Array ( [0] => 15496656 [id] => 15496656 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Předpona [uri] => Předpona [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => {{Možná hledáte|tento=lingvistice|[[Předpona soustavy SI]]}} [1] => [[Soubor:Nachod vychod zachod.jpg|náhled|Přidáním předpony dochází ke změně významu slova]] [2] => '''Předpona''' (též '''prefix''') v [[lingvistika|lingvistice]] označuje jednotlivý [[morfém]], který se vkládá před [[kořen (mluvnice)|kořen]] základového [[slovo|slova]]. Předpony patří mezi základní prostředky [[slovotvorba|slovotvorby]], při níž se přidáním předpony odvozuje nové slovo od původního výrazu (prefixální derivace). Používají se i kumulativně, když se vkládá více předpon k jednomu základu společně.{{Citace monografie [3] => | příjmení = Novotný [4] => | jméno = Jiří a kolektiv [5] => | titul = Mluvnice češtiny pro střední školy [6] => | vydavatel = Fortuna [7] => | místo = Praha [8] => | rok = 1992 [9] => | isbn = 80-85298-32-5 [10] => | kapitola = [11] => | strany = 127 [12] => }} [13] => [14] => == Předpony v češtině == [15] => === Tvar předpon === [16] => Podle původu se předpony dělí na '''předložkové''' (''bez-, do-, mimo-, s-'' atd.) a '''pravé''' (''nej-, pa-, roz-, ni-'' atd.); užívají se také předpony cizího původu (''ultra-, para-, dis-, kvazi-'' atd.). Předpony cizího původu se obvykle spojují se slovy cizího původu, ale někdy toto pravidlo neplatí (''infračervený, expřítel''), vzniklá slova však mají obvykle hovorový nebo nespisovný charakter (''extravelký, supervýkon''). Tvoření slov pomocí předpon (včetně předložkových) je třeba odlišovat od slovotvorby [[složenina|skládáním]]: ''dokončit × dokonce''. [17] => [18] => Tvar předpon se může obměňovat v závislosti na základovém slově i jazykových zvyklostech. Těmito obměnami jsou '''kvantifikace''' a '''vokalizace'''.{{Citace monografie [19] => | příjmení = Uher [20] => | jméno = František [21] => | odkaz na autora = [22] => | titul = Slovesné předpony [23] => | url = [24] => | vydavatel = Univerzita Jana Evangelisty Purkyně [25] => | místo = Brno [26] => | rok = 1987 [27] => | počet stran = [28] => | kapitola = [29] => | strany = 5, 33 [30] => | isbn = [31] => | jazyk = [32] => }} [33] => * [[kvantifikace (lingvistika)|Kvantifikace]] (změna délky [[samohláska|samohlásek]]): ''nabít – náboj'', ''nakoupit – nákup'', ''shrnout – souhrn''. [34] => * [[vokalizace předložek a předpon|Vokalizace]] – vkládání ''-e-'' za předponu z důvodu snadnější výslovnosti: ''předejít, podebrat''. U některých slov je přípustná vokalizovaná i nevokalizovaná varianta: ''rozzvučet'' i ''rozezvučet'', ''odjet'' i ''odejet''. Vokalizace je značně nepravidelný a rozkolísaný jev. K vokalizaci dochází tím častěji, čím bližší jsou si poslední hláska předpony a první hláska základového slova: ''odplout'', ale ''obeplout'', ''vzplout'', ale ''vzedmout'', ''seskočit'', ale ''sžít se''.{{Citace monografie [35] => | příjmení = Štícha [36] => | jméno = František [37] => | odkaz na autora = [38] => | titul = Akademická gramatika spisovné češtiny [39] => | url = [40] => | vydavatel = Academia [41] => | místo = Praha [42] => | rok = 2013 [43] => | počet stran = [44] => | kapitola = [45] => | strany = 244–245 [46] => | isbn = [47] => | jazyk = [48] => }} [49] => [50] => Specifická je situace u slovesa ''dát'', u nějž dochází k rozšíření o spojovací ''-n-'', zejména pokud jde o původní (fyzický) význam tohoto slovesa (''dát někam po uchopení''): ''nandat'', ''přendat'', ''sundat'' (vložené ''-un-''), ''vyndat'', ''zandat''. Standardně (zejména s přeneseným významem) se tvoří ostatní tvary: ''dodat, oddat, podat, poddat, předat, rozdat, vzdát, zadat'' aj. [51] => [52] => === Užití předpon === [53] => Předpony se v největší míře užívají u [[sloveso|sloves]], méně často u [[jméno (mluvnice)|jmen]] (''pravěk, nadporučík, přetěžký'') a [[příslovce|příslovcí]] (''nehezky'', ''předčasně''), u jiných slovních druhů jen výjimečně (''nadjá'', ''nesvůj''). U [[česká slovesa|českých sloves]] jsou hlavním slovotvorným prvkem. Je pro ně typická vysoká kompatibilita – s jednotlivými slovesy lze spojovat celou řadu přípon, přičemž nově vytvořená slovesa zůstávají běžnému uživateli jazyka srozumitelná: ''předřezat'', ''zainvestovat''. [54] => [55] => Jedno slovo může rozšiřovat i více předpon najednou. Tyto předpony přitom mohou být [[homonymum|homonymní]] (''popostoupit, dodobírat, prapraděd, seshora, zezdola''), [[synonymum|synonymní]] (''douvařit, pousmát'') nebo různé. Jejich počet teoreticky není omezen, ale přílišná kumulace předpon znejasňuje význam slova a má nízkou využitelnost: ''nedopopovyskočit''. [56] => [57] => === Funkce předpon === [58] => Předpony mají v češtině především funkci [[sémantika|sémantickou]] (významovou), v menší míře také [[Tvarosloví|morfologickou]] (tvaroslovnou). Při jejich užití nedochází ke změně [[slovní druhy|slovního druhu]] ani [[ohýbání|ohýbacího]] typu: ''ještěr – veleještěr, letět – přeletět''. Ze sémantického hlediska mají specifické postavení předpony ''ne-'' a ''ni-'', jimiž se vytváří [[zápor]]. Morfologicky mají předpony následující význam: [59] => * Perfektivizační funkce – mění [[slovesný vid|vid]] slovesa z nedokonavého na dokonavý: ''letět – doletět, psát – napsat, bít – rozbít''. Někdy ovšem předpona změnu vidu nezpůsobuje, zejména pokud je předponové sloveso zažité a funkce předpony je tak oslabena (''náležet, povídat''). Z mnohých dokonavých předponových sloves lze zpětně vytvořit nedokonavá pomocí [[Přípona (mluvnice)|přípon]]: ''hodit – dohodit – dohazovat'', ''smát se – vysmát se – vysmívat se''. [60] => * Předpona ''nej-'' mění [[komparativ]] na [[Stupňování|superlativ]]: ''novější – nejnovější, více – nejvíce''. [61] => * Předponami ''po-'' a ''pů-'' lze u některých sloves (především sloves pohybu) vytvářet [[budoucí čas]]: ''jde – půjde, letí – poletí''; někdy ovšem takto vzniklé sloveso získává nový význam: ''jde – pojde, chodí – pochodí''. [62] => [63] => == Odkazy == [64] => === Reference === [65] => [66] => [67] => === Literatura === [68] => * {{Citace monografie [69] => | příjmení = Novotný [70] => | jméno = Jiří a kolektiv [71] => | titul = Mluvnice češtiny pro střední školy [72] => | vydavatel = Fortuna [73] => | místo = Praha [74] => | rok = 1992 [75] => | isbn = 80-85298-32-5 [76] => | kapitola = [77] => | strany = 127 [78] => }} [79] => * ŠIMANDL, Josef, ed. ''Slovník afixů užívaných v češtině.'' Praha: Univerzita Karlova, Karolinum, 2016. 652 s. ISBN 978-80-246-3544-6. Dostupné také z: http://www.slovnikafixu.cz [80] => * {{Citace monografie [81] => | příjmení = Uher [82] => | jméno = František [83] => | odkaz na autora = [84] => | titul = Slovesné předpony [85] => | url = [86] => | vydavatel = Univerzita Jana Evangelisty Purkyně [87] => | místo = Brno [88] => | rok = 1987 [89] => | počet stran = [90] => | kapitola = [91] => | strany = [92] => | isbn = [93] => | jazyk = [94] => }} [95] => * {{Citace monografie [96] => | příjmení = Zemanová [97] => | jméno = Lenka [98] => | odkaz na autora = [99] => | titul = Strasti zkoušeného Standy [100] => | url = [101] => | vydavatel = Portál [102] => | místo = Praha [103] => | rok = 2017 [104] => | počet stran = [105] => | kapitola = [106] => | strany = [107] => | isbn = 978-80-262-1128-0 [108] => | jazyk = [109] => }} [110] => [111] => === Související články === [112] => * [[slovotvorba]] [113] => * [[česká slovesa]] [114] => * [[české předpony]] [115] => * [[afix]] [116] => * [[slovesný vid]] [117] => [118] => === Externí odkazy === [119] => * [http://www.slovnikafixu.cz Josef ŠIMANDL: Slovník afixů užívaných v češtině] [120] => * [https://www.czechency.org/slovnik/PREFIX prefix – Nový encyklopedický slovník češtiny] [121] => * {{Wikislovník|heslo=předpona}} [122] => * {{Wikislovník|kategorie=České předpony}} [123] => [124] => {{Autoritní data}} [125] => {{Portály|Jazyk}} [126] => [[Kategorie:Lingvistická morfologie]] [] => )
good wiki

Předpona

Přidáním předpony dochází ke změně významu slova Předpona (též prefix) v lingvistice označuje jednotlivý morfém, který se vkládá před kořen základového slova. Předpony patří mezi základní prostředky slovotvorby, při níž se přidáním předpony odvozuje nové slovo od původního výrazu (prefixální derivace).

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'slovotvorba','slovesný vid','česká slovesa','Kategorie:Lingvistická morfologie','budoucí čas','samohláska','komparativ','ohýbání','Tvarosloví','synonymum','homonymum','příslovce'

Homonymum

Homonymum je v lingvistice termín označující slova, která mají stejnou podobu, ale různý význam.

Ohýbání

Příslovce

Samohláska

Slovotvorba

Synonymum

Tvarosloví