Array ( [0] => 14679025 [id] => 14679025 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Příbuzenství [uri] => Příbuzenství [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Různé významy|redirect=Příbuzenstvo|druhý=sovětském filmu|stránka=Příbuzenstvo (film)}} [1] => [[Soubor:Carl Gustav Bielke antavla 001 enhanced.jpg|náhled|Rodinný strom ukazující příbuzenství.(Úplně dole Carl Gustaf Bielke švédský sběratel knih)]] [2] => '''Příbuzenství''' je hlavním principem organizace jednotlivců do [[Sociální skupina|sociálních skupin]], [[Sociální role|rolí]] a kategorií. Jak z právního pohledu, tak např. z hlediska kulturní a sociální antropologie je příbuzenství vztahem založeným zejména na [[Pokrevní příbuzenství|pokrevním poutu]], přičemž základní jednotkou příbuzenských vztahů je [[rodina]]. [3] => [4] => Slovo ''příbuzenství'' ovšem může v širším významu značit [[emoce|emocionální]] vztah – například při [[kmotr|duchovním příbuzenství]], a v nejširším smyslu může označovat jen čistou podobnost (například „[[automobil]] je příbuzný [[kamion]]u“). [5] => [6] => == Příbuzenství z pohledu práva == [7] => Příbuzenství je vztah [[Osoba|osob]] založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý [[osvojení]]m.{{Citace právního předpisu [8] => | typ = zákon [9] => | číslo = 89/2012 Sb. [10] => | název = občanský zákoník [11] => | poznámka = dále také jen „občanský zákoník“ [12] => | paragraf = 771 [13] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89 [14] => | datum přístupu = 2016-06-19 [15] => }} Osoby jsou příbuzné v linii přímé, pokud pochází jedna od druhé, příbuznost ve vedlejší linii nastává, pokud osoby nepochází jedna od druhé, ale mají společného [[Rodinný původ|předka]]. Podle počtu [[zrození]], jimiž pochází jedna osoba od druhé v přímé linii, a ve vedlejší linii obě od svého nejbližšího společného předka, se určuje stupeň příbuznosti dvou osob.§ 772–773 občanského zákoníku. V řadě přímé se pak podle vztahu k určité osobě rozlišují ''ascendenti'' (v linii vzestupné, tj. [[rodič]], [[prarodič]] atd.) a ''descendenti'' (v linii sestupné, tj. [[dítě]], [[vnuk]] atd.). V českém [[Občanský zákoník (Česko, 2012)|občanském zákoníku]] je příbuzenství upraveno § 771 až § 927. [16] => [17] => === Mateřství === [18] => {{Podrobně|Matka}} [19] => [[Matka|Matkou]] je ta žena, která dítě porodila, a to i v případě, že [[těhotenství]] vzešlo z darovaného [[Ovarium|ova]] ([[Asistovaná reprodukce|umělým oplodněním]]). Mateřství tedy bezvýjimečně vzniká faktem porodu. Mateřství nelze odejmout, nelze se ho zříci, ani se ho vzdát.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Občanský zákoník- komentář|vydání=Vyd. 1.|vydavatel=Wolters Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2014|počet stran=|strany=279–282|isbn=978-80-7478-457-6}} [20] => [21] => === Otcovství === [22] => {{Podrobně|Otcovství}} [23] => Má se za to, že [[Otec|otcem]] dítěte je [[Choť|manžel]] matky, pokud se dítě narodí do uplynutí třístého dne poté, co [[manželství]] zaniklo nebo bylo prohlášeno neplatným, anebo byl- li manžel matky prohlášen [[Nezvěstnost|nezvěstným]]. Pokud se však matka znovu provdá, má se za to, že otcem dítěte je manžel pozdější, i když se dítě narodí před uplynutím třístého dne poté, kdy předchozí manželství zaniklo či bylo prohlášeno za neplatné.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Občanský zákoník- komentář|vydání=Vyd. 1.|vydavatel=Wolters Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2014|počet stran=|strany=283|isbn=978-80-7478-457-6}} [24] => [25] => === Švagrovství === [26] => {{Podrobně|Švagrovství}} [27] => [[Švagrovství]] vzniká manželstvím mezi jedním manželem a příbuznými druhého manžela. V jaké linii a v jakém stupni je někdo příbuzný s jedním manželem, v takové linii a v takovém stupni je sešvagřen s manželem druhým. Pokud zanikne manželství smrtí jednoho manžela, švagrovství tím nezaniká.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Občanský zákoník- komentář|vydání=Vyd. 1.|vydavatel=Wolters Kluwer ČR|místo=Praha|rok=2014|počet stran=|strany=276–277|isbn=978-80-7478-457-6}} [28] => [29] => === Rozdělení vztahů === [30] => Příbuzenství může být založeno na třech různých základech:{{Citace monografie|příjmení=Lutonský|jméno=Boleslav|titul=Lexikon genealoga|vydavatel=|místo=Praha|rok=2003|kapitola=|strany=|isbn=80-238-9557-5|jazyk=}} [31] => * ''Filiace'' (narození, zplození) – základem jsou skutečné biologické vztahy mezi jedinci, kdy jedna osoba pochází z druhé. Z hlediska práva se však do stejné kategorie řadí i příbuzenství založené např. [[osvojení]]m. [32] => * ''Aliance'' – příbuzenství vzniká mezi původně nepříbuznými osobami pomocí [[Svatba|sňatku]]. [33] => * ''Germanita'' (sourozenectví) – příbuzenský vztah mezi osobami je dán jejich společnými rodiči. [34] => [35] => Jinou možností je rozdělení vztahů na biologické a závazkové: [36] => * ''pokrevenství'' – biologické příbuzenství je vrozené, [37] => * ''ostatní příbuzenství'' – rodinný vztah, vzniklý přijatým závazkem: [38] => ** [[Svatba|sňatkem]] [39] => ** [[Osvojení|adopcí]] (rodič ze závazku), [40] => ** do této kategorie se může řadit také [[kmotr]]ovství (závazek náhradní péče), které ovšem české zákony neupravují. [41] => [42] => === Trestněprávní aspekty příbuzenství === [43] => [[Soulož]] s příbuzným v [[Generace|pokolení]] přímém nebo se sourozencem je zakázána. Pamatuje na to [[Trestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] v § 188: ''Kdo vykoná soulož s příbuzným v pokolení přímém nebo se sourozencem, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.''{{Citace právního předpisu [44] => | typ = zákon [45] => | číslo = 40/2009 Sb. [46] => | název = trestní zákoník [47] => | paragraf = 188 [48] => | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 [49] => | datum přístupu = 2016-06-19 [50] => }} [51] => [52] => Trestné činy proti rodině a dětem upravuje trestní zákoník v § 194–204. [53] => [54] => == Příbuzenství z pohledu kulturní a sociální antropologie == [55] => Příbuzenství je tradičním předmětem [[výzkum]]u [[kulturní a sociální antropologie]]. Očima těchto [[Vědní obor|vědeckých disciplín]] je „příbuzenství celek vztahů [[Pokrevní příbuzenství|pokrevně]] nebo [[Svatba|sňatkem]] spojující mezi sebou určitý počet jedinců“.{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119| isbn = 80-85850-29-X}} Termín příbuzenství nemusí souviset s takzvanou „pokrevností“. Je spíše specifickým sociálním [[vztah]]em. „Příbuzenství se vztahuje k reprodukci [[společnost]]i, přenosu [[Poznání|vědění]] a kulturních hodnot, k [[Politika|politice]].{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie: příbuzenství, národnostní příslušnost, rituál|vydání=|vydavatel=Portál|místo=Praha|rok=2008|počet stran=|strany=121|isbn=978-80-7367-465-6}} V mnoha [[společnost]]ech je příbuzenství nejdůležitější sociální [[Instituce|institucí]]. [56] => [57] => === Rodina === [58] => Za základní jednotku struktury příbuzenských vztahů je považována „elementární [[rodina]]“, která spočívá z [[Otec|otce]], [[Matka|matky]] a [[Dítě|dětí]]. “Složená rodina“ je základní jednotkou příbuzenských vztahů ve společnostech, kde [[Polygamie|může mít muž více žen]]. „Složená rodina“ se skládá z otce, matek, vlastních a nevlastních [[Sourozenec|sourozenců]].{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119| isbn = 80-85850-29-X}} Vztahy v rodině jsou pokrevní a nepokrevní. Členem rodiny je možné se stát sňatkem, [[Genealogie|sešvagřením]], narozením nebo [[Osvojení|adopcí]]. [59] => [60] => === Způsoby určení sociálního postavení jedince === [61] => Pozicí ve [[Struktura|struktuře]] příbuzenských vztahů je definováno sociální postavení jedince- odpovídá konkrétnímu příbuzenskému vztahu. Aby toto postavení bylo patrné, je každému jedinci přiřazen název, který stanovuje jeho postavení vůči jiným osobám celku (otec, [[syn]], [[strýc]] apod.). Soustava těchto názvů se nazývá „popisná [[terminologie]]“.  Některé společnosti však raději používají takzvanou „klasifikační terminologii“, kde příbuzenské [[termín]]y neurčují konkrétní příbuzenské vztahy mezi jedinci, Název v této popisné terminologii přiřazuje jedinci sociální postavení širšího významu, než je to v případě terminologie popisné (např. termín otec zde lze použít pro vztah otce a dítěte, ale také pro vztah strýce a dítěte).{{Citace monografie|příjmení=|jméno=|příjmení2=|jméno2=|titul=Sociální a kulturní antropologie|vydání=Vyd. 2., rozš.|vydavatel=Sociologické nakladatelství|místo=Praha|rok=2000|počet stran=|strany=119| isbn = 80-85850-29-X}} [62] => [63] => == Vědní obory a badatelé zabývající se příbuzenstvím == [64] => [[Studium|Studiem]] příbuzenství se zabývají různé [[vědní obor]]y, např. sociální a kulturní antropologie, [[právo]], [[biologie]], [[Lingvistika|jazykověda]], [[etnografie]], [[psychologie]], [[genealogie]]. [65] => [66] => Studiem příbuzenství se zabývali či zabývají například [[Vědec|batatelé]] [[Lewis Henry Morgan]], John Ferguson McLennan, [[Johann Jakob Bachofen|Johann Jacob Bachofen]], [[Alfred Reginald Radcliffe-Brown]], [[Bronisław Malinowski|Bronislav Malinowski]], [[Alfred Louis Kroeber]], Robert Harry Lowie, George Peter Murdock, Scheffler a Lounsbury, Jaroslav Skupnik, Jan Cvrček, Sarah Franklin, Vendula Fremlová, Jakoubková Budilová Lenka a další. [67] => [68] => == Odkazy == [69] => [70] => === Reference === [71] => [72] => [73] => === Literatura === [74] => * Boleslav Lutonský a kolektiv: ''Základy genealogie'', Česká genealogická a heraldická společnost, Praha 1999 [75] => * Jaroslav Skupnik: ''Antropologie příbuzenství'', Sociologické nakladatelství, Praha 2010, {{ISBN|978-80-7419-019-3}} [76] => [77] => === Související články === [78] => * [[rodina]] [79] => * [[rod (příbuzenství)]] [80] => * [[dynastie]] [81] => * [[rodokmen]] [82] => * [[dědičnost]] [83] => * [[Taxonomie (biologie)|taxonomie]] [84] => * [[mezilidský vztah]] [85] => * [[osoba blízká]] [86] => * [[seznam členů rodiny]] [87] => [88] => === Externí odkazy === [89] => * {{Commonscat}} [90] => * [https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/P%C5%99%C3%ADbuzenstv%C3%AD Příbuzenství] v Sociologické encyklopedii [[Sociologický ústav Akademie věd České republiky|Sociologického ústavu Akademie věd České republiky]] [91] => [92] => {{Rodinné právo}} [93] => {{Autoritní data}} [94] => {{Portály|Rodina}} [95] => [96] => [[Kategorie:Příbuzenství| ]] [97] => [[Kategorie:Sociologie]] [98] => [[Kategorie:Antropologie]] [99] => [[Kategorie:Společenské instituce]] [100] => [[Kategorie:Sociologie rodiny]] [101] => [[Kategorie:Rodina]] [] => )
good wiki

Příbuzenství

Rodinný strom ukazující příbuzenství. (Úplně dole Carl Gustaf Bielke švédský sběratel knih) Příbuzenství je hlavním principem organizace jednotlivců do sociálních skupin, rolí a kategorií.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'rodina','Svatba','Otec','osvojení','Matka','Osvojení','společnost','Pokrevní příbuzenství','kmotr','manželství','Generace','prarodič'

Generace

Kmotr

Manželství

Manželství je právní instituce, která umožňuje dvěma osobám uzavřít právoplatný svazek.

Matka

Osvojení

Otec

Rodina

Společnost

Svatba