Array ( [0] => 15489508 [id] => 15489508 [1] => cswiki [site] => cswiki [2] => Představa [uri] => Představa [3] => [img] => [4] => [day_avg] => [5] => [day_diff] => [6] => [day_last] => [7] => [day_prev_last] => [8] => [oai] => [9] => [is_good] => [10] => [object_type] => [11] => 0 [has_content] => 0 [12] => [oai_cs_optimisticky] => ) Array ( [0] => '''Představa''' ([[kalk]] z [[němčina|něm]]. ''Vor-stellung'') je velmi široké označení pro obsahy či obrazy, které si [[vědomí]] „staví před sebe“ jako [[téma]]ta. Ačkoli jsou představy vždy více nebo méně závislé na zkušenostech ([[vjem]]ech, zážitcích), je pro ně charakteristický aktivní podíl vlastního vědomí nebo dokonce tvořivosti a také určitá celkovost. Na jedné straně je představa určitější než [[pocit]] nebo dojem, na druhé straně není ještě vyjádřena slovy a člověk takové vyjádření musí teprve hledat. Představy jsou hlavním nástrojem praktické orientace ve světě, rozhodování a jednání. [1] => [2] => == Význam == [3] => Představou tedy rozumíme celkový a málo určitý „obraz“ nějaké věci, předmětu nebo záměru, který obvykle nedovedeme popsat a vyjádřit slovy. O představě mluvíme obvykle ve dvojí různé souvislosti: [4] => # Reproduktivní představa je jakýsi zhuštěný souhrn, syntéza nejrůznějších vjemů a zkušeností, podle něhož „poznáme“, to jest odlišíme například psa od jiných živočichů, vítr od jiných jevů nebo zdvořilost od nezdvořilosti. Takové představě, kterou si člověk vytváří od dětství zkušenostmi, potom obvykle odpovídá také [[pojem]] a slovo. V tomto smyslu se představa příliš neliší od [[Platón]]ových [[idea|idejí]] a [[Aristotelés|Aristotelova]] ''eidos'' – vzhledu či „vidu“ nějaké věci. [5] => # Na druhé straně může představa znamenat předběžný rozvrh něčeho, co člověk má teprve před sebou, k čemu se chystá. Celkovou a neurčitou první představou začíná umělec i konstruktér, než ji začne rozvíjet do náčrtů, [[skica|skic]] a popisů. V tomto smyslu naopak představa předchází hotové dílo a i když samozřejmě vychází ze známých věcí, znamená něco nového, původního, co zde ještě nebylo. V tomto smyslu se na představě podstatně podílí nápad, fantazie, tvořivost. [6] => [7] => == Představivost == [8] => Lidskou schopnost vytvářet představy nazýváme představivost. Tak jako představa může být i představivost převážně zraková čili vizuální, sluchová čili auditivní, pohybová čili motorická a podobně. Většina představ ale není takto rozdělena a má řadu různých složek: k představě psa patří i štěkot nebo hmatový dojem. Také u představivosti můžeme rozlišit různé stupně závislosti na zkušenosti nebo naopak na fantazii. Technik i řemeslník potřebuje představivost, aby si z výkresů vytvořil představu toho, co má vyrobit. Podobně hovoříme o prostorové nebo geometrické představivosti. [9] => [10] => Pokud si má [[archeologie|archeolog]] na základě vykopávek představit vzhled dávné stavby či města, potřebuje k tomu patrně větší podíl fantazie a jeho představa se tudíž také může se skutečností míjet, být iluzí a omylem. Zejména dětem stačí slovní vyprávění, aby si samy představily příběh, krajinu, postavy, které ovšem pocházejí převážně z jejich vlastních zkušeností, jež dovedou spojovat či [[asociace (psychologie)|asociovat]] na základě vyprávěné pohádky (''eidetismus''). Mají-li pak tutéž pohádku nakreslit, nakreslí ji každé dítě jinak, neboť kreslí svoji představu. [11] => [12] => Podle George Lakoffa a dalších psychologů si člověk nevytváří pojmy na základě vymezení a definic, nýbrž na základě jakési základní představy (například typického psa nebo typické židle), která se postupně buduje a rozšiřuje, jak se člověk setkává s méně typickými psy a židlemi.G. Lakoff, ''Ženy, oheň a nebezpečné věci''. Praha: Triáda 2006. [13] => [14] => == Fantazie == [15] => Fantazií (z [[řečtina|řec.]] ''fantasma'', obraz, vidění, přelud) rozumíme rozvinutou představivost či obrazotvornost, silně uvolněnou od všech zkušeností. V psychologii se zkouší například tak zvaným [[Rorschachův test|Rorschachovým testem]], sérií obrázků nepravidelných inkoustových skvrn. Pacient si je má dotvořit tak, aby mohl u každého říci, co mu obrázek připomněl (''pareidolie''). Podobně si lidé seskupili hvězdy na obloze do „[[souhvězdí]]“, protože skupiny hvězd jim patrně cosi připomínaly. [16] => [17] => Malíř či sochař se může nechat více nebo méně vést svým předmětem, i když ani realistický obraz není totéž co fotografie a každý malíř namaluje tentýž předmět jinak. Pro architekta a konstruktéra jsou inspirací jiné stavby a konstrukce a ovšem také požadavky na funkci, nicméně velcí architekti a do značné míry i konstruktéři mají také svůj jedinečný „osobní styl“. Velkou roli hraje fantazie v hudbě, kde přímé inspirace zkušeností nejsou právě běžné. O [[Antonín Dvořák|Antonínu Dvořákovi]] se říká, že se pro jednu ze svých symfonií inspiroval kohoutím kokrháním, ale převážná část hudební tvorby je patrně čistě fantazijní. [18] => [19] => Specificky dětská fantazie neexistuje.{{Citace elektronického periodika [20] => | příjmení1 = Woolley [21] => | jméno1 = J. D. [22] => | titul = Thinking about fantasy: are children fundamentally different thinkers and believers from adults? [23] => | periodikum = Child Development [24] => | ročník = 68 [25] => | číslo = 6 [26] => | datum_vydání = 1997-12 [27] => | strany = 991–1011 [28] => | url = https://srcd.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1467-8624.1997.tb01975.x [29] => | issn = 0009-3920 [30] => | jazyk = anglicky [31] => | pmid = 9418217 [32] => | datum přístupu = 2021-05-15 [33] => | url archivu = https://web.archive.org/web/20210515221857/https://srcd.onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/j.1467-8624.1997.tb01975.x [34] => | datum archivace = 2021-05-15 [35] => }} Někteří však rozlišují mezi uměleckou a vědeckou fantazií.{{Citace elektronického periodika [36] => | příjmení1 = Houser [37] => | jméno1 = Pavel [38] => | titul = Feynman: Mohlo by umění mít vlastnosti vědy? [39] => | periodikum = scienceworld.cz [40] => | datum_vydání = 2015-09-11 [41] => | url = https://www.scienceworld.cz/clovek/feynman-mohlo-by-umeni-mit-vlastnosti-vedy-340/ [42] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [43] => }} Důležité je také rozlišovat, zda potulování mysli je úmyslné či nikoli. U jednoduchých úkolů jej člověk zapojuje z nudy, ale nečiní tak u úkolů vyžadující [[pozornost|soustředění]].{{Citace elektronického periodika [44] => | titul = Not all mind wandering is created equal [45] => | periodikum = medicalxpress.com [46] => | datum_vydání = 2016-03-30 [47] => | url = https://medicalxpress.com/news/2016-03-mind-equal.html [48] => | datum_přístupu = 2021-05-15 [49] => | jazyk = anglicky [50] => }} [51] => [52] => == Klamné představy == [53] => Lidské poznávací schopnosti se vyvinuly pro potřeby běžného života, kdy se člověk potřebuje rychle orientovat a rozhodovat. Představivost a představy mu umožňují rychle rozpoznat příležitost nebo nebezpečí a jednat podle toho. Na druhé straně právě toto snadné a rychlé „poznávání“ může vést k omylům, které se dají odhalit jen podrobným a pečlivým zkoumáním. Typickým příkladem je dojem „mokré vozovky“ na asfaltu a v horkém létě. Omyl nevzniká špatnou funkcí oka, ale představivostí, která lesklou vozovku na základě zkušeností automaticky vyhodnotí jako mokrou. Řidič by musel zastavit a přesvědčit se například hmatem, že je úplně suchá.J. Sokol, ''Malá filosofie člověka''. Praha: Vyšehrad 2007, str. 104. [54] => [55] => == Odkazy == [56] => [57] => === Související články === [58] => * [[Iluze]] [59] => * [[Poznání]] [60] => * [[Vnímání]] [61] => * [[Vzpomínka]] [62] => * [[Eidetismus]] [63] => * [[Halucinace]] [64] => * [[Myšlenka]] [65] => [66] => === Literatura === [67] => * ''Ottův slovník naučný'', heslo Představa. Sv. 20, str. 610 [68] => * ''Filosofický slovník''. Olomouc: FIN 1998. Heslo Představa, str. 332 [69] => * G. Lakoff, ''Ženy, oheň a nebezpečné věci: co kategorie vypovídají o naší mysli''. Praha: Triáda 2006 – 655 s. : obr. {{ISBN|80-86138-78-X}} [70] => * Říčan, P., ''Psychologie osobnosti''. Praha: Orbis 1973 [71] => * Říčan, P., ''Psychologie: příručka pro studenty''. Praha: Portál, 2005 – 286 s.; 21 cm {{ISBN|80-7178-923-2}} [72] => * Sokol, J., ''Malá filosofie člověka''. Praha: Vyšehrad 2007. Str. 24-47. [73] => [74] => === Reference === [75] => [76] => [77] => === Externí odkazy === [78] => * {{Wikislovník|heslo=představa}} [79] => * {{Wikicitáty|téma=Představa}} [80] => * {{Wikicitáty|téma=Představivost}} [81] => * {{Wikicitáty|téma=Fantazie}} [82] => {{Autoritní data}} [83] => [84] => {{Portály|Filozofie}} [85] => [86] => [[Kategorie:Fantazie]] [87] => [[Kategorie:Psychické procesy]] [88] => [[Kategorie:Myšlení]] [] => )
good wiki

Představa

Představa (kalk z něm. Vor-stellung) je velmi široké označení pro obsahy či obrazy, které si vědomí „staví před sebe“ jako témata.

More about us

About

Expert Team

Vivamus eget neque lacus. Pellentesque egauris ex.

Award winning agency

Lorem ipsum, dolor sit amet consectetur elitorceat .

10 Year Exp.

Pellen tesque eget, mauris lorem iupsum neque lacus.

You might be interested in

,'kalk','němčina','Kategorie:Psychické procesy','Myšlenka','Eidetismus','Vnímání','Iluze','Antonín Dvořák','vědomí','téma','vjem','pocit'

Iluze

Kalk

Myšlenka

Němčina

Němčina je západoslovanský jazyk, který se používá převážně v německy mluvících zemích.

Pocit

Téma

Vědomí

Vjem

Vnímání