Array ( [0] => 15188939 [id] => 15188939 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Předovka [uri] => Předovka [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Předovka''' je [[palná zbraň]] nabíjená zepředu, tedy skrze ústí hlavně. Do skupiny předovek mohou patřit jak ruční zbraně, tedy podle současného pojmenování [[pistole]] a [[Puška|pušky]], tak zbraně které byly používány na hradbách, vozech, nebo byly [[Lafeta|lafetované]]. [1] => [2] => [[Soubor:Muzzleloader principle.JPG|náhled|Princip předovky:
A. Hlaveň
B. Výmetná náplň
C. Střela
D. Zátravka]] [3] => [[Soubor:CMM - Przekrój moździerza.JPG|náhled|Řez nabitým historickým dělem. (1) Roznětná náplň (2) Hlavní výmetná náplň (3) Ucpávka (4) Střela (5) Ucpávka]] [4] => [5] => == Princip == [6] => Zepředu nabíjená palná zbraň je v principu [[hlaveň]] (viz obrázek - pozice A), která je z jedné stany uzavřená. Otevřeným koncem se do hlavně vkládá výmetná náplň (B) a střela (C). V hlavni je otvor nazývaný [[zátravka]] (D), kterým se zapaluje výmetná náplň. Někdy bývá vnější zakončení zátravky rozšířené pro naplnění zátravky výmetnou náplní. Vznikne tak prostor, ve kterém je nasypáno menší množství střelného prachu, které střelec při výstřelu zapaluje. Toto zakončení zátravky se nazývá pánvička. Prach zapálený na pánvičce hoří a zátravkou se oheň dostane až k hlavní výmetné náplni a dojde k výstřelu. [7] => [8] => Okolo střely se vkládaly obvykle ucpávky. Úlohou ucpávek je omezit únik plynů vznikajících při hoření výmetné náplně. Energie těchto plynů vystřelí projektil z hlavně. Pokud střela netěsní, dochází k velkým ztrátám. Ucpávky slouží také k tomu, aby se střela před výstřelem v hlavni nepohnula, nebo dokonce nevypadla. [9] => [10] => == Nevýhody předovek == [11] => Obsluha předovek byla relativně nebezpečná. Při nabíjení je nutno otočit zbraň a vkládat do hlavně výmetnou náplň, ucpávky a střelu. V začátcích bylo mimo to nutné správnou dávku prachu odměřovat. [12] => [13] => Pokud je požadováno zbraň používat například v boji, tak to znamená požadavek střílet opakovaně v krátkých intervalech. Střelec tedy sype střelný prach do hlavně která je horká a může obsahovat žhavé povýstřelové zplodiny předchozího výstřelu. Z toho důvodu se u historických děl hlaveň po výstřelu protahovala vlhkým vytěrákem. [14] => [15] => Střelu je při nabíjení nutno protlačit celým vývrtem hlavně. To jde tím obtížněji, čím je střela v hlavni těsnější. To je ale v rozporu s požadavkem na maximální účinnost střelby. Následně je nutno střelu v hlavni upěchovat. Účelem pěchování je zabezpečit aby střela byla až na výmentné náplni a také se tím střela v hlavni utěsní. [16] => [17] => Celý proces nabíjení je relativně komplikovaný a z toho důvodu i pomalý. [18] => [19] => [20] => == Použití předovek == [21] => [22] => === Historie === [23] => Vzhledem ke konstrukční jednoduchosti byly nejstarší palné zbraně většinou předovky. Zbývající nevýznamná část zbraní byla založena na reaktivním principu, který byl ale později na dlouhá léta opuštěn. [24] => [25] => Při výstřelu palné zbraně vznikají v hlavni velké tlaky a proto byly nejstarší zbraně na tomto principu většinou těžká děla. S rozvojem technologie a metalurgie bylo možno vyrábět lehčí zbraně. Tyto zbraně měly různé názvy. Například [[píšťala (zbraň)|píšťala]], hákovnice, [[arkebuza]], [[mušketa]] a další. Kromě dlouhých zbraní byly jako předovky vyráběny i pistole. [26] => [27] => [28] => Grand Turk(28).jpg|Historický kanón nabíjený zepředu. [29] => Lgehumble 1400.jpg|Píšťala. [30] => EdoJapaneseArquebuse.jpg|Arkebuzy. [31] => Trabucos de borda-01.jpg|Pušky nabíjené zepředu. [32] => Vladimir The Vladimir-Suzdal history architecture and art museum Powder box handgun and bag of bullets IMG 0206 1725.jpg|Pistole předovka. [33] => [34] => [35] => [36] => Jako výmetná náplň náplň předovek se používal černý [[střelný prach]]. [37] => Od 15. století byly vyráběny i hlavně s drážkovaným [[Vývrt hlavně|vývrtem]], který zlepšovaly přesnost střelby. Zajímavým paradoxem je, že znalost fyzikálního principu proč je střelba z drážkované hlavně přesnější nebyla úplně známá. [38] => {{citace monografie [39] => | příjmení = Faktor [40] => | jméno = Zdeněk [41] => | příjmení2 = Lankaš [42] => | jméno2 = Karel [43] => | titul = Rukověť loveckého střelectví [44] => | místo= Praha [45] => | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství [46] => | rok = 1982 [47] => | počet stran = 280 [48] => | id = 07-010-82 [49] => | jazyk = česky [50] => }} [51] => Vzhledem k technologicky komplikované výrobě se vyráběly dlouhou dobu vedle drážkovaných vývrtů stále i vývrty hladké. S rozvojem technologie se drážkované vývrty uplatňovaly stále častěji. Aby střela získala v drážkovaném vývrtu rotaci je potřeba aby byla velmi těsná a při průchodu hlavní se svým povrchem vtlačila do drážek hlavně. Nutnost protlačit střelu při nabíjení zepředu celou délkou vývrtu hlavně se ukazovala jako značná nevýhoda předovek. [52] => [53] => Pro eliminaci uvedené nevýhody byly navrženy a používány následující principy: [54] => * deformace střely pěchováním na hraně nábojové komory menšího průměru, [55] => * rozšíření střely pěchováním na trnu umístěném v nábojové komoře, [56] => * rozšíření střely působení tlaku plynů hořící výmetné náplně při výstřelu. K tomu měla střela vložený klín nebo tvar byl konstruován za tímto účelem. [57] => [58] => Od počátku 15. století byl znám a použit i princip [[Zadovka|zadovek]], tedy zbraní nabíjených zezadu. Nabíjení zezadu bylo zpočátku používán jen u děl a navíc v omezeném měřítku. Technologická omezení doby a absence dalších souvisejících objevů udržely používání zbraní nabíjených zepředu až do 19. století. [59] => {{citace monografie [60] => | příjmení = Žuk [61] => | jméno = Aleksandr Borisovič [62] => | příjmení2 = [63] => | jméno2 = [64] => | titul = Pušky&Samopaly [65] => | místo= Praha [66] => | vydavatel = Naše Vojsko [67] => | rok = 2015 [68] => | počet stran = [69] => | isbn = 978-80-206-1548-0 [70] => | jazyk = česky [71] => }} [72] => [73] => [74] => [75] => [[Soubor:Soldier firing M224 60mm mortar.jpg|náhled|vpravo|200px|Střelba z minometu]] [76] => [77] => === Současnost === [78] => Ještě v jednadvacátém století se používají i v moderních armádách zbraně které jsou v principu předovkami. Jedná se o [[minomet]], tedy konstrukčně relativně jednoduchou zbraň s malou hmotností. U minometů se podařilo vyřešit základní problémy historických předovek, tedy bezpečnost, spolehlivost za každého počasí i rychlost střelby. [79] => [80] => Mimo uvedeného moderního použití je střílení z předovek používáno v rámci historických rekonstrukcí, divadelních představení a podobně. Je také provozováno jako druh hobby. [81] => [82] => == Odkazy == [83] => [84] => === Reference === [85] => [86] => [87] => === Související články === [88] => * [[Hlaveň]] [89] => * [[Zadovka]] [90] => * [[Střelný prach]] [91] => * [[Zátravka]] [92] => [93] => === Externí odkazy === [94] => * {{Commonscat}} [95] => [96] => [[Kategorie:Palné zbraně]] [] => )
good wiki

Předovka

Předovka je palná zbraň nabíjená zepředu, tedy skrze ústí hlavně. Do skupiny předovek mohou patřit jak ruční zbraně, tedy podle současného pojmenování pistole a pušky, tak zbraně které byly používány na hradbách, vozech, nebo byly lafetované.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'Zadovka','pistole','Zátravka','Hlaveň','minomet','Soubor:Soldier firing M224 60mm mortar.jpg','Vývrt hlavně','střelný prach','mušketa','arkebuza','píšťala (zbraň)','palná zbraň'

Arkebuza

Hlaveň

Minomet

Mušketa

Pistole

Zadovka

Zátravka