. Po osvobození Příbrami byl proveden 4. června zápis do školního roku 1939/1945, koncem června se však začalo proslýchat o přeložení vysoké školy do [[Ostrava|Ostravy]], ke kterému došlo dekretem prezidenta republiky ze dne 8. září 1945. [49] => [50] => Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla v okolí Příbrami oblast silného [[Partyzán|partyzánského hnutí]]. Příbram byla osvobozena sovětskými partyzány kapitána Olesiňského, ale v nedaleké [[Slivice|Slivici]] padly údajné poslední výstřely druhé světové války na evropském kontinentu až 11. května 1945, o den později se tam vzdaly poslední jednotky německého [[wehrmacht]]u. Za [[Komunistický režim v Československu|komunistického režimu]] význam Příbrami vzrostl díky těžbě [[Uran (prvek)|uranu]], zdejší doly byly ale v 50. letech také součástí systému [[Tábor nucené práce|táborů nucených prací]]. Současný život města ovlivnily obdobnou měrou jak společenské změny po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] roku 1989, tak ukončení důlní činnosti.[[Soubor:Pohled z věže na PB.jpg|náhled|Pohled ze Svaté Hory na Příbram]] [51] => [52] => == Geografie == [53] => [[Soubor:Příbram I.JPG|vpravo|náhled|Příbram I]] [54] => Příbram se nachází na úpatí [[Brdy|Brd]], jejichž nejvyšší vrchol [[Tok (Brdská vrchovina)|Tok]] (865 m) leží jen necelých 10 kilometrů západně od centra města. Střední nadmořská výška města je 502 metrů. Celková výměra města je 33,41 km2. Městem protéká říčka [[Litavka]] a Příbramský potok, na němž je přímo v centru města několik [[rybník]]ů, celková rozloha vodních ploch ve městě je 37,7 [[hektar|ha]], tedy 1,1 % rozlohy města. [55] => [56] => Důlní činnost ovlivnila podobu krajiny okolo města, v níž se tak nyní nachází mnoho hald s vytěženou zeminou, které se daří jen pomalu rekultivovat. Dílčí rekultivací prošly alespoň haldy uvnitř města. Zemědělská půda pokrývá bezmála polovinu rozlohy města, z více než čtvrtiny jde o ornou půdu (936 ha). Lesů, zasahujících především z lesnatých brdských porostů, je 618 ha. [57] => [58] => Zastavěná plocha obce činí jednu šestnáctinu její rozlohy, přesně 209 ha.Údaje o rozloze z [http://www.czso.cz/lexikon/mos.nsf/mos?openform&:539911 MOS] – Městských a obecních statistik Českého statistického úřadu z roku 2004 {{Sousední obce}} [59] => [60] => === Podnebí === [61] => Město a nejbližší okolí náleží do klimatické oblasti mírně teplé - B. [62] => {{Podnebí [63] => | místo = Příbram [64] => [65] => | průměrné denní maximum C leden = 0,1 [66] => | průměrné denní maximum C únor = 1,7 [67] => | průměrné denní maximum C březen = 6,7 [68] => | průměrné denní maximum C duben = 12,0 [69] => | průměrné denní maximum C květen = 17,4 [70] => | průměrné denní maximum C červen = 20,4 [71] => | průměrné denní maximum C červenec = 22,2 [72] => | průměrné denní maximum C srpen = 21,9 [73] => | průměrné denní maximum C září = 17,8 [74] => | průměrné denní maximum C říjen = 12,0 [75] => | průměrné denní maximum C listopad = 5,0 [76] => | průměrné denní maximum C prosinec = 1,5 [77] => [78] => | průměrné denní minimum C leden = -5,6 [79] => | průměrné denní minimum C únor = -5,0 [80] => | průměrné denní minimum C březen = -1,9 [81] => | průměrné denní minimum C duben = 1,7 [82] => | průměrné denní minimum C květen = 6,4 [83] => | průměrné denní minimum C červen = 9,6 [84] => | průměrné denní minimum C červenec = 11,2 [85] => | průměrné denní minimum C srpen = 10,9 [86] => | průměrné denní minimum C září = 7,6 [87] => | průměrné denní minimum C říjen = 3,3 [88] => | průměrné denní minimum C listopad = -0,6 [89] => | průměrné denní minimum C prosinec = -3,6 [90] => [91] => | průměrné srážky mm leden = 39 [92] => | průměrné srážky mm únor = 33 [93] => | průměrné srážky mm březen = 40 [94] => | průměrné srážky mm duben = 42 [95] => | průměrné srážky mm květen = 73 [96] => | průměrné srážky mm červen = 80 [97] => | průměrné srážky mm červenec = 86 [98] => | průměrné srážky mm srpen = 78 [99] => | průměrné srážky mm září = 55 [100] => | průměrné srážky mm říjen = 41 [101] => | průměrné srážky mm listopad = 41 [102] => | průměrné srážky mm prosinec = 43 [103] => [104] => | zdroj = [https://en.climate-data.org/europe/czech-republic/pribram/pribram-58868/ climate-data.org] říjen 2019}} [105] => [106] => == Demografie == [107] => Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 104 domech 11 810 obyvatel, z nichž bylo 6 295 žen. 11 536 obyvatel se hlásilo k [[Čechoslovakismus|československé národnosti]], 90 k německé a 16 k židovské. Žilo zde 10 318 římských katolíků, 137 evangelíků, 432 příslušníků Církve československé husitské a 298 židů.{{Citace monografie [108] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921 [109] => | vydavatel = Orbis [110] => | místo = Praha [111] => | rok = 1924 [112] => | počet stran = 598 [113] => | strany = 59 [114] => | svazek = I. Země Česká [115] => | typ svazku = díl [116] => }} Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 199 domech 10 469 obyvatel. 10 146 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 117 k německé. Žilo zde 8 550 římských katolíků, 161 evangelíků, 1 011 příslušníků Církve československé husitské a 235 židů.{{Citace monografie [117] => | titul = Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930 [118] => | vydavatel = Orbis [119] => | místo = Praha [120] => | rok = 1934 [121] => | počet stran = 613 [122] => | strany = 293 [123] => | svazek = I. Země Česká [124] => | typ svazku = díl [125] => }} [126] => [127] => {| class="wikitable" [128] => |+Vývoj počtu obyvatel a domů města Příbram{{Citace elektronické monografie [129] => | korporace = Český statistický úřad [130] => | odkaz na korporaci = Český statistický úřad [131] => | titul = Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [132] => | url = http://www.czso.cz/csu/2004edicniplan.nsf/t/9200404384/$File/13n106cd1.pdf [133] => | datum vydání = 2007-03-03 [134] => | datum přístupu = 2014-12-12 [135] => | strany = 174, 175 [136] => | lokace = záznam 83 [137] => | jazyk = [138] => }} [139] => |- [140] => ! Rok !! 1869 !! 1880 !! 1890 !! 1900 !! 1910 !! 1921 !! 1930 !! 1950 !! 1961 !! 1970 !! 1980 !! 1991 !! 2001 !! 2011 !! 2021 [141] => |- style="text-align: right;" [142] => ! style="text-align: center;" | Počet obyvatel [143] => | 14 051|| 16 952|| 21 081 || 21 767 || 20 826 || 17 703 || 15 464 || 13 614 || 26 803 || 29 993 || 35 123 || 36 898 || 35 886 || 33 084 || 31 711 [144] => |- style="text-align: right;" [145] => ! style="text-align: center;" | Počet domů [146] => | 1 149 || 1 238 || 1 490 || 1 663 || 1 770 || 1 853 || 1 976 || 2 291 || 2 722 || 2 766 || 2 895 || 3 317 || 3 386 || 3 726 || 4 033 [147] => |} [148] => [149] => [150] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 539911 Příbram, věková struktura.svg|Věková struktura obyvatel obce Příbram roku 2011 [151] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 539911 Příbram, rodinný stav.svg|Rodinný stav obyvatel obce Příbram roku 2011 [152] => Soubor:Sčítání obyvatelstva 2011, 539911 Příbram, vzdělání.svg|Vzdělání obyvatel obce Příbram roku 2011 [153] => [154] => [155] => === Rok 1932 === [156] => Ve městě Příbram ''(10468 obyvatel)'' byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody:''Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství'', sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, str. 1435-1439. (česky a německy) [157] => * Instituce: okresní úřad, okresní soud, berní správa, berní úřad, katastrální měřičský úřad, důchodkový kontrolní úřad, cejchovní úřad, státní báňské ředitelství, zemské četnické velitelství, okresní četnické velitelství, poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, 2 katol. kostely, synagoga, státní reálka, státní gymnázium, [[Vysoká škola báňská (Příbram)|vysoká škola báňská]], státní ústav učitelský, státní hornická škola, veřejná obchodní škola, klášterní kostel řádu redemptoristů, městské muzeum, okresní všeobecná veřejná nemocnice, [[chudobinec]], [[sirotčinec]]. [158] => * Živnosti: společenstvo obuvníků, společenstvo krejčí, společenstvo řezníků a uzenářů, společenstvo živností stavebních, společenstvo dřevo, papír nebo kov zpracujících živností, společenstvo pekařů, společenstvo cukrářů, společenstvo kovářů a podkovářů, společenstvo kolářů, společenstvo hostinských a výčepníků, společenstvo holičů, společenstvo mlynářů, obchodní grémium, svépomocná družina pro zájmy průmyslu, obchodu a živností, odbočka odborového svazu trhovců. [159] => * Průmysl: továrna na alba, baterie elektr., doly na stříbro - Státní báňské ředitelství - doly Anna, Voltěch, Bohutín II, továrna na domácí a kuchyň. nářadí Reichner, dresiny Wohanka, hračky, kovové zboží, lana drátěná, likéry, motouzy a provaznické zboží Kolařík, náboženské předměty a obrazy, olověné zboží, pivovar, pletárna mechan., továrna na poutní zboží, továrna na stroje hospodářské Hejhal, cihelna, 4 mlýny, 3 pily, pivovar, [[Příbramská strojírna a slévárna|Příbramská strojírna a slévárna Šmolík]]. [160] => * Služby (výběr): 11 lékařů, zubní lékař, 2 zvěrolékaři, 5 advokátů, notář, 3 antikvariáty, 10 autodrožek, Agrární banka československá, Česká průmyslová banka, Středočeská banka v Příbrami, Okresní záložna hospodářská v Příbrami, Městská spořitelna příbramská, Svépomocná záložna živnostníků v Příbrami, Příbramská lidová záložna, 2 biografy, 3 fotoateliéry, 3 geometři, 8 hodinářů, 39 hostinců, 4 hotely (grandhotel Brožek, Praha, U modrého hroznu, U nádraží), 8 kožišníků, ladič pian, 2 lékárny, 2 pozlačovači, [[puškař]], 7 řezbářů, 2 stavitelé, 3 zubní ateliéry. [161] => [162] => == Obecní správa a politika == [163] => [[Soubor:PB Pribram.png|náhled|Katastrální mapa Příbrami]] [164] => === Územní vývoj a členění města === [165] => Město Příbram se skládá z 18 [[Část obce|evidenčních částí]] na 11 [[Katastrální území|katastrálních územích]], přičemž obě členění jsou navzájem [[Skladebnost územního členění|neskladebná]]. [166] => [167] => V roce 1953 bylo připojeno k Příbrami město [[Březové Hory]], v roce 1961 obec [[Zdaboř]], v roce 1975 obce [[Dubno (okres Příbram)|Dubno]] a [[Háje (okres Příbram)|Háje]], v roce 1976 obec [[Žežice (Příbram)|Žežice]] i s částí [[Brod (Příbram)|Brod]], obec [[Kozičín]] i s části [[Lazec (Příbram)|Lazec]], osady [[Jerusalem (Příbram)|Jerusalem]] a [[Jesenice (Příbram)|Jesenice]] z obce [[Konětopy (Milín)|Konětopy]] (jejíž jádrová část se k témž datu stala částí obce [[Milín]]). V roce 1980 byly k Příbrami připojeny obce [[Dubenec (okres Příbram)|Dubenec]] včetně osady [[Bytíz]], [[Lhota u Příbramě|Lhota]], [[Narysov]], [[Podlesí (okres Příbram)|Podlesí]] včetně osady [[Orlov (Příbram)|Orlov]], [[Trhové Dušníky]] a osada [[Zavržice]] (která dosud patřila k obci [[Kamenná (Bohostice)|Kamenná]], jejíž jádrová část byla k témuž datu připojena k [[Milín]]u). Zároveň bylo od 1. ledna 1980 zavedeno členění katastrálních území Příbram a Březové Hory na 9 částí číslovaných Příbram I až Příbram IX, vzájemně [[Skladebnost územního členění|neskladebných]] s katastrálním členěním, přičemž evidenčně bylo území Březových Hor osekáno o území na jihovýchodě, určené pro sídlištní výstavbu, a na severu rozšířeno o hornickou a hutní oblast.[https://www.czso.cz/csu/czso/historicky-lexikon-obci-ceske-republiky-2001-877ljn6lu9 Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011], II. díl, Český statistický úřad, 2004 [168] => [169] => Ke dni voleb 24. listopadu 1990 se osamostatnily obce [[Dubno (okres Příbram)|Dubno]] a [[Háje (okres Příbram)|Háje]], [[Dubenec (okres Příbram)|Dubenec]] (avšak bez osady Bytíz, která k ní před připojením k Příbrami patřila a nově se tak stala příbramskou exklávou), [[Lhota u Příbramě]], [[Narysov]], [[Podlesí (okres Příbram)|Podlesí]] (avšak bez osady Orlov, která k němu před připojením patřila) a [[Trhové Dušníky]].''Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005'', II. díl. Praha: Český statistický úřad, 2006. {{ISBN|80-250-1311-1}}. S. 122, 123, 138, 274, 338, 407 a 532. Odtržením obce [[Háje (okres Příbram)|Háje]] vznikl stav, kdy katastrální území ''Háje u Příbramě'' zůstalo rozdělené mezi dvě obce, protože na něm ležely i části [[Jerusalem (Příbram)|Jerusalem]] a [[Jesenice (Příbram)|Jesenice]], které zůstaly součástí Příbrami. Tento nezákonný stav byl napraven zřízením nového katastrálního území Jerusalem až v únoru 2018, tedy s více než 27letým zpožděním. [170] => [171] => * katastrální území Příbram [172] => ** [[Příbram I]] (celá), severní část města včetně hlavního náměstí [173] => ** [[Příbram II]] (celá), východní část města kromě Nové Hospody [174] => ** [[Příbram III]] (= Sázky, celá), jihovýchodní část města [175] => ** [[Příbram IV]] (mírně přesahuje i do k. ú. Březové Hory), pás kolem nádraží [176] => ** [[Příbram V-Zdaboř]] (ke k. ú. Příbram patří pás zahrnující Drkolnov a komerční zónu) [177] => ** [[Příbram VI-Březové Hory]] (ke k. ú. Příbram patří severní část kolem Ferdinandky a Huťského lesíka) [178] => ** [[Příbram VII]] (do k. ú. Příbram zasahuje jen nejjižnější výběžek zakončený areálem firmy ZRUP pod Čertovým pahorkem) [179] => ** [[Příbram VIII]] (mírně přesahuje i do k. ú. Březové Hory), jižní část města mezi Milínskou a Brodskou ulicí [180] => ** [[Příbram IX]] (= Nová Hospoda), východní okraj města [181] => ** [[Žežice (Příbram)|Žežice]] (pouze malý klín k. ú. Příbram vklíněný do zástavby Žežic) [182] => * katastrální území [[Březové Hory]], k Příbrami připojeno 1953 [183] => ** [[Příbram VI-Březové Hory]] (jižní část včetně centra) [184] => ** [[Příbram IV]] (pouze malý přesah) [185] => ** [[Příbram V-Zdaboř]] (pruh severní části) [186] => ** [[Příbram VII]] (téměř celá) [187] => ** [[Příbram VIII]] (pouze malý přesah) [188] => * [[Zdaboř]] (k. ú. Zdaboř tvoří jižní část evidenční části [[Příbram V-Zdaboř]]). K Příbrami Zdaboř připojena v roce 1961, předtím od roku 1930 minimálně do roku 1950 samostatná obec, do roku 1921 osada obce Žežice [189] => * [[Žežice (Příbram)|Žežice]] (evidenčně je k nim přičleněna i skupina domů z k. ú. Příbram). K Příbrami připojeny k 1. 1. 1976, předtím samostatná obec. [190] => * [[Brod (Příbram)|Brod]] (k. ú. nese název Brod u Příbramě), k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Žežice [191] => * [[Kozičín]], k Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Lazec [192] => * [[Lazec (Příbram)|Lazec]] (půl domu se zahradou patří evidenčně k části [[Příbram VI-Březové Hory]]). K Příbrami připojen k 1. 1. 1976, předtím od roku 1950 osada obce Kozičín, předtím nejméně do roku 1930 samostatná obec [193] => * katastrální území Jerusalem (od února 2018 vyčleněno z katastrálního území ''Háje u Příbramě'', které do té doby bylo rozděleno mezi dvě obce) [194] => ** [[Jerusalem (Příbram)|Jerusalem]], k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy [195] => ** [[Jesenice (Příbram)|Jesenice]], k Příbrami připojena k 1. 1. 1976, předtím osada obce Konětopy [196] => * [[Orlov (Příbram)|Orlov]], k Příbrami připojen od 1. 1. 1980, předtím od 1. 1. 1976 část obce Podlesí, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Podlesí [197] => * [[Zavržice]] (kdysi též Zavřice), k Příbrami připojeny od 1. 1. 1980, předtím osada obce Kamenna či Kamenná [198] => * [[Bytíz]] (exkláva) – k Příbrami připojena k 1. 1. 1980, předtím od roku 1930 osada obce Dubenec, předtím od roku 1880 osada obce Háje, předtím osada obce Konětopy [199] => [200] => Odloučené části: [201] => * [[Dubno (okres Příbram)|Dubno]], osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1975, předtím samostatná obec [202] => * [[Háje (okres Příbram)|Háje]] (kdysi též Háj), osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1975, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Konětopy [203] => * [[Dubenec (okres Příbram)|Dubenec]], osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec [204] => * [[Lhota u Příbramě]] (před 2. světovou válkou Německá Lhota, do roku 1991 pak střídavě jen Lhota), osamostatněna 24. 11. 1990, k Příbrami připojena 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky [205] => * [[Narysov]] (kdysi Narisov), osamostatněn 24. 11. 1990, k Příbrami připojen 1. 1. 1980, předtím samostatná obec [206] => * [[Podlesí (okres Příbram)|Podlesí]], osamostatněno 24. 11. 1990, k Příbrami připojeno 1. 1. 1980, předtím samostatná obec [207] => * [[Trhové Dušníky]], osamostatněny 24. 11. 1990, k Příbrami připojeny 1. 1. 1980, předtím od roku 1880 samostatná obec, předtím osada obce Dušníky [208] => [209] => === Územněsprávní začlenění === [210] => Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo: [211] => * 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Příbram[https://cisleithanien.webnode.cz/spravni-dejiny-predlitavska-1850-1918/ Správní uspořádání Předlitavska 1850–1918] [212] => * 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Příbram [213] => * 1868 země česká, politický i soudní okres Příbram [214] => * 1939 země česká, Oberlandrat Tábor, politický i soudní okres Příbram[http://www.hartau.de/PBM/Protektorat.html Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren] [215] => * 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres PříbramNařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb. [216] => * 1945 země česká, správní i soudní okres Příbram{{Citace elektronického periodika [217] => | titul = Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb. [218] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [219] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110928133321/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1945/sb52-45.pdf [220] => | datum archivace = 2011-09-28 [221] => | datum přístupu = 2011-09-28 [222] => | nedostupné = ano [223] => }} [224] => * 1949 Pražský kraj, okres Příbram{{Citace elektronického periodika [225] => | titul = Vládní nařízení č. 3/1949 Sb. [226] => | url = http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [227] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20110522061727/http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1949/sb02-49.pdf [228] => | datum archivace = 2011-05-22 [229] => | datum přístupu = 2011-05-22 [230] => | nedostupné = ano [231] => }} [232] => * 1960 Středočeský kraj, okres Příbram [233] => * 2003 Středočeský kraj, okres Příbram, obec s rozšířenou působností Příbram [234] => [235] => === Správa území === [236] => Správu nad městem vykonává [[Zastupitelstvo obce|zastupitelstvo města]]. Je voleno v komunálních volbách na čtyři roky a má 25 členů. Zastupitelstvo ze svých řad volí [[Městská rada|radu města]], která zahrnuje starostu, místostarosty a další radní. V roce 2014 byla zvolena sedmičlenná rada města. Jako bývalé [[okresní město]] má nyní Příbram status [[obec s rozšířenou působností|obce s rozšířenou působností]]. [237] => [238] => V roce 2014 byli zvoleni tito členové rady: Ing. Jindřich Vařeka (ANO 2011), Mgr. Alena Ženíšková (ANO 2011), Mgr. Václav Švenda (TOP 09), Ing. Václav Dvořák (ANO 2011), PhDr. Petr Vácha (TOP 09), Ing. Petr Stříbrnský (TOP 09), Věra Kresslová (ANO 2011). [239] => [240] => Příbramské území je pro účely přidělování čísel popisných rozděleno do 18 [[Část obce|evidenčních částí]], devět centrálních je značeno [[římské číslice|římskými číslicemi]], ostatní jsou obvykle vesnice připojené k Příbrami po druhé světové válce (např. Brod, Bytíz, Jerusalém, Lazec, Žežice a další). V některých z nich existují tzv. [[osadní výbor]]y, které slouží jako mezistupeň mezi občany a městským zastupitelstvem. V roce 2018 byly pro dané volební období zřízeny osadní výbory ve 13 částech města, tj. ve všech kromě Příbrami I, II, IV, VII a VIII. Většina osadních výborů je pětičlenných, pouze Bytíz, Jesenice a Zavržice mají třičlenné.[https://pribram.eu/mesto-pribram/samosprava/osadni-vybory.html Osadní výbory], město Příbram, přístup na stránku 10. 5. 2022 [241] => [242] => === Politika === [243] => Od [[Sametová revoluce|sametové revoluce]] se uskutečnily v Československu a České republice šestery parlamentní volby. V komunálních volbách v roce 1990 získalo v Příbrami většinu od 50 do 57 procent [[Občanské fórum]]. V roce 1992 zvítězila v Příbrami pravicová koalice Občanské demokratické strany a [[Křesťanskodemokratická strana|Křesťanskodemokratické strany]] (KDS) se ziskem od 25 do 34,8 % hlasů. V obou případech se volilo do tří různých komor (do [[Sněmovna národů Federálního shromáždění|Sněmovny národů]] a [[Sněmovna lidu Federálního shromáždění|Sněmovny lidu Federálního shromáždění]] a do [[Česká národní rada|České národní rady]]). Od roku 1996 vítězila v Příbrami [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]], v roce 1996 získala 30 % hlasů a v dalších volbách v letech 1998, 2002 a 2006 se její zisky pohybovaly od 34,3 do 36,8 % hlasů. [[Občanská demokratická strana|ODS]] se pokaždé umístila na druhém místě. [244] => [245] => V roce 2014 vyhrálo komunální volby [[ANO 2011]] se ziskem 30,01 % hlasů (10 mandátů), ČSSD získala 14,8 % (4), [[TOP 09]] 12,87 % (4), Šance pro Příbram 9,12 % (3), [[Komunistická strana Čech a Moravy|KSČM]] 11,92 % (3) a ODS 5,32 % (1). V roce 2018 vyhrálo komunální volby opět hnutí ANO 2011 se ziskem 38,87 % hlasů (a 12 mandátů), druhá TOP 09 získala 15,19 % hlasů (5 mandátů), KSČM 6,91 % (2 mandáty). Další mandáty získaly ODS (2), Šance pro Příbram (2), [[Česká pirátská strana]] (1) a Příbramáci pro Příbram (1). [246] => [247] => Město je centrem [[Senátní obvod č. 18 – Příbram|volebního obvodu Příbram]] pro senátní volby. Ve druhém kole voleb v roce 1996 získal křeslo sociální demokrat [[Zdeněk Vojíř]], ale v roce 2002 svůj mandát ztratil ve prospěch [[Jaromír Volný|Jaromíra Volného]] z ODS. Volební výsledek v samotném městě byl pokaždé srovnatelný s výsledkem v celém volebním obvodě. V říjnu 2008 vyhrál ve druhém kole starosta [[Josef Řihák]] (ČSSD) nad stávajícím senátorem Volným. V roce 2014 byl zvolen senátorem Ing. [[Jiří Burian (politik ODS)|Jiří Burian]] (ODS), který ve 2. kole vyhrál nad MUDr. Vladimírem Dandou z ANO 2011. [248] => [249] => === Starostové === [250] => {{Podrobně|Seznam představitelů Příbrami}} [251] => * Václav Chvál ([[Občanské fórum|OF]]) (1990–1991) [252] => * Josef Vacek ([[KDU-ČSL]]) (1991–2002) [253] => * [[Ivan Fuksa]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]]) (2002–2006) [254] => * [[Josef Řihák]] ([[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) (2006–2012) [255] => * Pavel Pikrt ( [[Česká strana sociálně demokratická|ČSSD]]) (2012–2014) [256] => * [[Jindřich Vařeka]] ([[ANO 2011|ANO]]) (2014–2019) [257] => * Jan Konvalinka ([[ANO 2011|ANO]]) (2019–současnost) [258] => [259] => == Hospodářství == [260] => [[Soubor:Příbram letecky 1.jpg|náhled|upright=1.2|Zbytky důlní činnosti v okolí Příbrami]] [261] => Příbramská ekonomika byla dlouhá staletí závislá na [[hornictví]] a jeho dodavatelských provozech. Když na konci 80. let 20. století začal útlum důlní činnosti v Příbrami, zahrnovaly hlavní příbramské podniky ČSUP (Český státní uranový průmysl), Rudné doly a pomocné provozy jako ZRUP (Základna rozvoje uranového průmyslu) a další. Význam měla také továrna na výrobu hraček [[Hamiro]]. [262] => [263] => Po roce 1989 vedly k restrukturalizaci hospodářství v Příbrami hlavně dva faktory, a to uzavření dolů a změny ve vlastnictví podniků ([[privatizace]]). V Příbrami sídlí Správa uranových ložisek, klíčové oddělení koncernu [[DIAMO|Diamo]], s. p., pokračovatele ČSUP. Přestože se dostaly do nových rukou, některé dodavatelské podniky pokračují ve své výrobní činnosti. V Příbrami působí následující velké podniky: [264] => [265] => * [[ZAT]], a. s. – výroba řídicích a informačních systémů pro energetiku, dopravu a průmysl; [266] => * ZRUP, a. s. – výroba obytných buněk, ocelových konstrukcí a stavebních prvků; [267] => * Wheelabrator Czech, s.r.o. – výroba tryskacích strojů; [268] => * Kovohutě Příbram nástupnická, a. s. – recyklace a výroba [[olovo|olova]] a drahých kovů; [269] => * Halex-Schauenberg – ocelové budovy a konstrukce; [270] => * Vibros, s.r.o. – výroba příložných vibrátorů a vibračních strojů; [271] => * Průzkum Příbram, s.r.o. – důlní a geologické práce; [272] => * [[RAVAK|RAVAK, a. s.]] – největší výrobce van a sprchových koutů ve střední a východní Evropě; [273] => * Yoko, s.r.o. – plyšové hračky; [274] => * Stella Ateliers, s.r.o. – výroba ložního prádla. [275] => [276] => V letech 2009–2018 zde měl sídlo i maloobchod s počítači a elektronikou [[CZC.cz|CZC.cz s.r.o.]] [277] => [278] => Nadregionální význam mají také některé podniky nebo pobočky potravinářského průmyslu (pekárna, nápoje, masokombinát). Své sídlo má v Příbrami řada podniků služeb a obchodu. [279] => [280] => Okresní hospodářská komora v Příbrami byla založena v roce 1993. [281] => [282] => Navzdory rozvoji příbramských podniků zůstává [[nezaměstnanost]] ve městě a blízkém okolí vysoká – v září 2007 činila 7,4 %,[http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/statistiky/pb_okres/pb_okres_0907.doc materiál o nezaměstnanosti v okrese Příbram]{{Nedostupný zdroj}} na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí ČR což překračuje průměr okresu i Středočeského kraje. Okres Příbram je se 4 % nezaměstnaných i v roce 2019 mezi okresy s největší nezaměstnaností v kraji. [283] => [284] => === Doprava === [285] => [286] => ==== Silniční doprava ==== [287] => [[Soubor:Iveco_Crossway_LE_City.jpg|náhled|Nejmodernější autobus na páteřní lince městské dopravy č. 2]] [288] => Asi 5 km východně od města se kříží dvě národní komunikace – [[Silnice I/18|silnice č. 18]] (z [[Rožmitál pod Třemšínem|Rožmitálu pod Třemšínem]] do [[Olbramovice (okres Benešov)|Olbramovic]]) a [[Dálnice D4]], vedoucí do [[Praha|Prahy]]. V opačném jižním směru pokračuje jako [[silnice I/4]] (v současnosti se přestavuje na dálnici) do [[Strakonice|Strakonic]] a [[Vimperk]] a v Německu je spojena se [[Silnice 2 (Německo)|silnicí č. 2]] přes [[Pasov]] do [[Mnichov]]a. [289] => [[Soubor:Iveco Crossway 14.5M.jpg|náhled|Třínápravové Iveco Crossway, jeden z nejpoužívanější autobusů na linkách 395 a 393 směr Praha]] [290] => V Příbrami funguje systém autobusového spojení do blízkých obcí a měst, ale také do Prahy a vzdálenějších českých měst. Přímé linky však spojují Příbram také se Slovenskem (např. s [[Poprad]]em a [[Košice]]mi). Spojení s Prahou zajišťuje společnost Arriva Střední Čechy, s.r.o. Velká část místních autobusů je v systému [[Pražská integrovaná doprava|PID]]. Autobusy do Prahy mají v pracovní dny nepravidelný interval 15 minut a o víkendu 30. Spojení na linkách 392, 393 a 395 je zajišťováno především autobusy značek [[Setra]] a [[Iveco Czech Republic|Iveco]]. [291] => [292] => [[Městská autobusová doprava ve Středočeském kraji|Městská autobusová doprava]] je provozována společností Arriva Střední Čechy, s.r.o. Systém zahrnuje 30 autobusových linek číslovaných od 1A do 10C. Arriva Střední Čechy - provozovna Příbram užívá autobusy [[Mercedes Connecto]], SOR [[SOR BN 12|BN 12]] a [[Iveco Bus|Iveco]]. Základem systému je linka č. 2A, která má nepravidelný desetiminutový interval, místy proložený spoji linky č. 7 se shodnou trasou, jízdní řády dalších linek se liší až do minima několika spojů denně. Také velice důležitá je linka 3A, která je okružní. Jezdí ze [[Svatá Hora|Svaté Hory]] zpět na Svatou Horu. Jezdí přes ul. Milínskou a Břez. Hory. Pro turisty je nejatraktivnější linka 6A,B která jezdí ze Zdaboře na Svatou horu areál. Od roku 2020 jsou všechny linky MHD Příbram garantově nízkopodlažní. [293] => [294] => Autobusové nádraží, které je od 4. ledna 2010 nově rekonstruované se nachází blízko vlakového nádraží, neméně je ale využívané autobusové stanoviště v Jiráskových sadech poblíž Pražské ulice. [295] => [296] => ==== Železniční doprava ==== [297] => [[Soubor:Vlak Arriva vlaky, stanice Příbram, linka R26.jpg|náhled|Dopravce ARRIVA vlaky zajišťuje rychlíkové spojení na trase Praha - Příbram - Písek - České Budějovice.]] [298] => [[Příbram (nádraží)|Příbramské železniční nádraží]] se nachází na [[Železniční trať Zdice–Protivín|trati č. 200]] [[Zdice]] - [[Protivín]], která byla postavena v roce 1875. Z nádraží vede několik vleček do místních strojírenských podniků a zrušených dolů. Vlaková doprava je v současnosti využívána pro nákladní i osobní dopravu včetně rychlíkové. Osobní doprava je vzhledem k poloze trati a konkurenci rychlejších autobusů do Prahy po [[Dálnice D4|D4]] významná spíše pro místní a turistickou frekvenci. Osobní vlaky nabízejí spojení do Berouna a Březnice, Blatné a Strakonic ve dvouhodinovém intervalu modernizovanými nízkopodlažními jednotkami [[Motorová jednotka 814|Regionova]] a 2 spoje do Rožmitálu pod Třemšínem jednotkami [[Motorový vůz 810|810]], čtyři páry rychlíků do Prahy a Českých Budějovic v režii modernizovaných motorových vozů řady [[Motorová jednotka 845|845]] od společnosti [[ARRIVA vlaky]].{{zdroj?}} [299] => [300] => ==== Letecká doprava ==== [301] => Příbramské letiště ([[ICAO kód letiště]] LKPM) se nachází šest kilometrů severovýchodně od Příbrami v [[Suchodol]]e a [[Dlouhá Lhota (okres Příbram)|Dlouhé Lhotě]] s přesahem do [[Skalka (Drásov)|Skalky]]. Je to civilní letiště s denním provozem a runway s vzletovou a přistávací dráhou dlouhou 1,45 km. Má především rekreační a sportovní využití. [302] => [303] => == Společnost == [304] => === Školství === [305] => V Příbrami sídlila od roku 1849 [[Vysoká škola báňská (Příbram)|Vysoká škola báňská]], existující dodnes v [[Ostrava|Ostravě]], kam byla přesunuta v roce 1945; historie báňského vzdělávání však začala v Příbrami už na začátku 19. století a přetrvávala na nižší úrovni na střední průmyslové škole i do druhé poloviny 20. století. [306] => [[Soubor:Příbram Gymnázium 2.jpg|náhled|[[Gymnázium Příbram]]]] [307] => Po odstěhování Vysoké školy báňské Příbram ztratila postavení vysokoškolského města, které měla od roku 1894{{Citace elektronického periodika [308] => | příjmení = Enenkelová [309] => | jméno = Lea [310] => | titul = Náš domov: Z Příbrami je blízko do lesa, oceňují lidé [311] => | periodikum = Příbramský deník [312] => | url = http://pribramsky.denik.cz/zpravy_region/nas-domov-z-pribrami-je-blizko-do-lesa-ocenuji-lide-20120820.html [313] => | datum vydání = 20.8.2012 [314] => }} (nebo 1895{{Citace monografie [315] => | příjmení = Efmertová [316] => | jméno = Marcela C [317] => | titul = České země v letech 1848-1918 [318] => | vydavatel = Libri [319] => | místo = Praha [320] => | rok = 1998 [321] => | strany = 352 [322] => | isbn = 80-85983-47-8 [323] => }} [324] => ), kdy získala Vysoká škola báňská (tehdy zvaná Báňská akademie) vysokoškolský organizační status. V 90. letech se vedení města snažilo o znovunabytí tohoto postavení. V roce 2005 se podařilo otevřít pobočku [[Vysoká škola evropských a regionálních studií|Vysoké školy evropských a regionálních studií]] (VŠERS), která sídlí v Českých Budějovicích. Příbramské kursy navštěvovalo přibližně 30 studentů.[http://www.vsers.cz/zpravodajstvi.php zpravodajská stránka] {{Wayback|url=http://www.vsers.cz/zpravodajstvi.php |date=20070113160005 }} webu Vysoké školy evropských a regionálních studií Podle internetových zpráv měla na podzim roku 2006 otevřít své dálkové kursy další vysoká škola specializovaná na [[fyzioterapie|fyzioterapii]].(es): ''Vysoká škola plánuje další obor''. Mladá fronta Dnes, příloha Střední Čechy, 3. 11. 2006, s. 5 [325] => [326] => Mezi střední školy v Příbrami patří dvě gymnázia, waldorfská střední škola, střední průmyslová škola, obchodní akademie, střední zdravotnická škola a Integrovaná střední škola hotelového provozu, obchodu a služeb. [[Gymnázium Příbram]] bylo založeno v roce 1871, novější [[Gymnázium pod Svatou Horou (Příbram)|Gymnázium pod Svatou Horou]] vzniklo v 90. letech 20. století. Střední průmyslová škola je pokračovatelem přípravných kursů Vysoké školy báňské, tzv. Báňské školy, která byla založena už v roce 1851. V roce 2006 měla 564 studentů.[http://www.spspb.cz/histHist.htm stránka o historii] {{Wayback|url=http://www.spspb.cz/histHist.htm |date=20070726124346 }} Střední průmyslové školy [327] => [328] => V Příbrami je sedm základních škol, z nich šest vyučuje podle běžného programu (v devadesátých letech 20. století byl počet základních škol zredukován o tři). Zbývající jedna, která byla založena v roce 1991, vychází z programu [[Waldorfská škola|waldorfské pedagogiky]]. Město provozuje třináct mateřských škol včetně waldorfské mateřské školky a dvě základní umělecké školy.[http://www.pribram-city.cz/odbor.php?vid=93&nad=000001000002000044 stránka o vzdělání] {{Wayback|url=http://www.pribram-city.cz/odbor.php?vid=93&nad=000001000002000044 |date=20061228215914 }} na oficiálním webu města Příbram [329] => [330] => === Kultura === [331] => Díky vysoké úrovni vzdělání a kulturního života byla Příbram na konci 19. století nazývána Podbrdskými Athénami. Kulturní a umělecký život zásadně ovlivňovalo především hornictví, což platilo až do konce 20. století. [332] => [333] => Hornický život popisovali básníci a spisovatelé [[Fráňa Kučera]], [[Quido Maria Vyskočil]] nebo [[František Gellner]], kteří žili nebo studovali v Příbrami. Také knížky nejznámějšího příbramského spisovatele [[Jan Drda|Jana Drdy]] byly často inspirovány Příbramí. Ve svých pohádkových divadelních hrách využíval jmen okolních vesnic, některé z povídek v knize ''Němá barikáda'' jsou zpracováním válečných událostí v Příbrami (zvláště v povídce ''Vyšší princip'' – viz [[Dějiny Příbrami]]) a jeho kniha ''Městečko na dlani'' přímo popisuje život na příbramském maloměstě, i když některé reálie nesouhlasí (město mj. je přejmenováno na ''Rukapáň'' a teče jím řeka). [334] => [335] => [[Soubor:Příbram divadlo A. Dvořáka vstup 2.jpg|náhled|Dům kultury – [[Divadlo Antonína Dvořáka (Příbram)|Divadlo Antonína Dvořáka]] v Příbrami, postavený podle návrhu architekta [[Václav Hilský|Václava Hilského]]]] [336] => Divadelnictví má v Příbrami dlouhou tradici díky ochotnickým souborům. Navzdory dlouhé snaze o vybudování stálé divadelní scény se představení dlouho musela konat v různých sálech, především v [[Sokol (spolek)|sokolovně]]. Až v roce 1959 byl vybudován Dům kultury, v němž sídlí příbramské divadlo a kde jsou také společenský sál a kino (jediné další městské kino je kino letní, dva další kinosály byly po roce 1989 uzavřeny). První filmové projekce byly ale v Příbrami uskutečněny už v roce 1914. [[Divadlo Antonína Dvořáka (Příbram)|Divadlo Antonína Dvořáka]] v Příbrami je stálou divadelní scénou s profesionálním souborem, i když jeho repertoár obohacují pravidelná zájezdní představení souborů z Prahy i odjinud. Posledním celostátně významným činem příbramského souboru bylo nastudování komedie ''Hrdý Budžes'' podle knihy příbramské rodačky [[Irena Dousková|Ireny Douskové]]. [[Barbora Hrzánová]] byla za herecký výkon v hlavní roli oceněna [[Cena Thálie|Cenou Thálie]] za rok 2004. [337] => [338] => Hudební život Příbrami je spojen se jménem [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]], který měl své letní sídlo v nedaleké Vysoké u Příbramě a často navštěvoval i samo město. V roce 1969 byl v Příbrami založen [[Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram]], který se koná každoročně dodnes a přivádí do města a okolí významné domácí i zahraniční hudebníky a tělesa. Jeho součástí se stala i pravidelná klavírní soutěž s tříletou periodicitou. Příbram má vlastní amatérskou filharmonii, své koncerty pravidelně organizuje příbramský Big Band, na každoročních hornických slavnostech vystupují hornické dechové orchestry. Nejnovější formou souboru příbramských hudebníků je Soubor svatohorských trubačů. [339] => [340] => Nejvýznamnější formou hudebních aktivit v Příbrami ale je [[pěvecký sbor|sborový zpěv]]. Počínaje spolkem Lumír-Dobromila až po současný Příbramský smíšený sbor zanechalo těleso velký vliv na celou řadu generací Příbramáků. Nejvýznamnějšími sbormistry byli [[Antonín Vepřek]] a jeho syn [[Vladimír Vepřek|Vladimír]]. V roce 1939 založil Antonín Vepřek Příbramský dětský pěvecký sbor, který je jedním z nejstarších dětských pěveckých sborů v České republice. Pěvecké sbory fungují také na řadě příbramských základních a uměleckých škol. Příbram také hostí každoroční mezinárodní přehlídku dětských pěveckých sborů. [341] => [342] => Moderní hudba se v Příbrami hraje v několika klubech, z nichž nejdéle fungující je Junior klub. Ze zdejších hudebních skupin má největší reputaci [[punk|punk rocková]] skupina [[E!E]]. [343] => [344] => [[Soubor:Ševčínský důl (těžní věž).jpg|náhled|[[Ševčinský důl]], jeden z objektů [[Hornické muzeum Příbram|Hornického muzea Příbram]]]] [345] => [346] => Horníci a členové jejich rodin si často přivydělávali na živobytí řemesly a ručními pracemi (vyšívání, řezbářství, malování atd.), často na vysoké umělecké úrovni. Dodnes se v okolí Příbrami vyrábějí vánoční [[Jesličky|betlémy]] z nejrůznějších materiálů, Hornické muzeum také vlastní několik mechanických modelů dolů. Z profesionálních výtvarníků měl největší význam kreslíř a grafik [[Karel Hojden]], žák [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]]. [347] => [348] => V Příbrami se také narodil celosvětově proslulý fotograf první poloviny 20. století [[František Drtikol]]. Městská galerie, která sídlí v [[Ernestinum (Příbram)|Zámečku-Ernestinu]], nese Drtikolovo jméno a nabízí stálou expozici z jeho díla. [349] => [350] => Příbramské muzeum bylo založeno v roce 1886 a po několika změnách zřizovatele je nyní financováno Středočeským krajem a nese jméno [[Hornické muzeum Příbram]]. Jde o největší muzeum svého druhu v České republice. Spravuje skanzen hornických objektů, jako jsou historická šachta s funkčním parním těžním strojem, hornická chalupa, Mariánská štola s důlním vláčkem, historická a geologická expozice ad. [351] => [352] => Dnešní Knihovna Jana Drdy zahajovala svoji působnost jako lidová knihovna 1. října 1900 ve školní budově na Komenského náměstí. V knihovně mělo 255 čtenářů 790 knih. Po dvou letech byla knihovna přestěhována do městského chudobince, po roce 1918 do městského sirotčince. V roce 1945 měla sídlo na městské radnici (bývalá Česká spořitelna) a na počátku 50. let byla přemístěna do domu na kraji náměstí při ústí Pražské ulice, kde sídlila až do roku 1984. Z těchto prostor přesídlila do prostor v nichž je dodnes (náměstí T. G. Masaryka). Budova prošla od té doby několika úpravami a dostavbou. V roce 1948 získala statut okresní knihovny, v roce 1953 byla zřízena první pobočka, bývalá Jiráskova knihovna na Březových Horách, v roce 1959 byla otevřena knihovna pro dospělé i dětské čtenáře na novém sídlišti. V roce 1990 byla knihovna přejmenována na Knihovnu Jana Drdy. Od roku 1993 je knihovna zřizována městem Příbram a otevírá Informační centrum. Od roku 1994 je plně automatizována, v roce 1998 zřizuje veřejnou internetovou stanici. Od roku 1996 knihovna provozuje i vydavatelství, vydává především knihy regionálních autorů a knihy o Brdech a Podbrdsku. Vykonává regionální funkci pro knihovny území okresu Příbram a části okresu Beroun. V roce 2007 byla dokončena automatizace výpůjčního systému v celé knihovně a všech jejích pobočkách (Křížák, Březové Hory, pobočka Škola). V roce 2018 prošla budova, v níž knihovna sídlí, zásadní rekonstrukcí. [353] => [354] => === Sport === [355] => [[Soubor:Hlediště stadionu Na Litavce.jpg|náhled|[[Na Litavce|Stadion Na Litavce]]]] [356] => V Příbrami sídlí fotbalový tým [[FK Viagem Příbram]], následník původního příbramského klubu SK Březové Hory (jež dlouho nesl též název Baník). Své domácí zápasy hraje na stadionu [[Na Litavce]], který pojme 9100 diváků. V [[1. česká fotbalová liga|nejvyšší soutěži]] klub působil v letech 1997-2007, 2008-2017 a 2018-2021. Strávil v ní 22 sezón, jeho vrcholem bylo čtvrté místo v ročníku [[Gambrinus liga 2000/01|2000/01]]. To Příbramáky také poslalo poprvé v historii do evropských pohárů. V [[Pohár UEFA 2001/02|Poháru UEFA 2001/02]] pak v 1. kole vyřadili francouzský klub [[CS Sedan]]. Ztroskotali v kole následujícím na řeckém klubu [[PAOK FC|PAOK Soluň]]. V současnosti hraje Příbram [[2. česká fotbalová liga|druhou nejvyšší soutěž]]. Příbramský dres oblékla řada slavných hráčů jako [[Ivo Knoflíček]], [[Ivan Čabala]], [[Rudolf Otepka]], [[Horst Siegl]], [[Marek Kulič]], [[Martin Hašek (1969)|Martin Hašek]], [[Jaromír Blažek]], [[Daniel Šmejkal]], [[Josef Hušbauer]], [[Luděk Stracený]], [[Petr Švancara]], [[František Rajtoral]], [[Lumír Mistr]], [[Rudolf Skácel]], [[Antonín Barák]], [[Jan Rezek]] nebo [[Tomáš Zápotočný]]. Na trenérské lavičce usedli i reprezentační trenéři [[Karel Jarolím]], [[Jozef Chovanec]] a [[František Straka]]. Další, historicky starší příbramský fotbalový klub [[SK Spartak Příbram|Spartak]] (také zvaný Horymír), hraje nižší regionální soutěže.[[Soubor:Sportovni hala Pribram.jpg|náhled|Sportovní hala v Příbrami, dějiště domácích zápasů VK Příbram. V pozadí zimní stadion]][[Česká volejbalová extraliga mužů|Volejbalovou extraligu]] hraje od roku 1998 mužský tým klubu [[VK Příbram]], založeného v roce 1935. Má přezdívku "Kocouři", kterou si dal dokonce do znaku. Jeho největšími úspěchy jsou dva ligové bronzy (2001/02, 2011/2012).{{Citace elektronického periodika [357] => | titul = O klubu [358] => | periodikum = www.volejbal-pribram.cz [359] => | url = https://www.volejbal-pribram.cz/klub [360] => | datum přístupu = 2022-08-11 [361] => }} Domácí zápasy hraje ve Sportovní hale Příbram (Legionářů 539). [362] => [363] => Hokejový klub byl v roce 2006 přihlášen do nižší regionální ligy. Město pravidelně hostí městský běh a několik cyklistických závodů včetně Velké ceny. [[Rallye]] Příbram (někdejší Rallye Vltava) bývala součástí evropského šampionátu v automobilových soutěžích, nyní je nedílnou zastávkou seriálu mistrovství republiky. [364] => [365] => Důležitou roli ve sportovním životě města a okolí hraje hnutí malé kopané, v jejích půlročních dlouhodobých soutěžích nastupuje bezmála padesát mužstev. [366] => [367] => Kromě stadionu [[Na Litavce]] se v Příbrami nacházejí také dva kryté zimní stadiony (hlavní přibližně pro pět tisíc diváků byl otevřen v roce 1978), krytá sportovní hala (otevřena v roce 1978 a výrazně rozšířena při rekonstrukci v roce 2005), moderní plavecký areál, řada hřišť a tenisových center. V několika příbramských základních školách existují specializované sportovní třídy a většina základních i středních škol má moderní sportovní zařízení a vybavení. [368] => [369] => Dříve fungoval městský lyžařský areál ''Padák''. [[Sjezdovka]] dlouhá 320 m s převýšením 60 m a s jedním dospělým a jedním dětským vlekem je dlouhodobě uzavřena a nejspíš již nebude zprovozněna. [370] => [371] => CHKO Brdy v oblasti vrchu [[Třemošná (Brdská vrchovina)|Třemošná]] na západním okraji města umožňuje využití pro turistiku, cyklistiku a v zimě též pro běžecké lyžování. [372] => [373] => === Festivaly === [374] => * [[Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram|Hudební festival Antonína Dvořáka]] [375] => [376] => == Pamětihodnosti == [377] => {{Viz též|Seznam kulturních památek v Příbrami}} [378] => [[Soubor:Příbram Ernestinum 4.jpg|náhled|[[Ernestinum (Příbram)|Ernestinum]], někdejší sídlo [[Arcibiskup pražský|pražských arcibiskupů]] v Příbrami]] [379] => [[Soubor:Kostel sv .Jakuba , náměstí TGM. Příbram 01.jpg|náhled|Gotický [[Kostel svatého Jakuba Většího (Příbram)|kostel sv. Jakuba]] a fontána „koule“ na náměstí T. G. Masaryka v Příbrami]] [380] => [[Soubor:Barokní areál Svatá Hora.jpg|náhled|Barokní areál Svatá Hora v Příbrami]] [381] => [[Svatá Hora]] a [[Kostel svatého Jakuba Většího (Příbram)|kostel sv. Jakuba Staršího]] jsou dominantami městského panoramatu. Ve staré Příbrami lze najít následující památky a další zajímavá místa: [382] => * Nad městem je známé poutní místo [[Svatá Hora]] – barokní kostel a klášter, spojený s městem krytým schodištěm. [383] => * Na náměstí T. G. Masaryka: [384] => ** [[Kostel svatého Jakuba Většího (Příbram)|kostel sv. Jakuba Staršího]] (nebo Většího, založený v první polovině 13. stol., pevnostní gotická stavba, novogotické zastřešení věže z 19. století), [385] => ** budova bývalého soudu (sgrafita podle kreseb [[Mikoláš Aleš|Mikoláše Alše]] s hornickými motivy), [386] => ** budova bývalého Báňského ředitelství, postavena v letech 1844–1847, architekt [[Ludwig Förster]] [387] => ** budova Knihovny Jana Drdy a další historické budovy; [388] => * Městský úřad – neorenesanční budova dokončená roku 1893, architekt [[Vojtěch Ignác Ullmann]]; [389] => * [[Ernestinum (Příbram)|Zámeček (''Ernestinum'')]] – původně tvrz z poloviny 14. století postavená zřejmě na místě starší stavby, barokní arcibiskupská rezidence, nyní kulturní středisko s Galerií Františka Drtikola, původní gotický [[arkýř]]. [390] => ** památník obětí první světové války (akad. sochař [[Václav Šára (sochař)|Václav Šára]], podle návrhu architekta [[Jan Kotěra|Jana Kotěry]] a sochaře [[Jan Štursa|Jana Štursy]]), socha arcibiskupa Arnošta z Pardubic (sochař [[Ivar Kodym]]); [391] => * Pražská ulice – s obchody a restauracemi, na horním konci Václavské náměstí s kašnou a sochou sv. Václava (sochař [[Stanislav Hanzík]]); [392] => * Jiráskovy sady – park v centru staré Příbrami, obklopený historickými budovami: [393] => ** [[konvikt|Arcibiskupský konvikt]] (církevní škola), později budova rektorátu [[Vysoká škola báňská (Příbram)|Vysoké školy báňské]] nebo sídlo Okresního národního výboru, architekt V. I. Ullmann, [394] => ** pomník literárnímu dílu [[Alois Jirásek|Aloise Jiráska]] (sochař Václav Šára), busta generála [[Richard Tesařík (generál)|Richard Tesaříka]]; [395] => * příbramský hřbitov – hrobky mnoha příbramských osobností, památník obětí požáru v Mariánském dole v roce 1892 (druhý stejný se nachází na zdabořském hřbitově), památník vojáků [[Rudá armáda|Rudé armády]] padlých v okolí města za [[Druhá světová válka|druhé světové války]]; [396] => * busta [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] na Dvořákově nábřeží [397] => [398] => Na tzv. sídlišti vybudovaném po roce 1945 se nachází: [399] => * Kulturní dům – postavený v roce 1959, architekt [[Václav Hilský]], sídlo příbramského divadla Antonína Dvořáka, [400] => ** poblíž socha Antonína Dvořáka (sochař [[Josef Wagner]]); [401] => * socha Horníka (sochař Ivan Lošák) u [[Gymnázium Příbram|příbramského gymnázia]]; [402] => * Muzeum třetího odboje [403] => [404] => Na [[Březové Hory|Březových Horách]] se nacházejí: [405] => * pět historických dolů ([[Ševčinský důl]], doly [[Důl Anna (Příbram)|Anna]], [[Důl Vojtěch|Vojtěch]], [[Důl Marie|Marie]] a [[Důl Prokop (Březové Hory)|Prokop]]) a další objekty [[Hornické muzeum Příbram|Hornického muzea Příbram]]; [406] => * [[Kostel svatého Vojtěcha (Příbram)|kostel sv. Vojtěcha]] – neorenesanční, dokončen roku 1889; [407] => * hornický [[Kostel svatého Prokopa (Příbram)|kostelík sv. Prokopa]] – založen v 18. století na místě staré dřevěné zvonice; [408] => * kostel [[Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra|sboru Mistra Jakoubka ze Stříbra]] – postaven 1936 (architekti [[Stanislav Vachata]] a [[František Bílek (sochař, 1872–1941)|František Bílek]]). [409] => [410] => == Zajímavosti == [411] => === Příbramský meteorit === [412] => {{viz též|Příbram (meteorit)}} [413] => Město je známé jako místo dopadu Příbramského [[meteorit]]u v roce 1959, který byl významný tím, že se u něho poprvé podařilo zaznamenat na fotografiích jeho dopadovou trajektorii. Několik fragmentů meteoritu bylo nalezeno v okolí nedaleké obce [[Luhy (Dolní Hbity)|Luhy]].[http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?1961BAICz..12...21C Ceplecha Z.: „Multiple fall of Pribram meteorites photographed“], Bulletin of Astron. Inst. Czechoslovakia, 12, 21-46, NASA ADS (anglicky [414] => [415] => == Osobnosti == [416] => {{Viz též|Seznam osobností Příbrami|Seznam představitelů Příbrami}} [417] => [[Soubor:Dvorak Pribram.jpg|náhled|Socha [[Antonín Dvořák|Antonína Dvořáka]] u příbramského Kulturního domu]] [418] => [419] => === Chronologický seznam === [420] => ==== Historické osobnosti ==== [421] => * [[Arnošt z Pardubic]] (1297–1364), [[Arcidiecéze pražská|arcibiskup pražský]], vlastník příbramského panství [422] => * [[Bohuslav Balbín]] (1621–1688), spisovatel a dějepisec, žil v Příbrami [423] => * [[Jan Karel Škoda]] (1810–1876), kněz, spisovatel a pedagog, narozen v Příbrami [424] => * [[František Pošepný]] (1836–1895), geolog, vedl Báňskou akademii v Příbrami [425] => * [[Antonín Dvořák]] (1841–1904), skladatel, přebýval často v blízké Vysoké u Příbramě, zkomponoval tam svou operu Rusalka [426] => * [[Josef Theurer]] (1862–1927), fyzik, rektor Vysoké školy báňské v Příbrami [427] => * [[Sigismund Bouška]] (1867 – 1942), od r. 1887 příslušník benediktinského řádu, ř. k. kněz, [[Svěcení|vysvěcen]] 1892, čelný představitel a jeden z iniciátorů hnutí [[Katolická moderna|Katolické moderny]] [428] => * [[Hanuš Svoboda]] (1876–1964), český hudební skladatel a pedagog, narozen v Příbrami [429] => * [[Hanuš Jelínek]] (1878–1944), básník, překladatel a divadelní kritik, narozen v Příbrami [430] => * [[František Gellner]] (1881–1914), básník, studoval v Příbrami [431] => * [[František Drtikol]] (1883–1961), fotograf, narozen v Příbrami [432] => * [[Fráňa Kučera]] (1897–1929), básník, prozaik a organizátor kulturního života na Příbramsku, narodil se a zemřel v Podlesí [433] => * [[Hermína Týrlová]] (1900–1993), autorka [[animace|animovaných filmů]], narozena na Březových Horách [434] => * [[Jaroslav Soukup (kněz)|Jaroslav Soukup]] (1902–1989), salesiánský misionář v Peru, botanik, narozen v Příbrami [435] => * [[Adina Mandlová]] (1910–1991), herečka, zemřela v Příbrami [436] => * [[Jan Drda]] (1915–1970), spisovatel, narozen v Příbrami [437] => * [[Jan Baptista Bárta]] (1921–1982), kněz a minorita, vůdčí osobnost katolického disentu za komunistického režimu, narozen v Příbrami [438] => * [[Jan Čáka]] (1929–2018), výtvarník, spisovatel a skaut [439] => * [[Pavel Juráček]] (1935–1989), filmový scenárista a režisér, signatář [[Charta 77|Charty 77]], narozen v Příbrami [440] => * [[Antonín Máša]] (1935–2001), filmový scenárista, režisér a dramatik, narozen ve Višňové, zemřel v Příbrami [441] => [442] => ==== Současné osobnosti ==== [443] => * [[Irena Dousková]] (* 1964), spisovatelka, narodila se v Příbrami [444] => * [[Tomáš Zápotočný]] (* 1980), český fotbalový obránce, narozen v Příbrami [445] => * [[Pavel Nový]] (* 1948), český herec, žijící v Příbrami [446] => * [[Karel Felt]] (* 1957), český žurnalista, autor několika publikací a renomovaný novinář [447] => [448] => == Partnerská města == [449] => Partnerskými městy jsou:{{citace webu |titul=Partnerská města|url=https://pribram.eu/mesto-pribram/mezinarodni-vztahy/partnerska-mesta.html|vydavatel=Město Příbram|datum přístupu=2021-06-15}} [450] => * {{flagicon|FRA}} [[Anor]], Francie (2005) [451] => * {{flagicon|NED}} [[Hoorn]], Nizozemsko (1992) [452] => * {{flagicon|SVK}} [[Kežmarok]], Slovensko (1997) [453] => * {{flagicon|GER}} [[Königs Wusterhausen]], Německo (1974) [454] => * {{flagicon|ITA}} [[Ledro]], Italy (2008) (bývalý Svaz obcí [[Valle di Ledro]]) [455] => * {{flagicon|FRA}} [[Villerupt]], Francie (1988) [456] => [457] => Příbram dále spolupracuje s městy [[Altötting]] (Německo), které je jejím bývalým partnerským městem, a s městem [[Leśnica]] (Polsko). [458] => V letech 1994-2022 patřilo k partnerským městům i ruské město [[Čechov (město)|Čechov]]. [459] => [460] => == Odkazy == [461] => [462] => === Reference === [463] => [464] => [465] => === Literatura === [466] => * {{Citace monografie | příjmení = Fryš | jméno = Josef | odkaz na autora = | titul = Příbram v proměnách času | vydavatel = Starý most | místo = Plzeň | rok = 2016 | počet_stran = 216 | isbn = 978-80-87338-58-2}} [467] => * FRYŠ, Josef. ''Hornická Příbram v proměnách času''. Plzeň: Starý most, 2018. 208 s. {{ISBN|978-80-87338-90-2}} [468] => * FRYŠ, Josef, PODLAHA, Josef. PŘÍBRAM přítomná minulost. Příbram: J. Fryš, J. Podlaha, 2004. 207 s. [469] => * {{Citace monografie | příjmení = Smolová | jméno = Věra |spoluautoři = a kol. | titul = Příbram | vydavatel = [[Nakladatelství Lidové noviny]] | místo = Praha | rok = 2017 | počet_stran = 687 | isbn = 978-80-7422-489-8 | edice = Dějiny českých měst}} [470] => * ''Knihovny Středočeského kraje''. Kladno: Středočeská vědecká knihovna, 2004. 119 s. {{ISBN|80-85191-46-6}}. [471] => * {{Citace monografie | příjmení = Velfl | jméno = Josef | titul = Příbram v průběhu staletí | vydavatel = Městský úřad | místo = Příbram | rok = 2003 | počet_stran = 166 | isbn = 80-239-1174-0 | odkaz na autora = Josef Velfl}} [472] => * {{Citace monografie | příjmení = Čáka | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Čáka | titul = Kráčím starou Příbramí | vydavatel = Olšanská & Hyšpler | místo = Příbram | rok = 1998 | počet_stran = 83 | isbn = 80-902362-1-9}} [473] => [474] => === Související články === [475] => * [[Okresní soud v Příbrami]] [476] => [477] => === Externí odkazy === [478] => * {{Commonscat}} [479] => * {{Otto|heslo=Příbram}} [480] => * {{Wikizdroje|dílo=Kronika města Příbrami}} [481] => * {{Wikislovník|heslo=Příbram}} [482] => * {{RÚIAN}} [483] => [484] => ==== Obecné ==== [485] => * [https://web.archive.org/web/20131118105313/http://pribram-city.cz/ Oficiální stránky města] [486] => * [http://www.czso.cz/lexikon/mos2003.nsf/mos?openform&:539911 Statistické údaje] [487] => [488] => ==== Hospodářství a doprava ==== [489] => * [http://www.ohkpb.cz Okresní hospodářská komora Příbram] [490] => * [https://web.archive.org/web/20070104233830/http://www.connex.info/PortalPage____6530.aspx Connex Příbram] – provozovatel [[Městská hromadná doprava|MHD]] [491] => * [https://web.archive.org/web/20061112084916/http://www.piper.cz/piper/sluzby/letiste_Pribram.html Provozovatel příbramského letiště] [492] => [493] => ==== Kultura a sport ==== [494] => * [http://www.divadlopribram.eu/ Divadlo A. Dvořáka] [495] => * [http://www.hfad.cz/ Hudební festival A. Dvořáka] [496] => * [http://www.muzeum-pribram.cz/ Hornické muzeum Příbram] [497] => * [https://web.archive.org/web/20061107072242/http://www.fkmarila.cz/ FK Marila Příbram] [498] => * [http://www.svata-hora.cz/ Svatá Hora] [499] => * [http://www.pribramskesoubory.czweb.org/ Příbramská filharmonie a příbramské pěvecké sbory] {{Wayback|url=http://www.pribramskesoubory.czweb.org/ |date=20090609172618 }} [500] => * [http://www.noccsh-pribram.estranky.cz/ Sbor Mistra Jakoubka ze Stříbra - Náboženská obec Církve československé husitské v Příbrami] [501] => [502] => ==== Vzdělání ==== [503] => * [http://www.vsers.cz Vysoká škola evropských a regionálních studií] [504] => * [http://waldorf.pb.cz Waldorfská škola Příbram - mateřská škola, základní škola a střední škola] [505] => * [https://web.archive.org/web/20061209225825/http://www.gym.pb.cz/ Gymnázium Příbram] [506] => * [http://www.gshpb.cz/ Gymnázium Pod Svatou Horou] [507] => [508] => {{Části české obce}} [509] => {{Okres Příbram}} [510] => {{Autoritní data}} [511] => {{Portály|Česko|Geografie}} [512] => [513] => [[Kategorie:Příbram| ]] [514] => [[Kategorie:Města v Čechách]] [515] => [[Kategorie:Obce v okrese Příbram]] [516] => [[Kategorie:Města v okrese Příbram]] [517] => [[Kategorie:Okresní města v Česku]] [518] => [[Kategorie:Obce s rozšířenou působností]] [519] => [[Kategorie:Obce s pověřeným obecním úřadem]] [520] => [[Kategorie:Sídla v Brdské vrchovině]] [521] => [[Kategorie:Svazek obcí Podbrdského regionu]] [522] => [[Kategorie:Horní města v Česku]] [523] => [[Kategorie:Těžba stříbra ve Středočeském kraji]] [524] => [[Kategorie:Těžba v okrese Příbram]] [] => )
good wiki

Příbram

Příbram ( v období protektorátu ; vedle obvyklého genitivu Příbrami je v názvech okolních obcí užíván i starší tvar Příbramě) je město v okrese Příbram ve Středočeském kraji, 54 km jihozápadně od Prahy v oblasti pod Brdy na říčce Litavce. Žije zde obyvatel.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Svatá Hora','Vysoká škola báňská (Příbram)','Háje (okres Příbram)','Březové Hory','ANO 2011','Narysov','Hornické muzeum Příbram','Praha','Antonín Dvořák','Příbram VI-Březové Hory','Podlesí (okres Příbram)','Žežice (Příbram)'

Narysov

Praha

Praha je hlavním městem České republiky a s více než 1,3 miliony obyvateli je největším městem země.