Array ( [0] => 14793951 [id] => 14793951 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Přechylování [uri] => Přechylování [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Přechylování''' neboli '''moce'''ABZ slovník cizích slov, slovnik-cizich-slov.abz.cz, heslo moce, [http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/web.php/slovo/moce-moce dostupné online]Ottova encyklopedie nové doby, cotoje.cz, heslo Přechylování, [http://cotoje.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=390246&Kup=&Vyraz=p%F8echylov%E1n%ED&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum dostupné online] {{Wayback|url=http://cotoje.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=otto&Id=390246&Kup=&Vyraz=p%F8echylov%E1n%ED&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum |date=20140116115441 }} (z [[latina|lat.]], [móce]) je tvorba [[Slovo|slov]] v ženském [[Jmenný rod|rodě]] s významy odpovídajícími významům již existujících slov v rodě mužském nebo naopak. Rodový protiklad lze vyjádřit i zcela odlišnými slovy (''bratr – sestra''), jako přechylování se ale obvykle označuje jen tvoření slov pomocí [[Přípona (mluvnice)|přípon]], které se pak označují jako přechylovací. [[Jméno (mluvnice)|Jméno]] s ženskou rodovou příznačností, odvozené od mužského nebo neutrálního základu, se označuje jako feminativ. V češtině je feminativnost konstituována prvky gramatické sémantiky, podobně jako agentivnost a personičnost, přičemž personičnost a feminativnost mají svůj původ v sémantice substantiva.Vlasta Straková: [http://sas.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2667 Slovotvorný význam a sémantické rysy], Slovo a slovesnost, ročník 41 (1980), číslo 2, s. 130-132 [1] => [2] => == Přechylování obecných jmen == [3] => Přechyluje se v jazycích, které mají [[Jmenný rod|rody]], například v mnoha [[indoevropské jazyky|indoevropských jazycích]]. Vznikají tak rodové dvojice. [4] => [5] => === Čeština === [6] => Přechylování v češtině umožňuje rozpoznat rod [[Jméno (mluvnice)|jména]] a správně ho [[skloňování|vyskloňovat]]. [7] => [8] => V [[čeština|češtině]] se přechyluje dvěma způsoby [9] => * přímým převedením slova z mužského rodu do ženského změnou koncovek (''blondýn – blondýn'''a''''', ''vrátn'''ý''' – vrátn'''á''''', nebo [10] => * pomocí některé z přechylovacích přípon. [11] => [12] => [13] => ;Přechylovací přípony [14] => [15] => * ''-ka'' a od ní odvozené ''-nka'' ''-enka'', ''-ička'', ''-ovka'' a ''-ezka'': ''prodavač'''ka''', Rus'''ka''','' [16] => * ''-ice'' a odvozené ''-nice'' a ''-ovice'': ''bojovn'''ice''', čaroděj'''nice''','' [17] => * ''-yně'' a odvozené ''-kyně'' a ''-ovkyně'': ''trhov'''kyně''', otrok'''yně''', Řek'''yně''''' [18] => * ''-ová'': ''švagr'''ová''', mistr'''ová''''' [19] => * ''-na'' a odvozené ''-evna'', ''-ovna'', ''-ena'' a ''-ezna'': ''král'''ovna''', princ'''ezna''' (původem dvojnásobné přechýlení: ''princ-ess-na''),'' [20] => * ''-anda'' (v [[Nespisovný mluvený projev|nespisovné mluvě]]): voj'''anda''', Praž'''anda''' [21] => * zvláštní přípona je u dvojice ''daněk'' - ''daně'''lka'''''. [22] => [23] => Přechylovací přípony se obvykle připojují přímo ke kmeni slova mužského rodu (''řidič – řidička''). Někdy dochází k hláskovým změnám v kmeni (''druh – družka''), případně se kmen i zkrátí (''samec – samice''). [24] => [25] => Méně často je možné se setkat s přechylováním v opačném směru, ze ženského rodu do mužského (''vdova – vdovec'', ''sojka – soják'', ''veverka – veverčák'').Ústav pro jazyk český, Poradna, heslo Přechylování, [http://prirucka.ujc.cas.cz/?action=view&id=700 dostupné online] [26] => [27] => Výjimečně vznik přechýleného slova předchází v čase vzniku svého nepřechýleného vzoru. Například přechýlené slovo ''prostitutka'' se užívalo dříve než nepřechýlené slovo ''prostitut''. [28] => [29] => Někdy může dojít k tomu, že přechýlený tvar získá vlastní význam – například podstatné jméno mužského rodu ''rodič'' je v češtině rodově neutrální, přechýlené slovo ''rodička'' označuje ženu před porodem. [30] => [31] => Pomocí přípony ''-a'' se přechylují substantiva do ženského rodu zřídka, oblíbená je například u osobních jmen, například ''Stanislav'' – ''Stanislava''. Častěji se přechyluje pomocí přípony ''-ka'' (''archivář'' – ''archivářka'').{{Citace elektronického periodika [32] => | titul = Naše řeč – Přechylování jmen jako výraz rozdílu v pohlaví, I. [33] => | periodikum = nase-rec.ujc.cas.cz [34] => | url = http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2627 [35] => | datum přístupu = 2022-01-28 [36] => }} [37] => [38] => ;Společenská nejednotnost [39] => Přechylování a jeho společenská vhodnost je častým předmětem sporů.{{Citace elektronické monografie [40] => | příjmení1 = Baumruk [41] => | jméno1 = Jiří [42] => | odkaz na autora = Jiří Baumruk (1955) [43] => | titul = Retro Jiřího BAUMRUKA: Přestali jsme ženskejm nadávat aneb ovat či NEovat [44] => | url = https://blog.o2.cz/2017/03/04/retro-jiriho-baumruka-prestali-jsme-zenskejm-nadavat-aneb-ovat-ci-neovat/ [45] => | vydavatel = Modrý blog O2 [46] => | datum_vydání = 2017-03-04 [47] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [48] => }} Týká se jak obecných podstatných jmen, tak zejména příjmení. Méně už rodných jmen a gramatických rodů obecných jmen včetně zvířat. [49] => [50] => ;Slovní humor v českém přechylování [51] => České přechylování také někdy umožňuje i specifický slovní [[humor]] a [[Slovní hříčka|slovní hříčky]], kdy je možné spojovat podobná slova, významově spolu ovšem obvykle nijak nesouvisející, která ovšem působí dojmem přechýleného slova – příklad: [[krabi|krab]]–[[krabice]] nebo [[Hadi|had]]–[[hadice]], sob-sopka, čep-čepice, beran-beranice, slepec-slepice, jalovec-jalovice, palec-palice, slunečník-slunečnice, ručník-ručnice, rošťák-roštěnka, rovník-rovnice, oběžník-oběžnice, zimník-zimnice apod. [52] => [53] => === Bosenština === [54] => V [[bosenština|bosenštině]] se přechyluje pomocí přípon. V poslední době vznikají ženské tvary i pro dříve výhradně mužská povolání. [55] => ; Přechylovací přípony [56] => * přípona '''-ica''' [57] => Tato přípona je nejproduktivnější (''student – studentica; kuhar – kuharica; poslanik – poslanica; Hrvat – Hrvatica; asistent – asistentica''). [58] => * přípona '''-a '''(''suprug – supruga; susjed – susjeda; Fikret – Fikreta'') [59] => [60] => * přípona '''-ič(i)na''''' (sestrič – sestričina/sestrična; bratič – bratičina/bratična)'' [61] => * přípona '''-inica''''' (daidža – daidžinica; amidža – amidžinica)'' [62] => * přípona '''-inja''' (''bog – boginja; junak – junakinja; pjesnik – pjesnikinja; vršnjak – vršnjakinja; Čeh – Čehinja'') [63] => * přípona '''-kinja''' (''Srbin – Srpkinja; rob – ropkinja; stranac – strankinja'') [64] => * přípona '''-ka '''(''Sarajlija – Sarajka; bolničar – bolničarka; intelektualac – intelektualka'') [65] => Tato přípona se užívala pro označení manželky zaměstnaných mužů (''profesor – profesorka, doktor – doktorka ''ve smyslu'' profesorová, doktorová''), Jistou dobu se vyskytovala rovněž u ženských tvarů některých povolání, než ji nahradila -ica (''profesorka > profesorica; doktorka > doktorica''). [66] => * přípona '''-ača''''' (glupan – glupača)'' [67] => [68] => * přípona '''-ićna''''' (daidža – daidžićna)'' [69] => * přípona '''-išna''''' (daidža – daidžišna)'' [70] => [71] => * přípona '''-ulja '''(''mahnit – mahnitulja'') [72] => * přípona '''-uša '''(''mahalaš – mahaluša'') [73] => Někdy může dojít k tomu, že přechýlený tvar získá vlastní význam ''–'' například ''novčanik'' (peněženka), ale ''novčanica'' (bankovka); ''ludak'' (blázen) ''–'' ''ludnica'' (blázinec) ''–'' ''ludara'' (hřib satan). [74] => [75] => Přípona -a nezřídka slouží k odlišení jazykového standardu: ''minuta – minut ''(srbsky); ''planeta – planet ''(chorvatsky); ''posjeta – posjet'' (chorvatsky); ''gripa – grip'' (srbsky). [76] => [77] => === Bulharština === [78] => V [[Bulharština|bulharštině]] se některá podstatná jmena (''доктор – doktor'') v zásadě nepřechylují. Přechýlené tvary (''докторка – doktorka'') se užívají pouze v hovorové řeči. [79] => ;Přechylovací přípony [80] => * přípona '''-ка''' (-ka) [81] => Tato přípona je nepochybně v bulharštině, (stejně jako v češtině), nejproduktivnější (''лекар – лекарка, lékař – lékařka''; ''асистент – асистентка, asistent – asistentka''). [82] => * přípona '''-иня/-кин'''я (-inja/-kinja)) [83] => Přípona '''-киня''' je častější, stejně jako česká přípona –kyně (''плувец – плувкиня, plavec – plavkyně; турчин – туркиня, Turek – Turkyně'') ale také (''чех – чехкиня, Čech – Češka''). Méně častá je přípona '''–иня''' (''слуга – слугиня, sluha – služka''). [84] => * přípona '''-ица''' (-ica) [85] => Především se pouze takto přechylují jména zvířat (''слон – слоница, slon – slonice; вълк – вълчица, vlk – vlčice''). [86] => * přípona '''-ойка''' (-ojka) [87] => Přípona je již téměř nepoužívaná (''французин – французойка, Francouz – Francouzka'') [88] => [89] => === Finština === [90] => [[Finština]] nemá [[jmenný rod|jmenné rody]] a i [[Osoba (mluvnice)|třetí osoba]] je označována osobním [[zájmeno|zájmenem]] {{cizojazyčně|fi|''hän''}} společném pro ženy i muže. Přesto je v jazyce přítomná ženská přípona ({{Vjazyce2|fi|''feminiinijohdin''}}) {{cizojazyčně|fi|''-tar''}}, [[Finština#Samohl.C3.A1skov.C3.A1 harmonie|případně]] {{cizojazyčně|fi|''-tär''}}, pomocí které se vyjadřuje, že jde o ženu. [91] => [92] => Příklady: [93] => * {{cizojazyčně|fi|''opettaja''}} (učitel) ''–'' {{cizojazyčně|fi|''opettajatar''}} (učitelka) [94] => * {{cizojazyčně|fi|''näyttelijä''}} (herec) ''–'' {{cizojazyčně|fi|''näyttelijätär''}} (herečka) [95] => * {{cizojazyčně|fi|''kuningas''}} (král) ''–'' {{cizojazyčně|fi|''kuningatar''}} (královna) [96] => * {{cizojazyčně|fi|''tšekki''}} (Čech) ''–'' {{cizojazyčně|fi|''tšekitär}} (Češka) [97] => [98] => Některé z nich se používají běžně (například {{cizojazyčně|fi|''kuningatar''}}), jiné se téměř nepoužívají (například {{cizojazyčně|fi|''opettajatar''}}). Běžně se slovo {{cizojazyčně|fi|''opettaja''}} používá jak k označení učitele, tak učitelky. Pokud je třeba explicitně vyjádřit, že jde o muže, nebo o ženu, používají se slova {{cizojazyčně|fi|''miesopettaja''}} (mužský učitel) a {{cizojazyčně|fi|''naisopettaja''}} (ženský učitel). [99] => [100] => Forma s příponou {{cizojazyčně|fi|''-tar''}} a složenina s {{cizojazyčně|fi|''nais-''}} nejsou vždy významově zcela ekvivalentní. Například {{cizojazyčně|fi|''sankaritar''}} je hrdinka, ale {{cizojazyčně|fi|''naissankari''}} sukničkář. [101] => [102] => === Italština === [103] => V [[Italština|italštině]] se přechyluje změnou koncovky podstatného jména rodu mužského nebo přidáním přípony. [104] => * změna '''o ''–'' a''' [105] => Příklad ''il deputato – la deputata, poslanec – poslankyně; il gatto – la gatta, kocour – kočka'' [106] => * změna ''' e ''–'' a''' [107] => Příklad ''il signore – la signora, pán – pan; il consigliere – la consigliera, rádce – rádkyně [108] => * změna ''' e – essa''''' [109] => Příklad ''il professore – la professoressa, profesor – profesorka; lo studente – la studentessa, student – studentka'' [110] => * změna '''tore – trice''' [111] => Změna je jen u některých podstatných jmen (''il pittore – la pittrice. malíř – malířka''), může být rovněž změna '''tore – tora''' (''il pastore – la pastora, pastýř – pastýřka'') nebo '''tore – toressa''' (''il dottore – la dottoressa, doktor – doktorka'') [112] => * změna ''' a ''–'' essa''' [113] => /říklad ''il poeta – la poetessa, básník – básnířka''. Tato změna neplatí pro jména zakončená na '''-ista''' a '''-cista'''. [114] => * změna členu [115] => Má-li podstatné jméno v jednotném čísle stejný tvar pro oba rody, pak je rod je vyjádřen jen [[člen (mluvnice)|členem]], [[zájmeno|zájmenem]] nebo přídavným jménem (''il consorte – la consorte, manžel – manželka'') [116] => * změna opisem [117] => V odborné literatuře se u názvů zvířat, u kterých se užívá jenom jeden rod , připojuje ''maschio – samec'' nebo ''femmina – samice''. Člen se nemění. (''il delfino maschio – il delfino femmina, delfíní samec – delfíní samice; la volpe maschio – la volpe femmina, lišák – liška'') [118] => * přechýlení křestních jmen [119] => Většina křestních jmen má v ženském rodě koncovku '''-a''' (''Giuseppe – Giuseppa''), některá mají příponu '''-ina''' nebo '''-etta'''. (''Giacomo – Giacomina, Nicola – Nicoletta'')HAMPLOVÁ Sylva: Stručná mluvnice italštiny, Academia, Praha 1974 [120] => [121] => === Němčina === [122] => Přestože má [[němčina]] pouze jednu přechylovací příponu, je přechylování v tomto jazyce běžné a velmi časté (''Bundeskanzlerin Merkel'' ''–'' ''kancléřka Merkelová''). [123] => [124] => ;Přechylovací přípony [125] => * přípona '''-in''' [126] => Připojuje se jednoduše ke kmeni (''der Schauspieler – die Schauspielerin, herec – herečka''). U některých podstatných jmen dochází při přechylování k [[přehláska|přehlásce]] (''der Bauer – die Bäuerin, sedlák – selka; der Artz – die Ärztin, lékař – lékařka''). [127] => [128] => Přípona '''-in''' dnes často nahrazuje původní přechýlené tvary u přejatých slov (''der Fris'''eur''' – die Fris'''euse''''', dnes již ve standardním jazyce → ''die Friseur'''in''', kadeřník – kadeřnice''). [129] => [130] => Také v němčině jsou příklady opačného přechýlení z ženského tvaru podstatného jména do mužského rodu (''die Witwe – der Witwer, vdova – vdovec; die Braut – der Bräutigam, nevěsta – ženich'') [131] => [132] => === Nizozemština === [133] => V současné [[nizozemština|nizozemštině]], (zejména v [[Nizozemsko|Nizozemsku]], méně již ve [[Vlámské společenství|Vlámském společenství]]), se stírá rozdíl mezi mužským a ženským rodem a proto u mnoha podstatných jmen, (''de blinde – slepec, slepá''; ''de arts – lékař, lékařka''), je nutné na rod usuzovat podle souvislostí ve větě. Také u názvů zvířat převládá příklon k tvarům mužského rodu a to většinou i tehdy, je-li užito označení samice. (Ve větě: ''De '''teef''' heeft '''zijn''' poot gebroken – '''Fena''' si zlomila nohu'', je často užito přivlastňovacího zájmena mužského rodu ''zijn'' namísto očekávaného '''''haar'''''.) Čermák František: ''Přehled nizozemské gramatiky'' In Nizozemsko český slovník, SPN, Praha 1989 Tendenci posilují i současné snahy o [[gender]]ovou korektnost přispívající k užívání neutrálních označení, u kterých není možné rozlišit rod. (Např. slova ''leraar, lerares – učitel, učitelka'' jsou nahrazována slovem ''leidinggevende – vyučující''.)Podstatná jména ženského rodu označující zaměstnání (''Vrouwelijke beroepsnamen'') [http://taaladvies.net/taal/advies/vraag/886/vrouwelijke_beroepsnamen/] [134] => [135] => ;Přechylovací přípony de VOOYS C.G.N: ''Nederlandse spraakkunst'' (odstavec 99), J.B. Wolters, Groningen 1967 [http://www.dbnl.org/tekst/vooy001nede01_01/vooy001nede01_01_0015.php] [136] => Při užívání přechylovacích přípon dochází v nizozemštině ke změnám v zápisu oproti tvarům mužského rodu. Je totiž vždy nutné dodržovat délku hlásky v zavřených a otevřených slabikách (''echtgen'''oo'''t – echtgen'''o'''te, manžel – manželka''). [137] => [138] => * přípona '''-in''' [139] => Přípona společná s němčinou (''boer – boerin, sedlák – selka''). Pozor na změny v zápisu délky hlásky (''Jood – Jodin, Žid – Židovka; kok – kokkin, kuchař – kuchařka''). Přípona '''–in''' se rovněž užívá k označení samic zvířat (''leeuw – leeuwin, lev – lvice''). [140] => * přípona '''-ster''' [141] => Častá přípona (''werkman – werkster, dělník – dělnice; naaister – šička; bezitter – bezitster, majitel – majitelka''). V některých případech se připojuje za příponu mužského rodu ''-aar'' nebo ''-ier'' (''molenaar – molenaarster, mlynář – mlynářka; herbergier – herbergierster, hostinský – hostinská''), někdy má pejorativní nádech (''naaktloper – naaktloopster, nudista – nahá ženská'') [142] => * přípona '''-es''' [143] => Přípona převzatá z [[Románské jazyky|románských jazyků]] (''prins – prinses; princ – princezna''). Často se užívá tak, že se připojí za příponu mužského rodu ''-aar'' nebo ''-er'' (''leraar – lerares, učitel – učitelka; meester – meesteres, pán – paní, schilder – schilderes, malíř – malířka).'' [144] => * přípona '''-e''' [145] => Přípona se užívá téměř výlučně ve spisovném jazyce, (v úředních dokumentech), je-li zapotřebí rozlišit pohlaví (''echtgenoot - echtgenote, manžel – manželka; wees – weze, sirotek – sirota; erfgenaam – erfgename, dědic – dědička'') [146] => * záměna '''''–''''' '''man''' za '''– vrouw''' [147] => Při přechylování jmen označujících muže v zaměstnání je přípona '''– man''' nahrazena odpovídající příponou '''''–''''' '''vrouw''' (''groenteman – groentevrouw, zelinář – zelinářka; werkman – werkvrouw, dělník – uklízečka'') [148] => [149] => Také v nizozemštině jsou příklady opačného přechýlení z ženského tvaru podstatného jména do mužského rodu (''de weduw – de weduwnaar, vdova – vdovec; de bruid – de bruidegom, nevěsta – ženich'') [150] => [151] => === Španělština === [152] => Ve [[španělština|španělštině]] se přechyluje změnou koncovky podstatného jména rodu mužského nebo přidáním přípony. [153] => * změna '''o ''–'' a''' [154] => Příklad ''el amigo – la amiga, přítel – přítelkyně; el abuelo – la abuela, dědeček – babička'' [155] => * změna ''' e – a''''' [156] => Příklad ''el presidente – la presidenta, prezident – prezidentka'' [157] => * přípona -'''a''' [158] => Příklad ''el conductor – la conductora, řidič – řidička; el león – la leona , lev – lvice'' [159] => * přípona '''-triz''' [160] => Příklad ''el actor – la actriz, herec – herečka'' [161] => * změna členu (substantiva obvykle končí na ''-ante'' a ''-ista'') [162] => Příklad ''el estudiante – la estudiante, student – studentka; el periodista – la periodista, novinář – novinářka''. (V množném čísle ''los estudiantes – las estudiantes, los periodistas – las perodistas'') [163] => * změna opisem [164] => V odborné literatuře se u názvů zvířat, u kterých se užívá jenom jeden rod, připojuje ''macho – samec'' nebo ''hembra – samice''. Člen se nemění. (''el jabalí – el jabalí hembra, kňour – bachyně; la girafe – la girafa macho, samec žirafy – samice žirafy'')VONDRUŠKA Marek: Španělština –zdarma.cz [http://www.spanelstina-zdarma.cz/article/2008060404-rod-podstatnych-jmen] [165] => [166] => === Angličtina === [167] => V angličtině se přechylování nevyskytuje tak často jako v jiných jazycích. Například ''teacher'' může znamenat učitel i učitelka. V některých případech se přechylování dělá pomoci různých koncovek.{{Citace elektronického periodika [168] => | titul = Rod podstatných jmen v angličtině [169] => | periodikum = Help for English - Angličtina na internetu zdarma [170] => | url = https://www.helpforenglish.cz/article/2007042402-rod-podstatnych-jmen-v-anglictine [171] => | datum přístupu = 2022-01-28 [172] => }} [173] => [174] => * koncovka ''-ess'' [175] => [176] => Příklad ''actor – actress'' (herec ''–'' herečka), ''waiter – waitress'' (číšník ''–'' číšnice) [177] => [178] => [179] => == Přechylování křestních jmen == [180] => Křestní (resp. rodná) jména jsou ve většině západních jazyků obvykle pohlavně specifická, tj. buď mužská, nebo ženská, což nabývá na významu zejména v těch jazycích, které nepřechylují příjmení. Přesto však některá jména mají i opačnou variantu, vytvořenou přechýlením, nejde-li v některých případech o náhodnou podobnost. [181] => [182] => Příklady přechylování: [183] => * Jiří – Jiřina [184] => * Karel – Karla [185] => * Vladislav – Vladislava [186] => * Josef – Josefina či Josefa [187] => * Emil – Emilie [188] => * Jindřich – Jindřiška [189] => * Marie – Marián [190] => [191] => === Obourodá jména === [192] => V některých jazycích ale existují i obourodá jména, tedy taková, u nichž stejný tvar může označovat mužského i ženského nositele: [193] => ;v češtině [194] => * Ilja [195] => * Nikola (v drtivé většině ženské jméno) [196] => * René (v drtivé většině mužské jméno) [197] => [198] => ;v angličtině [199] => * Cameron [200] => * Jamie [201] => * Morgan [202] => * Tracy a mnoho dalších [203] => [204] => ;translingválně [205] => * Alex (''Alexandr/Alexander'' i ''Alexandra'') aj. [206] => [207] => Stejně tak je obourodých (mnoho hovorových nebo domáckých (hypokoristika) tvarů jmen, jako například v češtině tvary na ''-a'': Peťa (Petr i Petra), Pája (na Moravě Paja) (Pavel i Pavla), Áďa (Adam i Adéla) apod. (slovenština má obdobná hypokoristika tvarově rozlišena: maskulina končí na -o a feminina na -a (''Miško – Micha(e)l'' x ''Miška – Micha(e)la)'' – česky ten/ta Míša), a mnoho hypokoristik v angličtině ([[Bernie]] (''Berenice, Bernard, Bernadette''), Chriss, Jerri/Jerry, Mel, Mickey, Sacha, Terri/Terry apod.). [208] => [209] => == Přechylování příjmení == [210] => {{Podrobně|Přechylování příjmení}} [211] => Přechylování příjmení je typické zejména pro [[flektivní jazyk]]y, v nichž se zpravidla provádí specifickými [[Přípona (mluvnice)|příponami]]. Buď je ženská varianta příjmení tvořena jako feminativ ze základní, mužské varianty, nebo jsou mužská a ženská varianta gramaticky symetrické. V některých jazycích a kulturách se navíc rozlišovala nebo rozlišují dívčí příjmení (vyjadřujících příslušnost k rodině) od příjmení manželek (vyjadřujících příslušnost k manželovi). [212] => [213] => == Odkazy == [214] => [215] => === Reference === [216] => [217] => [218] => === Související články === [219] => * [[Deflektivizace]] [220] => [221] => === Externí odkazy === [222] => * {{Commonscat}} [223] => * {{Wikislovník|heslo=přechylování}} [224] => * {{Wikicitáty|téma=Přechylování}} [225] => * Karel Sekvent: ''Přechylování v překladech ze stylistického hlediska''. [https://web.archive.org/web/20160413190459/http://www.jtpunion.org/spip/article.php3?id_article=3760 Dostupné online]. 31. března 2016. [226] => * František Oberpfalcer: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2627 Přechylování jmen jako výraz rozdílu v pohlaví, I.], Naše řeč, ročník 16 (1932), číslo 7, s. 193-199 [227] => * František Oberpfalcer: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2633 Přechylování jmen jako výraz rozdílu v pohlaví, II.], Naše řeč, volume 16 (1932), issue 8, pp. 225-232 [228] => * František Oberpfalcer: [http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?lang=en&art=2656 Přípona -yni, -yně při přechylování], Naše řeč, volume 17 (1933), issue 1, pp. 5-11 [229] => {{Autoritní data}} [230] => [231] => [[Kategorie:Lingvistická morfologie]] [232] => [[Kategorie:Gender]] [] => )
good wiki

Přechylování

Přechylování neboli moce (z lat. , [móce]) je tvorba slov v ženském rodě s významy odpovídajícími významům již existujících slov v rodě mužském nebo naopak.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Jmenný rod','Jméno (mluvnice)','Přípona (mluvnice)','zájmeno','Kategorie:Lingvistická morfologie','flektivní jazyk','Finština','krabi','krabice','hadice','Bernie','bosenština'

Bosenština

Finština

Hadice

Krabi

Krabice

Zájmeno